Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE
Autor: Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. Název: Železniční síť na politické mapě střední Evropy Datum: 13.2.2014 Cílová skupina: student gymnázia Vzdělávací obor: geografie Anotace: Prezentace poukazuje na změny ve vývoji železnice s ohledem ke změnám politické situace v Evropě
ŽELEZNIČNÍ SÍŤ STŘ. EVROPY NA POLIT. MAPĚ železniční síť stř. Evropy vzniká v pol. 19. st. železniční síť stř. Evropy takřka dokončena koncem 19. st. v pol.19. st. ve stř. Evropě nejvýznam.: Prusko a Rakousko na konci 19.st. nejvýznam.: sjednocené Německo (1871) Rakousko Uhersko (název od 1867) snaha Německa a R U po vzájemném želez. spojení
žel. propojení obou velmocí přes české země a dnešní Polsko konečná žel. síť umožňuje spojení Baltu s Jadranem pro hospodářský rozvoj důležitá přeprava surovin pro německé hospodářství důležité železniční napojení oblastí: Poruří Porýní Sársko Bavorsko oblast V. Pruska Dolního i Horního Slezska přístavů (Stettin, Danzig, Hamburg, Königsberg atd)
pro rakouské hospodářství důležité železniční propojení: vlastních rakouských zemí na pruské železnice v oblasti Slezska na bavorské železnice na české země na Uhry na Terst u Jaderského moře na Malopolsko na Halič na Kraňsko (dnes Slovinsko)
Důležité pro české země : snaha propojit řeky Dunaj a Vltava (přes pohoří Šumava) záměrem dovoz soli ze Solnohradu do českých zemí řešeno koněspřežkou Č. Budějovice Linz (1828) (původně zamýšleno budovat vodní kanál) snaha zajistit dovoz soli z oblasti Haliče (od r. 1772 rakouské) cílem solné doly Wieliczka a Bochnia (dnes Polsko) řešeno tzv. Severní dráhou císaře Ferdinanda vedena také přes území Moravy a dnešního Polska
SEVERNÍ DRÁHA CÍSAŘE FERDINANDA: stavba zahájena r. 1837 z Vídně (severním směrem) provoz zahájen r. 1856 (v úseku Vídeň - Krakov) hlavní osa směrována přes Krakov do Haliče na českém území tři odbočky z hlavní trasy: do Brna (1839 první parostrojní železnice na území ČR) do Olomouce (1841) do Opavy (1855) spojovací trať Bohumín Annaberg (Chalupki) umožnila propojení pruských a rakouských železnic, čímž vzniká přímé spojení Vídeň Berlin (1848)
původním účelem dovoz soli z Haliče následně využíváno i k přepravě uhlí z Ostravska původně pojížděno po pravé koleji 1872 zaveden levostranný provoz na čes. území poslední levostranná železnice (od 9.12.2012 opět pravostranný provoz) propojovala dnešní státy: - Rakousko - Česko - Polsko
VÝVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČESKÝCH ZEMÍCH: první parostrojní spojení Rajhrad Brno (11.11.1838) zkušební provoz (lokomotiva Moravia ) snaha Brna přivítat lokomotivu dříve než Břeclav spojení Vídeň Břeclav otevřeno 6.6.1839 spojení Vídeň Brno otevřeno 7.7. 1839 (první oficiální trať) (při zpáteční cestě první železniční nehoda na území ČR) na železniční síť byly postupně napojovány další úseky: Břeclav Přerov 1841 (na hlavní trati do Haliče) Přerov Olomouc 1841 (odbočka ve směru Praha) Přerov Lipník n/b 1842 (na hlavní trati do Haliče)
Lipník n/b Bohumín Olomouc Praha Brno Česká Třebová 1847 (na hlavní trati do Haliče) 1845 (prodloužení odbočky z Přerova) 1849 (prodloužení odbočky z Břeclavi) Praha Ústí n/l Děčín 1851 (následuje napojení na Sasko) HOSPODÁŘSKÝ VZESTUP MĚST : města na železnici nabyla významu např. Pardubice města odmítající železnici do pozadí např. Židlochovice
