Analýza investování na komoditních trzích

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Analýza investování na komoditních trzích Diplomová práce Autor: Bc. Eva Paclíková Finance Vedoucí práce: Ing. Vladimír Nergl Praha Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 1.4.2013 Bc.Eva Paclíková

Poděkování Chtěla bych poděkovat za spolupráci vedoucímu práce panu Ing. Vladimíru Nerglovi, dále svému partnerovi Akshatovi, a také svým rodičům za trpělivost a ohleduplnost, kterou mi poskytli při psaní diplomové práce.

Anotace Cílem této práce je získání základního povědomí o komoditách, moţností investování do nich, vymezení nejdůleţitějších pojmů a bliţší zkoumání dvou vybraných komodit zlata a ropy. Práce je sloţena ze dvou částí. První teoritická část se zaměří na základní pojmy týkající se komodit a na jejich srovnání s investicí do akcií. Přiblíţen bude vliv a význam psychologie obchodování. Náplní druhé praktické části práce bude hloubější zkoumání dvou vybraných komodit, představeny budou investiční strategie a v neposlední řadě bude nastíněn I jejich další předpokládaný vývoj, kterým se bude kaţdá z komodit ubírat v následujících letech. Klíčová slova: komodita, futures kontrakt, spekulace, zlato, ropa Annotation The subject of this thesis is to obtain basic knowledge of commodities and commodities investment, definition of the most important terms and closer examination of the two selected commodities gold and crude oil. The work consists of two parts. The first theoretical part will focus on the basic terms related to commodities and also will compare them with invesments in equities. The influence and importance of trading psychology will be also approached in the theoretical part. The subject of the second practical part will be deeper analysis of two chosen commodities. The investment strategies will be also presented and finally I will outline the future which will each of the commodities take in the coming years. Key words: Commodity, Futures Contract, Speculation, Gold, Crude Oil

Obsah ÚVOD... 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ... 8 1 ÚVOD DO KOMODIT... 9 1.1 POJEM KOMODITA... 9 1.2 DĚLENÍ KOMODIT... 9 1.3 HISTORIE KOMODITNÍHO OBCHODOVÁNÍ... 10 2 KOMODITNÍ BURZY... 11 2.1 BURZOVNÍ TRH... 11 2.2 VZNIK A VÝVOJ KOMODITNÍCH BURZ... 12 2.3 KOMODITNÍ BURZY V ČESKÉ REPUBLICE... 13 2.4 REGULACE KOMODITNÍCH OBCHODŮ... 14 3 VÝHODY A NEVÝHODY INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT... 15 3.1 POJEM AKCIE... 15 3.2 VÝHODY INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT... 17 3.2.1 Dlouhodobé trendy komoditních trhů... 17 3.2.2 Leverage... 17 3.3 NEVÝHODY KOMODITNÍHO INVESTOVÁNÍ... 18 3.3.1 Vysoké požadavky na kapitál... 18 3.3.2 Vysoká volatilita v krátkém období... 18 3.3.3 Neexistuje pravidelný výnos... 18 3.3.4 Nevýhody komodit v porovnání s akciemi... 19 4 INVESTOVÁNÍ NA KOMODITNÍM TRHU... 20 4.1 MOŢNOSTI INVESTOVÁNÍ DO KOMODIT... 20 4.1.1 Futures kontrakty... 20 4.1.2 Komoditní indexy... 21 4.1.3 Promptní obchody... 21 4.1.4 Komoditní opce... 22 4.2 DVA ZPŮSOBY OBCHODOVÁNÍ KOMODIT... 23 4.2.1 Poziční obchodování... 23 4.2.2 Intradenní obchodování... 23 4.2.3 Výhody a nevýhody pozičního a intradenního obchodování... 23 4.3 TYPY SPEKULANTŮ - OBCHODNÍKŮ... 24 4.3.1 Fundamentální obchodníci... 25 4.3.2 Techničtí obchodníci... 25 4.3.3 Technická analýza... 25 4.4 OBCHODOVÁNÍ JDEME NA TO... 31 4.4.1 Vstup do trhů otevření pozic... 31 4.4.2 Technické obchodování... 31 4.4.3 Základní technické ukazatele- nástroje... 32 4.4.4 Investiční riziko... 36 4.4.5 Jak vybrat brokera... 39 5 PSYCHOLOGIE OBCHODOVÁNÍ... 42 6 ANALÝZA VYBRANÝCH KOMODIT PŘÍPADOVÁ STUDIE... 45 6.1 ZLATO JAKO INVESTICE... 49 6.1.1 Cena zlata... 49 6.1.2 Centrální banky... 55 6.1.3 Zajištění proti finanční zátěži... 56 6.1.4 Šperky a průmyslová poptávka... 56 6.1.5 Investiční nástroje... 57 6.1.5.1 Zlatá cihla... 57 6.1.5.2 Zlaté mince... 57 5

6.1.5.3 Produkty obchodované na burze (ETPs exhange-traded produts)... 58 6.1.5.4 Certifikáty... 60 6.1.5.5 Zlaté účty... 61 6.1.5.6 Deriváty, CFDs, spready... 61 6.1.5.7 Těţební společnosti... 62 6.1.6 Investiční strategie... 64 6.1.6.1 Fundamentální analýza... 64 6.1.6.2 Technická analýza... 65 6.1.6.3 Vyuţití pákového efektu... 65 6.1.7 Prognóza do budoucna... 66 6.2 INVESTOVÁNÍ DO ROPY... 68 6.2.1 Druhy ropy... 68 6.2.1.1 Lehká versus těţká ropa... 69 6.2.1.2 Sladká versus kyselá ropa... 69 6.2.1.3 Brent a další ropné standardy... 70 6.2.2 Faktory ovlivňující cenu ropy... 71 6.2.2.1 Americký dolar... 71 6.2.2.2 Zásoby ropy kolik ropy zbývá?... 71 6.2.2.3 OPEC - produkce ropy... 72 6.2.2.4 Produkce ropy nečlenských států OPEC... 72 6.2.3 Břidlicový plyn a ropná revoluce... 74 6.2.4 Investiční strategie... 75 6.2.5 Investování do ropy vyhlídky... 77 ZÁVĚR... 78 6

Úvod Téma týkající se obchodování na komoditních trzích jsem si vybrala, jelikoţ mě tato oblast velmi zajímá. Nicméně jsem o komoditách do nedávna slyšela jen velmi okrajově a sama si nedovedla zcela představit, co vše se za tímto pojmem skrývá. Rozhodla jsem se tedy získat více informací, jak o komoditách, tak i o případném investování do nich. Finanční krize, která v nedávné době vypukla i v České republice, v řadě lidí vyvolala otázku, co bude dál. Období krize však můţe znamenat dobrou příleţitost pro nové investory. Rozhodla jsem se tedy prozkoumat alternativní investice k akciovému trhu, který v minulých letech zaznamenal velký propad. Hlavním cílem práce je přiblíţit komodity začínajícímu investorovi. Práce nejen vymezuje, co komodity jsou a jakými způsoby lze do nich investovat, ale také je srovnává s akciemi, aby si tak investor mohl vytvořit obrázek o jejich výhodách a nevýhodách v porovnání s investováním na akciovém trhu. Práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se nejprve zaměřím na přiblíţení samotného termínu komodita a zabrousím i do prvopočátků jejich obchodování. Dále se zaměřím na specifikaci významných burz, kde jsou komodity obchodovány. Ve třetí kapitole budu porovnávat výhody a nevýhody, které komoditní obchodování přináší a tyto výhody a nevýhody porovnám s akciemi. Další kapitola pak bude popisovat samotné obchodování s komoditami, jak vlastně takový obchod probíhá. Na co se musí obchodník zaměřit, jakých ukazatelů si všímat a jak zabránit přílišným škodám. V poslední kapitole teoretické části nastíním oblast psychologie, jakoţto nezbytné části obchodování. V praktické části se budu zabývat případem pana Nováka, který se rozhodl hlouběji prozkoumat dvě vybrané komodity. Tyto komodity více přiblíţím a specifikuji, jakým způsobem do nich můţe pan Novák investovat, jaké jsou nejvhodnější investiční strategie. V závěru zkoumání obou komodit pak nastíním, jaká jsou budoucí očekávání vztahující se k vybraným komoditám. 7

Zvolené metody zpracování Pro zpracování diplomové práce pouţiji především metodu deskripce. Dále vyuţiji metodu analýzy, a to především studiem grafů a tabulek. Sloučením informací z několika zdrojů do jedné myšlenky pouţiji metodu syntézy a v neposlední řadě vyuţiji metodu komparace. Tou budu porovnávat výhody a nevýhody při obchodování akcií a komodit. 8

1 Úvod do komodit Komodity. Toto slovo je pro mnohé zcela neznámým pojmem. Někteří si slovo komodita správně spojí s obchodováním na burze, ale existuje jen hrstka lidí, kteří o obchodování komodit něco skutečně vědí a dokonce díky komoditám profitují. V následujících kapitolách si tedy něco málo o komoditách povíme. 1.1 Pojem komodita Komodity jsou zjednodušeně suroviny, 1 jak uvádí Nesnídal s Podhájským. Většina z nich nás obklopuje kaţdý den. Pojem komodita vznikl z anglického commodity. Wikipedie uvádí definici: Komodita je zboţí, které je na trhu obchodováno bez rozdílů v kvalitě. Dodávky od různých dodavatelů jsou vzájemně zastupitelné. V původním a zjednodušeném smyslu jsou komodity produkty jednotné hodnoty a kvality vyráběné ve velkém mnoţství mnoha různými výrobci. O komoditách hovoříme zejména u obchodu s různými surovinami a zemědělskými produkty, který je obvykle prováděn ve velkém měřítku (velkoobchod). 2 1.2 Dělení komodit Existuje velké mnoţství komodit. Komodity jsou kaţdodenní součástí našeho ţivota, na jejich základě naše společnost funguje. Z tohoto důvodu existují různá dělení komodit. Například Commodity Research Bureau uvádí ve své ročence přes 100 různých druhů komodit. CRB komoditní ročenka (CRM Commodity Yearbook) je biblí komoditních obchodníků, kaţdoročně ji vydává Commodity Research Bureau. Obsahuje seznam a informace o všech komoditách, se kterými lze obchodovat. Nicméně seznam nejvíce obchodovaných komodit je mnohem kratší. Kaţdý komoditní index obsahuje kolem 15-20 nejvíce obchodovaných poloţek surovin a materiálů. 3 1 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 13 2 Wikipedia [online]. 2012-12-29 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/komodita> 3 Rogers, Jim: Ţhavé komodity, Grada Publishing, Praha, 2008, 240 s., ISBN 978-80-247-2342-6, s. 50 9

Jim Rogers komodity člení následovně: Obiloviny a olejniny (kukuřice, oves, sojové boby, sojová moučka, sojový olej, hrubá rýţe, pšenice, ječmen, kanola) Skot (ţivý skot, libové vepřové maso) Potraviny a přírodní vlákna (stavební dříví, kakao, káva, cukr, bavlna, pomerančový dţus, boby azuki, vlna, hedvábí, kaučuk) Kovy (měď, zlato, platina, stříbro, olovo, hliník, nikl, paladium, cín, zinek) Ropa (lehká ropa, topný olej, bezolovnatý benzín, zemní plyn) 4 1.3 Historie komoditního obchodování Podle Nesnídala a Podhájského sahá historie komoditního obchodování aţ do staré Číny, někdy kolem 6000 let. Avšak první záznamy se objevily v Japonsku, zde se tento způsob obchodování objevil v 17.století a slouţil k zajištění úrody rýţe. Chudí farmáři neměli dostatek finančních prostředků k pěstování rýţe, s nímţ souviseli náklady na setbu, obdělávání a sklizeň. Kapitál potřebný k zajištění těchto nákladů mohl takový farmář získat tzv. předprodejem rýţe ještě před jejím vypěstováním. Pokud věděl jakou částku bude potřebovat k vypěstování rýţe a připočetl si k ní patřičný zisk, pak mohl nabídnout obchodníkovi za předem dohodnutou cenu, ţe mu k určitému datu rýţi dodá. Tím si zajistil dostatečné finanční prostředky a zároveň zajistil odběratele, který se tak zavázal rýţi k určitému datu převzít. Tento systém vyhovoval oběma stranám, farmář jiţ nemusel shánět kapitál a obávat se, ţe rýţi neprodá a obchodník zase jistotu, jaká bude cena rýţe. Tuto dohodu pak zabezpečovala smlouva, dnes nazývaná futures kontrakt. Tato smlouva umoţňovala farmáři získat půjčku k financování vypěstování rýţe od banky. 5 4 Rogers, Jim: Ţhavé komodity, Grada Publishing, Praha, 2008, 240 s., ISBN 978-80-247-2342-6, s. 218-239 5 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 9 10

