Jak se od roku 2013 změnil systém penzijního připojištění? Alexandra Herbríková, Jan Stach Pondělí 16:20 2013 Počet znaků (celkem): 14 975
Obsah Abstrakt... 3 Úvod... 3 Cíl a metodika práce... 3 Cíle práce... 3 Metodika práce... 3 Co je to penzijní pojištění?... 3 Proč důchodová reforma?... 3 Penzijní připojištění do konce roku 2012... 4 Důchodová reforma... 4 OPT-OUT II. pilíř... 4 Penzijní společnosti... 4 Centrální registr smluv... 5 Valorizace... 5 Předdůchod... 5 Předčasný důchod... 5 Výplata důchodů... 5 Dědictví... 6 Pozůstalostní penze... 6 Státní dozor a bezpečnost vkladů... 6 Výhody změn důchodové reformy... 7 Nevýhody a rizika důchodové reformy... 8 Závěr... 9 Seznam použitých zdrojů... 10 2
Abstrakt Následující práce poskytuje stručný přehled o důchodovém systému platném do konce roku 2012 a již rozsáhlejší informace týkající se jeho změn, které vešly v platnost 1.1.2013 a tvoří tak důchodový systém platný v době vzniku této práce. Charakterizuje jednotlivé změny, jejich kladné a záporné stránky, a to jak z pohledu občana, tak z hlediska státu. Vysvětluje také související pojmy nezbytně nutné ke správnému pochopení systém a proběhnuvších změn. Dále pak zdůvodnění nutnosti reformy důchodového systému a objasnění opatření, kterými jsou chráněny naspořené prostředky. Following seminar work offers a brief summary of the pension system valuable till the end of the year 2012 and than much extensiver amount of information about changes which were given efect on 1.1.2013 a therefore represent actual system. This work characterizes singular changes, their possitive or negative sides. Both from the vision of citizen as well as from the vision of state. It gives explanation of terms necessary for a full understanding of these changes, and also the justification of the reform, its necesserity and clarification of security steps that has been madeto protect the collected resources. Úvod Od 1. 1. 2013 došlo k vícerým změnám v systému penzijního pojištění, které byly nutné především kvůli neudržitelnosti do té doby platného systému. Bylo tedy nutné podstoupit reformu, která danou situaci zvrátí a vytvoří udržitelný systém. Cíl a metodika práce Cíle práce Cílem naší seminární práce je především popis a charakteristika změn v zákoně od 1. ledna 2013 jako i jejich dopady a posouzení důsledků, které z této změny vyplývají. Metodika práce Zaměřili jsme se na srovnávání informací z uvedených zákonů, mediálních zdrojů a také vyjádření příslušných orgánů státní správy. Co je to penzijní pojištění? Jedná se o státem podporované spoření na důchod, jehož cílem je doplnit relativně nízké státní důchody o vlastní úspory, a zvýšit tak životní úroveň seniorů. Proč důchodová reforma? Dnešní systém důchodového pojištění není bohužel dlouhodobě ekonomicky udržitelný. Z jediného prostého důvodu. Populace stárne. Lidé se díky novějším technologiím a vyspělejšímu zdravotnictví dožívají vyššího věku, což způsobuje vyšší poměr obyvatelstva 3
v důchodovém věku oproti pracujícím, a tím zvýšení částky vyplácené formou státních důchodů. Do budoucna můžeme předpokládat poměr jednoho pracujícího obyvatele na dva seniory. Je tedy nezbytné provedení určitých změn, díky kterým bude možné zajistit potřebný důchod i příštím generacím. Penzijní připojištění do konce roku 2012 Až do konce roku 2012 byl systém penzijního pojištění tvořen dvěma základními pilíři. Prvním, státním důchodovým pojištěním, které bylo povinné pro všechny, a tzv. třetím pilířem, penzijním připojištěním, kde již však byla účast dobrovolná a spočívalo v tom, že k vlastnímu příspěvku stát přidával příspěvek ve výši 50 150 Kč měsíčně společně s možnými daňovými úlevami (odpočitatelnými položkami ze základu daně z příjmu). Důchodová reforma OPT-OUT II. pilíř Základní změnou od roku 