Snižování emisí skleníkových plynů a hydrorafinace rostlinných olejů



Podobné dokumenty
Některé aspekty hydrogenace rostlinných olejů

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA. SVA skupiny Energie a alternativní zdroje

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Seminář, Bratislava, Autor: J.LEDERER

OMEZOVÁNÍ NEGATIVNÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ PŘI VÝROBĚ PALIV A PETROCHEMIKÁLIÍ. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Sortiment, kvalita a užitné vlastnosti pohonných hmot do roku 2020 Kulatý stůl Hotel Pramen Ing.Vladimír Třebický

Vyspělá biopaliva v dopravě

Nakládání s upotřebenými odpadními oleji

Bio LPG. Technologie a tržní potenciál Ing. Jakub Rosák 17/05/2019

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

Mezinárodní seminář Techagro Snižování emisí skleníkových plynů v dopravě a příspěvek udržitelných biopaliv pro jeho splnění

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ ZAJISTILA VÝROBU BEZSIRNÝCH MOTOROVÝCH PALIV PROGRAM ČISTÁ PALIVA ( )

Ropa Kondenzované uhlovodíky

Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR

M Ý T Y A F A K T A. O obnovitelných zdrojích energie v dopravě (Biopaliva)

Souhrn základních informací o uplatňování biopaliv v okolních zemích

edí Gustav ŠEBOR Ústav technologie ropy a petrochemie technologická v Praze

Vývoj a vzájemn. jemná konkurence automobilového. automobily. 57. sjezd chemických společnost. ností 2005

POHONNÉ HMOTY PRO VZNĚTOVÉ MOTORY V ČR. Historie, současnost, budoucnost. Ing. Václav Pražák Ing. Miloš Podrazil

Obnovitelné zdroje energie

Evropskou komisí schválená podpora čistých a vysokoprocentních biopaliv v dopravě na období

Alternativní paliva. Připravenost ití biokomponent pro výrobu motorových paliv - biopaliv. Konference - Praha

Vlastnosti středních destilátů z hydrokrakování ropné suroviny obsahující přídavek řepkového oleje

Možné přínosy zavádění biopaliv k plnění Kjótského protokolu

BIOPALIVA II. GENERACE ČZU/FAPPZ

Užití biopaliv v dopravě - legislativa a realita

PARAMO Pardubice. Studijní materiál k předmětu Chemická exkurze C6950 Brno 2011

o obnovitelných zdrojích energie v ČR

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA

CÍL. 20 % motorových paliv nahradit alternativními palivy

Rafinérie Kralupy od hydroskimmingu k. Ing. Ivan Souček. generáln. (s podporou Hugo Kittela a Pavla Ballka)

Kvalita motorových paliv na bázi obnovitelných zdrojů energie

Kvalita paliv v ČR a v okolních státech EU Brno Autosalon

Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů

Prezentace PREOL a.s.

Motorová paliva a biopaliva

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

OSVĚDČENÁ VÝROBA PYROLÝZNÍHO OLEJE A JEHO PRAKTICKÉ VYUŽITÍ NEJEN V ENERGETICE. Kateřina Sobolíková

Strategie optimálního využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě. Jiří Hromádko

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

BIOPALIVA. Biopaliva = paliva vyrobená z biomasy:

průmyslu a obchodu Ing. Václav Loula, vedoucí pracovní skupiny pro rozvoj petrolejářského průmyslu Ing. Miloš Podrazil, generální sekretář

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s.

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Investice ve společnostech UNIPETROL RPA a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ Investice od budoucnosti Akcionářský den, Litvínov 25. dubna 2008 Francois Vleugels,

proces pro výrobu moderních paliv

ovzduší Jiří Hromádko

Současný stav výroby a spotřeby biopaliv a dosažení cíle podílu nosičů energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

Motorová paliva z ropy pro silniční dopravu do roku 2030

Nízkoteplotní katalytická depolymerizace

15 let ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s.

