Repetitorium chemie 2015/2016. Metabolické dráhy František Škanta

Podobné dokumenty
Metabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku?

Repetitorium chemie 2016/2017. Metabolické dráhy František Škanta

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Katabolismus - jak budeme postupovat

Biochemie II 2009/10. Metabolismus. František Škanta

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Energetický metabolizmus buňky

B4, 2007/2008, I. Literák

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

35.Fotosyntéza. AZ Smart Marie Poštová

ANABOLISMUS SACHARIDŮ

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

Biosyntéza sacharidů 1

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

9. Citrátový cyklus, oxidační dekarboxylace pyruvátu a anaplerotické dráhy

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Odbourávání lipidů, ketolátky

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Dýchací řetězec (Respirace)

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - katabolismus

FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

Metabolismus lipidů. (pozn. o nerozpustnosti)

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal ::

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

11. Metabolismus lipidů

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Štěpení lipidů. - potravou přijaté lipidy štěpí lipázy gastrointestinálního traktu

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Regulace metabolizmu lipidů

Obecný metabolismus.

Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K

Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová

Přehled energetického metabolismu

Ukládání energie v buňkách

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212

- metabolismus soubor chemických reakcí probíhajících v živých organismech a mezi organismy a jejich životním prostředím

Ukázky z pracovních listů z biochemie pro SŠ A ÚVOD

Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět -

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Syntéza a degradace mastných kyselin. Martina Srbová

LÁTKOVÝ A ENERGETICKÝ METABOLISMUS

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolusmus lipidů - anabolismus

Energetika a metabolismus buňky

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Citrátový cyklus. Tomáš Kučera.

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Základy biochemie KBC/BCH. Fotosyntéza. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Bp1252 Biochemie. #8 Metabolismus živin

1- Úvod do fotosyntézy

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Integrace a regulace savčího energetického metabolismu

Otázka: Základní děje na buněčné úrovni. Předmět: Biologie. Přidal(a): Growler. - příjem látek buňkou

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Citrátový a glyoxylátový cyklus

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec

CZ.1.07/2.2.00/ Obecný metabolismu. Cyklus trikarboxylových kyselin (citrátový cyklus, Krebsův cyklus) (8).

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Lipidy. Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Glykolýza a neoglukogenese

Úvod do buněčného metabolismu Citrátový cyklus. Prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1. LF UK

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.

12. Metabolismus lipidů a glycerolu. funkce karnitinu a β-oxidace

Název: Fotosyntéza, buněčné dýchání

Přednáška 6: Respirace u rostlin

Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů.

Základy biochemie KBC / BCH. Fotosyntéza. Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ / /0407

Biochemie jater. Eva Samcová

33.Krebsův cyklus. AZ Smart Marie Poštová

Transkript:

Repetitorium chemie 2015/2016 Metabolické dráhy František Škanta

Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

Metabolismus

Chemoorganotrofie (příklad: aerobní respirace, anaerobní respirace,fermentace) Výroba energie: oxidace organických látek, které jsou zároveň zdrojem C Anaerobní respirace: jiný akceptor elektronů než O2 v respiračním řetězci, při fermentaci chybí respirační řetězec, tvorba ATP je pouze na substrátové úrovni Metabolizmus malých molekul: např. glykolýza a Krebsův cyklus!!!!!! Ústřední problém: reoxidace redukovaného NADH!!!!!!!!!!!

Chemolithotrofie Výroba energie: oxidace anorganických látek (RH2): sloučeniny síry, dusíku, trojmocné železo, jiné kovy, plynný vodík Zdroj C: CO2!!!!!! Ústřední problém: výroba dostatku ATP, reverzní transport elektronů, redukce NAD+ k redukci CO2 v Calvinově cyklu!!!!!!

Fototrofie Výroba energie: světelný tok Elektrontransportní systém je součástí jednoho fotosystému (anoxygenní fotosyntéza, donor elektronů: sulfan, vodík, atd.) nebo dvou fotosystémů (oxygenní fotosyntéza: donor elektronů: voda)!!!!!! Ústřední problém: redukce NAD+ k redukci CO2 v Calvinově cyklu!!!!!!

