POVODŇOVÝ PLÁN PRO ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU obce s rozšířenou působností UHERSKÝ BROD 2. aktualizace k 30.11.2010 A. VĚCNÁ ČÁST Povodňová komise města Uherský Brod listopad 2010 Strana 1 (celkem 66)
a) Správce povodí a významných vodních toků: Povodí Moravy, s.p. ředitelství podniku, 601 75 Brno, Dřevařská 11, tel.: 541 637 201, fax: 541 637 403 generální ředitel: Ing. Radim Světlík- 541 637 202, technicko provozní ředitel: Ing. Mojmír Pehal tel.: 541 637 307, fax: 549 246 244, e-mail: sekretariattpr@pmo.cz útvar VHD: Ing. Marek Viskot, tel.: 541 637 252, e-mail: viskot@pmo.cz závod Střední Morava-Uherské Hradiště, 686 11 Uherské Hradiště, Moravní nám.766 Ředitel závodu: Ing. Pavel Cenek, e-mail: sekretariatzsm@pmo.cz tel.: 572 532 687, 572 552 716-17, fax: 572 540 808, Provoz Uherské Hradiště, Moravní nám.766 vedoucí provozu: Ing. Martin Zábrana tel.: 572 552 571, 572 552 716-17, fax: 572 551 096, e-mail: provozuherhrad@povodi.cz b) Správci drobných vodních toků: Lesy České republiky, s.p., 501 68 Hradec Králové, Přemyslova 1106, ved.odd.vod. hospodářství: Ing. Tomáš Hofmeister tel.: 495 860 228, ved. oblastní správy toků Vsetín, U Skláren 781: Ing. Alena Janišová, tel.: 571 489 833 pracoviště OST57-Luhačovice: 763 26 Luhačovice, Uherskobrodská 81: Ing. Vlastimil Hudeček, tel: 577 197 097, Ing.Pavel Manda: tel.: 577 197 098, e-mail: manda.ost57@lesycr.cz Město Uherský Brod 688 17 Uherský Brod, Masarykovo nám.100 Patrik Kunčar-starosta, 572 615 200, mobil: +420 732 972 121, fax: 572 632 192 e-mail: patrik.kuncar@ub.cz správa vodních toků: Ing. František Kopeček tel. 572615275, Významná vodní díla: VD Bojkovice: Roman Huťka: 572 641 367, VD Luhačovice, nachází se na území správního obvodu ORP Luhačovice, ale je významné pro území ORP Uherský Brod: František Kučera, 577 133 690 VD Ludkovice dtto VD Luhačovice: Pavel Blahoš: 577 131 718, VD Ordějov c) Příslušný povodňový orgán v době mimo povodeň - vodoprávní úřad: Odbor životního prostředí a zemědělství MěÚ Uherský Brod, Nerudova 193 Ing. Petr Vozár, tel.: 572 615 260, mobil: 736 613 545, fax: 572 632 192 v době povodně Povodňová komise ORP Uherský Brod (viz část B-Organizační část a příloha č. 1a části B/1-Přílohy organizační části). d) Příslušné související povodňové komise: - Povodňové komise obcí (PKOb správního obvodu Uh. Brod): města Uherský Brod a Bojkovice a 28 obcí: Bánov, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice a Žitková. - Povodňová komise ORP Zlín, - Povodňová komise ORP Luhačovice, Strana 2 (celkem 66)
- Povodňová komise ORP Veselí n.m., - Povodňová komise ORP Uherské Hradiště, - Povodňová komise Zlínského kraje (PKK), - Povodňová komise Trenčianského samosprávneho kraja, - Ústřední povodňová komise. d) Výškopisný systém veškerých výškopisných údajů: - Balt po vyrovnání (B. p. v.) Souřadnicový systém SJTSK. Zpracoval: Odbor životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Uh.Brod Listopad 2010 Strana 3 (celkem 66)
OBSAH VĚCNÉ ČÁSTI A: 1. ÚVOD... 7 1.1. Přehled dosud provedených aktualizací PP ORP Uherský Brod... 7 2. POVODŇOVÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO OBVODU UHERSKÝ BROD. 9 2.1. Sídla a správní uspořádání... 9 2.2. Geomorfologie zájmového území... 9 2.3. Charakteristika říční sítě a odtokové poměry... 10 2.4. Základní hydrologické charakteristiky... 14 2.4.1. Historické povodně... 14 2.4.2. Údaje o N-letých vodách... 22 2.4.3. Postupové doby povodňových průtoků... 27 2.5. Záplavová území... 27 2.7. Soupis ohrožených a průtokově nevhodných objektů... 32 3. DRUH A ROZSAH POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ... 33 3.1. Přirozená povodeň... 33 3.2. Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami... 34 3.2.1. Objekty zhoršující odtok... 35 3.2.2. Objekty zmírňující odtok... 36 3.3. Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy... 40 4. Opatření k ochraně před povodněmi... 42 4.1. Povodňové plány... 43 4.2. Povodňové prohlídky... 44 4.3. Předpovědní povodňová služba... 46 4.4. Organizace hlásné povodňové služby... 49 4.5. Organizace hlídkové služby... 54 5. STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY... 55 5.1. Hlásné profily a srážkoměrné stanice... 57 5.1.1. Hlásné profily... 57 5.1.2. Srážkoměrné stanice... 59 5.2. Stupně povodňové aktivity... 59 5.2.1. První stupeň stav bdělosti... 60 5.2.2. Druhý stupeň stav pohotovosti... 61 5.2.3. Třetí stupeň stav ohrožení... 62 6. KOORDINACE POVODŇOVÝCH AKTIVIT... 64 6.1. Výňatky z povodňových plánů obcí... 64 6.2. Výňatky z manipulačních řádů vodních děl manipulace za povodní... 64 7. POUŽITÉ PODKLADY... 65 Strana 4 (celkem 66)
SEZNAM TABULEK Tabulka 1-Do správního obvodu ORP Uherský Brod náleží tato sídla (30 obcí):... 9 Tabulka 2-Do Olšavy se ve správním území ORP Uherský Brod vlévají tyto další drobné vodoteče:... 11 Tabulka- 3 Přehled časového sledu provádění regulačních úprav řeky Olšavy a Luhačovického potoka:... 16 Tabulka 4-Přehled vodoměrných stanic v povodí Olšavy... 17 Tabulka 5-Přehled dosažených srážkových úhrnů v období 24 30.7.1972... 17 Tabulka 6-Hlavní fáze deště... 17 Tabulka 7- Srážkové úhrny a vydatnost deště ze dne 8 9.7. 1919- východní Morava... 18 Tabulka 8- Přehled pravděpodobných maximálních průtoků v povodích, vydatným deštěm z 28 a 29.7.1972... 19 Tabulka 9-Povodňové průtoky - N-leté vody Olšava:... 23 Tabulka 10-Povodňové průtoky - N-leté vody Vlčnovský potok:... 23 Tabulka 11 Povodňové průtoky - N-leté vody Kladenka:... 23 Tabulka 12 Povodňové průtoky - N-leté vody Zlejškovský potok:... 23 Tabulka 13 Povodňové průtoky - N-leté vody (údaje ČHMÚ z r. 2003) Kolelač:... 24 Tabulka 14 Povodňové průtoky - N-leté vody Koménka:... 24 Tabulka 15 Povodňové průtoky - N-leté vody Nivnička:... 24 Tabulka 16 Povodňové průtoky - N-leté vody Korytnice:... 25 Tabulka 17 Povodňové průtoky - N-leté vody Okluky:... 25 Tabulka 18 Povodňové průtoky - N-leté vody Klanečnice:... 25 Tabulka 19 Povodňové průtoky - N-leté vody Svinárský potok:... 25 Tabulka 20 Povodňové průtoky - N-leté vody (údaje ČHMÚ z r. 2003) Luhačovický potok:... 26 Tabulka 21 Povodňové průtoky - N-leté vody Ludkovický potok:... 26 Tabulka 22 Povodňové průtoky - N-leté vody Havřický potok:... 26 Tabulka 23 Povodňové průtoky - N-leté vody Mlýnský potok:... 26 Tabulka 24 postupové doby povodní... 27 Tabulka 25 Přehled správců toků v obcích ohrožených povodněmi ve správním obvodu ORP Uherský Brod:... 30 Tabulka 26 Přehled ohrožených a průtokově nevhodných objektů na řece Olšavě... 32 Tabulka 27 Základní údaje o nádržích ovlivňujících průběh povodní ve správním obvodu ORP Uherský Brod... 37 Tabulka 28 Předpovědní služba pro Zlínský kraj... 47 Tabulka 29 Spojení na příjemce hlášení... 53 Tabulka 30 Orientační odhad prahových hodnot povodňových srážek (mm)... 56 Tabulka 31 Přehled hlásných profilů pro Hlásnou povodňovou službu ORP Uh. Brod... 58 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1Schéma přenosu informací předpovědní povodňové služby... 48 Obrázek 2 Schéma přenosu informací hlásné povodňové služby při přirozených povodních.... 50 Obrázek 3 Schéma přenosu informací hlásné povodňové služby při zvláštních povodních51 Obrázek 4 Přehled srážkoměrných a klimatologických stanic ČHMÚ-pobočka Brno:... 59 Strana 5 (celkem 66)
Vysvětlivky zkratek použitých v Povodňovém plánu správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod: ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod GŘ HZS generální ředitelství hasičského záchranného sboru HZS hasičský záchranný sbor IZS Integrovaný záchranný systém MPK městská povodňová komise MŘ manipulační řád PA povodňová aktivita PK povodňová komise PKK povodňová komise kraje PKOb povodňová komise obce PKORP - povodňová komise obce s rozšířenou působností PM Povodí Moravy ORP obec s rozšířenou působností OÚ obecní úřad SPA stupeň povodňové aktivity VHD vodohospodářský dispečink Povodí Moravy ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa SVK Slovácké vodárny a kanalizace a.s. Strana 6 (celkem 66)
1. ÚVOD Povodňový plán správního obvodu Uherský Brod je základním dokumentem pro řízení povodňové ochrany na území vymezeném hranicí správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod a je podkladem pro rozhodování Povodňové komise obce s rozšířenou působností Uherský Brod (dále jen PKORP). Součástí předmětného povodňového plánu bylo rovněž vybudování základní sítě pomocných hlásných profilů kategorie C na páteřních tocích v obcích správního obvodu. V 1.etapě (v r. 2004) bylo zřízeno 8 profilů kategorie C. Tyto hlásné profily spolu s existujícími hlásnými profily kategorie A nebo B budou sloužit obcím a obci s rozšířenou působností k vyhlašování příslušných stupňů povodňové aktivity (SPA). Povodní ve smyslu 64 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém již voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může působit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeně odtékat nebo odtéká nedostatečně, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy nebo umělými vlivy. Z právního hlediska je povodeň, je-li vyhlášen alespoň II. SPA. 1.1. Přehled dosud provedených aktualizací PP ORP Uherský Brod 1) Původní Povodňový plán ORP Uherský Brod vypracovaný k 31.8.2004 2) Aktualizace č. 1 Povodňového plánu ORP Uherský Brod, vypracovaná k 31.8.2007, 3) Aktualizace č. 2 vypracovaná k 30.11.2010 Strana 7 (celkem 66)
Přehledná topografická situace širšího území správního obvodu Uherský Brod: Strana 8 (celkem 66)
2. POVODŇOVÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO OBVODU UHERSKÝ BROD 2.1. Sídla a správní uspořádání Na území správního obvodu ORP Uherský Brod jsou 2 města a 28 obcí. ORP Uherský Brod patří do Zlínského kraje. Tabulka 1-Do správního obvodu ORP Uherský Brod náleží tato sídla (30 obcí): Poř.č. Obec Poř.č. Obec 1 Bánov 16 Pitín 2 Bojkovice (Přečkovice, Krhov, 17 Prakšice Bzová 3 Březová 18 Rudice 4 Bystřice pod Lopeníkem 19 Slavkov 5 Dolní Němčí 20 Starý Hrozenkov 6 Drslavice 21 Strání (Květná) 7 Horní Němčí 22 Suchá Loz 8 Hostětín 23 Šumice 9 Hradčovice (Lhotka) 24 Uherský Brod (Havřice, Těšov, Újezdec) 10 Komňa 25 Vápenice 11 Korytná 26 Veletiny 12 Lopeník 27 Vlčnov 13 Nezdenice 28 Vyškovec 14 Nivnice 29 Záhorovice 15 Pašovice (Maršov) 30 Žitková Poznámka: (v závorkách jsou uvedeny místní části obcí). Z uvedeného počtu sídel jsou povodněmi (bleskovými nebo regionálními) bezprostředně ohrožena 2 města a 21 obcí (mezi obce povodní nejméně ohrožované lze zařadit pouze těchto 7 obcí ležících blízko rozvodnic povodí nebo v rovinatém území vzdáleném od vodotečí, respektive obce s rozptýlenou zástavbou Bánov, Vyškovec, Žitková, Rudice, Pašovice-Maršov, Korytná, Bojkovice-Bzová ). Nejvíce ohrožovanou obcí, co do rozsahu, je Uherský Brod. Základní informace o obvodu ORP Uherský Brod: Celková výměra: 476,88 km 2 Počet obyvatel: 55 000 (z toho město Uh. Brod cca 17 800 obyvatel) Počet obcí celkem: 30 Počet obcí nad 2000 obyvatel: 6 Hustota obyvatel: 115 ob./km 2 2.2. Geomorfologie zájmového území Z geomorfologického je severovýchodní část správního území tvořena Vizovickou pahorkatinou a jihovýchodní část Bílými Karpaty. Vizovická pahorkatina je zastoupena Hluckou pahorkatinou a část Bílých Karpat Lopenickou pahorkatinou, Straňanskou kotlinou a Javořinskou hornatinou s nejvyšším vrcholem Velká Javořina (970 m n.m.). Celé území náleží geologicky k Západním Karpatům. Paleogenní horniny Magurského flyše jsou tvořeny siltovci, jílovci, pískovci a slepenci, které se v různě mocných vrstvách Strana 9 (celkem 66)
střídají. Flyšem prorážejí drobná tělesa a žíly neovulkanitů, převážně andezitů, na něž jsou vázány intruze s pestrým polymetalickým zrudněním (lom Blučník u St. Hrozenkova). Horninové prostředí podmiňuje geomorfologickou modelaci povrchu. V sv. části převládá pahorkatina s měkkými rysy a JV části je povrch členitější, místy se strmějšími svahy (hřebenová část Bílých Karpat). Horninovým složením a geologickou stavbou jsou podmíněny i hydrogeologické poměry charakterizované celkovým nedostatkem podzemních vod. 2.3. Charakteristika říční sítě a odtokové poměry Hydrologicky je zájmové území správního obvodu Uherský Brod součástí povodí řeky Moravy a jejich levobřežních přítoků: Olšavy - 312,37 km 2, Okluky 39,82 km 2 a Veličky 15,11 km 2. Jen malá východní část správního obvodu na odvrácené straně Bílých Karpat (Hrubár, Klanečnice, Krátkovský potok, Žitkovský potok) zasahuje do povodí Váhu 109,58 km 2. Tyto toky tvoří kostru říční sítě správního obvodu Uherský Brod (viz též grafická část C přílohy č. 2 až 4). Většina vodních toků pramení na území správního obvodu Uh. Brod a ze správního obvodu odtéká. Výjimkou jsou některé pravobřežní přítoky Olšavy, které pramení na území správního obvodu ORP Zlín nebo správního obvodu ORP Luhačovice a do správního obvodu Uh. Brod přitékají, jako např. Luhačovický potok, Třešňůvka, Kladenka a Holomňa. S výjimkou několika málo toků (Olšava, Okluky, Nivnička a Kladenka) lze většinu vodních toků charakterizovat jako drobné. Povodně v povodí drobných vodních toků jsou vyvolány převážně přívalovými srážkami. Doba mezi příčinnou srážkou a výskytem povodně v zasaženém místě na drobném vodním toku je velmi krátká (řádově v desítkách minut až hodinách). Tato blesková rychlost spolu s minimem regulační prvků výrazně omezuje operativní opatření, která mají vliv na změnu tvaru hydrogramu (snížení maximálního průtoku, zvětšení doby doběhu). Povodňové události v malých povodích ČR se narozdíl od regionálních povodní vyskytují každoročně. Je smutnou skutečností, že jak ve velkých, tak i v malých povodích existuje přímé ohrožení životů obyvatelstva a vzniku rozsáhlých materiálních škod vlivem povodní. Převážná část správního obvodu je odvodňována řekou Olšavou a jejími přítoky, viz část C - grafické přílohy číslo 2 až 4. - Řeka Olšava -ČHP: 4-13-01-086 je významný vodohospodářský tok. Řeka pramení jižně od Šanova, ve výšce 585 m n.m., ústí zleva do Moravy u Kostelan ve 178 m n.m. Řeka Olšava odvodňuje severovýchodní svahy Bílých Karpat a jihovýchodní svahy Vizovické vrchoviny. Ve správním obvodu ORP Uherský Brod začíná tento tok v obci Pitín, kde pramení a správní obvod opouští v obci Veletiny směrem do správního obvodu ORP Uherské Hradiště. Celková plocha povodí Olšavy je 520 km 2, délka toku 46 km, průměrný roční průtok u ústí 2,50 m 3. s -1. Z celkové plochy povodí připadá 143,086 km 2 na Luhačovický potok (Šťávnici). Řeka Olšava je nejvodnatějším tokem zájmového území. Povodňové průtoky Olšavy se rozlévají do inundačních území převážně v polích tratích na levém i pravém břehu mezi Uh. Brodem a Veletinami. V Uh. Brodě voda vybřežuje i v zastavěném území nad Vlčnovským mostem. Dále dochází k rozlivům v zastavěném území Havřic a polních tratích k.ú. Drslavic, Hradčovic a Veletin. Největší kapacitu má v neupraveném úseku obce Veletiny, a to 235 m 3. s -1. Polní úseky řeky jsou upraveny na kapacitu 180 m 3. s -1. V zastavěném území Uh. Brodu až po Nivnič- Strana 10 (celkem 66)
