1. Úvod Druhá svtová válka v nás lidech stále vzbuzuje strach, nepochopení, nenávist vi nkterým národm, zvlášt tm, které zapíinily poátek války. První svtová válka byla prvním váleným konfliktem, který svým rozsahem zasáhl podstatnou ást svta a dle tehdejších myslitel a politik mla být zárove posledním celosvtovým konfliktem. Bohužel její konec byl v podstat píinou toho, že vypukla i druhá svtová válka. Tato diplomová práce se zamuje na období druhé svtové války ve mst eská Skalice a jejím okolí. eská Skalice se nachází v Královehradeckém kraji v bývalém okrese Náchod. Cílem této diplomové práce je shrnout období druhé svtové války v eské Skalici. Jedná se vlastn svým zpsobem o kronikáský pohled na toto období. Doposud žádná publikace zamená jen na toto období nevyšla, proto jsem si téma eská Skalice v letech 1938-1945 vybrala k sepsání této práce. V mst eská Skalice jsem od narození vyrstala a zajímá m historické období druhé svtové války v míst mého rodišt. Druhá kapitola je shrnutí dostupným pramen a literatury, které jsem použila k této práci. Tetí kapitola se zabývá historií eské Skalice od jejího vzniku, tedy první písemné zmínky až do roku 1939. Souástí jsou dva mezníky v djinách našeho národa, tedy Mnichovská dohoda a vznik Protektorátu echy a Morava. V této kapitole se dotete, jak tyto události ovlivnili msto eská Skalice. tvrtá kapitola popisuje msto v letech 1939 až 1941 a to do nástupu Reinharda Heydricha do funkce íšského protektora. Jaké bylo msto v prvních dvou letech Protektorátu, jak se zmnila ekonomika, školství. Souástí jsou i informace o rzných formách odboje. Pátá kapitola chronologicky zaznamenává další léta Protektorátu 1941-1944. Jak válka pokraovala, jaké byly podmínky pro život ve mst, kultura i školství. Nejvíce dostupných pramen bylo k dispozici k dob osvobození eské Skalice od nmecké armády. Existuje vyprávní Ludvíka Mühlsteina, bývalého editele Muzea Boženy Nmcové, který ve své publikaci Kvten 1945 se zamil na odsun Nmc, píchod rudé armády a osvobozeneckou innost 1
obyvatel msta. Konci války a osvobození se poté vnuje poslední šestá kapitola. Velký draz kladu na válené vzpomínky na koncentraní tábory Evy Zelené, která dodnes žije v eské Skalici. Eva Reichová- Zelená se snaží stále pipomínat období druhé svtové války, navštvuje místní školy v blízkém okolí, vypráví dtem o událostech, které sama prožila v koncentraních táborech. 2
2. Kritika pramen a literatury Nejdležitjším písemným pramenem, z kterého jsem vycházela byly kroniky. Jedná se o hlavní zdroj, který mi byl poskytnut. K této práci jsem použila Kroniku Malé Skalice. Kronika Malé Skalice je uložena v Muzeu Boženy Nmcové v eské Skalici. Ve váleném období bylo msto rozdleno na dv ásti a každá si vedla svou kroniku. Kronika Velké Skalice se však nedochovala a eskoskalický kroniká p. Samek po ní také stále pátrá. Další kronika, která pispla k této práci, je Kronika díví mšanské školy z let 1940-1945. Kronika zaínala rokem 1940 a pedchozí dva roky nebyly v kronice zaznamenány. V eské Skalici byla také chlapecká mšanská škola, ale v zdejší základní škole se kronika nenachází. Jestli se psala i nikoliv, jsem nezjistila. Okresní archiv v Náchod mi poskytl k prostudování knihy obsahující protokoly ze schzí obecního zastupitelstva od 14.2.1938, ale opt ne z úplného váleného období pouze do 27.4.1942. Naopak Kniha se zápisy ze schzí mstské rady jsou vedeny od 7.4.1941 a do mnou sledovaného období 1.10.1945. Pak následují další zápisy, kterým jsem se již nevnovala. Proto práci s kronikami považuji za velice komplikovanou, jelikož neobsahují všechna léta druhé svtové války. Další publikace, které jsem použila, byly vydávány místními národními výbory, msty u píležitostí výroí války nebo inností místních historik, kroniká, editel muzeí aj. Napíklad eská Skalice vydala publikaci eská Skalice struné djiny msta Erik Bouza, L. Mühlstein, MV 1975. Dále sborník vyšel u píležitosti 150. let založení podniku Tiba - Josef Kejzlar a kol. Djiny textilní výroby v eské Skalici. Dvr Králové nad Labem 1987. K první kapitole jsem vyhledávala v publikacích, kterých je na souasném obchodním trhu velké množství. K této práci jsem využívala kapitoly z Gebhart, Jan; Kuklík, Jan: Velké djiny zemí Koruny eské. 2 svazek 1938-1945. Paseka 2006 a Kolektiv autor: eské djiny zemí koruny eské II. Paseka Litomyšl 1997. Jedná se o struný pehled událostí eskoslovenských. Pro seznámení s dobou, tématem, i njakou osobou jsou uvedeny informace z Ottova slovníku nauného, internetového webu encyklopedie 3
Wikipedia i slovníkové píruky Kolektiv autor: eský antifašismus a odboj. Naše vojsko. Praha 1988. 4
3. Historie msta eská Skalici do roku 1939 V úvodu této kapitoly bych se strun zmínila o historii eské Skalice. Uvedu jen nejdležitjší mezníky. Tuto kapitolu jsem erpala z dostupných publikacích, které se vnují historii eské Skalice 1. 3.1. Historie do roku 1914 eská Skalice leží v Královéhradeckém kraji, severovýchodn od Hradce Králové mezi krajským mstem Hradec Králové a Náchod ležícím na eskopolském pomezí. eskou Skalicí protéká eka Úpa, levostranný pítok Labe. Ve starších textech mžeme najít msto eská Skalice pod názvem Scalich nebo Skalicz. eskou Skalicí vedla již ped tisíci lety obchodní stezka spojující Prahu s polským Kladskem. Poprvé je doložena v Kosmov kronice k r. 1068, ale nálezy ímských mincí z období let 41-185 n.l. dovolují soudit, že tudy procházeli kupci již daleko díve. Na poátku 13. století byla na katastru eské Skalice v míst, kterému se dosud íká na hrad, postavena tvrz. Potvrzuje to první písemná zmínka z r.1238, kdy byla v držení Petra, který se psal ze Skalice. Dnes už bychom na tomto míst zbytky tvrze marn hledali. Jen o nco málo pozdji vznikla nedaleko odtud po proudu eky na jejím pravém behu tvrz druhá, postavená patrn k pímé ochran kolem procházející Kladské cesty. Tvrz stávala na nevelikém návrší a dostala jméno Skalika. Byla také nazývána Malou Skalicí. Msto Skalice mlo historicky mnoho majitel: msto vlastnily významné rody páni ze Šternberka, z Dubé, Smiití ze Smiic. 1 Hraše Jan Karel: Djiny Náchoda 1620-1740, Náchod, Státní okresní archiv 1994. Klos Jan: Pamti msta eské Skalice, Praha, Jednota eskoslovenských spoitelen 1935. Muhlsteinovi Lada a Ludvík: Kraj mládí Boženy Nmcové, eská Skalice 1980. eská Skalice struné djiny msta Erik Bouza, L. Mühlstein, MV 1975. Mühlstein Ludvík: eská Skalice, Ratiboice, eská Skalice 1996. 5
