Choroby asimilačního aparátu jehličnanů (Pinus) 1 mikroskopické cvičení
Složení mikroskopu Mechanická část podstavec, stativ, stolek, křížový vodič preparátu, tubus, makrošroub a mikrošroub Optická část okulár, objektivy, revolverový měnič objektivů Osvětlovací zařízení zrcátko, světelný zdroj, kondenzor, clona, objímka na barevné filtry
Příprava materiálu: uložení do vlhké komůrky z důvodů rozvinutí fruktifikačních orgánů teplota 22 24 C a vzdušná vlhkost 70 80 % Petriho miska v ní vlhký filtrační papír nejlépe den předem likvidace vzorku autokláv 120 C
Příprava preparátu: na podložní sklíčko kapka vody jehlou, žiletkou odebereme plodničku nebo část pletiv umístění preparátu do vody zakrytí krycím sklíčkem, položení sklíčka z boku vlastní pozorování postupujeme od nejmenších objektivů k největším
výsledný obraz obrácený a zvětšený celkové zvětšení = zvětšení okuláru x zvětšení objektivu zápis z pozorování protokol Název a účel pozorování Nákres a popis proměření rozměrů objektů, jejich srovnání s literaturou je důležité pro determinaci velikost objektů = počet dílků x koeficient pro každý objektiv
Choroby asimilačního aparátu borovice Sphaeropsis sapinea Lophodermium seditiosum Lophodermium pinastri Cyclaneusma minus Dothistroma septosporum Lecanosticta acicola Coleosporium spp.
Sphaeropsis sapinea (syn. Diplodia pinea) odumírání pupene, zastavení rašení jehlic a následné jejich prosychání prosmolení pupene a výhonů výskyt typických pyknid Sphaeropsis sapinea přímá souvislost s vodním deficitem v pletivech rostlin
Sphaeropsis sapinea
Sphaeropsis sapinea plodničky - pyknidy černé, kuželovitý tvar, vel. až 5 mm na jehlicích narůstají směrem od jejich báze pyknidy na jehlicích většinou až po ztrátě zeleného zbarvení
Sphaeropsis sapinea symptomy na jehlicích
Sphaeropsis sapinea symptomy na výhonech borovice černé
Sphaeropsis sapinea symptomy na šiškách, na spodní straně šišek
Sphaeropsis sapinea konidie černé, oválné, buď bez přehrádek nebo max. s 2 přehrádkami
Sypavky borovice charakteristika: zpočátku barevné změny na jehlicích žloutnutí, zhnědnutí, zčervenání - různé odstíny, někdy příčné proužkování výrazná a stupňující se intenzita barevných změn typický je postupný opad jehlic směrem od spodních přeslenů větví a od středu koruny rychlost propadu jehlic není u všech druhů borovice stejná např.: borovice černá a lesní v pokročilém stadiu se tvoří charakteristické plodničky na jehlicích, podle kterých provádíme determinaci jednotlivých rodů a druhů sypavek patogen proniká přes průduchy do pletiv jehlice
Sypavky borovice výskyt a ekologie: běžné u všech věkových skupin, ale rozsah výskytu koresponduje vždy s hustotou porostu problematické ve školkách omezení asimilace, horší kvalita sazenic, prodloužení doby pěstování problematické u plantáží vánočních stromků poškození z hlediska estetického, prodloužení doby pěstování chemická ochrana pouze školky, plantáže vánočních stromků viz. Seznam povolených přípravků Kuprikol, Dithane, Ortiva přirozený výskyt zředění náletů borovice u přirozeného zmlazení borovice mlaziny podíl na tzv.samočištění kmenů, přirozený negativní výběr jedinců
Sypavky jejich charakteristický projev
Lophodermium seditiosum Lophodermium pinastri skulinatec borový, sypavka borová první symptomy už v září, žloutnutí a hnědnutí jehlic hromadné rezivění a následný opad až koncem zimy a v předjaří nejstarší a opadlé jehlice plodničky člunkovitého tvaru, vel. 1-1,5 mm dlouhé černě zbarvené
Lophodermium spp. hysterothécia plodničky člunkovitého tvaru za sucha uzavřené za vlhka se otevírají a uvolňují se vřecka s askosporami podlouhlého tvaru