ku (Bystřičku) je koryto Olšavy upraveno na kapacitu 210 m 3. s -1. Na Nivničkou až po Šumice na 180 m 3. s -1. Rovněž výše po toku je koryto Olšavy upraveno na dostatečnou kpacitu, při povodni v r. 1997 (~Q 20 )zde nedocházelo k výraznějším rozlivům. Hydrologické stanice: Uherský Brod (lg.1949-dosud, vč.1915, 1925-dosud), Kunovice (vč.1908-1970). V povodí Olšavy se nacházejí vodárenské nádrže: Ludkovice a Bojkovice, ochranná nádrž Luhačovice a několik menších nádrží (viz samostatný přehled nádrží). Největší protipovodňový význam z výše uvedených nádrží má VN Luhačovice s velkým akumulačním prostorem. Tabulka 2-Do Olšavy se ve správním území ORP Uherský Brod vlévají tyto další drobné vodoteče: Staničení levostranný pravostranný Přítoky Olšavy 38,3 Kolelač 36,9 Koménka 32,25 Kladenka 29,3 Ovčírka 27,9 Ledský p. 26,4 Luhačovický potok (Šťávnice) 26,25 Hořenůšek 25,1 Těšovský p. 24,5 Bánovský p. 23,8 Vinohradský p. 22,9 Nivnička(Bystřička) 22,2 Mlýnský p. 19,85 Havřický p. 16,5 Holomňa (Pašovický p.) 15,2 Hradčovický p. 12,4 Vlčnovský p. 11,1 Hraniční p. Řeka Olšava se v minulosti téměř pravidelně každý rok na jaře rozvodňovala a ohrožovala přilehlé obce. Olšava si v dávné minulosti v bažinatém údolí vytvořila úzké hluboké klikaté koryto se strmými břehy a záludnými hlubokými výmoly. Toto samovolně vytvořené koryto nebylo schopné odvést jarní a podzimní vody a tak docházelo k pravidelným ročním záplavám, které tehdejší lidé přijímali jako předzvěst jara a zimy. Nevítané a zároveň obávané byly letní záplavy, které způsobovaly přívalové vody z bouřek a dlouhých dešťů, zvláště v horním toku Olšavy a jejích přítoků. Pro časté záplavy byla půda v povodí řeky využívána jako dvojsečné louky, které dávaly kvalitní seno a na podzim ještě pastvu pro dobytek, bez nároku na hnojení, které obstarávaly záplavy. Letní záplavy znehodnocovaly porosty trávy a pokud přišly v době senoseče, voda odnášela i kopky sena. Povodňové vody narušovaly i dopravu na silnicích a byly i případy, že několik odvážlivců zaplatilo ve snaze o přechod řeky životem, dále viz kapitola 2.4.1. Regulací toku Olšavy, výstavbou nádrží na přítocích Olšavy a stavbou silnice E50 se ráz krajiny změnil k nepoznání. Téměř zmizely ovocné sady, louky se změnily v prvotřídní zemědělskou půdu, která již není tak ohrožována záplavami jako v minulosti. Řeka Olšava přímo ohrožuje tyto obce: Pitín, Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod (včetně jeho místních částí Újezdec, Těšov a Havřice), Drslavice, Hradčovice a Veletiny, viz rovněž grafické přílohy č.2 a 6. Přítoky Olšavy pak ohrožují tyto obce: Kolelač Hostětín, Bojkovice Koménka Komňa, Bojkovice Strana 11 (celkem 66)
Kladénka Přečkovice, Nezdenice Ledský potok Šumice Ovčírka Šumice Luhačovický p.(šťávnice) Uherský Brod-Újezdec Hořenůšek - Uherský Brod-Újezdec Těšovský potok - Uherský Brod-Těšov Vinohradský potok - Uherský Brod Bánovský potok Bánov (extr.) Havřický potok - Uherský Brod-Havřice Bzovský potok - Krhov Nivnička(Bystřička) Bystřice pod Lopeníkem, Suchá Loz, Nivnice Korytnice - Korytná Vlčnovský potok Vlčnov, Veletiny Holomňa (Pašovický p.) Pašovice, Prakšice, Drslavice Hradčovický potok - Hradčovice - Řeka Okluky, ČHP: 4-13-02-009, je vodohospodářsky významný tok. Pramení na svazích Lesné ve výšce 623 m n.m., ústí zleva do Moravy u Uherského Ostrohu ve 175 m n.m. Plocha povodí je 121,3 km 2, délka toku 31,1 km, průměrný průtok u ústí 0,40 m 3.s -1. Na řece Okluky se nenacházejí vodní s významnějším protipovodňovým účinkem Řeka Okluky ohrožuje přímo obce: Horní Němčí, Slavkov, Dolní Němčí - Nivnička (Bystřička, dříve též Korečnice), ČHP 4-12-01-117, je vodohospodářsky významný tok. Pramení východně od Bystřice pod Lopeníkem ve výšce 570 m n.m., ústí zleva do Olšavy v Uherském Brodě v 208 m n.m. Plocha povodí je 82,3 km 2, délka toku 20,2 km, průměrný průtok u ústí 0,42 m 3.s -1. Povodňové průtoky mohou být částečně transformovány v nádrži Ordějov, která je přímo na Nivničce nad obci Suchá Loz, nebo v nádržích na levostranných přítocích Hradecký járek a Lubná. Nivnička(Bystřička) přímo ohrožuje obce Bystřice pod Lopeníkem, Suchá Loz, Nivnice - Luhačovický potok (Šťávnice), ČHP 4-13-01-101, je vodohospodářsky významný tok. Pramení severovýchodně od Slopné ve výšce 385 m n.m., ústí zprava do Olšavy u Újezdce v 216 m n.m. Plocha povodí je 143 km 2, délka toku 23,5 km, průměrný průtok u ústí 0,80 m 3.s -1. Hydrologická stanice Luhačovice je pod přehradou (lg. 1932-dosud). Povodňové průtoky na tomto toku mohou být transformovány v nádrži Luhačovice a částečně na vodá renské nádrži Ludkovice na Ludkovickém potoku, který je PB přítokem Luhačovického potoka. VN Luhačovice má pro správní obvod ORP Uh. Brod největší protipovodňový význam. Tento nejvýznamnější přítok řeky Olšavy ohrožuje obce správního obvodu Uherský Brod jen minimálně, a to pouze u svého ústí do Olšavy místní část Uherský Brod-Újezdec. Potoky a říčky na odvrácené straně Bílých Karpat moravsko-slovenského pomezí (povodí Váhu) ohrožují tyto obce: Žitkovský potok Žitková Krátkovský potok na Slovensku Drietomica Lopeník, Starý Hrozenkov, Vápenice, Vyškovec Hrubár (Březová) na Slovensku zvaný Bošáčka Lopeník, Březová Klanečnice Strání Svinárský potok Strání-Květná Strana 12 (celkem 66)
Výše uvedené vodoteče mají většinou bystřinný charakter a vyznačují se za povodní velkou průtokovou rychlostí, která může mít velké devastační účinky. Na rozdíl od nížinného toku Olšavy a jejich některých přítoků, kde může doba rozlivu dosahovat desítek hodin až několika dnů, bude mít rozliv výše uvedených vodotečí jen krátkou dobu trvánířádově hodiny. S výjimkou rybníka Žabka na Klanečnici, nad obcí Strání, se v této části správního obvodu ORP nenacházejí významnější nádrže s protipovodňovým účinkem. Poznámka: V souvislosti s odstraňováním následků katastrofálních povodní na Bojkovicku a Uherskobrodsku zde byla v r. 1919 zřízena služba hrazení bystřin, která s různými organizačními změnami zajišťovala protipovodňovou prevenci a likvidaci povodňových škod na území bývalého Jihomoravského kraje. Díky této činnosti je většina vodotečí a zejména jejich bystřinných částí upravena na přiměřenou kapacitu a povodňové ohrožení obcí je ve správním obvodu ORP Uh. Brod menší než v jiných okresech. Dnes tuto službu zajišťuje LČR, s.p., Oblastní správa toků Vsetín, pracoviště Luhačovice. Strana 13 (celkem 66)
2.4. Základní hydrologické charakteristiky 2.4.1. Historické povodně Povodňový plán správního obvodu Uherský Brod 2. aktualizace k 30.11.2010 Rok 1910 (dle vyprávění pamětníků a z kroniky obce Veletin, kniha I, str.50) Rozvodněná Olšava 16.září 1910 způsobila velké hmotné škody na předměstí Uh.Brodu a níže položených částí Kunovic. Voda odnesla z luk kopky otavy, podmočila seníky až do výšky 1 m. Ve Veletinách vnikla do dvorů všech domů v pořadí od č. 67 až po č. 64, kde zaplavila sklepy a podplavila obilí uložené ve stodolách. Po nezastavěné ploše mezi domy č. 116 a č.21 vnikla voda i na náves, zůstala však jen v příkopech u silnice. Přímo byly ohroženy domy č.7, 9, 24, 25, 130 a č. 8, mlýn a jeho hospodářské stavení. Silnice k Hradčovicím byla zatopena, takže z mostů bylo vidět jen vršky se zábradlím. Pamětníci vyprávěli s pohnutím, jak voda unášela z Uh.Brodu užitkové i palivové dřevo, sudy plechové i dřevěné, dřevěné ploty, kopky sena i snopy obilí. Rok 1919 (přepis z knihy Veletinského pamětníka) V červenci 1919 byly pořád bouřky a zamračeno. V 8 hod. 8.7.1919 se strhla velká bouřka nad Vlčnovem a večer až do půlnoci všude tekla voda dolů uličkou a Smějovým a Kolkovým humnem po silnici do dědiny a podle silnice až na Dlůhé. Ševčíkův plot v zahradě voda celý vytrhla. Voda nesla dřevo a roští, po půlnoci opět velice hřmělo a přišlo vody ještě více jak večer a voda vylila z břehů. Voda odnesla všechno seno, co ještě bylo v kopkách na loukách. Ze sadu odnesla 44 kopek pěkného sena. Voda nesla i různé klády, bečky všeho druhu, všelijaké nářadí, okna, dveře, truhly, krovy, latě, telegrafní tyče, dřevo z mostů, stavební dřevo sudy od benzínu prázdné i plné, různé koše, palivové dřevo, dřevo na řezání a jiné. Vlaky přestaly jezdit, protože dráha byla celá pod vodou. Nákladní vlak musel zůstat stát ve stanici Hradčovice, také tam stál až do půli náprav ve vodě. Poblíž pozemku Tomáše Nevařila voda začala téci přes koleje a za přejezdem ke hranici již stoupala tak, že trať nevydržela a byla silou vody smetena v délce asi 100 kroků v 50 cm výšce nad zemí. Jenom koleje visely v traťové prohlubni. Při hraničním mostě bylo vše v pořádku, až za mostem bylo opět vše pod vodou až po říční most, tam byly koleje opět trochu podplavené. Výška vody v těchto místech byla až 3 metry, tak vysoko ještě voda nikdy nevystoupila. Zdejší mlýn byl úplně i s chlévy pod vodou. Od mostu do Veletin ještě nikdy voda netekla, teď ale celá náves byla pod vodou a natékalo všude do stavení, která byla níže postavena. Josef Orlovský č.7 a celá strana k řece byla poškozena. Seníky stály až přes 1 m ve vodě a seno bylo znehodnoceno. Voda mnoho škod způsobila i tím, že pronikla do sklepů a studní. V Šumicích bylo zničeno mnoho domů. Stejně tak v Uherském Brodě, Havřicích, Újezdě a Těšově, kde bylo mnoho domů poškozeno. Voda, která ve Veletinách vnikla na náves jednak od Olšavního mostu kolem domů č. 28,29 a 30 a od Vlčnova ohrozila téměř všechny domy na návsi. Dle údajů školní kroniky zaplavila i chodbu školy. V té době se vcházelo do školy po 4 schodech, za dveřmi byly další 2 schody. To znamená, že na silnici před školou bylo přes 1 m vody. Rok 1955 (dle zápisu z kroniky obce Veletiny) Příchod léta v roce 1955 byl provázen bouřkovým počasím s přívalovými dešti. V té době od 21. června do 14. srpna se Olšava čtyřikrát rozvodnila. K vyvrcholení bouřkové činnosti došlo v neděli 14. srpna, kdy od JV se před polednem přihnala bouřka s krupobitím a průtrží mračen, která zasáhla Drslavice, Lhotku, Hradčovice atd. Z veletského katastru zasáhla jen pozemky po železniční trať. Odpoledne po jedné hodině se rozpoutala nad Vlčnovem zběsilá bouře, která zasáhla i část veletského katastru. Voda v krátkosti zaplavila ve Vlčnově všechny domy v povodí Vlčnovského potoka, brala vše co jí stálo v cestě a unášela to k Veletinám. Neudržované koryto potoka a jeho přilehlého okolí zpomalilo od- Strana 14 (celkem 66)
tok vody. Toto mělo za následek, že se vytvořila povodňová vlny, která udeřila na Veletiny. Byly zaplaveny domy u potoka: č.80, 52, 93, 114, 81, 82, 83 a na hrázi č.22, 76, 75, 74, 106, 72, 105, 69, 53, a 101. Proud se hnal dolů uličkou a spojil se s proudem, který vytékal ze zahrad mezi domy č. 50 a 51 až 51 na hlavní silnici kde vytvořil na návsi jezero. Na návsi byly podplaveny všechny domy od č. 67 až po č. 7 na protějším pořadí domy č. 49, 48, 47, 46, 45, 44, 100, obecní hospoda, mlékárna a kaple. Škody na domech byly nepatrné, jelikož byly stavěny na vyšších kamenných základech a všechny vstupy do stavení lidé pohotově utěsnili hnojem. Výjimkou byly nejníže postavené domy č. 80 a 81 částečně i 93, které vzedmutá vlna zaplavila až do výšky 1,30 m a jejich obyvatelé se stěží zachránili útěkem do domu č. 155 a z domu č. 81 na silnici nad jejich domem. V nově budovaném areálu JZD voda odnesla část stavebního materiálu. Mladý hovězí dobytek i vepřový ustájený venku byl včas přemístěn do bezpečí. Do kravína voda nevnikla, jelikož všechny vchody byly rovněž utěsněny hnojem. V přívalových vodách utonul ve Vlčnově 35-letý muž. Ve Veletinách při první povodňové vlně přívalové vody došlo k ohrožení života Marie Ševčíkové č. 80, která byla stržena proudem vody, od utonutí ji odvážně zachránil Ota Jedlička a Josef Dostálek. V domě č. 93 překvapila voda při poledním odpočinku důchodkyni Anežku Kadlčíkovou. Společným úsilím zachránili sousedé a hasiči nejen důchodkyni ale i její kozu a krávu. K jiným ohrožením života nedošlo jen díky tomu, že bylo místním rozhlasem vyhlášeno povodňové nebezpečí a děti hrající se u potoka byly včas odvedeny do bezpečí Rok 1957 (dle zápisu z kroniky obce Veletiny) Časté bouřky koncem jara a nastupujícího léta byly zvlášť vydatné na horním toku Olšavy a následně způsobily její rozvodnění. Tak tomu bylo i 5. července 1957 na svátek Cyrila a Metoděje. Po nočních přívalových bouřkách na horním toku byla Olšava rozvodněná. Po desáté hodině se přihnala od JV velká bouřka s krupobitím, která zasáhla Vlčnov a část Veletska (Padělky a Díly), kde úplně zničila obilí a okopaniny. Spousty vody se zase od Vlčnova valily k Veletinám jako v roce 1955. Jenže po zkušenostech z minulé povodně bylo již koryto potoka vyčištěno, ale vody bylo tolik, že znovu zaplavila domy č. 80, 81, 82, 93, 69, 72 a 105. Zahradami mezi domy č. 50, 54 a 51 a uličkou k Vlčnovu se voda dostala na náves, kde zaplavila obecní hostinec, mlékárnu a kapli. V domech u silnice od č. 1 až po č.7 zaplavila voda sklepy a znehodnotila vodu ve studních. Do obytných místností a stájí se tentokrát voda nedostala, podplavila však seníky na Záhumenských. Nejvíce postiženým rodinám byla poskytnuta finanční a materiální pomoc. Škody na majetku JZD byly kryty pojištěním. Rok 1959 Kulminace Olšavy v Uherském Brodě za povodně dne 16.8.1959 byla při průtoku 250 m 3.s -1. V tomto případě se jednalo o povodeň větší než stoletou a tedy nad kapacitu koryta a došlo k zaplavení většího území kolem toku Olšavy. Rok 1972 (výtah ze studie: Zhodnocení povodňové situace ze dne 29.7.1972 v povodí řeky Olšavy), viz [39]) Velká povodeň v roce 1910, která způsobila devastaci celého údolí Olšavy i Luhačovického potoka, byla podnětem k zahájení regulačních prací v povodí, směřujících k neškodnému odvedení návrhového průtoku 190 m 3.s -1 ve výústní trati. Odborná veřejnost si však vyžádala přehodnocení toho to návrhového průtočného množství po povodni v roce 1919, průběhem hladiny i průtokově značně vyšších pozorovaných významných povodní. Ochrana obce Kunovice byla požadována na průtočné množství 350 m 3.s -1, upřesněné po zhodnoceni vlivu uvažované Luhačovické přehrady na max. průtočné množství /snížení Qmax o 35 m 3.s -1 / na výslednou hodnotu 315 m 3.s -1. Provedená část úpravy před rokem 1919 v km Strana 15 (celkem 66)
4,16-4,96 byla však z technických i ekonomických hledisek ponechána bez rekonstrukce. Tabulka- 3Přehled časového sledu provádění regulačních úprav řeky Olšavy a Luhačovického potoka: Stavební úsek Staničení toku Prov. úpravy (rok) Návrh (m 3.s -1 ) Kunovice 0,00 4,16 1912 1927 315 Kunovice 4,16 4,96 1912 1919 190 Kunovice-Derfle 4,96 5,55 1923 1926 315 Derfle-Míkovice 5,55 7,73 1926 1931 Havřice 15,95 17,99 1929 1934 Uherský Brod, pod městem 17,99 19,19 1926 1930 200 Uherský Brod, pod Nivničkou 19,19 20,93 1926 1930 Uherský Brod, nad Nivničkou 20,93 22,21 1926 1930 Těšov 22,21 23,30 1932 1937 Újezdec 24,13 24,36 1919 Šumice, pod obcí 25,59 26,09 1924 1930 Šumice, v obci 26,09 27,16 1924 1930 Šumice-Nezdenice úsek 3,03 km 1931 1942 117 Záhorovice úsek 3,48 km 1920 1928 Bojkovice-Pitín úsek 7,49 km 1911 1930 83 a méně Luhačovice úsek 4,03 km 1911 1934 Zhodnocení povodňové situace ze dne 29. 7. 1972 v povodí řeky Olšavy Dne 28. a 29. 7. 1972 zasáhla východní Moravu a část západního Slovenska srážka, v několika lokalitách hodnocená jako příval až průtrž mračen. Po zhodnocení bohatého archivního materiálu (vodoměrná pozorování v povodí Olšavy započala jih v roce 1882), lze posoudit vzniklou povodňovou situaci z hlediska průtočného množství vody jako druhou v pořadí velkých vod ve střední části povodí/vodoměrná stanice Uherský Brod/, na některých velmi malých povodích /do 10 km 2 / při rozvodnici s řekou Vlárou i jako největší velkou vodu. Pouze povodeň ze dne 9. 7. 1919 svými následky i z hlediska maximálního průtoku a objemové složky povodňové vlny tuto povodeň předčila. Synoptická situace Počátkem týdne 24.- 30.7.1972 ovlivňovala počasí nad střední Evropou brázda nízkého tlaku vzduchu, postupující zvolna k východu. Nad naše území ze severozápadu proudil chladnější vzduch. Velká oblačnost umožňovala výskyt srážek, místy i bouřek. Teplota 25.7.1972 dosahovala 20-30 C /Praděd-Bratislava/, 26.7.1972 13-25 C /Praděd- Bratislava/. Studená fronta z oblasti Dánska postupovala přes NSR nad Francii a Alpy, zvlněná fronta nad oblasti Jeseníky a západních Karpat vytvářela výrazné pásmo trvalých srážek, místy přecházejících do přívalů a průtrží mračen /28.7.1972 Slavičín 83,4 mm, Starý Hrozenkov 109,2 mm, Rožnov pod Radhoštěm 36,0 mm, Olomouc 34,5 mm/. 29.-30.7.1972 po zadní straně anticyklony se středem nad jižním Finskem začíná nad území ČSSR pronikat teplý vzduch od jihovýchodu. Průběh srážky dne 28. a 29. 7. 1972 Strana 16 (celkem 66)
