Člověk a energie Děti si hrají s Elty pásmo navazujících tematických aktivit

Metodický list výukového programu projektu polytechnické MŠ Člověk a energie Děti si hrají s Elty pásmo navazujících tematických aktivit Autor programu: Mgr. Tereza Velehradská

Obsah 1. Informace o programu... 1 1.1. Cíle... 1 1.2. Metody... 1 1.3. Čas... 1 1.4. Cílová skupina... 1 2. Anotace programu... 1 3. Popis programu... 2 3.1. Úvodní program Krajina a její obyvatelé... 2 3.1.1. Výroba krajiny... 2 3.1.2. Představení nemocnice... 2 3.1.3. Úloha Slunce a přeměny energie až k nám lidem... 3 3.1.4. Představení Eltů, jejich funkce, domečky a jména... 4 3.1.1. Návštěvy Eltů... 4 3.2. Návštěvy u Eltů - Větrník... 4 3.3. Návštěvy u Eltů - Vodomílek... 6 3.4. Návštěvy u Eltů - Paprsek... 8 3.5. Návštěvy u Eltů - Biomas... 9 3.6. Návštěvy u Eltů - Uhlík... 11 3.7. Návštěvy u Eltů - Ropák... 12 3.8. Závěr... 15 4. Zdroje, prameny:... 15

1. Informace o programu 1.1. Cíle Děti si uvědomí, odkud lidé získávají energii a na co všechno ji potřebují si udělají představu o tom, jaké důsledky má výroba energie pro životní prostředí a jeho obyvatele zdokonalí své dovednosti v zacházení s různými nástroji a materiály: nůžkami, nebozezem, papírem, provázkem, voskem, ohněm, dřevem získají prožitek a zkušenost s přírodními živly - vodou, ohněm, větrem děti 1.2. Metody Metody použité v programu jsou: výklad, dramatizace, prožitková hra, experiment, rukodělný činnost, skupinová práce 1.3. Čas Program je koncipován do sedmi na sebe navazujících 90 minutových bloků. 1.4. Cílová skupina Program je určen pro děti z MŠ předškolního věku. 2. Anotace programu Program seznamuje děti z MŠ tvořivou formou s možnostmi získávání energie z přírody, s jejím využitím a s důsledky její výroby na životní prostředí. Děti s pedagogem samy vytvoří jednoduchý model krajinky, jejíž součástí je příroda a městečko s nemocnicí. Na potřebách nemocnice a jejích obyvatel si názorně ukazují, na co všechno lidé energii potřebují, odkud se bere a že některé zdroje pro výrobu mohou být obnovitelné a jiné ne. Třída absolvuje úvodní program, při němž vytvoří svoji Krajinu. Poté je čeká dalších šest programů spojených s výráběním, při kterých navštíví šest bytostí Eltů které vyrábějí různým způsobem energii. Jejich jména jsou Větrník, Vodomílek, Paprsek, Biomas, Uhlík, Ropák. Děti jim s výrobou pomáhají a tím zajišťují elektřinu pro nemocnici. Zároveň pozorují, jaké následky má počínání Eltů v jejich Krajině. Společně budou vyrábět větrník, vodní mlýnek, solární vařič, dále rozdělají oheň a budou testovat sílu páry, také ověří, že teplem získaným spalováním uhlí rozpohybují papírové točité schody, a teplem z ropných produktů (parafín) zase rozcinkají roličky. Po každém vyrábění si děti společně popovídají, jak se změnila jejich Krajina po těžbě a výrobě elektřiny (např. díry po těžbě uhlí, pokácené stromy na topení, postavené větrníky představující větrné elektrárny apod.). Strana: 1

3. Popis programu 3.1. Úvodní program Krajina a její obyvatelé 3.1.1. Výroba krajiny Motivace: Děti, naše školka stojí v nějaké krajině. Okolo jsou kopce, roviny, lesy, jiné vesnice. Tomu celému říkáme krajina. My během následujících dní prožijeme úžasně zajímavý příběh. Ale každý příběh potřebuje nějakou krajinu, ve které se odehrává. Proto teď společně vyrobíme my samy krajinu, ve které se ten příběh stane. V téhle krajině budou kopce a stromy a domy a také malé městečko s nemocnicí. Pomůcky: parafínové granule v sáčcích (na počet dětí), uhlíky a uhlíky do kadidelnice (na počet dětí), dostatek oblázků, dostatek suchého mechu, papír, pastelky, lepidlo, špejle, větvičky, kousky lišejníků, plastová nádoba s jednou stranou alespoň 0,5 m dlouhou (nejlépe průhledná), stromky z větviček a lišejníků, domečky z papíru-6x, postavičky Eltů z papíru-6x, nemocnice z papíru Praktická činnost: Výroba Krajiny Pedagog rozmístí po dně nádoby nerostné suroviny k těžbě tzn. malé pytlíčky naplněné parafinovými pecičkami (tolik pytlíčků, kolik je dětí) a dále uhlíky do kadidelnice (lehko vzplanou) a obyčejné uhlíky (třeba hnědého uhlí). Potom vyzve děti, aby postupně každé nabralo hrst oblázků z připravené nádoby a nasypalo je do nádoby. Dále si každé dítě vezme kus připraveného mechu a umístí ho na povrch vrstvy oblázků. Nakonec každé dítě nakreslí nebo vybarví strom, nalepí ho na špejli a zabodne do krajiny. Některé stromy je možné vytvořit zabodnutím malé rozvětvené větvičky s nalepenými kousky mechu nebo lišejnímu místo listí. Nemocnici a domečky Eltů připraví pedagog podle šablon v příloze (viz příloha č. X), také je přilepí ke špejli a umístí do krajiny. Samozřejmě je možné krajinu rozšířit o další prvky, které třídu napadnou. Při rozmisťování budov a nerostných surovin je třeba dát pozor, aby nerostné suroviny neležely pod nemocnicí. Doporučení: Fotografie Krajiny jsou v příloze č. X Motivace:.Vidíte, že tu jsou stromy, domky a je vidět, co je pod zemí. A také tu stojí nemocnice. 3.1.2. Představení nemocnice Motivace: A také tu stojí nemocnice. Nemocnici řídí pan ředitel a pomáhají tam doktoři a sestřičky mnoha nemocným dětem. Také tam jsou uklízečky a údržbáři, kdo tam ještě asi je? Co potřebují, aby jim všem bylo dobře a měli všechno, co potřebují, co myslíte? (postupně můžu ukazovat obrázky, když děti nevědí přístroj, výtah, zvonek, topení, lustr, ) Strana: 2