Glykolýza

Glykolýza 1. fosforylace 2. štěpení hexosy na dvě vzájemně převoditelné triosy 3. vytvoření ATP na úrovni substrátu. Čistý zisk na 6 uhlíků: 2 ATP 2 NADH

Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku? Bez přístupu kyslíku nemůže být mitochondrií využita energie obsažená v NADH Buňka se proto musí NADH zbavit, jinak se systém inhibuje živočichové a baktérie rostliny a kvasinky

Jaký je osud pyruátu v přítomnosti kyslíku? Pyruát vstupuje aktivním transportem (symport s H + ) do matrix mitochodrie, kde je na vnitřní membráně (pyruvátdehydrogenasovým komplexem) přeměněn na acetyl- CoA. Pyruvátdehydrogenasový komplex katalyzuje sekvencí tří reakcí: Pyruvát + CoA + NAD + acetyl CoA + CO 2 + NADH Komplex využívá pěti různých koenzymů: Thiaminpyrofosfát (TPP), koenzym A (CoA- SH), NAD +, FAD a lipoamid.

Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

Krebsův cyklus

Krebsův cyklus (1937) Sled 8 reakcí Jak probíhá? Oxidace acetyl-coa za vniku 2 CO 2 a energie uvolněná touto reakcí je uložena do koenzymů (3 NADH, 1 FADH) a 1 GTP (živočichové) nebo 1 ATP (rostliny a baktérie)

Matrix mitochodrie Cyklus je: aerobní

Centrální cyklus Má dvě části: katabolickou, kde se odbourává acetyl-coa Glykogen Glukosa Glykolýza Pyruvát Aminokyseliny CO 2 Mastné kyseliny Acetyl-CoA CITRÁTOVÝ CYKLUS 2 CO 2

Centrální cyklus anabolickou, která je zdrojem substrátů pro jiné dráhy

1. Kondensace 1. Kondenzace 2C 4C 6C 2. Oxidativní dekarboxylace 5C 5. Regenerace oxaloacetátu 4C 4. 4C Substrátová fosforylace 3. Oxidativní dekarboxylace

Aerobní zisk ATP z glukosy Glukosa 2 NADH 6 ATP 2 ATP 2 Pyruvát 2 NADH 6 ATP 2 Acetyl-CoA 6 NADH 18 ATP 2 FADH 2 4 ATP 2 GTP 2 ATP

Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

Oxidativní fosforylace

Jak mitochondrie generuje chemickou energii z živin?

Mitochondriální elektronový transport 4H + 4H + 2H + Mezimembránový prostor Cyt c Cyt c 1 Vnitřní mitochondriální membrána FMN FeS FeS Q FeS Cyt b L Cyt a Cu A Matrix Cyt b H Cyt a 3 - Cu B NADH 1/2 O 2 + 2H + H 2 O KOMPLEX I KOMPLEX III KOMPLEX IV

Formy koenzymu Q

Mitochondriální elektronový transport 4H + 4H + 2H + Mezimembránový prostor Cyt c Cyt c 1 Vnitřní mitochondriální membrána FMN FeS FeS Q FeS Cyt b L Cyt a Cu A Matrix Cyt b H Cyt a 3 - Cu B NADH 1/2 O 2 + 2H + H 2 O KOMPLEX I KOMPLEX III KOMPLEX IV

53 50 NADH FADH 2 Volná energie vztažená na O 2 (kcal/mol) 40 30 20 FMN Fe S Q Fe S Cyt b Fe S Cyt c Jak je tato energie využita? Cyt c Cyt a Cyt a 3 10 0 Oxidačně-redukční reakce 1/2 O 2