eskou Skalici zasáhly i husitské války. V roce 1420 tudy táhlo vojsko krále Zikmunda, který stál vele kižáckých vojsk. Dne 6. ledna 1424 zde svedl vítznou bitvu s vojsky katolických pán Jan Žižka z Trocnova. Podle dochovaných zpráv lze velmi tžko stanovit pesné místo stetnutí. Pravdpodobn se jedná o místo nejvyšší ve Skalici, dnešní název má Žižkv kopec. Roku 1450 bylo msto ponieno královským vojskem, které táhlo na Náchod bojovat proti husitským pokraovatelm tzv. sirotkm (msto v tuto dobu vlastnil Jan Kolda ze Žampachu) 2. V dob kdy msto eská Skalice vlastnil rod Smiických ze Smiic jmenovit Hedvika Smiická, která byla dcerou Jana Zajíce z Házmburka a Markéty z Minsterberka, a zárove také vnuka Jiího z Podbrad, byla eská Skalice povýšena na msto. Stalo se tak roku 1575. Zda eská Skalice nkdy obdržela mstský znak, nelze pesn íci. Mstská rada používala pravdpodobn jako mstský znak peetní obraz. Tebaže pvod obrazu pisuzovala Šternberkm, pozmnila pozdji pvodní osmicípou hvzdu ve hvzdu o šesti paprscích. Koncem 19. století nastaly pochybnosti o pravosti znaku. Proto se obec r. 1897 obrátila na ministerstvo vnitra ve Vídni se žádostí, aby mstský znak potvrdilo. Ministerstvo dne 15.íjna 1897 vyslovilo souhlas, aby msto eská Skalice nadále užívalo znaku zlaté hvzdy o šesti paprscích v modrém poli. Msto nebylo zpoátku nijak velké, v roce 1550 se zde nacházelo asi 70 dom. Z roku 1605 je dochována nejstarší mstská kniha. Za ticetileté války msto spravoval Albrecht z Valdštejna. Po roce 1651 byly k mstu pipojeny i sousední vesnice Dubno, Hostinka, Kleny, Malá Skalice, Miskolesy, Ratiboice, íkov, Spyta, Svtlá, Svinišany, Tebešov, Vestec, Vtrník, Zájezd a Zlí. Po válce se z berní ruly mžeme doíst, že se v mst roku 1653-54 nacházelo 23 emeslník ševci, ezníci, krejí, bednái, tkalci, truhlái, peka, ková, zámeník, hrní, mandlí a punochá. Po požáru v náchodském židovském ghettu v roce 1663 se do eské Skalice pesthovalo 44 židovských rodin. Nemly to zde lehké a tak byly po roce 1706 nuceny se vysthovat. 2 Wolf, Vladimír, Jan Kolda ze Žampachu, Trutnov ; Hradec Králové, Lupus, 2002. 6
V polovin 18. století byl ve mst postaven pivovar a sladovna, mlýn, pálenka a pila. Msto se pes asté požáry a povodn pomalu rozrstalo. V roce 1794 zde bylo 215 dom. Podle dostupných pramen byla eská Skalice jedním z prvních míst v echách, kde se hrálo eské divadlo. První divadelní pedstavení se konalo roku 1813. Hrály se hlavn Klicperovy hry, z nichž nkteré mly v eské Skalici premiéru. V hospodáské oblasti bylo pro 18. století na eskoskalicku charakteristické rozvoj emesel pádelnického, soukenického a punocháského, na které v 19. století navazoval prudký rozvoj prmyslové textilní výroby. Na pelomu 18. a 19.století bylo druhým hlavním zamstnáním obyvatelstva na celém Náchodsku plátenictví. Sociální postavení domácích tkalc bylo obtížné. Práce tkalc byla tvrdá, výdlky, a to s sebou neslo bídu a hlad. První prmyslová pádelna bavlny na Náchodsku se zaala stavt 22. ervna 1837 na louce pod maloskalickým dvorem a slezskými podnikateli Fridrichem Eduardem von Löbbeckem a Hermannem Ditrichem Lindheimem. Další stavbu mechanické tkalcovny nechali postavit v roce 1889 Jakub Bondy se svým švagrem Karlem Reichem. V roce 1901 se rozdlili a každý ml samostatnou výrobnu. V dnešní Podhradní ulici stála parní barevna a blidlo, které vlastnil Ondej Grešla. Sem vozil Karel Reich píze k blení. V roce 1906-1907 ve Skalici postavili M. Winternitz a J. Gintz další tkalcovnu. Pvodní Löbbeckeho pádelnu koupil roku 1913 velkopodnikatel Ladislav Barto z Dobenína, zakladatel barevny a tiskárny látek. K pádeln nechal pistavt tkalcovnu. eská Skalice se stala ve tyicátých letech devatenáctého století uznávaným stediskem obrozeneckých snah na Náchodsku. Ve mst žilo mnoho osobností kulturního a spoleenského života, dnes už však málo známých venkovských vlastenc a buditel. Významnou kapitolou tohoto období jsou Jiinkové slavnosti, jejichž djištm se stala Steidlerova zájezdní hospoda U Bílého lva, vystavná r. 1824 pi nov zbudované císaské silnici. Budova, ve které je nyní umístno 7
Muzeum Boženy Nmcové, pipomíná dodnes zárove se starou barokní farou v sousedství kostela prostedí jiinkových výstav a ples. První Jiinková slavnost se konala 14. záí 1837. Výstav jiin pedcházela prohlídka zahrad jejich pstitel a hodnocení nejlepších výpstk. Veer patil jiinkovému plesu, jeho královnou se stala veejnosti ješt neznámá Barunka Nmcová, která byla ped dvma dny oddána v sousedním kostele a v Steidlerov hostinci mla svatební hostinu. Jiinkové slavnosti se staly od první chvíle dostaveníkem eských vlastenc. V Jiinkovém sále tanili krom Boženy Nmcové Bedich Smetana, Václav Kliment Klicpera, Jan Hostivít Pospíšil, prof. František Smetana i pedstavitel slovenského národního obrození udovik Štúr. Bedich Smetana složil v upomínku na milé chvíle prožité v eské Skalici slavnou Jiinkovou polku. Když zemel zakladatel slavností P. František Hurdálek v roce 1847, konaly se slavnosti naposledy (obnoveny až v roce 1925). 3.2. 1914-1938 První svtovou válku msto prožívalo od zaátku takto: zápis kronikáe: Vlaky jezdily pouze s vojáky a naším nádražím projíždly nekonené vlaky s mobilizovanými záložníky. Co tu bylo pláe, po njakém nadšení ani zmínky Doprava osob nevojenských byla možná u nás po dobu vláky jen ráno a veer Protože msto nemlo ješt elektrického svtla a petroleje po obsazení Halie nebyl dostatek, nesvítilo se v ulicích po dobu války bu vbec, aneb jen omezen. V domácnosti se svítilo velmi málo, pišel ke cti olej a karbid Výroba v továrnách byla doasn zastavena a dlníci z práce propuštni, nebylo penz na výplaty Když Anglie a spojenci vyhlásili blokády, zastavena byla práce pro nedostatek bavlny nejdíve v pádeln, pak v tkalcovn, barevn i tiskárn 3 V roce 1914 bylo ve mst 391 dom. Byly zízeny veejné lidové kuchyn. Po vzniku eskoslovenska psobila ve mst jednotka Národní obrany. 3 Mühlstein, Ludvík: eská Skalice, Ratiboice. eská Skalice 1996. S.26. 8
