Vzorový příklad: Zatřídění zeminy podle ČSN EN ISO /2005 na základě její křivky zrnitosti

Podobné dokumenty
MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Základem klasifikace zemin je mezinárodní klasifikační systém, ze kterého vychází i ČSN:

Základním kvalitativním znakem zemin je zrnitostní složení, které je určeno zrnitostní křivkou.

Vlastnosti zemin Zatřídění zemin (vyhodnocení křivky zrnitosti, trojúhelníkový diagram).

CZ.1.07/2.2.00/

Sylabus 5. Základní vlastnosti zemin

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

135MZA - Mechanika zemin a zakládání staveb. Příklad 1 a 2 Stanovení zrnitosti, parametry zeminy a zatřídění

Vzorový příklad - BF002 př. 2: Zrnitost zemin a klasifikace zemin

Věc: IG průzkum pro akci Velká Bíteš - rekonstrukce náměstí

ZKUŠENOSTI Z INŽENÝRSKOGEOLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ PŘI ZAKLÁDÁNÍ STOŽÁRŮ ELEKTRICKÝCH VENKOVNÍCH VEDENÍ. Michaela Radimská Jan Beneda Pavel Špaček

Popis zeminy. 1. Konzistence (pro soudržné zeminy) měkká, tuhá apod. Ulehlost (pro nesoudržné zeminy)

ZÁKLADNÍ ZKOUŠKY PRO ZATŘÍDĚNÍ, POJMENOVÁNÍ A POPIS ZEMIN. Stanovení vlhkosti zemin

Zdroje. Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

4.cvičení Metody stanovení zrnitosti

1 Geotechnický průzkum

Příklady ke cvičení Mechanika zemin a zakládání staveb

Pedologie pro zahradníky

Nabídka mapových a datových produktů Data KPP

Zdroje. K135, osobní stránky Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopisy: Geotechnika, Tunel

Interpretace a korelace dynamické a statické penetrační zkoušky pro efektivnější navrhování dopravních staveb

ZEMINY. Silniční stavby 2

IMOS Brno, a.s. divize silniční vývoj Olomoucká 174, Brno

Základy pedologie a ochrana půdy

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

2. GEOLOGICKÉ ŘEZY 1:250/1:125

Vlastnosti zemin a jejich uplatňování při stavbě aktivní zóny

SEPARAČNÍ A FILTRAČNÍ FUNKCE

podzemních staveb jarní semestr 2014

Aktuální stav v provádění podkladních vrstev

ZEMINY HORNINY (ZEMINY) ZEMINY VÝSKYT

Principy zakládání budov

GEOLOGICKÝ PRŮZKUM. Úkol. Inženýrsko-geologický průzkum. Ekologizace energetického zdroje, Lovochemie a.s. Stavba. Lokalita

Mechanika hornin a zemin Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.

Diagnostický průzkum jízdních pruhů v prostoru křižovatky na sil. I/56 v Místku - Letná

MECHANIKA ZEMIN rozpis cvičení (včetně požadovaných dokumentů)

Zakládání staveb Cvičení. Marek Mohyla LPOC 315 Tel.: 1362 ( ) homel.vsb.cz/~moh050 geotechnici.cz

141 HYA (Hydraulika)

ZHUTŇOVÁNÍ ZEMIN vlhkosti. Způsob zhutňování je ovlivněn těmito faktory:

INŽENÝRSKOGEOLOGICKÝ-GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM

Průkazní zkoušky zásypového materiálu

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

Zkoušení zemin a materiálů v podloží pozemní komunikace -zhutnitelnost a únosnost

Průkazní zkoušky hlušiny frakce 0/300 a frakce 0/125 z haldy Heřmanice k použití pro zemní práce

Materiál zemních konstrukcí

BH1. Projekt: Měřítko: jedna stránka HPV ustálená: 15,80 m Souřadnice Z: 209,05 m

Téma 2 : Kamenivo Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů

3. Cvičení. Zatřídění zemin (vyhodnocení křivky zrnitosti, trojúhelníkový diagram).

Pedologie v tropech API02E. Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D.