Komplexy sekvence elektronového transportu Komplexy jsou řazeny podle vzrůstajícího redukčního potenciálu. Komplex I: Katalyzuje oxidaci NADH koenzymem Q (CoQ). NADH + CoQ (oxidovaný) NAD + + CoQ (redukovaný) Komplex III: Katalyzuje oxidaci CoQ (red.) cytochromem c. CoQ (redukovaný) + 2 cytochrom c (oxidovaný) CoQ (oxidovaný) + 2 cytochrom c (redukovaný) Komplex IV: Katalyzuje oxidaci redukovaného cytochromu c kyslíkem terminálním akceptorem elektronů. 2 cytochrom c (red.) + ½ O 2 2 cytochrom c (oxid.) + H 2 O

Chemiosmotická hypotéza oxidativní fosforylace Mitchell, P., Coupling of phosphorylation to electron and hydrogen transfer by a chemiosmotic type of mechanism. Nature 191, 144-148 (1961). Volná energie elektronového transportu je realizována pumpováním H + z mitochondriální matrix do mezimembránového prostoru za tvorby elektrochemického H + gradientu přes membránu. Elektrochemický gradient je posléze uplatněn při syntéze ATP. Tato volná energie se nazývá protonmotivní síla.

Struktura ATP syntázy Mezimembránový prostor H + H + H + H + H + F O unit Mitochondriální matrix Rod H + F 1 unit ADP + P i ATP

Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

Metabolismus lipidů

Triacylglyceroly Skladují velké množství metabolické energie. Kompletní oxidací 1g mastné kyseliny 38 kj energie 1g sacharidů nebo proteinů pouze 17 kj. 1g tuku skladuje 6 x více energie než 1 g hydratovaného glykogenu. Zásoby glykogenu a glukosy vystačí zásobovat organismus energií jeden den, proti tomu zásoby triacylglyceroly vystačí na týdny. U savců je hlavním místem akumulace triacylglycerolů cytoplasma adiposních buněk (tukových buněk).

Triacylglyceroly z potravy Triacylglyceroly ze střevní sliznice jsou z důvodu nerozpustnosti převáděny na micely za účasti žlučových kyselin. Žlučové kyseliny jsou amfipatické (obsahují polární i nepolární části), jsou syntetizovány v játrech a uvolňovány ze žlučníku. Žlučové kyseliny obalí triacylglyceroly a usnadní tak funkci hydrolytickým lipasám. O OH C H 3 CH 3 N H COO - CH 3 H H H HO H OH Glykocholát

Tvorba chylomikronů LUMEN SVALOVÁ BUŇKA Triacylglyceroly H 2 O Lipasy Mastné kyseliny Další lipidy a proteiny Chylomikrony Do lymfatického systému + Triacylglyceroly Monoacylglyceroly

Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

Katabolismus lipidů

Hormonální regulace hydrolýzy triacylglycerolů Lipasy adiposních buněk jsou aktivovány adrenalinem, (nor ), glukagonem a ACTH. Insulin má inhibiční efekt na hydrolýzu triacylglycerolů. Hormon + Adenylátcyklasa GTP Volné mastné kyseliny 7TM receptor ATP camp Glycerol Proteinkinasa Proteinkinasa Diacylglycerol Další lipasy Triacylglycerollipasa Triacylglycerollipasa P Triacylglycerol

Lipolýzou uvolněné mastné kyseliny se váží na sérový albumin, který slouží jako jejich nosič do tkání. Glycerol se absorbuje v játrech. - O R 2 O O H 2 C C H O R 1 O O Lipasa HO CH 2 OH C H + O R 1 O - H 2 C Triacylglycerol O R 3 3 H 2 O 3 H + CH 2 OH Glycerol O R 2 O - O R 3 Mastné kyseliny

Aktivace mastných kyselin O - + ATP O + PP i R O R AMP Mastná kyselina Acyladenylát R O AMP + HS CoA R O S CoA + AMP Acyladenylát Acyl-CoA Na vnější membráně mitochondrie jsou mastné kyseliny aktivovány za katalýzy acylcoa synthetasy.

