Poznání a ochrana monastick ch památek u nás

Poznání a ochrana monastick ch památek u nás Zdenûk CHUDÁREK Obr. 1. Îìár nad Sázavou, b val cisterciáck klá ter, kaple sv. Markéty u brány, fiez, stav po dokonãení stavby v roce 1703 (nahofie) a stav ve druhé polovinû 19. století po pfievedení kaple do vlastnictví obchodníka (dole). Vyhodnocení stavebního v voje. (Kresba Z. Chudárek, 1991) Obr. 2. Îìár nad Sázavou, b val cisterciáck klá ter, kaple sv. Markéty u brány, jiïní pohled, stav po dokonãení stavby v roce 1703 (nahofie) a stav ve druhé polovinû 19. století po pfievedení kaple do vlastnictví obchodníka (dole). Vyhodnocení stavebního v voje. Ztrátou pûvodní funkce dochází k degradaci památky ãasto aï do stavu, kdy si její kulturní hodnotu neuvûdomujeme. (Kresba Z. Chudárek, 1991) 1 2 Poznámky k v zkumu a hodnocení monastick ch památek Úãinná ochrana monastick ch památek, které jsou v znamnou souãástí na eho kulturního dûdictví, mûïe vycházet jen z jejich dostateãného poznání. Od poãátku 90. let 20. století byla fieholním spoleãenstvím a jejich sídlûm vûnována rozsáhlá odborná i populární literatura, jejíï vydání je ãasto spojené s obnovou fieholního Ïivota po roce 1989. 1 S touto vlnou zájmu o fieholní Ïivot souvisí fiada odborn ch prací, zab vajících se památkov mi hledisky. Je v ak nutné konstatovat, Ïe pfies prohloubení poznání monastick ch památek jsou dodnes citelné nedostatky ve vnímání jejich hodnot, ale nûkdy chybí i základní pfiedpoklad pro jejich hodnocení, a to jejich identifikace. S ohledem na dosavadní nízk stupeà poznání mohou b t pfii dne ním rozhodování zpûsobeny chyby, jejichï niãiv dopad pozná aï budoucnost. âast m jevem, kter ohroïuje památkové hodnoty monastick ch areálû, je stavební invaze obcí, pûvodnû vût inou vznikl ch jako laické zázemí tûchto monastick ch sídel. U nûkter ch monastick ch areálû nebo jejich ãástí a zvlá tû u jejich pfiírodního prostfiedí do lo k vysokému stupni urbanistické restrukturalizace vãetnû nového trasování dopravní sítû. Trasování komunikací vy ího v znamu pfies území tûchto areálû znamená z památkov ch hledisek v zásadû nevratné, vysoce negativní fie ení. V minulosti uvnitfi monastick ch areálû také vznikaly stavební úpravy i celé novostavby, které mûly pouze provizorní v znam. Jejich utilitární a ãasto i pauperitní architektonická podoba odpovídala úãelu, pro kter byly vystavûny. Ty v ak pfietrvávají a ãasto jsou dnes vnímány jako integrální souãást tûchto areálû. Ná obraz památky tvofií souãasné Ïivotní prostfiedí, tedy to, v ãem Ïijeme, co ovlivàuje na e proïitky a zku enost a co od narození povaïujeme za správné a dané. Chyby minulosti, které stále ukrajují na hodnotû daného historického prostfiedí, ãasto nevnímáme, jsou mimo na i zku enost. VáÏné chyby pfiitom nastolují dlouhodob proces vedoucí nûkdy aï k zániku poznan ch i skryt ch hodnot. Rozpoznání památkové hodnoty zkoumaného objektu neznamená, Ïe je automaticky nastolena cesta k záchranû a jeho plnohodnotnému návratu do Ïivota. Úspûch záleïí na fiadû faktorû, z nichï nejdûleïitûj í je faktor osvûtov, tedy potfieba pfiesvûdãit spoleãnost, Ïe obnova památkov ch hodnot je pro ni dûleïitá. Zásadní v znam má proto i nadále vedle poznání hodnot i umûní zprostfiedkovat jejich zakotvení do spoleãenského povûdomí. Pfiedmûtem zkoumání monastick ch areálû metodou v památkové péãi nejvíce frekventovanou stavebnû-historick m prûzkumem jsou hlavnû hodnoty architektonické a hodnoty umûleck ch dûl, kter mi jsou tyto areály vybaveny. Metodika stavebnû-historického prûzkumu, která Poznámky 1 P. VLâEK, P. SOMMER, D. FOLT N: Encyklopedie ãesk ch klá terû, Praha 1997; D. FOLT N a kolektiv: Encyklopedie moravsk ch a slezsk ch klá terû, Praha 2005. 100

