V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním Německu se chová 43 masných plemen. Jednotlivá plemena lze třídit do skupin podle užitkových vlastností. Například podle tělesného rámce, masné užitkovosti a podobně. Další vlastností podle které lze třídit masná plemena je i věk při I. otelení. V tomto případě je to ale poněkud složitější. Zkrácení odchovu jalovic o jeden rok je zcela jednoznačně vedeno ekonomickým aspektem a tlak na realizaci tohoto způsobu chovu skotu vytváří celková ekonomika chovu skotu v příslušné zemi. Systém telení ve věku dvou let je zcela typický pro USA a Kanadu a týká se nejen masných plemen, ale i plemen mléčných. Z masných plemen se to proto netýká jen plemen Hereford, Simentál a Aberdeen Angus. Ve dvou letech se v USA a Kanadě telí i plemena Charolais, Limousine, Blonde d Aquitaine, ale také Salers, Piemontese a Galloway. Tomu aby bylo možno telit ve dvou letech musel předcházet cílený systém šlechtění. Je třeba zvýšit růstovou křivku jedince ve fázi před připuštěním a do období otelení. U francouzských plemen tak došlo ke zvýšení rámce v tomto období, ale na úkor osvalení. To že zkrácení období odchovu jalovic o jeden rok je zajímavé pro chovatele i v Evropě lze dokumentovat například i na výsledcích chovu Charolais ve Francii. Existují zde chovy, které se snaží telit jalovice ve dvou letech. Z cca 1,6 miliónu krav v kontrole užitkovosti se v současné době 15 % telí do věku 31 měsíců. To bylo před 10 lety nepředstavitelné. Na druhé straně je telení ve dvou letech typické zejména pro plemeno Aberdeen Angus i v Evropě. Ostatně tento věk jako optimální věk pro telení je obsažen i ve šlechtitelském programu plemene v České republice. To že se první importy z Kanady telily ve věku do 28 měsíců je proto asi normální. Ještě počátkem let 2000 až 2001 se přes 80 % jalovic telilo v tomto věku (viz tabulka 6). Z pohledu do této tabulky je ale zřejmé, že dnes již více než polovina chovatelů volí pro I. otelení pozdější věk. Jedním z hlavních argumentů pro toto pozdější období telení jsou: a) Zvýšení dlouhověkosti b) Menší ztráty telat při porodu c) Vyšší hmotnost u telat od prvotelek d) Lepší hodnocení zevnějšku těchto prvotelek e) Lepší reprodukční výsledky u těchto později telených prvotelek Jak se tyto argumenty projevují v chovu si probereme v následujícím rozboru.
1) Počty narozených telat podle ročníku rok býci jalovice MN podíl % celkem embrya dvojčata podíl % 2010 1397 1457 137 95,4% 2991 56 56 1,9% 2011 1443 1441 128 95,8% 3012 44 66 2,2% 2012 1407 1303 125 95,6% 2835 23 61 2,2% 2013 1399 1364 161 94,5% 2924 12 74 2,5% 2014 1556 1502 90 97,1% 3148 16 84 2,7% celkem 7202 7067 641 95,7% 14910 151 340 2,3% 1b) Počty narozených telat podle ročníku - otec v inseminaci rok býci jalovice MN podíl % celkem dvojčata podíl % 2010 115 116 14 94,3% 245 9 3,7% 2011 76 95 11 94,0% 182 6 3,3% 2012 96 94 18 91,3% 208 10 4,8% 2013 120 128 11 95,8% 259 5 1,9% 2014 161 158 18 94,7% 337 18 5,3% celkem 568 591 72 94,2% 1231 48 3,9%
