Cvičení v těhotenství a jeho vliv na psychiku ženy

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu Cvičení v těhotenství a jeho vliv na psychiku ženy Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lucie Brůžková Vypracovala: Jana Badinová 3. ročník, RVS Brno, 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. V Brně 14. dubna 2008...

Děkuji Mgr. Lucii Brůžkové, vedoucí mé bakalářské práce, za rady a připomínky při tvorbě mé bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD... 6 1 CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ A JEHO VLIV NA PSYCHIKU...7 1.1 Těhotenství... 7 1.1.1 Oplodnění... 7 1.1.2 Průběh těhotenství... 8 1.1.2.1 První trimestr... 8 1.1.2.2 Druhý trimestr... 9 1.1.2.3 Třetí trimestr... 9 1.2 Fyziologické změny v těhotenství... 10 1.2.1 Oběhový systém... 10 1.2.2 Dýchací systém... 11 1.2.3 Trávicí systém... 11 1.2.4 Pohybový systém... 11 1.2.5 Močový systém... 12 1.2.6 Další změny... 12 1.3 Psychické změny v těhotenství... 13 1.4 Cvičení v těhotenství... 15 1.4.1 Správné držení těla... 17 1.4.2 Kompenzace... 18 1.4.3 Vhodné pohybové aktivity... 20 1.4.4 Nevhodné pohybové aktivity... 22 1.4.5 Vliv cvičení na organismus těhotné ženy a na nenarozené dítě...24 1.4.6 Zásady cvičení... 27 1.5 Vliv cvičení v těhotenství na psychiku... 30 2 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZY... 31 2.1 Cíle práce... 31 2.2 Úkoly práce... 31 2.3 Hypotézy... 31

3 METODIKA PRÁCE... 32 3.1 Popis zkoumaného souboru... 32 3.2 Použité metody...32 3.3 Organizace práce... 32 4 VÝSLEDKY PRÁCE... 33 5 DISKUSE... 41 ZÁVĚR... 42 SHRNUTÍ... 44 SUMMARY... 44 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 45 SEZNAM PŘÍLOH... 47 PŘÍLOHY

ÚVOD Podle některých psychologů nalézá žena teprve v těhotenství pravý smysl svého bytí. Těhotenství se považuje za nejdůležitější část jejich života. V tomto období mnohá žena rozkvete a zkrásní. Každá nastávající maminka by měla být hrdá na to, že plní své biologické poslání. Určitě je to krásný pocit, když poprvé ucítí, jak se dítě v jejím těle pohybuje. Těhotenství však klade na její organismus velké nároky, a to nejen na fyzickou stránku, ale i na psychiku. Mnoho žen je těhotenstvím zaskočeno, i když o něm dlouho snilo. Jejich tělo se rychle mění a přizpůsobuje se nově vzniklým podmínkám. Téma Cvičení v těhotenství a jeho vliv na psychiku ženy jsem si vybrala proto, že čím dál víc potkávám těhotné ženy, které do poslední chvíle pracují, honí se, stresují se z různých důvodů a pro samé povinnosti nemají čas na sebe ani na děťátko, které nosí. Myslím si, že většina žen si toto krásné období neumí patřičně užít. Je to velká škoda, protože kolikrát v životě si radostné očekávání zažijí? Všechny ženy by se podle mne měly v těhotenství zaměřit na sebe a hlavně na nenarozené děťátko, které tolik potřebuje, aby jeho maminka byla v psychické pohodě. Cvičení je právě jednou z možností, jak se odprostit od těchto každodenních starostí. V bakalářské práci bych chtěla nastínit, jaké změny žena prožívá v období očekávání malého človíčka, co se děje s jejím tělem i psychikou. Budu se také zabývat vlivem cvičení na nastávající maminku. V čem jí může cvičení pomoci překonat tento hezký, ale nelehký čas, a v čem jí může naopak ublížit, pokud nedodrží určité zásady. Část práce věnuji také vlivu cvičení na psychiku. Psychika je v těhotenství velmi důležitá, stres může ovlivnit průběh gravidity a působí negativně i na vývoj plodu. Cílem této práce je zjistit, zda cvičení a sport v těhotenství mají pozitivní vliv na psychickou stránku ženy. Jako vedlejší cíle jsem si vytyčila porovnání, jaký sport nebo pohybovou aktivitu těhulky upřednostňují a kolik času pohybu věnují. 6

1 CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ A JEHO VLIV NA PSYCHIKU 1.1 TĚHOTENSTVÍ 1.1.1 OPLODNĚNÍ Oplodnění je splynutí mužské a ženské pohlavní buňky, spermie a vajíčka. Spermie, nejmenší buňky lidského těla, vznikají v semenných kanálcích varlat a zrají zde. Mají tvar malé hruškovité hlavičky s bičíkem. V hlavičce je buněčné jádro s 23 chromosomy, které obsahují kyselinu deoxyribonukleovou (DNA), ta nese dědičné informace. Každá spermie obsahuje 22 chromosomů pro tělesné a duševní dědičné informace a 1 chromosom, který určuje pohlaví [16]. Vajíčko je největší buňkou lidského organismu. V každém vaječníku je již při narození děvčátka asi 200 000 folikulů, základů vajíček. Jen malá část těchto folikulů prodělá vývoj, na jehož konci obsahuje zralé vajíčko. To nese také 23 chromosomů. Při ovulaci se vajíčko dostává do vejcovodu, kde může být oplodněno [16]. Při pohlavním styku dochází k ejakulaci. Během mužském orgasmu je 2 6ml ejakulátu, asi 40 300 milionů spermií, vstřikováno do pochvy. Spermie se pohybují pomocí bičíků směrem k vajíčku rychlostí 4 mm za minutu. Ve vejcovodu se spermie setkají s vajíčkem, ale většinou jen jedna z nich pronikne do vajíčka, dochází k oplození. Vytvoří se buňka, zygota, která má 46 chromosomů. Podle toho, jaký chromosom přinesla spermie, vzniká pohlaví dítěte. Největší pravděpodobnost oplození je 13. 15. den od prvního dne menstruace. Oplozené vajíčko se uhnízdí v děložní sliznici, kde postupně vzniká placenta a embryo [2]. 7

1.1.2 PRŮBĚH TĚHOTENSTVÍ Životní běh člověka nezačíná až jeho narozením, porod je jen jedním časovým bodem v průběhu vývoje. Porod nastává po 270 dnech od oplození. Plod se v děložní dutině velmi rychle zvětšuje. Období mezi početím a narozením dítěte, prenatální období, rozdělujeme do tří fází: Oplodnění a vytvoření zárodku (první asi 3 týdny) Embryonální období (4. 12. týden) - vytváří se základy všech důležitých orgánů člověka, zárodek je v tomto období velice citlivý na různé teratogenní vlivy, k pohlavní diferenciaci dochází v 7. týdnu Fetální období (od 12. týdne do porodu) orgány jsou biologicky dotvořeny a začínají se ujímat své funkce, první pohyby plodu bývají zaznamenány v 18. 20. týdnu [9]. Placenta je vysoce specializovaná a komplikovaná tkáň, vytváří řadu biologicky velmi aktivních látek, s plodem ji spojuje pupečník. Placenta má tyto funkce: výživová zprostředkuje látkovou výměnu mezi mateřským a plodovým organismem, zajišťuje dodávky kyslíku, živin, iontů, vitaminů a odvod katabolitů ochranná chrání plod před škodlivinami, zabraňuje průniku většiny mikroorganismů a toxinů, chrání plod před imunologickou reakcí matčina organismu endokrinní tvorba progesteronu, estrogenu a choriogonadotropinu [2] Těhotenství můžeme rozdělit na tři trimestry. 1.1.2.1 První trimestr První trimestr začíná početím a končí 13. týdnem těhotenství. První příznaky gravidity se začínají projevovat kolem 6. týdne. Objevuje se nechutenství nebo naopak zvláštní chutě na různé potraviny, citlivost na vůně a pachy, únava. Dochází 8