Srovnávací měření modulů přetvárnosti podle metodiky ČD a DB informace o výsledcích grantu MD ČR

Proudění podzemní vody

Návrh výkopů stavební jámy

Rozměr síta , , , , , ,

PŘÍLOHY. I Petrografická charakteristika zkoušených hornin. Vzorek KM-ZE

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, , PRAHA 7 HOLEŠOVICE

Návrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot

Konstrukce železničního svršku

Zdroje. osobní stránky Vaníček: Mechanika zemin, ČVUT Verruijt: Soil Mechanics Časopis Geotechnika, Tunel

Píšť kanalizace. Inženýrko-geologický a hydrogeologický průzkum. závěrečná zpráva. Ing. Václav H O T Á R E K

Nestmelené a stmelené směsi

Pilotové základy úvod

Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb

Smyková pevnost zemin

Ověření některých kritérií pro nestmelené směsi za účelem otevření cesty k lepšímu využití místních materiálů a méně hodnotného kameniva

5 Zásady odvodňování stavebních jam

SILNIČNÍ A GEOTECHNICKÁ LABORATOŘ

Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb

Mechanika zemin I 1 Popis a klasifikace zemin. 1. úvod 2. popisné (indexové) vlastnosti 3. stavové vlastnosti 4. zatřídění

ČSN EN OPRAVA 1

Příloha I: Základní typy stavby s-matrix. A. agregáty bez povlaků plazmy

Použití minerálních směsí v konstrukčních vrstvách tělesa železničního spodku

DOLNÍ KOUNICE. Inženýrsko-geologický prùzkum

TECHNICKÁ ZPRÁVA OBJEKT 02 ÚPRAVA NÁDVOŘÍ

Podklady WWW. ge_id=302

AREÁL STEEN QOS. Studie skladových hal. Šárka Dubská. Projekční ateliér Ing. Šárka Dubská

ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE

Příloha B: Návrh založení objektu na základové desce Administrativní budova

Význam hydraulických parametrů zemin pro určení obtížně sanovatelných lokalit ve vztahu k in situ technologiím

Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN

CENÍK ZÁKLADNÍCH PRACÍ GEMATEST s.r.o. Laboratoř geomechaniky Praha Zkušební laboratoř akreditovaná ČIA pod číslem 1291 (platný od 1.11.

Vznik z pevných hornin vody a změnami teploty nosů

Geotechnická laboratoř ( )

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Tabulka Tepelně-technické vlastností zeminy Objemová tepelná kapacita.c.10-6 J/(m 3.K) Tepelná vodivost

GEOSTAR, spol. s r.o.

PAVILONY SLONŮ A HROCHŮ. Geologická dokumentace průzkumných IG a HG vrtů. Inženýrskogeologický průzkum. měř. 1 : 100 příloha č.

Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, , fax OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI

PŘEHRÁŽKY. Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže.

Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4

LUŽE - KOŠUMBERK LÁVKA PRO PĚŠÍ

Evidenční číslo ČGS Geofondu Praha : Krmelín. poruchy v komunikaci. závěrečná zpráva

SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY METANU VE VAZBĚ NA STARÁ DŮLNÍ DÍLA

K. ú. Ovčáry u Kolína a Volárna polní cesty P1A a Ps2

2.0 PROJEKTOVÁNÍ STĚN SYSTÉMU GRAVITY STONE

Inženýrskogeologický průzkum přirozených stavebních materiálů

Transkript:

Vzorový příklad: 1 2 Zatřídění zeminy podle ČSN EN ISO 14688-2/2005 na základě její křivky zrnitosti

I) KŘIVKA ZRNITOSTI č.1 1. Zrnitostní složení zeminy [% podíl jednotlivých frakcí] * Štěrkovitá frakce 63 mm 2 mm 16 % Písčitá frakce 2 mm 0,063 mm 30 % Jemnozrnná frakce < 0,063 mm 54 % Obsah jílových částic < 0,002 mm 13 % * Obsahuje-li zemina velmi hrubá zrna > 63 mm, při laboratorním zrnitostním rozboru se tato odstraní a zaznamená se jejich hmotnostní podíl. Pro účely zatřídění se dále používají jen zbylá jemná zrna ( 63 mm). 2. Zatřídění zeminy podle klasifikačního trojúhelníku Zkoumaná zemina spadá podle klasifikačního trojúhelníku (obr.1) do oblasti, která obsahuje 4 možné názvy zemin: sasi saclsi sasicl sacl písčitý prach (hlína) písčitojílovitý prach (hlína) písčitoprachovitý jíl písčitý jíl 3. Upřesnění zatřídění podle pomocného spodního čtvercového diagramu Procentuální podíl jílových částic (< 0,002 mm) nanesených na svislou osu a procentuální podíl jemnozrnné frakce f vynesený na vodorovnou osu spodního čtvercového diagramu vytkne v rovině bod, jehož poloha upřesní název zeminy. Pro námi zkoumanou zeminu se poloha bodu vyskytuje v oblasti označené jako: sicl prachovitý jíl 4. Výsledné zatřídění zkoumané zeminy Z původního souboru čtyř názvů se vybere ten, který obsahuje označení získané z upřesňujícího čtvercového diagramu. V našem případě jediný název, který obsahuje označení sicl, je sasicl sasicl písčitoprachovitý jíl * *Většina reálných zemin jsou zeminy smíšené, sestávající ze základních (převažujících/primárních) frakcí tvořících kostru zeminy a druhotných (podřízených) vyplňujících kostru. Základní frakce je v našem případě zastoupena jílem (Cl) a frakce druhotné pískem (sa) a prachem (si). Základní frakce je v názvu zastoupena podstatným jménem (jíl), zatímco frakce druhotné jménem přídavným (písčitoprachovitý)..