Padlým vojákm ve válce byl 11. ervna 1922 odhalen pomník nedaleko námstí. Roku 1920 se konaly krom voleb do Poslanecké snmovny a Senátu také volby komunální. Voleb v eské Skalici se úastnilo tináct politických stran. Starostou byl zvolen pedstavitel sjednocené pravice Antonín Waigert a sociální demokrat Josef Pour se stal jeho prvním námstkem.. Roku 1920 se v Sociáln demokratické stran v eské Skalici vytvoila silná marxistická levice. Propagovali mezi dlníky nový komunistický program a získávali na svou stranu stále více lenstva. Dne 22.ervna 1921 prohlásil Václav Hanuš na schzi obecního zastupitelstva, že se všech deset len obecního zastupitelstva zvolených za stranu sociáln demokratickou pihlásilo do Komunistické strany. Protože také vtšina lenstva sociáln demokratické strany pešla do nov založené komunistické stany, eskoskalická sociální demokracie zanikla. Dnešní návštvníky Skalice a vodního díla Rozkoš jist pekvapí skutenost, že se o stavb pehrady jednalo již r. 1924. Tato nádrž mla obsahovat na 80mil. m 3 vody. Skuten byla postavena v roce 1973. V období republiky byla v letech 1923-29 budována spolená vodovodní sí pro msto, tzv. úpský skupinový vodovod. Roku 1927 bylo zapoato s budováním kanalizace v nov postavené tvrti rodinných domk Pod Vinicí a v letech 1933-34 byla zízena kanalizace také uvnit msta. V letech 1925-27 byla postavena státní budova pro poštu, etnickou stanici, berní úad a dchodovou kontrolu, v letech 1924-28 sokolovna, 1932-33 budova spoitelny a 1939-41 sbor eskoslovenské církve husitské. Roku 1929 propukla svtová hospodáská krize. Vrcholu dosáhla r. 1934 a trvala ješt r. 1936. Textilní eskoslovensko bylo krizí logicky velmi tžce postiženo. Reakcí na prodlanou krizi byl roku 1935 vznik spolenosti eskoskalických textilních továren továrníku Josefa Barton ml., Jiího erycha a Aloise Dintera. Tento textilní komplex, skládající se z pádelny, tkalcovny, blidla, barevny a tiskárny, prodlával za okupace vlekou krizi, až byl provoz nejprve v barevn a od roku 1942 i v tiskárn látek úpln zastaven.. 9
3.3. 1938-1939 Následující podkapitola se bude týkat hlavn roku 1938, kdy na základ výsledk Mnichovské konference ve dnech 29. a 30. záí došlo k nedobrovolnému pipojení vybraných oblastí zejména píhraniních, tzv. Sudet, ke Tetí íši. Tato událost siln zasáhla nejen celé eskoslovensko, ale i msto eská Skalice. Dne 2. února 1938 pijal prezident republiky deputaci msta eské Skalice, která mu odevzdala diplom estného obanství. V msíci únoru slavil majitel náchodského panství Schamburg-Lippe 70. narozeniny a pi této píležitosti vnoval mstu 1 000 K pro chudé. V tomto roce docházelo ke stavebním úpravám msta nap. Zemský úad pedal staveništ oprné zdi na levém behu Úpy ing. Josefovi Smetanovi. Oprná ze musela být postavena do konce roku 1938 a nesmla pekroit ástku 149 900 K. Dále ze zápisu v únoru byla zpráva o provedeném vydláždní ulice Palackého a Legionáské. Plán na vydláždní ulice Boženy Nmcové ml podmínku, že majitelé dom provedou vodovodní a kanalizaní pípojky. Na zasedání zastupitelstva v kvtnu bylo schváleno, že bude vytvoena pamtní deska na radnici s reliéfy T.G.M., K. Kramáe a A. Jiráska na oslavu 20. výroí vzniku republiky. Zhotovit desku ml Jindich Postupa z Malé Skalice a k slavnostnímu odhalení došlo 26. ervna. Od kvtna 1938 v eské Skalici ádili sudetští Nmci a Hitler stahoval svá vojska k našim hranicím. ástená mobilizace z 21. kvtna ovlivnila chod msta. Lidé v oekávání války zaali skupovat rzné druhy zboží (mj. odvy, potraviny, atd.). Od rána projíždla mstem vojenská auta smrem k Náchodu, k hranicím do Polska, s vojáky a vojenským materiálem. V celém eskokladském pomezí platilo heslo Náchodskou brankou nepítel neprojde. V ervenci byly provedeny volby do okresních komisí. Komisí bylo 10: hospodárenská, elektrárenská, vodárenská, chudinská, stavební, osvtová, policejní, inžovní domy, úpská vodárenská skupiny a finanní 4. Za politickou stranu byl zvolen do skupiny vždy jeden len. Aktivní politické strany v eské 4 Zdroj: Protokoly ze schzí obecního zastupitelstva 10
Skalici byly komunistická, sociální demokracie, živnostenská, strana národní sjednocení, agrární a lidová. Hbitovní správa zažádala obecní zastupitelstvo o schválení hbitovního ádu. Místní hbitov byl rozdlen na hbitovní místa, druhy hrob, jejich ceny, stavba hrobek a náhrobk. Svaz eskoslovenské domobrany podal žádost, aby se ulice, ústící do ulice Zelené mezi domy pana Rejhoda a Jaroše, jmenovala ul. Italské domobrany. Zemský školní rada v Praze pemnil mšanskou školu chlapeckou a díví v eské Skalici v mšanské školy újezdní od 1. záí 1938. K tomuto tématu informuje zápis zastupitelstva obce o postavení nové školy, nejprve musel být vykoupen pozemek bratr Exnerových. Místní rozhlas sdlil, že dne 23. záí o pl jedenácté hodin veer prezident republiky vyhlásil mobilizaci vojska. Mobilizace se týkala všech branc do tyiceti let. Hned po uvedené zpráv ožili ulice, lidé tvoili hlouky, odsuzovali kladené a stále stupované požadavky sousední íše. Po státní silnici do vnitrozemí zesiloval útk z pohranií. Osobní a nákladní vozy, naložené nábytkem, peinami a vším, co se dalo vzít s sebou. Provoz a sthování trvalo po celou noc. Bhem noci ovšem zesílil i provoz opaným smrem, ke státní hranici pochodovaly po silnici vojenské útvary smrem k Náchodu, aby nastoupily službu ve vybudovaném pohraniním opevnní. Pochodující vojáci byli obyvateli srden zdraveni až do rána. Tetí skupinou pohybující se po silnicích ve mst byli eští Nmci, kterým místní obyvatelé pezdívali berouskové, jezdili s nákladními auty k Sudetm. Oznaení berouskové vznikl z toho, že brali eský majetek prchajících obyvatel z pohranií. Dne 30. záí 1938 byli obyvatelé msta starostou vyzváni, aby poslouchali své pijímae. Prezident republiky Beneš vyhlásil to, co všichni ekali. Velká nenávist vi Nmcm pinesla velké poty dobrovolník do vojska. Muži chodili již týden na Žižkv kopec na cviení, kde se uili zacházet s moderními zbranmi. Dstojníci v záloze jezdili do Josefova. Muži na Náchodsku, kteí nemuseli jít do vojenské služby, konali jiné práce káceli stromy, kopali píkopy. Lidé si kopali vlastní úkryty, v kterých 11