k ranním nevolnostem, pálení žáhy, zácpě, bolestem zad, citlivosti a bolestivosti prsou, výkyvům nálad [11]. Na konci období je plod dlouhý asi 9 cm a má hmotnost přibližně 15 g [16]. 1.1.2.2 Druhý trimestr Druhý trimestr (5. 7. měsíc) je vnímán jako nejpříjemnější období těhotenství. Nevolnosti a únava již zmizely a bříško ještě není tak velké, takže nebrání běžné činnosti. V 6. měsíci jsou už všechny orgány dítěte vytvořeny alespoň v základní podobě. Později dochází k jejich dalšímu zdokonalování. V tomto období také budoucí maminka může ucítit první pohyby plodu [11]. Koncem druhého trimestru plod váží asi 650 g a měří do délky 30 cm [16]. 1.1.2.3 Třetí trimestr V 7. 9. měsíci se opět začínají objevovat obtíže únava nebo naopak zvýšený příval energie. Dochází také k psychickým změnám nastávající maminky mají občas pocit, že je jejich těhotenství nekonečné, jsou časté změny nálad, pocity radosti se mísí s pocity obav a strachu z porodu. Na konci 9. měsíce měří plod 50 cm, hmotnost mívá asi 3300 g [16]. Fyzické pocity: ženy mívají potíže s dýcháním, děloha dosahuje až k žebrům, tlačí na bránici, v posledním měsíci většinou dochází k úlevě, neboť plod sestupuje níž do pánve problémy se spaním, není možné najít tu správnou polohu na spaní, miminko neustále kope v noci časté močení, hlavička dítěte se tlačí do porodních cest a současně tlačí na močový měchýř bolesti v kyčlích a pánvi, často jsou způsobeny tlakem dítěte na nervové pleteně, také vlivem uvolňování vazů a kloubů 9

1.2 FYZIOLOGICKÉ ZMĚNY V TĚHOTENSTVÍ Tělo matky se neustále mění, přizpůsobuje se potřebám rostoucího plodu. V posledních třech měsících zvětšená děloha omezuje dýchání, nárůst bříška snižuje pohyblivost a mění postavení páteře. Tělesná hmotnost se zvyšuje v důsledku zvětšující se dělohy, plodu a plodové vody v průměru o 9 15 kg. Největší nárůst hmotnosti je ve druhé polovině těhotenství, kdy dochází v tkáních k zadržování vody [14]. 1.2.1 OBĚHOVÝ SYSTÉM Srdce se adaptuje na zvýšené požadavky zvětšující se dělohy a plodu zvýšením srdečního výkonu až o 50%. Ale srdeční výkon těhotné ženy v klidu poklesne pod úroveň ženy, která těhotná není. Klidová tepová frekvence roste asi o 7 tepů za minutu v prvním trimestru a o 15 tepů za minutu ve druhém a třetím trimestru [15]. Zvyšuje se objem krve až o 1 litr po dobu těhotenství. To je částečně způsobeno rozšířením periferního cévního řečiště. Nedochází tak ke zvýšení krevního tlaku, střední arteriální tlak klesá (nejvíce v druhém trimestru), před porodem se vrací k výchozím hodnotám. Zvýšení žilní kapacity přispívá k vasodilataci v kůži, což přispívá ke zvýšení ztráty tepla. Tento mechanismus může zabránit přehřátí organismu při cvičení. Anémie vyplývá ze značnějšího zvýšení objemu plazmy než červených krvinek, klesá hematokrit. Je také vyšší hladina cholesterolu v krvi. Výkon se může na začátku těhotenství zlepšit díky zvýšení krevního objemu (nejvíce objemu plazmy) a nárůstu počtu krevních buněk. Funguje to jako krevní doping, který zvyšuje kyslíkové kapacity. Klesá celkový objem bílkovin v krvi, zvyšuje se srážlivost krve. Snížený tonus žilních stěn a tlak zvětšené dělohy na dolní dutou žílu podporuje u některých žen vznik varixů [14, 15]. 10

1.2.2 DÝCHACÍ SYSTÉM Respirační systém je ovlivněn změnami hormonálními a anatomickými. Zvětšující se děloha znesnadňuje dýchání, je omezená pohyblivost dýchacího svalu bránice. Těhotné mají sklon k hyperventilaci, ventilace se zvyšuje hloubkou dechu. Zrychlené dýchání se objevuje jako odpověď na zvýšení hladiny progesteronu, což vede k abnormálně nízké hladině CO 2 v krvi a zvýšení alkality. Bazální spotřeba kyslíku se zvyšuje o 40 ml/min nejvíce pro zásobení plodu, placenty, srdce, ledvin. Při střední zátěži může dojít k pocitu dušnosti, vysoká intenzita zatížení nad 80 % maximální tepové frekvence nepříznivě ovlivňuje zásobování plodu [6, 15]. 1.2.3 TRÁVICÍ SYSTÉM Trávicí systém je podobně jako respirační ovlivňován anatomicky zvětšující se dělohou a fyziologicky zvýšením hladiny progesteronu. Kombinace těchto dvou vlivů přispívá ke snížení pohyblivosti střeva - vzniku zácpy a zpomalení rychlosti trávení. Dále tyto vlivy usnadňují uvolnění svěrače jícnu, což umožňuje zpětný tok potravy ze žaludku do jícnu, dochází k symptomu pálení žáhy. Zpomalené vyprazdňování žlučníku a zvýšená hladina cholesterolu představují riziko vzniku žlučových kamenů. Na začátku těhotenství se objevuje nutkání na zvracení až zvracení, které většinou ustupuje do 12. týdne. Mění se chuť k jídlu [14, 15]. 1.2.4 POHYBOVÝ SYSTÉM Zvětšená děloha mění těžiště a nadměrně zvětšuje bederní lordózu, která je pak kompenzována prohnutím hrudní páteře dozadu - kyfózou. Zvýšení hladin některých hormonů uvolňuje šlachy a vazy, čímž dochází k uvolnění pánevních chrupavek, které umožňují porod. Zvětšující se prsa také působí na změnu těžiště ženy a zvyšující se váha přispívá k bolestem zad a ramen. Těžiště se přesouvá do oblasti lumbální páteře. 11

1.2.5 MOČOVÝ SYSTÉM Průtok krve ledvinami se zvyšuje, a tím se zvětší i ledviny. Stoupá glomerulární filtrace. Močový měchýř je zvětšující se dělohou vytlačován nahoru. Je větší sklon k močovým infekcím, ke konci gravidity častější močení kvůli hlavičce miminka, která tlačí na močový měchýř. 1.2.6 DALŠÍ ZMĚNY Prsa zvětšení prsou způsobuje ukládání tukové tkáně a zvětšení tkáně mléčných žláz, prsní bradavky se také zvětšují a dostávají tmavší barvu, zvyšuje se prokrvení, pigmentace. Kůže některým ženám se pod hormonálním vlivem tvoří žlutohnědé kožní skvrny na tvářích, horním rtu, čele a na břiše. Ve druhé polovině těhotenství se mohou objevovat na kůži břicha, stehen a prsů drobné perleťově zbarvené proužky pajizévky. Také se mohou tvořit strie. Břišní stěna rozpíná se díky zvětšující se děloze, ve střední čáře pod pupkem se v druhé polovině těhotenství objeví pigmentace tzv. linea fusca. 12

