1632-1704 1704 Anglický filosof, lékal kař a politik Politická filosofie Teorie poznání 1
Narodil se v puritánsk nské rodině (puritanismus) Navštěvoval voval kláš ášterní školu v Westminsteru 1652 Univerzitní studia v Oxfordu 1667 se stal lékal kařem Osobní tajemník k lorda Ashleye,, který formoval jeho politické a ekonomické názory (formování liberalismu) 1668 se stal členem vědeckv decké Královsk lovské společnost v Londýně 1672 a 1679 se stal lordem kancléřem, významná politická funkce Ashley byl odpůrce restaurace, byl pronásledov sledován n a L. také. Emigrace v Holansku 2
1689 se Locke vrátil Vilém m Oranžský mu nabídl významné místo ve státn tní správě Stal se politický filosofem anglické revoluce Do své smrti byl uznávaným veřejným ejným činitelem a politikem 3
Politická filosofie Hegel se vyjadřuje o L. pohrdlivě a velmi stručně. Hegel se věnuje v spíš íše Hobbesově politické filosofii Druhé pojednání o vládě Polemika s R. Filmerem (role Bible) Polemika s T. Hobbesem, Locke však tvrdil, že Leviatana nečetl etl (?) 4
Přirozený stav (dokonalá svoboda jednotlivce, všeobecnv eobecná rovnost, rovnost umožň žňuje vzájemnost a lásku, l kde je rovnost není závist a tedy násiln silí,, majetková diference způsobuje rivalitu). Člověk k není vázán žádné vnější moci. Přirozené právo není psáno, avšak ak platí,, protože e je racionáln lní (vlastnit majetek). Člověk k nemá přirozené právo kohokoliv zahubit. MůžM ůže e však v zničit it toho, kdo způsobil válku. v PřirozenP irozené právo nikdo nevymáhá,, je věcí každého jednotlivce se jím j řídit. Společensk enská smlouva Nejlepší uspořádání politických vztahů 5
Pojetí státu tu Stát t je založen na přirozených p právech Stát t je nositelem dobra, které uplatňuje uje Stát t je smluvní instituce Společensk enská smlouva je založena na svobodném rozhodnutí,, nikoliv na vnější nutnosti (Hobbes( Hobbes) Obecné principy (moráln lní) Přirozená stabilita občan anů (cíl). Hugo Grotius (Hugo de Groot,, 1583-1645) 1645) Kritika Hobbese (1588-1679). 1679). Homo homini lupus, Conservatio sui 6
Dopis o toleranci (Epistola( de Tolerantia) čtyři i dopisy 1. dopis 1689 2. dopis 1690 3. dopis 1692 4. zůstal nedokončen en Otázka nábon boženské snáš ášenlivosti a nábon boženské svobody První dopis vznikl v době Lockova exilu v Holansku, L. jej psal ještě latinsky. Anglicky vyšel v témže e roce. Následně Holandsky i francouzsky. Text se stal deklarací lidských práv Text adresoval svému kolegovi prof. Limbrochovi. 7
Obsah Dopisu o toleranci L. rozlišuje mezi sférou politickou (veřejnou) ejnou) a sférou náboženskou (privátn tní) V privátn tní sféře e platí tzv. nezadatelná práva, do nich stát (politika) nezasahuje Radikáln lní oddělen lení (odluka) státu tu a církvec Stát t mám zaručovat přirozenp irozená (vrozená) ) práva Stát t zaručuje uje život jedince v bezpečí Magistratus prosazuje veřejn ejné blaho Církev mám být instituce umožň žňující svobodný nábon boženský život Náboženská praxe mám být založena na svobodě,, volbě a dobrovolnosti Každý člověk k je schopen sám s m se starat o svou duši 8
Teorie poznání 1690 Esej o lidském m rozumu Kritika novoplatonizmu (platonizmus z Cambridge); kritika teorie vrozených idejí,, vrozené ideje umožň žňují interpersonáln lní platnost; vrozené ideje tvoří základ všeho nepochybného ho poznání Kritika kartezianizmu (Descartes hovořil o idejích jako vlastních obsazích mysli); pro Descartesa je smyslový názor většinou v myslný, je klamem. O smyslových poznatcích ch pochybujeme. Pro Locka je smyslový názor n zřejmým východiskem vešker kerého poznání.. Jsme zakořen eněni ni ve smyslovém m poznaní. Základem poznání jsou dojmy a počitky 9
Typologie idejí Ideje jsou jednoduché a složen ené Složen ené ideje (ideje substancí a ideje modů) Ideje primárn rní a sekundárn rní Ideje a afekty Matematické a metafyzické ideje vznikají abstrahováním Ideje a víra v (důvěra) Faith (víra v ) Belief (víra, důvěra, d předpoklad) p Dojem-idea idea-jasnost-poznatek-paměť 10
jednoduché (tvar, chuť,, barva) složené (předm edměty) Idea primární (existence předmp edmětu) sekundární (pohyb) 11
Stupně poznání Intuitivní poznání (je vždy v subjektivní a založen ené na dojmu) Poznání důkazné (je osobní,, ale založen ené na důkazech a osobní zkušenosti) Poznání reáln lné existence (objektivní poznání, obecně platné) Shoda idejí s věcmi (je pravdivé poznání,, je jasné,, mám vědeckou hodnotu) 12
Pojetí pravdy Pravda označuje shodu idejí s věcmi (přírodov rodovědecké pojetí pravdy) Moráln lní a metafyzická pravda (moráln lní ideje se shodují s našimi představami p o dobru) Obecné pravdy lze pochopit jen ve slovně vyjádřených výrocích ch Víra nezakládá pravdivé poznání,, neboť není opřena o smyslové poznání Rozum prokazuje 13
Internetové odkazy 14