MIGRACE A SUBURBANIZA»NÕ PROCESY V»ESK REPUBLICE 1)

MIGRACE A SUBURBANIZA»NÕ PROCESY V»ESK REPUBLICE 1) ZDENÃK»ERM K Migration and Suburbanisation Processes in the Czech Republic The article analyses the relation between internal migration and development of the settlement system in the Czech Republic in the transformation period after the year 1990. Special attention is given to the role of migration in suburbanisation processes. Changes in the directions and composition of migration flows are documented on the example of Prague in connection with the unfolding suburbanisation stage of development of this conurbation. Demografie, 2005, 47: 169 176 Migrace obyvatelstva je d leûitou souë stì region lnìch proces, kterè spoluutv ejì geografickou organizaci spoleënosti. Ve srovn nì s p irozenou reprodukcì je jejì efekt variabilnïjöì jak v Ëase, tak ñ na niûöìch dov ch rovnìch ñ i region lnï. Migrace se sice z jevovèho pohledu zd b t jednoduch m procesem, jejì sloûitost vöak vypl v z plurality a heterogenity podmiúujìcìch faktor a obdobnï i z komplexity d sledk migraënìch zmïn. SvojÌ r znorodou podmìnïnostì p edstavuje d leûit indik tor region lnìho v voje a souëasnï je procesem, kter v znamnï p ispìv k charakteru region lnì diferenciace. Je zcela z ejmè, ûe p edstavuje jeden z klìëov ch mechanism v voje osìdlenì. Studium migrace tak hraje d leûitou roli i p i hodnocenì transformaënìch zmïn v»esku po roce 1989. V voj migrace v»eskè republice i v dalöìch postkomunistick ch st tech st ednì Evropy je v souëasnosti nedìlnï spojen s obecnïjöìmi rysy v voje na glob lnì rovni. Nejd leûitïjöì trendy migraënìch proces ve vyspïl ch zemìch souvisì p edevöìm s rozvojem nov ch forem sìdelnìch systèm. Asi nejv raznïji je tento vztah patrn u procesu suburbanizace, pro kter je typickè prostorovè rozöi ov nì urbanizovan ch zemì. V suburb nnìm z zemì velk ch mïst doch zì k populaënìmu r stu, smï ujì sem migraënì proudy jak z zemì leûìcìch mimo aglomeraci, tak p edevöìm proudy z centr lnìch zûn tïchto urb nnìch celk. TÈto migrace se ËastnÌ p edevöìm st ednì a vyööì vrstvy spoleënosti. Suburbanizaci nelze ovöem zjednoduöenï ch pat pouze jako zmïnu v rozmìstïnì obyvatelstva. Vedle obytnè funkce doch zì v dalöìch f zìch k decentralizaci i nïkter ch komerënìch aktivit. V öiröìm pojetì je suburbanizace souë stì celospoleëensk ch zmïn spojen ch nap Ìklad s nov mi vzorci chov nì (Berg et al., 1982, Fielding, 1989). DlouhodobÈ v vojovè trendy migrace v»esku SouËasn charakter migracì v»esku je vedle glob lnìch trend ovlivúov n i specifick m historick m v vojem na naöem zemì v obdobì po 2. svïtovè v lce. DneönÌ zesilov nì selektivnìch v vojov ch tendencì spojenè Ëasto s deformacì migraënìch proces je t eba vidït jako reakci na dïdictvì socialistickè region lnì i soci lnì nivelizace. V voj migrace v»esku byl v minul ch desetiletìch v znamnï ovlivnïn pov leën m odsunem obyvatelstva nïmeckè n rodnosti z pohraniënìch oblastì a specifick mi administrativnï pl novacìmi formami ÌzenÌ, kdy se z centra rozhodovalo o rozmìsùov nì pracovnìch p ÌleûitostÌ a novè bytovè v stavbï. Tyto centr lnï pl novacì mechanismy v podstatï p edurëovaly charakter migrace, p edevöìm vedly k potlaëenì jejì region lnì selektivnì funkce a tìm i k poklesu 1)»l nek byl vypracov n s podporou v zkumnèho z mïru GeografickÈ systèmy a rizikovè procesy v kontextu glob lnìch zmïn a evropskè integrace (MSM 0021620831). 169

Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Graf 1 Vývoj migrační bilance velikostní struktury obcí ČR 1981 2000 (vnitrostátní migrace, roční průměry migračního salda na 1000 obyv.) (Development of migration balance of the size structure of municipalities of the CR 1981 2000 (internal migration, annual averages of migration balance per 1000 population) celkovè migraënì mobility. Jestliûe jeötï na zaë tku öedes t ch let mïnilo obec trvalèho pobytu p es 3 % obyvatel roënï, na konci osmdes t ch let to jiû bylo mènï neû 2 %. Z roveú v tomto obdobì doch zelo ke zkracov nì migraënì vzd lenosti. Pro sìdelnì systèm»eska je charakteristick hust sìù mal ch mïst a mïsteëek, kter se zformovala ve specifick ch ekonomick ch a geopolitick ch podmìnk ch 18. a 19. stoletì. Po 2. svïtovè v lce se tento charakter d le upevnil. V znamnou roli v tomto smïru sehr la tzv. st ediskov soustava osìdlenì, jejìû koncept se stal od sedmdes t ch let d leûit m n strojem pl novitèho rozvoje vybran ch mal ch a st ednìch mïst bez adekv tnìho koncepënìho eöenì pro velk mïsta. Pr vï mal a st ednì mïsta (10 aû 50 tis. obyvatel) vykazovala po rozhodujìcì Ë st pov leënèho obdobì nejvyööì relativnì migraënì zisky. UrËitÈ preference zìskala pouze nïkter pr myslov mïsta. D sledkem tohoto v voje bylo omezenì r stu nejvïtöìch mïst a zastavenì suburbanizaënìch proces, kterè se zaëaly rozvìjet v meziv leënèm obdobì (Hampl-Gardavsk -K hnl, 1987). MigraËnÌ v voj v transformaënìm obdobì po roce 1989 se odehr v na pozadì p echodu od centr lnï ÌzenÈ a obëansky nesvobodnè spoleënosti ke spoleënosti demokratickè s trûnì ekonomikou. St et v se zde pot eba n pravy p edchozìch socialistick ch deformacì s p sobenìm souëasn ch v vojov ch trend vyspïl ch zemì. Vedle oëek van ch zmïn se tak v tomto specifickèm obdobì setk v me i s adou vìcemènï p ekvapiv ch skuteënostì. Oba nejv raznïjöì migraënì trendy tohoto obdobì pat Ì k tïm mènï oëek van m. Jedn se p edevöìm o v razn pokles migraënì mobility v prvnì polovinï devades t ch let a d le o postupn obrat migraënì bilance velikostnìch kategoriì obcì, kdy tradiënì vzestupnè koncentraënì proudy z menöìch obcì do vïtöìch jsou jiû v souëasnosti plnï nahrazeny dekoncentraënì orientacì migraënìch proces (graf 1). Oba tyto trendy souvisì v znamnï se situacì na trhu s byty v transformaënìm obdobì. Propad bytovè v stavby v polovinï devades t ch let a deformovanè pr vnì vztahy v oblasti bydlenì vytvo ily barièru, kter v raznï omezovala moûnosti p estïhov nì. Dostupnost bydlenì byla zvl ötï problematick ve vïtöìch mïstech, coû v raznï ovlivnilo jejich migraënì bilanci (»erm k, 2001). 170

