Interiéry tzv. Nového stavení na hradû Svojanov Kvûta K ÍÎOVÁ 1 2 Svojanov náleïí do souboru královsk ch hradû Pfiemysla Otakara II. K jeho drïitelûm v minulosti kromû Závi e z Falken tejna patfiili i ãlenové rodu pánû z Boskovic, Trãkové z Lípy a Zárubové z Hustifian. 1 Z doby poslednû jmenovan ch se zachoval inventáfi uloïen dnes ve Státním oblastním archivu v Zámrsku. Byl pofiízen po smrti Hertvíka Bedfiicha Záruby z Hustifian 28. bfiezna 1691 u pfiíleïitosti pfiedání majetku jeho právoplatnému dûdici Franti ku Karlu Zárubovi z Hustifian na Kostelci a Pot- tejnû. Jde o mimofiádnû cenn historick dokument, kter sepsali a podepsali nûkdej í komisafii chrudimského kraje. Jadrnou staroãe tinou psan inventáfi podrobnû popisuje vybavení jednotliv ch ãástí starého hradu i takzvaného pfiíhrádku vãetnû obydlí pana kaplana, fraucimoru, kanceláfie, kuchynû, vinopalny, ma talí a dal ích míst. Soupis informuje také o obsahu almar a truhlic, v nichï se tehdy kromû jiného nacházely ãásti odûvû zemfielého a jeho paní. Je pfiitom zajímavé, Ïe podobnû jako v pfiípadû historické zprávy z hradu Pecka (v období Kry tofa Haranta z PolÏic a BezdruÏic) inventáfi zmiàuje zelen nábytek. Pozoruhodn je také popis zafiízení hradní kuchynû, jenï informuje o poãtu a kvalitû nádobí, formách na dorty, cednících a dal- í v bavû. Na Svojanovû byly pfii této pfiíleïitosti dûkladnû sepsány i zásoby plátna, omastku a s ra. Komisafii v areálu hradu spoãítali peãlivû kromû jiného i dobytek kozí a dobytek pernat. Je odbornou povinností památkáfiû vûnovat pozornost historick m inventáfiûm a dal ím zachovan m archivním dokumentûm, které nám ãasto dávají konkrétní pfiedstavu o funkci a dobové v bavû místností. Mnohdy je moïné vyuïít jejich znalost i v praxi pfii koncipování památkov ch interiérov ch instalací. V pfiípadû Svojanova, kter od té doby pro el velkou stavební zmûnou, by to v ak jiï v dne ní situaci bylo velmi obtíïné. Nûkolik dal ích zajímav ch informací o Ïivotû na hradû v pozdûj ím období poskytl rovnûï svojanovsk fond uchovávan v litomy lském archivu. Je v nûm napfiíklad uloïen historick snímek pofiízen v letních dnech pohnutého roku 1914 pfiímo pfied vstupem do svojanovského takzvaného Nového stavení. Neznám fotograf zachytil spoleãnost tfiiceti mlad ch Ïen a dvou muïû (patrnû jde o starostu mûsta Poliãka a kastelána Josefa Cihláfie). Historick snímek, na nûmï jsou vyfotografovány nûkteré dívky s rekreaãními lehátky, dokládá, Ïe na hradû byly v té dobû zfiejmû organizovány ozdravné pobyty. Snímek formátu pohlednice nese na zadní stranû kastelánovu prosbu o zaslání kníïky Popis o hradu Svojanovském vãetnû informace, Ïe z kolonie sleãny i privátníci si ji Ïádají. Obr. 1. Svojanov (okres Svitavy), hrad, exteriér. (Foto K. KfiíÏová, 2008) Obr. 2. Svojanov (okres Svitavy), hrad, tzv. Nové stavení0. (Foto K. KfiíÏová, 2008) Îádost byla sepsána a odeslána do Poliãky 25. ãervence 1914. V litomy lském archivu se zachovala také okamïitá a vstfiícná odpovûì starosty mûsta datovaná téhoï dne. Tehdy jiï ãtyfii roky patfiil hrad Svojanov