Co potřebují, aby jim svítila světla v pokojích a na chodbách, aby jim fungovaly přístroje, které pomáhají hodně nemocným dětem, aby zůstaly naživu, aby jezdily výtahy, kterými se vozí nemocné děti do vyšších pater, aby zvonily zvonky, kterými děti přivolají sestřičku, aby tam měli teplo z topení? Ano, potřebují elektřinu. Dalo by se žít bez elektřiny? Ano, lidé ji dřív neměli a dokázali to. Jak si topili, svítili??? Dřevem, olejem, Dokázali bychom to ještě? My se bez ní obejít neumíme a v téhle nemocnici to také neumí, ale na světě jsou, lidé, kteří bez ní žijí a jsou spokojení. Jen nemají některé věci a možnosti, které máme my. 3.1.3. Úloha Slunce a přeměny energie až k nám lidem Víte, odkud se bere elektrická energie? Z elektráren. My si teď postupně ukážeme, kde se bere v těch elektrárnách. Energie se totiž umí přeměňovat. Odkud pochází energie? Vybereme dítě, které vydrží 2 minuty běžet. Vytvoříme kruh a vyzveme vybraného, aby začal běhat dokola uvnitř kruhu. Před ostatní rozložíme velké obrázky jako nápovědu, pokládáme otázky a řídíme odpovědi. Podle odpovědí řadíme za sebe obrázky v patřičném pořadí, případně máme připravené šipky, které mezi ně vkládáme. Běžící dítě je dostatečná motivace pro hledání odpovědí. Na obrázcích jsou: běžící člověk, svaly na nohou, napsané slovo energie velkým písmem, chleba a sýr, pšenice a ovečka, slunce. Otázky a odpovědi: Jak to, že může tak dlouho běžet? Má svaly. Proč se svaly hýbají? Díky energii. Kde se v nich bere energie? Najedl se, energie je v jídle. Svaly používají jídlo a umí z něj použít tu energii na to, aby se hýbalo, aby bylo živé. Z čeho je chleba? Z pšenice rostlina. Kde se bere energie v rostlinách? Pochází ze Slunce. Slunce na ně svítí (září) a rostliny to světlo, to záření používají jako my jídlo rostou a jsou větší. Zdroj: NOVÁČKOVÁ, Helena a Zdenka ŠTEFANIDESOVÁ. Zlatá nit. 1. vyd. Horka nad Moravou: Sluňákov, c2012, 271 s. ISBN 978-80-905347-1-1, str. 189. Můžeme zařadit hru Přeměny energie Cíl: Hra velmi zjednodušuje přírodní zákonitosti, ale schematicky dětem ukazuje, že energie na Zemi koluje a přeměňuje se. Hra: Děti štafetově běhají (může zde být alternativa skákání žabáků nebo skákání po jedné noze) a nosí kousky žlutého krepáku od obrázku Slunce na určené místo. Když se tam nashromáždí 10 paprsků, umístí zde pedagog obrázek rostliny nebo přímo nějakou zeleninu či ovoce (např. zelí nebo jablko) a žluté kousky krepáků vymění za stejné množství zelených. Dalších deset určených dětí vybíhá štafetově přenosit energii z rostliny na další místo. Tam potom pedagog nechá obrázek ovečky nebo třeba plyšovou ovečku a opět nahradí zelené kousky za krepáky jiné barvy, např. červené. Ty děti nosí Strana: 3

na poslední bod, kde si pak pedagog sedne nebo začne dělat dřepy. Celou hru komentuje a dětem vysvětluje, jak přeměny energie probíhají. Alternativou je, že děti neběhají štafetu, ale chytí se za ruce a všech deset dětí za sebou přichází a odkládá postupně krepáky na určeném místě. 3.1.4. Představení Eltů, jejich funkce, domečky a jména Motivace: Teď už víme, odkud se bere většina energie. Ze Slunce. Když se k nám dostane v jídle, přeměňujeme ji třeba na pohybovou energii. Aby se ale mohla využít na svícení, topení, (na co ještě.?) musí se přeměnit na energii elektrickou. Myslíte, že tuto energii potřebuje naše nemocnice? Samozřejmě, už jsme si říkali, na co všechno (znovu upozorníme na obrázky nebo na příslušné přístroje a věci u nás ve školce). Ale vyrobit elektrickou energii není jen tak. Je na to potřeba spoustu věcí a dá to hodně práce. Ráda bych vám představila někoho, kdo elektrickou energii pro nemocnici bude dělat. Je jich sedm, říká se jim Eltové a bydlí ve svých domečcích blízko nemocnice (ukážeme jejich papírové loutky na špejlích). Chtěli byste je poznat lépe a podívat se, jak to dělají? Možná jim budeme dokonce moci pomoct! 3.1.1. Návštěvy Eltů Motivace: Postupně navštívíme Elty, kteří se jmenují: Větrník, Vodomílek, Paprsek, Biomas, Uhlík, Ropák a Uran. Příště se potkáme s Větrníkem a dnes už necháme naši Krajinu spát. Systém programů Návštěvy u Eltů: 1) motivace ve formě představení: vždy jméno Elta, vysvětlení čím se zabývá, pohybová aktivita a básnička 2) praktická činnost (výroba) a vyvíjení elektřiny pomocí vyrobeného zařízení 3) závěr - důsledky v nemocnici a okolí (v naší krajině) 4) před dalším programem reflexe - jak se krajina změnila Poznámka: Velikosti domečků Eltů zhruba odpovídají poměrům využívání energie z příslušných zdrojů (vítr, uhlí, ropa, ) člověkem na Zemi. Obrázky eltů jsou v příloze č. x (nakreslím) 3.2. Návštěvy u Eltů - Větrník Pomůcky: papírová loutka Elta Větrníka, domeček malinký cca 2 cm, tvrdé barevné kartony a čtvrtky, lepidlo na papír, silnější drátek, korálky, dřevěné kulaté vysprávky, nůžky, řezáky, tužky, kružítko nebo silná jehla, kleště na drát Strana: 4

