VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko Bakalářská práce Autor: Lucie Zivčáková Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Jihlava 2014

ANOTACE ZIVČÁKOVÁ, Lucie: Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 81 stran. Tato bakalářská práce s názvem Rozsah, pokrytí a kvalita ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko obsahuje charakteristiku Mikroregionu Bystřicko, charakteristiku ubytovacích služeb v cestovním ruchu a analýzu ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko. Klíčová slova: Mikroregion Bystřicko. Cestovní ruch. Ubytovací služby. Ubytovací zařízení. ABSTRACT ZIVCAKOVA, Lucie: The Extent, Coverage and Quality of Accommodation Services in the Microregion of Bystřicko. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2014. 81 stran. This bachelor thesis The Extent, Coverage and Quality of Accommodation Services in the Microregion of Bystřicko contains the characteristic of the Microregion of Bystřicko, the characteristic of the accommodation services and the analysis of the accommodation services in tourism in the Microregion of Bystřicko. Key words: Microregion of Bystřicko. Tourism. Accommodation Services. Accommodation facilities. 3

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22. 4. 2014..... Podpis 4

Poděkování Tímto děkuji své vedoucí bakalářské práce, Mgr. Ivě Schlixbierové, Ph.D., za odborné vedení při psaní práce, za cenné rady a připomínky a také za čas, který mé práci věnovala. Dále děkuji všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace. 5

Obsah Seznam ilustrací... 8 Seznam obrázků... 8 Seznam grafů... 8 Seznam tabulek... 9 Seznam kartodiagramů... 9 Úvod... 10 Cíl práce... 11 1 MIKROREGION BYSTŘICKO... 12 1.1 Vymezení oblasti, poloha, rozloha Mikroregionu... 12 1.2 Geologie a geomorfologie... 13 1.3 Klimatologie, vodstvo... 14 1.4 Půdy, biota... 15 1.5 Obyvatelstvo, sídla... 16 1.6 Zemědělství, průmysl... 19 1.7 Doprava... 19 1.8 Služby... 19 1.9 Kultura, cestovní ruch... 20 2 UBYTOVACÍ SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU... 25 2.1 Vymezení základních pojmů... 25 2.2 Charakteristika služeb cestovního ruchu... 26 2.3 Historie ubytovacích služeb... 28 2.4 Rozdělení ubytovacích zařízení... 29 2.5 Kategorizace ubytovacích zařízení... 30 2.6 Ubytovací jednotky... 31 2.7 Klasifikace ubytovacích zařízení... 32 2.8 Kvalita ubytovacích služeb... 34 3 ANALÝZA UBYTOVACÍCH SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU V MIKROREGIONU BYSTŘICKO... 35 3.1 Metodika... 35 3.2 Charakteristika hromadných ubytovacích zařízení v Mikroregionu... 37 3.3 Prostorové rozložení ubytovacích zařízení v Mikroregionu... 42 3.4 Kategorie, třída a lůžková kapacita UZ v Mikroregionu... 44 3.5 Výběr UZ, důvod a délka pobytu... 52 3.6 Kvalita personálu... 56 3.7 Vybavení a čistota UZ... 59 6

3.8 Stravovací služby... 64 3.9 Doplňkové a kongresové služby... 67 3.10 Hodnocení pobytu... 71 3.11 Srovnání údajů z výzkumného šetření s databází ČSÚ... 73 3.12 Závěrečné hodnocení a doporučení... 75 4 POUŽITÁ LITERATURA... 78 7

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1: Poloha Mikroregionu Bystřicko v Kraji Vysočina [1]... 12 Obrázek č. 2: Mapa Mikroregionu Bystřicko [1]... 13 Obrázek č. 3: Mapa obcí Mikroregionu Bystřicko [1]... 18 Seznam grafů Graf č. 1: Návštěvnost TIC Bystřice nad Pernštejnem... 24 Graf č. 2: Srovnání rozlohy území a počtu hromadných UZ v Mikroregionech Bystřicko a Novoměstsko... 43 Graf č. 3: Dostatečný výběr z ubytovacích zařízení dle respondentů... 44 Graf č. 4: UZ podle kategorie v Mikroregionu... 45 Graf č. 5: Upřednostnění jednoduššího ubytovacího zařízení dle respondentů... 47 Graf č. 6: Upřednostnění hotelu vyšší klasifikace (4*, 5* hotel) dle respondentů... 48 Graf č. 7: Upřednostnění hotelu operující pod hotelovou značkou dle respondentů... 49 Graf č. 8: Kategorie UZ dle jejich maximální lůžkové kapacity... 49 Graf č. 9: Počet návštěvníků v TIC Bystřice nad Pernštejnem v roce 2013... 50 Graf č. 10: Kategorie UZ dle lůžkové kapacity... 51 Graf č. 11: Ubytovací zařízení, ve kterém byli hosté ubytováni... 52 Graf č. 12: Důvody hostova výběru konkrétního ubytovací zařízení... 53 Graf č. 13: Účel hostova pobytu... 54 Graf č. 14: Počet strávených nocí v ubytovacím zařízení dle respondentů... 55 Graf č. 15: Rychlost vyřízení ubytování dle respondentů... 56 Graf č. 16: Přátelské vystupování zaměstnanců dle respondentů... 57 Graf č. 17: Řešení stížností a požadavků dle respondentů... 58 Graf č. 18: Dostatečný počet parkovacích míst u UZ dle respondentů... 59 Graf č. 19: Čistota pokojů dle respondentů... 59 Graf č. 20: Vytápění pokojů dle respondentů... 60 Graf č. 21: Funkčnost všech zařízení a vybavení v pokoji dle respondentů... 61 Graf č. 22: Vybavenost pokojů dle respondentů... 61 Graf č. 23: Čistota koupelen dle respondentů... 62 Graf č. 24: Funkčnost všech zařízení a vybavení v koupelně dle respondentů... 63 Graf č. 25: Vybavenost koupelen dle respondentů... 63 8

Graf č. 26: Využití stravovacích služeb dle respondentů... 64 Graf č. 27: Dostatečný výběr z pokrmů dle respondentů... 65 Graf č. 28: Velikost porcí pokrmů dle respondentů... 65 Graf č. 29: Chuť pokrmů dle respondentů... 66 Graf č. 30: Teplota pokrmů dle respondentů... 67 Graf č. 31: Využití doplňkových služeb hosty... 67 Graf č. 32: Využití konkrétních doplňkových služeb hosty... 68 Graf č. 33: Širší nabídka doplňkových služeb dle respondentů... 69 Graf č. 34: Využití kongresových služeb hosty... 70 Graf č. 35: Spokojenost hostů s pobytem... 71 Graf č. 36: Opětné využití ubytovacích služeb respondenty... 72 Graf č. 37: Doporučení ubytovacího zařízení respondenty... 72 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Členské obce Mikroregionu Bystřicko a jejich místní části [5]... 16 Tabulka č. 2: Hromadná ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko... 22 Tabulka č. 3: Individuální ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko [4]... 23 Tabulka č. 4: Počet přenocování v UZ v Bystřici nad Pernštejnem [6]... 24 Tabulka č. 5: Počet přenocování v Hotelu Skalský dvůr v Lísku [6]... 25 Tabulka č. 6: Srovnání počtu UZ v Mikroregionu Bystřicko podle databáze ČSÚ a podle výzkumného šetření... 74 Seznam kartodiagramů Kartodiagram č. 1: Rozložení a počet UZ v Mikroregionu Bystřicko... 42 Kartodiagram č. 2: Kategorie UZ v Mikroregionu Bystřicko... 46 9

Úvod Cestovní ruch je celosvětově významným hospodářským odvětvím, v některých státech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. Stal se podstatným ekonomickým, ale také společenským a kulturním fenoménem. Jeho přínosy jsou však spojené s vloženými náklady a nesou určitá nebezpečí, především negativní dopady na životní prostředí. V České republice je cestovní ruch důležitou složkou hospodářství i běžnou součástí životního stylu populace zejména od roku 1990. Ve své bakalářské práci se budu věnovat ubytovacím službám, protože jejich provoz je pro cestovní ruch nezbytný. Velká část příjmů v cestovním ruchu plyne právě z ubytovacích služeb i přes to, že přenocování turistů je pouze podmínkou pro naplnění účelu jejich cestování, nikoliv hlavním záměrem. V práci budu analyzovat ubytovací služby v Mikroregionu Bystřicko, protože tato oblast je mým domovem již dvaadvacet let, je mi velmi blízká a turistům má rozhodně co nabídnout. Práce je členěna do 3 kapitol. V první kapitole charakterizuji Mikroregion Bystřicko podle Hettnerova schématu: vymezení oblasti, poloha a rozloha Mikroregionu, geologie a geomorfologie, klimatologie a vodstvo, půdy a biota, obyvatelstvo a sídla, zemědělství a průmysl, doprava, služby, kultura a cestovní ruch. V další kapitole se věnuji základním pojmům, charakteristice služeb cestovního ruchu, historii ubytovacích služeb, rozdělení a kategorizaci ubytovacích zařízení, ubytovacím jednotkám, klasifikaci ubytovacích zařízení, kvalitě ubytovacích služeb. Ve třetí kapitole analyzuji ubytovací služby v Mikroregionu Bystřicko: charakteristika hromadných ubytovacích zařízení v Mikroregionu, jejich prostorové rozložení, kategorie, třída a lůžková kapacita, kvalita a rozsah ubytovacích služeb v Mikroregionu. 10

