BIOSENSORY. Ludmila Zajoncová

Podobné dokumenty
Metody pro vyhodnocení experimentálních dat

MASARYKOVA UNIVERZITA

U = E a - E k + IR Znamená to, že vložené napětí je vyrovnáváno

Mikrosenzory a mikroelektromechanické systémy

Elektrochemické metody


Průtokové metody (Kontinuální měření v proudu kapaliny)

Biosenzory. Helena Uhrová

Konduktometrie. Potenciometrie, Iontově selektivní elektrody (ISE) Voltametrie (Ampérometrie, Polarografie)

VOLTAMPEROMETRIE. Stanovení rozpuštěného kyslíku

jako markeru oxidativního

Aplikace AAS ACH/APAS. David MILDE, Úvod

Název: Stanovení železa ve vzorcích krve pomocí diferenční pulzní voltametrie

Kalibrace analytických metod

Biosenzory Ondřej Wiewiorka

Modulace a šum signálu

EnviroPen biosenzor pro detekci halogenovaných polutantů

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Mikrofluidní systémy a možnosti jejich automatizovaného a vzdáleného řízení

Monitoring složek ŽP - instrumentální analytické metody

Kalibrace analytických metod. Miroslava Beňovská s využitím přednášky Dr. Breineka

přesnost (reprodukovatelnost) správnost (skutečná hodnota)? Skutečná hodnota použití různých metod

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU SELENU METODOU ICP-OES

přístroji FIA QuickChem QC8500

NÁVOD K POUŽITÍ VÁPNÍK 600 KATALOGOVÉ ČÍSLO 207

OPTIMALIZACE METODY ANODICKÉ ROZPOUŠTĚCÍ VOLTAMETRIE PRO ANALÝZU BIOLOGICKÝCH VZORKŮ S OBSAHEM RTUTI

Parametry metod automatické fotometrické analýzy

Principy chemických snímačů

Struktura a typy lékařských přístrojů. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Bazénové elektrody a příslušenství pro rok 2014

SPR Povrchová Plasmonová Resonance. Zdroj: Wiki

Potenciometrie. Obr.1 Schema základního uspořádání elektrochemické cely pro potenciometrická měření

Poslední trendy krevních odběrů. Mgr. Tomáš Grim Mgr. Zuzana Kučerová

Automatická potenciometrická titrace Klinická a toxikologická analýza Chemie životního prostředí Geologické obory

Voltametrie (laboratorní úloha)

ROZDĚLENÍ SNÍMAČŮ, POŽADAVKY KLADENÉ NA SNÍMAČE, VLASTNOSTI SNÍMAČŮ

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

3. NEROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE

ení s chemickými látkami. l rní optiky

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE

12. Elektrochemie základní pojmy

DETEKTORY pro kapalinovou chromatografii. Izolační a separační metody, 2018

Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

MEMBRÁNY AMPEROMETRICKÝCH SENSORŮ

Analytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality

Struktura a typy lékařských přístrojů. X31LET Lékařskátechnika Jan Havlík Katedra teorie obvodů


IMPLEMENTACE BIOVENTINGU

Laboratorní práce č. 8: Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti

Derivační spektrofotometrie a rozklad absorpčního spektra

Glukometr...a jeho příbuzní... Biofyzikální ústav Lf, MU Vladan Bernard 2011

Základy fotometrie, využití v klinické biochemii

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU MELAMINU A KYSELINY KYANUROVÉ METODOU LC-MS

Virtuální instrumentace I. Měřicí technika jako součást automatizační techniky. Virtuální instrumentace. LabVIEW. měření je zdrojem informací:

Na zaslal(a): Téra2507. Elektrochemické metody

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY

SENZORY PRO ROBOTIKU

1 SENZORY V MECHATRONICKÝCH SOUSTAVÁCH

KALIBRACE. Definice kalibrace: mezinárodní metrologický slovník (VIM 3)

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY

Universální přenosný potenciostat (nanopot)

Pufrové roztoky S pufrovými roztoky TMS máte jistotu, že získáte přesné výsledky objemy: 100 ml, 250 ml, 1000 ml

Proudové převodníky AC proudů

Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček. 8. přednáška 11MSP pondělí 20. dubna 2015

Kurz 1 Úvod k biochemickému praktiku

Chemicky modifikované. elektrody

PRŮTOČNÉ TECHNIKY KOMERČNĚ DOSTUPNÉ BIOSENSORY

Kalibrace a limity její přesnosti

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

CW01 - Teorie měření a regulace

Glukóza Ing. Martina Podborská, Ph.D. OKB FN Brno Zpracováno s pomocí přednášek RNDr. Petra Breineka Školní rok 2015/2016

