âasopis, kter Vám napoví, jak vykonávat funkci jednatele, spoleãníka a manaïera s. r. o. úspû nû a bez rizika VERLAG DASHÖFER Nakladatelství odborné literatury SVĚT JEDNATELE âasopis, kter má spád. vyšlo 12. 5. 2008 10/08 ROZHODOVÁNÍ JEDINÉHO SPOLEČNÍKA S. R. O. VS. JUDIKATURA NEJVYŠŠÍHO SOUDU VáÏení ãtenáfii, právû se Vám dostává do rukou desáté ãíslo Svûta jednatele v leto ním roce. Také díky tomuto vydání se doãtete o mnoh ch zajímavostech, které Vám dopomohou dále profesionálnû rûst ve Va í firmû! Zákon stanovil, Ïe v pfiípadû jediného spoleãníka s. r. o. se nekoná valná hromada spoleãnosti a její pûsobnost vykonává jedin spoleãník. Podle judikatury Nejvy ího soudu musí b t pfiijato rozhodnutí spoleãníka na jeho zasedání. Jaké z toho lze vyvodit následky? Mnoha jednatelûm se v dûsledku vykonávání jejich funkce a pracovnûprávního vztahu obsahy náplnû práce pfiekr vají. Na co si dát pozor pfii soubûhu funkcí? Kdy je vhodnûj í vykonávat funkci jednatele a kdy ãinnost zamûstnance? Máte v plánu zvy ovat kvalifikaci sv ch zamûstnancû? Víte, za jak ch podmínek mohou b t ãástky na zv ení kvalifikace u zamûstnance osvobozeny od danû z pfiíjmû? Jaké jsou daàové v daje na vzdûlávání zamûstnancû? To v e naleznete v ãlánku o zvy ování kvalifikace zamûstnancû! S pfiáním hezk ch májov ch dnû Obchodní zákoník v 132 stanoví, Ïe pokud má s. r. o. jediného spoleãníka, nekoná se valná hromada spoleãnosti a pûsobnost valné hromady vykonává jedin spoleãník. Praxe pak vypadala tak, Ïe pokud byla jedin m spoleãníkem s. r. o. jiná s. r. o. nebo akciová spoleãnost, udûlila osoba nebo osoby oprávnûné jednat jménem jediného spoleãníka nebo akcionáfie (v daném pfiípadû tedy jeden ãlen ãi více ãlenû pfiedstavenstva a. s. nebo jeden ãi více jednatelû s. r. o.) plnou moc tfietí osobû, aby za jediného spoleãníka urãité rozhodnutí pfiijala. O rozhodnutí takového zástupce byl pak notáfiem pofiízen notáfisk zápis tam, kde jej zákon poïadoval (coï bylo v praxi ve vût inû pfiípadû). Ing. Václav Fla ka odborn redaktor Dne 3. 10. 2007 vydal nicménû Nejvy í soud âr ve vûci projednávané pod sp. zn. NS 29 Cdo 1193/2007 dosti problematické rozhodnutí, na základû kterého bude zfiejmû tfieba zmûnit postup pfii rozhodování jediného akcionáfie v pûsobnosti valné hromady s. r. o. ãi a. s. Podstatou rozhodnutí je závûr Nejvy ího soudu, Ïe rozhodování pfiedsta- OBSAH Rozhodování jediného společníka s. r. o. vs. judikatura Nejvyššího soudu 1 Funkce jednatele nebo pracovní činnost zaměstnance?............ 2 Přihláška pohledávek a lhůty v insolvenčním řízení............. 3 Jak snížit daň u zvýšení kvalifikace zaměstnanců?.......... 4 Paragrafy a spokojenost zaměstnanců................... 5 Pozor na změnu u společníků a jednatelů ve zdravotním pojištění!.. 7 Dotazy a odpovědi: Může soud snížit nebo prominout smluvní pokutu v naší smlouvě?.... 8
2 Svět jednatele Časopis, který má spád. 10/2008 vyšlo: 12. 5. 2008 venstva akciové spoleãnosti jediného akcionáfie jiné a. s. není právním úkonem, tj. jednáním spoleãnosti vûãi tfietím osobám, a není tedy moïné, aby statutární orgán jediného akcionáfie udûlil jinému plnou moc k tomuto rozhodnutí v rámci svého oprávnûní zavazovat spoleãnost vûãi tfietím osobám. Stejn závûr pak bude platit i pro jediného spoleãníka s. r. o. Je tfieba rovnûï dodat, Ïe pfiedmûtné rozhodnutí se t ká i cizích subjektû jedin ch spoleãníkû ãi akcionáfiû ãesk ch spoleãností. Znamená to tedy, Ïe rozhodnutí jediného akcionáfie a. s. ãi spoleãníka s. r. o. musí b t pfiijato samotn m statutárním orgánem jediného akcionáfie/spoleãníka na jeho zasedání, tzn., musí se na takovém rozhodnutí usnést pfiedstavenstvo a. s., resp. jednatelé s. r. o. Jednalo by se zfiejmû o rozhodnutí v rámci obchodního vedení spoleãnosti. V e uveden závûr má pochopitelnû dalekosáhlé dûsledky pro bûïnou obchodní praxi, jelikoï rozhodování jménem jediného spoleãníka prostfiednictvím zástupce zmocnûného na základû udûlené plné moci bylo doposud naprosto bûïné. Nyní v ak bude zfiejmû nutné, aby