V tabulce 1 je uveden vývoj počtu narozených telat u plemene Aberdeen Angus za posledních pět let. V tabulce je počet živě narozených býků a jalovic, počet mrtvě narozených telat a procentický podíl živě narozených telat. V roce 2014 byl dosažen za posledních pět let asi nejlepší výsledek a to jak v celkovém počtu narozených telat, tak i v podílu živě narozených telat. Není bez zajímavosti, že se celkem pravidelně zvyšuje i počet narozených dvojčat. Tabulku doplňuje přehled počtu narozených telat, která se narodila po embryotransféru (ET). Počet provedených ET v posledních letech klesá, ale tento trend se objevuje i u dalších masných plemen. Na druhé straně se pravidelně zvyšuje využití inseminace v chovech. To je zřejmé z tabulky 2. V roce 2014 dosáhl počet telat narozených po inseminaci 11 % z celkového počtu telat. V předcházejících letech se podíl telat, která se narodila po inseminaci pohyboval do 9,5 %. Jak byla využívána inseminace v roce 2014 (resp. 2013) podle pořadí otelení dokumentuje tabulka 3. U prvotelek se po inseminaci narodilo téměř 20 % telat. Vysoký podíl využití inseminací u mladých krav by stál za samostatný rozbor. Jde o to jakým býkům dávají chovatelé přednost (snadné porody a nebo růst). U starších krav postupně využití inseminací klesá. V roce 2014 kdy se narodilo nejvíc telat po inseminací, bylo použito 51 býků a 161 býků v přirozené plemenitbě. Na jednoho býka v inseminaci tak připadá 7 narozených telat. V přirozené plemenitbě vychází na jednoho býka v průměru 17 narozených telat. Tyto relativně nízké počty telat, která vychází na býka v průměru, se pochopitelně musí promítat na výši koeficientu spolehlivosti těchto plemeníků. V následujících dvou tabulkách jsou uvedeni býci s nejvyšším počtem narozených telat v roce 2014. Býci v inseminaci Býci v přirozené plemenitbě registr Jméno telat ZAA 882 TE Mania Emperor E343 32 ZAA 796 Red WAF Cachafaz 351U ET 28 ZAA 798 Nightingale Red Piper H446 26 ZAA 888 Paringa Iron CRE E27 Red 25 ZAA 942 Red Lazy Mc CC Cut Above 102Y 24 registr Jméno telat ZAA 879 Rosemead Bishop J007 48 ZAA 858 Tbilisi J.E. 46 AAP 786 Pitbul Tegro 45 ZAA 907 Uzel Red ET 44 PAA 034 Terno Red z Pěčína 39
2) Počty telat narozených po inseminaci a přirozené plemenitbě podle roku telení rok insem. insem.% přirozená přiroz. % celkem 2010 245 8,2% 2746 91,8% 2991 2011 182 6,0% 2830 94,0% 3012 2012 208 7,3% 2627 92,7% 2835 2013 259 8,9% 2665 91,1% 2924 2014 337 10,7% 2811 89,3% 3148 celkem 1231 8,3% 13679 91,7% 14910 3) Počty telat narozených po inseminaci a přirozené plemenitbě podle pořadí otelení (rok 2014) pořadí otel. insem. insem.% přirozená přiroz. % celkem ET 16 100,0% 16 1 110 18,7% 479 81,3% 589 2 54 10,1% 480 89,9% 534 3 38 8,6% 405 91,4% 443 4 28 7,6% 342 92,4% 370 5 až 9 83 8,0% 959 92,0% 1042 10 a víc 8 5,2% 146 94,8% 154 celkem 337 10,7% 2811 89,3% 3148