1.3 PSYCHICKÉ ZMĚNY V TĚHOTENSTVÍ Těhotenství je provázeno nejen somatickými, ale i psychickými změnami, a to i u žen s plánovaným nebo vytouženým otěhotněním. Vysoké nároky jsou kladeny na ženu i její psychiku. Je to období přehodnocování svých dosavadních hodnot. I přes pozitivní postoj k těhotenství, se mohou dostavit protikladné pocity. První tři měsíce těhotenství se obvykle spojují s obdobím psychické rozladěnosti. Všichni si teprve zvykají na fakt těhotenství. Velké hormonální změny ovlivňují prožívání i chování ženy. Běžné jsou pocity nevolnosti, střídání nálad od euforie po deprese, únava, přecitlivělost a podrážděnost. Žena může být více nervózní, neadekvátně reagovat na stresující situace. Změny se projevují i ve vztahu k jiným lidem. K emoční rozladěnosti přispívá i náročnost situace, životní proměna, kterou matka různým způsobem prožívá a různě ji zpracovává. Její reakce podmiňují biologické i psychologické faktory. Těhotná žena je trochu jinou osobností s poněkud jinými reakcemi, než jaké měla dřív. Po první fázi postupně nastává období vyrovnanosti, těšení se na dítě. Je nutné dbát na dostatek spánku, doporučuje se 8 9 hodin denně. Koncem těhotenství může opět nastoupit období psychické nepohody, obavy z blížícího se porodu a větší únava [14]. Obavy má žena z toho, zda se dítě narodí živé a zdravé, bez vývojových poruch. Může se bát, jestli se naučí o dítě řádně pečovat. Někdy se dostaví negativní pocity, zda nepřibývá příliš na hmotnosti, a bude po těhotenství přitažlivá! Těhotná by ale naopak měla být hrdá na sebe a svou postavu, která dosvědčuje její plodnost a plní hlavní biologické poslání ženy. [13] Očekávané dítě zásadně mění vztahovou strukturu rodiny, významně zasahuje do života svých rodičů, zejména, je-li to prvorozenec. Tato doba představuje náročnou situaci pro oba partnery. Procházejí obdobím transformace vlastních rolí, vzájemného vztahu a dosavadního způsobu života. [13] Matka je spojena s existencí dítěte už od jeho početí více než otec. Je třeba se vyrovnat s proměnou vlastní bytosti, s novými pocity, občas i nepříjemnými, s novou rolí matky. Negativní pocity se mohou objevit i tehdy, když se matka na dítě těší. 13

Příčinou těchto pocitů může být pocit neodvolatelnosti nové role, strach ze zodpovědnosti, nelibost ze ztráty určitého stylu života, výčitky ve vztahu k partnerovi, nechuť k vlastnímu tělu apod. Důležitým mezníkem v rozvoji rodičovských postojů jsou první pohyby dítěte přibližně v polovině těhotenství. Matka tyto pohyby vnímá jako pohyby konkrétní bytosti. Po této zkušenosti se postoj matky může změnit, zpravidla pozitivním směrem [13]. Z pozorování plodu v prenatálním období bylo zjištěno, že se plod dostává do určitého aktivního kontaktu s matkou. Matka emocionálně reaguje na spontánní pohyby dítěte a její emoce opět ovlivňují dítě vytvářením vzorců zvláštních podmětových situací. Při změně emočního stavu matky dochází už ve 30. týdnu těhotenství ke změnám tepu a pohybů jejího dítěte. Z toho je tedy patrné, že je již v prenatálním období s matkou emočně vyladěno. Dobrý psychický stav matky je tedy pro základy psychiky dítěte významný. Naopak psychický stres může ovlivnit průběh těhotenství [9]. Duševní neklid a nevyrovnanost můžeme chápat jako prostředek adaptace ženy na těhotenství a na budoucí úlohu matky. Žena by měla čelit izolaci a komunikovat s okolím. Se svými obavami by se měla někomu svěřovat. První, kdo přichází v úvahu, je samozřejmě partner, s kterým je potřeba o všem bez zábran diskutovat. Jeden druhého v tomto období potřebuje víc než kdy předtím. Potlačené pocity a obavy se ještě zhoršují [13]. 14

1.4 CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ Pohyb v těhotenství se doporučuje, prospívá mamince i děťátku. Jeho cílem není zvyšování výkonnosti, ale udržení optimální kondice fyzické i psychické. To přispívá k lepšímu průběhu gravidity i porodu. Aktivní žena v těhotenství nepřibývá tolik na váze, proto nemívá po porodu problémy s kily navíc. Během pohybu se dostává do organismu více kyslíku, to prospívá i děťátku. Malý pohyb, ale pravidelný, je lepší než občasné vydatné cvičení. Základním pravidlem je nepřemáhat se. Při cvičení je třeba vnímat řeč svého těla, řídit se momentálním fyzickým stavem. Žena by neměla překračovat pocit bolesti. Cvičení by mělo od bolesti pomáhat, ne ji způsobovat [4]. Existuje řada těhotenských kurzů předporodní přípravy, cvičení a plavání pro těhotné. Ženy se tady naučí vhodné cviky, připraví se na porod, potkají zde mnoho jiných žen, které prožívají stejné problémy i radosti. Na začátku těhotenství mívá řada žen problémy s nevolností. Mnoho z nich se také setkává s vyčerpáním a únavou, některé mají problém s večerním usínáním, nebo se brzy ráno budí a nemohou usnout. Při těchto potížích je cvičení správnou volbou, může působit preventivně i léčebně. Tělo pak funguje efektivněji, obecně se zlepšuje psychická a fyzická pohoda a nastupuje lepší spánek v noci [1]. Cvičení by mělo probíhat jen v té době, kdy se nastávající maminky cítí dobře a je jim cvičení příjemné. Je ale rozdíl mezi tím, jestli nemůžou cvičit nebo nechtějí. Zdravá žena, která se cítí dobře, neprodělala potrat nebo jiné komplikace během těhotenství, se nemusí obávat cvičit. Ženy zvyklé na fyzickou zátěž již před otěhotněním, mohou ve sportu pokračovat, pokud nemají potíže a souhlasí s tím lékař. Musí se ale vyvarovat nevhodných sportů a ke cvičení přistupovat individuálně [11]. V 1. trimestru může nastávající maminka cvičit téměř vše, pokud se cítí dobře a vybrala si vhodný typ pohybu. Cvičení zaměřujeme na správné držení těla, prsní svaly, břišní svaly, svalstvo klenby nožní a odkrvení dolních končetin jako prevence 15

křečových žil. Je dobré naučit se relaxovat. Vyrovnávací cvičení v 1. trimestru pomáhají udržet pánevní sklon, svalovou rovnováhu a fyziologický rozsah pohybu v kloubech, zabraňují zvětšenému bedernímu prohnutí, bolestem v kříži, ochablému břišnímu svalstvu a jeho případnému rozestupu. Relaxační cvičení odstraňují únavu a stres, plavání a chůze pomáhají psychické i fyzické kondici. V 2. trimestru jsou důležité cviky pro svaly pánevního dna. Ty, které necvičily, mohou ve 2. trimestru ještě opatrně začít, ale musí cvičit přiměřeně svému stavu a schopnostem [11]. Ani v třetím trimestru nemusíme přestat s tělesnou aktivitou. Dobře zvolené cvičení nám pomůže zvednout náladu a odstranit některé drobné potíže. Před porodem se cvičí důležité polohy, relaxační a dechová cvičení pro zmírnění bolesti, cvičení pro usnadnění porodu. Z cviků bychom měly vynechat posilování břišních svalů. Pozornost by měla být zaměřena hlavně na: správné držení těla správná poloha pánve, bederní prohnutí, pevné břišní svaly, pevný břišní lis, správná poloha hrudníku pro zajištění správného dýchání a okysličování plodu, posilování prsních svalů pevné a pružné pánevní dno aby nedošlo k poklesu dělohy (pevnost), pružnost usnadňuje porod a návrat do původního stavu přiměřená pohyblivost kyčelního kloubu dostatečná síla svalů v jeho okolí usnadňuje zvládnutí zatížení kloubu, svalová pružnost je důležití pro porod ploska nohy trpí vzrůstajícím zatížením dechová gymnastika sladění dýchání s pohybem, horní dýchání dodává aktivitu, dýchání střední částí hrudníku přirozené, břišní dýchání uplatní se u porodu, pomůže navodit uvolnění [1] Gravidní žena nesmí cvičit: začne-li krvácet objeví-li se jakákoliv bolest pociťuje-li zvýšenou, stoupající únavu cítí-li slabost [11] 16