rozhodnutí jediného spoleãníka ãi akcionáfie ãinil pfiímo statutární orgán k tomu oprávnûn na svém zasedání (resp. mimo zasedání), coï s sebou pochopitelnû pfiiná í znaãné problémy v situaci, kdy je tfieba o rozhodnutí uãinit notáfisk zápis. Statutární orgány se totiï ãasto nemohou bez komplikací dostavit k notáfii a uãinit pfied ním rozhodnutí, zejména pokud jde o cizince v pfiípadû jedin ch spoleãníkû zahraniãních subjektû. Výše uvedenou situaci by snad bylo možno řešit tak, že by statutární orgán jediného společníka přijal rozhodnutí v působnosti valné hromady, přičemž by současně udělil zástupci plnou moc ktomu, aby jím projevenou vůli před notářem vyjevil a notář o ní pak učinil notářský zápis o právním úkonu. V e uveden postup je ponûkud krkolomn, zdá se v ak jedin moïn. Bylo by nicménû vhodné, aby souãástí plné moci udûlené zástupci bylo i pfiesné znûní rozhodnutí, které statutární orgán uãinil a které má b t zachyceno v notáfiském zápisu. JUDr. Milo Temel, LL.M., Linklaters, v. o. s., advokátní kanceláfi FUNKCE JEDNATELE NEBO PRACOVNÍ ČINNOST ZAMĚSTNANCE? V mnoha spoleãnostech s ruãením omezen m vykonává jednatel spoleãnosti souãasnû dal í ãinnost v pracovnûprávním pomûru. S takov m soubûhem jsou v ak spjata urãitá právní omezení, na která je tfieba pamatovat jiï pfii zakládání uveden ch právních vztahû. Pfiedev ím je tfieba zdûraznit, Ïe funkce jednatele, tedy statutárního orgánu spoleãnosti, je funkcí upravenou obchodním zákoníkem, zatímco úprava pracovnûprávního pomûru je obsaïena v zákoníku práce. KaÏdá z uveden ch norem pfiitom upravuje práva a povinnosti pfiíslu né osoby (statutárního orgánu a zamûstnance) jinak. S ohledem na pfiíslu nou judikaturu je pfiitom zfiejmé, Ïe vymezení pracovní ãinnosti v rámci pracovnûprávního vztahu se nesmí obsahovû pfiekr vat s pûsobností jednatele v takovém pfiípadû by byl pracovnûprávní vztah neplatn a jednatel by tedy vûbec nebyl zamûstnancem spoleãnosti. Takov soubûh hrozí pfiedev ím v pfiípadû, Ïe jedin jednatel vykonává funkci generálního fieditele spoleãnosti. Uvedené riziko do urãité míry fie í vnitfiní pfiedpisy a fiády a spoleãenská smlouva spoleãnosti, které obû uvedené funkce (pozici jednatele a generálního fieditele) vymezí tak, aby se tyto funkce obsahovû nekryly. Pokud v ak jednatel vykonává ve spoleãnosti i dal í (pracovnûprávní) ãinnost, je tfieba pamatovat na rozdíly, které jsou s v konem takové ãinnosti oproti funkci jednatele spojeny. Jde pfiedev ím o následující: (a) Jednání za, resp. jménem spoleãnosti Z titulu své pozice jednatel spoleãnosti jedná jménem spoleãnosti navenek ve v ech vûcech v plném rozsahu sám (pokud napfi. spoleãenská smlouva nevyïaduje spoleãné jednání více jednatelû). Oproti tomu zamûstnanec jedná za spoleãnost (jde tedy o zastoupení), a to navíc pouze v tûch vûcech, ve kter ch je to obvyklé (napfi. fieditel hospodáfiského oddûlení mûïe obvykle objednávat dodávky sluïeb a podobnû). Z toho rovnûï vypl vá, Ïe zatímco zamûstnanec mûïe své oprávnûní pfiekroãit (a spoleãnost se takového pfiekroãení sama dovolávat, tedy vyvázat se ze závazku pfievzatého za ni zamûstnancem), Na druhou stranu může jednatel bez právních rizik vykonávat ve společnosti jinou pracovněprávní pozici, např. působit jako překladatel, jako technik, v marketingu a podobně. U těchto pozic nebude k obsahovému překrývání s funkcí jednatele docházet a neplatnost pracovněprávního vztahu z tohoto důvodu tak nehrozí. u jednatele je takové pfiekroãení vylouãeno, a to napfiíklad i tehdy, pokud by stanovy jednatele omezovaly a napfi. vy- Ïadovaly, aby mûl ke konkrétnímu jednání souhlas valné hromady. (b) Odpovûdnost a její limity Za fiádn v kon sv ch práv a povinností, resp. za kodu zpûsobenou zamûstnavateli závadn m postupem odpovídají zamûstnanci spoleãnosti aï na v jimky pouze v omezeném rozsahu, finanãnû vyjádfieném ãtyfiapûlnásobkem prûmûrného mûsíãního v dûlku zamûstnance, tato odpovûdnost navíc vzniká pouze tehdy, pokud zamûstnanec kodu zavinil. Oproti tomu odpovûdnost jednatele nejenïe na zavinûní není vázána, ale není ani nijak omezena. V souvislosti s odpovûdností za kodu je dále nezbytné zmínit i dal í podstatn rozdíl mezi právním postavením zamûstnance a ãlena statutárního orgánu, a to rozdíl t kající se dûkazního bfiemene. Zatímco v pracovnûprávních vztazích bude zamûstnavatel zamûstnanci nucen prokázat, Ïe zamûstnanec poru il své povinnosti a kodu zavinil, v pfiípadû statutárního orgánu to bude naopak jednatel, kdo bude prokazovat, Ïe neporu il svou povinnost jednat s péãí fiádného hospodáfie.