2 Komoditní burzy Komoditní burzy jsou místem, kde se obchodují komodity. Kaţdý obchod je pod přísným dohledem kontrolních orgánů burzy. Na celém světě existuje mnoho burz. Jejich úkolem je poskytování profesionálních sluţeb potřebných k realizaci obchodů, dohlíţejí na samotné obchodování. Na komoditních burzách můţe obchodovat kdokoli, vţdy ale pouze prostřednictvím brokera. 2.1 Burzovní trh Burza je trhem zboţí, mající určitá specifika, jeţ ji odlišují od ostatních trhů. Mezi tyto specifické vlastnosti patří: potřeba zvláštního povolení k provozování burzovních obchodů přesná specifikace jednotlivých burzovních obchodů vedení burzy schvaluje zboţí, které se na burze obchoduje obchoduje se vţdy s určeným mnoţstvím burzovní orgány určí přesný čas a místo obchodů existuje flexibilita cen, mnoţství, nabídky i poptávky obchoduje se se zastupitelným zboţím zboţí, které se na burze obchoduje, není fyzicky přítomno Jednotlivé burzy se navzájem liší. Jejich diferenciace spočívá ve sféře činnosti burzy a na funkcích, které daná burza plní. Rozeznáváme hned několik kritérií členění, na příklad předmět burzovního obchodu, význam burzy nebo její právní forma. Kritérium předmětu burzovního obchodu rozděluje burzy na peněţní burzy, zboţové burzy a burzy sluţeb. Na zboţových burzách se realizují promptní a termínové obchody. Promptní burzy zajišťují prodej zboţí na základě vzorků jednotlivých zboţí (komodit). Jednotlivé obchodované komodity není moţné navzájem zastoupit. Takové burzy mají většinou charakter plodinových burz. Většina promptních obchodů probíhá ve formě mimoburzovních obchodů. Druhým typem jsou termínové zboţové burzy, které slouţí k zajištění proti cenovému kolísání obchodovaných komodit. Mezi nejvýznamnější burzy tohoto typu patří burza v Londýně, na které se obchoduje vlna, neţelezné kovy, cukr, kaučuk, kakao a obilí, burza v New Yorku, 11

kde se obchoduje bavlna, vlna, kovy, káva, cukr a rostlinné oleje, a v neposlední řadě chicagská burza, která se zaměřuje na obchodování s obilím, masem a olejem. Dalším kritériem dělení burz je jejich význam. Toto hledisko dělí burzy na nadnárodní burzy, mezinárodní burzy, národní burzy, regionální burzy a burzy na nově vznikajících trzích. Posledním hlediskem, které si uvedeme je právní forma, která dělí burzy do dvou skupin, burzy zaloţené státem, které mají formu veřejnoprávních institucí a na burzy, které mají formu akciových společností a existují jako soukromoprávnické organizace. 6 2.2 Vznik a vývoj komoditních burz Historie burz spadá jiţ do 12. a 13.století, kdy první burzy vznikaly v Itálii. Tehdy se tato místa, kde se obchodníci stýkali, nazývala loggiemi. Pojem burza vznikl aţ později v 15.století v Belgii. První komoditní burzy vznikaly aţ začátkem 17.století. Jednou z prvních byla obilní burza v Amsterdamu, která vznikla v roce 1617. Obilí se zde prodávalo dvakrát týdně podle vzorku. V samotných počátcích se obchodovalo pouze se skutečným zboţím, které bylo ihned k dispozici, hovoříme o tzv. promptních obchodech. Koncem 19.století se začaly rozvíjet obchody dodací, tj.se zboţím, které není ihned na místě. Dodací obchody umoţnil aţ rozvoj dopravy, který pro takové obchodování zabezpečil dosud nedostatečné technické předpoklady. Mezi další vznikající komoditní burzy v Evropě patřily burza v Anglii (r.1745 Corn Exchange), burza zaloţená r. 1796 v Berlíně a v r.1771 burza ve Vídni. 7 6 Revenda, Zbyněk; Mandel, Martin; Kodera, Jan; Musílek, Petr; Dvořák, Petr; Brada Jaroslav: Peněţní ekonomie a bankovnictví, Management Press, Praha, 1996, 613 s., ISBN 80-85943-06-9, s. 282-284 7 Dědič, Jan: Burza cenných papířů a komoditní burza, Prospektrum, Praha, 1992, 304s., ISBN 80-85431-62-9, s. 20-21 12

První americké burzy vznikaly aţ v polovině 19.století. V roce 1848 vznikla Chicagská burza CBOT (The Chicago Board of Trade), která se zaměřila na obchodování komodit rostlinné výroby. Tato burza existuje dodnes. V roce 1870 pak vznikla Newyorská burza NYMEX, která se zaměřuje na tzv. draţší komodity, jakými jsou energie nebo drahé kovy. Od roku 1970 se v Chicagu začaly obchodovat finanční produkty, coţ vedlo ke zvýšenému zájmu o komoditní obchodování. Mezi první finanční produkty obchodované na Chicagské burze byly zahraniční měny, jako švýcarský Frank nebo japonský Jen. Dále se obchodovaly spekulace na úrokové sazby a od roku 1980 i akciové indexy. Mezi nejznámější akciový index patří S&P 500. Seznam komoditních burz je uveden v příloze č.1. 8 2.3 Komoditní burzy v České republice V České republice je několik míst, kde je moţné obchodovat s komoditami. Mezi nejznámější české komoditní burzy patří: Komoditní burza Praha http://www.kbp.cz/ Českomoravská komoditní burza Kladno http://www.cmkbk.cz/ Plodinová burza Brno http://www.pbb.cz/ Obchodní burza Hradec Králové HRAPRAKO komoditní burza http://www.hraprako.cz/ Komoditní burza Praha (KBP) Komoditní burza Praha byla zaloţena v červnu roku 2002 sepsáním zakladatelské smlouvy. Nejvyšším orgánem praţské komoditní burzy je valná hromada, v níţ jsou zastoupeni všichni členové burzy. Statutárním a řídícím orgánem KBP je burzovní komora, v jejímţ čele stojí předseda burzovní komory. Burzovní komora je sloţena z devíti členů. Mezi komodity obchodované na praţské komoditní burze patří dříví a dřevní hmota a průmyslové komodity. 9 8 Financnik.cz. Komoditní burzy [online]. 2004-12-8 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-burza.html> 9 Kbp [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.kbp.cz/> 13

2.4 Regulace komoditních obchodů Komoditní obchody musí být regulovány a mít patřičný dohled. To je jediná záruka zajišťující průběh obchodů podle stanovených pravidel a zabezpečujících poctivý průběh obchodů. Kaţdá země má svůj vlastní dohled. Na příklad v USA je tímto dohledem komise s názvem CFTC Commodity Futures Trading Commission (http://www.cftc.gov/index.htm). Tato komise dohlíţí na burzy i brokerské společnosti. V České republice je nejvyšším orgánem regulace kapitálových trhů parlament České republiky. Ten má pravomoc vydávat zákony regulující kapitálové trhy. Česká národní banka je podle zákona č.6/1993 Sb., o České národní bance orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice. 10 10 Financnik.cz. Komoditní burzy [online]. 2004-12-8 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-burza.html> 14

3 Výhody a nevýhody investování do komodit Investování do komodit má řadu výhod. Před samotným investováním je ale nezbytné seznámit se i s nevýhodami, které komoditní obchodování přináší a kterých si musíme být vědomi ještě dříve, neţ uděláme konečné rozhodnutí do komodit investovat. V této kapitole se zaměříme na specifikaci výhod a nevýhod obchodování s komoditami, a také je porovnáme s akciemi. Proto si nejprve vymezíme pojem akcie. 3.1 Pojem akcie Abychom mohli porovnat komodity a akcie, musíme si nejprve vymezit, co to vlastně akcie je. Akcie je cenný papír, který potvrzuje, ţe jeho majitel (drţitel) je akcionář, tj. ţe vloţil určitý majetkový podíl (kapitál) do akciové společnosti. Akcionář má různá práva. Např. je oprávněn podílet se na zisku společnosti formou dividendy a účastnit se na řízení společnosti mimo jiné tím, ţe je oprávněn hlasovat na valné hromadě, případně se podílet na likvidačním zůstatku společnosti v případě likvidace. Za závazky společnosti akcionáři neručí. S některými akciemi se obchoduje na burzách cenných papírů, kde se tak určuje i jejich cena - v rámci nabídky a poptávky. 11 Podle Larryho Williamse začíná většina obchodníků na trhu s akciemi a postupem času se přesouvá na trh s komoditami, který je mnohem ţivější a k obchodování zde nemusíte mít tak velký kapitál jako na trhu s akciemi. Výhody, které akciový trh přináší jsou na příklad větší informovanost, média se akciemi zabývají velice často. Existuje větší mnoţství brokerů s licencí k obchodování na akciových trzích neţ na trzích komoditních. Komodity a akice mají jen málo společného. Tím společným je skutečnost, ţe se v obou případech obchoduje na trzích s volnou nabídkou. Akcie se váţe k určité společnosti. Výše mnoţství drţených akcií odráţí hodnotu podílu v dané společnosti, hodnota jedné akcie pak obecně odráţí určitou hodnotu celé společnosti, nikdo si ale nepotřebuje kupovat kus společnosti. Oproti tomu, kaţdý z nás si dnes a denně kupujeme komodity. Potřeba komodit se tedy odráţí v reálném stavu nabídky a poptávky. Potenciální hodnota komodity je zaloţena na vztahu nabídky a poptávky, u akcií toto ale neplatí. Potenciální cena akcií se odvýjí od odhadů, ţe se výdělky společnosti budou 11 Wikipedia [online]. 2012-12-31 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/akcie> 15

v budoucnu zvyšovat nebo sniţovat, zvýšení příjmů společnosti ale ještě nemusí znamenat, ţe se skutečně zvýší i cena akcie. U komodit ceny přímo souvisejí se skutečnými elementy vztahu nabídky a poptávky, to nám umoţňuje poměrně přesně určit, které faktory trh ovládají: z největší části to jsou zájmové skupiny, které musejí komodity nakupovat. 12 12 Williams, Larry R.: Jak jsem vydělal milion dolarů za rok obchodováním komodit, Centrum finančního vzdělávání, s.r.o., Praha, 2007, 136 s., ISBN 978-80-903874-0-9, s. 18 16

3.2 Výhody investování do komodit 3.2.1 Dlouhodobé trendy komoditních trhů Jim Rogers ve své knize uvádí, ţe komoditní trhy rostou nebo klesají v pravidelných intervalech sedmnácti aţ osmnácti let, jedná se tedy o relativně dlouhé komoditní trendy. Rogers vysvětluje příčinu takto dlouhých trendů v chování komodit, a jak uvádí: U kaţdé obchodované komodity trvá dlouho, neţ je nalezena, vytěţena, vypěstována, dodána. Průzkum a těţba energetických surovin trvají desítky let. 13 Kaţdý komoditní investor si musí vytvořit vhodnou investiční strategii, do níţ by měl zohlednit výše zmíněný fakt dlouhodobého růstu komoditního trhu. Musí si také uvědomit, ţe po dlouhém poklesu trhu nastane i dlouhý růst daného trhu. Tato skutečnost přináší vhodnou investiční příleţitost, díky nízkým cenám můţeme v budoucnu dosáhnout nadprůměrných zisků. 14 3.2.2 Leverage Mezi další výhody komoditního obchodování patří vyuţití tzv. finanční páky (leverage), která nám umoţňuje pouţít pouze menší zálohu (margin) k nákupu futures kontraktů. Malý pohyb v ceně pak můţe přinést vysoké zisky. V porovnání s akciemi přináší vyuţití finanční páky velkou výhodu. Na příklad při nákupu 100trojských uncí zlata mi stačí sloţit pouze zálohu jen kolem 2000 USD. Tuto zálohu označujeme jako tzv.margin. Tomuto říkáme pákový efekt (leverage) umoţňuje nám něco koupit nebo prodat nikoliv za plnou cenu, ale pouze za minimální zálohu (margin). Ve chvíli, kdy nakoupenou komoditu opět prodáme, bude nám celá záoha vrácena. Výhodou komodit je tedy skutečnost, ţe vydělávat můţete jak při růstu ceny, tak i při jejím poklesu. 15 Nespornou výhodou komodit je také fakt, ţe futures kontrakty můţeme prodat i v situaci, kdy zatím ţádné nevlastníme. 13 Rogers, Jim: Ţhavé komodity, Grada Publishing, Praha, 2008, 240 s., ISBN 978-80-247-2342-6, s. 47 14 Hluchník, Robert. Komodity jako investiční příleţitost [online]. 2001-03-08 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.finance.cz/zpravy/finance/300835-komodity-jako-investicni-prilezitost/> 15 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 26-27 17