Cíl práce Hlavním cílem práce je analýza a hodnocení ubytovacích služeb v cestovním ruchu v Mikroregionu Bystřicko. Při hledání vhodných ubytovacích služeb v České republice využívá spoustu turistů internetové stránky Českého statistického úřadu, kde jsou zveřejněny základní informace o hromadných ubytovacích zařízeních v naší zemi. Bohužel tento zdroj není spolehlivý, databáze ubytovacích zařízení Českého statistického úřadu obsahuje objekty, které nejsou již několik let v provozu, a naopak v ní některé provozovny chybí. Dílčím cílem práce je tedy zpřesnit a doplnit údaje Českého statistického úřadu o ubytovacích službách v Mikroregionu Bystřicko a poskytnout tak turistům věrohodná data. 11

1 MIKROREGION BYSTŘICKO V první kapitole charakterizuji Mikroregion Bystřicko podle Hettnerova schématu, které podává komplexní geografickou charakteristiku. 1.1 Vymezení oblasti, poloha, rozloha Mikroregionu Mikroregion Bystřicko se rozkládá v severovýchodním cípu Českomoravské vrchoviny, leží v okrese Žďár nad Sázavou, v kraji Vysočina. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě sdílí krátkou hranici s Pardubickým krajem, západním sousedem je Mikroregion Novoměstsko a na jihu sousedí s Mikroregiony Černý les a Velkomeziříčsko-Bítešsko. Nejsevernější obcí oblasti je Unčín, nejjižnější Strážek, nejvýchodněji leží obec Prosetín a nejzápadněji Zvole. Rozloha Mikroregionu činí 339,4 km 2. [1] Obrázek č. 1: Poloha Mikroregionu Bystřicko v Kraji Vysočina [1] 12

Obrázek č. 2: Mapa Mikroregionu Bystřicko [1] 1.2 Geologie a geomorfologie Bystřicko se nachází v Hornosvratecké vrchovině, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Podstatná část regionu pak leží v přírodním parku Svratecká hornatina, který byl vyhlášen v roce 1996. Z hlediska reliéfního typu zařazujeme oblast do členité vrchoviny, protože výškový rozdíl nejnižšího a nejvyššího místa je v rozmezí 13

kolem 200 300 metrů. K atraktivním místům patří údolí řeky Svratky, kde právě dochází k vysokému relativnímu převýšení (místy i přes 300 m). Vrchy kolem řeky se tu pojí téměř v horské hřebeny a řadu nejvyšších vrchů Bystřicka lze nalézt právě tady: Horní les (774 m) u Nyklovic, Kočího kopec (756 m) u Sulkovce, Na jedli (727 m) u Veselí, Zadní skála (712 m) u Karasína, Hromobitek (705 m) u Ubušínku, Zubštejn (688 m) u Pivonic. Ještě o něco vyšší jsou vrcholy v severní části Bystřicka: Kamenice (780 m), Nové boudy (774 m) a Pletenice (734 m) u Lísku. V jižní části regionu pak najdeme Babylon (626 m) u Lískovce, Kraví horu (611 m) u Moraveckých Janovic a Dejmalku (601 m) u Bukova. (Jurman, 2000) Podloží města Bystřice nad Pernštejnem a jeho okolí náleží k nejstarší jednotce Českého masívu, a to k algonkinu (útvaru mladších starohor), které bylo transformováno železnohorským vrásněním. Proto se tu zachovaly staré přeměněné i nepřeměněné horniny. Na podložích oblasti se nacházejí slabší vrstvy zvětralin třetihorního a druhohorního stáří. Na takovou strukturu ukazuje i okolnost, že se v této lokalitě dobývala ve středověku ruda, hlavně měděné složeniny, a že se v současné době těží uranová ruda. (Petrlík, 1980) 1.3 Klimatologie, vodstvo Bystřicko patří do oblasti mírně teplé, průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7 C. Bystřice n. P. a její okolí leží ve srážkovém pásmu od 600 mm do 680 mm. Odhaduje se 20 40 letních a 120 140 mrazivých dnů v roce. Zima bývá bohatá na sníh, sněhová pokrývka se vyskytuje 60 100 dnů v roce. Vzduch zde nejčastěji proudí od severozápadu a západu s průměrnou rychlostí 1,5 8 m/s a v zimě se zvyšuje rychlost na prudké větry s akcelerací nad 8 m/s. (Jurman, 2000) Bystřicko náleží k úmoří Černého moře a celou oblast odvodňuje řeka Svratka se svými přítoky, např. Fryšávka, Bystřice, Nedvědička, Loučka. Svratka pramení u Křivého Javora a Žákovy hory, její délka je 173,9 km a plocha povodí činí 7 118,7 km 2. Svůj tok končí v nádrži Nové Mlýny, kde se pojí s Dyjí. Bystřice se do Svratky vlévá ve Víru, pramení u Koníkova a je dlouhá 24,7 km. Mezi nejvyhledávanější rybníky Bystřicka patří Skalský, Domanínský rybník a Argentina v těsné blízkosti města Bystřice 14

nad Pernštejnem. Rybníky jsou v letních dnech často využívané k rekreaci. (Jurman, 2000) Dominantní vodní plochy Bystřicka tvoří přehradní nádrže Vír I a II. Vodní dílo Vír I bylo dokončeno v roce 1957, jeho hráz je vysoká 76,5 m a zatopená plocha má až 223,6 ha. Vír I vznikl za účelem regulace průtoku v povodí Svratky, ale jeho význam byl rozšířen o využití pro vodárenské účely, vírskou pitnou vodou je zásobováno Novoměstsko, Bystřicko, část Žďárska a také Brno. Stavba Víru II probíhala současně s výstavbou Víru I, ale byla dokončena o 3 roky dříve v roce 1954. Vedle hydroenergetických účelů je nádrž dále využívána ke sportovnímu rybolovu. Hráz je vysoká 13,5 m a zatopená plocha činí 12,5 ha. [2] Přehradní nádrže sice nejsou určené k rekreaci, přesto přilákají ročně spoustu turistů. 1.4 Půdy, biota Půdně převládají půdy hnědé lesní a horské podzolované s částečným obsahem štěrku (10 15 %), typické hlinitopísčité až písčitohlinité, kyselé až neutrální, řadící se mezi tzv. lehké snadno obdělavatelné půdy. Jsou však mělké až velmi mělké s vrstvou ornice do 30 cm a při značné propustnosti málo úrodné, protože obsahují nepatrné množství minerálních látek. (Petrlík, 1980) V zemědělských částech mají půdy jen asi 2 3 % humusu, v lesních částech okolo 5 %. V nižších polohách při vodních tocích je charakter půdy lepší a můžeme je zařadit mezi půdy středně hlinité s větší vrstvou ornice. Z vegetačního hlediska je Mikroregion tvořen obvodem horské květeny středoevropské a obvodem květeny hercynských pahorkatin a vysočin. Vegetační stupeň je smrkový, v nižších polohách najdeme olšiny. Přízemní vegetaci tvoří běžné rostliny podhorské oblasti. Fauna Mikroregionu je reprezentována druhy žijícími v celém širokém okolí. Částečnou zvláštností je pás přechodu, kde se vyskytují kobylky šedé a obecné. (Petrlík, 1980) 15

1.5 Obyvatelstvo, sídla V 60. letech byla oblast Bystřicka druhým nejsilnějším Mikroregionem v počtu obyvatel v okrese Žďár nad Sázavou, což bylo způsobeno zahájením a rozmachem těžby uranu v oblasti Dolní Rožínky. Právě v padesátých a šedesátých letech minulého století zaznamenal Mikroregion díky těžbě největší přírůstek obyvatel. Velký populační růst proběhl také v Bystřici nad Pernštejnem, kde se počet obyvatel vzhledem k masivní bytové výstavbě v průběhu let 1961 1980 téměř zdvojnásobil. K 31. 12. 2012 byl počet obyvatel v Mikroregionu Bystřicko 19 589, oproti minulým rokům počet klesá. [3] Pro sídelní strukturu Mikroregionu je charakteristická její členitost, rozdrobenost a relativně velká hustota. Venkovské osídlení je rozdrobeno do velkého počtu malých sídel a obcí. Více než pětina obyvatel Mikroregionu (21,2 %) bydlela k 1. 1. 2008 v obcích do 500 obyvatel, kterých zde bylo 23 (více než 2/3 všech obcí Mikroregionu). [3] Region sdružuje 37 členských obcí + místní části viz Tabulka č. 1. Tabulka č. 1: Členské obce Mikroregionu Bystřicko a jejich místní části [5] Členská obec Blažkov Bohuňov Bukov Bystřice nad Pernštejnem Býšovec Dalečín Dolní Rožínka Horní Rožínka Chlum-Korouhvice Koroužné Lísek Milasín Moravecké Pavlovice Nyklovice Blažkov, Dolní Rozsíčka Bohuňov, Janovičky Bukov Místní části Bystřice n. P., Divišov, Dvořiště, Bratrušín, Domanínek, Domanín, Karasín, Kozlov, Lesoňovice, Pivonice, Rovné, Vítochov Býšovec, Smrček Dalečín, Hluboké, Veselí Dolní Rožínka, Horní Rozsíčky Horní Rožínka Chlum, Korouhvice Kobylnice, Koroužné, Švařec Lhota, Lísek, Vojtěchov Milasín Moravecké Pavlovice, Habří Nyklovice 16