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Vysokoúčinná kapalinová chromatografie. Petr Kozlík Katedra analytické chemie

VYUŽITÍ A VALIDACE AUTOMATICKÉHO FOTOMETRU V ANALÝZE VOD

Úvod k biochemickému. mu praktiku. Vladimíra Kvasnicová

1. Glukóza. Obr. 1a: Aldehydická forma D-glukózy ve Fisherově projekci. Obr. 1b: Poloacetalová α-d- a β-d-forma.

Průmyslové a vzduchotechnické snímače CO2

Příprava materiálu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253

Klasická DC polarografie Úkol: Naměřte polarogramy dle pracovního postupu a poté vypracujte přiložený výsledkový list! Poznámka:

Metody separace. přírodních látek

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od do

Nastavení metod pro imunofenotypizaci krevních. EXBIO Praha, a.s.

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Struktura a typy lékařských přístrojů. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

Transkript:

BIOSENSORY Ludmila Zajoncová

Literatura: Petr Skládal: Biosensory (elektronická verze) (http://orion.chemi.muni.cz/pskl/vyuka/biosensory.pdf) (staženo 19.5.2008) T.Cass, F.S. Ligler: Immobilized Biomolecules in Analysis A practical Approach T.Cass: Biosensors A Practical Approach, Oxford 1990

DEFINICE BIOSENSORU Biosensor je analytický přístroj, p který obsahuje citlivý prvek biologického původu, p který je součást stí nebo v těsnt sném m kontaktu s fyzikáln lně-chemickým převodnp evodníkem

převodník elektronická (transducer) jednotka výstupní signál biorekogni ční vrstva analyt = látka, která se stanovuje

BIOREKOGNIČNÍ VRSTVA Biokatalytická katalyzují přeměnu analytu v průběhu chemické reakce Bioafinitní analyt je specificky vázán ve vznikajícím afinitním komplexu

FYZIKÁLN LNĚ CHEMICKÉ PŘEVODNÍKY poskytují signál k dalšímu zpracování Elektrochemické: Optické: Piezoelektrické a akustické Kalorimetrické potenciometrie amperometrie voltametrie konduktometrie fotometrie fluorometrie luminometrie nelineární optika

MEZIOBOROVÉ STUDIUM BIOSENSORŮ biochemie a biotechnologie analytická a fyzikální chemie elektronika informatika nauka o materiálech nanotechnologie aj.

Historie měření ph (počátek 20. století) Heyrovský objev polarografie 1922 měření O 2 (Müller a Bamberger 1935) měření spotřeby kyslíku (Petering, Daniels, 1938) redukce O 2 na Au, Pt (40. léta min. století) C. Clark 1956 kyslíková elektroda (membrána) Wartburg optické biochemické techniky (2.sv.v.) Chance B. diferenciální fotometr Clark 1962 elektrochemické sensory (glukosa) Clark, Lyons enzymová elektroda 1962 Updike a Hickson 1967 experimentální detaily

konec 60. let iontově selektivní elektrody 1969 potenciometrická enzymová elektroda Guilbault 1975 Yellow Springs Instrument Company (Ohio) komerční biosensor pro glukosu enzymový termistor Mosbach 1974 1975 místo enzymů bakteriální buňka Japonsko pojem biosensor (bioprobe) Lubbers Opitz optoda (optické vlákno) 1976 Clemens glukosový sensor do umělého pankreatu Biostator fa Miles fa La Roche laktát LA 640 mediátor ferrikyanid 1982 implantovatelný glukosový sensor Schichiri jehlová enzymová elektroda

imunosensory (konec 70. let) Liedberg sledování afinitních interakcí pomocí rezonance povrchových plasmonů ve vrstvě kovů nanesené na optickém rozhraní 1990 fa Pharmacia BIAcore přístroj Medisense měření krevní glukosy osobní ferrocen přenašeč elektronů z oxidoreduktas na elektrodu dnes výroba fa Abbott Boehringer Mannheim a Bayer 85% na trhu biosensorů, 1996-185 mil US dolarů

Na obrázku:leland C. Clark Jr. s první enzymovou elektrodou Glukosoxidasa zachycená na povrchu kyslíkové elektrody pomocí dialyzační membrány. Pokles koncentrace kyslíku je úměrný koncentraci glukosy.