do majetku Poliãky. V litomy lském archivu jsme nalezli dal í z památkového pohledu zajímav dokument. Jedná se o kresbu ze srpna 1919, návrh znovuzfiízení hlásky hradu Svojanova, která kromû data nese pod- 1 O stavebním v voji hradu a jeho historii podává nejnovûji ob írné informace publikace Stanislava KONEâNÉHO: Svojanov pohled do historie hradu a panství, Litomy l 2007. Ze star ích prací: Jan A. CUPAL: Pamûtní spis o hradû Svojanovû u pfiíleïitosti jeho pfievzetí do rukou ãesk ch mûstem Poliãkou, Poliãka, nedatováno (asi 1910 ãi pozdûji); Karel PALLA: PrÛvodce po Svojanovsku, Svojanov 1936; Jan A. CUPAL: Královsk hrad Svojanov, Poliãka 1939 a dal í. 480
3 4 Obr. 3., 4. Svojanov (okres Svitavy), hrad, tzv. Nové stavení, v zdoba stropu horního patra, poslední tfietina 19. století. (Foto J. Novotn ) 481
6 5 7 Obr. 5. Svojanov (okres Svitavy), hrad, tzv. Nové stavení, 19. století, jídelna, nová náznaková instalace. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 6. Svojanov (okres Svitavy), hrad, tzv. Nové stavení, kamna z grafitu v interiéru horního patra, první tfietina 19. století. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 7. Svojanov (okres Svitavy), hrad, tzv. Nové stavení, detail v zdoby stropu horního patra s iniciálami jména nûkdej ího majitele AH Antonína Haasche, poslední tfietina 19. století. (Foto K. KfiíÏová) pis stavitele a razítko hradu Svojanova. Jde o zajímav doklad dobové snahy o regotizaci hradu. Je to pohled z exteriéru, vnitfiní prûfiez schodi tû, ukonãení vûïe a ãást dal í, pfiilehlé stavby. Autor náãrtku architekt a stavitel Vilém Bandouch získal v Poliãce roku 1912 stavitelskou koncesi. 2 Podle jeho návrhu mûl b t ve stylu pozdního historismu dotvofien památkovû cenn hradní objekt v romantickém tvarosloví. Stavitel se mohl inspirovat pracemi v znamnûj ích ãesk ch architektû Franti ka Schmoranze (1814 1902), Josefa Mockera (1835 1899) ãi Kamila Hilberta (1869 1933). V 18. a 19. století se v drïení Svojanova vystfiídala celá fiada majitelû. Roku 1879 koupil od Emanuela Sommera hradní areál Antonín Haasche (1850 1920), profesí luãebník (chemik). Po více neï tfiiceti letech, roku 1910, kdy oslavil své edesátiny, prodal hrad mûstu Poliãka. Jan A. Cupal, autor star í publikace Pamûtní spis o hradu Svojanovû, o tom nad enû napsal: Královské vûnné mûsto Poliãka uvnitfi hradeb koupilo dne 7. ãervna 1910 velkostatek Svojanov. Radostná zvûst tato bleskem letûla od mûsta k mûstu, od vesnice k vesnici, od paláce k chatû, zaèukala v ude, kde vûrné ãeské srdce bije a po celém milém království âeském rozlehl se radostn jásot: Starobyl hrad Závi Ûv po dlouh ch letech ocitl se zase v ãesk ch rukou. Ze v ech stran zasílány mûstské radû souhlasné projevy ke koupi panství a hradu Svojanova, z nichï alespoà nûkteré uvádíme: Nelíãenou radostí naplnila nás zpráva o koupi velkostatku Svojanova obcí poliãskou. Jest to událost tak velikého národního dosahu, Ïe jiï po léta Ïádná takového v znamu se neudála. Slavné mûstské radû poliãské náleïí nejvût í dík ãeské vefiejnosti, jeïto