3.3 Nevýhody komoditního investování Kaţdá investice má své výhody, ale také nevýhody. Nic není zadarmo a vše má své pro a proti. Je dobré podívat se tedy i na moţná rizika, která nám plánovaný obchod můţe přinést. Komoditní obchodování není výjimkou a prostudováním jeho nevýhod nám můţe pomoci při rozhodování, zda jsou komodity právě ten investiční instrument, kterým se chceme a také můţeme zabývat. Mezi hlavní nevýody komoditního investování patří vysoké poţadavky na kapitál, vysoká volatilita v krátkém období a nestálý pravidelný výnos. 3.3.1 Vysoké požadavky na kapitál K obchodování s komoditami je nutný dostatečný vstupní kapitál. Minimální kapitál se pohybuje kolem deseti tisíc USD. Vyuţití finanční páky, které komoditní investování umoţňuje přináší i riziko velkých ztrát. 3.3.2 Vysoká volatilita v krátkém období Jednotlivé komodity jsou v čase velmi volatilní, coţ přináší větší riziko spojené s tímto obchodováním. 16 3.3.3 Neexistuje pravidelný výnos Tento druh aktiv s sebou nepřináší pravidelný výnos v podobě peněţních výplat dividend, jako je tomu na příklad u akcií. Investor při nákupu komodit realizuje vţdy jen kapitálový výnos, kterým je případný rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. 16 Atlantik.cz [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: < http://www.atlantik.cz/nase-nabidka/produkty/komodity/vyhody-a-nevyhody> 18

3.3.4 Nevýhody komodit v porovnání s akciemi Komoditní futures kontrakt má omezenou platnost na několik měsíců, maximálně však 2 roky. Před datem dodání, kdy kontrakt exspiruje, musí být uzavřen. Pokud by tak majitel neučinil včas, musel by přijmout dodávku komodity. Oproti tomu akcie nemají ţádný limit jejich vlastnění. Investor můţe akcie vlastnit řadu let nebo si je ponechat natrvalo a pouze přijímat pravidelné výplaty, dividendy. Kaţdá akcie reprezentuje určitou společnost. Futures kontrakty naproti tomu reprezentují určité produkty, nikoli společnosti. Majitel akcie sice můţe přijít o své peníze, v případě likvidace společnosti, do které investoval. Nikdy se ale nemůţe dostat do záporné pozice. Akcionář totiţ neručí ţádnými svými investovanými penězi. To neplatí u komoditního investora, který se můţe dostat do záporných pozic oproti investované částce. A to i ve chvíli, kdy má komodita určitou hodnotu. Futures kontrakt je tvořen reálnými produkty, to je důvod, proč bude mít vţdy nějakou hodnotu. I za předpokladu pouze malých změn jednotkových cen futures kontraktu můţe dojít k obrovským ztrátám. 19

4 Investování na komoditním trhu V předchozích kapitolách jsme se zabývali důvody, proč investovat právě do komodit. Následující kapitola nám přiblíţí samotné obchodování komodit. Ukáţeme si, kdy koupit a kdy naopak prodat tak, abychom na rozdílu získali co nejvyšší zisk. Náš úspěch závisí na mnoha faktorech, jakými jsou naše znalosti, naše očekávání budoucího vývoje, ale také psychologie obchodování, kterou se budeme zabývat v samostatné kapitole. Nezbytností kaţdého obchodníka je umět analyzovat dostupné informace. Níţe zmíněné moţnosti investování se nepouţívají pouze pro komoditní obchodování, ale i pro všechny ostatní investiční nástroje obchodované na finančních trzích. Nás ale v této kapitole bude zajímat pouze investování do komodit, ostatní finanční nástroje nyní nebudeme uvaţovat. 4.1 Možnosti investování do komodit 4.1.1 Futures kontrakty Obchodování s komoditami probíhá převáţně pomocí futures nebo také termínových kontraktů. Futures kontrakty jsou smlouvy o koupi nebo prodeji dané komodity, kterými se zavazujeme komoditu v daném okamţiku koupit, respektive prodat. Obchoduje se s nimi na organizovaných trzích nebo burzách. Jak jiţ bylo popsáno výše, historicky se futures kontrakty pouţívali jiţ v 17. století v Japonsku, kde zemědělcům zapezpečovali finanční prostředky na pěstování rýţe. Nicméně dnes jiţ nemusíte danou komoditu koupit a skladovat. Aniţ byste komoditu fyzicky drţeli, můţete díky pohybům cen komodit získat, ale také ztratit nemalé finanční prostředky. Investor po předchozí analýze informací nakoupí určité mnoţství komodity, aniţ by ji fyzicky převzal. Daná surovina ještě ani nemusí být vypěstována. Podpisem smlouvy se investor stává vlastníkem obchodované komodity. Tu pak prodá ještě před termínem dodání a zinkasuje patřičný zisk, případně ztrátu. 17 17 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 20-21 20

4.1.2 Komoditní indexy Druhým nejběţnějším způsobem obchodování komodit jsou investice do komoditních indexů prostřednictvím produktů vydávaných velkými bankami. Komoditní indexy jsou souhrnné finanční instrumenty. Jejich cenu ovlivňují všechny zahrnuté komodity podle dané váhy. Cena komoditních indexů se vypočítává na základě aktuálních pohybů všech instrumentů v daném portfoliu. Obchodníci vyuţívají komoditní indexy jako benchmark vývoje komoditního trhu. Indexy mají jednu velikou výhodu, tou je rozloţení rizika. Obchodování pomocí indexů je mnohem bezpečnější. V indexu si obchodník můţe zvolit jakékoli komodity a také jejich váhu. Jejich nevýhodou je omezení zisku. Čím méně rizikový obchod, tím niţší riziko. Mezi nejznámější komoditní indexy na amerických burzách patří index CRB Reuters/Jefferies a S&P GSCI. 18 4.1.3 Promptní obchody Promptní obchody (přímý nákup) představují další způsob obchodování komodit. Existují komodity, které jsou obchodovatelné jak na termínových, tak i na promptních trzích. Příkladem takové komodity je zlato. Při promptním obchodování dochází k předání obchodovaných surovin, a to většinou během následujících dvou aţ tří dnů od uzavření kontraktu. Tyto obchody mají ale velkou nevýhodu, tou jsou dodatečné náklady, např. náklady na přepravu, na skladování, atd. 19 18 Finance.cz. Komoditní indexy? Zajímavá investiční alternativa... [online]. 2009-11-27. [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.finance.cz/zpravy/finance/243097-komoditni-indexy-zajimava-investicni-alternativa-/> 19 Veselá, Jitka: Investování na kapitálových trzích, Praha, ASPI, a.s., 2007, 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6, s.265 21

4.1.4 Komoditní opce Komodity se dají obchodovat pomocí opcí. Opce má tu specifičnost, ţe její majitel nemá povinnost koupit dané podkladové aktivum. Podkladovým aktivem mohou být na příklad komodity, měny, akcie. Produkt zajišťuje komoditní riziko. Komoditní opce je charakterizována jako právo nákupu nebo prodeje definovaného instrumentu k předem dohodnutým datům. Instrumentem se rozumí směna plateb ze sjednané pevné ceny kmodity za platby odvislé od aktuální ceny. Ten, kdo opci kupuje si tak zajistí své pohledávky nebo závazky proti očekávanému pohybu ceny komodit. V případě opačného vývoje cen pak na tomto vývoji profituje. Tento obchod je jednostranný, platby ze strany kupujícího jsou omezeny na platbu prémie. Kupující můţe patřit mezi méně bonitní klienty. K platbě prémia dochází 2 pracovní dny po sjednání obchodu. Vypořádání obchodu je vţdy finanční, nikoli fyzické. 20 Rozlišujeme dva typy opcí: 1. Call nebo-li kupní opce, která dává kupujícímu právo v budoucnosti koupit podkladové aktivum, kupující si tak zajišťuje svou pozici vůči zvýšení ceny komodity 2. Put nebo-li prodejní opce, která svému majiteli dává právo v budoucnosti podkladové aktivum prodat, tím slouţí při spekulaci na pokles aktiva, kupující si zajišťuje svou pozici vůči sníţení ceny komodity. Opce je také moţné dělit na americké a evropské opce. Hlavní rozdíl spočívá v tom, ţe u evropské opce můţe kupující tuto opci uplatnit aţ v době splatnosti, kdeţto u americké je to moţné kdykoli do doby splatnosti. 21 20 Kb.cz. Komoditní opce [online]. 2013-01-08 [cit. 2013-03-10]. Dostupný z WWW: <http://kb.cz/cs/firmy/firmy-sobratem-nad-60-milionu/komoditni-opce.shtml> 21 Komodity-opce.cz. Opce [online]. 2013-01-08 [cit. 2013-03-10]. Dostupný z WWW: <http://www.komodity-opce.cz/> 22

4.2 Dva způsoby obchodování komodit Existují dva způsoby obchodování, poziční (denní) a intradenní. Kaţdé z nich má svá specifika a kaţdé je vhodné pro jiného obchodníka. 4.2.1 Poziční obchodování Poziční obchodník drţí své otevřené pozice (setrvává v obchodě) déle neţ jeden den. Nakoupí určitou komoditu a neprodá ji dříve neţ některý z následujících dnů. Své pozice (futures kontrakty) můţe takový obchodník drţet několik dní, týdnů, měsíců i let. Pracuje tedy s denními, týdenními, i měsíčními grafy. Jeho časový horizont obchodování je delší neţ jeden den. 4.2.2 Intradenní obchodování Intradenní obchodník obchoduje během jednoho dne, své pozice pak drţí jen několik minut nebo hodin, nikdy ale ne přes noc. Takový obchodník pracuje s 1, 2, 5, 15 a 30 minutovými grafy. Z časového hlediska je intradenní obchodování velice náročné, obchodníci se svým obchodům musejí věnovat aţ několik hodin denně. 22 4.2.3 Výhody a nevýhody pozičního a intradenního obchodování Poziční obchodování Výhody časově nenáročné, menší stres téměř neomezený potenciál zisků grafy a data většinou zdarma řádný čas na rozmyšlení kaţdého obchodu 22 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 86 23

Nevýhody trh se můţe i několik týdnů hýbat jen do strany a vy tak dlouhou dobu nevíte na čem jste drţení pozice přes noc je rizikovější, můţe se udát řada událostí ovlivňujících cenu vyšší brokerské komise vyšší marginy (zablokované zálohy) většinou nenabízí okamţitý profit v porovnání s intradenním obchodováním přináší méně příleţitostí k obchodování, na vhodné konstelace můţeme čekat klidně i týdny většinou přináší mnohem vyšší riziko Intradenní obchodování Výhody kaţdý den začínáte s čistým listem většinou niţší brokerská komise (i pod 5 USD RT) niţší marginy (aţ o 75% menší neţ při pozičním obchodování) šance vydělat stovky dolarů doslova během pár minut obchodník nedrţí pozici přes noc často mnohem menší riziko Nevýhody omezený potenciál zisků (kaţdý obchodník končí s koncem obchodního dne) časově velice náročné moţnost provádět téměř výhradně pouze přes on-line obchodování intradenní real-time data a grafy je většinou nutné si platit téměř ţádný čas na přemýšlení o obchodech, často je nutné jednat v řádu vteřin 23 4.3 Typy spekulantů - obchodníků Spekulanty dělíme na fundamentální a technické. Toto rozdělení záleţí na kritériích, která pouţívají pro analýzy trhů. 23 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 87-88 24