1.4.1 SPRÁVNÉ DRŽENÍ TĚLA Většina lidí nad správným držením těla nepřemýšlí. Často stojí, chodí nebo sedí s řadou chyb a zlozvyků. V těhotenství to přináší spoustu obtíží. Těžiště těla se mění a narušuje tak rovnováhu, což vede k zvětšování bederní lordózy. Současně dochází k přetěžování svalů zad a beder. To vše má za následek bolesti v kříži. Správným držením těla, sezením, vstáváním z lehu a zvedáním břemen můžeme těmto bolestem předcházet [11]. Správné držení těla: chodidla u sebe, palce v rovině s patou, váha rozložena na obě nohy rovnoměrně kolena jsou volná, ne propnutá dozadu paže volně podél těla, ramena tlačíme mírně dozadu a dolů brada svírá pravý úhel s hrudníkem hýždě podsadit, střed pánve táhnout směrem dopředu a nahoru [11] Správné sezení: sednout na židli až dozadu nohy i záda se opírají chodidla jsou volně na podlaze ramena srovnaná, hlava povytáhnutá z šíje [11] Správné vstávání z lehu: v lehu na zádech pokrčit nohy a opřít je o chodidla otočit se na bok, horní ruku opřít o podložku pro získání opory tělo zvednout pomocí spodní ruky opřením o předloktí a loket zvednout se nejdřív do kleku a pak do dřepu opřít se dlaněmi o kolena a s rovnými zády vstát [11] 17

Správné zvedání břemen: Žena v těhotenství nemá zvedat těžká břemena nebo sundávat těžké věci z míst nad hlavou. Těžký nákup by měl být rozdělen rovnoměrně do obou rukou, pokud už musí něco zvednout ze země, nemělo by to být v předklonu ale podle těchto bodů: dřepnout si a záda držet rovně chytit předmět oběma rukama a přitáhnout co nejblíže k tělu vstávat pomocí nohou, záda jsou rovná [11] 1.4.2 KOMPENZACE Organismus těhotné ženy se do jisté míry zatěžuje jednostranně, proto je důležitá kompenzace vhodným cíleně zaměřeným cvičením. V první polovině těhotenství se zaměřujeme na svalovou rovnováhu, protahujeme svaly s tendencí ke zkrácení a posilujeme opatrně břišní a hýžďové svaly, svalstvo pánevního dna, zpevňujeme svalový korzet kolem páteře. V druhé polovině se také věnujeme zpevňování svalstva pánevního dna, dále pak zlepšení krevního oběhu v dolních končetinách a břiše, aby nedocházelo k městnání krve a následným otokům. Zařazujeme dostatečnou relaxaci [8]. Posilování prsních svalů: V období těhotenství dochází ke zvětšování mléčné žlázy, oslabování a uvolňování prsních svalů. Tyto změny se po porodu a během kojení ještě zvětší. Když žena přestane kojit, mléčná žláza se zmenší a dochází k ochabnutí prsou. Žena by měla posilovat prsní svaly během těhotenství i kojení nejen proto, aby nedocházelo k jejich ochabnutí, ale podporuje to i laktaci a kojení [11]. 18

Břišní svaly: Dochází k oslabení břišních svalů vlivem rostoucí dělohy, což vede k vadnému držení těla, bolestem v bedrech, snížení střevní peristaltiky. Může také dojít k jejich rozestupu, diastáze. Pokud žena nemá posílené tyto svaly, nemůže při porodu správně tlačit a používat břišní lis, po porodu má pak tzv. převislé břicho. Břišní svaly cvičíme v prvním a druhém trimestru, nejpozději do 28. týdne těhotenství. Do 20. týdne posilujeme přímé i šikmé svaly, později pouze šikmé. Těmto cvikům se vyhýbáme v období předpokládané menstruace [11]. Ploska nohou a nožní klenba: Noha je velmi zatěžována zvyšující se váhou. Vlivem hormonů se uvolňuje vazivo, které podporuje nožní klenbu, dochází k prosáknutí svalů a vazů dolních končetin. Klenba z těchto důvodů klesá, nohy bolí při chůzi a dlouhodobém stání. Proto je vhodné procvičovat tyto části těla po celé období těhotenství. Pomáhá také nošení ortopedické domácí obuvi a obuvi s podpatkem asi 3 4 cm [11]. Prevence vzniku křečových žil: Žilní systém na dolních končetinách je zvýšeně zatěžován. Hormony produkované v těhotenství pomáhají uvolnění žilní stěny, zvětšující se děloha tlačí na pánevní žíly, zpomaluje se návrat krve z dolních končetin. Mohou se objevit křečové žíly na dolních končetinách, na zevních rodidlech, někdy i v okolí konečníku v podobě hemeroidů. Předejít vzniku křečových žil můžeme: používáním speciálních elastických punčoch snažit se co nejméně stát na jednom místě, přenášet váhu z nohy na nohu několikrát za den dát nohy do zvýšené polohy nad pánev speciálními cviky na prevenci křečových žil [11] Mezilopatkové svaly: Je důležité je během těhotenství posilovat. Tím, jak se zvětšuje mléčná žláza, narůstá objem prsou, žena začne kulatit záda a ramena, dochází k odstávání lopatek. 19

Hýžďové a stehenní svaly: Mají tendenci k většímu ukládání tuku pro pozdější období kojení. Vzniká celulitida a strie. Posilování těchto oblastí má především estetický význam. Svalstvo pánevního dna: Je to jedna z nejvíce zatěžovaných částí těla. V těhotenství se změkčuje a uvolňuje veškerého svalstvo, tedy i svalů dna pánevního. K největšímu zatížení dochází během porodu při průchodu dítěte porodními cestami. Ochabnutí může mít potom za následek únik moči, pokles dělohy, bolesti v pánevní oblasti a podobně [11]. 1.4.3 VHODNÉ POHYBOVÉ AKTIVITY Na vhodných pohybových aktivitách se většina odborníků shodne. Zařazují mezi ně: chůzi a jogging, aerobik o nízké intenzitě, plavání v hygienicky nezávadné vodě, posilování, jógu, pilates. Všichni ale zároveň upozorňují, že k fyzickým aktivitám je třeba přistupovat individuálně. Mezi doporučené sporty patří: Chůze Je považována za jednu z nejlepších pohybových aktivit, posilují se při ní a tonizují všechny svalové skupiny. V těhotenství je doporučovaná chůze v parku, v lese, v přírodě, vyhýbat by se mělo frekventovaným ulicím pro velké množství výfukových plynů. Chůzí je myšleno svižné tempo, nikoli pomalá procházka. Správné tempo poznáme tak, že se při něm dá konverzovat bez zadýchání. Tepová frekvence by neměla přesáhnout 140 tepů za minutu. Tento typ pohybu mohou ženy provozovat po celé těhotenství, jen posledních 4 6 týdnů se zmírňuje tempo. Vyhnout by se měly chůzi ve velmi horkém počasí, při chůzi si dávat pozor na správné držení těla. Vybíráme kvalitní obuv s ortopedickou vložkou. Chůze je také přirozená prevence zácpy [11]. 20