Svět jednatele Časopis, který má spád. 10/2008 vyšlo: 12. 5. 2008 3 I z v e uvedeného struãného nástinu je zfiejmé, Ïe s funkcí jednatele je spjato mnohem pfiísnûj í právní postavení, neï jaké zákon spojuje s pracovnûprávním vztahem. Z tohoto dûvodu mûïe b t znaãnû praktické rozli ovat, z titulu jakého konkrétního právního postavení jednatel zamûstnanec v konkrétním pfiípadû vystupuje. Pokud napfi. jednatel vykonává konkrétní ãinnost, kterou by mohl vykonávat dle vnitfiních pfiedpisû ãi zákona jak z pozice jednatele, tak i z pozice zamûstnance (napfi. jednatel, kter je souãasnû technick m fieditelem, vystupuje jako technick zástupce spoleãnosti ve smluvním vztahu se smluvním partnerem), je pro jednatele zamûstnance obecnû mnohem vhodnûj í takovou ãinnost vykonávat jako zamûstnanec. Ve v ech tûchto pfiípadech je v ak nezbytné, aby jednatel zamûstnanec ve keré právní úkony, které za spoleãnost v této souvislosti ãiní, jednoznaãnû oznaãoval jako právní úkony ãinûné v zastoupení. Je zejména vhodné rozli ovat v souvislosti s jednáním jednatele zamûstnance termíny spoleãnost, za kterou jedná... a spoleãnost, jejímï jménem jedná.... RovnûÏ je nezbytné dodrïovat v uveden ch situacích oddûlené oznaãování funkce jednatel a napfi. technick fieditel. Naprosto nevhodné je v praxi ãasto pou- Ïívané smí ené oznaãení obou funkcí (typicky jednatel a generální fieditel ). Mgr. Martin Doleãek, K D Èovíãek advokátní kanceláfi, v. o. s. PŘIHLÁŠKA POHLEDÁVEK A LHŮTY V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ K 1. lednu 2008 nabyl úãinnosti nov zákon o insolvenci. Konkurzní fiízení, která byla zahájena pfied 1. lednem 2008, budou vedena podle dosavadního zákona o konkurzu a vyrovnání, kter byl v úãinnosti do 1. ledna 2008. Zákon ã. 182/2006 Sb., o úpadku a zpûsobech jeho fie ení (dále insolvenãní zákon ) upravuje fie ení úpadku a hrozícího úpadku dluïníka soudním fiízením nûkter m ze stanoven ch zpûsobû tak, aby do lo k uspofiádání majetkov ch vztahû k osobám dotãen m dluïníkov m úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvy ímu a zásadnû pomûrnému uspokojení dluïníkov ch vûfiitelû. RovnûÏ tento zákon upravuje oddluïení dluïníka. V pfiípadû, Ïe se vûfiitel dozví o zahájení insolvenãního fiízení na dluïníka v insolvenãním rejstfiíku, jehoï správcem je ministerstvo spravedlnosti (www.justice.cz), musí v zákonn ch lhûtách uplatnit své pohledávky. Zahájení insolvenãního fiízení oznámí insolvenãní soud vyhlá kou, kterou zvefiejní nejpozdûji do 2 hodin poté, kdy mu do el insolvenãní návrh. Vûfiitel uplatàuje své pohledávky podáním pfiihlá ky. Pohledávky se uspokojují v závislosti na zpûsobu fie ení úpadku, a to rozvrhem pfii konkurzu, plnûním reorganizaãního plánu pfii reorganizaci nebo plnûním pfii oddluïení, nestanoví-li zákon jinak. Vûfiitelé, ktefií mají zaji tûnou svoji pohledávku (tzv. zaji tûní vûfiitelé ), uplatàují své pohledávky pfiihlá kou pohledávky, v níï se musí dovolat svého zaji tûní, uvést okolnosti, které je osvûdãují, a pfiipojit listiny, které se toho t kají. To platí i tehdy, jde-li o zaji tûné vûfiitele, ktefií mohou pohledávku vûãi dluïníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zaji tûní. Vûfiitelé podávají pfiihlá ky pohledávek u insolvenãního soudu od zahájení insolvenãního fiízení aï do uplynutí lhûty stanovené rozhodnutím o úpadku. K pfiihlá kám, které jsou podány pozdûji, insolvenãní soud nepfiihlíïí a takto uplatnûné pohledávky se v insolvenãním fiízení neuspokojují. Pfiihla