Zdeněk Čermák: Migrace a suburbanizační procesy v České republice SuburbanizaËnÌ aspekty migrace v»esku se zvl ötnìm z etelem k praûskè aglomeraci I p es vliv ady deformujìcìch faktor je ze zmïn v horizont lnì i vertik lnì struktu e migraënìch vztah z ejmè, ûe v voj stïhov nì byl v devades t ch letech st le silnïji ovlivúov n procesy suburbanizace, na zaë tku novèho stoletì lze jiû hovo it o dominantnì pozici tïchto proces v r mci celèho migraënìho systèmu»eska (mapa 1 a 2). Z pornè migraënì saldo velk ch mïst a r st mal ch obcì v jejich z zemì to jednoznaënï dokumentujì. Mapa 1 Intenzita migračního salda okresů ČR 1987 1989 (vnitrostátní migrace, průměrné roční saldo na 1000 obyv.) (Migration balance intensity in districts of the CR 1987 1989 (internal migration, average annual balance per 1000 population) V raznè migraënì suburbanizaënì vztahy se zformovaly nejen v nejvïtöìch aglomeracìch Prahy, Brna, PlznÏ nebo Ostravy, ale i u kategorie stotisìcov ch mïst jako jsou nap. Hradec Kr lovè, Olomouc nebo»eskè BudÏjovice (tab. 1). I kdyû jsme pro Ëely naöeho sledov nì vymezili p edpokl danè suburb nnì z zemì tïchto mïst zjednoduöenï administrativnìmi hranicemi p Ìsluön ch okres 2), v voj migraënìch vztah v tïchto jednotk ch za poslednìch 10ñ15 let potvrzuje rozvoj suburbanizaënìch proces. Jiû v pr bïhu prvnì poloviny devades t ch let zaëala j drov mïsta tïchto aglomeracì migraënï ztr cet se sv m z zemìm. PostupnÏ se zvyöoval po- Ëet vystïhoval ch z j dra do z zemì a z roveú rostl podìl tohoto proudu na celkovèm poëtu vystïhoval ch z j dra. Nap Ìklad u Prahy p edstavoval tento suburbanizaënì proud v letech 2000ñ2002 tèmï polovinu vöech vystïhoval ch (46,1 %). Okresy tvo ÌcÌ aglomeraënì z zemì pat ily od poë tku devades t ch let k zemìm s nejvyööìmi intenzitami migraënìch zisk. Nap Ìklad v letech 2000ñ2002, kdy 90 % okres mïlo pr mïrnou roënì intenzitu migraënìho salda v rozmezì intervalu ñ3 â aû +3 â, dosahovala tato hodnota u okresu Praha-v chod +16,8 â, u Prahy-z pad dokonce +24,3 â, ale i u Brna-venkov 6, 9 â nebo u PlznÏ-jih 6,6 â. Na p ÌkladÏ praûskè metropolitnì oblasti, kter hraje v sìdelnìm systèmu»eska v jimeënou roli, lze sledovat dlouhodobè vytv enì funkënï propojenè mïstskè aglomerace. PostupnÈ vylidúov nì centr lnìch Ë stì lze u Prahy pozorovat od poë tku 20. stoletì. UrËitÈ n znaky suburbanizaënìch tendencì se projevily jiû ve dvac t ch a t ic t ch letech. V prvnìch desetiletìch po 2. svïtovè v lce byl celkov migraënì r st Prahy i rozvoj jejich suburb nnìch zûn zbrzdïn. Rozs hl v stavba panelov ch sìdliöù navazovala na kompaktnì mïsto a sv m zp - 2) Aglomerace nejvïtöìch mïst jsou v naöich sledov nìch vymezeny n sledovnï: Praha ñ okresy Beroun, Kladno, MÏlnÌk, Praha-v chod a Praha-z pad, Brno ñ okresy Brno-venkov, Blansko a Vyökov, PlzeÚ ñ okresy PlzeÚ-sever, PlzeÚ-jih a Rokycany, u ostatnìch mïst»eskè BudÏjovice, Pardubice, Liberec, Hradec Kr lovè a ZlÌn pouze hranicemi okresu, ve kterèm j dro aglomerace leûì. 171

Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Mapa 2 Intenzita migračního salda okresů ČR 2000 2002 (vnitrostátní migrace, průměrné roční saldo na 1000 obyv.) (Migration balance intensity in districts of the CR 2000 2002 (internal migration, average annual balance per 1000 population) sobem nahrazovala suburb nnì rozvoj. Z zemì se v tomto obdobì spìöe st valo p estupn m mìstem p i p estïhov nì do vlastnìho mïsta. Po roce 1989 se oproti p edpoklad m migraënì bilance Prahy zmïnila. P i pozvolnèm vzestupu poëtu vystïhoval ch doch zì k celkem razantnìmu poklesu poëtu p istïhoval ch ñ v letech 2000ñ2002 dosahovaly poëty p istïhoval ch