musí b ti uznáno, Ïe ãin ten má ráz ryze národní (Národní Jednota Severoãeská). J. Cupal citoval také slova poslance Lauba: Mûsto Poliãka uvnitfi hradeb zakoupilo hrad Svojanov s panstvím a tím tuto zajímavou a národnostnû dûleïitou krajinu na hranicích nûmeckého ostrova moravsko-tfiebovského ãeskému národu zachránilo. Tím se vzácn m porozumûním vykonalo zastupitelstvo královského vûnného mûsta Poliãky uvnitfi hradeb v znamn a obûtav ãin národní, jenï v ude a zejména u nás (v Litomy li) vyvolal upfiímn ohlas radostného souhlasu. 3 Od 50. let se aï do roku 1990 o zpfiístupnûn hrad starali památkáfii. V jeho areálu se uskuteãnila fiada tematick ch v stav vyuïívajících sbírky z depozitáfiû památkov ch objektû v chodoãeského kraje. Patfiila k nim napfiíklad zdafiilá expozice historick ch zrcadel, malby 19. století a dal í. Dnes patfií Svojanov opût mûstu Poliãka. Lze dou- 2 Viz Encyklopedie architektû, stavitelû, zedníkû a kameníkû v âechách, Academia, Praha 2004, s. 39. 3 Viz Jan A. CUPAL, cit. v pozn. 1, s. 5 6. 482
fat, Ïe se po nedávn ch letech stagnace zv í zájem o odbornou rekonstrukci areálu etrn m restaurátorsk m zásahem. Nasvûdãuje tomu nová iniciativa vedení poliãského mûstského úfiadu i aktivita nového kastelána. Oddûlení hradû a zámkû ústfiedního pracovi tû Národního památkového ústavu v Praze bylo poïádáno o pomoc pfii zlep ení úrovnû prezentace interiérû hradu. Po ukonãení dlouhodobûj í zapûjãené v stavy keramick ch prací Jana Kutálka (1917 1987) zely místnosti horního patra takzvaného Nového stavení prázdnotou. Úvaha o dal í náplni tohoto expoziãnû atraktivního prostoru v ak musela brát v potaz i skuteãnost odlehlé polohy hradu uprostfied hlubokého hvozdu. Dne ní Nové stavení v jádru nûkdej í hradní palác stfiedovûkého základu bylo brzy po poïáru roku 1842 obnoveno a upraveno ve stylu pozdního empíru. V horních prostorách tohoto objektu se dochovala historicky cenná v malba stropû a dobová kamna. Malífiskou v zdobu i vût inu kamen je moïné datovat do období poslední tfietiny 19. století. V severnû orientovan ch místnostech se dochovala kamna je tû z ranûj ího období. Patfií k nim i cenn exempláfi s dekorací empírového stylu, vyroben z grafitu, kter se v minulosti tûïil pfiímo v okolí Svojanova a v areálu hradu se pak zpracovával. 4 Autor pûvabn ch dekorací stropû sálû horního patra vytvofiil v jedné z prostornûj ích místností iluzivní pohled do nebeské klenby s poletujícími vla tovkami. Na okraji této malby nacházíme v rostlinném propletenci písmena AH. Bezpochyby jde o iniciály jména v e zmiàovaného Antonína Haasche (1850 1920), kter Svojanov roku 1879 koupil a drïel do roku 1910. Tfii roky pfied získáním hradu se oïenil s Karolínou Gottlovou (1853 1941), ãlenkou podnikatelské rodiny, jeï od roku 1849 vlastnila v chodoãesk zámek v Zámrsku. Matka nevûsty Karolína, rozená Kohoutová, byla dcerou ve Vídni podnikajícího obchodníka. PÛvodnû ãeská a posléze ponûmãelá rodina pocházela ze Skutãe. PraÏsk rodák Antonín Haasche, syn tamního mû Èana a kupce, podnikal v oboru luãebnictví a