ují se i pohledávky, které jiï byly uplatnûny u soudu, jakoï i pohledávky vykonatelné vãetnû tûch, které jsou vymáhány v konem rozhodnutí nebo exekucí. Pfiihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pfiihlá ka pohledávky má pro bûh lhûty k promlãení nebo pro zánik práva stejné úãinky jako Ïaloba nebo jiné uplatnûní práva u soudu, a to ode dne, kdy do la insolvenãnímu soudu. Pfiihlá ka pohledávky, která je podána u jiného neï insolvenãního soudu, postoupí tento soud neprodlenû soudu insolvenãnímu, aniï o tom vydává rozhodnutí; úãinky spojené s podáním takové pfiihlá ky nastávají dnem, kdy pfiihlá ka dojde insolvenãnímu soudu. Za správnost údajû uveden ch v pfiihlá ce jeho pohledávky odpovídá vûfiitel. Pfiihlá ku pohledávky lze podat pouze na formuláfii. Podobu formuláfie najdou vûfiitelé na webov ch stránkách www.justice.cz. K pfiihlá ce je nutné pfiipojit listiny, kter ch se pfiihlá ka dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje vefiejnou listinou, tj. notáfisk zápis s pfiímou vykonatelností, rozhodnutí soudu. Vpřípadě, že insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, je proti tomuto rozhodnutí odvolání přípustné. Vûfiitel mûïe aï do pfiezkoumání jím pfiihlá ené pohledávky, dokud jeho pohledávka není zji tûna nebo úãinnû popfiena, mûnit dûvod vzniku pfiihla ované pohledávky, její v i nebo pofiadí. Vûfiitel nevykonatelné pohledávky, která byla popfiena insolvenãním správcem, mohou uplatnit své právo Ïalobou na urãení u insolvenãního soudu do 30 dnû od pfiezkumného jednání; tato lhûta v ak neskonãí dfiíve neï uplynutím 15 dnû od doruãení vyrozumûní od insolvenãního správce o popfiení nevykonatelné pohledávky. Mgr. Hana Kuncová, autorka je advokátka
4 Svět jednatele Časopis, který má spád. 10/2008 vyšlo: 12. 5. 2008 JAK SNÍŽIT DAŇ U ZVÝŠENÍ KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ? Zákoník práce rozeznává prohlubování a zvy ování kvalifikace. Prohlubováním kvalifikace se podle 230 zákoníku práce rozumí prûbûïné doplàování kvalifikace zamûstnance, kter m se nemûní její podstata a které umoïàuje zamûstnanci v kon sjednané práce, a dále udrïování a obnovování této kvalifikace zamûstnance. Zv ením kvalifikace se podle 231 zákoníku práce rozumí zmûna hodnoty kvalifikace (dosaïení nového stupnû kvalifikace napfi. pro v kon nároãnûj í kvalifikovanûj í práce, pro v kon nové vy í funkce, pro kter dosud zamûstnanec poïadovanou kvalifikaci nesplàoval) a dále získání nebo roz ífiení kvalifikace. PÛjde tedy o zvy ování kvalifikace zamûstnance studiem, vzdûláváním, kolením nebo jinou formou pfiípravy kdosaïení vy ího stupnû vzdûlání, jestliïe je tato ãinnost v souladu s potfiebou zamûstnavatele. Zamûstnanci pfiíslu í od zamûstnavatele pfii zvy ování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy (platu) ve v i prûmûrného v dûlku v rozsahu minimálnû takovém, jak je uvedeno v 232 zákoníku práce. Pfii zv ení kvalifikace zamûstnance lze uzavfiít mezi zamûstnancem a zamûstnavatelem tzv. kvalifikaãní dohodu. Tato dohoda musí b t uzavfiena v písemné formû, jinak je neplatná. Dohoda se uzavírá pfied zahájením zvy ování kvalifikace zamûstnancem. Tato dohoda musí obsahovat závazek zamûstnavatele umoïnit zamûstnanci zv ení kvalifikace formou poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpeãení a závazek zamûstnance setrvat u zamûstnavatele v zamûstnání po sjednanou dobu, nejdéle v ak po dobu 5 let, pfiiãemï závazek zamûstnance k setrvání v zamûstnání zaãíná od zv ení kvalifikace, anebo závazek uhradit zamûstnavateli náklady spojené se zv ením kvalifikace, které zamûstnavatel na zv ení kvalifikace zamûstnance vynaloïil, a to i tehdy, kdyï zamûstnanec skonãí pracovní pomûr pfied zv ením kvalifikace. DaÀové fie ení na stranû zamûstnance Podle ustanovení 6 odst. 9 písm. a) ZDP ve znûní úãinném od 1. 1. 