pouze m lo p es polovinu stavu z let 1986ñ1988. Od roku 1994 m tak Praha poprvè v pov leënè historii z pornè saldo vnitrost tnì migrace. Tuto zmïnu lze p iëìst obratu v charakteru migraënì bilance s okresy st ednìch»ech. P i postupnèm r stu poëtu vystïhoval ch do z zemì doölo k rychlèmu poklesu p istïhoval ch a Praha m tak od zaë tku devades t ch let prohlubujìcì se z pornè migraënì saldo se sv m z zemìm, a to jak v jeho uûöìm vymezenìm (okresy Praha-v chod, Praha-z pad, Beroun, Kladno, MÏlnÌk ñ tedy praûsk metropolitnì region), tak i v Ëi ostatnìm oblastem St edoëeskèho kraje. Tab. 1 Migrační bilance jádra vybraných aglomerací ČR (roční průměry, vnitrostátní migrace) (Migration balance of the core of selected conurbations in the CR (annual averages, internal migration) Vystěhovalí 1992 95 1996 99 2000 02 1992 95 1996 99 2000 02 Praha Brno vystěhovalí do zázemí 3536 4692 6105 1697 2027 2378 saldo jádra se zázemím 946 3059 4247 196 872 1332 podíl vystěhovalých do zázemí 32,0 38,2 46,1 44,5 51,9 49,7 Plzeň Olomouc vystěhovalí do zázemí 1015 1133 1371 592 757 909 saldo jádra se zázemím 92 476 645 30 311 374 podíl vystěhovalých do zázemí 50,4 58,0 64,4 43,9 50,8 54,1 Liberec Hradec Králové vystěhovalí do zázemí 430 457 582 341 462 560 saldo jádra se zázemím 149 224 346 26 230 319 podíl vystěhovalých do zázemí 32,7 38,2 42,8 25,3 34,4 37,5 České Budějovice Pardubice vystěhovalí do zázemí 734 851 1197 423 513 645 saldo jádra se zázemím 141 404 837 31 61 44 podíl vystěhovalých do zázemí 48,2 57,3 62,0 31,1 38,2 45,1 172

Zdeněk Čermák: Migrace a suburbanizační procesy v České republice Graf 2 Věková struktura migračního salda Prahy 2000 2002 (vnitrostátní migrace, roční průměry) (Age structure of the migration balance of Prague 2000 2002 (internal migration, annual averages) PodÌvejme se jak se vyvìjely vz jemnè migraënì vztahy mezi j drem praûskè aglomerace, jejìm z zemìm a ostatnìm zemìm»eska. Z kladnì charakteristiky v voje migraënì bilance j dra ñ mïsta Prahy v administrativnìch hranicìch ñ jsme jiû uvedli v öe. Za touto celkovou migraënì bilancì se skr vajì znaënè struktur lnì diference. K nejv raznïjöìm pat Ì rozdìly ve vïkovèm sloûenì migraënìho salda. P es celkovè ztr ty Praha zìsk v obyvatele v mladöìm produktivnìm vïku (18ñ30 let), tedy ve vïku nejvyööì migraënì mobility (graf 2). Ve vöech dalöìch vïkov ch kategoriìch je bilance poëtu p istïhoval ch a vystïhoval ch negativnì. Tento tradiënï uv dïn migraënì model velkomïst vyspïl ch zemì, charakterizovan neatraktivitou takov ch mïst pro starè lidi, je v p ÌpadÏ Prahy jeötï zv raznïn zvyöujìcì se koncentracì migraënìch zisk do st le uûöìho vïkovèho intervalu. Migrace tak mimo jinè ovlivúuje demografickou situaci a p sobì proti st rnutì praûskè populace (Drbohlavñ»erm k, 1998). Praha je takè z konitï p itaûliv pro obyvatele s vyööìm stupnïm dosaûenèho vzdïl nì. V devades t ch letech se tento trend jeötï prohlubuje. PodÌl vysokoökolsky vzdïlan ch obyvatel se mezi p istïhoval mi zv öil z asi 20 % na zaë tku devades t ch let na 30 % v obdobì 2000ñ2002. V motivaënì struktu e p istïhoval ch do j dra praûskè aglomerace jsou nadpr mïrnï zastoupeny pracovnì d vody, naopak nìzk podìl vykazujì bytovè d vody. Z hlediska zemnìch