3 4 vychází z modelu ovûfieného praxí Státního ústavu pro obnovu památkov ch mûst a obcí v 50. 80. letech 20. století, uplatàovala v hodnocení pfiedev ím kritérium stáfií. To je tû v 70. letech bylo zcela vûdãí. Oznaãení konstrukcí zelenou nebo Ïlutou barvou, tedy identifikování konstrukcí do 19. a 20. století, znamenalo poukázku k jejich likvidaci. Pozdûji na v znamu získalo hodnocení architektonické. Je moïné konstatovat, Ïe v souãasné dobû pfii vyhodnocování v sledkû stavebnû-historick ch prûzkumû u hodnotov ch kritérií pfievládá umûnovûdn pohled. Opomíjí se tak do znaãné míry historická hodnota areálû jako ekonomick ch, kulturních a sociálnû-ideov ch celkû, které ve své dobû mûly zásadní vliv na kulturní a hospodáfisk rozvoj kfiesèanské Evropy. Pfiipomínání tûchto náboïensk ch a kulturních v chodisek má pro globalizovanou Evropu stále vût í v znam. V zkumy monastick ch areálû, jejich zanikl ch i existujících stavebních objektû, mohou b t v tomto smûru velmi pfiínosné a je moïné oãekávat, Ïe o nû v budoucnosti bude vy í zájem. Pfiedpokladem v ak je, Ïe nûkteré monastické objekty vãetnû sv ch základov ch partií do té doby zcela nezaniknou anebo jejich v povûdní hodnota nebude v raznû sníïena masivními pfiestavbami. Aby k tomu nedo lo, chybí nûkdy základní pfiedpoklad. Mnohdy památkovû chránûné monastické objekty a území, na nûmï se nacházejí, nejsou povaïovány za souãást areálû nebo není jejich v znam docenûn a stojí tak stranou odborného zájmu. To se do znaãné míry t ká pfiedev ím pûvodních hospodáfisk ch a provozních objektû a historick ch vodohospodáfisk ch systémû, které se vymykají umûnovûdn m hodnotov m kritériím. Z hlediska komplexnosti poznání je na vy í metodické úrovni archeologick v zkum, kter zkoumá nejen nálezovou situaci zji tûn ch stavebních konstrukcí, ale tradiãnû se také zab vá artefakty hmotné kultury. Ke kodû vûci obû disciplíny, a to stavebnû-historick prûzkum i archeologick v zkum sledující shodné cíle, kter mi je prohloubení poznání, dostateãnû nespolupracují. V souãasné dobû je stále aktuálnûj í, s ohledem na pokraãující ztráty dosavadního památkového fondu, operativní dokumentace provádûná v souvislosti se stavebními ãinnostmi. Tyto dokumentace mohou mít na dlouhou dobu jedineãnou v povûdní hodnotu a v pfiípadû zániku budovy nebo její ãásti unikátní v znam. Jednotlivé objekty monastick ch areálû jsou ãasto zkoumány a analyzovány oddûlenû, a to jednak z hlediska stanoven ch priorit a jednak Obr. 3. Îìár nad Sázavou, b val cisterciáck klá ter, pûdorys areálu, stav pfied prvním zru ením klá tera v roce 1607. Vyhodnocení stavebního v voje a funkce budov a uïitn ch ploch. (Kresba Z. Chudárek, 1990) Obr. 4. Îìár nad Sázavou, b val cisterciáck klá ter, pûdorys areálu, stav po konsolidaci klá tera v letech 1638 1689. Pro objektivní poznání stavebního v voje monastick ch areálû a jeho provoznû funkãních zón je nezbytné zkoumat areál jako celek bez ohledu na souãasné majetkové vztahy. (Kresba Z. Chudárek, 1990) s ohledem na potfieby jednotliv ch investorû. Areály patfií mnohdy nûkolika vlastníkûm, ktefií preferují rûzné zájmy. U jednotliv ch objektû je tak analyzován jejich stavební v voj a jsou objektivizovány i jeho architektonické hodnoty, ale nejsou vyhodnoceny souvislosti s ostatními objekty areálu, s nimiï tyto budovy tvofií historicky provoznû a organizaãnû jednotn celek. Pfii tomto zpûsobu hodnocení mohou uniknout zji tûní, která mají pro poznání dûjin areálu klíãov v znam, anebo nedocenûním úãelu nûkter ch, na první pohled bezv znamn ch vodohospodáfisk ch zafiízení mû- Ïe dojít k fatálnímu ohroïení dal ích staveb. Pro objektivní poznání monastick ch areálû je dûleïité jejich v zkum zamûfiit i na urãení pûvod- 101