2008 jsou od danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti osvobozeny ãástky vynaloïené zamûstnavatelem na úhradu v dajû spojen ch s odborn m rozvojem zamûstnancû a rekvalifikací, související s pfiedmûtem jeho ãinnosti, s v jimkou ãástek vynaloïen ch na zv ení kvalifikace. Toto osvobození se nevztahuje na pfiíjmy plynoucí zamûstnancûm v této souvislosti jako mzda, plat, odmûna nebo jako náhrada za u l pfiíjem. âástky vynaloïené zamûstnavatelem na úhradu v dajû spojen ch s odborn m rozvojem zamûstnancû a rekvalifikací, které jsou dle v e uvedeného ustanovení ZDP na stranû zamûstnance osvobozeny od danû z pfiíjmû, nevcházejí do vymûfiovacího základu zamûstnance pro stanovení v e odvodu pojistného na sociální a zdravotní poji tûní. Pod pojmem odborn rozvoj zamûstnancû rozumíme podle 227 zákoníku práce za kolení a zauãení, odbornou praxi absolventû kol, prohlubování kvalifikace a zvy ování kvalifikace. Zákon o daních z pfiíjmû vyluãuje v daje (náklady) vynaloïené zamûstnavatelem na zv ení kvalifikace z osvobození od danû z pfiíjmû ze závislé ãinnosti na stranû zamûstnance. âástky vynaloïené zamûstnavatelem na zv ení kvalifikace zamûstnance mohou b t u zamûstnance osvobozeny od danû z pfiíjmû pouze za podmínky uvedené v 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z pfiíjmû, tj. bude-li se jednat o nepenûïní plnûní spoãívající v moïnosti pouïívat vzdûlávací zafiízení a za podmínky, Ïe ãástky vynaloïené zamûstnavatelem jsou hrazeny z fondu kulturních a sociálních potfieb, ze sociálního fondu, ze zisku (pfiíjmu) po jeho zdanûní anebo na vrub nedaàov ch v dajû (nákladû). Tento nepenûïní pfiíjem osvobozen od danû z pfiíjmû nebude ani vstupovat do vymûfiovacího základu zamûstnance pro v poãet pojistného na sociální a zdravotní poji tûní. DaÀové fie ení na stranû zamûstnavatele DaÀov mi v daji (náklady) zamûstnavatele jsou podle 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP ve znûní úãinném od 1. 1. 2008 v daje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péãi o zdraví a zv en rozsah doby odpoãinku zamûstnancû, vynaloïené na provoz vlastních vzdûlávacích zafiízení, nebo v daje (náklady) spojené s odborn m rozvojem zamûstnancû a rekvalifikaci zamûstnancû zabezpeãované jin mi subjekty s v jimkou v dajû (nákladû) vynaloïen ch na zv - ení kvalifikace. V e uvedené daàové v daje (náklady) obsaïené ve znûní ustanovení zákona blíïe specifikuje pokyn MF ã. D-300 v bodech 15 a 16 k 24 odst. 2 zákona následovnû: Vzdûlávacími zafiízeními podle 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se rozumûjí pouze zafiízení slouïící ke vzdûlávání vlastních pracovníkû. DaÀov mi v daji jsou v daje (náklady) související s provozem tûchto vzdûlávacích zafiízení, pokud tato zafiízení slouïí pouze ke vzdûlávání vlastních pracovníkû. Jsou-li tato zafiízení vyuïívána také ke vzdûlávání jin ch osob nebo k jin m úãelûm, lze do daàov ch v dajû zahrnout pouze ãást provozních v dajû (nákladû) souvisejících se vzdûláváním vlastních pracovníkû, stanovenou podle vhodného kritéria (napfi. lûïkodny, doba trvání jednotliv ch ãinností). Pro ãást v dajû (nákladû) vynaloïen ch na vzdûlávání jin ch osob nebo na jiné úãely platí ustanovení 25 odst. 1 písm. k) zákona a daàové v daje se uznávají pouze do v e dosa- Ïen ch pfiíjmû. Za daàové v daje na vzdûlávání zamûstnancû podle 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se povaïují v daje (náklady) na vzdûlávání, pokud souvisejí s pfiedmûtem ãinnosti zamûstnavatele nebo s pracovním zafiazením zamûstnance. Mezi daàové v daje lze zahrnout také náhrady mzdy za pracovní úlevy, pfiípadnû studijní pfiíspûvek poskytovan podle zvlá tního pfiedpisu (podle zákoníku práce). Tûmito daàov mi v daji jsou také v daje (náklady) za úãast na kolení a studiu zamûstnance pfii zamûstnání za úãelem prohloubení kvalifikace k v konu sjednané práce, její doplnûní nebo roz ífiení. Podle znûní 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP nejsou daàov m v dajem nepenûïní plnûní poskytovaná zamûstnavatelem zamûstnanci ve formû moïnosti pouïívat vzdûlávací zafiízení s v jimkou zafiízení uveden ch v 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona. SHRNUTÍ Z v e uvedeného vypl vá pro zamûstnavatele závûr, Ïe daàov mi v daji (náklady) zamûstnavatele jsou v daje (náklady) na prohlubování kvalifikace zamûstnancû, ale nejsou daàov mi v daji (náklady) nepenûïní plnûní poskytovaná zamûstnavatelem zamûstnanci ve formû moïnosti zv ení kvalifikace.