Od ranních hodin dne 28.7.1972 v celé zájmové oblasti mírné pršelo. Půda po předchozích srážkách bohatě nasycená vodou nebyla schopna výrazně snížit množství odtékající vody za vydatného deště. Tabulka 4-Přehled vodoměrných stanic v povodí Olšavy a b Hydrologické číslo povodí 4-13-01-087-01 Kolelač, 4-13-01-087-02 Vasilsko, lg nad přehradou 4-13-01-087-03 Kolelač, vč. pod přehradou 4-13-01-103-01 Luhačovický potok, lg pod přehradou 4-13-01-106-01 Ludkovický potok, lg Řetechov Prad. 4-13-01-124-01 Olšava, lg Uherský Brod 4-13-01-103 Luhačovický potok, vč. Jestřábí 4-13-01-132-01 Olšava, vč. Kunovice Pozoruje od roku Vyhodnoc. Tok, místo Sp (km 2 ) průtoky od vč lg roku 9,85 1967 1967 1970 lg nad přehradou 2,68 1967 1967 1970 14,81 1966-1970 44,87 1932 1932 1939 8,56 1959 1959 1960 401,24 (1915) 1925 1949 1948 asi 45 - - c 518,38 (1882) 1926-1948 až 1970 a... vodoměrné stanice stávající b... vodoměrné stanice zrušené c... měrná křivka s vyhodnocení průtoků z roku 1908 Průběh srážky dne 28. a 29. 7. 1972 Od ranních hodin dne 28.7.1972 v celé zájmové oblasti mírné pršelo. Půda po předchozích srážkách bohatě nasycená vodou nebyla schopna výrazně snížit množství odtékající vody za vydatného deště. Tabulka 5-Přehled dosažených srážkových úhrnů v období 24 30.7.1972 Srážkoměrná 24.7. 25.7. 26.7. 27.7. 28.7. 29.7. 30.7. stanice Starý Hrozenkov - 12,9 17,4 22,1 109,2 39,6 - Slavičín 0,1 39,6 37,0 16,0 83,4 53,6 - Strání - - 18,0 5,4 63,2 14,5 - Uherský Brod - - 8,4 1,7 33,2 3,6 - Korytná - - 22,5 2,2 8,5 68,3 - Bojkovice - 12,0 21,0 11,0 40,0 38,0 - Tabulka 6-Hlavní fáze deště čas min. srážkový úhrn (mm) spec. vydatnost (m 3.s -1. km 2 ) Starý Hrozenkov Strana 17 (celkem 66)
Strání St. Hrozenkov celkem 5 10 60 180 7:00 685 11,1 19,5 0,48 18:25 22:20 0:25 125 12,3 21,7 2,89 3:05 6:20 195 37,6 66,0 5,64 46,5 41,2 12,2 8,3 7:03 7:38 35 9,4 39,6 18,9 Z výpočtu je zřejmé, že se jedná o hodnoty svým charakterem výjimečné, ale se kterými je nutné při vodohospodářských výpočtech i navrhovaných melioračních opatření v krajině uvažovat. Tabulka 7- Srážkové úhrny a vydatnost deště ze dne 8 9.7. 1919- východní Morava Srážkový úhrn Srážkoměrná stanice 15 hod. 8.7. do 9 hod. 9.7. 20 hod. 8.7. do 24 hod. 8.7. Poznámka mm m 3.s -1.km 2 mm m 3.s -1.km 2 Val. Bystřice 41 0,63 26 1,83 Krásno 49 0,76 32 2,23 Luhačovice 59,4 0,92 30 2,09 Ombrogramy Horní Lhota 57 0,88 33 2,30 Dršťková 64 0,99 32 2,22 Pozděchov 86,9 i a/ 2,04 b/ 0,31 a/ 19:20 7:00 : 85,3 mm b/ 7:00 8:25 : 1,6 mm Lidečko 102,6 i a/ 2,76 b/ 0,18 a/ 21:00 7:00 : 99,4 mm b/ 7:00 12:00 : 3,2 mm Bojkovice 127,0 i 2,23 15:00 7:00 : 127,0 mm Kyjov 72,2 i 1,83 trvání 11 hodin Čejkovice 77,0 i a/ 2,15 b/ 7,50 a/ 10 hod. : 77,0 mm b/ 10 min. : 45,0 mm Na celé povodí Olšavy dne 28.7.1972 napršelo 58 mm, za celou povodňovou situaci od 7:00 hod. 28. 7. 1972 do 7:38 hod., 29.9.1972 65 mm. Při rozvodí s řekou Vlárou i Váhem napršelo minimálně 121 mm/ arit. průměr: Bojkovice, Slavičín, Starý Hrozenkov/, maximálně 143 mm/ arit. průměr: Slavičín, Starý Hrozenkov/ pokud uvažuji zjištěné srážkové úhrny v uvedených stanicích za maximální srážkové úhrny dosažené v průběhu celé srážky. Pro srovnání, dne 8.7.1919 na povodí Olšavy spadlo 80 mm srážek, dílčí povodí byla zasažena srážkou i = 127,0 mm /Bojkovice/. Déšť lze hodnotit jako déšť dvojnásobný /7-18:25 a 22:20-7:38 hod./ ale též jako déšť, jehož převážná část srážkového úhrnu byla dosažena v úseku kratším 24 hod. /22:20 7:38 hod./. Pokud bychom hodnotili zjištěný srážkový úhrn podle metody, kterou navrhuji pro hodnocení 24-hodinového srážkového úhrnu v povodí Moravy z hlediska dosažení nebo překročení jednou za N-let, h d,n...denní srážkový úhrn dosažený nebo překročený jednou za N-roků v mm. Strana 18 (celkem 66)
Průběh povodňové vlny ve vodoměrné stanici Uherský Brod: Vzhledem k tomu, že povodí Luhačovického potoka nebylo touto vydatnou srážkou zasaženo, nedosáhla povodeň v Uherském Brodě pravděpodobně hodnoty z roku 1919. 28.7.1972 ve 12:00 byl průtok ve vodoměrné stanici 3,0 m 3.s -1 18:00 2,5 m 3.s -1 24:00 6,0 m 3.s -1 29.7.1972 o 6:00 byl průtok 11 m 3.s -1 12:00 160 m 3.s -1 o 14:00 200 m 3.s -1 18:00 180 m 3.s -1 24:00 108 m 3.s -1 30.7.1972 o 6:00 byl průtok 60 m 3.s -1 31.7.1972 o 6:00 byl průtok 7 m 3.s -1 Celkový objem povodňové vlny: 13,0 mil.m 3, specifický odtok vody: 32,3 tis. m 3.km -2. Tabulka 8- Přehled pravděpodobných maximálních průtoků v povodích, vydatným deštěm z 28 a 29.7.1972 Hydrologické číslo Tok, místo Sp (km 2 ) Q max (m 3.s -1 ) Objem vlny mil. m 3 Spec. odtok tis. m 3.km -2 Strana 19 (celkem 66) N-letý průtok (roky) 1 2 3 4 5 6 7 4-13-01-087 Kolelač, 0,86 6,8 k.ú. Hostětín 4-13-01-087 Kolelač, 9,85 50 asi 100 lg nad přehradou 4-13-01-087 Vasilsko, lg nad přehradou 2,68 12 asi 50 4-13-01-087 Kolelač, 14,55 58 1,2 82,5 bezpeč. přeliv 4-13-01-087 Kolelač, 14,81 58 0,97 66,5 asi 100 vč. pod přehradou 4-13-01-088 Olšava, 36,46 83 2,5 74,2 70 nad Koménkou 4-13-01-091 Koménka 29,40 47 15 4-13-01-092 Olšava, 65,86 115 4,5 68,6 100 pod Koménkou 4-13-01-100 Olšava, 144,52 165 6,6 46,3 100 nad Luhač. pot. 4-13-01-114 Olšava, 287,60 180 10,5 36,5 30 pod Luhač. pot. 4-13-01-124 Olšava, lg Uher. Brod 401,24 200 13,0 32,3 30
4-13-01-017 Bratřejovka, lg Vizovice 4-13-01-016 Lutonínka, nad Bratř. 4-13-01-011 Dřevnice, lg Slušovice 4-13-01-012 Všemínka, lg Slušovice 4-13-01-015 Dřevnice, lg Sluš. nad př. 4-21-09-005 Krátkovský potok, Starý Hrozenkov 4-21-08-010 Drietomica, Drietoma 4-21-08-037 Rokyténka, Rokytnice 4-21-08-030 Zelenský potok, Štítná nad Vl. 4-21-08-035 Říka, Slavičín 4-11-01-045 Senínka od Lač. Horní Lidečko 4-11-01-050 Senice, lg Lužná 21,63 32 29,75 42 67,01 22 21,36 14 88,89 31,5 20,7 asi 67 93,8 140-180 10,0 50 19,68 49 24,08 71 10,52 34 82,56 71 Závěr: N-leté průtoky v povodí Olšavy /58% všech velkých vod/ jsou utvářeny především otékající vodou za vydatných dešťů v měsících VI, VII a VIII, zpravidla delšího trvání /5 až 8 dnů/. Toto období vydatných dešťů bývá ukončeno přívalovou srážkou až průtrží mračen /trvání srážky déle než 3 hod., celkový srážkový úhrn vyšší než 72,2 mm/. Trvání vzestupné větve povodňové vlny Q 100-leté vody lze v místě vodoměrné stanice Uherský Brod /Sp = 101,24 km 2 / předpokládat 70 hodin, trvání sestupné větve 210 hodin, celkové trvání povodňové vlny 280 hodin. Celkové trvání povodňové vlny Q 1-leté vody lze uvažovat 180 hodin /na vzestupnou větev povodňové vlny připadá 80 hodin, na sestupnou větev 100 hodin/. Hydrologické údaje v povodí řeky Olšavy byly přehodnoceny vzhledem k povodni v roce 1972 a 1959 i s přihlédnutím k povodni z roku 1919 /redukované hodnoty Mor. zem. staveb. úřadu a Expositury hrazení bystřin/. Údaje jsou doplněny v místě vodoměrné stanice Uherský Brod o objemovou složku povodňových vln a stanoveny schematické průběhy povodňových vln N-letých průtoků. N-leté průtoky v ms. Uher. Brod (m 3.s -1 ) objemová složka povod. vln (mil.m -3 ) Q 1 62 11,0 Q 5 124 19,5 Q 10 157 22,0 Strana 20 (celkem 66)
Q 20 194 24,0 Q 50 228 26,0 Q 100 245 27,0 Studie usnadní zejména projektantům melioračních i vodohospodářských staveb v povodí řeky Olšavy stanovení optimálních návrhových hodnot hydrologického charakteru. V roce 1972 se jednalo o povodeň v úrovni stoleté vody a došlo k zaplavení části Uherského Brodu jednak z toku Olšavy a dále zpětnou vodou z kanalizace vyúsťující do tohoto recipientu. V městě Bojkovice byly ohroženy veškeré nemovitosti ležící v bezprostřední blízkosti toku. Došlo k zatopení domů do výšky cca 1m a značným materiálním škodám. Za povodně na Olšavě dne 29.7.1972 byla stanovena kulminace při stavu 606 cm a průtoku 202 m 3.s -1. Některé zprávy o povodňové situaci uvádí kulminační průtok až 280 m 3.s -1. V roce 1972 se jednalo o povodeň v úrovni stoleté vody a opět došlo k zaplavení části Uherského Brodu jednak z toku Olšavy a dále zpětnou vodou z kanalizace. Povodňové události z července 1997 v povodí Moravy - průběh ve správním obvodu Uherský Brod Povodňová situace vznikla v důsledku extrémních srážek ve dnech 3. - 7.7.1997, kdy v samotném Uh. Brodě spadlo celkem 107 mm srážek, co je 162% měsíčního červencového normálu a 18% ročního úhrnu. Za měsíc červenec 1997 pak spadlo celkově 221 mm srážek, co odpovídá 335% měsíčního a 37% ročního normálu. Prudký vzestup Olšavy byl způsoben nutností odpouštění přehrady v Luhačovicích. Na vodoměrné stanici v Uh.Brodě bylo dosaženo III. stupně povodňové aktivity dne 8.7.1997 kolem 8. hodiny ranní a ke kulminaci povodně došlo ve 13 hodin s hodnotami stavu na 527 cm a průtoku na 140 m 3.s - 1, co odpovídá cca dvacetileté vodě. K vybřežení vody z Olšavy v Uherském Brodu nedošlo. V Drslavicích došlo i k rozlivu na potoku Holomňa u sportovního areálu a v místě objektů firmy Savik dosahoval voda až do výše 1 metru. V místní části Drahy byly zaplaveny dvorní trakty domů. K vybřežení došlo rovněž v části Pastýrně, Dolní ulička se zaplavením zahrad na Dolním konci a také sportovního areálu místní Tj. Voda Olšavy vybřežila v polních tratích Nivky, Nivy, Sedmiřadné a Pihlůvky. Z kroniky obce Veletiny: Vydatné dešťové přeháňky od 4. července přešly v následující dny v trvalé deště v celé oblasti severní a východní Moravy. Následkem toho již 7.7. voda z Olšavy zaplavila pozemky za železniční tratí. Neustávající deště a přeplněné vodní nádrže na horním toku Olšavy způsobily zvýšení hladiny natolik, že 8.7. v odpoledních hodinách zaplavila voda pozemky v tratích: Dlouhé, Nivky, Losky, Za humny, Za mosty, Na bařinách a pole mezi starou a novou silnicí. Z obytných domů byl zaplaven dům č.p.130. Doprava na silnici E50 v úseku Veletiny-Uh.Brod musela být odkloněna na starou silnici přes Hradčovice v důsledku ohrožení mostů v Havřicích a Uh Brodě. V obci voda zatopila sklepy domů na návsi. ZD Poolšaví vznikla škoda zaplavením 85 ha pšenice a drobným pěstitelům na bramborách a zelenině. 9.7. přestalo pršet a voda postupně opadla. V pátek ráno 11.7. povodňová vlna v povodí Moravy zasáhla Uh.Hradiště, kde muselo být evakuováno 10000 lidí. Byla uzavřena silnice E50 v úseku St.Město-Kunovice, zastavena železniční doprava, přerušeno telefonní a poštovní spojení. Dodávka vody z vodovodu byla Strana 21 (celkem 66)
13.7. zastavena v důsledku zaplavení vodních zdrojů vodárny v Ostr. N. Vsi a od 14.7.byla pravidelně, vždy v 15 hod., dovážena pitná voda z Bojkovic. Po přechodném uklidnění srážek, 18. a 20.7. přišly vydatné deště, které 21.7 znovu rozvodnily Olšavu, avšak již v menším rozsahu. 21.7. již voda opadla do ½ břehů. Přerušená vlaková a autobusová d o- prava byla 18.7. částečně obnovena a do týdne byl normální provoz. Počasí naposledy zahrozilo záplavou 25.7. ráno v 5 hod. průtrží mračen nad Vlčnovem a Nivnicí, ale díky regulaci Olšavy a Vlčnovského potoka nedošlo k žádným škodám. 28.7. byla obnovena dodávka vody z vodovodu, ale jen užitkové, kterou bylo nutno před použitím 10 minut převařovat. Tím byl ukončen dovoz pitné vody cisternou v množství 4000 litrů denně. Plodiny v zamokřené půdě vlivem oteplení rychle podléhaly hnilobě, hlavně brambory, u kterých byla sklizeň nulová. Ve středu 23.7. ve 12 hodin minutou ticha a ve čtvrtek rozezněním zvonů a sirén a zastavením provozu na 1 min. byla uctěna památka 48 lidských obětí ničivých záplav. Bleskové povodně Povodeň 20. června 1905 (ze zápisu Veletinského pamětníka) Dne 20.6.1905 se v pravé poledne strhla průtrž mračen nad Vlčnovem. Následkem toho se do Veletin přivalily ohromné spousty vod, které domky na hrázi níže položené úplně smetly se vším co v nich bylo. Byl to hrozný pohled, jak spousty vody odnášejí nábytek, šatstvo, drůbež a mnoho jiných věci. Jen dobytek se podařilo zachránit. Povodňová vlna od Vlčnova zničila na hrázi 10 domů. Jelikož stará silnice byla nízko položená, hlavní proud šel mezi domy č. 38 a 51 přímo do zahrad a na louky. Další proud vody, který zboural domy na hrázi šel mezi domy č. 54 a č. 50, se dělil o dům č. 67, větší část tekla přímo do zahrad zbytek po silnici, kde se spojil s proudem, který tekl uličkou a společně v nejnižší části obce mezi domy č. 116 a 21 vytekly do zahrad a na louky, které byly zaplaveny vodou z rozvodněné Olšavy. V části obce za potokem byly vyplaveny domy č. 52, 80, 93 a 114, pod silnicí k Vrbovu domy č. 81, 82 a 83. Nejvíce poškozeným byla vyplacena pomoc ve výši 40.000 korun tehdejší měny. Nebývalou občanskou solidaritou přispěli občané z nepostižené části obce svým spoluobčanům těžce poškozeným povodní poskytnutím ubytování, stravování, oblečení, potahy i manuální prací k obnově příbytků. Seno z luk bylo odplaveno, stodůlka Tomáše Hruboše č. 30 byla zbořena a seno v ní uložené odplaveno až doprostřed záhumenských. Voda pronikla i do sklepů a do studní. 2.4.2. Údaje o N-letých vodách A - Olšava, ohrožuje k.ú.: Pitín, Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod (včetně jeho místních částí Újezdec, Těšov a Havřice), Drslavice, Hradčovice a Veletiny, Základní hydrologické údaje pro tok Olšava (hydrologický profil limnigrafická stanice Uherský Brod Olšava, ČHP: 4-13-01, Povodňové průtoky - N-leté vody v profilech: PF1 Olšava v Bojkovicích nad Koménkou, ČHP: 4-13-01-088, plocha povodí F p = 36,46 km 2 PF2 Olšava nad Kladenkou, ČHP: 4-13-01-092, plocha povodí F p = 36,46 km 2, PF3 Nezdenice, ČHP:4-13-01-096, plocha povodí F p =112,16 km 2 PF4 Olšava v Šumicích(100 m nad Ovčírkou), ČHP: 4-13-01-098 PF5 Olšava v Šumicích(100 m pod Ovčírkou), PF6 Olšava pod Luhačovickým potokem, ČHP: 4-13-01-114, plocha povodí F p = 288,28 km 2, PF7 limnigrafická stanice v Uh. Brodě, ČHP:4-13-01-124, Strana 22 (celkem 66)