Motivace: První elt se jmenuje Větrník. Pěkně ho pozdravte! Ahoj Větrníku, jak se máš a co tady děláš? Vy chcete vědět, kdo jsem? Jsem elt a vyrábím elektrickou energii. Hádejte z čeho? Kterou energii přeměňuji? Energii z větru. Víte vy vůbec, kde se bere energie větru? Vítr je vzduch, který putuje, letí. A letí proč? Protože teplý a studený vzduch si rádi vyměňují místa. Když na vzduch zasvítí sluníčko, tak je vzduch teplý. Vám je taky teplo, když na vás svítí. Takže odkud bere vítr energii? Ze Slunce. Kdo z vás ví, jak bych ji mohl přeměnit na elektrickou energii? Vyrobit si větrnou elektrárnu. Tam se mění větrná energie na elektrickou energii. Ukážu obrázek větrné elektrárny. Pohyb: Zahrajeme si na větrné elektrárny zvedneme se, uděláme kolem sebe dost místa, roztáhneme ruce a zatočíme se. Děti se točí dokola kolem své osy. Na zazvonění se opět posadí a ptáme se: Cítili jste kolem vás vzduch? Větrník může vítr používat nebo ho i vyrábět, protože hýbe vzduchem. Ale mnohem méně než Slunce. Děti jestli chcete vědět, kdo jsem, naučte se se mnou Básničku: Ještě dneska vítr zkrotím, moc se při tom nezapotím. Každý udiveně kouká, když mi vítr pěkně fouká. Větrníkem točí skvěle, lampy svítí u postele. Praktická činnost: Výroba větrníku Pedagog usadí děti u stolků a každému rozdá dřevěnou tyčku, připravený čtverec tvrdého papíru, kousky jiného tvrdého papíru, malá víčka od zavařovacích sklenic, nůžky a korálek. Má připravený hotový větrník a před dětmi postupně demonstruje všechny kroky výroby, obchází je a kontroluje. Děti nejprve obkreslí na kousky tvrdého papíru nebo barevného kartonu víčka od sklenic a vystřihnou. Každé dítě si vytvoří dvě taková kolečka. Pak dvakrát přehnou velký čtverec, tak aby čtverec rozdělili na čtyři trojúhelníky (nejprve dva protilehlé rohy k sobě, pak ty druhé). Poté nůžkami stříhají podél přehybů vždy z rohu ke středu. Vždy papír nastřihnou pouze do 2/3 přímky vedoucí od rohu ke středu. Potom dostanou špendlík s velkou hlavičkou, kterým propíchnou malé barevné kolečko, pak vždy jeden z cípů vzniklých rozstřižením rohů (ob jeden) a nakonec střed velkého čtverce papíru. Na špendlík potom navléknou ještě velký korálek a s pomocí pedagoga ho zapíchnou do konce dřevěné tyčky. A mají větrník. Na návodné obrázky je možné se podívat na internetových stránkách (viz Zdroje) nebo v kterékoli knížce o rukodělných pracích (např. citace) Větrník pedagoga je umístěn k domečku Větrníka, aby bylo vidět, že zabírá své místo v krajině (symbolizuje vzniklou větrnou elektrárnu). Doporučení: -Je třeba dávat pozor, když děti manipulují s nůžkami a špendlíky. Je vhodné dát jim zakulacené nůžky a upozornit je, že s nůžkami nemají nikam chodit a být vždy u stolečků. Strana: 5