Svět jednatele Časopis, který má spád. 10/2008 vyšlo: 12. 5. 2008 5 Pokud se bude jednat o zv ení kvalifikace zamûstnance formou studia a toto zv ení kvalifikace bude poskytnuto zamûstnavatelem jako penûïní plnûní, lze vyuïít znûní 24 odst. 1 písm. j) bod 5 zákona. U zamûstnavatele bude daàov m v dajem (nákladem) penûïní plnûní na zv ení kvalifikace zamûstnance, pokud toto plnûní vypl vá z kolektivní smlouvy, z vnitfiního pfiedpisu zamûstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy uzavfiené se zamûstnancem. Na stranû zamûstnance v ak pûjde v tomto pfiípadû o zdaniteln pfiíjem, kter rovnûï vstupuje do vymûfiovacího základu na v poãet pojistného na sociální a zdravotní poji tûní. Příklad Zamûstnavatel sjedná v pracovní smlouvû se zamûstnancem, Ïe si zv í kvalifikaci formou vysoko kolského tfiíletého studia. Ve smyslu zákoníku práce je sjednána kvalifikaãní dohoda. Náklady spojené se studiem hradí pfiímo zamûstnavatel. V daje vynaloïené zamûstnavatelem na zv ení kvalifikace zamûstnance jsou nedaàov m v dajem podle znûní 25odst. 1 písm. h) bod 2 zákona. U zamûstnance pûjde o nepenûïní pfiíjem, kter je podle 6odst. 9 písm. d) zákona osvobozen od danû. Příklad Stavební spoleãnost s r. o. sjedná vpracovní smlouvû se zamûstnancem, Ïe si zv í kvalifikaci studiem na vysoké kole formou distanãního studia. Ve smyslu zákoníku práce je sjednána kvalifikaãní dohoda. Náklady spojené se studiem si hradí zamûstnanec, ale následnû jsou zamûstnavatelem zamûstnanci uhrazeny jako penûïní plnûní. V daje vynaloïené zamûstnavatelem na zv ení kvalifikace zamûstnance, sjednané v pracovní smlouvû, jsou da- Àov mi v daji zamûstnavatele podle znûní 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP za podmínky, Ïe se bude jednat o penûïní plnûní poskytnuté zamûstnavatelem zamûstnanci. Je splnûna podmínka tohoto ustanovení zákona, Ïe se jedná opráva zamûstnancû vypl vající z kolektivní smlouvy, vnitfiního pfiedpisu zamûstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. U zamûstnance pûjde o zdaniteln penûïní pfiíjem, jehoï zdanûní probûhne z tzv. superhrubé mzdy. Tento penûïní pfiíjem se zahrnuje do vymûfiovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní poji tûní. Ing. Ivan Macháãek, autor je daàov poradce PARAGRAFY A SPOKOJENOST ZAMĚSTNANCŮ Ve svém pfiíspûvku bych chtûla poukázat na to, jak mûïe faktické nikoliv proklamativní dodrïování povinností zamûstnavatelû a zamûstnancû ve správné korelaci s vyuïíváním jejich práv v pracovnûprávních vztazích ovlivàovat stabilizaci pracovních kolektivû a motivovat zamûstnance po nucen ch pfiestávkách, jako napfi. matefiské ãi rodiãovské dovolené, péãi o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, zdravotních a osobních problémech atp., k jejich opûtovnému návratu do práce k pûvodnímu zamûstnavateli. Pracovnûprávní vztahy mezi zamûstnanci a zamûstnavateli upravuje zákon ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Zákoník práce charakterizuje základní principy pracovnûprávních vztahû, které mají normativní obsah a pfii pouïívání pracovnûprávních pfiedpisû k nim musí b t pfiihlíïeno. Zamûstnavatel nesmí zamûstnanci za poru ení povinnosti ukládat penûïní postihy ani je od nûho poïadovat, nesmí poïadovat ani vybírat od zamûstnance Ïádné penûïní ani jiné záruky. Jakkoli se v e uvedena povinnost zamûstnavatele mûïe jevit jako proklamativní, tak vzhledem k tomu, Ïe zamûstnavatel má v základním pracovnûprávním vztahu dominantní postavení, proto je tfieba mít dûvodnû za to, Ïe pfiedev ím na zamûstnavateli záleïí, jak dobfie budou pracovnûprávní vztahy fungovat. V kon práv a povinností vypl vající z pracovnûprávních vztahû nesmí bez právního dûvodu zasahovat do práv a oprávnûn ch zájmû jiného úãastníka