by se v pípad náletu mohli ukrýt. Mezi nejastjší místa úkrytu patila oblasti v údolích eky Úpy nazývané Pohodlí a údolí tvoená pravostranným pítokem eky Úpy, Válovickým potokem s pojmenováním Le a Husí krky. Každý ml doma sbalený, pipravený batoh s odvy a jídlem, kdyby musel rychle utéct. Lidé se sthovali od hranic do stedu republiky a z hlavního msta Prahy ven. I obyvatelé eské Skalice, která ležela blízko nmeckých hranic, si proto hledali bydlení u píbuzných dál od hranic. Ti co si u píbuzných zrovna nehledali svá útoišt, posílali jim aspo své cenné vci, jelikož si mysleli, že tam budou v bezpeí. Když se pak ale i ti známý museli sthovat, asto se už se svými vcmi nesetkali. Významným spolkem, který se svou inností zapojil do obrany vlasti byl místní Sokol. Svolal všechny muže do místní sokolovny, kde promluvil starosta Nývlt. Oznámil, že obdrží zbran a budou bránit vlast. Kdo nesouhlasil, mohl vystoupit. Všichni byli pipraveni jít do boje a bránit svou zem. Pijetí Mnichovského diktátu mlo zásadní vliv na ekonomickou situaci v eské Skalici. Nezamstnanost v dob nejistoty a všudypítomné nervozity stoupla. Zamstnanci v továrnách byli informováni, aby si hledali jiné zamstnání. Ministerstvo obchodu povolilo pracovat 26 hodin týdn pro nedostatek bavlny pi zachování potu zamstnanc. Množství bavlny bylo stále menší a lidé, pracující v továrn, byli posílány úadem práce do válené výroby nebo zemdlství. Státní svátek 28. íjna 1938 byl slaven bez nálady, spíše v hrze a neklidu. Prezident Beneš se 5. íjna 1938 vzdal svého prezidentského úadu a odjel do Anglie. Nkteré noviny (Stíbrného Pondlní list ) prezidenta za to kritizovaly. Novým prezidentem se stal dr. Emil Hácha a pedsedou vlády agrárník Beran. Mstská rada i v této nelehké dob stále plnila svou funkci a musela ešit i záležitosti bžného života, usilovala nap. o to, aby msto zstalo sídlem okresního soudu, aby byl do msta piazen vojenský útvar a aby byla peazena z Trutnova do Skalice škola pro ženská povolání. Pan Ladislav Barto- Dobenín daroval u píležitosti svých 80. narozenin mstu 10 000 K pro chudé. V listopadu byl podán návrh na zízení mateské 12
školy. Pan R. Kolaík podal návrh, který byl schválen, aby v ele zasedací síni byl vyvšen místo obrazu prezidenta republiky státní znak. V roce 1938 došlo ke schválení vydláždní ulice Boženy Nmcové a k vydláždní severní strany námstí. Obecní zastupitelstvo informovalo obyvatele, kteí byli povinni si podél svých obydlí zídit chodník. V eské Skalici bylo rozšíeno veejné osvtlení. K tomuto úelu byly použity celoroní žárovky. Jednalo se o ulice Zelená, Bartoova kolonie, konec ulice Riegrova, ulice B. Nmcové a ulice Jiráskova. 13
4. 1939-1941 Rok 1939 je rokem vypuknutí druhé svtové války. Co se dlo a jak to pímo ovlivnilo eskou Skalici, když zaala válka, popisuje následující podkapitola. Byl to rok mnoho události, zákaz, naízení a hlavn zmn pro msto. Dležitým mezníkem pro eskoslovensko bylo vyhlášení Protektorátu echy a Morava v beznu 1939. Zaátek záí ovlivnil celou Evropu. Poátkem ledna 1939 zaalo se jednat o slouení Malé Skalice s eskou Skalicí. Odedávna je eka Úpa dlila na Malou a Velkou Skalici. Obec Malá Skalice se slouením nesouhlasila. Dne 18. ledna místní rada Malé Skalice návrh na zamítla. Od 2. ledna byla v provozu rodinná škola pro ženská povolání (z Trutnova) tvoená 3 tídami, celkem 52 žáky. Došlo také ke zízení mateské školky bývalé spoitelna na námstí. Mstu byl pidlen ministerstvem vnitra úedník ze zabraného území p. Koutka. Winternitz rozšíil výrobu a firma Reich po dlouhé dob zahájila práci. Byla oznámena vyhláška o vymetání komín a to 8x ron. V únoru 1939 se starosta msta František Zeman zmínil, že ubylo len zastupitelstva a to z dvodu rozpuštní komunistické strany. Od bezna 1939 probíhala akce Gitter (Míže), kdy došlo k hromadnému zatýkání antifašist, komunist. V eské Skalici bylo zateno 7 lidí (Kenek Josef, Šváb Josef, Švábová Marie, Vokounová Ržena, Jareš Josef, Bouek Josef, Šolc František). Po zásahu eskoskalického starosty Zemana byli po pti dnech propuštni. Jen Kenek a Šváb byli drženi 10 dní. Dne 10. bezna 1939 byl vydán dokument oznamující sesazení legální slovenské vlády. V nm bylo napsáno, že v této zemi není klid a nepokoje neustále vzrstají, proto nmecká vláda uiní opatení, které poskytnou potebné záruky na uklidnní. Nmci nepicházejí jako nepátelé, ale jako initelé poádku. Kdokoliv by se postavil na odpor, bude s ním jednáno jako s nepítelem míru národ. Závr dokumentu zní: V tchto zemích nemají v budoucnosti eši potlaovat Nmci nebo Slováky, ani Nmci nebudou potlaovat echy a Slováky. Všem musí býti umožnno, aby mohli žít v klidu 14
vedle sebe a spolen pracovat k zajištní svého štstí a blahobytu. Tento dokument vyšel v eském i nmeckém znní. 5 Den 15. bezen zmnil a ovlivnil nejen msto, ale i budoucnost celého národa. Došlo v vyhlášení Protektorátu echy a Morava. Dne 15. bezna 1939 byl dán rozkaz vyhlásit e ministerstva vnitra: Dnes 15. bezna 1939 o 6 hodin ranní obsadí íšskonmecké vojsko všemi smry naše území, aby odzbrojilo naši armádu. Nesetká-li nikde s odporem, bude obsazení jenom pechodné a bude nám dána možnost autonomie za zaruené ochrany nmecké menšiny. Setká-li se však íšskonmecké vojsko se sebemenším odporem, bude to mít v záptí nekrutjší následky. Vyrozumíte ihned všechny orgány a úady, aby íšsko-nmeckému vojsku v nižádném pípad nekladly odpor nebo pekážky. Všem naízením tohoto vojska vyhovte bez jakýchkoli výhrad a zdrhání. Psobte v tom smru na obyvatelstvo, vyrozumíte starosty obcí a jiné vlivné osobnosti, 6 Dne 15. bezna 1939 létaly po mst letáky s nápisem Konec eskoslovenska, které roznášeli Nmci. eskoskalický kroniká Jií Samek vzpomíná na osudový den 15. bezna 1939: Bylo to takové zvláštní ráno, ten 15. bezen 1939. Obloha byla zatažená, lehce proletoval sníh. Ráno jsem šel do školy, když m zastavil Josef Tylš a ekl mi, jdi dom a ekni tátovi, že nás dnes zaínají obsazovat Nmci. V našem okrese, který se bezprostedn dotýkal bývalých íšsko-nmeckých hranic, kde v té dob bylo jen na hranicích ásten odzbrojené opevnní jsme píchod okupant nesli všichni velmi tžce. Nmci pochodovali mstem a nesli nápis Okna zavete, nebo se stílí ostrými. Mnichovská zrada Anglie a Francie vyvrcholila, Hitler mohl slavit vítzství. Z deníku p.letošníkové, jak ona vidla 15. bezen: Pamatuji se jasn, jak Dr. Fr. Kocourek (zahynul za hitlerovské hrzovlády v Osvtimi) nám ped plnocí 14. bezna oznamoval, že Hácha odjel do Berlína a nmecké vojsko pekroilo u Ostravy naše hranice. Byly to tenkrát smutné chvíle tenkrát i potom. Vojsko nmecké obsadilo všechna vtší msta, kradlo a vše odváželo se do íše. Ve dne v noci netrhla se cesta auty naloženými stelivem, nábytkem, vším, co se dalo vzíti. Zpívala se tenkrát píse o berouscích nejvtších na 5 Šimán, Jan: Je tady gestapo. Náchod 1946. 6 Šimán, Jan: Je tady gestapo. Náchod 1946. Str. 23 15