2013 v důchodovém systému ČR je mimo jiné možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out), které spočívá ve vyvedení 3 % sociálního pojištění na individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností s podmínkou vlastní platby alespoň ve výši 2 % ze základu pro výpočet sociálního pojištění. Vstup do tohoto druhého pilíře je umožněn zájemcům od 18 let, avšak výstup ze systému již poté není možný. Podpisem smlouvy se účastník zavazuje k tomu, že po zbytek jeho výdělečné činnosti bude odvádět část z jeho základního důchodového pojištění na jeho vlastní individuální účet u penzijní společnosti. Tato část pro něj představuje 3 % z celkové pojistné sazby, která celkem činí 28 %. Současně s tím bude platit i zvýšenou sazbu pojistného, a to o 2 procentní body, které poputují rovněž na individuální účet. Pojistné celkem tak bude činit 30 %, z čehož 25 % bude na základní důchodové pojištění a zbylých 5 % na důchodové spoření. Shrneme-li tyto změny, penzijní pojištění je tak nově od roku 2013 tvořeno třemi pilíři. První pilíř zůstává nezměněn povinné státní důchodové pojištění. Přibývá nový, tzv. druhý pilíř, který je tvořen dobrovolným soukromým důchodovým spořením. A rovněž zůstává i třetí pilíř ve formě soukromého dobrovolného penzijního spoření. Penzijní společnosti V průběhu roku 2012 probíhala transformace penzijních fondů na penzijní společnosti a i jejich licencování udělované Českou Národní Bankou. Každá penzijní společnost tak nabízí 4 důchodové fondy lišící se investičními limity, strukturou spravovaného portfolia a s tím i spojeným rizikem. Jedná se o fond státních dluhopisů ČR, kdy se bude investovat pouze do státních dluhopisů ČR, případně do přesně 4
určených dluhopisů dalších zemí EU nebo OECD, konzervativní fond, vyvážený a dynamický fond, kde bude investováno do širšího spektra instrumentů dle investičních limitů stanovených zákonem. Centrální registr smluv Zároveň s přechodem penzijních fondů na penzijní společnosti byl vytvořen i tzv. Centrální registr smluv, jehož správcem je Generální finanční ředitelství. Součástí Centrálního registru smluv jsou všechny informace a data týkající se účasti na důchodovém spoření, jejího vzniku a zániku, jednotlivých účastníků a jimi uzavíraných smluv s penzijními společnostmi, a rovněž také pojistných smluv o pojištění důchodů. Valorizace Do roku 2012 byly příspěvky na penzijní pojištění valorizovány (navýšeny) o 100 % inflace a jednu třetinu růstu reálné mzdy. Tímto byli účastníci pojištění chráněni před inflací a měli jistotu, že výše důchodu bude odpovídat životním nákladům v přiměřené míře. Od roku 2013 do roku 2015 budou příspěvky nově navyšovány o jednu třetinu inflace společně s jednou třetinou reálné mzdy. To sice umožní státu uspořit za tři roky přibližně 50 miliard korun, ovšem za riziko občanů že dojde ke snížení reálné hodnoty jejich naspořených důchodů vlivem inflace a růstu mezd. Předdůchod Nová je také možnost tzv. předdůchodu tedy odchod do důchodu již 5 let před dosažením důchodového věku. Pro čerpání je nutno mít našetřeno na doplňkovém penzijním připojištění dostatečnou částku tak, aby měsíční výplata předdůchodu činila alespoň 30 % průměrné mzdy. Předdůchod však není valorizován, a tak účastník předčasným čerpáním ztrácí možnost vyrovnání výše důchodu s aktuální životní úrovní. Dalším negativním dopadem pro účastníky je i jisté snížení důchodu z prvního pilíře ve smyslu započítání méně odpracovaných let. Předčasný důchod Na rozdíl od již zmíněného předdůchodu je odchod do předčasného důchodu možný maximálně dva roky před dosažením důchodového věku. Je valorizován, nicméně i předčasný důchod snižuje výši měsíční výplaty v důsledku dřívějšího ukončení počítání odpracovaných let. Výplata důchodů Účastník důchodového spoření má při dosažení důchodového věku tři možnosti způsobu výběru jeho naspořených prostředků. 5