Možnosti ve zvýšení výroby motorové nafty v rafinériích

Motorová paliva současnosti

Ropa, ropné produkty

A Teploty varu n-alkanů [57]

zpracování těžkých frakcí na motorová paliva (mazut i vakuový zbytek)

Revamp hydrokrakové jednotky České

MOTOROVÁ PALIVA VYRÁBĚNÁ HYDROGENACÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ A ŽIVOČIŠNÝCH TUKŮ

Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA, ČeR a.s. Kralupy n.vlt. Presentace vypracovaná pro ČAPPO Praha

Legislativní opatření a jejich dopady na paliva pro dopravní prostředky v ČR. Možné změny na trhu motorových/ alternativních paliv

20008/2009 Vozidlové motory Scholz

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

PALIVA. Bc. Petra Váňová 2014

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

HYDRORAFINACE PLYNOVÉHO OLEJE S PŘÍDAVKEM UPOTŘEBENÉHO FRITOVACÍHO OLEJE

Brusel, C(2004)2203 fin I. ŘÍZENÍ

PŘÍLOHA 2. Možné dopady přijetí návrhu nového zaměření odvětví biopaliv v EU

Legislativní opatření a jejich dopady na paliva pro dopravní prostředky v ČR. Možné změny na trhu motorových/ alternativních paliv

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Zkušenosti s implementací směrnice o obnovitelných zdrojích energie v ČR

NA BIOPALIVA. Alternativní paliva Kongresové centrum 12.prosince Ústav paliv a maziv,a.s.

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Ropa, ropné produkty

Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

bilanci středn Hugo KITTEL,, Pavel PELANT rská a.s., Wichterleho 809, Kralupy nad Vltavou

Budoucnost motorových paliv

Obnovitelné zdroje energie

Zpracování ropy - Pracovní list

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 3. přednáška

CHEMICKÉ TECHNOLOGIE PRO PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ N VÝROBA MTBE

Potenciál biopaliv ke snižování zátěže životního prostředí ze silniční dopravy

Prezident Klaus vetoval zvýšení podílu biopaliv

Kvalita motorových paliv v ČR po roce 2005 a porovnání s EU

INFRAČERVENÁ SPEKTROMETRIE A BIOSLOŽKY PALIV

Možnosti využití etherů a bioetherů při mísení automobilových benzínů

Politika ochrany klimatu

Biopaliva jejích výhody a nevýhody

EVROPSKÝ PARLAMENT C6-0267/2006. Společný postoj. Dokument ze zasedání 2003/0256(COD) 06/09/2006

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil

ZELENÁ ZPRÁVA 2016 o ochraně životního prostředí.

Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 9. přednáška

Zpráva České republiky pro Evropskou komisi za rok 2005 o realizaci Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/30/ES z 8.

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

Vývoj technologie výroby bioetanolu ze slámy v České republice úspěšně ukončen.

Transkript:

Snižování emisí skleníkových plynů a hydrorafinace rostlinných olejů Ing.Jiří Plitz, PARAMO a.s. seminář ČAPPO, 28.11.2013

Aktuální stav biopaliv Mísení biosložek z potravinářských plodin kolem 6 % objemu tvoří biopaliva 1.generace povinnost má nepříznivý vliv na efektivnost rafinerií renesance koncentrovaných biopaliv E85, B30, B100 umožněno daňovým zvýhodněním SD pochyby ke skutečnému přínosu biopaliv zaveden systém udržitelnosti pro biopaliva zavádí se monitoring výpočtu emisí GHG ze všech paliv došlo k snížení emisí GHG o cca 2 %

Trendy v legislativě paliv snížení závislosti na fosilních palivech využíváním OZE snižování emisí skleníkových plynů antropogenní emise kontroluje Kjótský protokol (1997) r. 2012 rekordní množství 31,6 mld.tun CO2 (+1,4 %) patrně rekordní koncentrace za 650 tis.let (385 ppm) Čína +0,3 USA -0,2 EU -0,05 mld.t CO2 od 1.1.2012 jen biosložky s kritériem min. 35 % skutečnost MEŘO 38 %, líh 50 % revize směrnic ES pro RED (2009/28) a FQD (2009/30) z potravinářských surovin max. 6 %, celkem 10 % (r.2020) biosložky s kritériem min. 50 % (r.2016), resp. 60 % (r.2017) musí snížit emise GHG paliv o 2 % (2014), 4 % (2018), 6 % (2021) budou takové biosložky na trhu? vykazování ILUC faktoru s perspektivou zahrnutí do emisí biopaliv zavedení dvousložkové sazby SD (emise + energet.obsah)?