4.3.1 Fundamentální obchodníci Fundamentální obchodníci se řídí nabídkou a poptávkou konkrétní komodity, tento vztah pak předurčuje jejich investiční rozhodnutí. Zabývají se nejrůznějšími ukazateli, sledují zásoby dané komodity, počasí, atd. Tento druh obchodování je velmi náročný a vyţaduje znalost dané komodity do hloubky. Aby byla analýza dostatečná, je zapotřebí sledovat vývoj na celém světě. Fundamentální obchodník se tedy většinou soustředí na několik komodit, jejichţ studiu věnuje celý svůj čas. 4.3.2 Techničtí obchodníci Oproti tomu techničtí obchodníci vychází ze studia grafů. Většina malých obchodníků je zaměřena právě technicky. Stačí jim pouze aktuální graf cenového vývoje dané komodity, nemusí znát další podrobnosti. Většina obchodníků pak oba přístupy kombinuje. 4.3.3 Technická analýza Technická analýza je zaloţena na technickém studiu grafů, jeţ jsou jedním z nejobvyklejších a pro mnohé nejjednodušším způsobem obchodování. Grafy znázorňují, jak se v průběhu času mění cena sledované komodity. Mezi nejčastější grafy patří čárový graf (bar chart). Pokud dokáţeme správně číst a analyzovat ceny komodit na grafech, pak můţeme jiţ z pohledu na graf zjistit, zda je cena dané komodity příliš nízká či vysoká a spekulovat tak o jejím budoucím pohybu nahoru nebo směrem dolů. Nákupy a prodeje podle komoditních grafů uskutečňujeme na základě ukazatelů, o kterých se zmíníme dále. 24 Ukazetelem kaţdého grafu je cena a časové měřítko. Obchodování na komoditních trzích probíhá nepřetrţitě, ceny komodit se mění kaţdou minutu. Je moţné zobrazit si grafy zobrazující různá časová měřítka, např. graf zobrazující obchodování po 5 minutách, po 60 minutách, po dnech nebo i týdenní a měsíční pohyby. Vidíme tak vývoj cen v daném časovém období. Ovšem pouţití vhodného časového měřítka není náhodné a mělo by odpovídat typu obchodování. Nejdůleţitější prvek tvoří pro technického obchodníka stanovení trendu, jenţ na trhu panuje. Křivka trendu se vyznačuje spojením po sobě jdoucích cenových extrémů. 24 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 26 a 31 25

Základními informacemi, které lze z grafu vyčíst jsou: OPEN jedná se o cenu, při které trh otevřel v daném časovém intervalu HIGH je nejvyšší cena, která byla v daném časovém intervalu otevřena LOW nejniţší cena, která byla v daném časovém intervalu dosaţena CLOSE je cena, za kterou trh daného dne uzavřel 25 Technická analýza vychází ze 3 grafů: Čárový graf Svíčkový graf Sloupcový graf 25 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 36 26

Graf 1 - Čárový graf Zdroj: <http://www.xtb.cz/vzdelani/zaklady_investovani_na_financnich_trzich/technicka_analyza/grafy/> [cit. 2012-02-10]. 27

Graf 2 - Svíčkový graf Zdroj: <http://www.xtb.cz/vzdelani/zaklady_investovani_na_financnich_trzich/technicka_analyza/grafy/> [cit. 2012-02-10]. 28

Graf 3 - Sloupcový graf Zdroj: <http://www.xtb.cz/vzdelani/zaklady_investovani_na_financnich_trzich/technicka_analyza/grafy/> [cit. 2012-02-10]. 29

Graf 4 - Sloupcoý graf detail Zdroj: <http://www.xtb.cz/vzdelani/zaklady_investovani_na_financnich_trzich/technicka_analyza/grafy/> [cit. 2012-02-10]. 30

4.4 Obchodování jdeme na to 4.4.1 Vstup do trhů otevření pozic Existují pouze dva způsoby, jak vstoupit do trhu: můţete být buď dlouzí (long) nebo krátcí (short). Pokud jste dlouzí (long), znamená to, ţe nakupujete komoditní kontrakt s očekáváním vzrůstu ceny. Naopak jste-li krátcí (short), pak očekáváte pokles ceny a komoditní kontrakt tedy prodáváte, a to i přesto, ţe jej nevlastníte. Výhodou komodit je tedy skutečnost, ţe vydělávat můţete jak při růstu ceny, tak i při jejím poklesu. Základním pravidlem dlouhé pozice je koupit levně a prodat dráţ. V krátké pozici je tomu přesně naopak. V komoditním obchodování se pouţívají pojmy otevření a uzavření pozice. Rostoucí trhy, při kterých cena komodit roste, jsou označovány jako býci (bull), klesající, kdy cena klesá, pak jako medvědi (bear). Tyto pojmy označují cenový trend, kterým se daný trh ubírá. Takový trh má buď dlouhodobou tendenci stoupat, v případě býků, nebo klesat u medvědů. Podhájský a Nesnídal uvádějí: nejprofitabilnější obchodní strategie vycházejí z těch, které následují trend. Pokud jde obchodník s trendem, vydělává. Pokud jde proti trendu, prodělává. 4.4.2 Technické obchodování Technické formace a ukazatele jsou nástroje, které nám řákají, kdy máme vstoupit do trhu a kdy z něho naopak vystoupit tak, abychom měli co největší pravděpodobnost, ţe náš obchod bude ziskový. Technické ukazatele jsou snadno pozorovatelné konstalace grafů, nebo-li formace. Historie ukazuje, ţe určité formace na grafech se objevují v pravidelných intervalech, na jejich základě je tedy moţné předvídat, jakým směrem se bude trh do budoucna ubírat. Úsečky grafů jsou tvořeny chováním davu lidí, proto psychologie davů nám tedy můţe pomoci nastínit další vývoj tohoto davového chování. Díky technickým formacím jsme schopni vstupovat do profitabilních obchodů. 31

Existuje mnoho druhů technických formací, od základních formací (patterns), přes sloţité kombinace klouzavých průměrů aţ po matematicky zaloţené indikátory typu stochastics. 26 4.4.3 Základní technické ukazatele- nástroje 1. Support a resistance Jsou to body, kde cena vzdorovala dalšímu růstu či poklesu. Support je cena, pod kterou nechce nikdo prodávat. Je to určitá podlaha, nebo-li spodní hranice, kterou je velká většina obchodníků ochotná přijmout jako minimální a pod kterou se obchodníci zdráhají prodávat. Resistance je určitý strop, nejvyšší cena, kterou je většina obchodníků za nákup dané komodity či akcie ochotná zaplatit. Je velmi důleţité umět tyto supporty a resistance (S/R) rozpoznávat. Jsou důleţitým bodem grafu, který můţe rozhodnout o dalším směru trhu. 27 Na grafu je poznáme tak, ţe zde cena stagnuje na určité hodnotě, čím déle pak ke stagnaci ceny dochází, tím silnější tato bariéra je. Příklad grafu s resistancí a supportem je zobrazen na obrázku č. 5. Vţdy je důleţitá délka S/R bodů. Čím déle se trh určitou S/R hranici zdráhá prorazit, tím pevnější S/R hranice je. Trh se můţe buďto od S/R odrazit nebo S/R prorazit. Ať učiní první nebo druhé, většinou následuje výrazný pohyb, který nám můţe přinést (nemalý) zisk. Je důleţité stanovit si kdy do trhu vstoupit, ale také kdy z něho vystoupit. Dobrá strategie je vystoupit v okamţiku, kdy trh vytvoří novou S/R úroveň, kterou prorazí. 26 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 38-45 27 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 47 32

Je velmi důleţité dobře vysledovat a označit si všechny supporty a resistence v historii grafu. Supporty a resistence vytvořené v minulosti mohou cenu zbrzdit i v budoucnosti. Pokud trh vytvořil v minulosti nějaký pevnější support nebo resistenci, i v budoucnu se můţe tento support nebo resistence stát důleţitým bodem, který bude buďto proraţený, nebo se od něho cena odrazí. 28 Graf 5 - Support a resistence Zdroj: <http://www.swing-trade-stocks.com/support-and-resistance.html> [cit. 2012-02-10]. 28 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 49-57 33

2. Klouzavé průměry Klouzavé průměry jsou jednou ze základních vstupních a výstupních strategií. Hovoříme o tzv. jednoduchých klouzavých průměrech (simple moving averages MA). Jednoduchý klouzavý průměr je průměr několika posledních zavíracích cen (close). Spočítáme jej tak, ţe sečteme celkovou hodnotu uzavíracích cen několika posledních obchodních dnů (např.10) a vydělíme počtem dnů (v našem případě 10). Kaţdý nový obchodní den nám tak vytvoří nový klouzavý průměr hodnotu pohybující se většinou nad či pod fluktuací posledního obchodního dne. Vzorec výpočtu klouzavého průměru: MA = (P1 +... + Pn) / n Pn - uzavírací cena (close) n-intervalu obchodních dnů n - počet dnů, na jehoţ základě klouzavý průměr počítáme Většina internetových portálů se zdroji grafů jiţ má v sobě tuto metodu výpočtu klouzavého průměru zabudovánu. V grafu se nám pak po zadání dat klouzavé průměry vykreslí v podobě křivky, která určitým způsobem graf kopíruje. Jsou to vizuální indikátory, snadno zobrazitelné na kaţdém grafu. Nejjednodušší strategie obchodování s klouzavými průměry říká: pokud protne cena na grafu klouzavý průměr, je toto povaţováno jako vstupní či výstupní signál. Pokud cena protne klouzavý průměr směrem dolů, pak se jedná o signál k prodeji. V opačném případě, protne-li cena klouzavý průměr směrem nahoru, je to signál k nákupu. Při pouţití klouzavého průměru závisí stanovení počtu dnů jako parametru na preferencích obchodníka. Čím menší počet dnů do klouzavého průměru pouţijete, tím více obchodních příleţitostí (i ztrátových) bude systém generovat. Většina obchodních systémů zaloţených na klouzavém průměru pouţívá pro vstupní a výstupní signály kombinaci dvou a více klouzavých průměrů. U jednoduchých klouzavých průměrů dostáváme signál ke vstupu do pozice vţdy, kdyţ je jednoduchý klouzavý průměr protnutý trhem. U dvojitých klouzavých průměrů, abychom dostali signál ke vstupu do pozice, musí rychlejší klouzavý průměr překříţit pomalejší klouzavý průměr. 34

Kaţdé místo na grafu, kdy cena trhu protnula klouzavý průměr, je signálem ke vstupu či výstupu do trhu/z trhu. Příklad obchodování s pomocí dvojitých klouzavých průměrů: Signál k nákupu dostaneme v případě, ţe rychlejší MA (9 denní) protne pomalejší MA (18 denní) směrem vzhůru. Signál k prodeji pak v případě, ţe rychlejší MA protne pomalejší MA směrem dolů. Klouzavé průměry fungují nejlépe v dobře trendujících trzích, jsou ale vhodné i pro intradenní obchodování. Je vţdy důleţité dívat se na obchodování z dlouhodobějšího horizontu. Výhodou intradenního obchodování je, ţe se roky zkracují na měsíce. 29 3. Trendové čáry (trendlines) Patří k základním nástrojům technické analýzy při komoditním a akciovém obchodování. Charles Dow tvrdil, ţe trhy mají tendenci trendovat, nebo-li tvořit neustálé, různě trvající býčí a medvědí trendy. Trendy je pak moţné měřit a označovat s pomocí jednoduchých čar, nazývanými trendové čáry. Tvoří se propojením několika bodů grafu. V růstových (býčích) trendech se trendové čáry tvoří s pomocí propojení LOW jednotlivých cenových čar na grafu, v případě klesajících (medvědích) trendů naopak s pomocí HIGH jednotlivých čar na grafu. Pokud trend prolomí trendovou čáru, je vytvořen nový trend. Str. 64 Podhájský Pokud trh protne trendovou čáru v rámci býčího trhu, je to moţné povaţovat za signál k prodeji. Pokud trh protne trendovou čáru v rámci medvědího trhu, je to moţné povaţovat za signál k nákupu. 30 29 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 55-59 30 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X,, s. 64 35