Transport aktivované mastné kyseliny do matrix mitochonodrie karnitinacyltransferasa I. Acyl-CoA CoA Karnitin Acylkarnitin Cytosol Translokasa Matrix Karnitin Acylkarnitin Acyl-CoA CoA karnitinacyltransferasa II

Reakční sekvence beta -oxidace thiolázová reakce Acyl CoA H H Dehydrogenase H R-CH 2 -C-C-COSCoA R-CH 2 -C=C-COSCoA H H β-ketoacyl CoA H R-CH 2 -C-C-COSCoA CoASH O H O Thiolase R-CH 2 -C-SCoA dehydrogenace I FAD FADH 2 + L-β-Hydroxyacyl CoA Dehydrogenase NADH + H + CH 3 -C-SCoA O NAD + H H H HO H trans- 2 -enoyl CoA H 2 O Enoyl CoA Hydratase R-CH 2 -C-C-COSCoA Matrix mitochondrií L-β-Hydroxyacyl CoA dehydrogenace II hydratace Opakuje se

Výtěžek kompletní oxidace palmitátu Palmitoyl CoA + 7 FAD + 7 NAD + + 7 CoA + 7 H 2 O 8 acetyl CoA + 7 FADH 2 + 7 NADH + 7 H + V dýchacím řetězci se získá z jednoho NADH asi 3 ATP a z jednoho FADH 2 asi 2 ATP. Sečteno: 7 x FADH 2 = 14 ATP 7 x NADH = 21 ATP Oxidace 8 acetyl CoA v citrátovém cyklu = 88 ATP Součet : 118 ATP Spotřeba na aktivaci mastné kyseliny: 2 ATP Konečný součet : 116 ATP

Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

Anabolismus lipidů

Klíčovým krokem syntézy mastných kyselin je tvorba malonyl CoA Acetyl CoA + ATP + HCO 3 - malonyl CoA + ADP + P i + H + Katalyzuje acetyl CoA karboxylasa (obsahuje biotin) a je allostericky aktivována nadbytkem citrátu, naopak je inhibována nadbytkem Acetyl CoA, které nejsou dostatečně rychle esterifikovány. Dva kroky katalýzy. Multienzymový komplex acetyl CoA karboxyláza Acyl přenášející protein ACP-SH

Transfer acetylcoa do cytosolu MITOCHONDRIE CYTOSOL Biosyntéza MK Acetyl-CoA Citrát Citrát Acetyl-CoA Oxaloacetát Oxaloacetát acetyl CoA karboxyláza NADH Malát Pyruvát Pyruvát NADPH

Biosyntéza mastných kyselin

Kondenzace - zjednodušeně H 3 C O C S ACP + O - O C C H 2 O C S ACP KONDENZACE H 3 C O C C H 2 O C S ACP Acetyl-ACP Malonyl-ACP ACP + CO 2 Acetoacetyl-ACP

Biosyntéza mastných kyselin Kondenzace Redukce I. Dehydratace Redukce II.

Rozdíly mezi odbouráváním a syntézou mastných kyselin 1. Syntéza mastných kyselin probíhá v cytoplasmě, odbourávání v matrix mitochondrií. 2. Meziprodukty syntézy mastných kyselin jsou kovalentně vázány na sulfhydrylové skupiny ACP (acyl carrier protein), kdežto meziprodukty degradace jsou vázány na SH skupinu CoA. 3. Enzymy syntézy vytvářejí polypeptidový řetězec (synthasa mastných kyselin). Enzymy degradace jsou umístěny volně v matrix. 4. Řetězec mastných kyselin se prodlužuje o dva uhlíky z acetyl CoA. Aktivovaným donorem dvou uhlíků je malonyl CoA a prodlužování řetězce je poháněno odštěpováním CO 2. 5. Redukčním činidlem při syntéze je NADPH, oxidačními činidly při degradaci jsou FAD + a NAD +. 6. Prodlužování řetězce na synthase mastných kyselin končí tvorbou palmitátu (C 16 ). Další prodlužování řetězce a tvorba nenasycených kyselin probíhá na jiných enzymech.

