HCO 3. CaCO 3. Geologický obrat na Zemském povrchu. Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny

Podobné dokumenty
Litosféra a zemská kůra

Environmentální geomorfologie

Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání

Půda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

Základy pedologie a ochrana půdy

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě:


Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Pedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Kolekce 20 hornin Kat. číslo

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

HORNINY. Lucie Coufalová

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

Úvod do praktické geologie I

Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Základy geologie pro geografy František Vacek

horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

CZ.1.07/1.1.00/

MECHANIKA HORNIN A ZEMIN

Tělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Vnitřní geologické děje

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HORNINY

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN

05 Biogeochemické cykly

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Metamorfované horniny

METAMORFOVANÉ HORNINY

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách

Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Geologie Horniny vyvřelé

VY_32_INOVACE_ / Horniny Co jsou horniny

Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě

Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob

Solné rekordy. Úkol 1a: Na obrázku 1 jsou zobrazeny nejdůležitější soli. Napiš vzorce kyselin, od nichž se tyto soli odvozují.

SOLI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Dokumentace průzkumných děl a podzemních staveb

Základy pedologie a ochrana půdy

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

Sedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

NEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin.

3. SULFIDICKÉ DŮLNÍ ODPADY

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY NEROSTY. HORNINY. PŮDA

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složením a vlastnostmi hornin. Materiál je plně funkční pouze s

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Koncepční model proudění podzemních vod založený na korelaci hydrochemických a hydrogeologických dat, provincie Dorno Gobi, Mongolsko

ZVĚTRÁVÁNÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

Geopark I. Úvodní tabule

Úprava podzemních vod

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

NÁZVOSLOVÍ SOLÍ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

Nejdůležitější kationty ve vodách

Metamorfóza, metamorfované horniny

Chemické složení Země

Koncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech

Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Název materiálu: Vnější geologické děje a horniny usazené

PC: Taxonomie lesních půd

Sorpční charakteristiky půdy stanovení KVK podle Bowera, stanovení hydrolytické acidity, výpočet S,V

Oxidy. Křemen. Křišťál bezbarvá odrůda křemene. Růženín růžová odrůda. křemene. Záhněda hnědá odrůda křemene. Ametyst fialová odrůda.

Geologie-Minerály I.

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Transkript:

Litosféra

Geologický obrat na Zemském povrchu Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny HCO 3 - Silikátové minerály (křemičitany) CaCO 3 - Vyvřeliny + kyseliny SEDIMENTY sedimentární horniny + slané oceány

Vztah mezi křemičitanovými a uhličitanovými cykly na povrchu Země Dlouhodobé řízení atmosférického CO 2 je dosaženo rozpouštěním CO 2 v povrchových vodách a podílem na zvětrávání hornin. C se dostává do oceánů jako HCO - 3 a je zahrabán jako část uhličitanových usazenin v oceánské kůře. CO 2 je uvolněno zpět do atmosféry, když jsou tyto horniny metamorfovány (přeměněny) při vysokých teplotách a tlaku v hlubinách Země. 1 cyklus = 100-200 mil. let

Celkový cyklus hornin Zvětrávání a eroze vyzdvižení Usazování v oceánech sedimenty Vyvřelé horniny Tlak & teplota vyzdvižení vyzdvižení sedimenty Převrstvování a cementace tuhnutí Magma tání Metamorf. horniny Tlak & teplota

Posloupnost vzniku,snižování teploty - + stabilita zvětratelnost + + Posloupnost vzniku vyvřelých minerálů v průběhu ochlazování a krystalizace magmatické taveniny (lávy) Bowenova reakční řada tmavé světlé olivín pyroxen amfibol biotit K živec muskovit křemen Ca plagioklas Na plagioklas Otázky: Čím se vyznačují snadno zvětratelné minerály? Proč hrají HCO - 3 ionty nejdůležitější roli ve zvětrávání? Ultrabazické magmatity bazické magmatity Neutrální magmatity Kyselé magmatity Granity = žuly (obsah draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene)