V tabulce 4 jsou uvedeny plemenné hodnoty nejčastěji použitých inseminačních býků v KUMP v roce 2014 (resp. 2013). Plemenné hodnoty jsou aktuální podle zemí původu. Při hodnocení musíme brát v úvahu, že se jednotlivé země mohou v jednotlivých ukazatelích lišit podle rozdílné úrovně populací. Z těchto pěti býků vykazuje nejvyšší podíl snadných porodů (průběh porodů CE a porodní hmotnost BW) ZAA 888 a ZAA 796. To ostatně prokazují i podle našich plem. hodnot. Plemenné hodnoty pro růst ( WW odstav a YW 365 a 400 dní) mají nejvyšší ZAA 798, ZAA 942, To opět potvrzují u nás nadprůměrnou plemennou hodnotou. ZAA 796 má u nás naopak nejnižší RPH v maternálním efektu, ale i v Kanadě patří mezi 7% nejhorších býků. Koef. spolehlivosti ACC jsou mimo ZAA 796 a ZAA 942 vyšší než u nás. To ale ovlivňují počty u nás narozených telat. Tyto počty ostatně dokumentuje tabulka. Vysvětlivky: CE - snadnost telení BW - porodní hmotnost WW- odstavová hmotnost YW hmotnost v 365 dnech MCE- snadnost telení dcer Milk- mléčnost CW- hmotnost JUT ACC koeficient spolehlivosti TOP % - procentický podíl v rámci populace
4) Aktuální plemenné hodnoty býků v zemích původu registr Jméno číslo PK Země pův. Telat * CE BW WW YW MCE Milk CW ZAA 796 ZAA 798 ZAA 882 ZAA 888 ZAA 942 Red Waf Cachafaz 351U ET 1485950 Kanada Nichtingale Red Piper H446 28 2,8-0,2 48 52 2,8 10 0 ACC 57 66 60 60 56 54 47 TOP % 45 55 50 92 75 93 85 302307300446 Skotsko 26-2,1 3,8 51 87 2,4 6 72 ACC 59 84 77 76 53 60 65 TOP % 60 75 5 20 20 75 5 TE Mania Emperor E343 ANGVTME343 Australie 32 3,6 4,8 51 94 5,1 13 64 ACC 94 99 99 99 83 96 95 TOP % 10 65 5 5 1 55 20 Paringa Iron ORE E27 Red ANGHKFE27 Australie 25 3,4 1,4 26 44 13 32 Red Lazy Mc CC Cut Above 102Y ACC 55 88 83 80 37 65 TOP % 5 15 40 25 20 45 1643251 Kanada 24-0,8 1,5 73 114 3 11 40 ACC 32 53 42 39 28 28 34 TOP % 80 85 1 1 70 90 1 * Telata narozená v roce 2014
5) Podíl telení podle pořadí otelení ročník 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 a víc 2010 21,7% 15,7% 13,6% 11,4% 11,0% 9,0% 6,3% 4,5% 2,9% 4,0% 2011 18,8% 18,7% 13,9% 11,2% 9,9% 8,9% 7,0% 4,5% 3,1% 4,1% 2012 20,3% 16,0% 15,8% 11,2% 8,8% 8,1% 7,4% 4,7% 3,2% 4,5% 2013 19,6% 16,9% 13,6% 13,2% 9,7% 7,2% 6,3% 5,4% 3,2% 4,8% 2014 18,8% 17,0% 14,1% 11,8% 11,0% 7,6% 5,6% 4,9% 4,2% 4,9% celkem 19,8% 16,9% 14,2% 11,8% 10,1% 8,1% 6,5% 4,8% 3,3% 4,5%
V tabulce 5 je podle jednotlivých roků telení struktura pořadí otelení krav (bez ohledu na věk při otelení). Postupně klesá podíl prvotelek a naopak se zvyšuje podíl starších krav. Tento vývoj by mohl podporovat argument, že se zvýšením věku při I. otelení se zvýší u krav AA i dlouhověkost. Jak tomu je ve skutečnosti se pokusíme doložit v následujícím rozboru. To že se skutečně zvyšuje věk při I. otelení dokumentuje tabulka 6. Zatím co v letech 2001 a 2002 se telilo do věku 28 měsíců přes 80 % jalovic. V letech 2013 a 2014 se otelilo do věku 28 měsíců již jen něco kolem 50 %. V průměru posledních pěti let je nejvyšší podíl mrtvě narozených telat u jalovic otelených do věku 28 měsíců (viz tabulka 7). S rostoucím věkem