-Špendlík nesmí být do tyčky zapíchnutý moc mezi jednotlivými částmi větrníku by měla být určitá vůle, aby se větrník mohl volně točit. Fotografie jsou v příloze č. X Zdroj: http://www.rucniprace.cz/ji_papirovy-vetrnik.php, http://www.ceskykutil.cz/tvorime/vyrabime-pro-deti/foukej-foukej-vetricku Závěr: -Když mají děti větrníky vyrobené, všichni najednou dlouho foukají do svých větrníků. Elt jim potom sdělí: Protože teď hodně foukal vítr a já z něj vyrobil elektřinu, mohou si v nemocnici děti svítit na čtení a nemusí jít spát hned, když začne být tma. -Děti se zkusí zamyslet nad tím, jestli jsou rádi tam, kde hodně fouká vítr, jestli znají taková místa a jestli je hodně míst, kde fouká vítr pořád (některá vysoko položená místa nebo místa u moře, ). 3.3. Návštěvy u Eltů - Vodomílek Pomůcky: papírová loutka Elta Vodomílka, domeček malinký cca 2 cm, špejle, izolepa, víčka od plastových lahví (včetně kroužků, které z víčka po otevření zůstávají na hrdle lahví), polystyrenové tácky, fixy a šablona lopatek, provázek, nůžky (příp. i nebozez), nit, prkýnka nebo podložky z kartonu, závaží (cokoli malého čemu neuškodí namočení) Motivace: Druhý elt se jmenuje Vodomílek. Pěkně ho pozdravte! Ahoj Vodomílku, jak se máš a co tady děláš? Děti, víte, co se stalo? Větrník je nahluchlý, ty větrné elektrárny dělají hrozný rámus. Taky našel vedle elektrárny ležet mrtvé ptáčky, kteří se srazili s lopatkami větrníku. Navíc, elektřina je potřeba na mnohem více věcí než jen svícení. V nemocnici potřebují taky, aby fungovaly různé přístroje, které pomáhají nemocným dětem, aby jim tlouklo srdíčko, aby doktoři zjistili, kde mají zlomenou nohu atp. Jenže elektřina z větru nestačí. Od chvíle, kdy jste pomohly vaším dechem, v naší krajině vítr nefouká, větrník se netočí a v nemocnici si neví rady. Naštěstí jsem tady já Elt Vodomílek. Myslím, že bychom mohli vyrobit elektřinu pomocí vody. Chcete to zkusit? Abychom mohli vymyslet, kde postavíme vodní elektrárnu, projdeme si vodní tok od pramene až do moře a pak se rozhodneme, kde je nejlepší elektrárnu postavit. Pojďte se mnou, podíváme se všude, kam přišla jedna kapka vody. Pohyb: Dle fantazie pedagoga si děti povídají o tom, jak kapka putuje od pramínku do potoka, do řeky, nakonec do moře. Z moře se vypaří a stane se z ní součást mraku. Mrak vítr odfoukne nad pevninu, kde kapka opět spadne, vsákne se a připojí se k dalším kapkám, které opět vytrysknou jako pramen. Děti mohou například při povídání nejprve tvořit skupinku, potom kruh, ve kterém chodí dokola a kličkují, poskakují, běží, drží se za ruce, kterými houpou (vlny), ruce zvednou (voda stoupá do mraků) a nakonec si sednou na bobek (déšť). Písnička prší, prší. Aktivita je inspirována programem Cestování vodní kapky Centra Cassiopeia. Strana: 6

Kde myslíte, že je dobré z vody vyrábět elektřinu? Tam kde teče ještě hodně rychle, ale kde už jí je hodně (převážně střední tok řeky). Tak podívejte, jak může vypadat takový vodní mlýnek, který se točí díky tomu, že na něj padá voda. Ještě než si ho sami postavíme, pojďte se se mnou naučit básničku o tom, jak funguje! Básnička: Slunce vodu k nebi zvedne, (Slunce vodu k nebi zvedá) ona však je dole hnedle. (voda si však pokoj nedá) Voda do potoka kapá, lopatka pak kapku lapá. Kapka hýbe lopatkami, ty se chtějí točit s námi. A pak z toho, jak se krásně točí elektřina do přístrojů skočí. Až mi z toho přecházejí oči. Praktická činnost: Výroba vodního mlýnku Děti pomohou vyrobit Vodomílkovi mlýnek. Elektrárna umí pohybovou energii mlýnku přeměnit na elektrickou energii. Díky té mohou jít přístroje v nemocnici. Děti mají za úkol přinést si do školky polystyrenový tácek (na kterém bývá např. maso) a dvě víčka od plastové lahve (+včetně kroužků, které z víčka po otevření zůstávají na hrdle lahve). Podle šablony si děti dvakrát obkreslí obdélníkový tvar lopatek mlýnku na polystyrenový tácek a vystřihnou je. Z každého obdélníku vzniknou dvě protilehlé lopatky. Uprostřed děti každý obdélník nastřihnou do poloviny a v místě nastřižení do sebe dva obdélníky zaklesnou, takže vzniknou čtyři lopatky. Ty potom izolepou přilepí v jednom místě ke špejli. Děti potom dostanou provázek a na každý jeho konec přivážou jeden z kroužků, které zbyly z víček a každý kroužek navléknou na jednu stranu špejle. Nakonec nůžkami nebo nebozezem udělají otvor (na podložce) do prostředka víček a každým víčkem prostrčí jednu stranu špejle. Tak vznikne závěsný mlýnek, který děti mohou držet v ruce pod kohoutkem v koupelně a roztočí ho proudem vody z něj. Nakonec je možné ke koncům špejlí přivázat velmi pevně nit, na kterou doprostřed uvážeme malé závaží. Při otáčení mlýnku se bude nit na špejli navíjet a závaží zvedat. Také je možné, ke špejli přivázat v kolmém směru jinou špejli a na ni opět v kolmém směru zase např. tužku, která bude schopná kreslit na přiložený papír kruh. Doporučení: -Je dobré dávat pozor hlavně, když děti propichují otvor do víček od plastové lahve nebozez je k tomu nejvhodnějším nástrojem, ale nevýhodou je, že ve školce většinou není mnoho nebozezů a je třeba, aby se o něj děti vystřídaly, a pak se nudí. Strana: 7