pracovnûprávního vztahu a nesmí b t vrozporu s dobr mi mravy. Rozpor s dobr mi mravy spoãívá v tom, Ïe v kon práva se ocitne v rozporu se spoleãensky uznávan m mínûním, které ve vzájemn ch vztazích mezi lidmi urãuje, jak má b t obsah jejich jednání, aby bylo v souladu s obecn mi morálními zásadami spoleãnosti. Za rozpor s dobr mi mravy lze povaïovat i tzv. mobbing, ãili jednání spoãívající v systematickém psychickém pronásledování nebo Zamûstnavatelé jsou povinni peãovat o vytváfiení a rozvíjení pracovnûprávních vztahû v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními pfiedpisy a dobr mi mravy! ikanování zamûstnance, které zpravidla smûfiuje k tomu, aby posti- Ïen zamûstnanec ukonãil pracovnûprávní vztah u zamûstnavatele, jakoï i postih ãi znev hodnûní zamûstnance za to, Ïe se zákonn m zpûsobem domáhá sám nebo za pomoci jin ch zamûstnancû sv ch práv vypl vajících z pracovnûprávního vztahu. Zásada, Ïe v kon práv a povinností vypl vajících z pracovnûprávních vztahû nesmí b t v rozporu s dobr mi mravy, je v souladu s rezolucí Rady 90/C/157/02, o ochranû dûstojnosti Ïen amuïû na pracovi ti, a doporuãením Komise 92/131/EHS. Zamûstnavatelé jsou povinni zaji - Èovat rovné zacházení se v emi zamûstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odmûàování za práci a o poskytování jin ch penûïit ch plnûní a plnûní penûïité hodnoty, o odbornou pfiípravu a o pfiíleïitost dosáhnout funkãního nebo jiného postupu. V pracovnûprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Na jednání zamûstnavatele se zájemcem ãi uchazeãem o konkrétní pracovní místo se samozfiejmû plnû vztahují ustanovení zákoníku práce o zaji Èování rovného zacházení, zákazu diskriminace a zneuïívání práv a povinností na újmu jiného úãastníka pracovnûprávního vztahu.
6 Svět jednatele Časopis, který má spád. 10/2008 vyšlo: 12. 5. 2008 Zamûstnavatel je povinen nepfiipustit, aby zamûstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichï nároãnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní zpûsobilosti a nepouïívat takového zpûsobu odmûàování prací, pfii kterém jsou zamûstnanci vystaveni zv - enému nebezpeãí újmy na zdraví a jehoï pouïití by vedlo pfii zvy ování pracovních v sledkû k ohroïení bezpeãnosti a zdraví zamûstnancû. Pro tûhotné zamûstnankynû, zamûstnankynû, které kojí, a matky do konce devátého mûsíce po porodu je zamûstnavatel povinen na pracovi ti pfiizpûsobit vhodn prostor pro odpoãinek, stejnû tak je povinen pfiizpûsobovat pracovi tû a pracovní podmínky zamûstnancûm, ktefií jsou osobami se zdravotním postiïením, a plnit vûãi nim dal í povinnosti s cílem, aby tito zamûstnanci stejnû jako ostatní mohli na pracovi tích zamûstnavatele vykonávat práci. Mzda se sjednává v kolektivní smlouvû, pracovní smlouvû nebo jiné smlouvû, popfiípadû ji zamûstnavatel stanoví vnitfiním pfiedpisem nebo mzdov m v mûrem. Povinnost zamûstnavatele vydat zamûstnanci ve stanoven ch pfiípadech písemn mzdov v mûr s uveden mi náleïitostmi zvy- uje právní jistotu zamûstnance a posiluje jeho pozici v pfiípadû pracovnûprávního sporu se zamûstnavatelem. V rámci zákoníkem práce stanovené doby splatnosti mzdy a platu se zamûstnavateli ukládá, aby urãil konkrétní v platní termín, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvû. UloÏení této povinnosti má pfiedev ím eliminovat pfiípady, kdy zamûstnavatelé vyplácejí mzdu nepravidelnû v neprospûch zamûstnancû, ktefií v dûsledku tohoto postupu nemohou realizovat své pravidelné platby. K prohloubení péãe o dítû je zamûstnavatel povinen poskytnout zamûstnankyni a zamûstnanci na jejich Ïádost rodiãovskou dovolenou. Rodiãovská dovolená se poskytuje matce dítûte po skonãení matefiské dovolené a otci od narození dítûte, a to v rozsahu, o jak poïádají, ne v ak déle neï do doby, kdy dítû dosáhne vûku 3 let. PoÏadavek smûrnice Rady 96/34/ES o rámcové dohodû o rodiãovské dovolené, smûfiující k zaji tûní práva na rodiãovskou dovolenou pro oba rodiãe, se v zákoníku práce promítá tím, Ïe stanoví rodiãovskou dovolenou jako dûleïitou