Písečné Prosetín Rodkov Rovečné Rozsochy Rožná Sejřek Strachujov Strážek Střítež Sulkovec Štěpánov nad Svratkou Ubušínek Ujčov Unčín Věchnov Velké Janovice Velké Tresné Věstín Věžná Vír Zvole Ždánice Písečné Brťoví, Čtyři Dvory, Prosetín Rodkov Malé Tresné, Rovečné Albrechtice, Blažejovice, Kundratice, Rozsochy, Vojetín Josefov, Rožná, Zlatkov Bor, Sejřek Strachujov Jemnice, Krčma, Meziboří, Mitrov, Moravecké Janovice, Strážek Nivy, Střítež Polom, Sulkovec Štěpánov n. S., Vrtěžíř Ubušínek Dolní Čepí, Horní Čepí, Kovářová, Lískovec, Ujčov Unčín Věchnov Velké Janovice Velké Tresné Bolešín, Věstín, Věstínek Věžná, Jabloňov, Pernštejnské Janovice Vír Branišov, Olešínky, Zvole Ždánice 17

Obrázek č. 3: Mapa obcí Mikroregionu Bystřicko [1] 18

1.6 Zemědělství, průmysl Mikroregion Bystřicko se ve srovnání s ostatními regiony vyznačuje výrazně nadprůměrným podílem primárního sektoru (zemědělství, lesní a vodní hospodářství). V uplynulých desetiletích zde dominovala také těžba a zpracování uranové rudy, ale jak zemědělská činnost, tak těžba jsou v posledních letech utlumovány, a rozvíjí se podnikatelská sféra v oblasti průmyslu a služeb. Zastoupení průmyslu je na průměrné úrovni a vyskytuje se nejen v Bystřici n. Pernštejnem, ale také v dalších obcích regionu.[3] Mezi podniky se zemědělskou činností v Mikroregionu patří např. AGRO Zvole, a. s.; LESNÍ SPOLEČENSTVÍ OBCÍ, s. r. o.; Společnost Bohuňov, a. s.; z průmyslových podniků např. DIAMO, s. p., o. z. GEAM; Wera Werk, s. r. o.; Rathgeber, k. s. 1.7 Doprava Mikroregion Bystřicko leží mimo významné dopravní tahy. Z pohledu silniční sítě je nejvýznamnější komunikací silnice I. třídy I/19, která vede po trase Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Nové Město n. M. Bystřice n. P. křižovatka s I/43 Brno Svitavy a dále s prodloužením na Prostějov. Územím Mikroregionu vede i železniční trať, která má spíše lokální význam a slouží k propojení Bystřicka s okresním městem Žďár nad Sázavou a dále Havlíčkovým Brodem a Prahou na straně jedné a s Tišnovem, Kuřimí a Brnem na straně druhé. Z veřejných prostředků je zajišťována tzv. základní dopravní obslužnost, většinou je zajištěna ranní doprava do zaměstnání a škol a odpolední návrat. Spoje nad tento rámec, pokud nejsou ziskové a dopravce je neprovozuje ze své vlastní iniciativy, jsou placené jednotlivými obcemi. Jelikož obce nemají dostatek financí, je osobní automobil ve venkovských sídlech nepostradatelný. [3] 1.8 Služby V roce 2007 působilo na území Mikroregionu celkem 15 mateřských škol, zřizovatelem jsou příslušné obce. Kapacita mateřských škol byla ale využita pouze z 65 %. Porovnáme-li využití kapacit mateřských škol na Bystřicku s ostatními regiony okresu, 19

zjistíme, že náš Mikroregion výrazně zaostává za okresním a ještě výrazněji za krajským a celorepublikovým průměrem. Dnes je již situace lepší, ve školním roce 2013/2014 funguje na území Mikroregionu 17 mateřských škol, protože porodnost se od roku 2007 zvýšila, a mateřské školy jsou více naplněné. [3] Základních škol působilo na Bystřicku v roce 2007 celkem 15. Fungují jako příspěvkové organizace obcí, které jsou jejich zřizovateli. Využita byla pouze polovina kapacity. Při porovnání naplnění kapacity je na tom oblast Bystřicka opět nejhůře ze všech Mikroregionů v okrese Žďár nad Sázavou. Počet základních škol je ve školním roce 2013/2014 stále stejný. Dvě střední školy na území Mikroregionu byly v roce 2007 naplněny z 90 % a o 5 % převyšovaly i okresní průměr. Jedná se o Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem a Vyšší odbornou školu a Střední odbornou školu zemědělsko-technickou Bystřice nad Pernštejnem. [3] Základem sítě zdravotní péče v Mikroregionu je Poliklinika v Bystřici nad Pernštejnem. Ordinaci praktického lékaře, případně stomatologa či gynekologa mají také obce Dolní Rožínka, Rovečné, Rožná, Strážek, Štěpánov nad Svratkou a Vír. Vyšší zdravotnické služby zajišťuje Okresní nemocnice v Novém Městě na Moravě. V Mikroregionu působí poskytovatelé sociálních služeb pro různé cílové skupiny uživatelů (osoby handicapovány věkem, tělesnými či mentálními schopnostmi či sociálním původem a osoby, které se ocitly v obtížné životní situaci). Nejčastěji je pomoc nabízena seniorům a osobám se zdravotním postižením. Dům s pečovatelskou službou pro seniory se nachází např. v Bystřici nad Pernštejnem, v Dolní Rožínce, Mitrově, Víru; protidrogová zařízení např. v Bystřici nad Pernštejnem, Sejřku. 1.9 Kultura, cestovní ruch Na Bystřicku je kulturní život poměrně pestrý, Mikroregion nabízí místním občanům i turistům zajímavé památky, přírodní krásy, hudební festivaly, lidové slavnosti, výstavy apod. Existují zde nadprůměrné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Je to dáno právě velkým množstvím historických, kulturních a technických památek, které doplňují obraz krajiny a dodávají jí neopakovatelný výraz. Cestovní ruch bude 20

v Mikroregionu v budoucnu zažívat další rozkvět, protože v Bystřici nad Pernštejnem dochází k realizaci projektu EDEN Centrum zelených vědomostí, které bude unikátní - nejbližší podobné centrum se totiž nachází ve Velké Británii. Přísun turistů bude tedy stoupat, což bude vyžadovat mimo jiné posilnění turistické infrastruktury. Centrem oblasti je město Bystřice nad Pernštejnem, které nabízí turistům všechny potřebné služby od ubytování a stravování až po možnosti sportovního a kulturního vyžití. Bystřické Turistické a informační centrum (TIC) poskytuje turistům také velké množství informací o Mikroregionu formou letáků a dalších materiálů. Jedno z nejvíce turisticky atraktivních míst v Mikroregionu je Šikland Westernové městečko Šiklův Mlýn, který v posledních pěti letech prožívá nebývalý boom a každoročně sem přijíždí několik tisíc návštěvníků, jejichž příjezd má příznivý multiplikační efekt na celý Mikroregion. Další dominantou oblasti je hrad Pernštejn, nejnavštěvovanější hrad na Moravě, i když leží pár kilometrů od hranice Mikroregionu. Dalšími navštěvovanými památkami jsou např. gotický kostel sv. Michala ve Vítochově a také barokní kostel sv. Václava ve Zvoli, což je známé dílo architekta Jana Blažeje Santiniho. Bystřicko se také může pochlubit zajímavými muzei. Největším je Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem, které podává svědectví o historii i době současné z regionu. Z expozice se návštěvníci dozvědí např. o historii těžby uranu nebo starých řemeslech. Za prohlídku také stojí Muzeum malých motocyklů a Muzeum veteránů. Turistickému potenciálu odpovídá i celá řada značených turistických cest, které jsou většinou využívány pro jednodenní pěší turistiku. Mikroregion nabízí také spoustu cyklotras, které se za poslední roky stávají velmi populárními. Je zde vybudována i cyklostezka, tzv. Svratecká vodohospodářská naučná stezka, která vede malebnou přírodou kolem Vírské přehrady. V neposlední řadě lze v zimním období využít lyžařských vleků, které se v členitém terénu Mikroregionu také nachází, jsou to vleky v Karasíně u Bystřice n. P. a v Dalečíně. Mikroregion poskytuje ubytovací služby jak v hromadných ubytovacích zařízeních, tak v individuálních ubytovacích zařízeních viz Tabulka č. 2 a Tabulka č. 3. Oblast nabízí návštěvníkům ubytování ve 46 ubytovacích objektech (23 hromadných UZ + 23 individuálních UZ) různých kategorií hotel, penzion, turistická ubytovna, 21