-Také jde umístit mlýnek do dřezu mezi dva stejné hrnky (zespoda podložené špalíkem nebo druhým hrnkem, aby byly dostatečně vysoko) a špejli jen zaklesnout na každé straně do jednoho ucha hrnku. Fotografie jsou v příloze č. X Zdroj: NOVÁČKOVÁ, Helena a Zdenka ŠTEFANIDESOVÁ. Zlatá nit. 1. vyd. Horka nad Moravou: Sluňákov, c2012, 271 s. ISBN 978-80-905347-1-1, str. 195. Závěr: -Když děti chvíli točí mlýnkem, sdělí jim Vodomílek: Podařilo se nám z pohybové energie vody vyrobit elektrickou energii, která nakrmí přístroje v nemocnici, aby dělaly, co mají. -Děti mohou přemýšlet, zda je voda nevyčerpatelná. Kdy jí teče méně (sucho), kdy jí teče moc (povodně). 3.4. Návštěvy u Eltů - Paprsek Pomůcky: domeček malinký cca 2cm, papírová loutka elta, kartonová krabice (třeba od bot), vnitřní izolace - polystrenová deska (15 mm tloušťka), samolepící zrcadlová fólie na vylepení vnitřku nebo hliníková folie (děti mohou každý přinést jeden obal od čokolády), hliníková lišta (J - profil) držící sklo nebo plexisklo, sklo nebo plexisklo, řezák na karton, tepluvzdorné lepidlo (Patex superfix nebo Chemopren extrém), nůžky Motivace: Třetí elt se jmenuje Paprsek. Pěkně ho pozdravte! Ahoj Paprsku, jak se máš a co tady děláš? Děti od doby, kdy jste s Vodomílkem postavily vodní elektrárnu je vody méně a méně. Do krajiny přišla velká sucha, Vodomílek je úplně na suchu a tak se pomocí vody teď elektrická energie nedá vyrábět. Vítr fouká jenom občas, tak v nemocnici chybí dostatek elektřiny. A to je potřeba spousta na to, aby mohli všem dětem uvařit oběd. Teď už měli dlouho stále jen studená jídla. Co kdybychom se pokusili jim společně pomoci a postavit sluneční elektrárnu? Básnička s pohybem: Děti v kroužku říkají básničku a ukazují Pro mě Slunce pracuje (děti naznačují rukama blikající papsky jednou rukou dolů a jednou nahoru, ruce střídají a při tom skáčou), noc se krásně zkracuje (děti ukazují rukama stále kratší úseky, až se ruce sejdou). Jídlo v kuchyni se vaří (naznačují míchání v hrnci), voda se div nevypaří (při každé slabice naznačují oběma rukama směr páry valící se z hrnce odzdola nahoru). Energie z paprsků se střádá (rukama jakoby přijímají paprsky a shrnují je k sobě), to má každá kuchařinka ráda (dají si ruce v bok a ukloní se při slově ráda ). Praktická činnost: Výroba Solárního vařiče Strana: 8

Výrobek tvoří třída společně. Do krabice se vlepí vyříznuté polystyrenové stěny i podlaha. Velikost pedagog předem změří a udělá dětem šablony velikosti stěn, podle nichž je řezákem nejstarší děti z polystyrenu vyříznou. Krabice se pak vylepí polystyrenem, což provede pedagog, protože jde o zacházení s tepluvzdorným lepidlem(patex superfix nebo Chemopren extrém). Na dno vařiče je možné nalepit přes polystyren vrstvu korku, aby se polystyren teplem nerozpouštěl. Na stěny se potom přilepí zrcadlová fólie nebo hliníkové obaly od čokolád dětmi vyrovnané. Navrch krabice se (po obou delších stranách) nalepí hliníkový profil (J), který bude držet skleněný kryt vařiče. Je třeba vybrat tak velkou krabici, aby na ni pasovalo sklo (lze získat například z rámečku na fotografie), kterým se přiklopí. Víko krbice bude využívané při vaření nebo jako externí reflektor. Také se polepí hliníkem nebo se místo něj umístí zrcadlo. Víko (ať už zrcadlo nebo hliník) by mělo jít nastavit do různých poloh (dle úhlu dopadu slunečních paprsků) například pomocí podpěr z nějaké tyčky. Pro podrobnější návody, stačí navštívit internet a hledat návody na krabicové solární vařiče. Doporučení: Fotografie jsou v příloze č. X Závěr: Zdroje: http://www.solarni-varice.cz/fotogalerie/index.html http://www.solarni-varice.cz/navody/krabice.html http://solarcooking.org/plans/ https://www.youtube.com/watch?v=v5cdnh3sqt0 3.5. Návštěvy u Eltů - Biomas Pomůcky: Domeček malinký cca 2cm. Motivace: Čtvrtý elt se jmenuje Biomas. Pěkně ho pozdravte! Ahoj Biomase, jak se máš a co tady děláš? Děti od doby, kdy jste s Paprskem postavili sluneční elektrárnu, je stále zataženo. Přichází podzim a brzy bude zima. Sluníčko nevykoukne a tak Paprsek nedokáže vyrobit dostatek elektrické energie. Neví co s tím. Elektřiny je potřeba spousta na to, aby měli děti v nemocnici teplo a nezmrzly. Co kdybychom se pokusili jim společně pomoci a postavit továrnu na biomasu? Tam se elektrická energie vyrábí spalováním biomasy (tj. souhrn látek tvořících těla živých organismů využitelný pro energetické účely-má původ ve slunečním záření a fotosyntéze a proto se jedná o obnovitelný zdroj energie-citace wiki?). Co to je? To jsou suché části těl rostlin (sláma, štěpky, palivové dříví, energetické rostliny, rychle rostoucí dřeviny), které se dají spálit (mimo jiné), a pomocí získaného tepla se dá vyrobit elektřina. Zkusíte si se mnou, jakou sílu má takové teplo? Třeba se nám společně podaří zajistit teplo do topení v nemocnici. Pohyb: naznačení řezání a kosení Strana: 9