jalovic při prvním otelení naopak klesá podíl mrtvě narozených telat v dlouhodobém průměru. Pokud ale hodnotíme samostatně jednotlivé roky telení tak ty průměry dostávají jiný rozměr. Je zde patrný vliv konkrétního roku telení a také to, že se snižuje počet chovů ve kterých dochází k telení do 28 měsíců věku. To je zřejmé při porovnání let 2013 a 2014. Přesto by bylo možno konstatovat, že u později otelených jalovic je cca o 3 % vyšší podíl živě narozených telat. Podíl mrtvě narozených telat je také vyšší u telat po inseminaci než u telat po přirozené plemenitbě. Zajímavý je pohled do tabulky 8. Zde výsledky telení dokumentují rozdíl v reprodukci u jalovic otelených do věku 28 měsíců a jalovic otelených ve věku vyšším než 32 měsíců. Pokud se po prvé jalovice otelily v roce 2010, tak tabulka dokumentuje telení v následujících letech. V roce 2014 se po páté otelilo 64 % jalovic otelených po prvé v roce 2010 do věku 28 měsíců. Ale u jalovic otelených v roce 2010 ve věku nad 32 měsíců po prvé se v roce 2014 po páté otelilo jen 45,3 %. Tento rozdíl je patrný i u počtu telení po 2 (rok 2011), po 3 (rok 2012) a po 4 (rok 2013). Rozdíl v reprodukčních výsledcích u jalovic podle věku při I. otelení je zhruba stejný i v roce telení 2011, 2012 a 2013. Přitom ztráty na nenarozených telatech se zdají být vyšší než zisk, který plyne z vyššího podílu živě narozených telat (viz předcházející tabulka). Tento vývoj se zákonitě musí asi negativně promítat do celkové natality, ale také do vyšší brakace z reprodukčních důvodů. Pokud v chovech nestojí krávy bez telat. Při vyšší brakaci je naopak v těchto chovech větší potřeba na stav odchovávaných jalovic. To při delším odchovu o 1 rok a více, nepůsobí příliš ekonomicky.
6) Telení prvotelek podle ročníku telení a věku při I. otelení ročník do 28 měs 28 až 32 32 až 36 36 a víc 2001 81,8% 3,0% 8,5% 6,7% 2002 87,4% 0,3% 7,5% 4,7% 2003 77,6% 3,1% 9,4% 9,9% 2004 62,1% 5,3% 17,5% 15,2% 2005 64,0% 4,9% 9,3% 21,7% 2006 61,3% 3,6% 10,4% 24,7% 2007 56,5% 4,6% 15,0% 23,9% 2008 60,2% 3,4% 19,2% 17,2% 2009 62,9% 3,8% 14,6% 18,7% 2010 52,4% 3,5% 21,7% 22,4% 2011 53,2% 2,9% 20,6% 23,3% 2012 64,4% 3,1% 17,7% 14,8% 2013 50,9% 4,5% 22,5% 22,1% 2014 46,6% 5,2% 24,0% 24,2% celkem 59,3% 3,7% 17,2% 19,7%
7) Podíl mrtvě narozených telat podle věku matky při I. otelení rok 28 a méně 28 až 32 32 až 36 36 až 40 40 a víc celkem 2010 8,4% 10,0% 6,4% 5,2% 6,1% 7,2% 2011 5,1% 0,0% 2,6% 5,7% 7,1% 4,7% 2012 11,3% 0,0% 9,5% 3,3% 7,7% 9,7% 2013 9,2% 3,8% 3,1% 5,5% 0,0% 6,4% 2014 7,2% 0,0% 4,2% 5,8% 0,0% 5,4% celkem 8,4% 2,8% 5,0% 5,2% 4,5% 6,7%
8) Podíl telení krav na dalším otelení podle ročníku telení a jejich věku při I. otelení ( podíl % ) ročník věk I. otel II. otel III. otel IV. otel V. otel 2010 do 28 m 78,7 68,8 65,0 64,0 nad 32 m 73,8 56,6 46,0 45,3 2011 do 28 m 81,2 72,6 72,9 nad 32 m 67,3 60,8 55,1 2012 do 28 m 74,9 65,2 nad 32 m 72,7 73,8 2013 do 28 m 85,2 nad 32 m 76,2