chatová osada, kemp a další. Ceny za ubytovací služby se odvíjí od kategorie a umístění provozovny, ubytování je možné od 50 Kč. Tabulka č. 2: Hromadná ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko Obec Název zařízení Kategorie Počet lůžek Bolešín Penzion u Šikulů penzion 45 Bystřice n. Pernštejnem Penzion Hotelovka penzion 42 Bystřice n. Pernštejnem Sporthotel turistická ubytovna Bystřice n. Pernštejnem Domov mládeže ubytovna 100 Čtyři Dvory Rekreační středisko Čtyři dvory ostatní UZ 39 Domanín Domanínský rybník chatová osada, kemp Sportovní a rekreační areál Domanín penzion 54 Borovinka Habří Penzion U statkářky penzion 20 Horní Rožínka Penzion Opajda penzion 25 Lísek Hotel Skalský dvůr hotel 182 Lísek Penzion Skalský mlýn penzion 22 Mitrov Lesní penzion Podmitrov penzion, chatová osada Rovečné Pension U Lípy penzion 34 Rožná Slovácká Chalupa penzion 35 Štěpánov nad Svratkou Penzion Hodůnka penzion 25 Ujčov Penzion Zubr penzion 61 Unčín Penzion Horácko penzion 33 Vír Vír Vojtěchov Autocamp Na Kopci Turistická ubytovna Vír Lesní zátiší Vojtěchov kemp, chatová osada turistická ubytovna hotel, chatová osada Zvole Hotel Colorado Grand hotel 85 Zvole Kemp Šiklův mlýn chatová osada, kemp Zvole Penzion Colorado Grand penzion 135 Zdroj: vlastní šetření 64 50 170 200 50 114 3000 22

Tabulka č. 3: Individuální ubytovací zařízení v Mikroregionu Bystřicko [4] Obec Název zařízení Počet lůžek Bohuňov Rodinný dům v Bohuňově 9 Bystřice n. Pernštejnem Starý špitál 5 Bystřice n. Pernštejnem Ubytování v soukromí 5 Bystřice n. Pernštejnem Zbyněk Matuška 12 Dalečín Gama Group apartmány 8 Dalečín Gama Group vila 8 Dalečín Chalupa "U Sjezdovky" 4 Dalečín Chata Dalečín 8 Domanín Chalupa Pod Lipami 16 Domanínek Ubytování Domanínek 6 Karasín Apartmány Karasín 16 Karasín Na Hájence 20 Karasín Ski areál Karasín 14 Lísek Chalupa u Houdků 8 Lísek Katalin 8 Lískovec U Lukášků 8 Polom Ubytování Polom 10 Rozsochy U Pazderů 10 Rozsochy Ubytování v Rozsochách 6 Štěpánov nad Svratkou U Kotlanů 8 Vír U Hamříků 12 Vír U pramene Vírského vánku 14 Vojtěchov Hájovna Vojtěchov 12 Statistiky návštěvnosti Mikroregionu vedeny nejsou. Pro lepší představu o pohybu turistů po Mikroregionu byly zjištěny alespoň údaje o návštěvnosti některých turisticky vyhledávaných míst a o ubytovacích zařízeních. Např. do Šiklandu Westernové městečko Šiklův Mlýn, který je v provozu pouze o letních prázdninách, zavítá během těchto dvou měsíců průměrně okolo 1000 návštěvníků denně. 23

Graf č. 1: Návštěvnost TIC Bystřice nad Pernštejnem 2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 2007 2008 2012 2013 Zdroj: data: TIC Bystřice nad Pernštejnem, graf: vlastní zpracování Graf č. 1 nám ukazuje počet návštěvníků, kteří zavítali do Turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem v letech 2007, 2008, 2012 a 2013. Nejvíce turistů ho každoročně navštíví v měsících červenec a srpen (obvykle přes 2 tisíce turistů), naopak v zimních měsících je návštěvnost mnohem menší (obvykle méně než 1000 turistů). Tabulka č. 4: Počet přenocování v UZ v Bystřici nad Pernštejnem [6] Rok Počet přenocování Z toho rezidenti Průměrná doba pobytu (ve dnech) 2003 3 029 2 793 4,6 2007 3 405 3 112 2,9 2008 2 416 2 072 3,1 2009 2 489 2 054 3,3 Údaje z tabulky č. 4 se týkají pouze hromadných UZ města Bystřice nad Pernštejnem, čili Penzionu Hotelovka, Hotelu Angela (dnes už není v provozu) a Sporthotelu. Novější data bohužel nejsou k dispozici. V letech 2003 a 2007 byl počet přenocování vyšší než v letech 2008 a 2009 a z 92 % se jednalo o rezidenty. V letech 2008 a 2009 24

poměrně poklesl počet přenocování, pravděpodobně kvůli ekonomické krizi, oproti roku 2003 se také snížila průměrná doba pobytu. V průměru 84 % hostů byli rezidenti. Tabulka č. 5: Počet přenocování v Hotelu Skalský dvůr v Lísku [6] Rok Počet přenocování Z toho rezidenti Průměrná doba pobytu (ve dnech) 2000 23 937 22 735 3,2 2001 25 227 23 861 3,2 2003 17 241 16 558 3 Z tabulky č. 5 lze vyčíst, že kongresový Hotel Skalský dvůr je mnohonásobně více navštěvovaný než UZ v Bystřici nad Pernštejnem. A stejně jako u předchozí tabulky se počet přenocování postupem let snižoval. V průměru 95 % hostů byli rezidenti. 2 UBYTOVACÍ SLUŽBY V CESTOVNÍM RUCHU V druhé kapitole se budu zabývat vymezením základních pojmů v cestovním ruchu, charakteristikou služeb cestovního ruchu, historií ubytovacích služeb, rozdělením a kategorizací ubytovacích zařízení, ubytovacími jednotkami, klasifikací ubytovacích zařízení a kvalitou ubytovacích služeb. 2.1 Vymezení základních pojmů Cestovní ruch Cestovní ruch, též turismus, zkr. CR, je komplexní společenský jev zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech nejdéle jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovním účelem (pracovní činnost však nesmí být odměňována subjektem z navštívené země) nebo jiným účelem. Cestovním ruchem se rozumí také aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, dále aktivity spojené s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, politické a správněveřejné aktivity jako propagace CR, mezinárodní spolupráce, a další. Toto analytické 25

pojetí cestovního ruchu vychází z vnímání cestovního ruchu jako komplexního procesu, který se týká jeho účastníků, ale taktéž poskytovatelů služeb, v nichž je CR realizován. (Zelenka, Pásková, 2012) Ubytování Ubytování je placené nebo neplacené zajištění minimálně lůžka na spaní a osobní hygienu. (Zelenka, Pásková, 2012) Ubytovací služby Ubytovacími službami rozumíme soubor na sebe navazujících činností souvisejících s poskytnutím přechodného ubytování obvykle většímu počtu hostů mimo místo jejich trvalého bydliště. Ubytovací služby poskytují za poplatek různé kategorie a třídy ubytovacích zařízení. (Orieška, 2011) Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení, zkr. UZ, jsou objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno ubytování. Jeho kapacita je využívána především pro cestovní ruch. (Zelenka, Pásková, 2012) 2.2 Charakteristika služeb cestovního ruchu Ubytovací služby jsou jedním z mnoha druhů služeb cestovního ruchu, které mají spoustu zvláštností, proto je nutné je pro začátek popsat a vysvětlit. Služby cestovního ruchu představují činnosti nehmotného charakteru. Službami CR jsou uspokojovány potřeby účastníků CR a jejich výsledkem je užitečný efekt. (Orieška, 1999) Potřeby účastníků dělíme na primární a sekundární. Mezi primární (cílové) potřeby patří např. potřeba kulturního a historického poznání, sportovního vyžití, odpočinku apod. Sekundární (realizační) potřeby podmiňují efektivní uspokojování primárních potřeb, např. potřebu přenocování, hygieny apod. Užitečný efekt dělíme na individuální a společenský. Individuální efekt je obvykle součástí cíle účasti na CR, může mít různorodý charakter podle zvolené formy účasti, 26

např. rekreační, kulturní, zdravotní apod. Společenský efekt zpravidla podmiňuje nebo umožňuje dosažení individuálního efektu, např. služby související s udržováním čistoty a hygieny veřejných prostranství, zeleně apod. (Orieška, 1999) Příklad znaků služeb cestovního ruchu: není možno je produkovat do zásoby, na sklad; proces poskytnutí služby je zároveň i procesem její spotřeby jejich poskytnutí i spotřeba jsou časově i prostorově vázány na určitý rekreační prostor mají charakter osobních služeb vystupují jako komplex různých, zpravidla podmíněných služeb, kdy uspokojení jedné potřeby určitou službou vyvolává uspokojení další potřeby jinou službou tzv. komplementarita služeb cestovního ruchu jsou zastupitelné, existuje možnost nahrazení (substituce) jedné služby jinou službou (Orieška, 1999) Služby cestovního ruchu dělíme z hlediska jejich zabezpečování na vlastní a zprostředkované. Vlastní služby jsou poskytovány tzv. dodavatelským způsobem, tzn. mezi dodavatelem a účastníkem není žádný mezičlánek (např. ubytovací, stravovací služby). U zprostředkovaných (obstarávaných) služeb existuje mezi dodavatelem a účastníkem mezičlánek cestovní kancelář. Nejčastěji se služby CR dělí podle jejich funkcí ve vztahu k jednotlivým uspokojovaným potřebám účastníků. Jedná se například o tyto služby: ubytovací, dopravní, stravovací, lázeňské, kongresové, průvodcovské, směnárenské, animační apod. (Orieška, 1999) Ubytovací služby Souvisí s pobytovou stránkou cestovního ruchu, jsou významným předpokladem vzniku a rozvoje především dlouhodobého CR. Jejich součástí jsou služby související s pobytem hosta v UZ, např. podávání informací, přeprava a úschovna zavazadel, praní a žehlení prádla apod. (Orieška, 1999) 27