Speciální tělocvik pro těhotné Cvičení se zaměřuje na posílení svalových skupin důležitých pro porod nebo v průběhu těhotenství. Skládá se z rehabilitačních cviků, cvičení zdravotní tělesné výchovy a z nácviku dějů probíhajících při porodu. Nacvičuje se správné dýchání, dechová gymnastika, tlačení pro druhou dobu porodní a také relaxace. Tento tělocvik se doporučuje dělat celou dobu těhotenství [3]. Plavání Patří mezi jednu z nejvhodnějších a nejdoporučovanějších sportovních aktivit. Plavání je vhodné pro nastávající maminky do 38. týdne těhotenství. Později se otevírají porodní cesty a hrozí nebezpečí infekce. Každý provozovatel bazénu by měl mít rozhodnutí hygienika, zda je voda vhodná pro plavání těhotných žen. Voda nás nadlehčuje, ulevuje tak kloubům a kosternímu aparátu, zpevňují se svaly zad, což napomáhá správnému držení těla, ulevuje od bolestí zad. Velmi vhodné jsou kurzy plavání pro těhotné, které vedou většinou zkušené cvičitelky, porodní asistentky nebo rehabilitační sestry. Protahují se zde všechny partie těla, využívají se různé pomůcky. Důležitost se klade na techniku plaveckých způsobů [3, 11]. Posilování Doporučuje se ženám, které již dříve posilovnu pravidelně navštěvovaly. Musí ale zmírnit zátěž a intenzitu, posilováním si udržují kondici. Nelze v těhotenství posilovat za účelem tvarování postavy nebo hubnutí. Vynechávají se dřepy, výpady a zatěžování břišních svalů. Vhodnější je cvičení vsedě. Aerobik o nízké intenzitě Využívá se zde například velkých a malých míčů. Vynechávají se poskoky, rychlé změny směru pohybů, vysoká intenzita cvičení. 21

Jízda na kole či rotopedu Jízda na kole patří také k doporučeným aktivitám, má ale i svá úskalí. Přináší riziko pádu, při jízdě v rušných ulicích vdechování výfukových plynů. Vhodné je jezdit na kole v parku nebo na cyklistických stezkách, na rovných cestách, aby nedocházelo k otřesům. Při jízdě na rotopedu možnost zranění téměř nehrozí [3]. Gravidjóga Může pomoci v prvním trimestru nalézt ztracený klid, působí pozitivně na vnitřní orgány, které jsou zatěžovány. Žena se pomocí jógy pro těhotné naučí, jak zvládat problémy a stresy v těhotenství. Nacvičují se relaxační techniky, uvolňují se svaly a jejich napětí, uvědomují se jednotlivé svalové skupiny. Cílem gravidjógy je fyzické i psychické vyrovnání. Ženy, které cvičí v průběhu těhotenství jógu, lépe zvládají porodní bolesti. To je dáno tím, že jogínské pozice naučí lépe vnímat podněty vlastního těla. Hluboké dýchání zajišťuje dostatečný přívod kyslíku matce i dítěti. Najdeme rozdíly mezi běžným cvičením jógy a jógou pro těhotné, kde nejsou pozice v lehu na zádech, v obrácené poloze, chybí cviky na posilování břišních svalů [3, 11]. Pilates Vychází z harmonie těla a mysli jako jóga, ale jedná se zejména o posilovací cviky. Pilates upravené pro těhotné se zaměřuje na břišní a zádové svaly, pánevní dno, udržování tělesné rovnováhy a správný postoj. Každý cvik můžeme přizpůsobit fyzickému stavu a období těhotenství [11]. 1.4.4 NEVHODNÉ POHYBOVÉ AKTIVITY Od začátku těhotenství jsou nevhodné prudké švihy, výpady, poskoky, visy a dlouhé výdrže. Opatrně je třeba cvičit v období předpokládané menstruace, zvláště pak v 3. a v 6. měsíci, kdy dochází nejčastěji k samovolným potratům. Nevhodné je dlouhé stání a prudké změny poloh těla kvůli sklonu k hypotenzi [12]. 22

Těhotné ženy by si měly dávat pozor na: Přehřátí - při cvičení dochází k zvýšení teploty organismu. Dehydratace a přehřátí v důsledku intenzivního cvičení mají vliv na snížení objemu cirkulující krve v mateřském organismu a na pronikání tekutiny do placenty. Pokles objemu cirkulující krve má zřejmě příčinu v přehřátí organismu při cvičení a je spojován s předčasným porodem [15]. Koordinaci - nárůst dělohy a změny v umístění těžiště ovlivňují schopnost koordinace, která je zapotřebí u některých sportů. Zvláště žena v druhém a třetím trimestru se těmto změnám musí přizpůsobit. Omezení se týká sportů s velkým rizikem pádu. Poranění - sporty jako např. basketbal označujeme jako vysoce rizikové. Může dojít ke zranění břicha, které s sebou nese riziko protržení placenty a předčasného porodu. Ve dvacátém týdnu těhotenství se děloha stává břišním orgánem, do patnáctého týdne dělohu relativně chrání pánevní kostní struktura [15]. Polohu těla - poloha vleže po 3. měsíci gravidity může způsobit útlak dolní duté žíly, v těle ženy potom dojde k poklesu průtoku krve do jiných částí, například do mozku a svalů, což může vést k mdlobám. Účinky vyvolané stlačením se zvětšují poté, co se děloha stane břišním orgánem, tj. po dvacátém týdnu těhotenství. Bolesti zad a pánve špatným cvičením v těhotenství můžeme bolesti zad a pánve zhoršit. Odhaduje se, že si nejméně 50% těhotných žen na tyto bolesti stěžuje. Cvičením lze také zhoršit případné záněty kloubů. Je možné, že cvičení se zátěží je příčinou či dalším podnětem k rozvolnění kloubů [15]. 23

Nevhodné sporty: horolezectví potápění sjezdové lyžování vodní lyžování bruslení rafting jízda na kanoi či kajaku windsurfing klasický aerobic jízda na horském kole míčové hry tenis squash vrcholový trénink jízda na koni terénní běh Zatímco u některých nevhodných sportů (potápění, vrcholový trénink, jízda na horském kole apod.) jsou autoři jednotní, o jiných vedou diskuse. V literatuře se můžeme dočíst například o sjezdovém lyžování jako o naprosto nevhodném pro těhotné ženy. Jiní autoři tento sport nevidí tak rizikově, pokud žena tuto aktivitu naprosto ovládá. 1.4.5 VLIV CVIČENÍ NA ORGANIZMUS TĚHOTNÉ ŽENY A NA NENAROZENÉ DÍTĚ Příznivý vliv mírné pohybové aktivity na průběh těhotenství a porodu se všeobecně uznává, sportovní trénink se doporučuje omezit a později úplně přerušit a přejít na cvičení pro těhotné. Roku 1995 J. F. Clapp z USA demonstroval mimořádně 24