plocha povodí : F p =401,2 km 2, PF8 Olšava pod Holomňou, ČHP: 4-13-01-126, plocha povodí : F p =446,11 km 2, PF9 - Olšava pod Vlčnovským potokem, ČHP: 4-13-01-130, plocha povodí : F p =472,49 km 2, PF10 - Olšava -ústí, ČHP: 4-13-01-132, plocha povodí : F p =520,02 km 2, Tabulka 9-Povodňové průtoky - N-leté vody Olšava: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 PF1 Q N [m 3. s -1 ] 8,0 13,0 24,0 21,0 37,0 50,5 62,0 PF2 Q N [m 3. s -1 ] 13,5 21 33 44 57 76 92,0 PF3 Q N [m 3. s -1 ] 27 41 60 69 86 105 115 PF4 Q N [m 3. s -1 ] 34 51 76 95 115 135 145 PF5 Q N [m 3. s -1 ] 35 52 79 101 124 144 154 PF6 Q N [m 3. s -1 ] 43,5 59,5 83,5 102,5 123 152 175 PF7 Q N [m 3. s -1 ] 46 66,2 100 132 168 222 270 PF8 Q N [m 3. s -1 ] 52 72 101 125 150 187 217 PF9 Q N [m 3. s -1 ] 53 72,5 101 125 149 185 214 PF10 Q N [m 3. s -1 ] 54,5 73,5 101 123,5 146,5 179 204,5 Pozn.: Údaje ČHMÚ z r. 1982 (PF3 a 4) a 1998-viz též [21] a [22]. SPA Uherský Brod: I.st.p.a.: 270 cm, 29,5 m 3. s -1 II.st.p.a.: 400 cm, 72,6 m 3. s -1 III.st.p.a.: 500 cm, 122 m 3. s -1 Vlčnovský potok, ohrožuje k.ú.: Vlčnov a Veletiny ČHP: 4-13-01-129, profil ústí Plocha povodí F p : 12,35 km 2 Tabulka 10-Povodňové průtoky - N-leté vody Vlčnovský potok: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3. s -1 ] 2,85 5,80 17,5 24,0 29,7 39,3 48,0 Pozn.: Údaje převzaty z PP obce Vlčnov. Kladenka, ohrožuje k.ú.: Přečkovice a Nezdenice ČHP: 4-13-01-095, PF1 profil VN Kladná-Žilín, plocha povodí: 1,56 km 2 PF2 - profil ústí, plocha povodí: 37,24 km 2 Tabulka 11 Povodňové průtoky - N-leté vody Kladenka: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 PF 1 Q N [m 3. s -1 ] 0,9 1,6 3,0 4,5 6,5 10,0 13,0 PF 2 Q N [m 3. s -1 ] 16,0 24,0 34,0 46,0 55,0 71,0 83,0 Pozn.: Údaje převzaty z PP obce Nezdenice. Zlejškovský potok, ohrožuje k.ú.: Slavkov ČHP: 4-17-01-016, Slavkov, profil ústí Plocha povodí: 1,38 km 2 Délka toku: 2,0 km Tabulka 12 Povodňové průtoky - N-leté vody Zlejškovský potok: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3. s -1 ] 0 1,44 2,25 3,30 5,55 8,04 Pozn.: Údaje z podkladů OÚ Slavkov. Strana 23 (celkem 66)
Kolelač, ohrožuje k.ú.: Hostětín, Bojkovice ČHP: 4-13-01-087, PF1: v profilu hráze pod VD Bojkovice (neovlivněné průtoky), plocha povodí: F p =14,81 km 2 Délka toku: 7,9 km Průměrná roční srážka: 788 mm Dlouhodobý průměrný roční průtok: 0,087 m 3.s -1 Specifický odtok: 6,37 l.s -1.km 2 Tabulka 13 Povodňové průtoky - N-leté vody (údaje ČHMÚ z r. 2003) Kolelač: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000 PF1 Q N [m 3.s -1 ] 4,0 6,5 12,5 17,5 24,5 34,5 45,0 57 76 92 PF1* Q N [m 3.s -1 ] 2,1 8,0 12,0 17,5 27,0 36,0 *- průtoky ovlivněné transformačním účinkem nádrže Objem povodňové vlny PW 1000 =3,16 mil m 3. SPA: I.st.p.a.: 60 cm, 4 m 3. s -1 II.st.p.a.: 90 cm, 10 m 3. s -1 III.st.p.a.: 120 cm, 14,5 m 3. s -1 Koménka, ohrožuje k.ú.: Komňa, Bojkovice ČHP: 4-13-01-089, Plocha povodí: F p =23,38 km 2 Délka toku: Tabulka 14 Povodňové průtoky - N-leté vody Koménka: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3. s -1 ] 15,3 19,4 Pozn.: Údaje převzaty z PP města Bojkovice. Nivnička (též Bystřička nebo Korečnice), ohrožuje k.ú.: Bystřice pod Lopeníkem, Suchá Loz, Nivnice a Uherský Brod ČHP: 4-13-01-123 a 121, PF 1 profil VN Ordějov, F p =14,45 km 2 PF 2 Nivnice, 800 m nad Topolovským potokem, F p =58,96 km 2 PF 3 pod Topolovským potokem, F p =68,29 km 2 PF 4 500 m pod Topolovským potokem, F p =70,62 km 2 PF 5 ústí do Olšavy, F p =83,238 km 2 Tabulka 15 Povodňové průtoky - N-leté vody Nivnička: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 PF 1 Q N [m 3. s -1 ] 3,2 5,5 9,5 13,5 18,5 26 33 PF 2 Q N [m 3. s -1 ] 9,5 15 24 32 41 54 66,5 PF 3 Q N [m 3. s -1 ] 10 16 26 34 44 59 72 PF 4 Q N [m 3. s -1 ] 10 16 26 34 44 60 73 PF 5 Q N [m 3. s -1 ] 27 37 50 60 75 95 110 Pozn.: Údaje ČHMÚ z r. 1998 pro PF 1 až 4, pro PF 5 (ústí) údaje převzaty z PP města Uh.Brod.. Korytnice, ohrožuje k.ú.: Korytná ČHP: 4-13-01-120, pod intravilánem obce Korytná Strana 24 (celkem 66)
Plocha povodí: F p =4,79 km 2 Délka toku: Tabulka 16 Povodňové průtoky - N-leté vody Korytnice: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3. s -1 ] 2 3 6 8 10,5 15,0 19,0 Pozn.: Údaje ČHMÚ z r. 1998. Okluky, ohrožuje k.ú.: Horní Němčí, Slavkov, Dolní Němčí Pro Okluky jsou k dispozici hydrologická data z profilů: PF1: obec Dolní Němčí PF2: ř.km 16,0 nad obcí Hluk, ČHP: 4-13-02-005, F p =36,52 km 2 PF3: pod Boršickým potokem, ČHP: 4-13-02-007, F p =74,05 km 2 Tabulka 17 Povodňové průtoky - N-leté vody Okluky: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 PF1 Q 1 [m 3.s -1 ] 5,2 15,5 21,5 29,5 41,0 52,0 PF2 Q 2 [m 3.s -1 ] 6,3 10,5 17,5 24,5 33,0 45,0 56,0 PF3 Q 3 [m 3.s -1 ] 9,5 15,0 25 34 44,5 60,0 74,5 Pozn.: Údaje převzaty z PP obce Horní Němčí. Klanečnice, ohrožuje k.ú.: Strání, Květná Pro Klanečnici jsou k dispozici hydrologická data ze dvou profilů: PF1: řkm 21,0 km ve Strání (horní okraj intavilánu), ČHP: 4-21-09-023, F p =6,82 km 2 PF2: řkm 17,0 v Mandlové, ČHP: 4-21-09-025 F p =29,21 km 2 Tabulka 18 Povodňové průtoky - N-leté vody Klanečnice: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 PF1 Q1 [m 3.s -1 ] 2,0 3,6 6,8 10,0 14,0 21,0 27,0 PF2 Q2 [m 3.s -1 ] 7,4 12,5 21,5 30,0 41,0 57,0 73,5 Údaje ČHMÚ Brno ze dne 14.1.1998, třída II. Svinárský potok, ohrožuje k.ú.: Květná ČHP: 4-21-09-024, profil: nad Klanečnicí Plocha povodí: F p =8,08 km 2 Tabulka 19 Povodňové průtoky - N-leté vody Svinárský potok: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3 /s] 3,2 5,5 10,5 15 21 30 39 Údaje HMÚ Brno ze dne 14.1.1998, třída III. Luhačovický potok (též Štávnice), ohrožuje k.ú.: Uherský Brod - Újezdec ČHP: 4-13-0-113, Plocha povodí: F p =44,87 km 2 Průměrný průtok : 0,31 m 3. s -1 I.st.p.a.: 70 cm, 8,0 m 3. s -1 II.st.p.a.: 100 cm, 16,3 m 3. s -1 III.st.p.a.: 140 cm, 29,3 m 3. s -1 PF1: v profilu hráze přehrady Luhačovice (neovlivněné průtoky) PF2: pod přehradou Luhačovice (průtoky ovlivněné transformačním účinkem nádrže) PF3: profil pod Pozlovickým potokem PF4: profil nad Ludkovickým potokem PF5: profil pod Ludkovickým potokem Strana 25 (celkem 66)
Tabulka 20 Povodňové průtoky - N-leté vody (údaje ČHMÚ z r. 2003) Luhačovický potok: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000 10000 PF1 Q1 [m 3.s -1 ] 8,5 14,5 25,0 34,0 45,0 62,0 79,0 98 126 152 245 PF2 Q2 [m 3.s -1 ] 5,0 7,5 11,0 14,0 17,5 22,0 35,0 PF3 Q3 [m 3.s -1 ] 7,5 11 17 21,5 27 35 42 PF4 Q4 [m 3.s -1 ] 10 14,5 22,0 28,5 35,5 46,5 55,0 PF5 Q5 [m 3.s -1 ] 20 31,5 45,5 57,5 70,0 88,0 103,0 Objem povodňové vlny PW 1000 =11,858 mil m 3. Objem povodňové vlny PW 10000 =20,324 mil m 3. Ludkovický potok, ohrožuje k.ú.: PB přítok Luhačovického potoka mimo správní území Uherský Brod, ČHP: 4-13-01-108, Plocha povodí: F p =13,1 km 2 Průměrný průtok : 0,092 m 3. s -1 I.st.p.a.: 70 cm, 3,4 m 3. s -1 II.st.p.a.: 85 cm, 6,7 m 3. s -1 III.st.p.a.: 100 cm, 14,5 m 3. s -1 PF1: v profilu pod hrází přehrady Ludkovice (neovlivněné průtoky) PF2: profilu pod hrází přehrady Ludkovice (průtoky ovlivněné transformačním účinkem nádrže) PF3: Pod Březovským potokem, F p =27,06 km 2 PF4: Pod Černým potokem, F p =59,54 km 2 Tabulka 21 Povodňové průtoky - N-leté vody Ludkovický potok: Profil N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 200 500 1000 PF1 Q N [m 3. s -1 ] 4,0 6,5 11,5 17,0 23,0 33,0 42,0 52,5 69,5 85 PF2 Q N [m 3. s -1 ] 3,2 10,2 15,5 27,5 35,0 PF3 Q N [m 3. s -1 ] 6,5 10,5 17,5 24 31,5 44 54 PF4 Q N [m 3. s -1 ] 9,5 15,5 25 33,5 43 58 72 Objem povodňové vlny PW 1000 =1,67 mil m 3. Za povodně v 07/1997 byly na některých mostech přes řeku Olšavu v Uh. Brodě vyznačeny dosažené kulminační stavy. Jedná se o tyto mosty: Havřický, Vlčnovský, Bajovský, Nivnický a Šumický. Havřický potok, ohrožuje k.ú.: Uherský Brod-Havřice ČHP: 4-13-01-124, profil: ústí Tabulka 22 Povodňové průtoky - N-leté vody Havřický potok: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3 /s] 1,3 4,0 5,6 10,3 13,0 Údaje převzaty z PP města Uh.Brod. Mlýnský potok, ohrožuje k.ú.: Uherský Brod ČHP: 4-13-01-124, profil: ústí Tabulka 23 Povodňové průtoky - N-leté vody Mlýnský potok: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 Q N [m 3 /s] 1,0 2,0 4,0 6,5 9,5 15,0 20,0 Strana 26 (celkem 66)
Údaje převzaty z PP města Uh.Brod. Povodňový plán správního obvodu Uherský Brod 2. aktualizace k 30.11.2010 Za povodně v 07/1997 byly na některých mostech přes řeku Olšavu v Uh. Brodě vyznačeny dosažené kulminační stavy. Jedná se o tyto mosty: Havřický, Vlčnovský, Bajovský, Nivnický a Šumický. 2.4.3. Postupové doby povodňových průtoků Pro většinu vodních toků na území správního obvodu ORP Uherský Brod zatím nejsou stanoveny postupové doby povodní. Pouze pro Luhačovický potok, jehož dolní část zasahuje do správního obvodu ORP Uh. Brod byly vypočteny doby doběhu při povodňových průtocích, viz tabulka: Tabulka 24 postupové doby povodní Úsek toku VN Luhačovice- Uh.Brod-Újezdec Délka úseku [km] Doba doběhu [min] Q 5 Q 20 Q 100 140 125 117 2.5. Záplavová území 66 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Dosud byla úředně stanovena tato záplavová území: A - Záplavové území vodního toku Okluky od ř. km 0,000 po 25,570 (od ústí do Moravy po obec Horní Němčí), délka úseku 25,570 km. Stanoveno Krajským úřadem Zlínského kraje pod č. jednacím KUZL 9561/2003 ŽPZE-DZ dne 2.3.2003. Záplavové území bylo vypracováno s.p. Povodí Moravy útvarem informatiky v září 2003. Doplnění mapové dokumentace bylo provedeno dne 25.2.2004. Týká se obcí: Horní Němčí, Slavkov a Dolní Němčí. B - Záplavové území vodního toku Olšava - změna stanovení záplavového území vodního toku Olšava ř. km 0,000 38,300 vyhlášeného Krajským úřadem Zlín, odborem ZP a Z dne 28.7.2004, č.j. KUZL 11401/2004 ŽPZE-RH stanovená č.j. KUZL 2407/2005 ŽPZE-RH dne 22.7.2005 nově stanovuje rozsah záplavového území v úseku km 16,600-24,700 v k.ú. Uherský Brod a ruší vymezení aktivní zóny záplavového území ř.km 21452-21,768 Uherský Brod. Nově stanovené záplavové území je vyznačeno v situaci 1:10000, viz část A/2 PP ORP- Výňatky z Povodňových plánů obcí, manipulačních řádů a záplavová území, str. 28 32. Při novém stanovení záplavového území Olšava na katastrálním území města Uherský Brod (od balvanitého skluzu v Drslavicích po hospodářský most v Újezdci u Luhačovic) se přihlíželo k podkladům, které vypracovalo Povodí Moravy, s.p., v 04/2002 pro město Uherský Brod. Strana 27 (celkem 66)
C - Záplavové území vodního toku Olšava (od ústí do Moravy až po soutok s Kolelačem) od ř. km 0,000 po 38,300, stanoveno odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlín dne 28.7.2004 pod č.j. KUZL 11401/2004 ŽPZE-RH. Vypracoval pro Povodí Moravy s.p.: fa Mott MacDonald Praha, spol. s r.o. Veškeré simulace nerovnoměrného proudění byly provedeny pomocí programu amerického programu HEC-RAS. Záplavové území bylo stanoveno pro průtoky Q 5, Q 20 a Q 100. Jako aktivní zóna se v této práci považují hloubky vody v intravilánu obcí, které přesahují 0,8 m. Nejdůležitější závěry: - V území mezi obcí Podolí a Uherským Brodem dojde k vybřežení vody do obou inundací. Rozliv vody v inundacích končí buď u silničního náspu nebo u náspu železniční trati. - V Uherském Brodě dojde při Q 100 mezi profilem 207 až PF13 k vybřežení řeky do pravé inundace. Rozliv končí u náspu železniční trati. V profilech 213 a 218 dojde při Q 100 k vylití vody do levé inundace. V profilu PF11 dojde k přelití levé břehové čáry už při Q 20. Mezi profily PF17 až PF26 dojde k zaplavení pravé inundace zpětným vzdutím z profilu PF19. Mezi profily PF17 až PF21 dojde k zatopení levé inundace. Mezi profily PF31 až PF37 a PF41 až 222 dojde při Q 100 k zaplavení levé inundace. Čáry rozlivů se zde ale liší od rozlivů spočítaných pomocí matematického modelu. Je to způsobeno tím, že v profilu 221 (ř. km 23,714) dojde k přelití břehové hrany a vtékání vody do levé inundace. Morfologie terénu však neumožňuje návrat vody zpět do koryta Olšavy a voda pak proudí levou inundací po obou stranách železničního náspu až k soutoku Olšavy s Nivničkou. Tam se vrací zpět do koryta. Vzhledem k tomu, že voda pří návratu do koryta protéká hustou zástavbou, nelze zde použitým jednorozměrným modelem stanovit velikosti hloubek a rychlostí. Z těchto důvodů se v těchto profilech neshodují příčné profily s mapou rozlivů. - V místní části Uh.Brod - Újezdec dojde mezi profilem 222 až 240 k rozlivu vody do inundací. Rozliv v pravé inundaci končí u náspu železniční trati. - V obci Šumice dojde k rozlivu vody do obou inundací už při průtoku Q 20. Hloubka vody v inundacích je při průtoku Q 100 větší než 0,8 m. - V obci Nezdenice dojde v profilu 289 k rozlití vody do levé inundace. Voda se vrací zpátky do koryta v profilu 286. Mezi mostem č. 634 a profilem 289 je hloubka vody větší než 0,8 m. Stanovené záplavové území tohoto vodního toku se týká obcí: Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod, Drslavice, Hradčovice a Veletiny. Poznámka: V tomto povodňovém plánu se uvažuje v obcích Drslavice a Hradčovice i se záplavovým územím za tratí ČD. D - Záplavové území vodního toku Luhačovický potok (celý tok) od ř. km 0,000 po 24,816, stanoveno odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlín dne 29.7.2004 pod č.j. KUZL 7825/2004 ŽPZE-DZ. Vypracoval pro Povodí Moravy s.p.: fa Agroprojekt PSO Brno, s.r.o. v 11/2003. Stanovené záplavové území tohoto vodního toku se týká obce: Uherský Brod (Újezdec). Strana 28 (celkem 66)
Zpracovaná, ale nestanovená záplavová území: E - Záplavové území Olšava na katastrálním území města Uherský Brod (od balvanitého skluzu v Drslavicích po hospodářský most v Újezdci u Luhačovic). Vypracoval: Povodí Moravy, s.p. v 04/2002 pro město Uherský Brod. Výpočet průběhu hladin byl proveden výpočtem podle nerovnoměrného neustáleného proudění pomocí programu MIKE11 pro výpočet pseudo dvojrozměrného proudění v toku a inundacích. Obrysy záplavy byly zpracovány pro Q 100, Q 50, Q 20, Q 10 a Q=270 m 3.s -1 (průtok o 20% vyšší než Q 100 ). V tomto PP jsme pro prostor Uherského Brodu použili obrys záplavy pro Q 100 a Q=270 m 3.s -1. Jako pasivní zóny se v této práci považují plochy, kde hloubka záplavy nepřesáhne 0,5m (hloubky nad 0,5 m mohou být nebezpečné pro malé děti) a rychlost proudění je menší než 0,5 m.s -1. V případě ucpání mostů se obrys záplavy prostorově vejde do obrysu povodně při Q=270 m 3.s -1. Poznámka: Rozsah záplavového území dle tohoto podkladu je při povodňových průtocích Q 100 a Q=270 m 3.s -1 větší než je ve stanoveném záplavovém území C. Značky velkých vod (hlavně z povodně z 07/1997) jsou vyznačeny na pilířích těchto mostů: Šumický, Nivnický, Bajovský, Vlčnovský a Havřický. Problémy mohou vznikat na silničních mostech v Uh.Brodě, Vlčnově, Nivnici, Šumicích. - Zástavba a průmyslové objekty v inundačním území řeky Olšavy zde podle povahy jednotlivých výrobních provozů hrozí znečištění vody látkami škodlivými vodám (ropné látky, chemikálie, hnojiva atd.) případně odplavením materiálů, které mohou způsobit zátarasy níže na toku. Tyto provozy jsou zahrnuty v povodňovém plánu města Uherský Brod a jednotlivých obcí. Omezení v záplavových územích ( 67 vodního zákona 254/2001 Sb.): Zpravidla každá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být posuzována s ohledem na ovlivnění odtokových poměrů v inundaci, s ohledem na možné hloubky a rychlosti vody a případné ohrožení stavby. Vyjádření pro tyto stavby záplavovém území poskytuje Povodí Moravy, s.p. Zásadní příčné stavby v inundaci (např. komunikace), které by ovlivnily odtokové poměry, bude nutno posuzovat i pro případ větších vod než Q 100. Nezpracovaná a nestanovená záplavová území: S výjimkou několika málo výše uvedených vodotečí (Olšava, Luhačovický potok, Okluky a Kolelače) nemá většina vodních toků na území správního obvodu ORP Uh. Brod navrženo ani vyhlášeno záplavové území ve smyslu vyhlášky č. 236/2002 Sb. Při zpracování záplavových území obcí, viz samostatná část tohoto povodňového plánu: A/2-Výňatky z povodňových plánů obcí, manipulačních řádů a záplavová území, zpracovatelé tohoto povodňového plánu vycházeli jednak z výše uvedených podkladů, které byly v některých případech revidovány zpracovatelem a u drobných vodotečí, kde záplavová území nebyla úředně stanovena pak z vlastních terénních průzkumů a odhadů rozsahu záplavového území v jednotlivých obcích. V mapách záplavových území v příloze A/2 a v grafické příloze č.5 jsou vyznačeny obrysy záplavy pro Q 100. Při nižších hodnotách průtoků je zapotřebí nahlížet do jednotlivých povodňových plánů obcí a měst. Strana 29 (celkem 66)