Zvětrávání hornin - vznik půdotvorného substrátu a půdy mechanické - mechanické změny, rozpad, změny velikosti, ale ne ve složení (vede k erozi) zvýšení specifického povrchu zvětší se reaktivita částic vzniknou cesty pro vodu chemické působením vody a kyselin se uvolňují ionty, které jsou dostupné pro rostliny nebo jsou odnášeny vodou biologické Rychlost zvětrávání závisí na chemickém složení hornin, teplotě, srážkách Typy zvětrávání většinou probíhají společně, jejich podíl záleží na oblasti polární - chybí cirkulující voda hlavně mechanické tropické - intenzivní chemický rozklad hornin (až 200 m)

vliv mechanického zvětrávání

vliv biologického zvětrávání Source: Runk/Schoenberger/Grant Heilman

Chemické zvětrávání = rozpouštění minerálů obsažených původní hornině a tvorba nových minerálů nebo vyplavování, postupně vzniká půda www.gly.uga.edu/railsback/1121lxr21.html

základní reakce chemického zvětrávání Rozpouštění CO 2 ve vodě H 2 CO 3 H 2 CO 3 H + + HCO 3 - Zvětrávání karbonátových hornin (např. vápenců), CaCO 3 + H 2 O + CO 2 ===> Ca(HCO 3 ) 2 Oxidace Chemické reakce při kterých látky ztrácejí elektrony Důležité při rozkladu mafických minerálů (= tmavé minerály bohaté Fe a Mg; slídy, amfiboly, pyroxeny, olivín)

Oxidace silikátů (Rezavé zabarvení bazických magmatitů)

oxidace sulfidických rud (pyrit na hnědel) 2FeS 2 + 7O 2 + 2H 2 O ===> 2FeSO 4 + 2H 2 SO 4 4FeSO 4 + O 2 + 10H 2 O ===> 4Fe(OH) 3 + 4H 2 SO 4 Obr: oxidace pyritu (FeS 2 ) na hnědel (limonity, Fe 2 O 3. xh 2 O; směs oxidů a hydroxidů železa)

Karbonatizace křemičitanových hornin Feldspar= živec Limestone = vápenec

Hydrolýza H + a OH - Reakce látek s vodou Ionty vody zamění různé ionty v minerálu Př. Křemičité horniny se mění na jílové minerály Hydrolýza silikátů H+ + Na[AlSi 3 O 8 ] + 7H 2 O ===> Al(OH) 3 + Na+ + 3H 4 SiO 4 Mineralizace organických sedimentů CH 2 O + O 2 CO 2 + H 2 O Chemická sedimentace Ukládání minerálů z roztoků, které obsahují převážně produkty zvětrávání. Ca(HCO 3 ) 2 ===> CaCO 3 + CO 2 + H 2 O

vápenec Biotransformace organismy produkují tzv. biogenní minerály, které se stávají součástí jejich organismu. karbonáty vápníku (kalcit, aragonit), fosforečnany vápníku (apatit, francolit) vodnatý oxid křemičitý (opál). Biogenní magnetit (redukcí Fe) nebo sulfidy Fe stromatolity Biogenní magnetit Fosforečnan vápenatý a oxalat vapenatý

Zvětrávání hornin obsahujících fosfor Ca 5 (PO 4 ) 3 OH + 4 H 2 CO 3 ===> 5 Ca 2+ + 3HPO 4 2- + 4HCO 3 - + H 2 O Primární fosforečnany (apatit) Vazba do organismů Sekundární fosforečnany Otázka: Jak si rostliny zpřístupňují P? http://www.sesl.com.au/fertileminds/200909/understanding_p_fertilisers.php

Zvětráváním se uvolňují živiny do roztoku a vznikají sekundární minerály 1. Zvětrávání a uvolňování prvků do povrchových vod v ekosystémech na silikátových horninách: Ca>Na>Mg>K>Si>Fe>Al Snižující se koncentrace 2. Pohylivost iontů: Na +1 a K +1 > Mg +2 a Ca +2 > Al +3 a Fe +3 Otázka k samostudiu: Co je to chelatizace a jakou roli hraje při zvětrávání (str. 95)?

Vznik jílových (sekundárních) minerálů ze silikátových minerálů Vznik z primárních křemičitanů Kyselé zvětrávání (sialitické) Primární křemičitany (muskovit, 2:1) Suché a studené podnebí malé ztráty K Neutrální nebo alkalické zvětr. (feralitické) Illit Montmorilonit kyselé zvětr. Kaolinit Teplé a vlhké podnebí sesquioxid Podnebí mírného pásu ztráty Si 4+

montmorilonit, illit 20µm kaolinit chlorit 100µm 100µm

Botnání (smršťování) jílu

Kationtová výměnná kapacita (KVK, CEC) Jílové minerály - negativní náboj přitahují kationty, podobnou roli i organická hmota celkový negativní náboj půdy vyjadřován v meq/100g =CEC) Obecné pravidlo výměny kationtů: Al 3+ > H + > Ca 2+ >Mg 2+ > K + > NH 4 + > Na + Snižující se pevnost vazby Otázka: co jsou to bazické kationty?