2.3 Historie ubytovacích služeb Mezi první ubytovací zařízení patřily od 12. století ubytovny a hospody, které sloužily pro obchodníky, tovaryše a jiné pocestné. Přibližně od 14. století byly ve městech budovány tzv. zájezdní hostince, které poskytovaly přístřešek formou primitivní postele v temné světnici a skromnou stravu. (Křížek, Neufus, 2011) Hotely podobné dnešním se stavěly až od poloviny 19. století v metropolích a v lázeňských střediscích. Díky rozvíjející se železniční dopravě se rozmohlo cestování a lidé tak mohli domov opustit na několik dní a pobývat v jiném místě. Na rozdíl od stále rozšířených zájezdních hostinců byly hotely reprezentativními moderními budovami, chloubou měst a nabízely luxusní pokoje, jídelnu, salon, výtah a vstupní halu. Hoteliérství byla koncesovaná živnost a bylo přísně dbáno na hygienické předpisy. Dodnes existují takové tradiční hotely, např. Pupp v Karlových Varech. (Křížek, Neufus, 2011) V první polovině 20. století se již objevovala sdružení jednotlivých hotelů do určitých hotelových skupin. Rozvoj mezinárodních hotelových řetězců, které dnes zaujímají výsadní postavení na trhu hotelových služeb, začal až po druhé světové válce. Hotelový řetězec znamená několik hotelů propojených hotelovou značkou, kdy vazba hotelu k řetězci je založena na využívání licenčního práva k nehmotným statkům. V té době se hotelové společnosti zaměřovaly pouze na vlastní region a světadíl. Během padesátých let se v zemích svobodného světa značně rozmohlo mezinárodní cestování a stále více společností se snažilo proniknout na mezinárodní trh. [7] Po roce 1948 došlo na tzv. Východě, tedy i v Československu, k zásadnímu omezení svobody pohybu. Hotely se staly součástí prakticky monopolního systému Čedoku. Od 60. let minulého století u nás začal rozkvět masových socialistických forem a druhů CR, zejména podnikové a výběrové rekreace ROH a dále sociální formy CR, především rekreace u vody spojené s výstavbou kempů, chatových osad, tábořišť a turistických ubytoven, např. na Konopišti, v Karlových Varech, u Brna apod. Vznikaly také motoresty a motely. Výsledkem byl dynamický nárůst UZ nižší a střední kvality. Výstavba tradičních hotelů byla v té době omezená. Mezi významnější patřily Jalta v Praze (1955), Internacional v Brně (1962). Významné změny nastaly po roce 28

1989, kdy došlo k transformaci podnikových zařízení ROH na běžná komerční UZ a k výstavbě nových UZ s vyšší kvalitou. Nová výstavba se týkala především Prahy, dále horských středisek, Vysočiny, lázeňských měst a historicky atraktivních měst. (Vystoupil, Šauer, 2011) V Mikroregionu Bystřicko patří mezi nejstarší dodnes fungující ubytovací zařízení Slovácká chalupa v Rožné, která od roku 1902 fungovala jako zájezdní hostinec, a dále Penzion Horácko v Unčíně, který byl postaven v roce 1925 také jako zájezdní hostinec. Nyní žádné UZ v Mikroregionu neoperuje pod značkou hotelového řetězce, v historii patřil Hotel Colorado Grand ve Zvoli pod řetězec OREA HOTELS. 2.4 Rozdělení ubytovacích zařízení Ubytovací zařízení dělíme podle různých charakteristik: Podle umístění přímořské horské městské lázeňské Podle časového využití celoroční dvousezonní (léto i zima) jednosezonní (léto nebo zima) (Křížek, Neufus, 2011) Podle převažujících doplňkových služeb nebo zaměření kongresové, konferenční či seminární wellness lázeňské sportovní relax rodinné 29

Podle velikosti malé (obvykle do 50 pokojů) střední (obvykle 50 150 pokojů) velké (obvykle 150 400 pokojů) mega (obvykle nad 400 pokojů) Podle druhu staveb hromadná UZ (min. 5 pokojů nebo 10 lůžek pro skupiny osob přesahující jednu rodinnou jednotku) individuální UZ (velikost max. pro ubytování jedné rodiny, ubytování v soukromí) (Křížek, Neufus, 2011) Na Bystřicku najdeme dohromady 46 ubytovacích zařízení, z toho 23 hromadných a 23 individuálních. Co se týká hromadných UZ, většinou se jedná o malé rodinné a relaxační objekty. Největší ubytovací objekt je kongresový Hotel Skalský dvůr v Lísku, který disponuje 68 pokoji, čili se jako jediný řadí do skupiny střední UZ. Další ubytovací provozovny, které nabízí kongresové služby, jsou Lesní zátiší Vojtěchov v Lísku, Hotel Colorado Grand ve Zvoli a Lesní penzion Podmitrov v Mitrově. Za sportovní ubytovnu můžeme označit Sporthotel v Bystřici nad Pernštejnem, který je často využíván pro sportovní soustředění a pobyty, protože má k dispozici sportovní halu a v jeho blízkosti se nachází spoustu dalších sportovních možností. Velká část UZ jsou v provozu celoročně, pouze kempy a chatové osady fungují pouze sezonně, např. Autocamp Na Kopci ve Víru, Domanínský rybník v Domaníně, Kemp Šikland Westernové městečko Šiklův Mlýn ve Zvoli. 2.5 Kategorizace ubytovacích zařízení Kategorizace znamená proces, kdy dochází k dělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií hotel, hotel garni, motel, penzion, botel a ostatní ubytovací zařízení - turistická ubytovna, kolej, svobodárna, internát, kemp a skupiny chat nebo bungalovů apod. (Křížek, Neufus, 2011) 30

Hotel má min. 10 pokojů pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (především stravovací služby během celého dne), jako jediný se dělí do pěti tříd. Hotel garni má min. 10 pokojů pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování, nabízí omezené stravovací služby, dělí se do čtyř tříd. Motel má min. 10 pokojů pro hosty poskytující přechodné ubytování a rozšířené služby zejména pro motoristy - je umístěn v blízkosti pozemních komunikací, nabízí dostatečně dimenzované parkoviště; recepce a restaurace mohou ležet mimo ubytovací část, dělí se do čtyř tříd. Penzion má min. 5 a max. 20 pokojů pro hosty, nabízí omezené společenské a doplňkové služby (absence restaurace), dělí se do čtyř tříd. Botel je UZ situované v trvale zakotvené osobní lodi a dělí se do čtyř tříd. (Křížek, Neufus, 2011) Kemp umožňuje ubytování ve vlastním UZ (stan, obytný přívěs, obytný automobil), může poskytovat také ubytování v chatkách nebo bungalovech. Chatová osada nabízí pronájem individuálních objektů (chatek). Turistická ubytovna je jednodušší UZ, v jedné místnosti se nachází více lůžek s jednodušším zařízením a nižším komfortem. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) V Mikroregionu se nachází 3 hotely, 13 penzionů, 4 kempy/chatové osady, 2 turistické ubytovny a 2 ubytovací zařízení ostatní kategorie. 2.6 Ubytovací jednotky Ubytovací jednotka je jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu užívání určeny. [8] Rozlišujeme tyto typy ubytovacích jednotek: Jednolůžkový pokoj je pokoj s lůžkem pro jednu osobu. 31