4. Dvojitý vrchol a dvojité dno (double top/double bottom) Tato strategie přináší výrazný potenciál zisku a velmi omezený risk. Jejím základem je především psychologie davu obchodníků v komoditních a akciových trzích. Základní filosofie strategie dvojitý vrchol/ dvojité dno: Pokud cena vytvoří nový vrchol nebo nové dno, ze které vytvoří korekci a následně jiţ nový vrchol či nové dno nepřekoná, je to signál k tomu, ţe obchodníci odmítají obchodovat cenu ještě výše nebo naopak ještě níţe, a tak můţeme s největší pravděpodobností očekávat obrat trendu. 31 V momentě, kdy trh selţe ve snaze prorazit nedávný vrchol a vytvoří tak dvojitý vrchol, většinou následuje pád ceny. Dvojité dno se nám vytvoří pokaţdé, kdyţ se trh selţe v překonání svého posledního dna (low). 4.4.4 Investiční riziko S kaţdým investováním jde ruku v ruce určitá výše rizika. V zásadě platí, ţe čím vyšší je výnos z investice, tím vyšší je riziko s investicí spojené. Riziko je nebezpečí, ţe výnos očekávaný bude jiný neţ výnos skutečný. Existuje šest základních rizik spojených s investováním: - inflační riziko - kreditní riziko - úrokové riziko - riziko likvidity - riziko trhu - měnové riziko 32 Jednou z moţností jak sníţit riziko investování je diverzifikace portfolia. Další moţnosti jak sníţit riziko při obchodování právě s komoditami si uvedeme níţe. Patří sem především stoploss a money-management. 31 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 66 32 Penize.cz. Investiční rizika [online]. 2012-01-09. [cit. 2013-01-25]. Dostupný z WWW: <http://www.penize.cz/15914- investicni-rizika> 36

1. Stop-loss Stop-loss je důleţitou součástí kaţdého obchodování, představuje ochranu proti finančnímu krachu. Jinak řečeno stop-loss představuje jakousi krajní hranici, při níţ obchodník dobrovolně inkasuje malou ztrátu ještě neţ se rozroste do obrovské ztráty. Podle mého názoru by se ţádný obchodník neměl do obchodů pouštět bez pouţití tohoto nástroje. Stop-loss se zadává společně s příkazem k nákupu, kdy brokerovi pošleme i pokyn k zadání do trhu v případě exekuce stop-loss, tedy prodejní příkaz. Ten nás v pravou chvíli dostane ze ztrátové pozice. Velikost stop-lossu se stanovuje těsně pod S/R bariéru. Jsme tak chráněni proti moţnosti neomezených ztrát. 33 2. Money-management Je to schopnost omezovat naše ztráty na minimum a vítězné obchody nechat růst na maximum, tím si z dlouhodobého pohledu zabezpečujeme, ţe naše ztráty budou vţdy mnohem menší neţ naše zisky. 34 Poměr risku a pravděpodobného zisku (risk reward ratio RRR) Risk je částka, kterou riskujeme na jeden obchod, a která by měla být ředem jasně stanovená viz stop-loss.díky stop-lossu tak můţeme mít riziko pod kontrolou, jelikoţ předem známe jeho výši. Toto je první základ money-managementu. Pravděpodobný průměrný zisk je částka, jakou nám naše obchodní strategie z dlouhodobého průměru naděuje. Kolik průměrně naše strategie vydělává lze zjistit ze vzorce pro pravděpodobný průměrný zisk. Lze pro něj pouţít jak reálné, tak i papírové obchody. Součet všech zisků Průměrný zisk = --------------------------------------- Počet uskutečněných obchodů 33 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 77 34 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 105 37

Nejjednodušší podoba money-managementu spočívá ve stanovení našeho risku, našeho pravděpodobného zisku a vzájemného poměru mezi riskem a ziskem (RRR). Ideálně bychom měli mít zisky několikanásobně vyšší neţ zisky. 3 pravidla money-managementu: 1. Jediné, co můţete v trhu skutečně kontrolovat, je váš risk hledat systém, kde vţdy riskujeme menší částku neţ je zisk 2. Nepátrejte po vysoké pravděpodobnosti, ale raději po vysokém RRR zaměřte se raději na hledání systémů s vysokým poměrem risku a pravděpodobného průměrného zisku RRR, alespoň 1:2 nebo mnohem větším 3. Pryč od systému, který naděluje srovnatelné či dokonce menší zisky neţ je předem stanovený risk do celkového money-managementu byste měli započítat i výši brokerských komisí Příkladem jednoduché obchodní strategie můţe být obchodování formací dvojité dno/dvojitý vrchol. Tato formace má konstantně vyšší pravděpodobnost úspěšnosti neţ 50% a zároveň velmi často přinese mnohonásobně vyšší zisk neţ je riskovaná částka. Money-management je schopnost inkasovat velmi malé ztráty a několikanásobně vyšší zisky (cut your looses soon, let your profits run) neboli schopnost vystupovat ze ztrátových obchodů jen s velmi malými ztrátami a nechat profitové obchody růst do výše mnohonásobně vyšší neţ předem stanovený risk. 38

4.4.5 Jak vybrat brokera Broker je zprostředkovatel, který pro nás nakupuje a prodává komoditní kontrakty. Ty lze nakupovat a prodávat pouze přes brokera, jelikoţ pouze on má k tomu oprávnění. Za tuto sluţbu si broker účtuje poplatek, kterému se říká brokerská komise (commisssion, fee). Tuto komisi si broker účtuje za kompletní obchod, tzn. vstup i výstup z pozice (round turn RT). Někteří brokeři si účtují první část komise při vstupu do pozice a druhou při výstupu z pozice. S brokerem komunikujeme prostřednictvím tzv. příkazů (orders). Příklad příkazu brokerovi: BUY (nakoupit) 1 kontrakt komodity CUKR za cenu 100 Spolu s příkazem by měla být zadána i pozice stop-loss: SL (stop-loss) 100 USD od exekuovaného vstupu Je moţné zadat i naši výstupní cenu (tzv. profit target): PT (profit target) 1 500 USD od exekuovaného vstupu Po obdrţení příkazu přistupuje broker k jeho plnění (fill), k tomu dochází prostřednictvím jeho člověka na obchodním parketu (local). Po potvrzení o plnění od brokerova local, okamţitě odešle toto potvrzení (confirmation) Vám. Konfirmace od brokera vypadá následovně: Komodita CUKR nakoupena za cenu 100 39

3 druhy služeb poskytované brokerem: 1) FULL SERVICE (FS) - s touto sluţbou pro vás broker nakupuje a prodává komodity a akcie, zároveň máte nárok na veškeré konzultace, rady, tipy a doporučení. Tyto sluţby jsou vhodné pro naprosté začátečníky. Broker vás v rámci této sluţby také naučí správně zadávat příkazy. 2) DISCOUNT SERVICE - tato sluţba je levnější neţ full servis, v rámci ní je ale poskytnuto méně sluţeb. V rámci této sluţby pouze podáváte příkazy brokerovi po telefonu nebo emailem. Pokud budete mít zajištěnu pouze tuto sluţbu, je nezbytné, abyste uměli sami zadávat konkrétní příkazy a byli schopni je i správně formulovat. V této sluţbě jiţ nejsou zahrnuty konzultace či rady. 3) ON-LINE SERVICE - tento způsob obchodování je sice nejlevnější, s brokerem jiţ se vůbec nesetkáváte, nicméně si všechny příkazy musíte zadat sami, a to elektronicky přes tzv. on-line obchodní platformu - k nákupu a prodeji akcií a komodit Vám stačí pouze počítač a internet a platforma, tu získáte od svého brokera při otevření účtu - tento způsob obchodování není vhodný pro úplné začátečníky - velkou výhodou při tomot způsobu obchodování je, ţe Vámi zadané příkazy jdou přímo na obchodní parket, nákup a prodej je tedy rychlejší neţ u výše uvedených způsobů obchodování 35 Podhájský radí: Při hledání brokera se obecně vyplatí být maximálně otevřený a zcela na rovinu mluvit o svých představách, přáních, ale i úrovni vlastních zkušeností. 36 35 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 112-114 36 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 114 40

Srovnání tuzemských a zahraničních brokerských domů výhody a nevýhody Tuzemské brokerské domy budou k Vám hovořit česky díky niţší konkurenic zaplatíte za jejich sluţby obvykle více díky niţší konkurenci nemusí být sluţby tak propracované a rozmanité pravděpodobně budete potřebovat vyšší částku k otevření účtu peníze jsou na účtu v ČR, není třeba je převádět do zahraničí Zahraniční brokerské domy je třeba ovládat cizí řeč díky velmi vysoké konkurenci máte moţnost najít opravdu zajímavé nabídky a platit i výrazně méně za sluţby lze najít společnost, která vám otevře účet uţ i od 300 USD (v případě akcií, v případě komodit to bývá minimálně 1-2 tisíce USD) Jak hledat brokera: 1) domluvte si osobní schůzku - první dojem můţe hodně napomoci při rozhodování 2) případně upřednostněte telefonát před emailem 3) ptejte se na všechno - např. Jak dlouho broker tuto činnost vykonává, co dělal před tím, jeho vzdělání, zda sám obchoduje komidity, pokud ne, tak proč, atd. 4) vše si zapisujte - později můţete poravnat, co vám broker nasliboval se skutečností 5) na první scůzce nic neslibujte a ani nepodepisujte 41

5 Psychologie obchodování Psychologie obchodování je jednou z nejdůleţitějších podmínek úspěšného obchodování, které by ţádný obchodník neměl podceňovat. Podle mého názoru je lidská psychika a vyrovnanost člověka nezbytnou součástí všeho, co děláme. U obchodování je to nutná podmínka. Myslím si, ţe nevyrovnaný člověk můţe prodělat i na dobrém obchodě. Pouze člověk, který stojí nohama pevně na zemi a nejde s davem, je schopný vydělat milióny a prodělat jen minimální ztráty. Kaţdý obchodník by se měl umět se ztrátami vyrovnat. Ztráty jsou totiţ součástí obchodování a nelze se jim zcela vyhnout. Vstupní strategie a money-management jsou důleţitými předpoklady úspěšného obchodování. Nicméně důleţitější je psychologie obchodování. Podle Dr. Van Tharpa je úspěšné obchodování sloţeno ze 60% psychologií, 30% moneymanagementem a pouze 10 % vstupní strategií. 37 Základem úspěšného obchodování jsou disciplína, sebekázeň a schopnost vyrovnávat se se ztrátami. Cesta k pohádkovému bohatství vede skrze nekonečné mnoţství malých ztrát. Podle Podhájského a Nesnídala je důleţité: Znát sám sebe Vytvořit systém, kterému věříme a ztotoţňujeme se s ním Papírový trénink, nebo-li vše si vyzkoušet nanečisto, s hypotetickými penězi Víra v pravděpodobnost Obchodujte jen s vlastními penězi a to jen s těmi, které si můţete dovolit ztratit Dejte si do pořádku vlastní ţivot Relaxujte, meditujte Mějte alespoň ze začátku vedlejší příjem Buďte raději skeptičtí neţ optimističtí 38 37 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 97 38 Nesnídal, Tomáš, Podhájský, Petr: Obchodování na komoditních trzích průvodce spekulanta, Grada Publishing, Praha, 2005, 133 s., ISBN 80-247-1499-X, s. 101-104 42