Obr. 5. Plasy (okres PlzeÀ-sever), b val cisterciáck klá - ter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní prûãelí, operativní dokumentace objevného nálezu románského prûãelí, dokumentace nálezové situace (v místech zcela degradované a odstranûné barokní omítky). (Kresba Z. Chudárek, 2004) Obr. 6. Plasy (okres PlzeÀ-sever), b val cisterciáck klá - ter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní prûãelí. Dodateãná operativní skica nálezové situace po sejmutí litinové desky nad vstupním portálem vedla k rozpoznání zásadní úpravy prûãelí ve 14. století. (Kresba Z. Chudárek, 2005) Obr. 7. Plasy (okres PlzeÀ-sever), b val cisterciáck klá - ter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní prûãelí. Nález románského monumentálního portálu ze tfietí ãtvrtiny 12. století s pûvodním reliéfním tympanonem (do nûhoï je jako do montáïního otvoru vloïen portál z roku 1666) je rovnûï v sledkem operativní dokumentace, spojené s cílen m v zkumem, stav pfied statickou konsolidací, která podmiàuje dokonãení v zkumu. (Foto Z. Chudárek, 2005) 5 7 6 102

ního úãelu jednotliv ch prostorû, budov a funkãních území a provoznû dispoziãních vazeb, které vycházejí z organizace Ïivota dané fieholní komunity, formované fiádov mi pfiedpisy a regulativy. Vhodnou pomûckou pro systémové poznání v voje jednotliv ch funkãních zón v celé historii monastického areálu, tedy nejen v dobách oblíben ch v dosavadním bádání, je grafické vyhodnocení postupn ch fází podoby areálu s vyznaãením funkãních a provoznû dispoziãních schémat. Tomuto v zkumu je nezbytné podrobit pro pochopení v vojov ch souvislostí i ty ãásti areálû, které byly jiï v minulosti zcela restrukturalizovány, napfiíklad do mlad í obytné nebo industriální zástavby, a jeï dnes vnímáme spí e negativnû. Základním pfiedpokladem pro systémové vyhodnocení areálu je znalost fiádov ch typologick ch zásad, které jsou pro rozsah a podobu monastického areálu, respektive klá tefii tû zásadní. Pfiitom je nutné mít na zfieteli, Ïe pûvodní rozsah klá tefii tû ani úãel jednotliv ch objektû nemusel b t stál. V kritick ch obdobích, pfiedev ím po husitsk ch válkách aï do doby rekatolizace, byly nûkteré oslabené fieholní komunity soustfiedûny v náhradních prostorách (v opatsk ch domech nebo v fieholních nemocnicích) a neudrïované konventní budovy byly spolu s dal ími objekty vystaveny postupnému zániku. Pfiitom v ak základní funkãní sloïky území areálû a jejich provozní vztahy musely b t v souladu s fiádov mi pfiedpisy zachovány. Pfii pozdûj ím stavebním rozvoji monastick ch areálû do rezidenãních sídel byly jejich pûvodní hranice ãasto pfiekraãovány v stavbou nov ch reprezentaãních budov. Ale i tehdy byly plnû respektovány fiádové regulativy reflektující pûvodní typologická pravidla. Pro poznání provozních a prostorov ch promûn monastick ch areálû v prûbûhu ãasu jsou velmi dûleïité dostupné poznatky, které vypovídají o organizaci v stavby, technologick ch postupech a pfiedev ím o dispoziãnû provozních zásadách pro prostorové uspofiádání monastick ch areálû v dobû jejich zaloïení. Jednotlivé fiády uïívaly jednotné postupy. Proto je moïné pro zkouman areál hledat analogie, a to nejen architektonicko-formální, ale pfiedev ím typologicko-provozní a technologické, v poznateln ch pfiípadech u v ech historick ch evropsk ch fieholních domû shodného fiádu, ale do znaãné míry i shodné fiehole. Poznámky ke specifice památkové ochrany monastick ch památek Co je tedy specifické pfii