2.6. Charakteristika ohrožení obcí a objektů Obecně jsou zaplavením ohroženy pozemky a stavby v blízkosti vodních toků nebo na těchto tocích. V horních úsecích toků má povodní ohrožené území menší rozlohu a povodeň má relativně krátkou dobu trvání, voda zde však mívá s ohledem na větší sklon dna vodotečí větší rychlost a tím i větší devastační účinky, zejména v bezprostřední blízkosti toku. V dolních úsecích toků je ohrožené území i doba trvání povodně delší, voda v inundaci má však menší rychlost a nemá takové devastační účinky. Výčet ohrožených obcí je rovněž uveden v kapitole 2.3. Charakteristika říční sítě a odtokové poměry. V tabulce č. 1 jsou uvedeny ohrožené obce podle jednotlivých toků a jejich správců. Tabulka 25 Přehled správců toků v obcích ohrožených povodněmi ve správním obvodu ORP Uherský Brod: Tok Správce Ohrožené obce Poznámka Olšava PM Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod, Drslavice, Hradčovice, Veletiny Olšava LČR Pitín, Bojkovice Od soutoku s Kolelačem Havřický potok PM+Město Uherský Brod(Havřice) UB Mlýnský potok Město UB Uherský Brod Rybníky Hořenůšek Město UB Uherský Brod(Újezdec) Těšovský potok Město UB Uherský Brod(Těšov) Vinohradský potok Město UB Uherský Brod Rybník Luhačovický p. (Šťávnice) PM Uherský Brod Vodní nádrž Luhačovice, VN Ludkovice na Ludkovickém potoce (PB přítok) Bánovský potok PM Bánov Nivnička (Bystřička) PM Bystřice p. Lopeníkem, Suchá Loz, Nivnice, Uherský Brod Vodní nádrž Ordějov, VN Lubná na Lubné, VN na Hradeckém járku Holomňa PM Pašovice, Prakšice, Drslavice Holomňa LČR Pašovice Od km 7,0 Vlčnovský potok LČR Vlčnov, Veletiny Hradčovický potok LČR Hradčovice Okluky PM Horní Němčí, Slavkov, Dolní Němčí Kladenka PM Nezdenice, Přečkovice Koménka LČR Komňa, Bojkovice Kolelač LČR Hostětín, Bojkovice Vodní nádrž Bojkovice Ovčírka LČR Rudice Klanečnice LČR Strání (Květná) VN Žabka Hrubár LČR Lopeník, Březová Krátkovský potok LČR Starý Hrozenkov Žítkovský potok LČR Žítková Strana 30 (celkem 66)
Barevné označení správců toků v tabulce: Povodí Moravy, s.p. (PM), závod Střední Morava, provoz Uherské Hradiště Povodí Moravy, s.p. (PM), závod Střední Morava, provoz Uherské Hradiště, dříve Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS), pracoviště Uh. Hradiště Lesy České republiky (LČR) Bojkovice Město Uherský Brod dolní zaklenuté (kanalizované) úseky toků jiný Velkým pozitivem většiny obcí je skutečnost, že úseky v zastavěných částech obcí jsou z minulých dob většinou dobře upraveny (kamenné a betonové nábřežní zdi, opevnění lomovým kamenem apod.) a na dostatečnou kapacitu většinou Q 100. Pokud nedojde v kritických profilech (většinou mosty, lávky nebo jezy) za povodně k vzniku zátarasů plovoucími předměty a následnému vzdutí vody z břehů nebo přelití hráze, stávající koryta většinou postačí vodu odvést. Detailně tato místa uvádějí jednotlivé povodňové plány obcí, které jsou součástí tohoto Povodňového plánu, dále též část A/2 Výňatky z povodňových plánů obcí, manipulačních řádů a záplavová území obcí. Z významných objektů jsou ohroženy: Objekty na komunikacích, - Železniční mosty a propustky - Zájmovým územím ORP Uh.Brod procházejí dvě trati ČD: č. 341: Kunovice-Bylnice-Trenčianská Teplá (možné ohrožení v úseku Hostětín-Veletiny), č. 346: Újezdec u Luhačovic-Luhačovice (možné ohrožení v úseku Uh. Brod-město Uh. Brod-Újezdec). - Silniční mosty, propustky a lávky Zájmovým územím ORP Uh. Brod procházejí tyto hlavní silnice: silnice I.třídy č. 50 - možné ohrožení v úseku Veletiny Uh. Brod Bánov - Starý Hrozenkov, silnice I.třídy č. 54 - možné ohrožení v úseku Slavkov Strání-Květná, silnice II.třídy č. 490 - možné ohrožení v úseku Dolní Němčí Uh. Brod-Újezdec, silnice II.třídy č. 495 - možné ohrožení v úseku Vlčnov Uh. Brod Bojkovice Pitín, silnice II.třídy č. 496 - možné ohrožení v úseku Komňa Bojkovice Přečkovice, silnice III.třídy č. 05019 - možné ohrožení v úseku Hradčovice Drslavice Uh. Brod, silnice III.třídy č. 49714 - možné ohrožení v úseku Uh.Brod Prakšice Pašovice, silnice III.třídy č. 4957 - možné ohrožení v úseku Veletiny Vlčnov Dolní Němčí, silnice III.třídy č. 4982 - možné ohrožení v úseku Nivnice Kopytná, silnice III.třídy č. 4981 - možné ohrožení v úseku Nivnice Suchá Loz Bánov, silnice III.třídy č. 49511 - možné ohrožení v úseku Nezdenice Bánov, silnice III.třídy č. 4984 - možné ohrožení v úseku Březová Lopeník Bystřice p. Lopeníkem, silnice III.třídy č. 49516 - možné ohrožení v úseku Bojkovice Krhov Bzová, silnice III.třídy č. 49518 - možné ohrožení v úseku Pitín Hostětín, silnice III.třídy č. 49510 - možné ohrožení v úseku Nezdenice Rudice Přečkovice. Strana 31 (celkem 66)
Objekty na vodních tocích, vodní díla - viz rovněž grafická část příloha č. 2 a 8 a následující kapitola 2.7. 2.7. Soupis ohrožených a průtokově nevhodných objektů Řeka Olšava Ohrožené a průtokově nevhodné objekty shrnuje v podkladovém materiálu [22], ve které jsou uvedena staničení profilů, popis a průtoky, při kterých dojde k zahlcení vtoku nebo přelití mostního objektu nebo k zaplavení inundací u jezů. Tabulka 26 Přehled ohrožených a průtokově nevhodných objektů na řece Olšavě staničení [ř. km] 36.194 Popis objektu Jez - profil 362 K.Ú. Bojkovice průtok staničení [ř. km] 33.167 Popis objektu Jez profil 313 K.Ú. Záhorovice průtok 35.932 35.877 35.611 dojde k přelití levé břehové čáry Q 100 Jez profil 354 K.Ú. Bojkovice dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez profil 353 K.Ú. Bojkovice dojde k přelití pravé břehové čáry Q 20 dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez profil 348 K.Ú. Bojkovice 30.396 29.389 29.086 dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez profil 289 K.Ú. Nezdenice dojde k přelití obou břehových čar Q 20, Q 100 Jez profil 277 K.Ú. Nezdenice dojde k přelití obou břehových čar Jez profil 274 K.Ú. Šumice u Uherského Brodu Q5, Q20, Q100 35.469 35.368 dojde k přelití pravé břehové čáry Q 100 Jez profil 344 K.Ú. Bojkovice dojde k přelití levé břehové čáry Q 20 dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez profil 343 K.Ú. Bojkovice 28.592 27.939 dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez profil 269 K.Ú. Šumice u Uherského Brodu dojde k přelití levé břehové čáry Q 20 dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Most profil 264 K.Ú. Šumice u Uherského Brodu 34.644 dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez profil 331 K.Ú. Bojkovice 27.665 dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez profil 261 K.Ú. Šumice u Uherského Brodu 34.345 dojde k přelití levé břehové čáry Q 100 Jez profil 327 K.Ú. Bojkovice 19.955 dojde k přelití obou břehových čar Q 20, Q 100 Most - profil PF 17 K.Ú. Uherský Brod 34.018 33.423 dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez profil 323 K.Ú. Bojkovice dojde k přelití obou břehových čar Q 100 Jez - profil 315 K.Ú. Záhorovice dojde k přelití obou břehových čar Q 5, Q 20, Q 100 14.336 zatopený vtok do mostu Q 100 Jez profil 181 K.Ú. Drslavice dojde k přelití obou břehových čar Q 20, Q 100 Strana 32 (celkem 66)
3. DRUH A ROZSAH POVODŇOVÉHO OHROŽENÍ 64 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo voda již zaplavuje území a může působit škody; povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo odtok vody je nedostatečný. 3.1. Přirozená povodeň Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. 73 odst. 1 nebo povodňovými orgány, zejména při: - déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečí chodu ledů nebo vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů; - dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci. Vzhledem k tomu, že se ve správním obvodu Uherský Brod mohou vyskytnout povodně na třech typech vodotečí (typ 1 řeka Olšava mající charakter vodohospodářsky významného toku, typ 2 drobné toky: Okluky, Nivnička s přítoky nebo Kladenka s přítoky a ostatní drobné toky na S, SZ a Z svazích Bílých Karpat, typ 3 drobné toky na odvrácené straně Bílých Karpat v povodí Váhu), ve dvou geograficky od sebe dosti vzdálených a odlišných povodích, která buď přivádí vodu do správního obvodu z výše položených území (některé PB přítoky Olšavy jako Luhačovický potok, Kladenka a Holomňa), nebo naopak zde povodňové vlny vznikají (Olšava, Velička, Okluky, Klanečnice, Hrubár, Krátkovský potok (Drietomice) a postupují do jiných správních obvodů, dají se očekávat tyto případy povodňových stavů: a) Regionální povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážky (zimní a jarní povodeň), které zasáhnou výše položené části povodí Olšavy (Luhačovický potok ČHP-4-13-01-113, Kladenka ČHP : 4-13-01-095, Holomňa 4-13-01-125) a do správního obvodu Uherský Brod přitečou, nebo vzniká přímo na ploše povodí ve správním obvodu Uherský Brod a postupuje dále i v nížinném úseku toku. Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A (Bojkovice, Luhačovice, Uh. Brod) případně v nově vybudovaných pomocných hlásných profilech kategorie C (Bojkovice, Přečkovice, Uh. Brod-Újezdec, Suchá Loz). S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PKORP. Ohrožené obce na řece Olšavě, typ 1 - Pitín, Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod (včetně jeho místních částí Újezdec, Těšov a Havřice), Drslavice, Hradčovice a Veletiny. Charakteristika ohrožení: Při povodňových stavech na řece Olšavě může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny). Strana 33 (celkem 66)
b) Lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv blesková povodeň, jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu Uherský Brod. Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2 a 3, jakým jsou Okluky, Nivnička, Kladenka, Velička, Klanečnice, Hrubár, Krátkovský potok (Drietomice) nebo její přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období. Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek). Na řece Olšavě nemohou lokální přívalové deště postihující plochu řádově v km 2 a ž desítkách km 2 vyvolat větší povodeň, na většině ostatních drobných tocích a jejích přítocích však již ano. Ohrožené obce a charakteristika ohrožení: Tímto typem povodně jsou postižitelné prakticky všechny obce správního obvodu Uherský Brod (viz seznam v kapitole 1 na str. 4 a kapitola 2.1.). Tyto povodně místního významu jsou způsobeny náhlými přívalovými srážkami (průtržemi mračen). Jsou to srážky krátkodobé (trvající několik minut či desítek minut) o velké intenzitě (50 až 130 mm), viz též kapitola 2.4.1. historické povodně. V důsledku zanedbaných protierozních opatření dochází pak na styku soustředěných odtoků (ronů) se zastavěným územím obcí k záplavám nemovitostí a ke značným škodám v nich, způsobených jednak značnou rychlostí a unášecí silou vody, jejím vzdutím nebo zaplavením spodních staveb (sklepů) vodou z kanalizace. Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách). Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné. Zimní povodeň způsobená ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích se vyskytují v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Takové úseky se na uherskobrodsku prakticky nevyskytují 3.2. Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami Při přirozené povodni mohou vznikat problémy při ucpání profilů propustků, vtoků do zatrubněných úseků, popřípadě při nahromadění plavenin u pilířů mostů, lávek či jezů, dále ledovými jevy a sesuvy půdy. Strana 34 (celkem 66)
Z hlediska ucpání profilů jsou kritické všechny mosty, lávky a jezy. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde k vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Na území nejvíce ohroženého města Uherského Brodu se jedná o tyto mosty: Na Luhačovickém potoce (Šťávnici): - km 0,626 - most v Újezdci u Luxovy koliby (viz hlásný profil C4) - km 0,106 - most v Újezdci na trati Újezdec Bojkovice Na Olšavě (staničení dle [21]): - most na účelové komunikaci k Prouzovu mlýnu, ul. Široká - km 23,610 Železniční most na trati Újezdec Bojkovice - most v Těšově na účelové zemědělské komunikaci - km 22,849- Lávka v Těšově pro přístup k zařízení čerpací stanice - km 22,587 Jez Těšov - km 21,974 Most v ul. Šumická na silnici ve směru na Starý Hrozenkov - km 21,751 Železniční most na trati Uh.Brod Bojkovice - km 21,487 - Železniční most na vlečce do Slováckých strojíren - km 21,165 Silniční most č. 490/030 v ul. Nivnická - km 20,576 Most na účelové zemědělské komunikaci na Bajovci - km 19,971 - Silniční most č. 495/019 v ul. Vlčnovská - km 18,341 - Silniční most č. 4958/3 v ul. Havřická Ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na větších nížinných tocích, jako je Olšava. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku Povodí Moravy s. p. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů), viz též část A/2-Výňatky z povodňových plánů obcí, manipulačních řádů a záplavová území, je popsána manipulace při výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP. Sesuvy půdy hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobnějších toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky. 3.2.1. Objekty zhoršující odtok V zájmovém prostoru správního obvodu Uherského Brodu se nachází na vodotečích řada objektů (mosty, lávky, propustky, některá vodní díla a pod.), které mohou zhoršit odtok povodňového průtoku na vodních tocích, např. při ucpání plaveninami, ledovými krami, jejich případnou destrukcí a podobně, a tím způsobit vzdutí hladiny vody před uvedenými objekty, přelití hrází a vybřežení vody mimo vlastní tok, viz též grafické přílohy č. 2 a 6. Nebezpečná místa a objekty zhoršující odtok v jednotlivých obcích viz dílčí Povodňové plány obcí správního obvodu Uherský Brod a dále stručný souhrn v tomto Povodňovém plánu, viz příloha A/2-Výňatky z povodňových plánů obcí, manipulačních řádů a záplavová území (obsahuje dílčí záplavová území obcí, převážně v měřítku 1:10000, s vyznačením míst zvýšeného povodňového ohrožení (zpravidla Strana 35 (celkem 66)
místa kontrakce na vodním toku způsobená mosty, lávkami, propustky nebo některými vodními díly). 3.2.2. Objekty zmírňující odtok Přehledná mapa významných nádrží v povodí Moravy, které spravuje Povodí Moravy, s.p.: Pro správní obvod ORP Uherský Brod mají z hlediska povodňového význam tyto nádrže: VN Luhačovice (protipovodňová a rekreační nádrž), VN Bojkovice a Ludkovice (vodárenské nádrže) vybudované na vodohospodářsky významných tocích a spravované Povodím Moravy s.p. Na drobných vodních tocích pak mají význam protékané nádrže: VN Ordějov, VN Lubná, VN na Hradeckém járku, rybník Žabka (Klanečnice) a požární nádrž Horní Němčí, které jsou ve správě ZVHS a některých obcí. Základní technické údaje o nádržích ovlivňujících průběh povodní se správním obvodu ORP Uh. Brod jsou uvedeny v následující tabulce č. 3. Strana 36 (celkem 66)