Odhad dopadů směrnic ES FAME musí zefektivnit ukazatel snížení emisí GHG výrobci dosud uvádějí jen standardní hodnotu 52 g/mj (žádný výpočet?) Biopaliva z potravinářských surovin ztratí v EU veškerou podporu ukončí to výrobu E85, B30 a B100? Do konce r.2020 se mají snížit emise GHG o 6 % biolihu s kritériem 50 % by muselo být 16,8 %obj. (E10+E85??) FAME s kritériem 50 % by muselo být 12,9 %obj. (B7+B10+B30+B100?) úspora emisí se stane rozhodující povinností u motorových paliv biosložky s kritériem 60 % by u nafty mohlo být 10,8 %obj. Nepotravinářské biosložky nepotravinářských biosložek bude muset být min. 2,5 % stanou se klíčovou složkou paliv, nositelem snížení emisí GHG biosložky bez potřeby půdy (z odpadů, z řas) budou stimulovány (energet. obsah se počítá 2x až 4x) mohou výrobcům motorových paliv přinést významné úspory nákladů

Dopad trendů na rafinerie

Dopad trendů na rafinérie biopaliva vedou k snížení využití kapacit rafinérií ohrožení existence rafinérií s menší kapacitou možnost využití uvolněných rafinérských kapacit na výrobu biosložek s vyšším kritériem udržitelnosti biosložky s vyšším kritériem se stanou nezbytnými 2017 možnost přepracování bioolejů a olejů z OZE na uhlovodíková biopaliva hydrogenačně upravené rostlinné oleje potravinářské, nejedlé, odpadní (UCO, tuky) biopaliva II.generace synthetizované z odpadních biokomponent (glycerín) z biomasy pyrolýzou a FT syntézou bioplynu z oxidu uhličitého (solární reforming na uhlovodíky) z ligninu a celulózy štěpením a fermentací biopaliva III.generace produkované organismy bakterie, houby, řasy, sinice

Kritéria udržitelnosti Způsob výroby bionafty Standardní hodnoty úspor emisí CO2 FAME z palmového oleje 19 % FAME z řepkového oleje = MEŘO 38 % FAME ze slunečnice 51 % Hydrogenačně upravený palmový olej 26 % Hydrogenačně upravený řepkový olej 47 % Čistý rostlinný olej z řepkového semene 57 % Hydrogenačně upravený slunečnicový olej 62 % Bionafta z odpadního rostlinného a živočišného oleje 83 % Bionafta vyrobená FT syntézou z odpadního dřeva 95 %

Procesy zpracování biomasy na paliva Hydrogenační nebo hydrokrakové zpracování bioolejů v rafineriích výroba tzv. zelené nafty (komerčně od 2007) Zplyňování biomasy pyrolýzou a FT syntéza výroba syntetických paliv pyrolýzou s následnou syntézou, výroba ekvivalentních paliv (metanolu, DME) FT syntézu dnes využívá jen několik firem na fosilní paliva (GTL) Tepelně fyzikální transformace biomasy depolymerizace a štěpení uhlov.řetězců s následnou syntézou vhodné pro organické odpady včetně plastových proces HTU Shell, proces UPM Stracel (F výstavba 105 kt/r)

Hydrogenační rafinace bioolejů Vysokotlaká hydrogenace rostlinných olejů a tuků odstranění kyslíku z triglyceridů HDO procesem dochází k nasycení dvojných vazeb triglycedridů, štěpení na mastné kyseliny a propylén, hydrodeoxygenace na n-alkány a iso-alkány (podle ostrosti podmínek) katalyzátory hydrogenační (NiMo, CoMo), izomerizační (Pd, Pt, NiS) vyšší cetanové číslo (80), vyšší výhřevnost (44 MJ/kg) produkt dobře splňuje destilační rozmezí motorové nafty vyšší spotřeba vodíku, větší zatížení katalyzátoru HDO bionafta má cca o 10 % vyšší kritérium než FAME HDO proces je blízký HDS procesu, běží snadněji, lze spojit investičně nákladné izomerizace k zlepšení NT vlastností