ochranû hodnot monastick ch památek? VÏdyÈ fieholní domy mají také fasády a stfiechy, pfiípad od pfiípadu obdobné jako jiné kulturní památky. Existují kostely, ml ny, opevnûní, pivovary, zámecké budovy nûkdy k nerozeznání od rezidenãních prelatur, které nemají s monastickou architekturou nic spoleãného, a pfiece jsou témûfi identické. Hodnota monastického areálu je pfiedev ím v jeho neopakovatelném a nenahraditelném celku, v provozním a funkãním propojení staveb a uïitn ch ploch. Ve vzájemné provázanosti staveb reprezentaãních i utilitárních, sakrálních i profánních. V monastick ch areálech je uloïen jako málokde jinde odkaz duchovní i hmotné kultury minulosti a v mnoha pfiípadech jsou tato duchovní a kulturní centra stále Ïivá. Cílem ochrany monastick ch památek by mûlo b t pfiedev ím uchovat jejich autentické areály jako celek, a to v pûvodních provozních a prostorov ch vztazích. Naru ené areály je Ïádoucí podle dan ch moïností postupn mi kroky rehabilitovat, a to na základû podrobného poznání. Nezbytné je také usilovat o slouãení areálu do jedin ch vlastnick ch rukou, neboè majetkovou determinací dochází ke zmûnám pûvodních provozních vztahû a zákonitému postupnému niãení autentick ch hodnot. Pro monastické památky jsou zcela specifické vodohospodáfiské systémy. eholníci si byli v minulosti velmi dobfie vûdomi v znamu tohoto systému pro uchování staveb a vûnovali jeho opravám, údrïbû a pfiedev ím provozu znaãnou pozornost. Je-li po kozen krov a dá-li se krytina nahradit, ale dojde k váïn m poruchám v základech, mûïe dojít k havárii celého domu. Historické vodohospodáfiské systémy monastick ch areálû upadly v prûbûhu 20. století témûfi do zapomnûní. Odvodnûní areálu bylo fie eno v nûkter ch pfiípadech zcela novou zatrubnûnou kanalizaãní sítí, kterou byl pûvodní odvodàovací systém váïnû po kozen. Je znám pfiípad z 60. let 20. století, kdy pûvodní prûlezná klenutá tola byla v délce 60 m pracnû vybagrována, aby byla následnû nahrazena nov m kanalizaãním fiadem podstatnû men ího profilu. Nikoho nenapadlo se pûvodní tolou zab vat, jako tomu bylo po staletí pfiedtím. DÛsledky havarijního stavu zanedban ch historick ch odvodàovacích systémû byly následnû fie eny sanacemi, a to betonovou injektáïí, která obvykle stav je tû zhor ila. Teprve od poãátku 90. let zaãíná cílen v zkum historick ch vodních systémû nûkter ch v znamn ch monastick ch areálû, spojen s postupnou, mnohdy v ak pouze dílãí obnovou jejich pûvodních funkcí. Poznámky k formû vyuïití monastick ch památek Z hlediska ochrany poznan ch památkov ch hodnot je optimální vyuïití monastick ch areálû jedním vlastníkem, pfii respektování pûvodního úãelu jednotliv ch budov a provozních vztahû mezi nimi. To je ov em fie ení témûfi neuskuteãnitelné. Jedin, kdo mûïe toto zadání naplnit, jsou do znaãné míry pouze pûvodní fieholní spoleãenství, av ak s potfiebn m ekonomick m potenciálem. Z dal ích fie ení je nutné zvaïovat ta nejménû patná. VyuÏití objektu zodpovûdn m vlastníkem, i kdyï forma vyuïití není z hlediska ochrany kulturních hodnot optimální, je stále lep í neï opu tûné, chátrající objekty. âeskoslovenská lidová armáda, kritizovaná za devastaci fieholních budov vyuïívan ch jako kasárna, udrïovala mnohdy svûfien majetek lépe, neï byly udrïovány jiné fieholní domy ve správû finanãnû nezaji tûn ch kulturních institucí. Je nezbytné konstatovat, Ïe kaïdé vyuïití, i to identické s pûvodním úãelem, pfiiná í dílãí zmûny, které ovlivàují památkové hodnoty. Je vcelku nemyslitelné, Ïe by se mlad fieholník, pokud to ov em fiádové pfiedpisy neukládají, spokojil s celou bez základního hygienického vybavení. Barokní kuchynû s