příznivý vliv obzvlášť vytrvalostních aktivit. Sledoval přes 200 žen, které už před otěhotněním pravidelně rekreačně sportovali minimálně 3-krát týdně, 30 minut, při intenzitě 50 % VO 2 max a více. Tyto ženy provozovaly běh, cyklistiku, aerobik, plavání nebo výstup do schodů, během těhotenství v těchto aktivitách pokračovaly. Ženy byly srovnávány se stejně velkou skupinou nesportujících žen. Byly zjištěny tyto výsledky: neschopnost otěhotnět během 6 měsíců i výskyt různých vrozených vad byl v obou skupinách stejný sportovkyně, které rodily v termínu, měly porod průměrně o 5 dní dříve a během porodu měli nižší potřebu různých léků a lékařských zákroků aktivní fáze porodu byla u sportovkyň v průměru o 2 hodiny kratší klinické a laboratorní příznaky stresu plodu byly u cvičících méně časté operativní porod (kleště, císařský řez) byl u sportující skupiny snížen z 48% na 14%, v období těhotenství měly méně komplikací, po porodu se rychleji zotavovaly, 6 měsíců po porodu měly zvýšené VO 2 max novorozenci sportovkyň byly v průměru o 300g lehčí, protože měli méně tělesného tuku sportující matky přibraly průměrně během těhotenství 13 kg, měly méně podkožního tuku, nesportující přibraly 16,3 kg [10] Příznivé ukazatele u sportovkyň autor studie zdůvodňuje zvýšenou kapacitou pro skladování rozvádění tepla, zvýšeným celkovým objemem krve, lepším růstem placenty a vyšší funkční kapacitou. Sportujícím ženám s postupujícím těhotenstvím klesla teplota jádra a práh začátku pocení. Ultrazvukové měření v druhém trimestru ukázalo také rychlejší růst placenty, ta měla po porodu větší povrch a byla porodem méně poškozená. Tím byl plod lépe chráněn proti případnému poškození při neočekávaných situacích [10]. Toto pozorování dokázalo, že pravidelné vytrvalostní cvičení před těhotenstvím i během něj působí příznivě na matku, plod i na průběh gravidity a porodu. 25

Během cvičení dochází ke změnám průtoku krve v orgánech. Do zatěžovaných svalů je přiváděno více krve, zatímco v některých vnitřních orgánech, které při cvičení tolik namáhány nejsou, je průtok krve dočasně omezen. Intenzívní cvičení omezuje přítok krve do dělohy až o 25 %. Plod však není výrazně ohrožen, protože je závislý hlavně na dodávce krve do placenty, a ta zůstává i při cvičení stálá [5]. Při zátěži se uvolňuje energie a teplo, proto může při cvičení dojít k hypertermii, což představuje riziko pro těhotnou i plod. Tento stav může na začátku těhotenství zvýšit riziko defektu plodu, později může způsobit předčasný porod [5]. Někteří odborníci uvádějí, že když někdo náhle skončí se sportem, můžou se vyskytnout určité problémy, např. zvýšení tlaku, zvýšení hladiny cholesterolu v krvi, rychlý přírůstek hmotnosti atd. Když žena cvičí a zvyšuje se její tepová frekvence (dále jen TF), dochází k mírnému zvýšení TF i u dítěte. Normální rozpětí TF je 120 až 160 tepů min. Pokud matka cvičí, zvyšuje se TF plodu na 144-148 tepů/min. Důležitý je poznatek, že čím je matka zdatnější, tím méně se mění TF plodu [5]. Mateřské cvičení také povzbuzuje plod k pohybům a tyto pohyby stimulují růst svalů, nervů a řady receptorů. Prokázalo se, že pohyby plodu jsou naprosto nezbytné k jeho odpovídajícímu růstu. Výhody cvičení v těhotenství: zvýšená aerobní zdatnost prevence nadměrného přírůstku váhy usnadnění porodu lepší poloha plodu prevence bolestí zad prevence gestačního diabetu zlepšení nálady a body image [2] 26

Rizika cvičení v těhotenství pro ženu: nadměrné zatěžování, zejména v prvním trimestru, i když jsou lepší výkony vyšší riziko chronické únavy [2] Rizika cvičení v těhotenství pro plod: hypoxie hypertermie hypoglykémie možnost vzniku předčasných kontrakcí, předčasného porodu, ovlivnění normálního vývoje [2] 1.4.6 ZÁSADY CVIČENÍ Cvičení v těhotenství velmi prospívá, musí se ale dodržovat určité zásady, abychom předešli všem rizikům, které ohrožují ženu i dítě. Při nedodržování těchto zásad může být cvičení pro oba nebezpečné. Mezi rizikové faktory cvičení v těhotenství patří potenciální příčina přehřátí a vzniku poranění, zhoršení koordinace, nesnadnost zaujímání pozice při cvičení, bolesti zad a pánve. Zvětšující se děloha, hmotnost a změna těžiště těla znamená vzrůstající tendenci k pádům. Dochází k uvolnění vazů díky kolujícímu estrogenu a relaxinu, což způsobuje zvětšenou kloubní pohyblivost. Proto jsou nevhodná cvičení švihová a hyperextenze. Nikdy neprotahujeme svaly do krajních poloh, vyhýbáme se krajní flexi a extenzi v kloubech, trhavým, nárazovým pohybům a prudkým změnám směru, necvičíme ve visu za ruce a cviky spojené s větším zakláněním a natahováním se vzhůru. Aby se začátkem těhotenství předešlo potratu a později předčasnému porodu vyvarujeme se cvičení, při kterém dochází opakovaně k nárazům těla na tvrdý 27

podklad (např. běh, různé poskoky a skoky). Nejvýhodnější je cvičit na podkladu, který tlumí nárazy a neklouže. Cvičební jednotka by měla trvat asi 45 minut, z toho vyšší intenzitou 20 30minut. Intenzita cvičení by neměla překročit 75% maximální tepové frekvence [6]. Před zahájením aktivity se přiměřeně rozcvičíme - klademe důraz na správnou techniku cvičení. Na konci postupně snižujeme aktivitu a opatrně protahujeme posilované svaly. Cvičit bychom měli alespoň půl hodiny po jídle, ne před spaním, jinak se tělo probudí a nebude schopno se uklidnit. Riziko při posilování těhotných je zadržení dechu u cvičení s velkou zátěží. Zvýší se nitrohrudní tlak, zhorší se podmínky pro návrat žilní krve do srdce a podmínky k přesunu krve do zatížených svalů. Toto může vést k omezení přítoku krve do dělohy a negativně ovlivnit plod. Z toho tedy vyplývá, že se musíme při tréninku soustředit na plynulé a pravidelné dýchání a vyvarovat se jakémukoliv přepínání. Samozřejmostí pro cvičení žen v těhotenství by mělo být lékařské vyšetření. Nároky na spotřebu kyslíku rostou s délkou těhotenství, proto jsou vytrvalostní aktivity stále obtížnější. Nemělo by dojít k přehřátí organismu, na které je citlivý zvláště mozek plodu. Nevhodné prostředí je zejména vlhké a teplé. Doporučení pro těhotné ženy: nezačínat s novým sportem zajistit, aby nedošlo k přehřátí, acidóze a dehydrataci dbát na dostatečný přísun tekutin na cvičení volit volné a lehčí oblečení nechodit do sauny či páry necvičit v teplém a vlhkém prostředí neprovozovat kontaktní sporty a sporty s možností pádů vhodné je cvičení, u kterého se zapojují velké svalové skupiny na začátku vždy postupně zahřát organismus, na konci pozvolna uklidnit 28

vyvarovat se prudkých změn poloh, rotačních cviků, manipulace s klouby a nadměrného protahování necvičit při horečce vyhnout se cvikům vleže, zvlášť ve třetím trimestru upřednostnit cviky o nízké intenzitě vyvarovat se dlouhodobého cvičení a odpočívání vleže na břiše zvolit stravu bohatou na sacharidy, aby došlo k nahrazení ztráty glykogenu ze svalů, a tak minimalizovat riziko fetální ketózy nejpozději ve třetím trimestru se vyhnout zvedání vah vyvarovat se cviků se zadržením dechu [2, 6, 15] Některým ženám se cvičení vůbec nedoporučuje. Například pokud mají slabší srdce, poruchu srdečních chlopní, u nichž je zvýšené riziko selhání srdce. Dále potom ty, které trpí krvácením dělohy nebo kýlou. U žen trpících anémií, poruchou štítné žlázy, cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem se doporučuje cvičení individuálně zvážit [15]. 29