Dosud nejúspěšnější biosensor je založen na ferrocenu - přenašeči elektronů z oxidoreduktas na elektrodu (fa. Medisense). Levný osobní biosensor pro domácí měření krevní glukosy diabetiky.

Dnes na českém trhu přístroj SeNOVA fa Abbott dovozce A. Import.cz spol. s r.o. pro domácí léčbu cukrovky

ČASOPISY O BIOSENSORECH Biosensors and Bioelectronics všechny aspekty oboru, nové trendy Sensors and Actuators B Chemical - zejména fyzikálně-chemické převodníky Electroanalysis Journal of Electroanalytical Chemistry Bioelectrochemistry and Bioenergetics - elektrochemické biosensory Analytical Chemistry Analytica Chimica Acta Analytical Biochemistry Analytical Letters Analyst Trends in Analytical Chemistry -čistě analytické, mnoho článků o biosensorech a jejich aplikacích Enzyme and Microbial Technology - mikrobiální sensory Journal of Biotechnology - aplikace při biotechnologických procesech Journal of Immunological Methods imunochemické sensory Langmuir Thin Solid Films - některé aspekty imobilizačních postupů.

ZÁKLADNÍ POJMY přídavek analytu ds/dt ustálený signál S pozadí čas Průběh měření s biosensory. Po ustavení základní linie signálu, následuje přídavek vzorku s analytem. Měření: kineticky (časová derivace signálu) konečná změna signálu po dosažení ustáleného stavu (steady state)

CITLIVOST přídavek analytu ds/dt ustálený signál S pozadí čas Průběh měření s biosensory. Citlivost je konečná ustálená změna výstupního signálu biosensoru (S) v důsledku změny koncentrace analytu (c), tj. S/ c, nebo ds/dc. Při provádění kinetických měření se sleduje časová změna signálu ds/dt a citlivost vypočítá jako (ds/dt)/ c. Speciáln lní druhy signálu: plocha (časový( integrál) frekvenční analýza Citlivost by měla m být konstantní po celou dobu životnosti biosensoru V reálných systémech se změny citlivosti kompenzují rekalibrací.

KALIBRACE S limit detekce S/ c c Kalibrační závislost oblast linearity Sledujeme signál biosensoru při různých standardních koncentracích známého analytu. Je vhodné používat co nejméně kalibračních bodů, pokud je znám tvar kalibrační závislosti, nejvhodnější je přímka, kde stačí 1 nebo 2 body.

LINEARITA Ideálního biosensor: v celé pracovní oblasti je konstantní citlivost na všechny v možné koncentrace analytu, tj. od nuly po limit rozpustnosti. Reálný biosensor: oblast linearity je užšíu ším m intervalem uvnitř pracovní oblasti. Nelineární části existují v horní -saturační části V lineární části stačí kalibrace dvěma body. Linearita není nutná, při použití počítače, stačí znát průběh kalibrační křivky. Nelineární úseky lze aproximovat pomocí několika přímek. Často lze linearity dosáhnout matematickou transformací měřeného signálu (např. semilogaritmická citlivost ln S/ c existuje v potenciometrii)

LIMIT DETEKCE analyt N S = 3 N Stanovení limitu detekce Limit detekce biosensoru je nejnižší stanovitelná koncentrace analytu. Ideálně je dán rozlišením měřícího přístroje, obvykle je však zhoršován vedlejšími procesy. Pro definici se používá velikost šumu (N, noise) signálu a limit detekce se bere pro poměr S/N = 3.

ŠUM elektromagnetické povahy (frekvence 50 Hz rozvodné sítě) (Lze omezit elektrickým stíněním) turbulence (při i míchm chání) rázy pumpy (průtokov toková analýza) Snížení velikosti šumu lze dosáhnout: uspořádáním m měřm ěřících ch obvodů digitální techniky (akumulace signálu, průměrov rování, vyhlazování)

SIGNÁL L POZADÍ Signál pozadí (background) je signál v nepřítomnosti analytu, obvykle se odečítá od měřeného signálu: S = S(měřený) - S(pozadí). Někdy je výhodnější použít referentní koncentraci analytu a vůči ní vztáhnout měřený signál. Pro semilogaritmický případ dostaneme S/S(ref) = (měření-pozadí)/(reference-pozadí). Obvykle se předpokládá stabilita signálu pozadí, to však v praxi nemusí být pravda (signál pozadí obvykle s časem klesá)

HYSTEREZE Vliv minulých měření na aktuální signál Změna charakteru kalibračních přímek (konkávní, konvexní prohyb) Důvod: vysoká konc. analytu naruší okolí biosensoru nebo uvnitř biorekogniční vrstvy Řešení: zpomalit měření