Jedním z argumentů ve prospěch pozdějšího telení je i to, že starší prvotelky mají těžší telata. V následujících tabulkách 9 a 10 je porovnání hmotností telat podle pohlaví ve věku 210 dní. V tabulce 9 jsou hmotnosti telat od prvotelek otelených po prvé v roce 2010. Jalovice, které se po prvé otelily do věku 28 měsíců, se v průměru otelily ve věku 25 měsíců. Starší jalovice se telily v průměru o cca 14 měsíců později. Pokud hodnotíme hmotnosti telat po prvním otelení, tak telata od starších prvotelek skutečně dosahují vyšší hmotnosti. Postupně tyto rozdíly mizí. Od roku 2012 (na třetím otelení) jsou již lepší telata od mladších prvotelek. Podobný vývoj je i v tabulce 10, kde jsou výsledky prvotelek, které se po prvé otelily v roce 2011. Trochu jiný pohled ale získáme v případě, že budeme porovnávat hmotnosti telat podle průměrného věku při otelení. Při tomto porovnání již výchází o něco lépe mladší prvotelky. Ve stejném věku například 7 let dají Ještě o jedno tele víc. Pokud vezmeme v úvahu i výsledky z tabulky 8, tak to může být i současně i více potomků celkem za produkční věk. Při odhadu plemenných hodnot pro růst v přímém, ale i maternálním efektu, je jako jeden z údajů při hodnocení vlivu matky na užitkovost potomstva využíván věk matky při otelení. Rozdíly z tabulek 9 a 10 se tak projevují i na vlastních relativních plemenných hodnotách. To je zřejmé z tabulky 11. Jsou v ní uvedeny RPH prvotelek v přímém i maternálním efektu podle věku při prvním otelení. RPH u mladších prvotelek jsou o něco výšší a to v obou užitkových směrech. I když nejsou rozdíly velké, postupně se zvyšují především ve prospěch přímého efektu. V tabulce 12 je dokumentován vliv úrovně odchovu na věk jalovic při I. otelení. Z tabulky je zřejmé, že nejméně se na tomto věku podílí hmotnost jalovice ve věku 120 dní. Vliv hmotnosti ve věku 210 dní je již zřejmý. Největší vliv ale má dosažená hmotnost v 365 dnech věku. Vliv úrovně odchovu zejména po odstavu v zimních období má asi největší vliv na věk při I. otelení a nebo přesněji na věk při připouštění jalovic.
9) Porovnání hmotnosti telat ve 210 dnech podle věku matky při otelení (I. otelení v roce 2010) věk při I. otel do 28 měsíců věk při I. ot. nad 32 měsíců ročník býci jalovice věk měs. býci jalovice věk měs. 2010 270 245 25 288 261 39 2011 284 267 37 304 271 50 2012 307 285 48 289 284 62 2013 302 278 60 298 274 73 2014 311 282 72 303 286 85 10) Porovnání hmotnosti telat ve 210 dnech podle věku matky při otelení ( I.otelení v roce 2011) věk při I. otel do 28 měsíců věk při I. ot. nad 32 měsíců ročník býci jalovice věk měs. býci jalovice věk měs. 2011 271 254 25 280 254 39 2012 293 267 37 287 262 50 2013 290 262 49 293 267 61 2014 304 280 61 305 285 73
11) Relativní plemenné hodnoty matek podle jejich věku při I. otelení do 28 měsíců nad 32 měsíců ročník M peru M meru M peru M meru 2010 106 101 103 100 2011 106 101 105 100 2012 106 100 105 99 2013 109 99 106 99 2014 110 100 106 98 průměr 107 100 105 99