Tabulka 27 Základní údaje o nádržích ovlivňujících průběh povodní ve správním obvodu ORP Uherský Brod Technické Měrná VN Bojkovice VN Ludkovice VN Luhačovice VN Ordějov VN Lubná Požární nádrž Rybník Žabka VN Hradecký údaje jedn. Horní Němčí (Klanečnice) járek Poř.číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 ČHP 4-13-01-087 4-13-01-106 4-13-01-103 4-13-01-117 4-13-01-118 4-13-02-005 4-21-09-023 4-13-01-118 Tok Kolelač, km 1,5 Ludkovický p., Luhačovický p., Nivnička Lubná Okluky Klanečnice Hradecký járek km 6,250 km 14,4 V provozu od rok 1966 1968 1930 (1988) 1967 (1976) Rekon.2003 Provozovatel Povodí Moravy Povodí Moravy Povodí Moravy ZVHS ZVHS Obec Horní Obec Strání Neznámý Němčí Plocha povodí km 2 13,79 13,1 44,77 14,45 9,90 7,05 4,44 2,10 Hladina stálého nadržení (B.p.v.) m n.m. 312,00 277,50 275,00 323,60 316,37 Technické údaje o nádrži nejsou k dispozici Max.zatop. vodní plocha ha 15,45 12,43 40,0 15,60 1,82 Nádrž vybudována v akci Z Stálý objem m 3 40 780 85 140 255 000 48 000-13 419+1 723 Užitkový (zásobní) m 3 770 000 498 228 846 000 337 000 38 100 16 558 objem Retenční ovl. objem m 3 0 0 1 046 000 0-1 416 Celkový ovladatelný m 3 810 780 583 368 216 700 385 000 38 100 16 558 objem Retenční neovl. objem m 3 154 000 106 635 533 000 120 000 18 000 6 125 Celkový objem-max. m 3 964 780 690 003 2 700 000 506 000 56 000 22 600 Q 100 m 3 s -1 36,0 35,0 68,0 33,0 18,0 Kapacita bezp.přepadu m 3 s -1 50,0 47,3 125,0 43,0 33,0 18,0 Kóta přelivu m n.m 321,46 284,60 283,27 323,60 316,37 447,24 Kapacita spod. výpustí m 3 s -1 12,3 2 x 3,45 2 x 11,0=22,0 DN600 DN500 DN400 +2 x 4,82= 9,64 Délka hráze v koruně m 198,0 181,16 240,0 85 130 50,0 447,04 Technické údaje o nádrži nejsou k dispozici 0,69+0,25 Nevyřešeno majetkoprávně Kóta koruny m n.m 323,30 285,88 286,47 325,00 317,80 448,30 Výška hráze nade dnem m 16,0 15,15 17,47 7,00 6,15 8,0 (terénem) Šířka v koruně hráze m 4,50 4,72 6,0 4,0 3,0 4,0 Kapacita koryta pod m 3 s -1 6,0 6,7 10,0 - nádrží Q 100TRANS pod nádrží m 3 s -1 32,2 39,0 41,0 - Kategorie (podle TBD) IV IV IV Poznámka Jedná se o protékanou nádrž Výškový systém místní Jedná se o protékanou nádrž Strana 37 (celkem 66)
Foto č.1 VN Bojkovice Povodňový plán správního obvodu Uherský Brod 2. aktualizace k 30.11.2010 Foto č. 2 VN Ludkovice Foto č. 3 VN Luhačovice Foto č. 4 VN Ordějov Strana 38 (celkem 66)
Foto č. 5 VN Lubná Foto č. 6 Požární nádrž Horní Němčí Strana 39 (celkem 66)
Foto č. 7 Rybník Žabka (VN Klanečnice) Povodňový plán správního obvodu Uherský Brod 2. aktualizace k 30.11.2010 Foto č. 8 VN Hradecký járek 3.3. Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy 69 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Povodeň způsobená umělými vlivy, a to především protržením hráze vodního díla je teoreticky možná. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů: - technická příčina havárie díla, - silné zemětřesení, velmi malá pravděpodobnost - letecká katastrofa pád středně velikého letadla do hráze, velmi malá pravděpodobnost - válečný konflikt, velmi malá pravděpodobnost - teroristický útok, velmi malá pravděpodobnost VN Bojkovice, VN Luhačovice, VN Ludkovice Průběh zvláštních povodní pod vodními díly v povodí Olšavy nad Uherským Brodem jsou neveřejnou přílohou této části povodňového plánu v následujícím rozsahu: I. Průběh zvláštní povodně údolím Ludkovického a Luhačovického potoka pod VD Ludkovice II. Průběh zvláštní povodně údolím Luhačovického potoka a Olšavy pod VD Luhačovice Strana 40 (celkem 66)
III. Průběh zvláštní povodně údolím Kolelače a Olšavy pod VD Bojkovice VN Ordějov (výpis z podkl. [14]): Klasifikace díla podle potencionálního rizika a doporučená míra ochrany: VN Ordějov je podle svého významu a stupně ohrožení území pod dílem zařazeno pro potřeby technickobezpečnostního dohledu podle dříve platné vyhl. č. 62/1975 do IV. kategorie - významná. Na základě tab. I Charakteristika pro třídění VD je možno dílo zařadit do skupiny B (potenciální škody vysoké). V tab. 2 Doporučená míra ochrany je pro dílo skupiny b naplněním hodnotícího hlediska-očekávají se ztráty na životech požadována míra bezpečnosti N=1000 let. Základní charakteristiky KPV 1000 (dle Ing. Kotrnce, ZVHS Brno, 11/2001): - objem W KPV1000 =1,45 mil. m 3 - kulminační průtok Q 1000 =64,0 m 3 s -1 Možnost poškození hráze při jejím přelití byla posuzována ve dvou variantách transformace KPV 1000 : - Var T1: uvažovala snížení hladiny zásobního prostoru nádrže předpouštěním spodními výpustmi na hladinu 323,00 m n.m. (60 cm pod korunou přelivu), - Var. T2: se snížením hladiny se neuvažoval, počáteční hladina před příchodem povodně je uvažována na kótě 323,60 m n.m., což je kóta předivné hrany a zároveň max. zásobní hladiny Mz. Z výsledků řešení transformace KPV 1000 vyplývá, že vliv předpouštění nádrže (snížení hladiny o 0,60 m) je pro zachycení katastrofálních povodní zanedbatelný (vliv předpouštění nádrže se výrazněji projeví při zachycení přívalových srážek s vysokou intenzitou a krátkou dobou trvání, a tedy malém objemu povodně). Získaný objem v nádrži 0,093 mil.m 3 je vzhledem k objemu W KPV1000 =1,45 mil.m 3 nevýrazný. Z toho důvodu jsou výsledky transformace shodné pro obě varianty. Hladina při průchodu KPV 1000 vystoupí na kótu 324,47 m n.m., nedojde k přelití koruny hráze (koruna hráze je na kótě 325,00 m n.m. Vodní dílo Ordějov má dostatečně kapacitní bezpečnostní přeliv pro převedení KPV 1000 i za předpokladu neřízené manipulace. Na základě těchto výsledků považujeme příčinu porušení sypané hráze VD Ordějov v důsledku přelití za nepravděpodobnou. Dále bylo VD Ordějov posuzováno na vznik vnitřní eroze hráze při průtoku Q100 var.3, počátek poruch na kóte 324,0 m n.m., počáteční hladina KMH 100 =324,17 m n.m., přítok sestupná větev PV 100. Hlavní charakteristiky ZPV1 (var.3)-výsledná varianta: Doba trvání vzestupné větve hydrogramu t VZ3 Kulminační průtok Q ZPV1 Objem povodňové vlny W ZPV1 Celková doba trvání po dosažení Q100 v korytě pod hrází t ZPV1 min m 3 s -1 mil.m 3 min 57,2 92,2 0,40 168 Pozn.: Průtok na počátku povodně Q poč =34 m 3 s -1 byl dosažen v čase t poč =35 min. Pro řešení účinků zvláštních povodní (postup zvláštní povodně pod hrází) se doporučuje použít jako podklad hydrograf ZPV1, podrobně popsaný v kapitolách 8.1.2.3 a uvedený v přílohách č. 6.1 a 6.2 viz [8]. Tento hydrogram reprezentuje nejvyšší možné následky při teoretické havárii VD Ordějov. Strana 41 (celkem 66)
4. Opatření k ochraně před povodněmi Povodňový plán správního obvodu Uherský Brod 2. aktualizace k 30.11.2010 Opatřeními na ochranu před povodněmi se ve smyslu předpisů rozumějí preventivní a přípravná opatření prováděná mimo povodeň a operativní opatření v době povodně. Nezahrnují se sem investice vyvolané povodněmi (výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužících k ochraně před povodněmi). Základní a předvídatelná opatření k ochraně před povodněmi je nutno zapracovat do povodňových plánů. Ostatní opatření řídí a koordinuje povodňový orgán. Úkoly při ochraně před povodněmi stanovuje vodní zákon č. 254/2001 Sb., a to: 83 správcům vodních toků, 84 vlastníkům vodních děl, 85 vlastníkům pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, V době mimo povodeň jsou rozhodnutí povodňových orgánů vydávána podle správního řádu, nebo jinými opatřeními podle obecně závazných právních předpisů. V době povodně jsou příslušné povodňové komise oprávněny činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečovacím a záchranným pracím. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu, tzn., že není proti nim opravného prostředku. Podle zákona o vodách jsou správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl na vodních tocích, jakož i ti, jejichž majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při zmírňování jejich škodlivých účinků nebo následků, v rozsahu rozhodnutí povodňových orgánů. Druhy opatření ve vztahu k povodním : (1) Preventivní opatření jsou: povodňové plány, povodňové prohlídky, příprava předpovědní a hlásné povodňové služby, organizační a technická příprava povodňové ochrany, vytváření hmotných povodňových rezerv, stanovování záplavových území, vyklízení záplavových území, příprava účastníků povodňové ochrany. (2) Opatření při nebezpečí povodně a v době povodně jsou: činnost předpovědní povodňové služby, činnost hlásné povodňové služby, varování při nebezpečí povodně způsobené přírodními jevy a umělými vlivy, zřízení a činnost hlídkové služby, řízené ovlivňování odtokových poměrů, povodňové zabezpečovací práce, povodňové záchranné práce, zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní, evidenční a dokumentační práce. (3) Opatření po povodni jsou: obnovení povodní narušených funkcí v zasaženém území, zjišťování a oceňování povodňových škod, odstraňování povodňových škod, zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh povodně a řešení jejich nápravy, dokumentační práce a vyhodnocení povodňové situace. Strana 42 (celkem 66)
4.1. Povodňové plány ( 71 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Povodňovými plány se pro účely tohoto zákona rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací; dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochran objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Obsah povodňových plánů se dělí na a) věcnou část, která zahrnuje údaje potřebné pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, povodí nebo jiného územního celku, směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity, b) organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky ochrany před povodněmi včetně organizace hlásné a hlídkové služby, c) grafickou část, která obsahuje zpravidla mapy nebo plány, na kterých jsou zakresleny zejména záplavová území, evakuační trasy a místa soustředění, hlásné profily, informační místa. Povodňovými plány územních celků jsou a) povodňové plány obcí (PPOb), které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni, (Přílohou povodňového plánu ORP jsou všechny povodňové plány nižších úrovní tj. povodňové plány obcí a měst správního obvodu ORP Uherský Brod. PPOb jsou uloženy na MěÚ-odboru ŽP) b) povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností (PP ORP), které zpracovávají obce s rozšířenou působností (tj.tento povodňový plán), c) povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí, d) Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí. Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce jejich vlastníci. V pochybnostech o rozsahu této povinnosti nebo o tom, které stavby mohou zhoršit průběh povodně, rozhodne k návrhu jejich vlastníků vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit povinnost zpracovat povodňový plán vlastníkům pozemků, které se nacházejí v záplavových územích, je-li to,potřeba s ohledem na způsob jejich užívání. Vlastnící pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, mají mít dle 85 zákona č. 254/2001 Sb. zpracovaný svůj povodňový plán, který se pak stává součástí povodňového plánu obce či města. Přitom se přihlíží k možnému ohrožení života nebo zdraví lidí, kteří se v nemovitosti v době povodňového nebezpečí mohou nacházet, dále k účelu a velikosti nemovitosti, rozsahu potenciálních škod a předpokládanému průběhu povodně. Povodňový plán nemovitosti právnických osob a podnikajících fyzických osob řeší přípravu a stanoví organizační, operativní, technická, provozní opatření, směřující k zá- Strana 43 (celkem 66)
chraně osob zaměstnanců, materiálních hodnot daného objektu, včasného ukončení pracovních procesů, zabezpečení nebezpečných látek ohrožující životní prostředí a odplavitelného materiálu. Jedná se především o opatření max. využívající vlastní síly (zaměstnance) a prostředky (manipulační, dopravní a specializované) podle povahy provoznětechnologických procesů. Povodňový plán nemovitosti fyzických osob (jednotlivého objektu např. rodinného domu, garáže apod.) obsahuje informace o nutných opatřeních a činnostech pro ochranu života a zdraví obyvatel a pro ochranu majetku, které provádějí obyvatelé nemovitosti, příp. povodňové orgány a složky integrovaného záchranného systému. Povodňovými plány územních celků jsou jednak povodňové plány obcí, které zpracovávají orgány obcí, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni (výňatky z existujících povodňových plánů obcí správního obvodu ORP Uh. Brod jsou součástí samostatného elaborátu A/2) a tento povodňový plán. Povodňovými plány územních celků vyšší úrovně jsou povodňové plány krajů (v našem případě Povodňový plán Zlínského kraje) a Povodňový plán České republiky. U povodňových plánů územních celků zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. Ostatní povodňové plány zpracovatelé přezkoumávají při podstatných změnách podmínek za nichž byly zpracovány. Pokud z přezkoumání vyplyne potřeba úpravy nebo doplnění povodňového plánu, učiní tak zpracovatelé neprodleně. Ve správním obvodu ORP Uh. Brod má povodňový plán zpracováno jen několik právnických osob, převážná většina právnických a fyzických osob (o vlastnících pozemků a staveb nemluvě) nemá zpracován vůbec žádný povodňový plán. Bohužel se to týká i nemalého počtu obcí (viz přehled uvedený v samostatném elaborátu B/2-Výňatky z povodňových plánů obcí a záplavová území), které rovněž nemají zpracovány povodňové plány. 4.2. Povodňové prohlídky ( 72 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky. Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně. Řádné povodňové prohlídky se organizují a provádějí povodňové orgány nejméně 1 ročně, a to zpravidla v měsíci dubnu nebo květnu. Jejich účelem je zjistit, zda na vodních tocích, objektech a zařízeních a v záplavových územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně. Na základě povodňových prohlídek se aktualizují povodňové plány obcí a měst. Každoroční pravidelné povodňové prohlídky prováděné ve smyslu 72 vodního zákona č. 254/2001 Sb. jsou za současné situace prakticky jediným nenákladným preventivním protipovodňovým prostředkem obce. Preventivní prohlídky je nutno provést zejména na těchto místech: 1) Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p., závod Střední Morava - celý úsek Olšavy ve správním obvodu (inundační a ochranné hráze, vodní díla, překážky v korytě a pod). Je možné tímto úkolem pověřit i jednotlivé Povodňové komise obcí: Bojkovice, Záhorovice, Nezdenice, Šumice, Uherský Brod, Drslavice, Hradčovice a Veletiny. Strana 44 (celkem 66)
2) Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p. - úsek Okluky ve správním obvodu (dtto 1). Je možné tímto úkolem pověřit i jednotlivé Povodňové komise obcí: Horní Němčí, Slavkov a Dolní Němčí. 3) Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p. - celý úsek Nivničky (Bystřičky)až po ústí do Olšavy. Je možné tímto úkolem pověřit i jednotlivé Povodňové komise obcí: Bystřice p. Lopeníkem, Suchá Loz, Nivnice 4) Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p. - úsek Kladenky ve správním obvodu. Je možné tímto úkolem pověřit i jednotlivé Povodňové komise obcí: Přečkovice a Nezdenice. 5) Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p. - úsek Luhačovického potoka ve správním obvo du. Je možné tímto úkolem pověřit i jednotlivé Povodňovou komise obce Uh. Brod. 6) Ve spolupráci Lesy ČR s.p., OST Vsetín, pracoviště Luhačovice drobné vodoteče: Krátkovský potok, Hrubár, Klanečnice, Kolelač, Olšava-horní tok, Bzovský potok, Koménka, Ovčírka, Korytnice a Vlčnovský potok. Je možné tímto úkolem pověřit i jednotlivé Povodňové komise obcí přes které tyto vodoteče protékají: Vápenice, Starý Hrozenkov, Lopeník, Březová, Strání, Hostětín, Pitín, Bzová, Krhov, Komňa, Rudice, Šumice, Korytná, Vlčnov a Veletiny. 7) Ve spolupráci s Povodím Moravy s.p., závod Střední Morava (dříve ZVHS oblast povodí Moravy, pracoviště Uherské Hradiště) drobné vodoteče: Holomňa, Havřický potok, Vinohradský potok, Ledský potok, Bánovský potok, Hradecký potok(nádrž) a Topolovský potok. Je možné tímto úkolem pověřit i jednotlivé Povodňové komise obcí přes které tyto vodoteče protékají: Pašovice, Prakšice, Drslavice, Uherský Brod, Šumice, Bánov, Suchá Loz a Nivnice. 8) Ve spolupráci se správci dopravních zařízení - stav všech objektů na komunikacích, které zasahují do vodotečí a jejich inundací (mosty, propustky), které tvoří překážky na vodních tocích v zájmovém území správního obvodu ORP. Dále se kontrolují místa křížení údolnic (ronů) s komunikacemi 9) Místa skladování životnímu prostředí škodlivých látek a materiálu v záplavových územích, který by mohl být za povodně zaplaven a odplaven. 10) Protékané nádrže, které nemají dostatečnou dokumentaci (manipulační řády) nebo jsou majetkoprávně nedořešené: požární nádrž v obci Horní Němčí a vodní nádrž na Hradeckém járku. Při povodňových prohlídkách je zapotřebí si všímat stavu a kapacity koryt vodotečí, ochranných hrází, hrázových objektů, mostů, propustků, nežádoucích porostů a stromů v korytech ap. Je zapotřebí vytěsňovat z prostoru kolem vodních toků veškerou činnost, která by mohla zhoršit průběh případné povodně, např. skládek stavebních materiálů, zemědělských a lesních produktů (slámy, sena, dřeva), nevhodné vysazování porostů atd. a ukládat organizacím a občanům opatření k nápravě, viz 67, odst. 2 zákona o vodách. Povodňový orgán obce může na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím. Mimořádné povodňové prohlídky se provádí v měsíci únoru a březnu v případě, že je větší množství sněhových srážek a jsou nižší teploty než je běžný roční průměr. Účelem je zabezpečení dobrého odtoku z tajícího sněhu. Kontroluje se rovněž vodní hladina na všech výše uvedených tocích a posuzuje možnost vzniku ledových bariér (jezy, mosty apod.) u významnějších vodních toků (Olšava a její hlavní přítoky). Strana 45 (celkem 66)
Dalším případem provedení mimořádné povodňové prohlídky je vyhlášení III. stupně p.a. na území správního obvodu ORP, pokud před tím nebyla provedena řádná povodňová prohlídka. Kdo provádí : Prohlídky konají povodňové orgány a jiné orgány a organizace podle povodňových plánů a za spolupráce se správci toků, vlastníky nemovitostí, resp. vodních děl. Povodňovou prohlídku na území města svolá předseda povodňové komise nebo její tajemník. Zápis, dokumentace: O všech prohlídkách se pořizuje zápis, v němž jsou uvedeny všechny nedostatky a poznatky včetně návrhů na opatření, a to nejlépe do Povodňové knihy, případně se pořizuje další dokumentace (foto, video). Na základě přijatých opatření vodoprávní orgán ukládá opatření jednotlivým vlastníkům (správcům) nemovitostí, případně občanům. 4.3. Předpovědní povodňová služba 73 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Hlavním účelem předpovědní povodňové služby je informovat povodňové orgány a ostatní účastníky povodňové ochrany o nebezpečí vzniku přirozené povodně a o jejím dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Předpovědní pracoviště CPP/RPP vydávají při očekávání extrémních meteorologických nebo hydrologických jevů upozornění a výstrahy, v průběhu povodně pak informační zprávy o jejím dosavadním a očekávaném vývoji. Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných toků (Povodí). Na předpovědní povodňové službě se v ČHMÚ podílí úsek meteorologie, úsek hydrologie a regionální pobočky ústavu. Ústav má vybudováno centrální předpovědní pracoviště (CPP) v Praze-Komořanech a 6 regionálních předpovědních pracovišť (RPP) na pobočkách. Meteorologická služba na CPP v Praze a RPP v Ústí n.labem a v Ostravě je zajišťována v nepřetržitém provozu. Hydrologická služba funguje za normálních podmínek v jedné pracovní směně (včetně volných dnů), za povodní se provoz podle potřeby prodlužuje až po nepřetržitou službu. Předpovědní služba informuje povodňové orgány, případně další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o očekávaných vodních stavech nebo průtocích ve vybraných profilech. Předpovědní službu zajišťuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných vodních toků, jak v rozhlasových, tak televizních relacích. Předpovědní služba pro území správního obvodu ORP Uherský Brod je organizována následovně: Od ČHMÚ nebo Povodí Moravy cestou PŠ Povodňové komise Zlínského kraje nebo HSZ Zlínského kraje, Hlášení od hrázných důležitých vodních děl v povodí Olšavy, Zpráva o nebezpečí povodně může přijít i cestou hromadných sdělovacích prostředků, Zpráva o nebezpečí povodně může přijít v případě lokálních vydatných dešťů nebo tajícího sněhu od Povodňových komisí obcí a měst výše na toku, Zpráva o nebezpečí povodně může přijít i od obyvatel, kteří jsou v okolí vodních toků nebo vodních děl. Strana 46 (celkem 66)
Tabulka 28 Předpovědní služba pro Zlínský kraj Název organizace ČHMÚ Praha, ředitelství ČHMÚ Praha-Komořany Sídlo organizace 143 06 Praha 4-Komořany, Na Šabatce 17 telefon 244 032 700, 244 032 702, 241 765 614 244 031 111 Spojení Fax (mobil) 244 032 500 241 760 603 244 010 898 ČHMÚ, pobočka Brno Předpověď počasí Hydrologická služba 616 67 Brno 16, Kroftova 43 e-mail:pobocka.brno@chmi.cz e-mail:ohbrno@chmi.cz 541 421 020, 605 292 920 541 421 073 541 421 071, 541 212 485 541 421 018, 541 421 019 (605 520 383) (725 110 096) ČHMÚ, pobočka Ostrava 708 00 Ostrava-Poruba, K myslivně 3 596900 111, 596 910 289 Povodí Moravy, s.p., Brno, vodohosp. dispečink Ved.dispečinku 601 75 Brno, Dřevařská 11 Telefon dispečink Povodí Moravy: 549 241 688 (vedoucí VHD) 541 211 737 (dispečink stálá služba) 541 637 250 (dispečink 7:00 15:30 hod) Fax: 541 637 313 dispecink@pmo.cz ústř.: 541 637 111 541 211 737 549 241 688, 541 637 313 Pozornost je nutno věnovat zejména: Postupující cykloně (středu tlakové níže) z prostoru severní Itálie, popř.balkánského poloostrova k SV až S přes naše území dále do Polska (některé z nich vyvolávají v zemích střední Evropy následné povodně z několikadenních dešťů). Předpovědi dlouhotrvajících dešťů a bouřkových přívalových dešťů, zejména pro oblast jižní a jihovýchodní Moravy. Předpovědi náhlého tání sněhu při vyšší sněhové pokrývce v zájmovém území. Zejména v povodí Moravy zatím největší četnost povodní je právě na konci zimy a zejména v březnu. V zimním a jarním období jsou samozřejmě příčiny vzniku povodní daleko komplikovanější (dešťové srážky, tání sněhu, teploty vzduchu, rychlost proudění vzduchu, zásoby vody ve sněhu, promrznutí půdy, ledové jevy ap.) Dtto v kombinaci s předpovědí dešťových srážek Chodu ledů zejména na řece Olšavě a jejích hlavních přítocích i dalších drobných vodních tocích (jezy, mosty). Strana 47 (celkem 66)
Povodňová služba sousedních států Monitorování na národní úrovni: - síť hlásných profilů kat. A, - radarová síť, - síť státních srážkových stanic, - matematické modely, - mezinárodní informace. Monitorování na regionální úrovni: - síť hlásných profilů kat. B - síť region. srážkových stanic, - matematické modely. Obrázek 1Schéma přenosu informací předpovědní povodňové služby Hromadné sdělovací prostředky ČHMÚ CPP Pobočky ČHMÚ RPP Správci povodívhd Povodí Závody správce povodí MŽP povodňová služba KÚ (PKK) KÚ KÚ ORP (PKORP) Vybrané ústřední orgány OPIS HZS GŘ OPIS HZS KR OPIS HZS ÚO OPIS HZS ÚO Provoz vodních děl - informace z VD (hladina, přítok, odtok) - provedené manipulace na VD - plánované manipulace na VD Legenda: Upozornění, výstrahy a infor. zprávy Spolupráce, doplňkový tok informací Varování, vyrozumění (sirény, krizové telefony, SMS zprávy atd.) OÚ (PKOb) Krizové telefony Strana 48 (celkem 66)
4.4. Organizace hlásné povodňové služby 73 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelsva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku a k řízení opatření k ochraně před povodněmi. Hlásná povodňová služba informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocení a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Organizují ji povodňové orgány obcí a povodňové orgány ORP a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Systém hlásné povodňové služby je decentralizovaný, založený na aktivitách všech účastníků ochrany před povodněmi a přizpůsobený místním podmínkám. Systém musí být na jednotlivých úrovních řízení ochrany před povodněmi propojen s povodňovými plány a to zejména v těchto návaznostech: stanovení hlásných profilů a stupňů povodňové aktivity, zabezpečení pozorování hlásných profilů a předávání hlášení, opatření prováděná při dosažení nebo vyhlášení stupňů povodňové aktivity. V systému hlásné povodňové služby rozlišujeme dva hlavní směry předávání informací: a. informace postupující shora dolů, tj. od pracovišť předpovědní povodňové služby ČHMÚ nebo vodohospodářských dispečinků Povodí přes povodňové orgány ucelených povodí, povodňové orgány obcí s rozšířenou působností, obcí až k obyvatelstvu a ohroženým subjektům. Charakter informace se postupně cestou dolů doplňuje a konkretizuje podle místních podmínek a povodňových plánů. Do této kategorie patří i hlášení, které posílá jedna obec dalším obcím níže po toku. b. informace postupující zdola nahoru, tj. od pozorovatelů hlásných profilů, hlídkové služby, k povodňovým orgánům obcí, obcí s rozšířenou působností, ucelených povodí a ústřednímu povodňovému orgánu, sloužící pro hodnocení průběhu povodňové situace a řízení prováděných opatření. Tyto informace se cestou nahoru vyhodnocují a syntetizují do formy odpovídající příslušné úrovně a podrobnosti řízení. Podrobnosti k hlásným profilům viz kapitola 5.1. Podrobnosti ke stupňům povodňové aktivity viz kapitola 5.2. Přehled těchto profilů s uvažovanými směrodatnými hladinami, eventuelně průtoky pro vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity je uveden v tabulce č. 4. Strana 49 (celkem 66)
Obrázek 2 Schéma přenosu informací hlásné povodňové služby při přirozených povodních. Povodňová služba sousedních států Hromadné sdělovací prostředky ÚPK (Pracovní štáb ÚPK) Vybrané ústřední orgány Monitorování na národní úrovni: - síť hlásných profilů kat. A, - radarová síť, - síť srážkových stanic, - matematické modely, - mezinárodní informace. Monitorování na regionální úrovni: - síť hlásných profilů kat. B, (A na území regionu), - síť region. srážkových stanic, - matematické modely. Monitorování na území v působnosti obce : - síť hlásných profilů kat. C, (A, B na území obce) - hlídková služba obce. ČHMÚ CPP Pobočky ČHMÚ RPP Správci povodí VHD Povodí Závody správce povodí VHD Legenda: Hlavní tok informací Spolupráce, doplňkový tok informací Krizové telefony (SMS, zprávy) MŽP povodňová služba PKUP KÚ KÚ s přenes. působ. KÚ KÚ OÚ III (PKORP) OÚ (PKO) OÚ po toku (PKO) OÚ po toku (PKO) OPIS HZS GŘ OPIS HZS KR OPIS HZS ÚO OPIS HZS ÚO Krizové telefony Strana 50 (celkem 66)
Obrázek 3 Schéma přenosu informací hlásné povodňové služby při zvláštních povodních Povodňová služba sousedních států Hromadné sdělovací prostředky ÚPK (Pracovní štáb ÚPK) Vybrané ústřední orgány Vlastníci vodních děl I. až II. kategorie zabezpečují monitorování: - technického stavu stavebních částí a technických částí VD, - jevů rozhodných pro převedení velkých povodní, - stav hladin vody, nahromadění plovoucích předmětů, rozsah zamrzání, tvorbu ledových zácp, povodňové prohlídky VD, manipulaci na VD. Vlastníci vodních děl III. a IV. kategorie zabezpečují monitorování: - technického stavu stavebních částí a technických částí VD, - jevů rozhodných pro převedení velkých povodní, - stav hladin vody, nahromadění plovoucích předmětů, rozsah zamrzání a tvorbu ledových zácp. povodňové prohlídky VD, manipulaci na VD. Legenda: VD TBD Praha Pobočka Brno Správci povodí VHD Povodí Závody správců povodí MŽP povodňová služba PKK KÚ PKK ORP (PKORP) OÚ pod VD a po toku (PKOb) OÚ po toku (PKOb) OPIS HZS GŘ OPIS HZS KR OPIS HZS ÚO OPIS HZS ÚO Varování a vyrozumění ( sirény, kriz. telefony, SMS zprávy). Hlavní tok informací Spolupráce, doplňkový tok informací Varování, vyrozumění (sirény, kriz. tel., SMS zprávy atd.) OÚ po toku (PKOb) Strana 51 (celkem 66)
Hlásné profily uvedené v tabulce č.4 slouží pro hlásnou službu obcí a PKORP především pro zachycení okamžiku nástupu povodně, jejího průběhu a prognózování dalšího vývoje povodňové události. Zjištění stavu, zda voda stoupá, nestoupá a klesá patří mezi nejdůležitější informace, které zajímají nejenom orgány povodňové služby, ale především obyvatele obce, fyzické a právnické osoby, které jsou povodní ohrožené. Pozorování vodních stavů v hlásných profilech: a) vybavených vodočetnou latí: Stupnice vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny vody v cm, a to ve vztahu k nule vodočtu. Nula vodočtu přibližně odpovídá dnu řeky, vždy však musí být umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Nula vodočtu musí být výškové zaměřena a její nadmořská výška uvedena v dokumentaci hlásného profilu. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech. Příklady správného odečítání vodních stavů ukazuje následující obrázek: Běžná četnost při pozorování vodních stavů v hlásném profilu a podávání hlášení na hlásných profilech: Při nebezpečí povodně 1 denně V 7 00 hodin I. SPA 2 denně V 7 00 a 18 00 hodin II.SPA 3 denně V 7 00 12 00 a 18 00 hodin III.SPA Minimálně každé 3 hodiny, jinak častěji podle potřeby a požadavku povodňových orgánů (viz poznámka) Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační) stav, je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnou čas výskytu kulminace. Před každým odečítáním vodního stavu je nutno se přesvědčit, že výška hladiny vody v místě vodočtu není ovlivněna překážkou, nánosem, zámrzem, ledovou zácpou a podobně a tuto podle možnosti odstranit. Při vlnění se čte na stupnici nejvyšší a nejnižší vodní stav, ze kterých se udává průměr. Výsledky pozorování zapisuje pozorovatel do vodočetného zápisníku. Zápis obsahuje tyto položky: čas, vodní stav v cm, poznámka. b) Nevybavených vodočetnou latí - pouze 3 barevné značky Strana 52 (celkem 66)