1.5 VLIV CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ NA PSYCHIKU Cvičení ovlivňuje nejen fyzickou stránku člověka. Má vliv i na zlepšení řady psychických projevů, například na zlepšování depresí zatížené psychiky, na snižování úrovně úzkosti, zvyšování kladného sebehodnocení a posilování psychiky v boji se stresem. Sledováním vytrvalostních běžců se ukázalo, že je u nich nižší výskyt depresí než u ostatních. Hodně lidí, kteří pravidelně cvičí, potvrzuje, že se cítí volnější, svěžejší a mají méně úzkostí [7]. Pohyb ženu v těhotenství může povzbudit i uklidnit, pokud je zvolen správný typ, intenzita a frekvence. Důležité je, aby cvičení bylo voleno individuálně, vzhledem k etapám těhotenství a pocitům ženy. Cvičení vede k mírnému nárůstu krevní hladiny stresových hormonů (připravují organismus k vyššímu výkonu) a přirozených opiátů - endorfinů. Ty vyvolávají pocit klidu a dobré pohody při cvičení a po něm, radost a optimistické naladění. U těhotných prostupují tyto hormony placentou a způsobují podobné pocity u plodu. Proto podle některých odborníků může mít mateřské cvičení na dítě celoživotní dopad, protože už v bříšku se cvičením matky vytváří základy adekvátní reakce dítěte na stresové situace, se kterými se určitě v hojném počtu v životě střetne [5]. Vědci se stále více shodují na tom, že duševní život těhotné ženy má přímý vliv na vývoj plodu. Proto je nutné, aby žena byla v duševní rovnováze a vnitřní harmonii. Na usnadnění průběhu těhotenství příznivě působí radost ze splněné touhy po mateřství. Obava z rizikového těhotenství, které je stále častější, vyvolává stres. Psychiku ženy může vedle lékaře nebo psychologa ovlivnit i rehabilitační pracovník a cvičitel právě pohybem [1]. 30

2 CÍLE, ÚKOLY A HYPOTÉZY PRÁCE 2.1 CÍLE PRÁCE Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zda cvičení v těhotenství má vliv na psychiku ženy. Jako další cíle jsme si stanovili zjistit, jaký druh tělesné aktivity těhotné ženy provozují nejčastěji a jak často se pohybovým aktivitám věnují. 2.2 ÚKOLY PRÁCE Abychom mohli splnit hlavní cíl práce, zvolili jsme si tyto dílčí úkoly: studium odborné literatury sestavení dotazníku vyplnění dat dotazníků zpracování výsledků sestavení závěrů sepsání práce 2.3 HYPOTÉZY PRÁCE Hypotéza č. 1: Předpokládáme, že ženy, které cvičily pravidelně před otěhotněním, cvičí pravidelně i v těhotenství. Hypotéza č. 2: Předpokládáme, že většina žen cvičí v těhotenství proto, aby se udržela v dobré kondici. Hypotéza č. 3: Předpokládáme, že těhotné ženy se na cvičení těší a po cvičení mají většinou lepší náladu než před ním. Hypotéza č. 4: Předpokládáme, že těhotné ženy, které pravidelně cvičí, na sobě nepozorují časté změny emocí, pocity úzkosti a podobně. 31

3 METODIKA PRÁCE 3.1 POPIS ZKOUMANÉHO SOUBORU Zkoumaný soubor tvořilo 30 žen ve věku 24 37 let. Některé z nich pravidelně navštěvovaly zařízení zabývající se cvičením těhotných žen. Některé ženy žádné takovéto zařízení nenavštěvovaly. 3.2 POUŽITÉ METODY Sběr podkladů a informací pro tuto práci jsme uskutečnili pomocí dotazníků (Badinová, 2007). Dotazník obsahoval otázky otevřené i uzavřené, otázek bylo celkem 13. První část otázek sloužila k zjištění všeobecných informací o těhotných ženách, druhá část se pak týkala přímo cvičení v těhotenství a jeho vlivu na psychiku ženy. 3.3 ORGANIZACE PRÁCE Nastudování odborné literatury probíhalo od října 2007 do února 2008. Dotazníky byly připraveny během měsíce října 2007. Od listopadu 2007 do ledna 2008 probíhalo vyplňování dat. Část dotazníků byla vyplněna v Brněnských agenturách, které se zabývají cvičením těhotných žen. Zbytek dotazníků vyplnily náhodně vybrané nastávající maminky mimo tyto agentury. Všechny ženy vyplňovaly dotazníky ihned na místě. Následovalo zpracování výsledků v únoru 2008 a sestavení závěrů v tomtéž měsíci. Práce byla sepsána od února do dubna 2008. 32

4 VÝSLEDKY PRÁCE K dispozici jsme měli 30 vyplněných dotazníků. Celé znění dotazníku obsahuje Příloha č. 1. První tři otázky sloužily ke zjištění základních údajů o těhotných ženách. Další otázky se pak týkaly přímo cvičení v těhotenství a vlivu cvičení na psychiku ženy. 1. otázka: Jaký je váš věk? Respondentky měly věk v rozmezí 24 37 let. Průměrný věk byl 30 let. 2. otázka: Kolikáté těhotenství prožíváte? Z 30 dotazovaných prožívala většina první těhotenství - 21 žen, druhé těhotenství prožívalo 8 žen a třetí jedna žena. 3. otázka: V kolikátém měsíci těhotenství jste? Dotazované ženy byly od 3. do 8. měsíce těhotenství: 3 těhotné byly ve 3. měsíci, 4 ženy ve 4. měsíci, 4 ženy v 5. měsíci těhotenství, nejvíce žen 11, prožívalo 6. měsíc, 6 žen bylo v 7. měsíci a 2 osoby v 8. měsíci těhotenství. 4. otázka: Cvičíte pravidelně? Tady měly ženy možnost výběru ze 3 odpovědí ano, ne, chtěla bych, ale nemůžu. Většina, 21 žen, v těhotenství pravidelně cvičila, pravidelně necvičilo 8 těhotných žen. Jedna žena na doporučení lékaře necvičila, i když by chtěla. Počet odpovědí k jednotlivým možnostem uvádí tab. 1. 33

Tab. 1: Pravidelnost cvičení Odpověď: Počet odpovědí: ANO 21 NE 8 CHTĚLA BYCH, ALE NEMŮŽU 1 5. otázka: Pokud ano, jak často cvičíte? Na tuto otázku odpovídalo pouze 21 žen, které na předchozí otázku odpověděly ano, tedy ženy cvičící v těhotenství pravidelně. Nejčastěji cvičily dvakrát týdně 9 respondentek, více než dvakrát týdně cvičilo 5 žen, odpověď - asi jednou za týden, zaškrtlo 7 nastávajících maminek a žádná necvičila méně než jednou týdně (tab. 2). Tab. 2: Množství pohybových aktivit za týden Odpověď: Počet odpovědí: Méně než jednou týdně 0 Asi jednou týdně 7 Dvakrát týdně 9 Více než dvakrát týdně 5 6. otázka: Jakou pohybovou aktivitu provozujete? Na tuto otázku už odpovídaly i ženy, které pravidelně necvičí. Z nabízených možností mohly vybrat více odpovědí (tab. 3). Nejčastější pohybovou aktivitou dotazovaných žen byla chůze, kterou provozovalo 26 respondentek, a cvičení na velkých míčích 21 žen. Další z nabízených možností, plavání, zaškrtlo 8 těhotných, 2 ženy cvičily speciální aerobic a jedna žena jógu (graf 1). Jako jinou pohybovou aktivitu uvedly 3 ženy: lehké posilovací cviky, rotoped, posilování zádových svalů a svalů noh ve fitness centru, protahovací a posilovací cvičení. 34