vysok m pûvodním dymníkem by na druhou stranu po obnovû provozu kuchynû, rekonstruované v souladu se souãasn mi pfiedpisy, v raznû ztratila na své památkové hodnotû. Pokud stojíme pfied moïností ovlivnit nov úãel areálu nebo jeho ãásti, musíme si uvûdomit závaïnost tohoto zlomového momentu. MÛÏe se jednat o zaãátek dobré cesty, ale mûïe b t také nastartován nevratn proces vedoucí k niãení kulturních hodnot. Kulturní a duchovní v znam fieholních spoleãenství v sekularizované spoleãnosti je vût inou generací, které pfies pûl století nedostávaly objektivní informace o fieholním Ïivotû, znaãnû nedocenûn. Pro pfiipomenutí novodob ch osudû fieholních spoleãenství, které vzbuzují úctu i obdiv, si je tû dovolím krátk exkurz do minulosti. Zásadním zlomem v Ïivotû fieholních spoleãenství v rakouském soustátí za Josefa II. byla v 80. letech 18. století sekularizace velkého mnoïství fieholních domû, coï v praxi znamenalo, Ïe majetek byl fieholníkûm prostû odebrán. Poãátek nového rozkvûtu fieholních domû, které nebyly zru- eny, byl v druhé polovinû 19. století provázen nov mi stavebními a hospodáfisk mi podniky. První pozemková reforma po roce 1918 znamenala ztrátu polností, a tedy v mnoha pfiípadech 103

8 Obr. 8. Plasy (okres PlzeÀ-sever), b val cisterciáck klá - ter, hospodáfisk dvûr, likvidace barokního krovu v roce 1990. Po marném úsilí KS SPPOP v Plzni získat dodavatele na opravu po kozeného barokního krovu bylo rozhodnuto o jeho snesení. O nûkolik let pozdûji by jeho oprava byla standardním v konem v té dobû novû vznikl ch tesafisk ch firem. Krov byl odstranûn bez podrobné dokumentace. (Fotoarchiv NPÚ ÚOP v Plzni) rozhodujícího hospodáfiského zázemí. Zdrojem omezen ch pfiíjmû klá terû se staly pfiedev ím lesy a dal í hospodáfiské aktivity, zejména pivovarnictví. V roce 1950 byly v echny fieholní domy v ãesk ch zemích násilnû uzavfieny a fieholní spoleãenství rozehnána. Nemovité a movité fieholní majetky, ãasto vysoké kulturní hodnoty, byly fiádûm odnímány jak zákonn mi, tak ve znaãném rozsahu i nezákonn mi prostfiedky. Po násilném zastavení ãinnosti fieholních spoleãenství byl jejich majetek pfiedán do správy NáboÏenské matice, která ho pozdûji jako na státu plnû závislá instituce protiprávnû pfievedla darováním do vlastnictví státu. Po zmûnû politické situace v ãesk ch zemích bylo zákonem o úpravû nûkter ch majetkov ch vztahû z roku 1990 navráceno fiádûm ãtyfiicet fieholních domû, z nich nûkteré v havarijním stavu, nûkteré neúplné. V souãasné dobû jsou mnohá fieholní spoleãenství, která nejsou aspoà ãásteãnû zaji tûna pfiedev ím pfiínosem z cestovního ruchu, coï je v sadou pouze velk ch turisticky nav tûvovan ch center, stále odsouzena k Ïivofiení. Mnohde souãasná situace fieholních spoleãenství, jimï zatím nebyly vráceny ani hospodáfiské budovy uvnitfi hrazeného areálu, pfiipomíná období pfiedbûlohorské. Opravy památkov ch budov, které jsou v nûkter ch pfiípadech národními kulturními památkami, jsou tak závislé na nedostateãn ch státních dotaãních programech a na darech. Smutnou souãástí dne - ního politického Ïivota je licitování o zákonu o majetkovém vyrovnání mezi církvemi a náboïensk mi spoleãenstvími a státem, coï zvlá tû v pfiípadû monastick ch památek znaãnû komplikuje a prodluïuje stavební opravy, a to za cenu dal ích ztrát jejich kulturních hodnot. Jedinû vlastní hospodáfiské zázemí, které je velmi Ïádoucí fieholním domûm navrátit, mûïe souãasn neutû en stav zvrátit a zajistit pfiimûfiené pfiíjmy, z nichï bude moïné zachránit v znamnou ãást kulturního dûdictví, za které fieholní domy s obnoven m fieholním Ïivotem povaïujeme a kter m se tak rádi chlubíme. 104