svt. Co nemohli odvésti, to zniili. Zasáhli okamžit do našeho života. Ustanovili svého protektora (Neurath), úední eí byla nmina, rozhlas hlásil dvojjazyn, nejdíve nmecky. Politické strany byly rozpuštny a zavedena jedna strana Národní souruenství. Dále paní Letošníková vzpomíná: Kdo choval zvíata (kon, králíky, husy aj.) byla okamžit zabavena. Ve Skalici se rádia musela odevzdat na poštu, aby se neposlouchali zprávy. Zprávy jinak sdloval mstský rozhlas nebo etnická stanice. Místní editel díví školy p. Letošník odnesl rádio k píbuzným na Pustiny. Po cest potkával mnoho voják, vyptávali se ho, kde jsou a co se dje. On jim oznámil, že eskoslovensko pijalo mnichovské podmínky. Rádio dovezl, zprovoznil a pak sem chodili lidé z vesnice poslouchat zprávy. Lidé opt zaali nakupovat ve velkém hlavn boty a šaty. Všeho rychle ubývalo, protože Nmci skupovali, co mohli. Pro n to bylo laciné, jelikož stanovili kurs naší koruny k marce 1:10. Bylo naízeno pijímat marky a platit jimi. I školství se velice zmnilo. Do vyuování byla zavedena povinn nmina, pozdji se vyuovali nkteré pedmty nmecky. Uebnice se nepoužívaly. Nevhodné knihy byly z knihoven odstranny. Každá zmínka o Masarykovi i Benešovi byla vymazána. Slavily se jmeniny a narozeniny Hitlera. Uitelé dostali oslavnou e, kterou museli dtem peíst. Když uitel pronesl nebo uil dti, kde kritizoval režim i Hitlera, hrozilo uiteli vzení nebo koncentraní tábor. V pátek 17. bezna 1939 Vdce A. Hitler podepsal výnos o Protektorátu echy a Morava. Po tisíc let náležely k životnímu prostoru nmeckého národa esko-moravské zem. Násilí a nerozum vytrhly je svévoln z jejich starého historického okolí a posléze jejich zapojením do umlého útvaru esko- Slovenska vytvoily ohnisko stálého neklidu. Naplnn vážným páním sloužiti opravdovým zájmm národ, obývajících v tomto životním prostoru, zajistiti národní svébytnost nmeckého a eského národa, prospti míru a sociálnímu blahu všech, naizuji tudíž jménem Nmecké íše jako základnu pro budoucí soužití obyvatel tchto oblastí toto: lánek 1 ásti bývalé esko-slovenské republiky, obsazené 16
v beznu 1939 nmeckými oddíly, náleží napíšt k území Velkonmecké íše a vstupují jako Protektorát echy a Morava pod její ochranu 7 Židé nemohli vykonávat povolání advokáta. Ve veejném zájmu pokud jsou advokáti nearijského pvodu mli svou innosti pozastavit. Denní tisk informoval i o naízení pražského policejního editelství, kdy v Praze musejí hostince, restaurace a kavárny zavít obchod v 21 hodin. Tržní zpravodajství oznámilo i cenu výrobk v obcích. Pro eskou Skalici platilo: máslo 20 K, tvaroh 3 K, vejce 0,45 K, krávy 3-5 K, jalovice 4-5 K. Pro srovnání s Hradcem Králové: máslo 18-19 K, vejce 0,45-0,50 K, krávy 6-8 K, jalovice 9-11 K. 8 V roce 1939 pestala vyrábt malá tkalcovna Josef L. Bubeníka. Výrobu již nikdy nezahájila. Další tkalcovna Josefa Myšáka ukonila také svj provoz. Budovu koupil Jaroslav Vik a vytvoil firmu na zpracování kožešiny. Od 26. bezna 1939 se zaalo v Praze jezdit vpravo. Po ulicích chodili skauti a v rukách mli cedule, kde na tuto zmnu upozorovali. Napsáno to bylo i na tramvajích. Nmecká okupace tuto zmnu nezavedla, jen ji urychlila. Vláda o jízd vpravo jednala v listopadu 1938 a chtla ji zavést od 1. kvtna 1939. V nkterých mstech ech a Moravy se takto jezdilo již od 17. bezna. Mnoho práce mli pracovníci elektrických drah, nynjší Dopravní podnik, protože museli mnit dvee u autobus a tramvají, aby lidé nevystupovali do silnice. Zvyknout si na to museli všichni. To byla velká zmna prvních dn Protektorátu echy a Morava. V Náchod se jezdilo vpravo od 28. bezna. V nadcházejících msících se obyvatelé eské Skalice museli pizpsobit mnoha novým naízením. Ihned po píchodu vojsk byl zákaz vycházení od 21 hodin do 6 hodin ranních. Dne 20. bezna byl vyhlášen rozkaz odevzdat všechny zbran mimo loveckých. Na konci bezna se konala slavnosti vzkíšení, které se zúastnilo mnoho obyvatel eské Skalice. V dubnu byla pijata rezignace starosty msta Františka Zemana, Ing. Eduard Winternitz se vzdal funkcí v obecních sborech, mstské rady, obecním zastupitelstvu a v obecní finanní komisi. 7 Lidové noviny, 17.bezen 1939.. 65 8 Kronika Malé Skalice 17
Dne 11. dubna byli na starostu, I. a II. námstka zvoleni: na starostu Jindich ezníek, na I. námstka Rudolf Kolaík, II. námstka Josef Hamza. Po odevzdání hlasovacích lístk, byly seteny hlasy a zvoleni lenové výše uvedení. Nový starosta msta podal ke konci zápisu zprávu o zániku všech politických stran a vyzývá všechny muže od 21 let, aby vstoupili do Národního souruenství kvli práci pro stát. Všem mužm byly dodány pihlášky. Den oslav 50. narozenin Adolfa Hitlera (20. dubna) byl dnem státního svátku, továrny nepracovaly. Na obecních úadech musel být vyvšen prapor s hákovým kížem a státní vlajka. Ve dnech od 23. dubna do 1. kvtna byl provádn nábor do Národního souruenství. Opt musely být vyvšeny vlajky. Den poté bylo vydáno naízení o vedení správného stedoevropského asu na veejných hodinách. Dne 29. dubna byly zakázány každoroní oslavy pálení arodjnic. Všemožná naízení byla na denním poádku. Od 30. dubna byl zaveden celonedlní klid v obchodech a živnostech, zákaz prodeje pro celou eskou Skalici i venkov. Výjimku mla mlékárna a ezník, kteí mli oteveno od 7 do 9 hodin ranních. Na zaátku kvtna se v maloskalickém kostele provedla stavba nových varhan. Dne 9. kvtna byly umístny nové orientaní tabule - u státních hranic Klein Skalitz Malá Skalice a u železniního mostu Böhm-Skalitz eská Skalice. V kvtnu byl proveden nábor do jediného legálního politického uskupení, Národního souruenství v eské Skalici se pihlásilo 1015 muž starších 21 let a 5 muž odmítlo pijetí. Došlo ke stanovení osazenstva Národního souruenství vedoucím byl zvolen Ladislav Jandera, další lenové Karel Kopecký, Jindich Ferbas, Josef Valášek, Jan Rudolf, Otto Štpánek, Václav Štpán, Jan Krtika, Antonín Kaválek, Josef ezníek. Tento výbor v ervnu již vydával provolání, aby byl proveden úklid ve mst, že by obec se mla stát letoviskem. Stejný msíc byla podána zpráva, ve které byl zmínn nedostatek byt ve mst. Zízení Protektorátu, by bylo pro republiku katastrofou, pineslo paradoxn snížení nezamstnanosti a prmysl byl v té dob pln obsazen. 18