Sesquioxidy & organická hmota střídavý náboj podle ph nízké ph kladný náboj Vysoké ph záporný náboj Schopnost vázat anionty (aniontová výměnná kapacita) Obecné pravidlo výměny aniontů: PO 4 3- > SO 4 2- > Cl - > NO 3 - Snižující se pevnost vazby

Vliv klimatu na zvětrávání

Hlavní faktory ovlivňující zvětrávání Rychlost zvětrávání pomalé rychlé vlastnosti matečné horniny rozpusnost minerálů ve vodě malá střední velká struktura horniny neporušená malé trhliny rozdrobená podnebí srážky nízké střední vysoké teplota nízká střední vysoká přítomnost/nepřítomnost půdy a vegetace mocnost půdy hornina malá velká obsah organické hmoty nízký střední vysoký doba expozice krátká střední dlouhá

Chemické zvětrávání vede k: Destrukci primárních hornin a minerálů Tvorbě křemičitanového písku, který se hromadí v půdě Tvorbě sekundárních minerálů jílů/sesquioxidů (obsah hlavně Al a Fe, ale také Si 4+, Ca 2+,Mg 2+, někdy i K +, Na + v závislosti na zvětrávání) Ochuzování o Si 4+, Ca 2+, Mg 2+, někdy i K +, Na + v závislosti na zvětrávání Vymývání HCO 3 - do spodních vod tvorbě vápenatých konkrecí v suchém podnebí Tvorba roztoku H 2 SO 4 a oxidů Fe při zvětrávání pyritu

Půdní profil O horizont organický horizont složený hlavně z rostlinného opadu v různých stupních rozkladu, je dobře rozeznatelná struktura jednotlivých úlomků organické hmoty. A horizont povrchový složený z rozloženého, amorfního organického materiálu, který je promíchán s minerálními částicemi, má tmavé zabarvení. Z tohoto horizontu bývají organické látky vymývány do spodních vrstev. B horizont - minerální horizont, chudší na organickou hmotu, světlejší než A horizont. V podzolech se mezi A horizontem a B horizontem tvoří eluviální E horizont, ze kterého dochází k vymývání organické hmoty a kationtů, které se pak hromadí ve svrchní části B horizontu. E horizont je světle šedý. C horizont- částečně zvětralá hornina, skeletovitý. matečná hornina Matečná hornina ovlivňuje půdní texturu (na horninách s vysokým obsahem křemene vznikají písčité půdy), a chemické složení půdního roztoku.

atmosféra biosféra PEDOSFÉRA litosféra hydrosféra Složení půdy

Vývoj půdy v čase Věk (roky) 0 10 100 1000 10 000 100 000 Matečná hornina

Vliv topografie na rozvoj půd

rovník Roční srážky Teplota Rovníkové a tropické deštné lesy savany Poště a polopouště louky (stepi) Temperátní zóna, smíšené a jehličnaté lesy Arktická oblast a tundra 1800 mm 40ºC 30ºC srážky Teplota 30 zem. šířky Evaporace 20ºC 600 mm 10ºC Deštný les Hornina na/ nebo blízko povrchu poušť Evropa a USA Zvětšující se hloubka zvětrávání Málo živin, tenká org.vrstva Zvětrávání do hloubky (~40-50 m hluboký profil) půda půda Matečná hornina Význam vlivu klimatických faktorů, rovník póly

laterite pedocal pedalfer Vlhké tropy Stepi a savany Mírný pás, půda neopadavého lesa

Světové půdní typy podle klasifikace FAO http://www.fao.org/ag/agl/agll/wrb/soilres.stm

Ohrožení půd lidskou činností

http://www.theglobaleducationproject.org/earth/food-andsoil.php

Arktické půdy SOC in arctic tundra soils: 400 Gt do 1 m 747 Gt do 3 m C pool in atmosphere: 730-760 Gt

Předpověď odtávání permafrostu Rozloha permafrostu (-30%) Průměrná roční T 60 60 Koven CD (2011) PNAS 108,14769- Hloubka aktivní vrstvy (v létě roztává)

Rusko, Kolyma - tající permafrost

Ohrožení půd = srovnání