Trendy ve výuce účetnictví Je reálné rozvíjet účetní myšlení v základech účetnictví? Jak? Faktory ovlivňující didaktický přístup k výuce účetnictví Změna ve výkonu profese účetního Kdo má být účetní? Odborník, který rozumí účetnictví. Odborník, který rozumí účetnímu softwaru a účtování. Dle RVP: dvě odborné kompetence související s účetnictvím: Provádět typické podnikové činnosti Efektivně hospodařit s finančními prostředky Obdobě též ve výkonových standardech SR: Porozumět informacím Dokázat informace správně vyhodnotit pro finanční řízení Dle RVP (ČR): zařazení problematiky mezinárodních účetních standardů 1
Převládající aktivita v předmětu účetnictví Výpovědi absolventů OA studentů bakalářského studia na VŠE, 2013 (v %) Významnost získaných schopností z OA pro další studium na VŠ Výpovědi absolventů OA studentů bakalářského studia na VŠE, 2013 (v %) Domýšlení dopadů operací na rozvahu (83%) Domýšlení dopadů operací na výsledovku (80%) Vazba účetních výkazů na finanční řízení (60%) 2
Schopnosti, které nebyly dostatečně rozvíjeny na OA Výpovědi absolventů OA studentů bakalářského studia na VŠE, 2013 (v %) Schopnost kritického myšlení (74%) Schopnost prezentovat (60%) Komunikační dovednosti (54%) Časté chyby žáků 2. ročníků v účetnictví Výsledky z výzkumů v letech 2013 2014: Rozlišování mezi majetkovou a kapitálovou strukturou Dopady výsledkových operací na rozvahu Nepochopení postavení výsledku hospodaření v rozvaze Oceňování Rozlišování mezi běžným účtováním a účetnictvím 3
Výzkumné aktivity inovace výuky eko předmětů Aktuálně řešený projekt IGA 2015 2017 Cíl: Začleněním moderních metod (případová studie, ekonomické hry) inovovat výuku ekonomických předmětů, zkvalitnit interpretaci učiva a jeho obsah s využitím vyšších úrovní Bloomovy taxonomie V roce 2015 zkoumán vliv osobnosti učitele ekonomických předmětů na prospěch a motivaci žáků obchodních akademií v předmětech ekonomika a účetnictví Výzkumné aktivity: předmět účetnictví výsledky Vztah IQ a prospěchu (známky) 2. a 3. ročník, školní rok 2014/2015 vzorek 277 žáků 4
Výzkumné aktivity: předmět účetnictví výsledky Vliv osobnosti učitele a dalších faktorů na prospěch žáků v předmětu Sledovaný faktor Popis faktoru Sílavlivu na prospěch Rozvoj myšlení zájem o průběh práce, vést k myšlení Silný Časová příprava žáka IQ týdenní příprava na předmět vůbec až více než 4 hodině týdně zjištěno podle relevantního Vídeňského maticového testu: schopnost dávat věci do souvislosti, nalézt pravidlo pro řešení, hledání vazeb a vztahů, rozvoj operační paměti, Slabý Výrazně slabá Výzkumné aktivity: předmět účetnictví výsledky Sledovanáschopnost učitele Odbornost Vysvětlení učiva Vliv osobnosti učitele na motivaci žáků k předmětu Dílčí aspekty schopnosti odpovídat věcně správně a souvisle na všechny dotazy praktický význam učiva, přijímání méně obvyklých nápadů, vysvětlení chyb Prokázanývliv na motivaci Nejsilnější (0,84) Výrazně silný (0,75) Rozvoj myšlení zájem o průběh práce, vést k myšlení V kombinaci s vysvětlením učiva už žádný výrazný vliv Komunikační schopnosti Prezentační schopnosti výslovnost, poutavost, tempo a melodie, držení pozornosti, věnování pozornosti, naslouchání příklady z praxe, dobrý herec, oční kontakt, zvládání trémy Kombinace uplatnění obou schopností už nevede ke zvýšení motivace k předmětu 5
Výzkumné aktivity: předmět účetnictví výsledky Hlavní příčina nižší motivace žáků k předmětu účetnictví (podle učitelů vzorek 34 SŠ) 60,5 % náročnost předmětu účetnictví 10,5 % nezajímavý obsah učiva 10,5 % styl výuky účetnictví 10,7 % žáci nejsou motivováni celkově 2,6 % nižší motivace nesouvisí s předmětem 2,6 % jistota přijetí na VŠ 2,6 % celkový nezájem o studium Opatření pro snížení náročnosti (podle skupiny učitelů, kteří považují za příčinu náročnost a styl výuky): využití problémových příkladů, případových studií a eko her pouze vysvětlování učiva v logických souvislostech (odvozování) Možnosti zkvalitnění výuky účetnictví Moderní koncepce (problémové vyučování, projektová metoda umožňující skupinovou formu vyučování) Ve vyšších ročnících se vracet k účtování na účty hlavní knihy (nabízet variantnost účetního zobrazení) Věnovat se domýšlení dopadů operací na rozvahu a výsledovku (od počátku až do konce studia účetnictví) Využívat mezipředmětové vztahy (zejména propojení účetnictví s ekonomikou) nejnižší stupeň integrace učiva 6