Dvoulůžkový pokoj je pokoj se dvěma lůžky, a to ve formě dvoulůžka nebo ve formě dvou lůžek umístěných podélně vedle sebe. Dvoulůžkový pokoj twin je pokoj se dvěma oddělenými lůžky. Vícelůžkový pokoj je pokoj se třemi nebo více lůžky. Rodinný pokoj je pokoj se třemi nebo více lůžky, z nichž alespoň dvě lůžka jsou určena pro dospělé osoby. Junior suite je ubytování se zvláštním prostorem pro sezení v jednom pokoji. Suite je ubytování poskytované ve vzájemně oddělených propojených místnostech s lůžkem (ložnice) a sedací soupravou (obývací pokoj). Apartmán/apartmá/apartment je ubytování poskytující oddělené místnosti pro spaní a místnost se sedací soupravou a kuchyňským koutem. Studio je pokoj s kuchyňským koutem. Propojené pokoje jsou samostatné pokoje s lůžky propojenými spojovacími dveřmi. Duplex je ubytování na více podlažích s vyhrazeným propojením jednotlivých podlaží. [8] V ubytovacích zařízeních v Mikroregionu jsou vzhledem k jejich kategoriím nejčastěji nabízeny dvoulůžkové pokoje a vícelůžkové pokoje s možností přistýlky. Některé objekty disponují i apartmány. 2.7 Klasifikace ubytovacích zařízení Klasifikace UZ znamená třídění těchto zařízení podle rozsahu a kvality zajišťovaných služeb založené na stanovení klasifikačních kritérií kvality a ověření shody daného ubytovacího zařízení s nimi. Obvyklá je klasifikace do pěti tříd, nejčastěji označovaných jednou až pěti hvězdičkami * (např. ve Velké Británii korunkami), čím vyšší je klasifikace hotelu, tím vyšší by měla být kvalita poskytovaných služeb. Klasifikace může být prováděna na mezinárodní, národní nebo regionální úrovni, přičemž kritéria pro mezinárodní klasifikaci nejsou zatím sjednocena, což znemožňuje 32

srovnávat hotely v jednotlivých státech. Klasifikace může být povinná nebo dobrovolná a je zajišťována asociacemi, centrálami cestovního ruchu, provozovateli hotelů, hotelovými řetězci, ministerstvem apod. Klasifikace je formou informování a ochrany spotřebitele. (Zelenka, Pásková, 2012) Podle mezinárodního členění rozlišujeme tyto třídy ubytovacích zařízení: * TOURIST, ** ECONOMY, *** STANDARD, **** FIRST CLASS, ***** LUXURY Ubytovacím zařízením kategorie hotel garni, penzion, motel a botel mohou být přiděleny maximálně čtyři hvězdičky. Klasifikace podle Hotelstars Union Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky z roku 1999, podle které se klasifikace UZ v ČR dříve prováděla, se stala součástí jednotné společné středoevropské klasifikace UZ systému Hotelstars Union v roce 2000. Hotelstars Union sjednocuje klasifikační kritéria v rámci ČR, Německa, Rakouska, Maďarska. Hotelstars Union zaručuje stejné parametry kvality ubytovacích služeb v tomto regionu, kvalifikace je dobrovolná. Klasifikační znaky udělují profesní svazy Asociace hotelů a restaurací České republiky a UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách na tříleté období. Ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat navíc označení Superior. Takto klasifikován může být hotel, hotel garni, motel, botel a penzion. Klasifikace ostatních kategorií ubytování je stanovena v dokumentu Doporučení upravující základní ukazatele pro poskytování ubytovacích služeb v rámci ubytování v soukromí, v kempech a chatových osadách a turistických ubytovnách. (Křížek, Neufus, 2011) 33

Co se týká Mikroregionu, Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky podle Hotelstars Union nevyužilo v posledních letech žádné ubytovací zařízení. A pouze čtyři objekty uvádí na svých webových stránkách svůj počet hvězdiček: Hotel Skalský dvůr***, Hotel Colorado Grand***, Penzion Skalský mlýn***, Penzion Colorado Grand**. 2.8 Kvalita ubytovacích služeb Kvalita je schopnost služby uspokojit všechny legitimní požadavky, potřeby a očekávání zákazníků v rámci akceptované ceny. Potřeby a požadavky zákazníků se vyvíjí v čase a jsou ovlivněné několika faktory, např. pohlavím a věkem, zdravotním stavem, dosaženým vzděláním, společenským postavením, majetkovými poměry, životním stylem, regionem, kde zákazník žije apod. (Beránek, 2004) Pravidla pro kvalitu ubytovacích služeb: nesmí obsahovat žádná negativní překvapení pro hosta; co bylo slíbeno, musí být dodáno kvality může dosáhnout každé UZ bez zřetele na jeho kategorii, třídu apod. podněcuje snahu opakovaně zabezpečovat pro zákazníky dosaženou úroveň služeb a její zvyšování (Beránek, 2004) Kvalitní služba musí ve svých znacích odrážet požadavky zákazníka, kvalitní musí být tedy i procesy, které vedou k požadovanému výsledku. Kvality procesů musí být přitom dosaženo u všech činností, které v rámci procesu probíhají. Od poskytované služby většina hostů očekává její spolehlivost, dostupnost, pružnost, příjemné a vhodné prostředí, odbornou způsobilost personálu apod. Hlavní prioritou v poskytovaných ubytovacích službách je požadavek hosta na vhodné a slušné chování personálu. Klíčovou úlohu tedy hrají lidé a podmínkou je mimo jiné zapojení a angažovanost všech pracovníků na všech úrovních organizační struktury UZ. (Beránek, 2004) Aby bylo kvality dosaženo, rostla míra spokojenosti, míra loajality hostů a docházelo tak k pozvolnému zlepšování pozice na trhu, zavádí UZ systémy řízení jakosti podle norem ISO. Příklad zásad, které by měly UZ podle norem ISO dodržovat: 34

pořádek je samozřejmostí orientace na hosta dokumentování zásadních provozních činností zapojení zaměstnanců do procesu řízení jakosti monitorování, měření procesů a výrobků zjišťování neshod přijímání zlepšovacích opatření (Beránek, 2004) 3 ANALÝZA UBYTOVACÍCH SLUŽEB V CESTOVNÍM RUCHU V MIKROREGIONU BYSTŘICKO 3.1 Metodika Pro provedení analýzy a hodnocení ubytovacích služeb v Mikroregionu Bystřicko bylo nutné vytvořit úplný seznam ubytovacích zařízení včetně lůžkové kapacity v této lokalitě. Seznam byl vytvořen pomocí: informací z Turistického informačního centra Bystřice nad Pernštejnem webových stránek Českého statistického úřadu terénního průzkumu Databáze Českého statistického úřadu je ovšem zastaralá, vyskytují se zde ubytovací zařízení, která nejsou již několik let v provozu, některé ubytovací objekty naopak chybí, takže se nedá považovat za spolehlivý zdroj. Ukončení působnosti některých podniků či absence UZ byly ověřeny právě terénním průzkumem. Individuální UZ nebudou pro další analýzy využity z důvodu zanedbatelné návštěvnosti, stejně tak studentská ubytovna, protože je využívána pro dlouhodobé ubytování. Na seznamu UZ jsou zařazeny z důvodu kompletnosti možností ubytování. 35

Další podklady pro analýzu byly získány dotazováním hostů jednotlivých hromadných ubytovacích zařízení v Mikroregionu, které probíhalo v červenci 2013 a v únoru a březnu 2014. Cílem dotazování bylo zjistit názor hostů na rozsah, pokrytí a kvalitu ubytovacích služeb v této lokalitě. Dotazováni byli muži i ženy všech věkových kategorií od patnácti let. Dotazník obsahoval 3 úvodní otázky pro zjištění pohlaví, věku respondenta, a zda je dotyčný student či není, poté dotazující odpovídali na 35 otázek: 8 uzavřených (respondenti vybírali ze dvou až pěti možností), 1 otevřenou, 6 otázek bylo polootevřených, na 20 otázek odpovídali hosté pomocí Likertovy škály od naprostého nesouhlasu k naprostému souhlasu. První čtyři otázky jsou zaměřené obecně na ubytovací služby v Mikroregionu Bystřicko, konkrétně jestli hostům vyhovuje pokrytí ubytovacích služeb a kategorie ubytovacích zařízení v lokalitě. Zbytek otázek je zaměřen na konkrétní objekt, ve kterém byli hosté ubytováni na důvod výběru daného ubytovacího zařízení a důvod pobytu, profesionalitu personálu, vzhled, vybavenost a čistotu hotelu, pokojů, koupelen, kvalitu stravovacích služeb, rozsah základních a doplňkových služeb, spokojenost s pobytem apod. Do 21 hromadných ubytovacích zařízení bylo dodáno celkem 260 dotazníků podle návštěvnosti ubytovacích zařízení. Hotel Skalský dvůr nebyl ochoten hostům dotazník předložit z důvodu otázek na konkurenci a úniku citlivých informací. Respondenti byli tedy osloveni elektronicky. Do Sporthotelu a Šiklandu Westernové městečko Šiklův mlýn bylo rozdáno po dvaceti dotaznících (dohromady 40 dotazníků), vyplněno bylo 40 dotazníků. Do Sportovního a rekreačního areálu Borovinka, Slovácké Chalupy, Penzionu Zubr, Pensionu U Lípy, Penzionu Hotelovka, Penzionu Skalský mlýn a Penzionu Opajda bylo umístěno po patnácti dotaznících (dohromady 105), vyplněných bylo získáno 90. Do Lesního zátiší Vojtěchov, Penzionu U Statkářky, Penzionu U Šikulů, Penzionu Horácko, Lesního penzionu Podmitrov, Penzionu Hodůnka, Rekreačního střediska Čtyři Dvory, Autocampu Na Kopci, Domanínského rybníka a Turistické ubytovny Vír bylo rozdáno po deseti dotaznících (dohromady 100), vyplněných bylo navráceno 68. Celkem bylo získáno 198 vyplněných dotazníků z 260, návratnost je přibližně 76 %. Mezi hlavní důvody neúplné návratnosti patří především malé využití většiny ubytovacích zařízení, dále neochota hostů vyplnit dotazník a nevyhovující věková kategorie respondentů (děti). 14 dotazníků nebylo správně vyplněno, např. byly vynechány některé otázky, takže tyto dotazníky byly vyřazeny. 36