Živočichové nedokáží převést mastné kyseliny na glukosu!!! Proč? Acetyl-CoA nemůže být převeden na pyruvát nebo oxaloacetát, neboť vstupuje do citrátového cyklu a oba uhlíky se v jeho průběhu odštěpí jako CO 2. Rostliny, plísně a baktérie mají další dva enzymy v tzv. glyoxylátovém cyklu a jsou schopné převést acetyl CoA na oxaloacetát.

Regulace metabolismu mastných kyselin Syntéza mastných kyselin probíhá za situace, kdy je dostatek sacharidů a energie a nedostatek mastných kyselin. Ústřední klíčovou roli hraje acetyl CoA karboxylasa. Karboxylasa je pod kontrolou adrenalinu, glukagonu a insulinu. Insulin stimuluje syntézu mastných kyselin aktivací karboxylasy, glukagon a adrenalin mají opačný účinek. Citrát, znak dostatku stavebních jednotek a energie, aktivuje karboxylasu. Palmitoyl CoA a AMP, naopak, inhibují karboxylasu.

Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

Metabolické dráhy Primární metabolismus Metabolismus sacharidů Glykolýza Krebsův cyklus Oxidativní fosforylace Metabolismus lipidů Oxidace mastných kyselin Syntéza mastných kyselin Fotosyntéza Světelná fáze Temnostní fáze

Fotosyntéza

Chloroplasty Světlo absorbující pigmenty Světelná reakce C 3 rostliny (Calvinův - Bensonův cyklus) Fotorespirace C 4 rostliny (Hatch-Slackův cyklus) CAM rostliny

Chloroplast

Vnější membrána Lamela Vnitřní membrána Mezimembránový prostor Grana Stroma Prostor thylakoidu

Chloroplast - fotosyntetická organela eukaryot

Pigmenty a antény

Struktury chlorofylů CH 2 R 1 R 2 CH CH 3 H 3 C I N N + 3 II 4 R 3 H 3 C N N + CH CH 2 + Mg 2+ + Fe 2+ H 3 C IV N N III CH 3 H 3 C N N CH 3 CH 2 V CH 2 O C O CH 2 CH 2 O C O CH 2 CH 2 R 4 O CH 3 - - COO COO Chlorofyl (Fe-protoporfyrin IX) R 1 R 2 R 3 R 4 Chlorofyl a Chlorofyl b Bakteriochlorofyl a Bakteriochlorofyl b CH CH 2 CH CH 2 O C CH 3 O C CH 3 CH 3 CH 2 CH 3 O C CH 3 a H a CH 3 CH 2 CH 3 CH 2 CH 3 a a CH CH 3 a značí, že mezi C3 a C4 se nevyskytuje dvojná vazba. P P P nebo G P P = G = H 2 C H 2 C Fytylový postranní řetězec Geranylový postranní řetězec

Model antény a reakčního centra

Rostlina je zelená díky chlorofylu. Ale proč je chlorofyl zelený?

Absorpční spektra různých fotosyntetických pigmentů. Chlorofyl b Sluneční spektrum Absorbance Chlorofyl a Karotenoidy Fykoerythrin Fykocyanin 400 500 600 700 Vlnová délka (nm)

Primární procesy fotosyntézy Procesy spojené s absorbcí a přeměnou světelné energie v energii chemickou Procesy: Fotolýza vody Cyklický a necylický transport e - Sekundární procesy fotosyntézy Fixace CO 2 a jeho následná redukce na cukr

Vstupy a výstupy látek a energie v primárních procesech oxygenní fotosyntézy

Přehled fotosyntézy souhrnná reakce foto.obecně: Donor elektronů hυ CO 2 + 2H 2 A (CH 2 O) + 2A + H 2 O (1) hυ foto. oxygenní: CO 2 + 2H 2 O (CH 2 O) + O 2 + H 2 O (2) foto. anoxygenní: hυ CO 2 + 2H 2 S (CH 2 O) + 2S + H 2 O (3)