osobní pfiekáïku v práci a umoïàuje, aby v jejím rámci o dítû peãovala buì matka, nebo otec, nebo oba souãasnû. Není v ak vylouãeno, aby zamûstnankynû nebo zamûstnanec v pracovnûprávním vztahu za trvání rodiãovské dovolené vykonávali pro jiného nebo i téhoï zamûstnavatele práci, av ak pokud jde o téhoï zamûstnavatele, vïdy na základû jiného pracovnûprávního vztahu, neï ve kterém ãerpají rodiãovskou dovolenou, pfiiãemï u téhoï zamûstnavatele se nemûïe jednat ani o v kon prací stejného druhu. Zamûstnavatelé jsou povinni vytváfiet zamûstnancûm pracovní podmínky, které umoïàují bezpeãn v kon práce. Liberální pojetí zákoníku práce umoïàuje zamûstnavatelûm, aby zamûstnancûm pfiiznali péãi ve vût ím rozsahu, pfiedev ím na základû ujednání ve smlouvû, v kolektivní smlouvû, popfiípadû ve vnitfiním pfiedpisu. Péãe o zamûstnance obsahuje vytváfiení pfiízniv ch pracovních podmínek zamûstnancû, péãi o odborn rozvoj zamûstnancû, stravování zamûstnancû a zvlá tní pracovní podmínky nûkter ch zamûstnancû. Jedná se o dispozitivní úpravy demonstrativního charakteru, z nichï vypl vá, jak m smûrem se péãe o pracovní podmínky zamûstnancû má zamûfiit. Vytváfiení pracovních podmínek nemusí b t nezbytnû spojeno s finanãním plnûním ze strany zamûstnavatele. Pokud napfiíklad zamûstnavatel umoïní zamûstnancûm náv tûvu sportovního areálu vhodnou úpravou pracovní doby, vytváfií tím podmínky pro uspokojování tûlov chovn ch potfieb zamûstnancû. Povinnost zamûstnavatele pfii vytváfiení pracovních podmínek má v znam v souvislosti s daàovû uznateln mi náklady podle zákona ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû. Daňově uznatelnými náklady (výdaji) jsou veškeré náklady na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak. Zamûstnavatel má zákonem stanovenou povinnost peãovat o odborn rozvoj sv ch zamûstnancû. Péãe o odborn rozvoj zamûstnancû zahrnuje zejména: za kolení a zauãení, odbornou praxi absolventû kol, prohlubování kvalifikace, zvy ování kvalifikace a rekvalifikaci zamûstnancû, provádûnou zamûstnavatelem podle zákona o zamûstnanosti. Jde o deklaratorní ustanovení, které zakotvuje pfiedpokládan standard fiízení a rozvoje lidsk ch zdrojû. JestliÏe má konat tûhotná zamûstnankynû práci, která je tûhotn m zamûstnankyním zakázána nebo která podle lékafiského posudku ohroïuje její tûhotenství, je zamûstnavatel povinen pfievést ji doãasnû na práci, která je pro ni vhodná a pfii níï mûïe dosáhnout stejného v dûlku jako na dosavadní práci. PoÏádá-li tûhotná zamûstnankynû pracující v noci o zafiazení na denní práci, je zamûstnavatel povinen její Ïádosti vyhovût. TotéÏ se t ká zamûstnankynûmatky do konce devátého mûsíce po porodu a zamûstnankynû, která kojí. Pokud dosahuje zamûstnankynû pfii práci, na níï byla pfievedena, bez svého zavinûní niï ího v dûlku neï za dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu doplatek do v e prûmûrného v dûlku. Zákoník práce stanoví, Ïe zamûstnavatelé jsou povinni pfiihlíïet pfii zafiazování zamûstnancû do smûn téï k potfiebám zamûstnankyà a zamûstnancû peãujících o dûti. Pokud v ak poïádá zamûstnankynû nebo zamûstnanec peãující o dítû mlad- í neï 15 let, tûhotná zamûstnankynû nebo zamûstnanec, kter prokáïe, Ïe pfieváïnû sám dlouhodobû peãuje o osobu, která se podle zvlá tního právního pfiedpisu povaïuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (stfiednû tûïká závislost), ve stupni III (tûïká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), o krat í pracovní dobu ne- Informování zamûstnancû o tom, kam podnik smûfiuje, jednání a spolupráce s nimi, vyslechnutí a vyuïití jejich názorû a návrhû by mûlo náleïet k bûïné podnikatelské etice. Zamûstnavatel je povinen informovat zamûstnance napfi. o nabídce voln ch pracovních míst na dobu neurãitou, která by byla vhodná pro dal í pracovní zafiazení zamûstnancû pracujících u zamûstnatele v pracovním pomûru uzavfieném na dobu urãitou. UÏivatel je rovnûï povinen informovat doãasnû pfiidûlené zamûstnance agentury práce o nabídce voln ch pracovních míst.