Postupy pro rozvoj účetního myšlení Využití všech úrovní kognitivních cílů podle Bloomovy taxonomie Větší propojení s ekonomickou realitou, např.: Více účetnictví přiblížit z pohledu potřeb interních uživatelů Poukázat na přednosti účetnictví K čemu je interním uživatelům účetnictví prospěšné Povinnostmi vůči externím uživatelům nelze motivovat žáky a rozvíjet účetní a ekonomické myšlení K tomu využívat vhodné metody příklady problémového charakteru nebo metodu případové studie s různou gradací obtížnosti Rozvoj účetního myšlení využitím Bloomovy taxonomie znalost definovat, doplnit, nazvat, určit, znázornit, třídit pochopení vysvětlit, vyhledat, interpretovat, vypočítat, shrnout aplikace aplikovat, demonstrovat, použít, diskutovat, třídit, prokázat, navrhnout 7
Rozvoj účetního myšlení využitím Bloomovy taxonomie analýza najít princip uspořádání, rozhodnout, rozdělit na dílčí prvky, objasnit vztahy, porovnat, nalézt řešení syntéza sestavit bez vazby na předešlou zkušenost, kombinovat, modifikovat, shrnout, vyvodit hodnocení posouzení argumentovat, diskutovat, kritizovat, obhájit, zdůvodnit, oponovat, posuzovat (hospodárnost, efektivnost, adekvátnost, ) Případová studie jako vyučovací metoda Moderní vyučovací metoda Široké využití (sekundární, terciární vzdělávání, firemní vzdělávání) Studie obsahuje problém, ve většině případech umožňuje variantnost řešení Problém = rozhodovací případ, živý příběh, virtuální příběh v podmínkách běžné praxe a reálném čase K řešení se využívá skupinová forma výuky Velmi dobrý rozvoj klíčových kompetencí studentů Zvyšuje zájem studentů o dané téma, pozitivně motivuje k aktivní účasti 8
Typologie a modifikace případové studie Vybrané modifikace podle Asztalose (1996): Rozborová situace harvardská Řešení incidentu Skupinové řešení příkladu Projektová metoda Rozhodovací případ (problém) Nejběžnější forma Velké množství informací (i nadbytečné, iracionální) Identifikace problému, analyzování z různých pohledů, třídění, rozhodování, předvídání důsledků řešení, doporučení, volba vhodné alternativy Kategorie případové studie Případy příběhů Forma historek, živých příběhů z běžné praxe Řešení relevantního problému a zdůvodnění Zohledňují vnitřní i vnější podmínky organizace. Fakta příběhu musí vtáhnout účastníky do děje. Ve druhém ročníku lze využít, ale nutno přizpůsobit žákům. 9
Struktura případové studie Doporučená struktura případové studie 1. Úvod (název studie, stručný popis problému v konkrétním prostředí) 2. Tělo případové studie (hrubé, základní informace + doplňující) 3. Otázky pokládané k řešení problému (nemusí se vždy vyskytovat) 4. Závěr (obvykle vyústí navržená řešení do podoby koncensu) Ukázka případové studie (1.) Rozvaha 10
Ukázka případové studie Rozhodovací případ (problém) klasická forma případové studie Úvod stručný popis situace Tělo případové studie Předem stanovené otázky Ukázka případové studie Jaké jsou výukové cíle pro řešení případové studie? Zpracovat zahajovací rozvahu ke dni vzniku. Zpracovat konečnou rozvahu a analyzovat změny majetkové a kapitálové struktury v důsledku uskutečněných transakcí. Stanovit hodnotu vlastního kapitálu. Uvést minimálně další dva konkrétní příklady majetku a cizího kapitálu. 11
Zhodnocení řešení případové studie Závěr skupinové práce studentů: Prezentace řešení týmů Analýza odpovědí diskutování rozdílů a podobnosti v řešení skupin Srovnání s výsledky z reálné praxe Zajištění zpětné vazby (např. evaluační dotazník) Pravidla při práci s případovou studií v průběhu řešení Nepodcenit úvodní seznámení studentů se strukturou případové studie, východisky a hlavní myšlenkou problému (příběhu). Neustále být ve střehu a koordinovat činnosti studentů a poskytovat jim zpětnou vazbu formou rekapitulace etap řešení. Pokud možno nezasahovat do procesu řešení. Při diskusi získává učitel roli moderátora. Při diskusi nehodnotit názory a vystoupení studentů. 12
Pravidla při práci s případovou studií v průběhu řešení Vést studenty k věcnému a jednoznačnému vyjádření podpůrnými otevřenými otázkami. Pružně reagovat na komentáře studentů a být schopen improvizovat. Při diskusi respektovat nesouhlasné názory, zajistit stejnou časovou délku všem řešitelským týmům. Písemně zaznamenat návrhy řešení (metodou brainstormingu, parafrázováním). Závěrečné shrnutí by měli vést studenti sami, včetně písemného záznamu klíčových bodů na tabuli. 13