První možností je doživotní starobní důchod. Jedná se o pravidelnou výplatu, která v tomto případě končí úmrtím klienta. Druhý způsob umožňuje rovněž doživotní starobní důchod, ale navíc i možnost sjednání výplaty pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši osobě, kterou účastník určil ve smlouvě. To znamená, že se nemusí nutně jednat o stejnou osobu, které náleží pozůstalostní důchod ze základního důchodového pojištění. Třetí možností je výplata starobního důchodu na dobu 20 let. Zde výplata končí uplynutím 20 let od začátku vyplácení, a to i pokud účastník nadále pobírá starobní důchod ze základního důchodového pojištění, kdy vyplácení vždy končí úmrtím. Dědictví V situaci, kdy účastník dobrovolného systému zemře předtím, než začne čerpat své nastřádané prostředky, stávají se tyto prostředky předmětem dědictví. Pokud dojde k úmrtí účastníka během čerpání po dobu 20 let před jejím uplynutím, stává se zbytek prostředků předmětem dědického řízení. Pozůstalostní penze Z druhého fondového pilíře se pozůstalostní penze vyplácí ve více případech, kdy klient zemřel dříve, než mu bylo vyplaceno vše, na co měl nárok. 1) Pokud je dědic účastníkem důchodového spoření, jsou prostředky převedeny na jeho účet ve II. pilíři. V případě, že dědicem jsou nezletilé děti, výplata se provádí během pěti let v pravidelných měsíčních splátkách. 2) V případě zvolení způsobu vyplácení renty po dobu 20 let a úmrtí účastníka před uplynutím této doby se prostředky vyplácí dědicům jednorázově, z účtu nazývaný kapitálová hodnota pojištění. 3) V případě vyplácení doživotní anuity s pozůstalostní penzí na 3 roky, vyplácí pojišťovna pozůstalostní penzi osobě, kterou klient ve smlouvě označil, po dobu tří let a ve stejné výši, jako byla starobní penze účastníka. Státní dozor a bezpečnost vkladů Na bezpečnost klienty vložených prostředků v penzijních společnostech dohlíží i Česká Národní Banka (ČNB). 1) Úkolem ČNB je kontrolovat všechny obchody na finančním trhu, jejich provedení v souladu se zákony a zájmy klientů a zda bylo dosaženo nejlepší ceny. 2) Minimálně jednou za měsíc kontroluje rozložení majetku v penzijních společnostech. 6
3) Stejně tak minimálně jednou měsíčně kontroluje i účetnictví penzijních společností, zda disponují dostatečným kapitálem, a v případě neshod může nařídit prověrku hospodaření. 4) Kontroluje bezúhonnost a kvalifikaci členů představenstva, dozorčí rady a vedoucích pracovníků společnosti a může nařídit i jejich odvolání. 5) Musí schválit případné změny akcionářů penzijní společnosti. 6) Rovněž schvaluje i banku depozitáře, což je banka, u které je uložen majetek klientů penzijní společnosti a která kontroluje obchody penzijního fondu před jejich realizací. 7) V případě, že penzijní společnost špatně hospodaří, může ČNB rozhodnout o převedení prostředků klientů této společnosti k jinému správci. Výhody změn důchodové reformy 1) Zásadní výhodou pro účastníky penzijního pojištění je zvýšení maximálního státního příspěvku, který klienti mohou získat. Zatímco dříve mohl státní příspěvek ke vkladu 6 tisíc ročně činit nejvýše 1 800 korun, od roku 2013 může klient dosáhnout až na příspěvek 2 760 Kč ke vkladu 12 tisíc za rok. Penzijní pojištění se tak stává státem nejvíce podporovaným druhem úspor. 2) Tím, že se stávající penzijní fondy během roku 2012 přeměnily na tzv. penzijní společnosti, se majetek klientů oddělí od majetku akcionářů. Díky tomuto opatření nemůže mít neefektivní hospodaření společnosti vliv na prostředky účastníků, a tak se určitým způsobem zvýší bezpečnost spravovaných vkladů klientů. 