Díky forexovému obchodování svého přítele vím, ţe vyrovnanost a disciplína jsou opravdu nezbytností. Kolísání těchto trhů je na denním či spíše minutovém pořádku. Sebekázeň a neztrácení hlavy Vám můţe vydělat zajímavé sumy. Samozřejmostí je ale také sledování ekonomického dění. Velmi se ztotoţňuji s následujícím citátem: Chceme-li ovládnout svět, musíme se nejprve naučit ovládat sami sebe. 39 Tuto myšlenku lze vyuţít v jakékoli oblasti našeho ţivota. Pokud neovládáme svůj vnitřní svět, pak jen těţko uspějeme v tom vnějším. Tato mentální přípravva je velmi důleţitá pro samotné obchodování. Tak jako ve všech oblastech, ve kterých si přejem uspět, tak i v obchodování je nezbytné stanovit si cíle. Bez určení cíle, kam chceme dojít, není moţné určit cestu, která nás k cíli přiblíţí. Sama se jiţ několik let zabývám poznáváním sama sebe a tím, jak myšlení ovládá náš ţivot. Jak jej můţe zpříjemnit a zkvalitnit nebo nám pod nohy házet klacky. Vše záleţí na nás samotných. Myšlenky přinášejí věci. Důvěra v sama sebe pomáhá k úspěchu. Stanovení cíle by mělo být doprovázeno vědomím, co mě k jeho dosaţení vede. Proč jej chci dosáhnout. Vytrvalost je vlastností úspěšných lidí. Tito lidé se nevzdávají, tito lidé se dlouhá léta učí a učit se nepřestávají ani ve chvíli, kdy úspěchu dosáhnou. Psychologie je nejdůleţitější, ale také nejzrádnější překáţkou v úspěšném obchodování. Jak uvádí John Nowak: Vlastní psychika je nejdůleţitější klíč ke stabilním příjmům v obchodování. 40 Mnozí úspěšní obchodníci uvádějí, ţe studium vlastního já je mnohem důleţitější neţ-li studium trhů. Studium vlastního já se staneme mistry v ovládání našich emocí, které by naše obchody mohly zcela zničit. 39 Nowak, John, Nesnídal, Tomáš, Podhajský, Petr: Kompletní průvodce psychologie obchodování, 1.vyd. e-book, Praha: Centrum finančního vzdělávání, 2008, 223s., Dostupný z WWW: <http://www.financnik.cz/>, s.2 40 Nowak, John, Nesnídal, Tomáš, Podhajský, Petr: Kompletní průvodce psychologie obchodování, 1.vyd. e-book, Praha: Centrum finančního vzdělávání, 2008, 223s., Dostupný z WWW: <http://www.financnik.cz/>, s.9 43

Graf 6 - Ingredience úspěšného tradingu Zdroj: <http://www.financnik.cz/>, [cit. 2013-02-13]. Úspěšný trading tvoří ze 60% psychologie a 40% pak tvoří zbytek. Pokud chceme někam dojít, musíme vědět, kam kráčíme. 41 Musíme mít cíl, kam jdeme. Tento cíl ale musí být co nejvíce specifický. Je velmi důleţité vědět i proč k němu chceme dojít. Jaké jsou naše motivy a představy. Vědět, čeho dosáhnu aţ tento cíl splním. Cíl si rozepište do co nejpodrobnějších detailů. Jakmile je cíl stanoven, můţeme přistoupit k druhému kroku, tím je příprava k dosaţení cíle. Tím, ţe cíl konkrétně specifikujeme, uvidíme, jak jej můţeme dosáhnout, co vše pro to budeme muset udělat. Velmi důleţitá je i dostatečná motivace a také plná koncentrace na daný cíl. Úspěšní lidé si věří, úspěšní lidé zaujmuli postoj: Udělám to, dokáţu to. Při studiu nejrůznější velmi úspěšných lidí jsem zjistila, ţe všichni mají něco společného. Všichni pochopili význam myšlení, důleţitost neochvějné víry v sebe sama. Jakmile se naučili ovládat své myšlení a své emoce, dosáhli všeho, co si předsevzali. Všichni tito lidé si také své cíle konkretizovali a písemně zaznamenávali. 41 Nowak, John, Nesnídal, Tomáš, Podhajský, Petr: Kompletní průvodce psychologie obchodování, 1.vyd. e-book, Praha: Centrum finančního vzdělávání, 2008, 223s., Dostupný z WWW: <http://www.financnik.cz/>, s.21 44

6 Analýza vybraných komodit případová studie V praktické části jsem se zaměřila na případ pana Nováka. Ukáţeme si tak na příkladu, jaké moţnosti má investor, který chce investovat své volné finanční prostředky do komodit. Pan Novák se rozhoduje mezi různými investičními příleţitostmi a díky svému předchozímu průzkumu teď ví, ţe komodity jsou pro něho nejzajímavějším a nejvhodnějším způsobem, jak zhodnotit své peníze. Jelikoţ má celkem nemalé finanční prostředky, které je ochoten investovat, má tak mnoho moţností a zároveň je i schopen diverzifikovat své portfolio. Pan Novák totiţ ví, ţe diverzifikace portfolia můţe výrazně sníţit riziko spojené s investováním. Nicméně i komodity skýtají velké mnoţství moţností. Pan Novák se tedy rozhodl analyzovat nejvíce obchodované komodity. Tento základní průzkum mu umoţní rozhodnout se pro jednu či dvě komodity, které mu znásobí vloţené finanční prostředky. Po předběţném průzkumu vytvořil pan Novák uţší výběr 10ti komodit jako moţností k investici. Rozhodl se, ţe by zpočátku investoval do 2 z nich, a to do zlata a do ropy. Následně potom, co by mohl sledovat výsledky svých prvních obchodů, by se pak rozhodl, zda investovat do některých jiných komodit nebo investovat více do zlata a ropy. Obrázek 1-10 nejobchodovanějších komodit Zdroj: <http://www.tiptoptens.com/2011/01/31/top-10-most-traded-commodities/>, [cit. 2013-02-13]. 45

Pan Novák zjistil, ţe mezi deset nejobchodovanějších komodit patří následující komodity: 1. Ropa Ropa je jednou z deseti nejvíce obchodovaných komodit na světě, ve skutečnosti podle některých odhadů je nejobchodovanější komoditou vůbec. Těţba ropy probíhá především na Středním východě. Odtud plynovody putuje do rafinérií, a poté je dopravována do tankerů na trzích po celém světě. Ceny ropy ovlivňuje mezinárodní organizace OPEC (Organizace zemí vyváţejících ropu mezivládní orgán zřízený v roce 1960). Jeho zakládajícími členy byly Saudská Arábie, Írán, Kuvajt, Irák a Venezuela. Rychlý ekonomický rozvoj v rozvíjejících se ekonomikách naznačuje, ţe ve střednědobém aţ dlouhodobém horizontu bude trend poptávky po zlatu stále stejně silný. Globální ekonomika čelí rostoucím cenám komodit, stejně tak jako i vyšším nákladům na energie, včetně cen ropy. Pokud nezačneme pouţívat novou technologii, která by poháněla motory automobilů jako alternativní paliva, na příklad nová generace biopaliva a vodíku, pak zůstane mezi nabídkou a poptávkou napjatá situace. OPEC má tímto zajištěnou velice dobrou pozici a můţe tak ovlivňovat budoucí dění. Pomáhá tomu i fakt, ţe OPEC ovládá převáţnou většinu světových zásob ropy a tím i významně ovlivňujě ceny energií. Z tohoto vyplývá, ţe ropa je z pohledu pana Nováka v dlouhodobém měřítku poměrně bezpečnou investicí. 2. Káva Káva je druhou nejčastěji obchodovanou komoditou na světě. Je produkována v jiţní Asii, Asii a Africe. Hlavními spotřebiteli jsou Spojené státy americké a Evropa. Kaţdý den je na světě spotřebováno 2,25 miliard šálků kávy. Káva patří mezi měkké komodity, u nichţ patří Brazílie mezi přední světové výrobce (33,74 milionů pytlů kávy, 2007/2008). Mezi dalšími jsou Vietnam, Kolumbie a Indonésie, jak uvádí Mezinárodní organizace pro kávu. Obchodovány jsou dva druhy kávy, a to Arabica (75%), která se pěstuje především v latinské Americe a východní Africe. Zatímco Robusty (25%) se pěstuje hlavně ve střední Africe a jihovýchodní Asii. 3. Zemní plyn Zemní plyn je obchodován hojně. Je totiţ jedinou komoditou, která se pouţívá naprosto všude, od vaření aţ po ohřev vody v zimě. Cena zemního plynu velmi kolísá. 46

4. Zlato Zlato bylo vţdy cenné, důvodem můţe být jeho krásná zářivá barva nebo jeho vzácnost. Ţeny jej nesmějí postrádat mezi svými šperky. Pro kaţdého znamená něco jiného. V současné době je ale velmi důleţitou obchodovanou komoditou. V období hospodářské krize se zlato velmi často pouţívá jako způsob zajištění. Díky tomu zaznamenala jeho cena v nedávné době plynulý růst. Podle většiny odhadů cen bude cena zlata v letošním roce i nadále růst. Proto se pan Novák rozhodl, ţe zlato bude další komoditou, do které hodlá investovat. 5. Ropa Brent Po ropě patří mezi druhou největší produkci ropy na trhu. Tento druh ropy byl v podstatě převzat z oblasti Severního moře a Norska. Oblast jako Evropa a Afrika vyuţívají ropu Brent jako doplněk ropy. 6. Stříbro Estetické pouţití, investice do stříbra a průmyslové vyuţití, to jsou tři trhy se stříbrem. Bill Gates a několik dalších lidí investovali do stříbra velké mnoţství peněz. Stříbro patří mezi nejhojněji obchodované komodity světa. 7. Cukr Jedná se o sedmou nejvíce obchodovanou komoditu. Kaţdý má rád sladké. Neexistuje místo na světě, kde by se cukr neobchodoval. Cukr zaznamenává dlouhodobý růst, a to v důsledku rostoucí poptávky ze strany rozvíjejících se asijských ekonomik, zejména Číny. Další příčinou růstu poptávky je konkurence mezi potravinami a biopalivy, kde je cukr přeměňován na ethanol. Největším výrobcem na světě je Brazílie (29%), země, která tuto komoditu pouţívá také jako palivo v silniční dopravě, následována Indií, Čínou a USA. 8. Kukuřice Kukuřice je nejvšestrannějším zemědělským produktem, poptávka po ní je obrovská, a to po celém světě. Je také označována jako ţluté zlato. 70% kukuřice se pěstuje v USA, pro její produkci je určeno 80 milionů akrů. USA produkuje okolo 280 milionů tun (2005), jenţ tvoří asi 40% celosvětové produkce. Na druhém místě je Čína s 19%. Asi polovina kukuřice vyprodukované v USA je geneticky upravena. Klíčovou otázkou do budoucna je, jak daleko 47

bude rostoucí konkurence kukuřice mezi potravinami a energií z biomasy a jaký vliv na trţní cenu bude tato konkurence mít. 9. Pšenice Pšenice je nejdůleţitější obilovinou zabezpečující potravu milionům lidí na celém světě. Její celosvětová významnost je hlavním důvodem k jejímu obchodování na komoditním trhu. Mezi obchodované odrůdy patří tzv. tvrdé červené zimy, tvrdá červená jara a měkké červené zimy. Pšenice je základní potravinou pro výrobu chleba a dalších sacharidových produktů. Jejím největším producentem je Čína, následovaná Indií, USA a Ruskem. 10. Bavlna Bavlna je velmi silná a odolná vláknina. Poptávka po ní je neustále velká, patří tak mezi další často obchodované komodity. Největším producentem bavlny je Čína, následovaná USA, Indií, Pákistánem a Uzbekistánem. USA zaujímá vedoucí postavení v celosvětovém exportu bavlny. Bavlněný průmysl v USA je natolik obrovský, ţe jeho hodnota přesahuje 25 miliard dolarů. WTO 42 ale prohlásila, ţe existují váţné problémy, týkající se dotací vyplácených americkým farmářům. Tento fakt ohroţuje cenu bavlny po celém světě. 43 Pan Novák se rozhodl investovat zatím pouze do zlata a ropy. U těchto dvou komodit se pustil do podrobnějších průzkumů. 42 WTO World Trade Organisation (Světová obchodní organizace) 43 Tiptoptens.com. Top 10 Most Traded Commodities. [online]. 2011-04-18. [cit. 2013-01-25]. Dostupný z WWW: <http://www.tiptoptens.com/2011/01/31/top-10-most-traded-commodities/> 48