Básnička: Kytky, větvičky či slupky, udělám z nich suché kupky. Suchá hmota krásně hoří, teplo se z ní rychle tvoří. A to je pak radost moje, tvořit energii místo hnoje. Praktická činnost: Topení dřevem a ověřování síly páry Úvod: Než vyjdou ven, jdou společně ke krajince a vytahají nejméně 2/3 stromků a keřů v Krajince a vezmou je s sebou ven. Dále má pedagog předem nasbírané dřevo a připraví pro každé dítě dva tenké klacky k nalámání. Děti je nalámou na hromadu. Paní učitelka se ptá: Odkud jsou klacky? Ze stromů. Odkud je ve stromech energie? Ze slunce. Tuto energii teď z klacků získáme tím, že je zapálíme. Při hoření se uvolní energie jako teplo a z klacků zbyde jen popel. Oheň hřeje a navíc se může tepelná energie změnit v pohybovou a ta pak v elektrickou (už víme jak). Teplo z ohně využijeme k uvaření vody. Cílem naší dnešní práce je, aby pára stoupající z hrníčku s vodou zvedala jeho pokličku. Činnost: Některé šikovné dítě umístí doprostřed ohniště do kruhu dřeva plecháček s vodou a pokličkou. Paní učitelka zapálí ohníček a učí děti opatrně přikládat. Děti udělají řadu a paní učitelka kontroluje každé dítě, jak přikládá a říká mu základní pravidla jak si při přikládání neublížit a přitom dobře přiložit (do ohně, neházet klackem, rychle klacek položit a ruku stáhnout, mít klacek dolomený, přikládat přes sebe atp.). Když je oheň dostatečně velký mohou si děti stoupnout kolem něj a čekat až bude voda tak horká, že zvedne pokličku (lze spojit s opékáním topinek apod.) kdo první uvidí poskakovat pokličku. Děti přiloží do ohně rovněž stromky z Krajinky. Mohou společně v kruhu kolem ohně opakovat básničku nebo zpívat jednoduché písničky. Doporučení: -Tuto činnost lze provádět pouze se spolehlivými dětmi, které poslouchají a nebudou se k ohni příliš přibližovat, když je pedagog nevyzve. -Určitě pomůže mít kolem ohně lavičky a děti usazené na nich. Děti si stoupají a chodí přikládat pouze na vyzvání. Fotografie jsou v příloze č. X Závěr: Takovou má pára sílu ten pohyb může i vyrábět elektřinu, když se opře do turbíny. Jak vypadá turbína vypadá trochu jako vodní kolo nebo větrník má lopatky. Ukázat obrázek turbíny. Usušili jsme a spálili s Biomasem některé rostliny z Krajiny kolem nemocnice a máme z toho elektřinu na topení v nemocnici. Dětem zas chvíli není zima. Také je ale kolem méně stromů a vzduch kolem domečku Biomasa a někdy i dále se těžko Strana: 10

dýchá. Spalováním vznikla spousta nepříjemného kouře (možnost využít toho, jak děcka kuckala, když se octla v kouři z ohně). 3.6. Návštěvy u Eltů - Uhlík Pomůcky: lopatky, pracovní rukavice, čtvrtky, pastelky, nůžky, provázky, korálky, plechovky, dřevěné proutky nebo tyčky Motivace: Pátý elt se jmenuje Uhlík. Pěkně ho pozdravte! Ahoj Uhlíku, jak se máš a co tady děláš? Jmenuji se Uhlík a přišel jsem vám říct důležitou zprávu. Biomasa není dostatečně výhřevná (není z ní dost tepla), aby z ní bylo hodně elektrické energie pro nemocnici. V nemocnici potřebují, aby jezdily výtahy a jezdící schody a Biomas by neměl dostatek energie i kdyby vykácel a usušil všechno dřevo v celé Krajince a to udělat nechce. Už teď je tam stromů málo a řepka zabírá celé lány krajiny, co myslíte? Přišel jsem na lepší řešení. Víte co hřeje víc, když to hoří? Biomasa, která byla hodně dlouho hodně hluboko pod zemí. Víte co to je? Začíná to písmenem U. Uhlí, ano! Před dávnými a dávnými časy to byly veliké rostliny s kmeny jako stromy a dlouhou dobu ležely pod zemí, až se změnily na uhlí. Za tu dlouhou dobu se změnily tak, že je z nich možné dostat více energie než třeba spálením stromů. Uhlí je ale pod zemí a my ho odtud musíme vykopat. Pomůžete mi ho najít? Ještě před tím, se ale spolu naučíme básničku o mně a mém kutání a spalování uhlí. Pohyb: kopání uhlí (jako motykou) a potom předvádění plamenů rukama Básnička: Ten můj černý zázrak hřeje! Kde ho ale najít, kde je? Do hlubin se pro něj fárá, krajina mě za to kárá. Dělám z ní sýr ementál, uhlí kutám hloubš a dál. Praktická činnost: Kutání uhlí a výroba jezdících schodů Kutání: Následuje část programu, při které děti pod vedením pedagoga kutají uhlí z Krajinky. Ve spodní části pod kamínky jsou umístěné uhlíky (uhlíky do kadidelnice a uhlíky hnědého uhlí). Pedagog z vybrané části krajinky sundá trávu a sdělí dětem, že to by byl úkol bagrů. Děti si vezmou lopatky a podle domluveného postupu dá každé dítě pryč lopatku kamínků, až se dostanou na dno misky s Krajinkou. Děti postupně rukama v pracovních rukavicích vyberou schované uhlíky a umístí je do plechovky. Výroba jezdících schodů: Poté, co je připravené palivo, se děti pustí do výroby jezdících schodů pro nemocné. Ty budou vyrobené na principu papírového kolotoče nebo hada. Děti obkreslí na čtvrtku obrys misky nebo hrníčku a tím získají kruh. Tužkou nebo pastelkou nakreslí na kruh mnoho půlících čar, až z nich vznikne hvězda. Potom budou stříhat stále dokola vždy asi jeden cm od okraje kruhu, až z něj bude spirála. Uprostřed Strana: 11