Primární procesy fotosyntézy Realizovány dvěma fotosystémy, které se vzájemně liší složením pigmentů Fotosystém I: absorbce dlouhovlnějšího záření v červené oblasti 700 nm, obsahuje karotenoidy, fykobiliny, chlorofyl a, chlorofyl b Fotosystém II: absorbuje krátkovlnější oblast záření 680 nm, obsahuje xantofyly, karotenoidy, fykobiliny, chlorofyl a, chlorofyl b

Schéma přenosu elektronů v thylakoidní membráně Z schéma

Fotolýza vody tvorba kyslíku PS II (P680, fotosystém II) obsahuje centrum uvolňující kyslík (oxygen evolving center-oec). Působením světelných kvant (fotonů) zde dochází k rozkladu molekul vody 2 H 2 O O 2 + 4 H+ + 4 e- Elektrony uvolněné z vody vstupují do PSII, kde jsou světelnými kvanty uvedeny excitací do vyšších energetických hladin označených jako P680* a posléze putují řetězcem přes QH2.

Schéma přenosu elektronů v thylakoidní membráně Z schéma

Plastochinon (Q) plastochinol (QH2) O H 3 C H CH 3 H 3 C O CH 2 CH C CH 2 H n Plastochinon 2[H ] OH H 3 C H CH 3 H 3 C OH CH 2 CH C CH 2 H n Plastochinol

Schéma přenosu elektronů v thylakoidní membráně Z schéma

Lokalizace systémů PSII, PSI, cytochromu b 6 f a ATP-synthasy na thylakoidech Fotosystém PSI ATP-synthasa Volná membrána (stromatální lamela) Fotosystém PSII Cytochrom b 6 f Převrstvená membrána (granum)

Stroma Thylakoid

Z-schéma světelné fáze fotosyntézy Elektrony mohou dosáhnout na ferredoxin-nadp+ reduktasu (FNR), která katalyzuje redukci NADP+. Oxidace vody a tok elektronů přes Q cyklus generuje transmembránový protonový gradient s vyšší koncentrací protonů na straně thylakoidní dutiny (lumen - uvnitř). Energie gradientu se uplatňuje při tvorbě ATP. Různé prosthetické skupiny fotosyntetického aparátu rostlin mohou být seřazeny podle redukčního potenciálu v diagramu zvaném Z-schéma. Elektrony uvolněné z P680 po absorpci fotonů jsou nahrazovány elektrony z fotolýzy vody. Každý elektron prochází řetězcem přenašečů do hotovosti plastochinonových molekul. Vytvořený redukovaný plastochinol redukuje cytochrom b 6 f komplex, za současného transportu protonů do thylakoidů. Cytochrom b 6 f přenáší elektrony na plastocyanin (PC) a ten regeneruje fotooxidovaný P700 v PSI. Elektrony emitované z PSI redukují přes řetězec přenašečů NADP+ na NADPH. Necyklický proces. V cyklickém procesu se elektrony vrací zpět na cytochrom b 6 f a přitom se přenášejí další protony do thylakoidu.

Calvin-Bensonův cyklus (cyklus PRC)

Fotosyntetické procesy v chloroplastech - souhrn

Biosyntéza sacharidů: Celková stechiometrie Calvin-Bensonova cyklu: 3 CO 2 + 9 ATP + 6 NADPH GAP + 9 ADP + 8 Pi + 6 NADP + Vytvořený GAP může být využit k řadě biosyntéz, buď vně nebo uvnitř chloroplastu. Může být převeden na fruktosa-6-fosfát dalším postupem cyklu a poté na glukosa-1-fosfát (G1P) (fosfoglukosaisomerasa a fosfoglukosamutasa). G1P je prekurzor všech dalších sacharidů rostlin. Hlavní složka škrobu, a-amylosa, je syntetizována v stromatu chloroplastu jako dočasná skladovatelná forma glukosy. a-amylosa je také syntetizována jako dlouhodobá skladovatelná forma v jiných částech rostlin jako jsou listy, semena a kořeny. Celulosa tvořena dlouhými řetězci b(1 4)-vázanými glukosovými jednotkami je hlavním polysacharidem rostlin. Je syntetizována z UDP-glukos v rostlinné plasmové membráně a vylučována do extracelulárního prostoru.