vztah je vedle jiû zmiúovan ch zmïn v charakteru migraënì bilance Prahy se z zemìm d leûit posun ve prospïch zvyöov nì podìlu p istïhoval ch ze vzd lenïjöìch oblastì ñ tj. p edevöìm z moravsk ch okres. K nejd leûitïjöìm migraënìm znak m suburbanizaënìch proces pat Ì migraënì proud smï- ujìcì z j dra aglomerace do jejìho z zemì. V praûskè aglomeraci se tento proud za poslednìch 12 let p ibliûnï zdvojn sobil a p edstavuje tak zcela jednoznaënï nejsilnïjöì smïr stïhov nì. Porovn nì struktury vystïhoval ch z j dra do z zemì s vystïhoval mi mimo z zemì umoûúu- 173

Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Tab. 2 Korelační koeficienty struktur vybraných migračních proudů v pražské aglomeraci (Pearsonův korelační koeficient) (Correlation coefficients of structures of selected migration flows in the Prague conurbation (Pearson s correlation coefficient) Struktury migračních proudů 1992 95 1996 99 2000 02 Porovnání struktur migrantů vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí věková struktura 0,9857 0,9571 0,9182 vzdělanostní struktura 0,996 0,9246 0,9144 důvodová struktura 0,9511 0,9452 0,9389 Porovnání migrantů přistěhovalých do zázemí z Prahy a z ostatní ČR věková struktura 0,9529 0,8954 0,8752 vzdělanostní struktura 0,8907 0,9261 0,9986 důvodová struktura 0,9099 0,9204 0,9315 Tab. 3 Struktura stěhování v pražské aglomeraci podle vzdělání (v %) (Structure of migration within the Prague conurbation by educational attainment (in %) Vzdělání 1992 95 1996 99 2000 02 1992 95 1996 99 2000 02 Vystěhovalí z Prahy do zázemí Vystěhovalí z Prahy mimo zázemí základní 20,2 15,0 12,0 21,8 20,5 18,0 střední bez maturity 33,4 31,4 32,2 31,3 31,2 31,7 střední s maturitou 32,8 35,8 36,0 32,0 34,0 35,3 vysokoškolské 13,5 17,8 19,8 15,0 14,3 14,9 střední + vysokoškolské 46,4 53,5 55,8 47,0 48,3 50,2 Přistěhovalí do zázemí z ČR mimo Prahu Přistěhovalí do Prahy celkem základní 24,9 19,4 14,3 15,1 12,4 10,2 střední bez maturity 34,7 33,1 31,5 26,7 23,8 20,4 střední s maturitou 26,9 30,8 34,3 37,5 39,9 39,6 vysokoškolské 13,5 16,6 19,9 20,7 23,9 29,9 střední + vysokoškolské 40,4 47,4 54,2 58,2 63,7 69,5 je blìûe charakterizovat v voj suburbanizaënìch proces. ZatÌmco zaë tkem devades t ch let byla struktura migrant obou smïr vystïhov nì z Prahy podobn, doch zelo s postupn m prosazov nìm suburbanizaënìch trend k jejich odliöov nì (viz pokles hodnot korelaënìch koeficient ñ tab. 2). Ve srovn nì s poë teënìm obdobìm se mezi vystïhoval mi do z zemì zv öilo zastoupenì osob st ednìho vïku (30ñ50 let ) a migrant s vysokoökolsk m vzdïl nìm (tab. 3, graf 3, 4). TakÈ motivaënì charakteristiky s v raznou dominancì bytov ch d vod, kterè se v pr bïhu devades t ch let jeötï umocnily (tèmï 40 % vystïhoval ch do z zemì), jsou z eteln m znakem rozvoje rezidenënì suburbanizace v praûskè aglomeraci. K rozvoji suburb nnìho z zemì doch zì nejen dìky p istïhov nì z j dra aglomerace, ale svou roli zde hrajì i migraënì proudy z oblastì leûìcìch mimo aglomeraci. Tento typ suburb nnì migrace je v praûskè aglomeraci zatìm o nïco mènï v znamn. V souvislosti s masivnìm r stem p istïhoval ch z Prahy se podìl tohoto typu migrace sniûuje (v letech 2000ñ2002 Ëinil asi 34 %). TakÈ migraënì salda z