3) Oddělením majetku, zmíněným v bodě 2), se vytváří možnost stanovení zákonem daných limitů nákladů, které si správci (penzijní společnosti) mohou účtovat za své služby a které nemohou překročit. Tímto vzniká možnost vytvoření několika různých investičních strategií, a společně s tím i předpoklady pro dosahování lepších výnosů pro klienty. 4) Rovněž se změnila i podmínky dosažení potřebného věku pro vyplácení dávek. Při uzavření či převedení smlouvy do účastnických fondů po 1. lednu 2013 je možné čerpat jednorázové vyrovnání nejdříve v době dosažení důchodového věku a pravidelnou penzi (minimálně po dobu tří let) nejdříve pět let před dosažení důchodového věku (tzv. předdůchod). 5) Přínos reforem pro občany účastnící se na penzijním spoření: Možnost bezpečného spoření s poměrně nízkými náklady. Jistota, že nemůže dojít ke zneužití prostředků. 7
Druhý pilíř naplňuje požadavky zásluhovosti kdo platí vyšší pojistné, má mít vyšší důchod. Vytvoření druhého pilíře by také mělo zpomalit nárůst státních výdajů na důchody a k udržení nízkých úrokových sazeb dluhů České republiky. Stejně tak by měl druhý pilíř vytvářet dostatečný zdroj příjmů pro seniory nezávislý na výběru daní a pojistného. Zdroje získané z nového druhého pilíře k výplatě penzí by neměly být postiženy (na rozdíl od prvního pilíře) změnami v hospodářství (zvýšení nezaměstnanosti, snížení ekonomického růstu apod.). Nevýhody a rizika důchodové reformy 1) Poměrně značná část potenciálních klientů (či stávajících klientů prvního a třetího pilíře) neprojevují z různých důvodů zájem o možnost druhého pilíře. Tyto důvody spočívají především v nemožnosti výstupu z druhého pilíře a snížení státního příspěvku z prvního pilíře v případě upsání se druhému pilíři. 2) Snížení valorizace z původních 100 % na jednu třetinu představuje pro klienty penzijních společností značné riziko. Nedokážeme přesně předpovědět další vývoj inflace a hrozí tak, že v momentě vyplácení reálná hodnota naspořených peněz výrazně zredukována, a tím i snížena životní úroveň seniorů i přes to, že si spořili. 3) Dalším rizikem a důvodem, proč se lidé nechtějí do penzijního spoření pustit, je možná změna zákona po dobu spoření. Potenciální klienti nevidí, kam jdou jejich úspory, a nemají jistotu, že v době vyplácení důchodů jim budou skutečně jejich úspory vyplaceny a v té míře, jakou si zvolili. 8
Závěr Do II. pilíře bylo ke konci třetího čtvrtletí toho roku (ke dni 31.9.2013) upsáno pouhých 72 255 lidí, což je číslo, které hrubě zaostalo za předpoklady. Prognózy totiž byly vyčísleny na cca 500 000 klientů. Takto malé množství lidí představuje v rámci naší republiky jen cca 1,2 % z pracujících obyvatel. V důsledku těchto statistik lze tvrdit, že změny nevedly k potřebnému cíli a aktuální důchodovou reformu tak lze považovat za neúspěšnou. Budeme-li hledat příčinu, výsledkem bude několik zcela zásadních překážek pro širší zájem veřejnosti. Jednou z nich je definitivnost upsaní se k II. pilíři. Absence možnosti vystoupit, v kombinaci se snížením částky čerpané z I. pilíře a nejistotou ohledně trvání změn i v následujících volebních obdobích (vítězná strana nedávných parlamentních voleb se nechala slyšet, že II. pilíř zruší), tvořila pro značnou část potenciálních klientů dostatečně demotivující,,mix, aby se rozhodli do II. pilíře nevstoupit. V řadě lidí navíc vyvolal nedůvěru fakt, že poměrně zásadní informace o snížení částky z I. pilíře byla v již tak dosti zanedbané propagační kampani zamlčena. Pro nepopularitu podmínek vstupu do II. pilíře by možným řešením bylo zavést účast povinnou.
Seznam použitých zdrojů Vzhledem k výběru tématu aktuální problematiky jsme se při hledání informací zaměřili především na internetové on-line zdroje a diskuze společně s příslušnými zákony. www.finance.cz www.duchodovareforma.cz www.mvcr.cz www.duchodovareforma.mpsv.cz www.cnb.cz www.apfcr.cz Zákon č. 426/2011 Sb. 427/2011 Sb.