Fotorespirace CO 2 soutěží s O 2 o vazbu na Rubisco (Karboxylace nebo Oxygenace)

Oxygenasová reakce RUBISCA. Od roku 1960 je známo, že osvětlené rostliny spotřebovávají kyslík a uvolňují CO 2 drahou odlišnou od oxidativní fosforylace. Při nízkých hladinách CO 2 a vysokých O 2 může proces fotorespirace převládnout nad fixací CO 2. Překvapení: Kyslík kompetuje s CO 2 jako substrát ribulosakarboxylasy. Přesnější název: ribulosabisfosfátkarboxylasa-oxygenasa (RUBISCO). Při oxygenasové reakci se vytváří z RuBP 3-fosfogylcerát a 2- fosfoglykolát. 2-Fosfoglykolát je hydrolyzován na glykolát a ten je oxidován za tvorby CO 2 v sérii enzymových reakcí v peroxisomech a mitochondrii.

Co je důsledkem oxygenační aktivity Rubisco?

Fotorespirace je devastující proces jehož výsledkem je neužitečná spotřeba světlem vytvořeného NADPH a ATP!!!

CO 2 koncentrační mechanismy rostlin C4

Rostliny C 4 koncentrují na povrchu listu CO 2. Řada rostlin se evolučně přizpůsobila kolísání koncentrace O 2 a CO 2 tak, že koncentrují ve fotosyntetických buňkách CO 2 a zabraňují fotorespiraci. Např. cukrovka, cukrová třtina, kukuřice a mnoho plevelných rostlin. Typické pro tropické oblasti. List má charakteristickou anatomii pod vrstvou buněk tzv. mesofylu jsou soustředěny pochvy cévních svazků. V mesofylových buňkách není ribulosabisfosfátkarboxylasa!! Kutikula Svrchní epidermis Palisádový mezofyl Houbový mezofyl Xylem Floem Cévní svazek CO 2 O 2 Spodní epidermis Průduch (stoma) Svěrací buňky

Cyklus C 4 M. Hatch a R. Slack (1960) V mesofylu reaguje vstupující CO 2 ve formě HCO 3 - s fosfoenolpyruvátem za tvorby oxaloacetátu (čtyři uhlíky, proto C 4 ). Oxaloacetát je redukován NADPH na malát, který je transportován do buněk cévních svazků, kde je oxidativně dekarboxylován na CO 2, pyruvát a NADPH. Takto koncentrovaný CO 2 vstupuje do Calvinova cyklu. Pyruvát je transportován zpět do mesofylu, kde je fosforylován za katalýzy pyruvát-fosfátdikinasy za tvorby fosfoeneolpyruvátu. Při aktivaci přechází ATP na AMP + PP i. PP i je posléze hydrolyzován všudepřítomnou pyrofosfatasou na 2 x P i. Oxid uhličitý je koncentrován v buňkách cevních svazků na úkor spotřeby 2 ATP / CO 2. Fotosyntéza C 4 rostlin spotřebovává celkem 5 ATP na rozdíl od C 3 rostlin, které spotřebují 3 ATP.

Rostliny CAM

CAM rostliny jako varianta rostlin C 4. Dráha byl poprvé popsána u tučnolistých rostlin a odtud název CAM crassulacean acid metabolism. U CAM rostlin je časově oddělen záchyt CO 2 a Calvin-Bensonův cyklus. CAM rostliny otevírají stomata (póry v listech) v noci a zachycují CO 2 drahou C 4 ve formě malátu. Pro zachycení CO 2 je nutné velké množství fosfoenolpyruvátu. To se získává štěpením škrobu a glykolýzou. Během dne je malát štěpen za tvorby CO 2 vstupujícího do Calvin Bensonova cyklu a pyruvátu použitého na resyntézu škrobu. Celý tento proces je veden také z důvodu zabránění ztrátě vody!!! Stejnou drahou probíhá fotosyntéza u sukulentů.