V kvtnu byla napsána zpráva o nutnosti provést návrh na novou obecní školu pro chlapce i dívky. V ervenci bylo podáno 32 návrh na budovu školy nejlepší návrh arch. Šrámek a Vichr z Prahy. Obecní zastupitelstvo rozhodlo o postavení inžovního domu pro uprchlíky na Žižkov kopci. Josef Jiránek nabídl postavit dm za 159 451 K. Rada starších církve eskoslovenské zažádalo obec o odprodej pozemku ke stavb chrámu. Válka se blížila. Dne 20. srpna pijela okolo 20. hodiny na most hlídka nmeckých voják. Od té doby neustále projíždla eskou Skalicí nmecká vozidla smrem do Náchoda. 27. srpna se slavilo v Malé Skalici posvícení. Noviny již hlásily velké naptí v Evrop. Lidé zkupovali veškeré potraviny a vci. Dne 4. záí pišli do eské Skalice nmetí vojáci a ubytovali se v mateské školce. Provádli hlídky na železniním most. Zde byl i zákaz zdržovat se na nm. První dny druhé svtové války byly tžké hlavn pro Židy v eské Skalici. Nmci jim zkonfiskovali majetek. Jednalo se o rodiny Bondyova a Reichova. lenové rodin byli posláni do koncentraních tábor. Rodina Winternitzova byla ze smíšeného manželství, proto nemuseli do koncentraního tábora, ale majetek jim byl zabrán. Jejich a Reichovu továrnu získal sudetský Nmec Franz Kuhn a Bondyovu Eduard Schreiber. Na zaátku války zatkli Nmci nkolik lidí v Protektorátu tzv. rukojmí. Z okresu mlo být zateno 150 osob mezi nimi bývalý eskoskalický starosta František Zeman, který byl zaten 2. záí 1939. Od 19. záí se zaala vybírat válená pirážka ke kuivu,pivu a jiných lihovin. Od 20. záí byly vydány vyhlášky zavedení lístk na mýdlo a benzín. Židovské podniky a továrny musely být od toho dne oznaeny jako židovské. Zaalo omezování výroby v továrnách. Od 19. záí se zmnily i orientaní tabule. Museli mít bílý podklad a erné písmo. Název obce byl nmecko-esky. Název obecního úadu byl Gemeindeamt. To samé platilo i pro názvy ulic. Byli pekládány do nminy. V msíci záí 1939 byla dokonena úprava Riegrovy ulice. Stavba inžovního domu velice pokroila. Karel ehák a spol. navrhl úpravu koupališt, nejprve ale muselo být vytvoeno družstvo. 19
Zastupitelstvo upozornilo na zákazu používání státní vlajek a symbol. Podle vládního naízení z 19. záí 1939 se smly vyvšovat vlajky protektorátní a to ve tech vodorovných pruzích bílá, ervená, modrá (viz píloha. 1). Byl vydán nový protektorátní znak. Malý státní znak ml ervený podklad, na kterém byl stíbrný dvouocasý lev ve skoku, vpravo hledící, ústa rozžhavená s jazykem vyplazeným, elenkou a zbrojí, vše stíbrné barvy. Na velkém statním znaku byl vyobrazen tento lev v horní levé a dolní pravé ásti, naopak v pravé horní a levé dolní ásti se nacházela šrafovaná orlice symbol pro Moravu. Ve mst byla možnost nahlásit rodiny, které potebují pomoc. Jednalo se o potravinovou pomoc pro chudé v zimním období. Dne 18. záí 1939 vydal Státní policejní úad v Náchod naízení íšského protektora o zrušení legionáských pedpis. Zrušil legionám všechna pednostní práva a výhody. Úinnosti pozbyly všechny pedpisy o stejnokrojích, odznacích a vyznamenáních. Jejich nošení je od 30. srpna nepípustná. Pod tímto vším byl podepsán policejní správce dr. Chudoba. Oslavy vzniku republiky se nekonaly. V listopadu byl vyhlášen dozor nad továrnami patící Židm. Neznámá osoba pod Vinicí vyvsila eskoslovenskou trikoloru, která musela být ihned sundána. Ten den bylo také naízeno nenosit apky masarykovky a oslavit tento den. Den 18. listopad v 19 hodin v rozhlase dnem uzavení vysokých škol v Praze. 9 Od listopadu byly vydávány lístky na potraviny v množství stanoveném vládou. Orientaní tabulky v ulicích a na úadech se zmnily v tabulky dvoujazyné, kde pednost ml nmecký jazyk. Okresní úad ze dne 18. prosince vydal usnesení vlády, aby obce, které udlily bývalému prezidentovi Benešovi estné obanství, zastupitelstvo eské Skalice usnesením ihned udlení estného obanství zrušilo. 9 Mezinárodní den studentstva, nkdy též Svtový den studentstva, je pipomínkou tragických událostí, k nimž došlo v období od 28. íjna do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu echy a Morava. Vše zaalo násilným potlaením poklidné demonstrace u píležitosti 21. výroí vzniku eskoslovenska 28. íjna 1939 v Praze, Pi této demonstraci byl smrteln zrann Jan Opletal student medicíny Karlovy univerzity. Opletalv poheb se znmil v demonstrace a protesty proti okupaci nmeckých vojsk. Následkem toho bylo rozhodnutí o uzavení eských vysokých škol na dobu 3 let. Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_studentstva 20
Mstská rada navrhla, aby se ulice 28. íjna pejmenovala na ulici Barákovu, a ulice Legionáská na ulici Moravskou. Tento návrh byl schválen, poznámka zapisovatele obsahovala skutenost, že ani jeden ze zastupitel nehlasoval proti. Za Protektorátu samozejm probíhala cenzura tisku. asopisy musely psát politické a vojenské lánky, které byly dodávány z Prahy. V Náchod vycházelo za dobu okupace 5 týdeník Lidové proudy, Podkrkonošské rozhledy, Náchodský kraj (Nové smry), U nás a Náchodské listy. Úady politické i policejní dostaly za úkol podle seznamu ministerstva osvty zabavit ve veejných knihovnách závadné knihy. Tyto knihy byly rozdleny do kategorií buto zakázané, nebo nežádoucí. Seznamy autor byly vypsány na 225 stranách mezi nejznámjšími závadnými autory byli brati apkové, František Halas, Josef Hora, Josef Lada, Majerová Marie, Nejedlý Zdenk, Vítzslav Nezval, Olbracht Ivan, Jaroslav Seifert atd. 10 Ve stejné chvíli, kdy vznikl Protektorát, zaaly se formovat rzné odbojové skupiny na odpor vi nepíteli. Jejich hlavním cílem bylo osvobodit náš stát od okupace Nmc a jejich vlivu. eskoslovenský protinacistický odboj, nazýván též 2. odboj, bezprostedn zformovaný v roce 1939 se dlí do dvou hlavních proud: 1. domácí (psobící na území Protektorátu echy a Morava a Slovenského státu ped jeho osvobozením Spojenci) a 2. zahraniní (psobící v zahranií). Domácí odboj se dlí na komunistický (vznikl až v roce 1941) a demokratický (PVVZ (Petiní výbor Vrni zstaneme), ON (Obrana národa), OSVO (Obec sokolská v odboji) a nakonec ÚVOD (Ústední výbor odboje domácího)). Zahraniní odboj pak je rozdlen teritoriáln na východní (1. eskoslovenský armádní sbor, 1. eskoslovenská smíšená letecká divize v SSSR) a západní (eskoslovenské vojenské pozemní jednotky na Západ, eskoslovenské perut v RAF), podle armády, v jejíž adách dotyní bojovali. 11 10 Šimán, Jan: Je tady gestapo. Náchod 1946. Str. 36-37. 11 Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%BD_protinacistick%C3%B D_odboj 21