Lophodermium spp. kyjovitá vřecka s askosporami a parafýzy
Lophodermium spp. Lophodermium pinastri má příčné černé proužky na jehlicích
Cyclaneusma minus plodničky apothecia se objevují od konce V. až do zimy za vyšší vzdušné vlhkosti první příznaky žloutnutí až hnědnutí jehlic plod. jsou bezbarvé, bílé, ve vlhku se otevírající nápadný je kontrast bílá plod. na tmavé jehlici
Cyclaneusma minus Apothécia ve vlhkém prostředí otevřené Askospory přehrádkované, dlouze srpovitě prohnuté hyaliní průhledné konce zakulacené vel. 80-90 x 2,5-3 µm
Karanténní sypavky Škodlivé organismy Zákon č. 326/2004 Sb. o rostlinnolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů Vyhláška č. 330/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů Vyhláška č. 662/2004 Sb. o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů a rostlinných produktů
Škodlivé organismy (dříve karanténní škodlivé organismy - KŠO) jsou škodlivé organismy, které se na území našeho státu nevyskytují nebo jsou jen omezeně rozšířeny, jsou obtížně hubitelné a jejich zavlečení nebo rozšíření může vést ke značným škodám. Základní povinností je hlásit výskyt nebo podezření z výskytu škodlivého organismu prostřednictvím orgánu rostlinolékařské péče nebo obce.
Dothistroma septosporum (D. pini) červená sypavka borovice teleomorfa: Mycosphaerella pini (Scirhia pini) rezivění jehlic ve spodní třetině až polovině stromu nejvýraznější červené zbarvení v období pol.v. VI. červené zbarvení - dothistromin
Dothistroma septosporum příznaky na Pinus nigra - jehlice odumírají směrem od jejího konce, ale neopadávají, drží na prýtu a to i více let
Dothistroma septosporum na konci výhonů vyrůstají nahloučené zelené jehlice na zkráceném prýtu tvoří se tzv. lvíocasy
Dothistroma septosporum na jehlicích příčné červené pruhy, na nich acervuli nadzvedávající pokožku jehlice, červené barvivo - dothistromin
Dothistroma septosporum acervuli měchýřky, ložiska konidií
Dothistroma septosporum kromě červeného zbarvení i černé skvrny na jehlicích objevuje se především na konci vegetace a během zimního období
Dothistroma septosporum konidie jsou dlouze vláknité, s 1 5 (7)přehrádkami, hyalinní (bezbarvé), s hladkým povrchem (8-40 x 1,8 3 µm)
Hostitelské spektrum v ČR : Dothistroma septosporum Pinus nigra, P. mugo, P. rotundata, P. ponderosa, P. jeffrey, P. leucodermis, P. banksiana, P. contorta P. cembra, P. aristata, P. sylvestris, Picea pungens, P. abies a další
Lecanosticta acicola hnědá sypavka borovice teleomorfa: Mycosphaerella dearnessii (Scirhia acicola) žloutnutí a hnědnutí jehlic ve spodní třetině až polovině stromu tvoří se acervuli charakteristické plodnice následuje propad poškozeného jehličí hostitel: Pinus rotundata
Lecanosticta acicola charakteristické barevné změny na jehlicích, tvorba žlutohnědých pruhů
Lecanosticta acicola acervuli na suchých jehlicích a subhyalinní konidie
Coleosporium spp. rez borového jehličí
Coleosporium spp. kon. IV. žlutooranž. měchýřky aecie po obou stranách jehlic, častěji ve spodních partiích stromů nepravidelně se trhající, obsahují žlutý prášek aeciospory, kulaté, bradavičnatý povrch jehlice zůstávají na stromech, neopadávají, opadávají pouze aecie z jehlicíc a po nich zůstanou tmavohnědé oválné skvrny, vel. do 5 mm 1. a 2. výtrusy spermogonie a aecie živé jehlice borovice 3. 4. uredo a teliospory na bylinách na spodní straně listu - Senecio, Campanula, Tussilago
Coleosporium spp. aecie - žlutooranž. měchýřky po obou stranách jehlic, častěji ve spodních partiích stromů
Coleosporium spp. uredie na spodní straně listu bylin skvrny po opadlých aeciích aeciospory