V tomto provedení je prozatím většina pomocných hlásných profilů kategorie C (vybavení profilu vodočetnou latí a výškové zaměření představuje o dost vyšší náklady než toto jednoduché provedení hlásného profilu). Limity hladin směrodatných pro vyhlášení jednotlivých SPA jsou vyznačeny barevnými značkami o rozměru 5 x 20 cm, umístěnými v hlásném profilu (zelená barva=i.spa, žlutá barva =II.SPA, červená barva=iii.spa). Za dosažení limitního stavu hladiny se považuje dosažení spodního okraje značky. III.SPA II.SPA I.SPA Poznámka: Pokud za povodňové situace všechny značky zmizí pod vodou (není možno např. zjišťovat kolik ještě chybí po červenou značku), je možno polohu hladiny ve vodoteči provizorně odměřovat od spodní části nosné mostní konstrukce (nebo od strop propustků), neboť všechny hlásné profily jsou fixovány i na tyto výškové údaje, viz příloha A/1-Hlásné profily. Tabulka 29 Spojení na příjemce hlášení Poř. čís. Název organizace Telefon Mobilní telefon 1. Operační středisko 150 -tísň.volání ředitel HZS Zlínského kraje 572 552 222-spoj. Územní odbor 572 419 1xx-provolba Uh.Hradiště 572 632 222 Fax e-mail HZS-pož.stanice Uh.Brod 2. PKORP Uh.Brod (Složení viz B/1-Přílohy organizační části) 3. Český hydrometeorologický ústav -centrální předpovědní pracoviště 4. Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy s.p. 572 615 200-předs. 572 615 260-tajem. 572 615 115 - ZM č.8 572 615 113 - ZM č.8 244 032 315 244 032 316 549 241 688 (vedoucí VHD) 541 211 737 (dispečink stálá služba) 541 637 250 (dispečink 7:00 15:30 hod) 732 972 121 736 613 545 572 632 192 572 632 192 603 827 475 244 032 500, 241 760 603 patrik.kunčar@ub.cz petr.vozar@ub.cz ohp@chmi.cz 541 637 313 dispecink@pmo.cz Hlásná služba PKORP sleduje hlavně tyto hlásné profily: Strana 53 (celkem 66)
Mimo území správního obvodu Uh. Brod bude Hlásná služba sledovat pouze veřejné hlásné profily kategorie A a B, jejichž údaje jsou běžně přístupné na Internetu (stránky ČHMÚ nebo Povodí). Bude se jednat o tyto hlásné profily: a) Hlásný profil A347 Stanice Luhačovice na Luhačovickém potoku b) Hlásný profil A348 Stanice Ludkovice na Ludkovickém potoku Pro území správního obvodu Uherský Brod a města bude Hlásná služba využívat jednak měření zajišťovaná organizacemi nebo obcemi správního obvodu (viz tabulka č.4-přehled hlásných profilů v kapit.5), a) Hlásný profil A346 Stanice VD Bojkovice na Kolelači, b) Hlásný profil A 349 Stanice Uherský Brod na Olšavě, c) Hlásný profil B1 Jez Těšov na Olšavě, d) Všechny další hlásné profily kategorie C uvedené v elaborátu A/1 Hlásné profily (C4, C9, C12,C16, C18, C26, C30, C33, C35, C36) budou sledovány prostřednictvím povodňových komisí obcí. Pro PKORP - město Uherský Brod, dále viz organizační část B, kapitola 1.2., se uvažuje s tím, že od I.SPA. hlásnou službu zabezpečí MěÚ z řad pracovníků odboru ŽP (v pracovní době) a MěP (mimo pracovní dobu). Varování obyvatel od II.SPA. zabezpečí PKORP, těmito sdělovacími prostředky: - místním rozhlasem, - kabelovou televizí, - radiovozem Telecomu, - prostřednictvím některých z těchto rádií: Český rozhlas Brno FM 97,5 MHz, Kiss Publikum FM 90,3 MHz (Zlín), FM 96,5 MHz (Uh. Hradiště), AZ Rádio FM 89,6 MHz (Zlín), FM 95,6 MHz (Vsetín), Rádio Zlín FM 91,7 MHz (Zlín), FM 102,5 MHz (Vsetín), FM 96,2 MHz (Uh. Brod), Rádio Apollo FM 99,8 MHz (Val.Meziříčí), FM 101,7 MHz (Vsetín), Rádio Čas FM 103,6 MHz (Zlín), FM 105,9 MHz (Val. Meziříčí), - vyvěšováním vyhlášek a šířením letáků, - eventuelním vydáním mimořádného čísla místního tisku Brodského zpravodaje. Hlásná služba uvědomí při II.SPA všechny podniky, firmy a instituce disponující mechanizačními, dopravními a technickými prostředky k ochraně před povodněmi v zájmové oblasti (viz B/1 Přílohy organizační části, příloha 1f). Hlásná služba uvědomí při II.SPA všechny podniky, firmy a instituce disponující mechanizačními, dopravními a technickými prostředky k ochraně před povodněmi v zájmové oblasti (viz B/1 Přílohy organizační části, příloha 1e). Od II. SPA. se zřizuje nepřetržitá Hlásná služba a začíná pracovat Pracovní a informační štáb PKORP. Pracovní a informační štáb PKORP bude po dobu trvání II. a III. SPA pracovat v budově MěÚ Uherský Brod, Nerudova 197. 4.5. Organizace hlídkové služby Strana 54 (celkem 66)
Hlídková služba sleduje vývoj povodňové situace a zajišťuje údaje potřebné pro výkon hlásné povodňové služby a pro řízení a koordinaci povodňových opatření. Je zajišťována: povodňovými orgány jednotlivých obcí a měst správního obvodu. V případě potřeby je organizována i na úrovni PKORP Uherský Brod. Kdy zahajuje činnost : Dojde-li ke zvýšenému nebezpečí povodně na území obce či města. Pochůzková hlídková služba je důležitá zejména při II. SPA a III.SPA, kdy monitoruje povodňovou situaci a dodává údaje pro hlásnou službu. Co se kontroluje a sleduje: Koryto Olšavy - průchodnost v místech mostů a jezů, stav ochranných hrází, úroveň hladiny od břehů, resp.koruny hráze, průsak hrází a p., Koryto Okluk - dtto Olšava, Koryta Štávnice, Kladenky, Nivničky, Holomně a dalších drobných vodotečí - průchodnost v místech mostů, stav ochranných hrází, úroveň hladiny od břehů a koruny hráze, a p., Další místa určená PKORP podle momentální situace. Spojení Hlídkové služby s Hlásnou službou PKORP bude zajišťováno prostřednictvím mobilních telefonů. Četnost kontrol: Od II.SPA, kdy je z průběhu povodně zřejmý nástup hladin v korytech, by neměla být četnost pochůzkových kontrol všech zdrojů povodňového ohrožení menší než 1 za 4 hod. Údaje o vodních stavech na určených vodočtech a hlásných profilech je potřebné ve stanovených intervalech předávat Hlásné službě PKORP. Od III.SPA, při nastupujícím trendu hladin, by měly být z rozhodnutí PKORP umístěny na předem určená místa stálé povodňové hlídky. Tato místa po mimořádné povodňové prohlídce a po dohodě s příslušnými PKOb určí PKORP. 5. STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY 70 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Stupni povodňové aktivity se rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu v příslušném povodňovém plánu (např.srážky). Spadlé dešťové srážky lze obecně charakterizovat třemi rozměry, a to průměrnou výškou, zasaženou plochou a trváním. Tyto tři veličiny jsou ve vzájemném vztahu, podle něhož platí, že deště dlouhého trvání vypadávají na rozlehlé oblasti a vyznačují se menší intenzitou, zatímco krátkodobé lijáky prudké intenzity zasahují malé plochy území. Trvalé regionální srážky (zasahující území o velikosti tisíců až stovek tisíců km 2 ) vznikají většinou ve spojitosti s atmosférickými frontami. U studené fronty se vsunuje studená, a tedy tužší vzduchová hmota pod teplou a nutí ji ke strmému a rychlému stoupání. S tím spojené kupovité věže oblaků se vyprazdňují vydatnými srážkami zpravidla silné intenzity. U teplé fronty dochází po setkání těchto dvou teplotně rozdílných vzduchových hmot k pomalému, ale trvalému výkluznému pohybu teplého vzduchu a dále k rotaci okolo tlakové níže. Průvodní srážky se obvykle vyznačují mírnějšími intenzitami, jsou rovnoměrněji rozloženy po celou dobu jejich trvání a zasahují území o velkých plochách. Vytrvale deštivé počasí v regionálních rozměrech je za těchto podmínek tedy více náchylné k rozvodnění velkých toků. Strana 55 (celkem 66)
Pokud množství spadlých srážek za 24 hodin překročí určitý limit, narůstá nebezpečí vzniku povodně. Tato prahová hodnota srážek pro povodňové zatížení krajiny je však proměnlivá a záleží na tom, zda příčinný déšť padá do povodí nasyceného předcházejícími srážkami, anebo zda velká část jeho objemu připadne na doplňování podpovrchového prostředí povodí nenasyceného. Prahovou povodňovou hodnotu srážek významně ovlivňuje i nadmořská výška povodí. Orientační odhady limitů spadlých srážek pro vznik povodňové situace s uvážením základních diferencujících faktorů vypracoval i s instrukcemi pro aplikaci Český hydrometeorologický ústav v rámci Odborných pokynů pro hlásnou povodňovou službu (vydalo Ministerstvo životního prostředí v roce 1999) s cílem umožnit vyhlašování stupňů povodňové aktivity (SPA) na podkladu naměřených srážek i v malých povodích, ve kterých je doba koncentrace povodňového odtoku velmi krátká (od několika desítek minut až po 2 hodiny), viz tabulka 29. Tabulka 30 Orientační odhad prahových hodnot povodňových srážek (mm) Výšková poloha krajiny Nenasycené povodí Nasycené povodí 1.SPA 2.SPA 1.SPA 2.SPA Horská 60 až 80 80 až 100 30 až 60 60 až 70 Střední 50 až 70 70 až 80 60 až 50 50 až 60 Nižší 40 až 60 60 až 70 20 až 40 40 až 50 Délky doby trvání dešťů, které způsobují regionální povodně v České republice, se v průměru pohybují mezi 1 až 3 dny, v krajních extrémních případech mohou být však i delší, jak prokazuje pětidenní trvání srážek u povodně z července 1997. U situací s delší dobou trvání příčinného deště, než je doba doběhu vody z nejvzdálenějšího okraje povodí k vodočtu, přispívá pak k vývoji povodně odtokově celá plocha rozsáhlého povodí. Prší-li vytrvale a vydatně na celé ploše rozsáhlého povodí, vytvářejí se průtokové vlny především v oblastech s kratší dobou koncentrace odtoku. Po vyplnění objemu koryt říční sítě a při pokračujícím dešti průtoky nabývají poměrně rychle povodňového charakteru a vývoj hydrologické situace se mění na stav ohrožení ve vztahu k osídlení či k jiným hospodářským objektům nacházejícím se v údolních zónách podél toků. V komplexu srážkově zasaženého velkého povodí jsou to zpravidla tato území, kde sled povodňových událostí probíhá relativně nejrychleji a která potřebují v časovém pořadí prioritně vnější pomoc, pokud tamní odpovědné orgány nemohou povodňovou ochranu zvládnout vlastními silami. Extremita kulminačního průtoku dosažená v horních částech povodí by se přenášela do níže položené trati hlavního toku za předpokladu, že by se tam neprojevovaly vlivy plnění prostornějšího koryta, zmenšujícího se sklonu toku, a hlavně však zvětšujících se možností rozlivů. Při obvykle přibývajících účincích korytové a údolní retence by se povodňová vlna na hlavním toku měla zplošťovat a její postup zpomalovat, [transformace povodňové vlny], pokud by tento základní hydrologický scénář neovlivňovala odtoková situace na přítocích. Ta jej však může i výrazně změnit. Vzhledem k uvedené povodňové charakteristice zájmového území se předpokládá, že veškerá povodňová aktivita v obci bude odvozená od výskytu a charakteristiky místních dešťových srážek, které zasáhnou území obce a blízké okolí. Obec bude vycházet převážně ze situace v hlásném profilu C1 na Svodnici, jenž je umístněn na silničním mostě v km 14,252, na silnici č. III/05416 Blatnička-průjezdná (u OÚ). Strana 56 (celkem 66)
Při vyhlašování stupňů povodňové aktivity je třeba též přihlížet ke znalostem místní situace. Jak vyplývá z průběhu povodně v r. 1961 v obci Blatnička, povodeň může proběhnout ve velmi krátkém časovém intervalu (desítkách minut) v kterékoli denní i noční době. 5.1. Hlásné profily a srážkoměrné stanice 5.1.1. Hlásné profily Hlásný profil povodňové služby je místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se podle významu dělí do tří kategorií: Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na vodohospodářsky významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci vodohospodářsky významných toků (Povodí, s.p.). Takové profily se na území správního obvodu ORP Uherský Brod nachází jen dva, a to hlásný profil A346 -VN Bojkovice a A349 - Uherský Brod. Další dva hlásné profily, které mají význam pro správní obvod ORP Uh.Brod se nacházejí ve vedlejším správním obvodu ORP Luhačovice: A347 - VN Luhačovice a A348 - VN Ludkovice. Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi Oficielně se takový profil se na území správního obvodu Uherský Brod nenachází. Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Každý hlásný profil kategorie C je vybaven 3 značkami odpovídajícím směrodatným limitům pro stupně povodňové aktivity s barevným rozlišením (1.SPA zelená značka, 2.SPA žlutá značka, 3.SPA červená značka). Značky jsou osazeny kovovými štítky opatřenými reflexní folií zelené, žluté a červené barvy pro možnost sledování i v noci. Zpracovatel tohoto povodňového plánu v první etapě (r. 2004) vybudoval síť 8 hlásných profilů této kategorie na hlavních vodotečích tvořících hydrografickou kostru správního obvodu Uherský Brod (Olšava-Bojovice, Luhačovický potok, Holomňa, Kladenka, Okluky, Vlčnovský potok, Nivnička a Krátkovský potok). Síť hlásných profilů doplňují v r. 2004 další 3 hlásné profily v Březové, Strání a Uh Brodě (jez). V letech 2005-2006 bylo na území ORP vybudováno dalších 5 pomocných hlásných profilů kategorie C. Do této kategorie lze zařadit i 3 vodočty vybudované na VN ZVHS, které byly rovněž zařazeny do sítě hlásných profilů na území ORP Uh.Brod. Všechny hlásné profily kategorií A až C správního obvodu ORP Uh. Brod, viz tabulka č. 30, vzhledem k velkému rozsahu, jsou zpracovány v samostatném elaborátu A/1 Hlásné profily. Každý hlásný profil obsahuje svůj evidenční list hlásného profilu a fotodokumentaci. Strana 57 (celkem 66)
Tabulka 31 Přehled hlásných profilů pro Hlásnou povodňovou službu ORP Uh. Brod P.č. Číslo Hydr. Tok Název I.SPA II.SPA III.SPA Kat. hlásného proflu pořadí profilu Stav [cm] Průtok [m 3.s -1 ] Stav [cm] Průtok [m 3.s -1 ] Stav [cm] Průtok [m 3.s -1 ] 1 A346 4-13-01-087 Kolelač VN Bojkovice 60 4 90 10 120 14,5 A 2 A347 4-13-01-103 Luhačovický p. VN Luhačovice 70 8 100 16,3 140 29,3 A 3 A348 4-13-01-112 Ludkovický p. VN Ludkovice 70 3,4 85 6,7 100 14,5 A 4 A349 4-13-01-124 Olšava Uh.Brod 270 29,5 400 72,6 500 122 A 5 C1 4-13-01-124 Havřický p. Uh.Brod 80 100 120 C 6 C2 4-13-01-116 Vinohrad.p. Uh.Brod 60 80 100 C 7 C3 4-13-01-114 Hořenůšek Uh.Brod 50 70 90 C 8 C4 4-13-01-113 Luhačovický p. Uh.Brod 107 137 177 C 9 C5 4-13-01-115 Olšava Uh.Brod 209,4 m n.m. 26,4 42,8 84,1 C 10 C9 4-13-01-125 Holomňa Pašovice 60 90 120 C 11 C12 4-13-01-129 Vlčnovský p. Vlčnov 50 75 100 C 12 C16 4-13-02-004 Okluky Horní Němčí 50 75 100 C 13 C17 4-13-01-123 Nivnička Nivnice 106 144 160 C 14 C18 4-13-01-117 Nivnička Suchá Loz 36 56 80 C 15 C22 4-13-01-096 Šumice Olšava 213 250 287 C 16 C26 4-13-01-088 Olšava Bojkovice 81 108 135 C 17 C30 4-21-09-023 Klanečnice Strání 35 65 95 C 18 C33 4-21-09-014 Hrubár Březová Viz PP C Březová 19 C35 4-13-01-093 Kladenka Přečkovice 47 72 97 C 20 C36 4-21-09-005 Krátkovský p. Vápenice 52 72 92 C 21 Vdč. č.60 Lubná VN Lubná Nula vodočtu=přeliv.hrana bezp.přelivu (316,37 m n.m.). Délka vodočetné latě: 1,0 m 22 Vdč. č.111 PB p. Třešňůvky VN Kladná-Žilín Nula vodočtu=přeliv.hrana bezp.přelivu (není v B.p.v.) Délka vodočetné latě: 0,5 m 23 Vdč. S3 Nivnička VN Ordějov Nula vodočtu=přeliv.hrana bezp.přelivu (323,60 m n.m.) Délka vodočetné latě: 2,0 m (cca 1,5 m nad b.p.) Strana 58 (celkem 66)
5.1.2. Srážkoměrné stanice Povodňový plán správního obvodu Uherský Brod 2. aktualizace k 30.11.2010 Obrázek 4 Přehled srážkoměrných a klimatologických stanic ČHMÚ-pobočka Brno: Srážkoměrné a klimatologické stanice ČHMÚ ve správním obvodu ORP Uh.Brod: Srážkoměrná stanice Č.h.p. Bojkovice Nivnice Starý Hrozenkov Strání Uherský Brod http://www.pmo.cz/portal/srazky/cz/index.htm Vápenice 5.2. Stupně povodňové aktivity 70 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladiny vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu, mezní nebo kritické hodnoty sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti vodního díla a pod.). U zvláštních povodní vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí na vodním díle a na území pod nim. Rozsah opatření prováděných při řízení ochrany před povodněmi se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity: I. stupeň povodňové aktivity = STAV BDĚLOSTI nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí vyžaduje věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí (např. údolnice- rony) Strana 59 (celkem 66)