12) Věk při I. otelení podle hmotností ve 120, 210, 365 dnech teo 120 počet věk I.ot teo 210 počet věk I.ot teo 365 počet věk I.ot 130 a méně 102 31 180 a méně 27 34 250 a méně 18 36 131-150 206 31 181-200 44 33 251-270 31 36 151-170 586 30 201-220 129 31 271-290 56 33 171-190 719 30 221-240 217 31 291-310 80 33 191-210 462 30 241-260 367 30 311-330 118 31 211-230 99 28 261-280 495 30 331-350 183 28 231 a víc 26 32 281-300 482 29 351-370 217 28 neváženo 636 31 301-320 276 29 371-390 214 28 celkem 2836 30 321 a víc 187 29 391-410 198 28 neváženo 612 31 411 a víc 335 27 celkem 2836 30 neváženo 1386 32 celkem 2836 30
13) Hodnocení výšky a hmotnosti prvotelek podle věku při I. otelení a roku otelení 2010 2011 2012 věk I. otel věk hod kříž hmot. věk věk kříž hmot. hod hod kříž hmot. 28 a méně 51 141 694 47 141 684 39 139 649 29 až 32 52 143 742 58 143 748 48 139 689 33 až 36 61 141 705 60 142 700 53 142 725 37 a 40 57 143 711 60 142 707 51 140 720 41 a víc 68 144 765 70 141 739 58 142 747 2013 2014 věk I. otel věk hod kříž hmot. věk hod kříž hmot. 28 a méně 34 139 628 32 138 631 29 až 32 45 139 704 35 138 638 33 až 36 49 141 676 43 140 681 37 a 40 47 141 693 44 140 679 41 a víc 61 140 711 53 142 726
Tabulka 13 dokumentuje rozdíly ve výšce v kříži a hmotnosti. V roce 2010 nejsou mezi věkem při hodnocení větší rozdíly. Vesměs jsou ale tělesné rozměry u hodnocených jalovic ovlivněny spíše věkem při hodnocení a odpovídají růstové schopnosti krav v rámci plemene. Jalovice, které se otelily v roce 2014 do věku 28 měsíců, mají průměrnou výšku v kříži dle standardu hodnocenou 8 a hmotnost také 8 body. U jalovic otelených ve věku 33 až 36 měsíců je to 8 bodů výška a 9 bodů za hmotnost. V tabulce 14 jsou uvedeny počty chovů a jalovic podle věku při I.otelení. V levé části tabulky jsou uvedeny počty za období 2010 až 2014 celkem. Nejvíc chovů je s telením do 28 měsíců, ale nejvíc jalovic v průměru na chov připadá na chovy s telením v 32 až 36 měsících. V pravé polovině tabulky jsou chovy s produkcí plemenných býků. I v tomto případě je nejvíc chovů a býků ve skupině telení do 28 měsíců. Průměrný počet býků na chov je opět nejvyšší na chovech s telením ve věku 32 až 36 měsíců. Tento rozbor dokazuje, že I. otelení jalovic ve věku do 28 měsíců vyžaduje intenzivní odchov jalovic do připuštění. Tím chovatel získá i vysokou natalitu a celkovou produkci telat během produkčního věku krávy. Zanedbatelná není i výborná růstová schopnost telat. Telení jalovic ve vyšším věku asi vychází z extenzivního pojetí chovu masného skotu. Musí se ale negativně promítat do ekonomiky chovu.
14) Chovy podle počtu chovů s produkcí plem. býků v letech 2010 až 2014 věk při I. otelení celkem 2010 až 2014 chovy s plem. býky chovů jalovic průměr s býky podíl % býků celk průměr do 28 46 1244 27,0 35 76,1% 394 11,3 29 až 31 21 542 25,8 16 76,2% 168 10,5 32 až 36 14 634 45,3 11 78,6% 153 13,9 37 a víc 17 351 20,6 11 64,7% 54 4,9 celkem 98 2771 28,3 73 74,5% 769 10,5
Děkuji za pozornost Karel Šeba 15.10. 2015