I eská Skalice má rodáky, kteí bhem druhé svtové války psobili v odboji v zahraniní. Podle publikace Sádlo, Václav: Odboj oban okresu Náchod v zahraniních pozemních jednotkách ( 1936-1945. vydalo v r. 2000 Okresní muzeum v Náchod, pipravilo nakladatelství Albis international Kristiny Kaiserové v Ústí nad Labem) se jedná o tyto muže: Bondy Bedich, áslavka Alois, Hronovský Jií, Kordina Zdenk a Pavel Jií. Bedich Bondy 12 v roce 1941 vstoupil do RAF 13 a byl povýšen na svobodníka, dále na rotného (1944). Na konci roku 1944 se dostal k personálnímu oddlení Inspektorátu s. letectva v Londýn, kde psobil jako písa. Po skonení druhé svtové války byl z RAF propuštn a v listopadu 1945 se vrátil do rodné zem. Podle výpovdi své sestry se k nmu skalití obyvatelé zachovali špatn, majetek jeho rodiny znárodnili, a tak se Bedich Bondy vrátil zpt do Anglie, kde mu bylo uznáno obanství. V Austrálii si založil pádelnu, odtud poté odešel do Kanady, kde zemel. Dalším hrdinou byl Alois áslavka 14. Bhem druhé svtové války byl zpravodajským dstojníkem II. odboru Ministerstva národní obrany a také vojenským atašé ve Švédsku. Patil ke zpravodajskému oddlení hlavního 12 Bedich Bondy se stal písaem Inspektorátu s. letectva v Londýn. Narodil se 16. listopadu 1908 v Malé Skalici a zemel 3. prosince 1994 v Torontu, v Kanad. Byl prokuristou (zmocnnec podnikatele k zastoupení ve všech obchodních a právních jednotkách 12 ) firmy Jakub Bondy, která se zabývala tkaním a spádání látek v eské Skalici. Otec ho poslal na studie do Anglie, obor si vybral chemii a pádelnictví. V Anglii se Bondy také oženil. Když se chtl vrátit zpt do eskoslovenska, Hitler se již chystal vytvoit protektorát. Odešel zpt do Anglie a pijali ho k Náhradnímu tlesu s. armády v Leamingtonu jako vojína. 13 Royal Air Force britské vojenské letectvo. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/raf 14 Narodil se 9. záí 1899 v eské Skalici a zemel 26. kvtna 1963 v Trenianských Teplicích. Do školy chodil v eské Skalici ( 5 let do obecné, 4 roky do mšanské školy), ale jelikož rodie žili v tžkých sociálních pomrech, šel ve svých 15 letech do práce. Pracoval jako textilní dlník u firmy Ladislava Barton v eské Skalici. V roce 1917 odešel do rakouskouherské armády, byl u polního dlosteleckého pluku 29 v Hradci Králové. Bojoval na italské a ruské front. Po válce a po íjnu 1918, kdy se vrátil zpt do Skalice, nebyla zde pro nho práce, a tak šel opt studovat dvouletou obchodní gremiální školu do Prahy. Když tuto školu dokonil, byla práv založena Vojenská akademie v Hranicích. Na akademii vstoupil na výzvu Ministerstva národní obrany. Poté se z nho stal poruík. Jeho kariéra se dále rozvíjela, až do hodnosti dstojníka. 22
štábu eskoslovenské armády. Vele této skupiny je plukovník František Moravec. Alois áslavka byl zaazen do obranné sekce a poté do skupiny pro odposlouchávání. I pes zákaz v této innosti pokraovali po mnichovské zrad. Když v beznu 1939 odjel plukovník Moravec do Velké Británie, byl áslavka poven organizaci zpravodajství a také s ostatními založili první odbojovou skupinu hlavního štábu. V této dob byly práv rodiny zpravodajských dstojník v nebezpeí. áslavka znal pohraniní a pevedl svoji rodinu pes Tšínsko do Dánska, poté do Velké Británie. V Londýn byl áslavka pidlen do eskoslovenské zpravodajské skupin. Zatím nebylo navázáno radiové spojení s Prahou. Edvard Beneš vydal rozhodnutí o úasti eskoslovenského odboje na povstání proti Nmecku. Bylo nutné tuto zprávu sdlit Praze. Byla urena trasa Londýn Stockholm- Praha. První ást této trasy byla urena Aloisu áslavkovi. Od roku 1940 byl lenem šifrové skupiny, který byla ve spojení se zahraniní sítí. Jií Hronovský 15 byl píslušník vládního vojska, partyzánské skupiny v Itálii, s. Vojenské jednotky ve Velké Británii a Francii. Aby se vyhnul nuceným pracem v Nmecku již za Protektorátu, pracoval jako zahradník u protektorátního ministra, pozdji u pedsedy vlády Richarda Bienerta. Poté vstoupil do vládního vojska, byl u 6. praporu v Hradci Králové. V zahranií mli za úkol stežit silnice, mosty a železnice. Zdenk Kordina 16 byl píslušník s. Vojenské jednotky ve Francii a Velké Británii, len s. Vojenské mise v Itálii. 15 Narodil se 2. záí 1921 v Ratiboicích u eské Skalice a zemel 11. ervence 1989 v Náchod. Hronovský navštvoval obecnou i mšanskou školu v eské Skalici a byl vyuen u vrchního zámeckého zahradníka Bedicha Mertlíka st. 16 Narodil se 8. íjna 1913 v eské Skalici a zemel 11. ledna 1997 ve Washingtonu. Pocházel z lékaské rodiny. Zdenk Kordina nemá mnoho vzpomínek na eskou Skalici, protože po vypuknutí první svtové války se museli pesthovat do Pardubic. asto bhem studií jezdil na prázdniny do rodné Skalice. Zdenk Kordina navštvoval gymnázium v Pardubicích, složil státní zkoušky z francouzštiny a uml plynn italsky. Po maturit byl piazen k 8. dragounskému pluku v Dašicích u Pardubic. Byl zde vojínem a po msíci byl poslán do školy pro dstojníky jezdectva v záloze. V roce 1935 ukonil vojenskou akademii v Hranicích. Stal 23
Když byla v záí 1938 vyhlášena všeobecná mobilizace, stal se zpravodajským dstojníkem. Po beznu 1939 navázal styky s odbojovou organizace Obrana národa. Odjel na polské lodi do Francie do cizinecké legie. Psobil zde jako pekladatel a šifrant. Pi napadení Francie Nmci ml Zdenk Kordina na starost s. vysílaku, pomocí které byli ve spojení s Londýnem a Prahou. Koncem ervna 1940 odjel do Velké Británie a od té doby už nepracoval ve zpravodajské služb. Jií Pavel 17 byl píslušníkem s. vojenské jednotky ve Francii a Velké Británii. Dne 20. listopadu 1939 se rozhodl pro vojenskou kariéru. Nikdo z rodiny o tomto jeho plánu nevdl jen sestra Lenka. Poteboval se dostat pes Slovensko do Maarska a odtud do Francie k legii. Ve Francii se dostal ke smíšenému pedzvdnému oddílu. Absolvoval zde také poddstojnickou školu. Když Nmci zaútoili na Francii, museli se dostat do Velké Británie. Jií Pavel sloužil jako brigádník v kulometné rot, idi auta. V roce 1941 odešel do speciálních jednotek urených pro boj v týlu nepítele. Jedna z nejvtších odbojových organizací ve Východních echách probhla v místech zvaných Koniny Bohdašín, je oblast nedaleko eské Skalice. Této akce se zúastnilo mnoho skalických obyvatel. Hlavním zdrojem byla publikace Metelka Jaroslav : Krvavý protektor. Náchod 1971. Více viz. kap. 5. V ervnu 1939 bylo vytvoeno gestapo v Hradci Králové 18. Do vedení byl dosazen SS obersturmführer Albert Hardtke. V dob heydrichiády u nás získal hodnost kriminálního rady a také hodnost SS hauptsturmführera. Zástupcem Hadrkeho byl Ludvik Schröder, který se staral o personální se poruíkem jezdectva, poté získal funkci velitele ety u 2., 4. a 1. eskadrony v Praze a Terezín. 17 Narodil se 27. dubna 1922 v Zájezd u eské Skalice. V eské Skalici navštvoval obecnou a mšanskou školu, dále složil pijímací zkoušky na Státní prmyslové škole v Pardubicích, ale pro nadbytek uchaze nebyl pijat. V Broumov docházel na nminu. Jeden rok vnoval obchodnímu kurzu a další dva chemické škole ve Dvoe Králové nad Labem. 18 Vznik a vývoj gestapa v HK více: Lucie Jarkovská Odplata, i spravedlnost? Mimoádné lidové soudy 1945 1948 na Královéhradecku. 24