Základní frakce je vždy popsána dvoupísmenným symbolem s počátečním velkým písmenem (Cl). Sekundární, případně terciární frakce jsou popsány dvoupísmennými malými symboly (sasi) a v názvu stojí před symbolem základním (tab. 1). 5. Zohlednění zrnitosti uvnitř jednotlivých frakcí Prach, písky a štěrky lze dále rozdělit na tzv. subfrakce, které nesou označení jemná (f), střední (m) a hrubá (c). V názvu se toto vnitřní dělení frakce projeví pouze tehdy, pokud některá ze subfrakcí významně procentuelně přesahuje zbývající dvě (tab.2). Z našeho příkladu lze z křivky zrnitosti vyčíst, že písčitá frakce spadá z velké části do oblasti označené jako jemná. V názvosloví se tato skutečnost projeví doplněním symbolu sa (písek) o symbol f (jemnozrnný). Konečný název pak bude vypadat následovně fsasicl jemněpísčitý prachovitý jíl *

Obr. 1: Diagramy pro zatřiďování zemin podle ČSN EN ISO 14688-2/2005 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 2: Zásady pro zatřiďování

II) KŘIVKA ZRNITOSTI č.2 1. Zrnitostní složení zeminy [% podíl jednotlivých frakcí] * Štěrkovitá frakce 63 mm 2 mm 54% Písčitá frakce 2 mm 0,063 mm 40% Jemnozrnná frakce < 0,063 mm 6% * Obsahuje-li zemina velmi hrubá zrna > 63 mm, při laboratorním zrnitostním rozboru se tato odstraní a zaznamená se jejich hmotnostní podíl. Pro účely zatřídění se dále používají jen zbylá jemná zrna ( 63 mm). 2. Zatřídění zeminy podle klasifikačního trojúhelníku Zkoumaná zemina spadá podle klasifikačního trojúhelníku (obr.2) do oblasti, která obsahuje pouze jediný symbol: sagr písčitý štěrk * 3. Upřesnění zatřídění podle pomocného spodního čtvercového diagramu 4. Výsledné zatřídění zkoumané zeminy V dané oblasti trojúhelníkového diagramu se nachází pouze jediný symbol (sagr) a není ho tedy nutné dále upřesňovat pomocí spodního čtvercového diagramu. *Většina reálných zemin jsou zeminy smíšené, sestávající ze základních (převažujících/primárních) frakcí tvořících kostru zeminy a druhotných (podřízených) vyplňujících kostru. Základní frakce je v našem případě zastoupena jílem (Cl) a frakce druhotné pískem (sa) a prachem (si). Základní frakce je v názvu zastoupena podstatným jménem (jíl), zatímco frakce druhotné jménem přídavným (písčitoprachovitý).. Základní frakce je vždy popsána dvoupísmenným symbolem s počátečním velkým písmenem (Cl). Sekundární, případně terciární frakce jsou popsány dvoupísmennými malými symboly (sasi) a v názvu stojí před symbolem základním (tab. 1). 5. Zohlednění zrnitosti uvnitř jednotlivých frakcí Prach, písky a štěrky lze dále rozdělit na subfrakce, které nesou označení jemná (f), střední (m) a hrubá (c). V názvu se toto vnitřní dělení frakce projeví pouze tehdy, pokud některá ze subfrakcí významně procentuelně přesahuje zbývající dvě (tab.2). Z našeho příkladu lze z křivky zrnitosti vyčíst, že písčitá frakce spadá z velké části do oblasti označené jako hrubá. V názvosloví se tato skutečnost projeví doplněním symbolu sa (písek) o symbol c (hrubý). Konečný název pak bude vypadat následovně csagr hrubě písčitý štěrk *

Obr. 2: Diagramy pro zatřiďování zemin podle ČSN EN ISO 14688-2/2005 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 2: Zásady pro zatřiďování

Tab. 1: Zásady zatřiďování zemin podle ČSN EN ISO 14688-2/2005 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 2: Zásady pro zatřiďování

Tab. 2: Subfrakce a jejich rozsahy dle ČSN EN ISO 14688-2/2005 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 1: Zásady pro zatřiďování