Technologie NExBTL u Neste Oil 2 jednotky NExBTL u f.neste (Porvoo 2007, 2009, celkem 380 kt/r) licenční jednotky á 800 kt/r v Singapuru (2010), Rotterdamu (2011) HDO proces v 1.stupni (NiMo, CoMo), izomerizace v 2.stupni vyrobený biodiesel má úsporu emisí GHG 40 až 90 % rozšíření o výrobu leteckého petroleje s biosložkou postupné rozšiřování surovinové základny: surovinou je většinou palmový olej, další rostlinné oleje - jatropový olej, lničkový olej, UCO, odpadní tuky, celkem 10 druhů surovin, perspektivně využití slámy

Hydrogenační reakce

ECOFINING PROCES hydrogenační dvoustupňová technologie firem Honeywell s a ENI poloprovozní zkoušky v r.2008, zahájení provozu v r.2009 komerční jednotky na 640 kt/r (Livorno), dalších 810 kt/r ve výstavbě zaměřeno na zpracování nepotravinářských olejů Camelina, Jatropha Algal oil olej se mísí s vodíkem do adiabatického katalytického HDO reaktoru R1, po separaci jde diesel s dalším vodíkem na izomerizaci výtěžek cca 100%, vysoce selektivní na uhlovodíky v destilaci nafty odpadní oleje a tuky: talový olej, živočišný lůj

ECOFINING PROCES zelená nafta může vést k úspoře 35 USD/bbl v porovnání s FAME množství zelené nafty bude omezeno dostupností surovin XII/2012 oznámil Honeywell s investici do nové technologie u ENI v Benátkách se revampuje HSD na Ecofining 2014 zahájí výroba s kapacitou 333 kt/r zelené nafty zelená nafta má o 65 až 80 % nižší emise GHG proti fosilní naftě proces považován ve světě za nejlepší HDO proces další kontrakty Honeywell s: v USA na letecký biopetrolej pro armádu v Indii, Číně, Emirátech s Ensyn corp. na konverzi lesních odpadů na biopalivo (kritérium 90%)

H-BIO COPROCESSING Petrobras H-Bio co-processing 3 rafinerie v Brazílii od r.2008 (425 kt/r sójového oleje) současné odsíření fosilní složky a hydrogenace VO vysoký výtěžek (96 %) šetří investice, využívá stávající kapacity výhoda: lze snadněji zavést nevýhoda: zkracuje se životnost katalyzátoru (cca o 1/5) při relativně malém množství vyrobené biosložky předpoklad dosažení NT vlastností při obsahu VO do 10 %

Nové biorafinerské jednotky Portugalsko/Galp Energia Sines rozšíření na zpracování 300 kt/r palmového oleje z Brazílie - jednotka na zpracování jatropového oleje - rozšíření na multisurovinovou biorafinerii (zahájila 7/2013) - 27 kt/r bionafty z UCO a živočišných tuků Španělsko/Aragon - Altoriccon výstavba multisurovinové technologie na UCO a živočišné tuky - kapacita 100 kt/r Nizozemí/Biodiesel Amsterdam - Amsterdam výroba 100 kt/r biodieselu z UCO a živočišných tuků Velká Británie/Ineos - plán.výstavba jednotky 2013/14 na 400 kt/r, pokryje spotřebu 4,3 % paliv, technologie?

Technologie izokonverze CLG-ARA hydroprocesní technologie firem Chevron a Lummus vývoj v letech 2006-2012 na objednávku US-letectví nízkonákladová biokonverze s nižší spotřebou vodíku min. o 50 % přeměna olejů z rostlin a řas na obnov.paliva ReadiJet, ReadiDiesel úspora energie, katalyzátoru, uhlíkové stopy dvoustupňový proces s využitím superkritické vody: v 1.stupni přeměna triglyceridů na volné mastné kyseliny (5 min) v 2.stupni přeměna mastných kyselin na uhlovodíky (HDO) nevyžaduje předčištění suroviny ani izomerizaci poloprovozní testy v říjnu 2012, certifikace bionafta vyhovuje EN 590 2013 výstavba 2 jednotek s kapacitou 10 t/d prodány dvě licence vstup na trh v r.2015