Tab. 3: Provozování pohybových aktivit Odpověď: Počet odpovědí: Plavání 8 Chůze 26 Cvičení na velkých míčích 21 Speciální aerobic 2 Jóga 1 Jiná pohybová aktivita 3 Počet odpovědí 30 25 20 15 10 5 0 plavání chůze velké míče speciální aerobic jóga jná pohybová ativita Typ pohybové aktivity Graf 1: Provozování pohybových aktivit 7. otázka: Cvičila jste před tím, než jste otěhotněla? Dotazované ženy si mohly vybrat odpověď ze 3 možností. Čtrnáct z nich pravidelně před otěhotněním cvičilo, dvanáct žen cvičilo občas a čtyři respondentky necvičily před těhotenstvím (tab. 4). 35

Tab. 4 Cvičení před těhotenstvím Odpověď: Počet odpovědí: Ano, pravidelně 14 Ano, občas 12 Ne 4 Zde ženy rozdělíme na dvě skupiny, podle toho, jak odpověděly na 4. otázku, zda cvičí pravidelně v těhotenství. Tab. 5: Cvičení před těhotenstvím 2 Odpověď: Počet odpovědí ženy, které cvičí pravidelně Počet odpovědí ženy, které pravidelně necvičí Ano, pravidelně 11 3 Ano, občas 8 4 Ne 2 2 Z tab. 5 vyplývá, že z 21 žen, které cvičí v těhotenství pravidelně, jich pouze 11 cvičilo pravidelně i před otěhotněním, 8 z nich cvičilo občas a 2 ženy necvičily. Z 9 žen, které necvičí pravidelně v období těhotenství, 3 ženy před graviditou cvičily pravidelně, 4 občas a 2 necvičily před těhotenstvím ani v těhotenství. 8. otázka: Co Vás ke cvičení vede? Zde měly nastávající maminky možnost opět vybrat jednu nebo více z pěti nabízených odpovědí. Kvůli dobrému pocitu cvičí 16 žen, 8 respondentek navštěvuje cvičení z důvodu setkávání se s jinými maminkami. Proto, že chce udělat něco pro sebe a své dítě, provozuje pohybové aktivity 24 žen, 14 osob cvičí v těhotenství z důvodu udržení dobré kondice a 2 nastávající maminky označily odpověď jiný důvod, pod kterou napsaly - baví mě to, pohyb ke svému životu potřebuji. Přehled odpovědí znázorňuje tab. 6 a graf 2. 36

Tab. 6: Důvod cvičení Odpověď: Počet odpovědí: Mám z toho dobrý pocit 16 Při cvičení se setkávám s jinými maminkami 8 Chci udělat něco pro sebe a své dítě 24 Chci se udržet v dobré kondici 14 Jiný důvod 2 30 Počet odpovědí 25 20 15 10 5 0 dobrý pocit setkávání s maminkami něco dobrého pro sebe a dítě udržení dobré kondice jiný důvod Důvod cvičení Graf 2: Důvod cvičení 9. otázka: Poradila jste se o cvičení se svým lékařem? Většina žen (19) se o cvičení se svým lékařem poradila, ale 11 nastávajících maminek, tento problém s lékařem nekonzultovalo (tab. 7). Tab. 7: Konzultace s lékařem Odpověď: Počet odpovědí ANO 19 NE 11 37

10. otázka: Těšíte se na cvičení? Tab. 8 znázorňuje odpovědi na tuto otázku. Dělíme zde respondentky opět do dvou skupin. Pravidelně cvičící ženy v těhotenství se na pohybové aktivity většinou těší, z 21 jich takto odpovědělo19, zbylé 2 se někdy těší a někdy ne. Žádná z nich na tuto otázku neodpověděla NE. Druhá skupina pravidelně necvičících žen se ve 4 případech těší, v 1 případě netěší a 4 ženy se někdy těší, jindy ovšem ne. Z celkových výsledků dotazníku tedy jasně vyplývá, že většina respondentek (23) se na cvičení těší. Tab. 8: Těšení se na cvičení Odpověď: Počet odpovědí Počet odpovědí Celkem ženy, které cvičí pravidelně ženy, které pravidelně necvičí ANO 19 4 23 NE 0 1 1 NĚKDY ANO NĚKDY NE 2 4 6 11. otázka: Máte po cvičení většinou lepší náladu než před ním? Lepší náladu po cvičení má 16 z pravidelně cvičících žen a 5 z těch, které necvičí pravidelně. Pět žen cvičících a čtyři necvičící pravidelně nemají po sportovní aktivitě lepší náladu (tab. 9). Tab. 9: Nálada po cvičení Odpověď: Počet odpovědí ženy, které cvičí pravidelně Počet odpovědí ženy, které pravidelně necvičí Celkem ANO 16 5 21 NE 5 4 9 38

12. otázka: Pozorujete na sobě časté změny emocí, pocity úzkosti a podobně? Tab. 10 nám znázorňuje počet odpovědí na tuto otázku: Většina pravidelně cvičících žen na sobě nepozoruje časté změny emocí, pocity úzkosti a podobně, z 21 tak odpovědělo 19, zbylé 3 ženy tyto pocity mají. U necvičících pravidelně byly výsledky téměř vyrovnané 5 žen tyto pocity má a 4 ženy na sobě tyto změny nepozorují. Tab. 10: Časté změny emocí Odpověď: Počet odpovědí ženy, které cvičí pravidelně Počet odpovědí ženy, které pravidelně necvičí Celkem ANO 3 5 8 NE 18 4 22 13. otázka: Myslíte si, že pravidelné cvičení má vliv na Vaši psychiku? Z první skupiny, pravidelně cvičících, si 17 dotazovaných žen myslí, že pravidelné cvičení má vliv na jejich psychiku, 4 ženy si toto nemyslí. Z druhé skupiny, necvičících pravidelně, se domnívá 5 žen, že cvičení na jejich psychiku působí a 4 si myslí, že nepůsobí (tab. 11). Tab. 11: Vliv cvičení na psychiku Odpověď: Počet odpovědí ženy, které cvičí pravidelně Počet odpovědí ženy, které pravidelně necvičí Celkem ANO 17 5 22 NE 4 4 8 39

Pokud ano, jaký vliv? Na tuto otázku ženy odpověděly: dobrý vliv po každém pohybu se cítím uvolněná a v lepší náladě cítím se lépe psychicky i fyzicky odreagování od běžných starostí pozitivní myšlení pociťuji radost a uspokojení, že konám něco dobrého pro své tělo a tím pádem i pro dítě pozitivní vliv lepší nálada radost, uvolnění jsem klidnější, pevnější odpočinek, relaxace, dobití energie dobrá nálada, pohoda mám lepší pocit, jsem šťastnější dobrá nálada, elán a chuť do různých činností, zklidnění pocit, že jsem něco udělala, aby bylo lépe cítím se dobře, mám dobrou náladu vím, že něco dělám pro sebe, takže dobrý pocit jsem v pohodě, budu připravená na porod uvolnění, relaxace 40