penûïnictví. Pob val v Praze i Vídni a po prodeji Svojanova se usadil v Badenu, kde zemfiel (údajnû spáchal sebevraïdu, která souvisela s jeho finanãním krachem). Jeho choè se pak vrátila do Zámrsku, kde Ïila aï do své smrti. Antonín Haasche interiéry takzvaného Nového stavení zaãal zvelebovat je tû jako novomanïel v úspû ném období svého profesního podnikání. SnaÏil se tu zfiejmû pro svou mladou choè vytvofiit kultivované prostfiedí s obdobn mi obytn mi salóny, jaké ve sv ch dívãích letech vyuïívala na zámku v Zámrsku. Zachovan reprezentativní a místy i komorní typ v malby stropû dodnes naznaãuje nûkdej í funkci místností. Pfii koncipování náznakové interiérové instalace byl vyuïit soubor sbírkov ch pfiedmûtû zapûjãen z fondu Mûstského muzea a galerie Poliãka. Jde pfieváïnû o historick mobiliáfi z 19. století, nûkteré ãásti nábytkového zafiízení v ak pocházejí jiï z konce 18. století a jiné z období první tfietiny 20. století. Stylovému charakteru v zdoby stropû a v bavy interiérû (s dochovan mi kamny) horního patra takzvaného Nového stavení nejvhodnûji typovû odpovídají historizující formy. Ze sbírky poliãského muzea se proto na Svojanovû podafiilo expoziãnû vyuïít i nûkolik efektních kusû nábytku architektonického vzhledu s bohatou dekorativní fiezbou. Odborná literatura dnes pro oznaãení tohoto typu mobiliáfie pouïívá pfiípadn termín Gründerzeit Möbel. Mûstské muzeum a galerie Poliãka zapûjãilo ze svého depozitáfie na Svojanov kromû nûkolika málo sklomaleb, grafick ch listû a portrétû také nûkolik obrazû se sakrální tematikou. Mezi nimi jsou i olejomalby se svat mi Petrem a Pavlem, patrony svojanovského kostela v obci pod hradem. V interiérové instalaci na la uplatnûní rovnûï obsáhlá série kopií grafick ch listû soubor pohledû na ãeské hrady a zámky. Pfiedlohou jim byly práce kreslífie, malífie a litografa Adolfa Bedfiicha Kunikeho (1777 1838), jenï absolvoval vídeàskou Akademii a pozdûji pracoval ve sluïbách kníïecí vûtve rodu SchwarzenbergÛ. V Mnichovû se u tiskafie a vynálezce Aloise Senefeldera (1771 1834) roku 1816 seznámil s novou technikou litografie, kterou po návratu do Vídnû prosazoval. âinorod kreslífi kromû souboru podobizen v znamn ch historick ch osobností vytvofiil ve 30. letech 19. století zvlá tû poãetnou sérii pohledû na hrady a zámky tehdej í monarchie. Jde nejen o úctyhodn kreslífisk v kon, ale i o materiál mimofiádnû zajímav z hlediska topografického a zvlá tû cenn z pohledu památkáfiského. Z depozitáfie poliãského muzea a galerie byla na hrad zapûjãena nesignovaná olejomalba s v jevem ãerpajícím námût z literárního díla spisovatele Françoise René Chateaubrianda (1768 1848) Atala aneb Láska indiánské dvojice v pustinách. Novela byla vydána na zaãátku 19. století a je povaïována za první a zásadní projev francouzského literárního romantismu. (V ãeském pfiekladu Josefa Jungmanna vy la roku 1805.) O nûkdej í popularitû díla svûdãí i v na ich sbírkách zachované grafické listy, ti tûné jako obrazov doprovod novely v PafiíÏi bûhem první tfietiny 19. století. est kopií originálního