6.1 Zlato jako investice Obrázek 2 - Zlatý ingot, 12,5kg Zdroj: <http://cs.wikipedia.org/wiki/investi%c4%8dn%c3%ad_zlato> [cit. 2013-02-13]. Ze všech drahých kovů je zlato nejpopulárnější investicí. Investoři všeobecně nakupují zlato jako zajištění proti ekonomické, politické či sociální krizi (včetně zajištění proti poklesu na trhu s investicemi, narůstajícím státním dluhům, selhání měn, inflaci, válkám a sociálním nepokojům). Stejně jako ostatní trhy je i trh se zlatem předmětem spekulace. Historie zlatého standardu, role zlatých rezerv centrálních bank a nízká korelace zlata s ostatními cenami komodit naznačují, ţe zlato se chová spíše jako měna neţ komodita. Zlato nelze povaţovat za klasický investiční instrument, jedná se spíše o uchovatele hodnoty, navíc tuto komoditu na rozdíl od jiných nelze multiplikovat, její mnoţství je totiţ omezené a lze jej vyčerpat. 6.1.1 Cena zlata Zlato bylo v historii pouţíváno jako platidlo. Mnoho evropských zemí realizovalo v 2. polovině 19. století zlaté standardy. Ty byly dočasně pozastaveny finanční krizí, která vznikla díky první světové válce. Po druhé světové válce, tzv. Bretton Woods systém ustálil americký dolar za zlato ve výši USD 35 za trojskou unci. Tento systém existoval aţ do roku 1971, do tzv. Nixonova šoku, kdy se prezident Nixon pokusil zastavit ekonomickou stagnaci USA odpoutáním dolaru od zlatého standardu. Vytvořil se tak přechod na systém tzv.fiat měn, nebo-li peněz s nuceným oběhem. 44 Poslední měnou, která byla oddělena od zlatého standardu, byl v roce 2000 švýcarský frank. Od roku 1919 je nejběţnějším způsobem pouţívaným pro stanovení ceny zlata tzv. London Gold fixing. 44 Wikipedia.cz. Peníze s nuceným oběhem [online]. 2012-07-03 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/pen%c3%adze_s_nucen%c3%bdm_ob%c4%9bhem> 49

Jedná se o postup, kdy je cena zlata stanovována pěti členy společnosti The London Gold Market Fixing Ltd na základě telefonické konference, a to dvakrát denně v průběhu pracovního týdne. Graf 7 - Cena zlata v posledních 10ti letech Zdroj: <http://goldprice.org/gold-price-history.html> [cit. 2013-01-11]. 50

Graf 8 - Cena zlata v posledních 5ti letech Zdroj: <http://goldprice.org/gold-price-history.html> [cit. 2013-01-11]. Graf 9 - Cena zlata za poslední 1 rok Zdroj: <http://goldprice.org/gold-price-history.html> [cit. 2013-01-11]. 51

Za posledních 10 let se ceny zlata stále drţí na vzestupu, coţ jej řadí mezi jedno z nejlepších investičních aktiv. Graf za posledních 6 měsíců indikuje, ţe tento rostoucí trend bude pravděpodobně pokračovat i nadále. Graf 10 - Cena zlata za posledních 6 měsíců Zdroj: <http://goldprice.org/gold-price-history.html> [cit. 2013-01-11]. 52

Graf 11 - Poptávka po špercích v tunách Zdroj: < http://www.gold.org/investment/research/regular_reports/gold_demand_trends/> [cit. 2013-01-11]. 53

Tabulka 1 - Cena zlata ve srovnání s dalšími aktivy Zdroj: <http://en.wikipedia.org/wiki/gold_as_an_investment#cite_note-3#cite_note-3> [cit. 2013-01-11]. 54

Faktory ovlivňující cenu zlata Dnes se cena zlata, stejně jako u většiny komodit, řídí nabídkou a poptávkou a také spekulací. Nicméně na rozdíl od většiny jiných komodit, uloţení a likvidace zlata hraje v ovlivňování jeho ceny větší roli neţ jeho spotřeba. Většina zlata, která se kdy vytěţila, existuje ve formě, která je stále dostupná. Na příklad cihly zlata nebo sériově vyráběné šperky. Ke konci roku 2006 bylo podle odhadů, za celou dobu těţby zlata, vytěţeno celkem 158 tisíc tun zlata. Vzhledem k tomu, ţe většina zlata je jiţ vytěţena a je v oběhu, je jeho cena ovlivněna především změnami v poptávce, neţ-li v jeho roční produkci, která tvoří stranu nabídky. Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) je v posledních několika letech ročně vytěţeno 2500 tun zlata. Kolem 2000 tun je vyuţito na výrobu šperků nebo průmyslových výrobků a asi 500 tun spadá na drobné investory a fondy, které se zlatem obchodují. 6.1.2 Centrální banky Centrální banky a Mezinárodní měnový fond hrají v ceně zlata důleţitou roli. Na konci roku 2004 drţely centrální banky a oficiální organizace 19% veškerého vytěţeného zlata jako oficiální zlaté rezervy. Podle desetileté Washingtonské dohody o zlatě (Washington Agreement on Gold) z roku 1999 je prodej zlata mezi členy dohody limitován na méně neţ 500 tun zlata ročně. Mezi členy dohody patří Evropa, USA, Japonsko, Austrálie, banka pro mezinárodní platby a Mezinárodní měnový fond. Evropské centrální banky, jako Bank of England a Swiss National Bank, byly hlavními prodejci zlata v tomto období. V roce 2009 byla tato dohoda prodlouţena o dalších 5 let, ale s niţším limitem prodejů, 400 tun ročně. Centrální banky obvykle neoznamují koupi zlata předem. Nicméně na příklad Rusko vyjádřilo ke konci roku 2005 záměr zvýšit své zlaté rezervy. Na začátku roku 2006 oznámila Čína, která drţí pouhých 1,3% svých rezerv ve zlatu, ţe hledá způsoby, jak zlepšit výnosy svých oficiálních rezerv. Někteří býci doufají, ţe se jedná o signál, kdy by mohla Čína přemístit některá ze svých hospodářství do zlata, stejně tak jako ostatní centrální banky. Indie v nedávné době koupila přes 200 tun zlata, coţ vedlo k nárůstu cen. Je všeobecně známo, ţe úrokové sazby úzce souvisí s cenou zlata. Dojde-li k růstu úrokových sazeb, dochází k pádu ceny zlata, které tak nepřináší ţádný úrok. A naopak jak úrokové sazby padají, dochází k růstu cen zlata. V důsledku toho cena zlata úzce souvisí s monetární politikou centrálních bank, v jejímţ rámci centrální banky rozhodují o úrokových sazbách. Na příklad pokud trh signalizuje moţnost prohlubující se inflace, centrální banky se mohou rozhodnout, ţe přijmou 55

politiky, jako je zvýšení úrokových sazeb, které můţou mít vliv na cenu zlata, tím se potlačí inflace. Opačnou situací je zvýšení úrokových sazeb Evropskými centrálními bankami v dubnu 2011, k němuţ došlo poprvé od roku 2008. Cena zlata reagovala vlaţně a následně o den později začala dramaticky růst, aby dosáhla nové výšky. K podobné situaci došlo v Indii v srpnu 2011, kdy byly úrokové sazby na nejvyšší moţné úrovni za poslední dva roky, cena zlata vystřelila také. 6.1.3 Zajištění proti finanční zátěži Zlato, stejně jako všechny drahé kovy, můţe být pouţito jako zajištění proti inflaci, deflaci nebo devalvaci měny. Joe Foster, portfolio manaţer newyorské společnosti Van Eck International Gold Fund v září 2010 prohlásil: Měny všech velkých zemí jsou pod velkým tlakem v důsledku masivních schodků veřejných rozpočtů. Čím vice peněz je do těchto ekonomik čerpáno (v podstatě tisk peněz), tím méně hodnotné se jejich měny stávají. Pokud výnos z dluhopisů, akcií a nemovitostí není dostatečně kompenzován vůči risku a inflaci, potom se poptávka po zlatě a dalších alternativních investicích, jako jsou komodity, zvýší. Příkladem můţe být období stakflace, které se vyskytlo v průběhu 70.let 20.století a které vedlo k ekonomické bublině, formující se u drahých kovů. 6.1.4 Šperky a průmyslová poptávka Šperky neustále představují vice neţ dvě třetiny roční poptávky po zlatě. Indie je největším spotřebitelem, co se týká objemu. V roce 2009 její poptávka po zlatu představovala 27%. Indie je následována Čínou a USA. Vyuţívání zlata průmyslově, v zubním lékařství a ostatní medicine tvoří asi 12% poptávky po zlatě. Zlato má vysokou tepelnou a elektrickou vodivost a zároveň vysokou odolnost proti korozi a usazování bakterií. Poptávka po špercích a průmyslovém vyuţití během posledních let kolísala, a to díky neustálé expanzi střední třídy na rozvojových trzích, která aspiruje na západní ţivotní styl. 56

6.1.5 Investiční nástroje 6.1.5.1 Zlatá cihla Obrázek 3 - Zlatá cihla,1 trojská unce (31g) zlata s certifikátem Zdroj: <http://cs.wikipedia.org/wiki/investi%c4%8dn%c3%ad_zlato> [cit. 2013-02-13]. Nejtradičnější způsob jak investovat do zlata je nákup cihly zlata. V některých zemích, jako Kanada, Argentina, Rakousko, Lichtenštejnskou a Švýcarsko, je snadné ve velkých bankách takto zlato nakoupit nebo prodat. Dále jsou zde prodejci drahých kovů, kteří poskytují stejnou sluţbu. Cihly jsou k dispozici v různých velikostech. Na příklad v Evropě jsou cihly cca 12kg. Velmi populární jsou ale i kilogramové cihly. 6.1.5.2 Zlaté mince Obrázek 4 - Zlaté mince, tzv. Krugerrand Zdroj: <http://en.wikipedia.org/wiki/krugerrand> [cit. 2013-02-13]. Zlaté mince patří k beţným způsobům drţby zlata. Mince jsou oceněny na základě jejich váhy, k tomu je připočítána prémie odvíjející se od nabídky a poptávky. 57

Nejběţněji drţenou zlatou mincí je Krugerrand. V oběhu je jich kolem 1 400 tun. Dalšími známými mincemi zlata jsou australský Australian Gold Nugget (Kangaroo), rakouský Austrian Philharmoniker (Philharmonic), rakouská 100 Corona, kanadský Gold Maple Leaf, čínksý Gold Panda, malajský Kijang Emas, francouzský Napoleon nebo Louis d Or, mexický Gold 50 Peso, britský Sovereign, americký Gold Eagle a americký Buffalo. Mince je moţné zakoupit od nejrůznějších prodejců, velkých i malých. Falešné zlaté mince nejsou neobvyklé a většinou jsou vyrobeny z pozlaceného olova. Pan Novák zjistil, ţe zlaté cihly a mince lze v Praze koupit ve specializované prodejně mincí na následujících webových stránkách: http://www.zlate-cihly.cz/zlato_investicni.htm. 6.1.5.3 Produkty obchodované na burze (ETPs exhange-traded produts) Produkty obchodované na burze související se zlatem mohou zahrnovat ETFs, ETNs a CEFs. Ty se obchodují podobně jako akcie na hlavních burzách. První zlatý ETF, Gold Bullion Securities (burzovní symbol Zlato ), byl uveden v březnu roku 2003 na australské burze a původně představoval přesně 0,1 trojské unce (3,1g). Počínaje listopadem 2010 jsou SPDR zlaté akcie druhým nejvíce obchodovaným fondem (ETF) na světě, měřeno podle trţní kapitalizace. Zlaté ETP představují snadný způsob investování do zlata bez obtíţí spojených s uloţením jeho fyzické formy. Nicméně instrumenty zlata obchodované na burze, které drţí fyzické zlato ve prospěch investora, s sebou nesou další rizika, neţ jen ty spojené se samotným drahým kovem. Je obvyklé, ţe za obchodování zlata v ETP je účtována malá provize a nízký roční poplatek spojený se skladováním. Roční výdaje fondů, např. skladování, pojištění a poplatky za správu, jsou účtovány tím, ţe se prodá malé mnoţství zlata představované kaţdým certifikátem. Tímto způsobem mnoţství zlata v kaţdém certifikátu postupně v průběhu času klesá. ETF je zkratkou z Exchange Traded Fund nebo-li veřejně obchodovaný fond. Pouţávají se také zkratky ishare, SPDR nebo indexová akcie. Tyto fondy jsou, stejně jako akcie významných společností, obchodovány na burze. ETF se liší od podílových fondů. Podílové fondy jsou aktivně řízeny. Kdeţto investování ETF je uskutečňováno podle přesného algoritmu, kterým je index. 58