nechají kolečko o průměru 2cm. Do středu prostředního kolečka udělají nůžkami dírku, kterou protáhnou nit a zespoda uváží korálek. Druhý konec provázku přiváží k tyčce. Pohánění jezdících schodů: Když mají všechny děti schody hotové, přesunou se na zahradu nebo jinam ven. Pedagog rozdá do dvojice až čtveřice plechovku (nebo mají děti za úkol si ji přinést) a do plechovky zapálí každé skupince alespoň dva uhlíky do kadidelnice (případně k němu přidá pár uhlíků hnědého uhlí, aby se oheň přenesl také na ně, ale jde to i bez nich). Děti mají za úkol držet schody - papírového hada (či spirálu) těsně nad plechovkou a pozorovat, co se bude dít. Schody se teplem stoupajícím z plechovky roztočí. Energie tepelná se mění na pohybovou. Děti byly jste s Uhlíkem moc šikovné. Děti v nemocnici se mohou díky elektřině dopravit z nižších pater do vyšších po jezdících schodech nebo výtahem! Doporučení: Je dobré, když pedagog zapálí všechny uhlíky dále od dětí na jednom místě a počká, až budou celé žhnout (při zapalování mírně jiskří, než se oheň rozšíří po celém uhlíku, pak už hoří klidně). Ve chvíli, kdy jsou všechny uhlíky zapálené ve velké plechovce, kovovém kýblu nebo na starém plechu, obejde pedagog plechovky dětí a do každé umístí kovovou lopatkou nebo podobným nástrojem (velká kovová pinzeta) alespoň dva uhlíky (aby dostatečně hřály). Upozorní děti, že je třeba udržovat od plechovky odstup na vzdálenost tyčky, ke které jsou přivázané schody. Fotografie jsou v příloze č. X Závěr: Pedagog se ptá dětí: Co způsobuje, že se vaše schody hýbou? Teplý vzduch, který není vidět a který stoupá nahoru z hořících uhlíků. Jak vypadá Krajina, po tom, co jsme tam kutali (těžili) uhlí? Je celá rozrytá, jsou tam díry. No a děje se toho ještě víc děti. Podívejte se na naši Krajinu (pedagog tam během výroby vysypal hromádku popela kolem domečku Uhlíka a některé zbylé stromy v okolí domku přibarvil žlutou a rezavou barvou), u Uhlíkova domečku je spousta strusky to je ten popel a zbytky po spalování uhlí. Ve vzduchu je mnoho jedovatých látek, které ani nejsou vidět a stromy začínají usychat, protože i déšť, který pijí, je otrávený (kyselé deště). 3.7. Návštěvy u Eltů - Ropák Pomůcky: domeček velký cca 25cm, knoty a kovové plíšky na jejich upevnění, hliníkové kalíšky od vypálených svíček nebo hliníková víčka od skleněných lahví či jiné vhodné kovové nádobky na svíčku, malé papírové sáčky s parafínovými pecičkami (mohou být třeba dvou barev), hliníkové obaly od paštik, malinké rolničky, tužky s gumou, špendlíky, stará brambora nebo jablko, nůžky, plech do trouby Motivace: Šestý elt se jmenuje Ropák. Pěkně ho pozdravte! Ahoj Ropáku, jak se máš a co tady děláš? Dobrý den děti, slyšel jsem, co se děje u Uhlíka (kyselé deště, struska, rozrytá krajina) a přišel jsem vám navrhnout, abyste šly se mnou těžit ropu a vyrábět z ní elektřinu. Třeba Strana: 12

to bude lepší než s uhlím. Víte, co je to ropa a jak se získává? Je to velmi tmavá hnědá tekutina, ze které je vyrobená spousta věcí. Například všechno, co je ve vaší školce z plastu, je vyrobeno z ropy. Zkuste každý najít jednu věc, která je z plastu, a dotkněte se jí. Pak se vraťte zpět do kroužku. Z ropy je také benzín, na který jezdí auta, nebo parafín, ze kterého se vyrábějí svíčky (ty ale mohou být také z vosku). Výrobky z ropy se dají spalovat v elektrárně a tím můžeme vyrábět energii. Zkusíme si to? Pohyb: Děti nejprve spolu s Ropákem těží ropu. Mají dlaně u sebe a spojenými špičkami prstů se dotknou země. Poté ruce zvedají nad hlavu a zas je dávají k zemi. Tento pohyb připomíná pohyb těžební věže na ropu. Potom jdou vyhrabat z krajinky sáčky s parafínovými granulemi (podobně jako uhlíky, jen nejsou nutné rukavice). Na každé dítě je tam jeden sáček. Básnička Elta Ropáka: Před dávnými předávnými časy žily a umřely zvířátka i řasy. Písek, hlína je přikryly, tlačili je, těžké byly. Horko rostlo, začalo je péci A tak vznikla hmota, která může téci. Ohrožuje zvířat rostlin žití, ale má i skvělé využití: auta jezdí, léky léčí, lidé chtějí sudy s ropou větší. Až mi dojde, copak dělat budu? Zavřu se do jednoho z těch sudů? Básnička je samozřejmě trošku zavádějící ropa vznikala hlavně z rozsivek (jednobuněčné řasy se schránkou) a zelených řas. Je dobré při učení básničky ukázat dětem obrázek řasy nebo kamínek či kůru porostlou řasami. Praktická činnost: Výroba svíček z parafínových peciček a Zvonění Zkusíme děti vyrobit elektřinu, která pohání také např. zvonky, kterými zvoní v nemocnici návštěvy, když chodí za dětmi. Děti, pokud musí ležet, také pomocí zvonků přivolávají sestřičky a doktory. Natěžili jsme si ropu - my to máme snazší, ropa už je upravená a je z ní parafín. Parafín dobře hoří. My si z něj vyrobíme každý malou svíčku a také si vyrobíme takové zvonění z té nádobky od paštiky, kterou jste si donesli. Zvonění bude zvonit díky teplu, které bude vycházet ze svíček vznikat spalováním parafínu. Každé z dětí dostane kalíšek na svíčku a knot s kovovým plíškem nebo kouskem drátku na jednom konci. Mají za úkol nasypat obsah svého sáčku s parafínovými pecičkami do kalíšku a umístit pak kalíšek na plech. Když jsou na plechu kalíšky všech dětí, umístí ho pedagog na plotnu nebo do trouby, aby se pecičky rozpustily a spojily v jeden kus. Trvá to max 5 minut. Poté se svíčky vyjmou z trouby a nechají vychladnout. Zatím děti vyrábí zvonění. Utvoří skupinky po čtyřech. Do skupinky dostanou kousek staré Strana: 13