souboru vyuïitého nedávno v nové interiérové instalaci na zámku v Telãi bylo uplatnûno na Svojanovû. Soubor obrazov ch dûl zapûjãen ch z depozitáfie Mûstského muzea a galerie nebyl nijak poãetn. V sále s nejefektnûj í v zdobou stropu na ly proto místo i tfii známûj í barvotisky s historick mi námûty. Ve dvou pfiípadech jde o bûïnûj í repliky slavn ch dûl ãeského malífie Václava BroÏíka (1851 1901) originálû vytvofien ch pro praïskou Staromûstskou radnici: Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém (1883) a Zvolení Jifiího z Podûbrad ãesk m králem (1897). Dal ím tiskem je pfiepis historického v jevu malífie Jaroslava âermáka Obléhání Naumburgu husity v ãele s Prokopem Hol m a prosebn m prûvodem dûtí mû ÈanÛ. Star í rozmûrná olejomalba na dfievû, portrét slavného husitského vojevûdce Prokopa Holého z muzejní poliãské sbírky, byla pfiitom umístûna v hale sousedící s touto místností. V ãásti vstupního interiéru takzvaného Nového stavení jsou dnes vystaveny rámované kopie svojanovského inventáfie z roku 1691. V sloupové síni a na chodbách byla zcela novû instalována a uspofiádána sbírka preparovan ch zvífiat a trofejí. Bûhem slavnostní vernisáïe 22. bfiezna 2008 byly v takzvaném Novém stavení zpfiístupnûny sloupová síà, chodba, hala a est sálû horního patra v nové interiérové úpravû. Kromû dvou místností spodní ãásti objektu ãeká na své expoziãní vyuïití také impozantní prostor svojanovského Domu zbrojno Û. Na pfiípravû a realizaci interiérové instalace se na hradû Svojanovû kromû autorky textu podíleli odborní pracovníci oddûlení hradû a zámkû ústfiedního pracovi tû Národního památkového ústavu v Praze MgA. Jaromír Novotn, Ilona BydÏovská a Jitka Bukovjanová. Zvlá tû úãinnou pomoc poskytlo Mûstské muzeum a galerie Poliãka v ãele s fieditelem Mgr. Davidem Junkem a odborn m pracovníkem Mgr. Martinem ZdraÏilem. Za správu hradu se prací aktivnû úãastnil její vedoucí pan Milan Dempír. Podûkování za morální a finanãní podporu celé akce patfií zastupitelstvu mûsta Poliãky v ãele s panem starostou Jaroslavem MartinÛ a místostarostkou JUDr. Marií Tomanovou, Ph.D. 4 TûÏby tuhy v okolí hradu se naãas poãátkem 19. století finanãnû úãastnilo i mûsto Poliãka. Roku 1820 koupil Svojanov pro své dcery Rüdiger svobodn pán ze Stillfriedu, jenï vûnoval místnímu grafitu znaãnou pozornost a vydal v Praze roku 1830 o jeho tûïbû a uïití odbornou publikaci. Dne ní nevelkou expozici vûnovanou tomuto tématu (v jedné z pfiízemních místností takzvaného Nového stavení) bude nutné upravit. 483
8 9 Obr. 8. Svojanov (okres Svitavy), hrad, tzv. Nové stavení, 19. století, hudební salón se souborem vedut hradû a zámkû, náznaková instalace. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 9. Svojanov (okres Svitavy), hrad, tzv. Nové stavení, interiér horního patra s v malbou z první tfietiny 19. století, pracovna, náznaková instalace. (Foto K. KfiíÏová) Obr. 10. Svojanov (okres Svitavy), hrad, tzv. Nové stavení, 19. století, hudební salón se souborem vedut hradû a zámkû, náznaková instalace. (Foto K. KfiíÏová) 10 484