Správnost vyplnění dotazníků je asi 93 %. Přes elektronické dotazování na Hotel Skalský Dvůr bylo získáno 16 dotazníků. Dohromady bylo pro analýzu získáno a použito 200 dotazníků. Z výsledků vyplývá, že 58 % respondentů byli muži a 42 % ženy. Větší převaha mužů je způsobena tím, že většina hostů ze Sporthotelu v Bystřici nad Pernštejnem byli sportovci (muži) na sportovním soustředění. Dotazovaní byli z 28 % studenti, zbylých 72 % již nestuduje. Co se týká věku respondentů, nejmladších bylo nejvíce a čím vyšší věk, tím menší zastoupení. V nejmladší věkové kategorii, tedy 15 24 let, bylo 30 % dotazovaných. Ve věku 25 34 let odpovědělo 22 % hostů, 20 % respondentů mělo věk mezi 35 a 44 roky, 14 % bylo ve věku 45 54, věk 55 64 mělo 8 % dotazovaných a 6 % lidí mělo 65 let a více. 3.2 Charakteristika hromadných ubytovacích zařízení v Mikroregionu Z průzkumu bylo zjištěno, že na území Mikroregionu Bystřicko se nachází 46 ubytovacích zařízení s maximální lůžkovou kapacitou (včetně přistýlek) 4 812. Z toho hromadných UZ s maximální lůžkovou kapacitou 4 585 je 23, což představuje 50 %. Individuálních UZ s maximální lůžkovou kapacitou 227 je také 23 (50 %). Jak již bylo řečeno, operovat se bude pouze s hromadnými UZ, ze kterých bude vyřazena studentská ubytovna. Penzion U Šikulů se nachází v Bolešíně u Věstína, v provozu je celoročně a jeho kapacita je 45 lůžek. K hotelu patří také restaurace, terasa, bazén, dětský koutek a velký sál. Je využíván především pro školy v přírodě, rekreační pobyty, rodinné dovolené a společenské akce. Ubytování na jednu noc je možné od 250 Kč za osobu. [9] Penzion Hotelovka leží ve městě Bystřice nad Pernštejnem, jeho provoz je celoroční a disponuje 42 lůžky. K dispozici je restaurace, lednice a společenská místnost. Je vhodný pro turisty, rodinnou dovolenou, sportovní pobyt. Cena ubytování za jednu osobu na noc je od 310 Kč. [10] Moderní turistická ubytovna Sporthotel v Bystřici nad Pernštejnem má k dispozici 64 lůžek a je celoročně v provozu. Nabízí jídelnu, kuchyňku, hospůdku, terasu, dětské 37

hřiště, vířivku, rehabilitační místnost a v její těsné blízkosti je sportovní hala s krytým bazénem, koupaliště, fotbalové hřiště, tenisové kurty a tenisová hala. Sporthotel je využíván především pro sportovní soustředění, wellness a aktivní pobyty. Ubytování je možné od 380 Kč za osobu na noc vč. snídaně. [11] Rekreační středisko Čtyři Dvory nabízí po celý rok 39 lůžek, jídelnu, společenskou místnost, velkou zahradu, posezení u grilu a ohniště, dětské hřiště, kuželky a stolní tenis. Rekreační středisko je vhodné pro rodinnou dovolenou, školní či společenské akce, aktivní letní i zimní dovolenou. Ubytování stojí od 260 Kč za noc a osobu. [12] Kemp Domanínský rybník u Bystřice nad Pernštejnem nabízí v letní sezoně ubytování v chatkách celkem pro 28 osob a prostor pro stany. V areálu se nachází rybník, stánek s rychlým občerstvením, dětské hřiště a víceúčelové hřiště, k dispozici je vybavená kuchyňka. Ubytování je vhodné pro nenáročné hosty, kteří si chtějí užít rekreaci v přírodě nebo aktivní dovolenou. Ubytování ve stanu je možné od 30 Kč za stan na noc, v chatce od 3200 Kč za týden. [13] Sportovní a rekreační areál Borovinka v Domaníně nabízí 54 lůžek po celý rok. Hosté mohou využít restauraci, tenisový kurt, minigolfové hřiště, bazén, hřiště pro plážový volejbal, posezení u ohniště, dětské hřiště, pétanque, ruské kuželky, stolní tenis a masáže. Borovinka je vhodná pro rodinnou dovolenou, firemní, společenské i školní akce, aktivní dovolenou. Ubytovat se je možné od 350 Kč/osobu/noc. [14] Rodinný Penzion U Statkářky v Habří disponuje po celý rok dvaceti lůžky. K dispozici je vybavená kuchyňka. Penzion je vhodný pro nenáročné klienty, kteří ocení klid a přírodu při rekreaci. Ubytování je možné od 250 Kč za noc na osobu. [15] Penzion Opajda v Horní Rožínce je celoročně v provozu a nabízí 25 lůžek na středověké krčmě Opajda a na statku. K dispozici je kuchyňka, fitcentrum a wellness, statek se zvířaty, společenská místnost, živé šachy, multifunkční hřiště, udírna a ohniště. Penzion je vhodný pro firemní akce, rodinnou dovolenou, rekreaci i aktivní dovolenou. Cena za ubytování je 350 Kč za osobu na noc. [16] Kongresový tříhvězdičkový Hotel Skalský dvůr v Lísku má k dispozici po celý rok 182 lůžek. Hosté mohou využít velkých konferenčních sálů, restaurace, tenisového, volejbalového kurtu, pétanque, krytého bazénu, vířivky, masáží, sauny, fitness, 38

kulečníku, stolního tenisu, elektronických šipek, dětského koutku, Skalského rybníka. Hotel je vhodný pro velké firemní či společenské akce, rodinnou dovolenou, ale také pro aktivní či rekreační dovolenou. Ubytování je možné od 700 Kč za noc na osobu. [17] Celoročně přístupný tříhvězdičkový Penzion Skalský mlýn nabízí ubytování v apartmánech pro 22 osob. V každém apartmánu je k dispozici vybavená kuchyňka, dále hosté mohou využít společenské místnosti s barem a kuchyní, venkovního posezení s grilem, dětského hřiště, Skalského rybníka. Penzion je vhodný pro firemní či společenské akce, rodinnou, odpočinkovou i aktivní dovolenou. Ubytování je možné od 2500 Kč za apartmán na noc, každá další noc je od 400 Kč. [18] Lesní penzion Podmitrov v Mitrově nabízí celoročně ubytování na 90 lůžkách v hlavní budově (penzion) a v letní sezoně na 80 lůžkách v chatkách (chatová osada). K využití je velká společenská místnost, 3 učebny s vybavením, posezení u krbu, bar, jídelna, dětské hřiště, malá ZOO, venkovní bazén, ohniště, venkovní posezení. Penzion je vhodný pro školní, firemní i společenské akce, dále pro rekreaci i aktivní dovolenou. Cena za ubytování je od 150 Kč za osobu na noc. [19] Pension U Lípy v Rovečném nabízí po celý rok ubytování v tematických pokojích pro 34 osob. K dispozici je restaurace, vinárna, pétanque, zahrada, park, společenská místnost, půjčovna kol a koloběžek. Pension je využíván pro společenské i firemní akce, pro rodinnou, rekreační i aktivní dovolenou. Ubytovat se je možné od 395 Kč/osobu/noc. [20] Stylový penzion Slovácká Chalupa v Rožné celoročně disponuje 35 lůžky. Nabízí restauraci, dětský koutek, zahradu a venkovní posezení. Ubytování je vhodné pro rodinnou, aktivní i odpočinkovou dovolenou. Ubytování ve Slovácké Chalupě stojí od 300 Kč za osobu na noc. [21] V celoročním provozu nabízí Penzion Hodůnka ve Štěpánově nad Svratkou 25 lůžek k ubytování. Součástí penzionu je restaurace. Penzion je vhodný pro nenáročné hosty, kteří si chtějí užít klidnou, aktivní dovolenou či školní akci. Ceny za ubytování jsou od 200 Kč za osobu na noc. [22] 39