Přehled hydrogenačních kapacit Biodiesel Techn. místo 2013 2014 2015 Neste Oil BTL Singapur 223 223 223 Neste Oil BTL SF, Porvoo 109 109 109 UPM BTL SF, Lapeenranta Neste Oil BTL NL, Rotterdam 240 240 240 PetroAlgae RDIF USA, FL 140 210 210 Solazyme BTL USA, CA 100 100 100 Petrobras H-BIO Brazílie 425 425 425 UOP/ENI Ecofining Itálie, Livorno 640 640 640 UOP/ENI Ecofining Itálie, Venezia 333 810 2280 2757 celkem (kt/r) 100 1877

Výzkum coprocessingové hydrogenace zájem o tuto technologii je v zemích E, F, D výzkumný projekt Biofuel 2G v Řecku hydrogenační rafinace s použitím vodíku z OZ a solár.energie Efektivita katalyzátorů pro co-processing plynových olejů s UCO pokusná výroba bílé bionafty pro autobusy v Soluni 10 % UCO v naftě splnil požadavky na MONA F energetický obsah UCO se zvýšil z 38 na 44 MJ/kg 2010 VŠCHT + VÚAnCh 10 % řepkového oleje nebo UCO do plynového oleje (zvýšení CČ, zvýšení obsahu síry, zhoršení CFPP) 2013/14 VŠCHT Výroba motorové nafty společnou hydrorafinací středních ropných destilátů a rostlinných olejů doktorantská práce - zaměření na méně hodnotné destiláty z visbreakru a FCC spolu s UCO

Coprocessing v Paramu? 1889 založil závod D.Fanta 1971 připojen na ropovod 2000 součást Unipetrolu 2003 fúze s Koramem 2012 ukončeno zpracování ropy, odstavena destilace a HOSD 2013 PARAMO nevyrábí paliva 2010 - rozvojový záměr Biorafinerie a využití HOSD k výrobě biopaliv - na jednotce HOSD (200 kt/r) aplikovat coprocessing - rentabilitu procesu podpořit zpracováním UCO 2011 - úvodní studie, pokusy ve VÚAnCh s přídavkem UCO do 3 % 2012 - navržen provozní pokus, nerealizován, odstav jednotky

Coprocessing v Paramu? Současné perspektivy: - samostatné zpracování VO vyžaduje nákladnou přestavbu HOSD (zvýšení kapacity vodíkárny, reaktor pro izomerizaci) - trvalejší zpracování UCO vyžaduje pretreatment - odsazení vody a hrubých mechanických nečistot (odstředění) - filtrace jemných mechanických nečistot - neutralizace volných mastných kyselin vhodným činidlem - adsorpce katalytických jedů v adsorbéru - pro coprocessing chybí minerální plynové oleje - skladování UCO možné v nádrži B02 - omezení kapacitou turbokompresoru (22 36 t/h) - dosiřování katalyzátoru při obsahu síry pod 500 ppm - kapacita vodíku pokryje spotřebu do obsahu 30 % VO - vedlejší produkty využít k výrobě vodíku - reakční voda se odstraní na současném zařízení

Coprocessing v Paramu? Aktivity 2013: zkoušky odsíření ruského plynového oleje (VÚAnCh) surovinou GO D2 částečně odsířený (350 ppm síry) katalyzátor sulfidický CoMo (Albe Marle) reakční teplota 345 až 385 C obsahu síry pod 10 ppm dosaženo již při teplotě 345 C odsiřování GO D2 lze provádět zkoušky coprocessingové hydrogenace (VÚAnCh) teplota 345 až 400 C, tlak 3,5 MPa (vyhovuje HDO reakcím) surovina: střední destilát T4 s 10 % a 30 % řepkového oleje katalyzátor sulfidický CoMo (Haldor Topsoe) VO zatížil katalyzátor, zhoršil odsíření, nutno zvýšit T na >370 C uhlovodíková bionafta má destilační rozmezí 300 až 340 C konverze VO na bionaftu má výtěžek cca 85 %

Coprocessing v Paramu? Posouzení ekonomiky provozu: najetí HOSD na ruské plynové oleje by pro Paramo bylo ziskové odsířením GO s příměsí do 7 % UCO při kapacitě 200 kt se dosáhne snížení emisí o 4 % (2018) s náklady o 70 mil.kč nižšími než při domísení MEŘO (s kritériem 50 %)

Děkuji Vám za pozornost