záležitosti a také o udávání na nmecké obyvatelstvo. Druhý zástupce se jmenoval Friedrich Grazikowski a ml na starost Židy a jejich majetek. Královehradecké gestapo mlo dv oddlení. První oddlení se zabývalo vnitn politickými záležitostmi odbojovou inností a ilegálními organizacemi. Vele stál Friedrich Schäffer a Walter Miller. Druhé oddlení dávalo pozor na zbrojní závody, spolupracovníky gestapa (donašee) a jiné špionáže. Oddlení vedl Wilhelm Siewert. Jednou ze zásadních otázek v život v Protektorátu byla otázka židovského obyvatelstva. S pronásledováním Žid pišli Nacisté ihned po uchopení moci, kdy byli Židé oznaováni jako viníci svtové hospodáské krize. Hitlerova strana NSDAP 19 mla ve svém programu implicitn obsaženou rasovou nenávist. V roce 1935 byly vydány Norimberské zákony 20. Obanem íše se mohl stát jedin píslušník nmecké krve a jen ti mohli mezi sebou uzavírat manželství. Ostatní státní píslušníci (Židé a míšenci) mli vše zakázáno nap. návštvy divadel, kin, restaurací, používání dopravních prostedk, nakupování v obchodech atd. Nejprve zaali Židy izolovat ze spolenosti a pozdji vytváet podmínky pro jejich likvidaci. Od roku 1941 museli Židé na území Protektorátu nosit žlutou tzv. Davidovu hvzdu. Z tohoto období je také vzpomínka Vilmy Winternitzové (místní rodaky), které vzpomíná na eskou Skalice po odchodu Žid do koncentraních tábor: Já i moje sestra jsme byly bez vyznání. Chodila jsem dál normáln do školy v eské Skalici vlastn jen díky tehdejšímu editeli školy Ladislavu Letošníkovi, který m omylem považoval na míšence 2. stupn a to jsem nebyla! Tuto chybu neopravil, a tak jsem vlastn díky jeho statenosti pokraovala ve školní docházce. Nedovedu si pedstavit, co by se stalo, kdyby Nmci na tohle pišli! Sestra Hana chtla po ukonení mšanské školy pokraovat ve studiu na gymnáziu v Náchod, ale to už nešlo. Uila se doma sama, pipravovala se na zkoušku a po válce nastoupila do sexty. 19 Nacionáln socialistická nmecká dlnická strana, založená v roce 1920 20 Dva rasové zákony o íšském obanství a na ochranu nmecké krve a nmecké cti zdroj: Kolektiv autor: eský antifašismus a odboj. Naše vojsko. Praha 1988. Str. 264. 25
To sthování bylo horší pro rodie než pro nás dti. S Evou a Vrou (Reichovy) jsme se brzy skamarádily, spolen si hrály v lét na jejich dvoe na schovávanou, na pikovanou, závodily jsme v bhu. Ráda vzpomínám na hospodyni Fanynku, která na nás byla moc hodná. Ráda vzpomínám i na malou Eviku Fifku, Fifinku. U Reich jsme po jejich odchodu do transportu ješt bydleli v zim, ale nemli jsme ím topit. Ráno jsme mli na pein u pusy jíní, ve dne jsme se ohívali u otevené elektrické trouby u sporáku. Sklep s uhlím byl zapeetn, nesmli jsme tam. Ale když tam byl Toman, který byl vlastn správcem arizátora Kuhna, podívat, prohlásil, že ten sklep byl plný koksu, který jsme protopili a když tam ten koks do rána nebude, okamžit nás seberou a odvezou do koncentráku. Díky panu Doubkovi a Karlu ehákovi, obchodníku s uhlím a koksem, tam ten koks do rána navezen byl a navíc zadarmo my jsme peníze nemli. Tak nám pomohli, že jsme mohli zstat doma. Hrozné bylo, když jsme chodili kolem dveí bytu Reichových, zapeetných širokou hndou lepenkou. To už udlal Franz Kuhn. My jsme se pak museli pesthovat k Anice Svatoové. 21 V lednu 1940 bylo oznámeno, že v pípad uvolnní místa v zastupitelstvu nenastoupí náhradník, ale musel zastupitele schválit Oberhandrata. Volbu starosty potvrzoval íšský protektor. Na schzi byla podána informace, že 18, a 19, ledna 1940 bylo provedeno zemským úadem ízení o projektu výstavby nádrže Rozkoš. Na jaro bylo naplánováno vodoprávní ízení. Pozemky zemdlc, které stály v oblasti, by byly vykoupeny obcí nebo nahrazeny jinde. V kvtnu 1940 byl dán zákaz taneních zábav. Na zasedání v ervenci se jednalo o obsazení místa I. námstka za odstoupivšího Rudolfa Kolaíka. Na toto místo byl navržen II. námstek Josef Hamza. V ervenci byl tak zvolen I. námstkem Josef Hamza a II. námstkem Josef Vrzák. 21 Vlková, Vra: Doufám, dokud dýchám. Náchod 2006. S. 119. 26
Dne 3. ervence 1940 se textilní komplex eskoskalická pádelna bavlny, mechanická tkalcovna, barvírna a tiskárna, spol. s.r.o. Ladislav Barto v eské Skalici pejmenoval na Ladislav Barto s.r.o. v eské Skalici Zpráva z 3. záí 1940 informuje o daru 500 000 K mstu od Cyrila a Josefa Barto- Dobenínové k uctní památky bratra Ladislava Barton. Penžní dar poskytli na výstavbu humanitních ústav. Pi jednání s p. starostou se Cyril Barto vyjádil, že rozhodnutí ponechá na nm. Mstská rada rozhodla vnovat z toho 100 000K na stavbu domu sociálního a zdravotního stediska. Zbytek penz se ponechal na výstavbu obecních škola a vydláždní ulice Komenského, Tyršovy a Barákovy. Dm se sociální a zdravotní službou by ml obsahovat jesle, poradnu pro dti a matky, úadovnu okresní pée o mládež, poradnu pro nemocné tuberkulózou a mateskou školu. Se stavbou se mlo zaít, jakmile bude dáno povolení. Starosta obce upozoroval v zápise obany na nutnost plnní svých povinnosti. Byli povinni zdobit své byty protektorátními vlajkami, jakmile ministerstvo vnitra k tomu vyzvalo. Podal také zprávu o povinnosti odstranit z budov názvy, desky, z ulic pomníky pipomínající bývalé státoprávní pomry nebo pipomínající legionáe. Z budovy radnice byla odstranna deska estným obanm msta, z chlapecké školy deska legionáe Procházky a u pomníku padlých ve válce byly sundány všechny nápisy. Veškeré nápisy s oznaením SR musely být odstranny jednalo se i o razítka, plakáty, skín, peeti apod. Starosta pipomnl další naízení o odevzdání spouštcích a osvtlovacích baterií u motorových vozidel, která nejsou v provozu. Mly být odevzdány do 29. ervna t. r. u okresního úadu. inžovní dm pro uprchlíky byl již postaven, dnem schze se již nájemníci sthovali. V bytech mohli bydlet jen uprchlíci ze Sudet i Slovenska. O nájemném nebylo v té dob ješt rozhodnuto, byl dán pouze strop nájemného ve výši 1800 K za rok. Na jednání obecního zastupitelstva v záí 1940 došlo k souhlasu na výstavbu obecních škol. Materiál již byl zakoupen, ale místní školní rada ustoupila od stavby, jelikož náklady na stavbu byly pro radu vysoké. Materiál plánovalo zastupitelstvo využít na opravu silnic. Mstská rada chtla vystavt v Barákov ulici betonovou vozovku, finanní náklady si uhradila sama. 27