zemì praûskè aglomerace s ostatnìm zemìm»r nejsou p Ìliö v znamn. Z hlediska sloûenì migrant se suburanizaënìmu charakteru migrace vìce blìûì vzdïlanostnì struktura, kter je tèmï shodn se sloûenìm p istïhoval ch z Prahy do z zemì (tab. 3). U sloûenì p istïhoval ch z mimoaglomeraënìch zemì do z zemì podle vïku doölo sice v pr bïhu devades t ch let k p esunu a nejëetnïjöì se stala kategorie 25ñ29 let, podìl vïkov ch kategoriìch 35ñ59 let byl vöak v znamnï niûöì neû u p istïhoval ch z Prahy. O suburbanizaënìm charakteru tïchto migracì svïdëì takè zvyöov nì podìlu p istïhoval ch ze vzd lenïjöìch zûn, p edevöìm z moravsk ch okres. PodobnÏ lze hodnotit i urb nnì p vod p istïhoval ch do z zemì ñ mezi poë tkem a koncem devades t ch let se zv öil podìl migrant p ich zejìcìch z mïst s 20 a vìce tisìci obyvateli z p ibliûnï 30 na 36 %. 174

Zdeněk Čermák: Migrace a suburbanizační procesy v České republice Graf 3 Věková struktura vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí 1992 1995 (procenta, vnitřní migrace) (Age structure of migrants from Prague to hinterland or out of hinterland 1992 1995 (percentage, internal migration) DneönÌ charakter migraënìch vztah praûskè aglomerace m ûeme zjednoduöenï charakterizovat n sledovnï: rozhodujìcìm proudem z hlediska saldovè zmïny je vystïhov nì z j dra do z zemì, migraënì bilance samotnèho j dra Ëi z zemì v Ëi zbytku»r je nev razn. HlavnÌ migraënì proud z j dra do z zemì je postupnï st le vìce profilov n jako stïhov nì manûelsk ch p r ve vïku 30 aû 45 let s vyööì rovnì dosaûenèho vzdïl nì a s nìzk m poëtem dïtì. Z vïr Je z ejmè, ûe v transformaënìm obdobì ovlivúuje v voj migraënìch vztah v osìdlenì ada r znorod ch, Ëasto protich dnï p sobìcìch faktor. ZmÏny vnïjöìho prost edì migraënìch proces ñ geopolitick situace, ekonomick restrukturalizace, demokratizace spoleënosti ñ probìhajì s r znou mìrou razantnosti a jejich p sobenì na charakter migraënì mobility je nejednoznaënè. OËek v nì, ûe transformaënì procesy povedou ke zvïtöenì svobodnè volby na trhu pr ce a bydlenì, coû se prost ednictvìm migraënì mobility odrazì ve v voji sìdelnìho systèmu, se prosazuje jen pozvolna. Pokles migraënì mobility i postupn zvrat v migraënì bilanci velikostnìch skupin obcì je do znaënè mìry d sledkem deformacì na trhu s byty. V znamnou lohu sehr v takè rozvoj suburbanizaënìch proces a postupnè nahrazov nì migrace dalöìmi formami prostorovè mobility, jako je pohyb za pracì, doëasn migrace a takè novï zahraniënì migrace. Nov m fenomènem migraënìch vztah v osìdlenì v devades t ch let v»esku jsou suburbanizaënì procesy. Tyto procesy souvisejì s obecn mi v vojov mi tendencemi sìdelnìch systèm a jsou nejd leûitïjöì souë stì dekoncentraënìch trend probìhajìcìch v»eskè republice. Jejich postupn v voj od poë tku devades t ch let dospìv v souëasnosti do f ze plnè zralosti. SuburbanizaËnÌ migraënì proudy tvo Ì na p elomu tisìciletì nejv znamnïjöì souë st region lnìch i sìdelnìch migraënìch vazeb a jsou nejv raznïjöìm prvkem migraënìch vztah v celèm»esku. I kdyû jejich postavenì je relativnï v znamnè, tak dìky celkovï nìzkè migraënì mobilitï a Ëinnosti migrace, jsou jejich dopady na sìdelnì systèm dosud spìöe omezenè. 175