brambory, do kterého zapíchnou tužku s gumou, tak aby celá věc stabilně stála. Dále dostanou špendlík, který mají za úkol zapíchnout do gumy na konci tužky. Potom je třeba nastříhat hliníkovou nádobku. Stěny nádobky děti rozstříhají podél žlábků, které v nich jsou tak, že nádobka po rozstříhání připomíná sluníčko. Paprsky budou plnit funkci lopatek a je třeba, aby jich bylo osm. Paprsky potom děti mírně natočí všechny jedním směrem. Uprostřed plechovky udělá pedagog dětem drobný důlek pomocí tužky. Do každé druhé lopatky udělají děti nůžkami nebo jehlou dvě drobné dírky. S pomocí pedagoga potom protáhnou dírkami i rolničkou drátek zamotají ho - tak upevní rolničky na spodní stranu lopatek. Nyní už stačí jen nasadit prostředek bývalé nádobky na špendlíkovou hlavičku, umístit pod ni 4 svíčky a zapálit je. Stoupající teplo j zachyceno lopatkami a bývalá nádobka se roztáčí jako větrník, roličky drobně zvoní a děti je mohou slyšet, když jsou dostatečně potichu. Doporučení: -Výborné je umisťovat Zvonění i čtyři svíčky na nějaký kovový tácek či plech. Ale pozor na ušpinění voskem. -Je třeba dětem zdůraznit, že parafínové čočky nepatří do úst a hodně jim pomáhat s připevňováním rolniček. -Je možné snížit počet rolniček na dvě, ale Zvonění je pak hůře vyvážené a zvuk ještě slabší. -Svíčky zapaluje pedagog a ve chvíli, kdy jsou na stolečcích zapálené, sedí děti v bezpečné vzdálenosti a na Zvonění nesahají. Fotografie jsou v příloze č. X Závěr: Pedagog se ptá dětí: Co způsobuje, že se vaše Zvonění točí a cinká? Teplý vzduch, který není vidět a který stoupá nahoru z hořícího parafínu vyrobeného z ropy. Jak vypadá Krajina, po tom, co jsme tam kutali (těžili) ropu? Je celá rozrytá, jsou tam díry. Je to teď ještě horší než po těžbě uhlí. Všimly jste si ještě, co se objevilo kolem děr, kde jsme těžili ropu? Na některých místech je divná hnědá tekutina (vhodné využít melasu ), kolem jsou mrtvá zvířátka (nakreslit malinká zvířátka, položit je do melasy a zapatlat) nic moc tam neroste. Jsou tam i očouzené stromy (trošku je připálit). Ropa asi i hořela. Ještě je děti důležité, že ropy je pod zemí už jen trochu. Většinu jsme už z naší krajinky vytěžili a za chvíli nám Ropákova elektrárna bude k ničemu, protože tam nebude z čeho elektřinu vyrábět. Dodatek: Děti, také existuje elt, který se jmenuje Uran. Ten vyrábí elektřinu takovým způsobem, že byste tomu nerozuměli. Radši to bude dělat zatím sám. Vyrábím ji tak, že rozbíjím malinké kuličky, které nikdo nemže vidět. Z takového rozbíjení je spousta tepla (víc než je z toho, když hoří svíčka od Ropáka nebo když hoří oheň z uhlí u Uhlíka) nejde to ale ukázat u nás ve třídě, proto si představte, že při srážce těch kuliček vzniká teplo a to zas pohání hada (jezdící schody). Když vyrábí elektřinu Uran, je jí opravdu hodně, ale Strana: 14

vznikají při tom velmi nebezpečné látky, které mohou ublížit lidem, zvířatům i rostlinám. Pohyb: srážení dlaní mezi jednotlivými dětmi? Možné doplňky, úpravy a modifikace programu: -Pedagog si například může vybrat jeden obnovitelný a jeden obnovitelný zdroj energie a uskutečnit návštěvu pouze u dvou příslušných Eltů. -Po každém programu je možné Krajinku vyfotit a vyvolané fotografie postupně umisťovat na nástěnku, aby děti i rodiče viděli, jak se Krajinka měnila. -Po každém programu zkusí děti s pedagogem vymyslet, jakým způsobem je možné ušetřit elektrickou energii, aby jí nebylo třeba tolik (může se to týkat účelu, pro který využila v daném programu elektřinu nemocnice). 3.8. Závěr Na závěr provede pedagog s dětmi zpětnou vazbu. Zopakuje jim, s kterým eltem jak vyráběli elektřinu a co při tom dělali (může opět využít postavičky eltů) a položí jim pár otázek. 1) Který elt má největší domeček (to znamená, že jeho služby lidé nejvíce využívají)? 2) Při které výrobě byla nejvíce narušena nebo poškozena naše Krajinka (Uhlík, Ropák), při které byla narušena méně? Co všechno se dělo v krajině, když eltové stavěli své elektrárny? 3) S kterým eltem vás to nejvíce bavilo? Který výrobek se vám líbil nejvíc? 4. Zdroje, prameny: Program vznikl na základě zkušeností autorky z práce v Centru Cassiopeia. Cestování vodní kapky, NOVÁČKOVÁ, Helena a Zdenka ŠTEFANIDESOVÁ. Zlatá nit. 1. vyd. Horka nad Moravou: Sluňákov, c2012, 271 s. ISBN 978-80-905347-1-1. Další užitečné odkazy: Vítejte na Zemi multimediální ročenka životního prostředí: http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=zdroje_energie_a_zivotni_prostredi&site=e nergie Těžba ropy: https://www.youtube.com/watch?v=jrgwizrt9oo https://www.youtube.com/watch?v=kj2fn-hdess Strana: 15