K výhodám ETF patří především vysoká transparentnost, nízké náklady, získání indexu v jednom produktu, vysoká likvidita, vysoká míra diverzifikace a úzké spready. Pro výběr vhodného fondu pro své investice je dobré zaměřit se na investiční strategii fondu, kredibilitu investiční společnosti, která fond spravuje, historii dosaţených výnosů a na poplatky. K nevýhodám těchto fondů patří zdaňování výnosu ETF a fakt, ţe zatím nejsou dostupné na české burze. 45 45 Akcie.cz. ETF co jsou indexové akcie [online]. 2013-01-10 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.akcie.cz/radce-investora/investice-zaklady/etf-indexove-akcie/> 59

Pan Novák získal informace o tom, jak se ETF dělí a které výhody zdůrazňuje Fio banka: Obrázek 5 - ETF Zdroj: <http://www.fio.cz/akcie-investice/chci-etf> [cit. 2013-01-11]. 6.1.5.4 Certifikáty Dalším způsobem, jak investovat do indexů sledujících cenu zlata, jsou certifikáty. Ty umoţňují investorům vyhnout se riziku a nákladům spojených s dopravou a skladováním fyzických cihel zlata. Vyhnout se rizikům jako jsou krádeţ, velký rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Na druhou stranu se ale vystavují jiným rizikům, které jsou s certifikáty spojeny. Jsou jimi provize, poplatky za skladování a další druhy úvěrového rizika. Jejich velkou výhodou je likvidita a velký výběr. Zlato je jedním z nejoblíbenějších podkladových aktiv u certifikátů, celková nabídka tvoří několik tisíc titulů. S certifikáty se obchoduje na burze i na mimoburzovním trhu, můţe je odkoupit i samotný emitent. V dnešní době je moţné prostřednictvím certifikátů investovat do velkého mnoţství produktů. U obchodníků s cennými papíry je moţné zakoupit nejrůznější instrumenty: certifikáty s ochranou kapitálu, diskontované certifikáty, bonus, basket, indexové certifikáty, express, outperformance 60

certifikáty, knock-out certifikáty nebo warranty. Pomocí warrantů je moţné vydělávat i na klesajícím trhu. Existují certifikáty s omezenou dobou splatnosti nebo tzv. open-end, některé certifikáty vyplácejí dividendu, jiné ne. Nevýhodou velkého mnoţství certifikátů je jejich nepřehlednost a někdy také netransparentnost. Kromě poplatku za správu je také nutné zaplatit poplatek brokerovi. Mezi nevýhody certifikátů patří kreditní riziko emitenta. Jedná se totiţ o dluţné úpisy emitenta. Při výběru certifikátu, kdy hodnotíme jeho kvalitu a riziko, je nutné neopomenout bonitu emitenta. Mezi další nevýhody patří skutečnost, ţe téměř všechny certifikáty jsou obchodovány v eurech, případně dolarech. V české koruně je tak moţné nakoupit pouze pár certifikátů. Od Raiffeisenbank je to zlato long a short a turbo long a od Volksbank garantovaný certifikát. 46 6.1.5.5 Zlaté účty K dispozici je mnoho druhů tzv. zlatých účtů. Jedním z hlavních rozdílů v těchto účtech je skutečnost, zda je zlato drţeno na přidělené (nezastupitelné) nebo nepřidělené (zastupitelné) bázi. Dalším důleţitým rozdílem je, jak významný je nárok majitele účtu na zlato v případě, ţe správce účtu čelí denominaci závazku zlata (na příklad díky krátké pozici zlata), propadnutí majetku nebo konkurzu. Mnohé banky nabízejí zlaté účty. V rámci těchto účtů můţe být zlato okamţitě nakoupeno nebo prodáno, a to stejným způsobem jako jakákoli cizí měna. Švýcarské banky nabízejí tuto sluţbu na přidělené (nezastupitelné) bázi. Pan Novák zjistil, ţe zlaté účty nabízí na příklad společnost Admiral Markets http://www.admiralmarkets.cz/gold/. Gold účty jsou zde uvedeny v Gold jednotkách a umoţňují drţet vlastní finanční prostředky ve zlatě ryzosti.995. 6.1.5.6 Deriváty, CFDs, spready Mezi deriváty patří forwardy, futures a opce a jsou obchodovány na burzách i mimoburzovních trzích po celém světě. Symbolem futures zlata je GC a standardní kontrakt, který je obchodován, má velikost 100 trojských uncí. CFD (Contract for Difference) je investiční nástroj, který obchodníkům umoţňuje participovat na pohybu cen akcií a komodit bez jejich vlastnictví. Obchoduje se s více neţ 46 Daniel Kuchta. Investujeme.cz. Investice do zlata bez zlata [online]. 2009-12-04 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.investujeme.cz/investice-do-zlata-bez-zlata/> 61

5000 různými CFD a 15 indexovými CFD, které jsou k dispozici na 23 světových trzích. Zvláštností tohoto trhu je moţnost vytvoření zisku i v případě klesající hodnoty instrumentu. 47 6.1.5.7 Těžební společnosti Společnosti, které těţí zlato, jsou pro investory zajímavé z hlediska svých akcií. Pokud jde cena zlata nahoru, předpokládá se, ţe zisky společností, které zlato těţí porostou a v důsledku toho porostou i ceny jejich akcií. Nicméně existuje mnoho faktorů, které musíme uvaţovat a ne vţdy platí zásada, ţe pokud roste cena zlata, roste i cena akcií. Doly jsou obchodní podniky, které podléhají problémům jako jsou záplavy, porucha konstrukce, špatné řízení, krádeţe, korupce. Tyto faktory mohou sníţit ceny akcií těţebních společností. Cena zlatých prutů je volatilní, ale fondy zaměřující se na zlato jsou povaţovány za mnohem rizikovější, a dokonce i více volatilní. Aby tuto volatilitu sníţili, pojišťují některé těţební společnosti cenu zlata aţ 18 měsíců dopředu. Tím se společnosti těţící zlato a investoři zajistí proti krátkodobým výkyvům cen zlata. Ale naopak ve chvíli, kdy ceny zlata rostou, se výnos sníţí. Obrázek 6 - Investiční pyramida do zlata 47 Pclgroup.net. Finanční deriváty [online]. 2009-12-04 [cit. 2013-01-10]. Dostupný z WWW: <http://www.pclgroup.net/cz/management/investicni-nastroje> 62

Zdroj: <http://wealthymatters.com/2011/09/27/gold-investment-pyramid/> [cit. 2013-01-11]. 63

6.1.6 Investiční strategie 6.1.6.1 Fundamentální analýza Investoři, kteří pouţívají fundamentální analýzu, analyzují makroekonomicou situaci, která zahrnuje mezinárodní ekonomické ukazatele, jako je na příklad růst HDP, inflace, úrokové sazby, produktivita a ceny energií. Tito investoři také analyzují roční celosvětovou nabídku a poptávku po zlatě. V roce 2005 Světová rada pro zlato odhadovala roční celosvětovou nabídku zlata na 3 859 tun a poptávku na 3 754 tun zlata. Coţ představuje nadbytek 105 tun zlata. Zatímco produkce zlata se asi v blízké budoucnosti nezmění, nabídka a poptávka je díky privátnímu vlastnictví vysoce likvidní a podléhá častým změnám. Tato skutečnost odlišuje zlato od téměř všech ostatních komodit. Identifikovatelná investiční poptávka po zlatě, která zahrnuje exchange traded funds ETF, cihly zlata a zlaté mince, byla v roce 2008 oproti roku předchozímu 64%. Graf 12 - Zlato versus akcie (Dow/Gold Ratio 1968-2008) Zdroj: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:dow_gold_ratio.gif> [cit. 2013-01-11]. 64

V minulém století došlo v důsledku rozsáhlých ekonomických krizí (na příklad Velká hospodářská krize, Druhá světová válka, první a druhá ropná krize) ke sníţení Dow/Gold ratio na hodnotu hodně pod 4. Jedná se o indikátor, který ukazuje, jak špatná je recese a zda se výhled zhoršuje nebo zlepšuje. Tento ukazatel spadl v únoru 2009 pod hodnotu 8. V těchto těţkých časech se hodně investorů snaţilo chránit svá aktiva tím, ţe investovali do vzácných kovů, především do zlata a stříbra. 6.1.6.2 Technická analýza Stejně jako u akcií se mohou i investoři investující do zlata rozhodovat na základě technické analýzy, a to zcela a nebo jen částečně. Většinou se jedná o analýzu grafů, klouzavých průměrů, trendů na trhu a ekonomických cyklů, za účelem spekulování o budoucí ceně. 6.1.6.3 Využití pákového efektu Býčí investoři se mohou rozhodnout vyuţít svých pozic tím, ţe si půjčí peníze oproti svým stávajícím aktivům, a poté nakoupí zlato na účet s vypůjčenými finančními prostředky. Pákový efekt je také nedílnou součástí nákupu derivátů zlata a nekrytých akcií společností těţících zlato. Pákový efekt nebo deriváty mohou zvyšovat investiční zisky, ale také zvyšují s tím související risk ztráty kapitálu pokud dojde ke změně trendu. 65

6.1.7 Prognóza do budoucna Díky dosavadnímu průzkumu, pan Novák zaznamenal, ţe existují významné rozdíly v motivacích, které vedou k nákupu zlata, a také ţe existují různé způsoby, jak zlato nakoupit od obchodování a spekulace aţ k investování a spoření/ukládání. Drţba drahých kovů v portfoliu můţe nabídnout nejrůznější výhody v podobě zisků ze spekulace, investičních zisků, zajištění proti makroekonomickým a geopolitickým rizikům a také uchování bohatství. Tradiční teorie alokace aktiv, která je reprezentována investiční pyramidou, uvádí rizikovější spekulace na vrcholu pyramidy a méně riziková aktiva ve spodní části. Komoditní futures kontrakty, opce a mladé těţební společnosti by měli být umístěny na vrchol pyramidy, zatímco hotovostní ekvivalenty a fyzické pruty zlata by měli tvořit její základnu. Zkušení a znalí investoři jiţ dlouho vědí, ţe zlato a investice se zlatem spojené mohou tvořit pevná investiční rozhodnutí. Zlato je stabilní v čase globální geopolitické nestability a v dobách ekonomické nejistoty, recese a deprese. Je velmi důleţité, aby investoři pohlíţeli na svá portfolia holisticky. Při správném pouţití mohou být zlato a investice se zlatem související vysoce efektivními sloţkami správně diverzifikovaného investičního portfolia. Za posledních 12 let bylo zlato na vítězné vlně. Přestoţe existují skeptici, především kvůli skutečnosti, ţe ceny zlata v roce 2012 nedosáhly odhadů některých odborníků, všeobecným názorem je v dlouhodobých strategiích podporovat investici do zlata. A to I v přítomnosti rizik jako jsou negativní reálné výnosy z různých investičních nástrojů, pomalé zotavování a pravděpodobnost pokračování v expanzivní monetární politice. Toto je zachyceno v následujícím grafu, kde celková investiční poptávka po zlatu zaznamenala ve 3.čtvrtletí 2012 obnovu. 66

Graf 13 - Celková investiční poptávka po zlatě v tunách Zdroj: <http://www.gold.org/investment/research/regular_reports/gold_demand_trends/> [cit. 2013-03-20]. Prognóza ceny zlata Zatímco odborníci se zdráhají předpovídat dlouhodobé budoucí prognózy cen zlata, některeé z finančních modelů naznačují, ţe cena zlata v roce 2013 můţe překročit hranici 2 000 dolarů. Další predikce opět naznačují, ţe zlato dosáhlo ve 4.čtvrtletí 2012 svého minima a nyní by se mělo od tohoto dna odrazit, aby počátkem roku 2013 vytvořilo dobrý start k investicím. Zdá se, ţe se většina analytiků shodne, ţe konsolidace, kterou cena zlata prošla v roce 2012, dává perfektní odrazový můstek k růstu cen aţ k hranici 2000 dolarů v průběhu roku 2013. Vzhledem k pokračujícím napětí v americké ekonomice a hrozbě vysokých kapitálových daní, a také pokračující nejistotě v eurozóně, předpokládá se i nadále, ţe zlato bude prosperovat ve své roli zajištění proti ekonomickým poklesům. 67