Penzion Zubr v Ujčově nabízí celoročně 61 lůžek. Hosté mohou využít restaurace, venkovního bazénu a dětského hřiště. Penzion je využíván pro školní akce, odpočinkovou, aktivní i rodinnou dovolenou. Cena za ubytování je od 470 Kč vč. snídaně na osobu za noc. [23] Penzion Horácko v Unčíně má k dispozici 33 lůžek po celý rok. Součástí penzionu je restaurace a společenská místnost, hosté mohou využít masáží. Penzion je vhodný pro menší firemní akce, školní akce, odpočinkovou nebo aktivní dovolenou. Ubytování stojí od 390 Kč na noc za osobu. [24] Autocamp Na Kopci ve Víru nabízí v letní sezoně ubytování ve stanech, karavanech či chatkách a po celý rok ubytování v apartmánech, kapacita je dohromady 200 lůžek. K dispozici je jídelna, společenská místnost, venkovní posezení, venkovní bazén, fotbalové a volejbalové hřiště, kulečník. Autocamp je ideální pro nenáročné klienty, kteří si chtějí užít relaxační, aktivní dovolenou, dále je vhodný pro školní či společenské akce. Cena ubytování ve stanu je od 70 Kč za noc, 160 Kč za osobu a noc za ubytování v chatce a 1450 Kč na noc za apartmán. [25] Celoročně v provozu Turistická ubytovna Vír ve Víru disponuje padesáti lůžky. Nabízí společenskou místnost a kuchyňku. Turistická ubytovna je vhodná pro nenáročné klienty pro relaxační či aktivní odpočinek. Cena za ubytování je od 200 Kč za osobu na noc. [26] Lesní zátiší Vojtěchov nabízí celoročně ubytování v hotelu s 52 lůžky a přes letní sezonu v chatkách pro 62 osob. Areál nabízí restauraci, bar, 3 letní posezení s grilem, vybavený konferenční sál, salonek, vnitřní i venkovní bazén, saunu, vířivku, masáže, tenisový kurt, volejbalové a nohejbalové hřiště, stolní tenis, kulečník, šipky a dětské hřiště. Areál a ubytování jsou vhodné pro školní, firemní akce i společenské akce, rodinnou, aktivní i relaxační dovolenou. Cena za ubytování v chatce je od 200 Kč za osobu na noc, v hotelu od 300 Kč za osobu na noc. [27] Areál Šikland Westernové městečko Šiklův Mlýn nabízí ubytování v Hotelu Colorado Grand, Penzionu Colorado Grand, v chatkách a kempu. Tříhvězdičkový Hotel Colorado Grand a dvouhvězdičkový Penzion Colorado Grand jsou pro veřejnost v provozu pouze v období letních prázdnin, pro objednané skupiny a firemní akce celoročně. Hotel nabízí 40

85 lůžek, konferenční prostory, vířivku a solárium, cena za ubytování je od 614 Kč za osobu na noc. Penzion disponuje 135 lůžky, dále nabízí k využití solárium, saunu, posilovnu, půjčovnu sportovních potřeb, kulečník, ubytování stojí od 368 Kč za osobu na noc. Ubytování v kempu má kapacitu až 3000 a je možné jen o letních prázdninách a to v chatkách, srubových apartmánech, mobilhome, ve vlastních stanech či pronajatých stanech a v Tee Pee, cena za jednu noc a jednu osobu je od 100 Kč. V areálu se nachází několik restaurací, stánků s občerstvením apod. Ubytovací zařízení jsou vhodná především pro rodinnou dovolenou, dále pro školní akce nebo dětský tábor, pro firemní a společenské akce. [28] 41

3.3 Prostorové rozložení ubytovacích zařízení v Mikroregionu Kartodiagram č. 1: Rozložení a počet UZ v Mikroregionu Bystřicko Zdroj: mapový podklad: [1], data: vlastní šetření 42

Z kartodiagramu lze vyčíst, že ubytovací zařízení jsou z velké části umístěna v obcích či místních částech při hranicích Mikroregionu (celkem 14 UZ) a 8 objektů se nachází blíže ke středu. Nejvyšší koncentrace UZ je na východě, v centru a na severozápadě oblasti. Největší počet provozoven najdeme ve městě Bystřice nad Pernštejnem (a jeho místních částech), které je centrem a největším městem celého Mikroregionu, nabízí nejvíce služeb a je zde možnost největšího sportovního i kulturního vyžití, nachází se zde 4 ubytovací objekty. 3 ubytovací zařízení najdeme ve Zvoli, protože se zde nachází turisticky velmi atraktivní Šikland Westernové městečko Šiklův mlýn, kam zavítají ročně tisíce návštěvníků, a dále v Lísku a okolí, kde najdeme krásnou přírodu a Skalský rybník vhodné pro rekreaci. Ve vesničce Vír nalezneme 2 UZ, protože Vírská přehrada láká spoustu turistů. Zbytek ubytovacích objektů je umístěn v pěkné přírodě, kterou hosté často využívají pro letní i zimní rekreaci, školní nebo společenské akce. Pod Mikroregion Bystřicko spadá 37 obcí a 51 místních částí. Dohromady 22 hromadných ubytovacích zařízení na celém území je rozmístěno v 10 obcích a 6 místních částí. Ubytovací objekty tedy leží pouze v 18 % obcí či místních částí Mikroregionu. Graf č. 2: Srovnání rozlohy území a počtu hromadných UZ v Mikroregionech Bystřicko a Novoměstsko Rozloha Mikroregionu Počet hromadných UZ 0 50 100 150 200 250 300 350 Mikroregion Bystřicko Mikroregion Novoměstsko Zdroj: data: [1], [29], vlastní šetření, graf: vlastní zpracování Srovnáme-li rozlohu Mikroregionu Bystřicko s tou Mikroregionu Novoměstsko a jejich počet hromadných ubytovacích zařízení viz graf č. 2, zjistíme, že Bystřicko je asi o 12 % větší než Novoměstsko, ale Novoměstsko má o 66 % více hromadných 43

ubytovacích zařízení než Bystřicko. Z toho plyne, že koncentrace ubytovacích služeb na Novoměstsku je mnohem vyšší než na Bystřicku, a počet ubytovacích objektů na Bystřicku a jejich prostorové rozložení je nedostačující. Graf č. 3: Dostatečný výběr z ubytovacích zařízení dle respondentů rozhodně ano; 9 % spíše ano; 24 % nevím; 3 % spíše ne; 52 % rozhodně ne; 12 % Zdroj: vlastní šetření Nedostatečný výběr z UZ a špatné prostorové rozložení dokazují i výsledky z dotazníku, které můžeme vidět v grafu č. 3. Otázka zněla: Byl pro Vás výběr z ubytovacích zařízení v obci Vašeho pobytu a okolí dostatečně velký?. Více než polovina ubytovaných hostů v Mikroregionu odpověděla, že možností pro vhodné ubytování je málo nebo spíše málo. Záporně odpovídali často hosté z Penzionu Hodůnka ve Štěpánově n. Svratkou, Penzionu Horácko v Unčíně, ze Slovácké chalupy v Rožné, z Penzionu Zubr v Ujčově, z Penzionu Opajda v Horní Rožínce a Penzionu U Statkářky v Habří. Respondenti, kteří vybrali kladnou odpověď, byli asi ze 75 % ubytovaní v Bystřici nad Pernštejnem, kde se nachází celkem 4 UZ a ve Zvoli, kde jsou v provozu 3 ubytovací zařízení (a v blízkém okolí další). 3.4 Kategorie, třída a lůžková kapacita UZ v Mikroregionu Lesní zátiší Vojtěchov nabízí ubytování v kategorii hotel a chatová osada, Lesní penzion Podmitrov v kategorii penzion a chatová osada. Do grafů týkajících se kategorie UZ jsou tyto objekty započítávány vždy dvakrát Lesní zátiší Vojtěchov jako hotel a jako chatová osada, Lesní penzion Podmitrov jako penzion a jako chatová osada. 44

Graf č. 4: UZ podle kategorie v Mikroregionu penzion; 54 % chatová osada, kemp; 21 % hotel; 13 % turistická ubytovna; 8 % rekreační středisko; 4 % Zdroj: vlastní šetření V Mikroregionu mají největší zastoupení penziony, kterých se zde nachází 13, což představuje více jak polovinu všech UZ. Ostatní kategorie už jsou zastoupeny mnohem méně, nalezneme zde 5 chatových osad či kempů, 3 hotely, 2 turistické ubytovny a 1 rekreační středisko. Z toho vyplývá, že většina ubytovacích zařízení jsou objekty s menší kapacitou lůžek, jednodušším vybavením, základními službami, malým rozsahem doplňkových služeb a s nižšími cenami pro méně náročné hosty. Kvalitní hotel vyšší třídy v Mikroregionu zcela chybí. Dalším problémem je, že některá ubytovací zařízení nesplňují požadavky dané kategorie, např. Penzion Colorado Grand má k dispozici 42 pokojů, definice penzionu ale říká, že toto UZ může mít max. 20 pokojů, dále součástí spousty penzionů je restaurace, přitom podle definice u penzionu restaurace chybí. 45

Kartodiagram č. 2: Kategorie UZ v Mikroregionu Bystřicko Zdroj: mapový podklad: [1], data: vlastní šetření 46