DLOUHODOBÁ STABILITA (DRIFT) Je podmíněna na změnami citlivosti biosensoru v čase. Citlivost obvykle klesá, ale můžm ůže e i přechodnp echodně vzrůst (změna biovrstvy,, ztenčen ení, nabobtnání) Postupný pokles citlivosti můžm ůže e být vyvolán n oxidací povrchu kovových elektrod, usazováním m vrstev proteinů či i jiných biomolekul,, otrava biovrstvy těžkými kovy. Je třeba t provádět t kontrolu citlivosti a případnp padně provést rekalibraci.

SELEKTIVITA VLIV INTERFERENCÍ Odezva biosensoru by měla m být vyvolána pouze přítomnostp tomností stanovované látky, ostatní látky by se neměly projevit. V praxi: existuje celá řada látek, l které stanovení ruší ší. Eliminace: zředit převedení na neruší šící sloučeniny předřazení selektivní membrány příspěvek na měřm ěřený signál l určit jiným biosensorem (diferenciáln lní uspořádání)

RYCHLOST ODEZVY Rychlost odezvy je určována zejména fyzikálními vlastnostmi biosensoru (velikost). Závisí na rychlosti difúze analytu z okolního prostředí k povrchu biosensoru a dále pak vnitřní difúzí uvnitř systému biosensoru.

DOBA ODEZVY Určuje jako čas potřebný k dosažen ení určit ité velikosti signálu v konečném m ustálen leném m stavu t τ 95 Pro dosažení 95%

TEPLOTNÍ ZÁVISLOST Teplota má vliv: na difúzní jevy na probíhající chemické reakce pracuje se za izotermických podmínek používá se: vodní cirkulující termostat vyhřívaný kovový blok práce v laboratoři práce v terénu

ŽIVOTNOST BIOSENSORU Limitována nejslabším prvkem biorekogniční vrstvou stabilitu při skladování (shelf life) -nižší teplota (lednice, mražák) -suchý stav operační stabilita závisí na počtu a druhu analyzovaných vzorků Optimální podmínky pro skladování a uchovávání biosensoru se hledají individuálně.

BIOKOMPATIBILITA Má význam pro biomedicínské aplikace (měření in vivo). Při umístění biosensoru v krevním toku je třeba zamezit srážení krve (impregnace heparinem), ve tkáních hrozí nebezpečí zánětlivých reakcí, zajizvení a zarůstání pojivovou tkání. Případná sterilizace biosensoru nesmí negativně ovlivnit jeho aktivitu.

PODMÍNKY PRO MĚŘM ĚŘENÍ S BOSENSORY přímý kontakt se vzorkem měření v nádobce průtočná měření

přímý kontakt se vzorkem Přímý kontakt se vzorkem Biosensor se nachází přímo ve sledovaném prostředí (řeka, tkáň, krevní řečiště, fermentor) Přitom by jeho činnost neměla ovlivnit okolní prostředí (vyčerpáním analytu v důsledku měření, ovlivnění toku jiných látek). Užitečné je měnit polohu biosensoru a tak získat dodatečné informace o distribuci analytu v prostředí a odhalit případné existující koncentrační gradienty.

měření v nádobce S přídavky vzorků Nejprve se vyčká ustavení pozadí signálu v přítomnosti pracovního roztoku. Měření v nádobce čas Pak se přidá vzorek a po ustálení se odečte signál. Přídavky vzorku lze opakovat. Někdy je možno celou nádobku zaplnit vzorkem. Podmínky měření (druh a koncentrace pufru, teplota, ph) je vhodné pro každý biosensor optimalizovat. Jednoduché uspořádání, nenáročné na vybavení, nevýhodou je potřeba manuální obsluhy.

průtočný systém průtočná cela s biosensorem S A čas B IN OUT Průtočné měření s biosensory Systémem se nechá střídavě protékat základní roztok a roztok vzorků. Signál je vyvolán neředěným vzorkem Systémem neustále protéká pracovní roztok, do kterého jsou nastřikovány vzorky (flow injection analysis FIA) Přitom dojde k definovanému naředění vzorku a signál má charakteristický tvar píků (B), vyhodnocení - výška nebo plocha

přístrojové vybavení na katedře biochemie

průtočná cela s peroxidovou elektrodou

průto točná cela s kyslíkovou kovou elektrodou

plošná dvojelektroda

plošná dvojelektroda

průtočná cela

průtočná cela