Demografie, 2005, roč. 47, č. 3 Graf 4 Věková struktura vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí 2000 02 (procenta, vnitřní migrace) (Age structure of migrants from Prague to hinterland or out of hinterland 2000 2002 (percentage, internal migration) Literatura Berg, L van den et al. 1982. Urban Europe 1: A study of growth and decline. Oxford: Pergamon Press, 162 s.»erm k, Z. 2001. V voj migraënì mobility v devades t ch letech v»eskè republice. In Region lnì v voj: specifika ËeskÈ transformace, evropsk integrace a obecn teorie. Edited by Hampl, M. Praha: DemoArt, s. 87ñ98. Fielding, A. J. 1989. Migration and urbanization in Western Europe since 1950. In Counterurbanization in Europe. The Geographical Journal 155:3:60 ñ 69, London. Hampl, M. ñ Gardavsk, V. ñ K hnl, K. 1987. Region lnì struktura a v voj systèmu osìdlenì»sr. Praha: Univerzita Karlova, 255 s. Hampl, M. ñ K hnl, K. 1993. Migratory trends in former Czechoslovakia. Acta Universitates Carolinae ñ Geographica, vol. 27, no. 1, s. 53ñ71. Drbohlav, D. ñ»erm k, Z. 1998. Prague on the Move as well as Marching on the Spot; An Analysis of Internal and International Migration Movements. In The political geography of current East-West relations. Edited by Burdack, J., Grimm, F.-D., Paul, L., Beitr ge zur Regionalen Geographie 47. Leipzig, Institut f r L nderkunde, s. 33ñ44. ZDENÃK»ERM K je docentem na kated e soci lnì geografie a region lnìho rozvoje P F UK, kde p edn öì Geografii obyvatelstva a sìdel, Soci lnì geografii»eska a Geografii sluûeb. Ve svè v zkumnè Ëinnosti se zamï uje p edevöìm na problematiku vztahu mezi migracì a v vojem osìdlenì. Summary Development of migration mobility in relation to settlement in the Czech Republic has been formed by two basic factors after 1989: (i) new global development trends represented mainly by the process of suburbanisation, and (ii) specificity of the transformation period reflecting for example the need for rectification of deformations from the preceding period. Among the long-term trends of the post-war development of migration in the Czech Republic are in particular: a) increase in migration relations at lower regional levels reflecting attractiveness of small and mediumsized towns, b) reduction of the share of the balance component in migration turnover, c) overall reduction of the level of migration mobility which markedly continued also in the 1990s. On top of the decrease in overall mobility of the population, there was a principal change in the migration balance of size categories of municipalities after the year 1990 ñ small municipalities report migration increases on average, medium-sized and large towns (over 10 thousand inhabitants) record migration decreases. Suburbanisation processes play the decisive role in this development where the strongest migration flows leave large towns for their hinterlands. During the 1990s was apparent not only a quantitative increase in these flows, but also a change in the structure of migrants moving in the hinterlands. Suburbanisation migration flows make up the most important part of regional and settlement migration links at the turn of the millennium and represent the most noticeable element of migration relations in entire Czechia. 176