do r. 1845 1846-55 1856-66 Ústí nad Labem Praha Krakow Bohumín Česká Třebová Přerov Brno Břeclav Vývoj želez. sítě ve stř. Evropě do r. 1866 významné stanice tzv. Sev. dráhy cís. Ferdinanda další významné stanice v českých zemích
1839 otevření úseku (4) (5) (6) (1) (13) (14) (7) (2) (8) (3) (18) (10) (9) (12) (15) (11) (16) (17) (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) Praha Brno Olomouc Plzeň Ústí nad Labem Kolín Pardubice Česká Třebová (9) Břeclav (10) Přerov (11) (12) Ostrava Bohumín (13) České Budějovice (14) Linec dnes (A) (15) Krakov dnes (PL) Mgr. Richard Trávníček, Ph.D. (16) (17) Vělička dnes (PL) Bochnia dnes (PL) (18) Vídeň dnes (A)
Porovnáním uvedeného schématu se současnou mapou ČR zjisti české názvy stanic ležících na hlavní ose Severní dráhy císaře Ferdinanda, které se dnes nacházejí na území ČR + urči dvě nejvýznam. stanice osob. dopravy, které se dnes nacházejí na území Rakouska a Polska: Krakov (PL) Bohumín Ostrava Přerov Břeclav Vídeň (A) Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.
Úkoly: 1) Zjistěte, odkud kam vedla v Rakousku koněspřežka spojující řeky Dunaj a Vlatava? České Budějovice Linz, stabilní provoz zahájen 1828 2) Zjistěte, odkud kam vedla tzv. Severní dráha císaře Ferdinanda, přes které dnešní státy a odhadněte její tehdejší hlavní význam Wien Galizien (Halič), ukončeno v Salzbergu (dnes Bochnia v Polsku) přes dnešní Rakousko, Česko a Polsko hlavní význam doprava soli z Haliče do rakouských zemí 3) Zjistěte, kdy byly otevřeny jednotlivé traťové úseky mezi městy Wien Krakow 1839 Wien (Vídeň) Lundenburg (Břeclav) 1841 Lundenburg Prerau (Přerov) 1847 Prerau Oderberg (Bohumín) 1848 Oderberg Krakau (Krakov)
4) Uveďte nejvýznamnější stanice hlavní osy Severní dráhy císaře Ferdinanda na území českých zemí Lundenburg (Břeclav), Mährisch Ostrau (Moravská Ostrava), Prerau (Přerov), Oderberg (Bohumín) 5) Kam vedly v českých zemích 3 nejdůležitější odbočky ze Sev. dráhy cís. Ferdinanda? do Brna 1839 do Olomouce 1841 do Opavy 1855 6) Uveďte dvě nejvýznamnější naleziště soli na území dnešního Polska, odkud byla po železnici dopravována do rakouských zemí sůl Groß Salze (Wieliczka) Salzberg (Bochnia)
7) Zjistěte vybudované traťové úseky na území dnešního Česka v následujících obdobích: a) do r. 1845: Budweis (Č. Budějovice) Linz (Linec) Lundenburg (Břeclav) Brünn (Brno) Lundenburg Prarau (Přerov) Olmütz (Olomouc) Prag (Praha) b) v letech 1846 1855 Prag Aussig (Ústí n/l) Tetschen (Děčín) Leipnik (Lipník n/b) Oderberg (Bohumín) c) v letech 1856 1866 Prag Pilsen (Plzeň) 8) Odkud vedla odbočka z hlavní tratě Vídeň Krakov, která napojovala Prahu na žel. síť? z Přerova (budováno v letech 1841-1845)
9) Se kterými městy měla Praha železniční spojení již v pol. 19. st. (například)? Berlin Magdeburg Leipzig Stettin (Štětín) Posen (Poznaň) Wien Dresden Breslau (Vratislav) Krakau (Krakov) Budapest Preßburg (Bratislava) Brünn (Brno) 10) Vypiš významné železniční stanice na území českých zemí v pol. 19. st. Břeclav Brno Přerov Olomouc Č. Třebová Plzeň Ústí n/l Ostrava Bohumín
Zdroje: HONS, J. a kol.: Čtení o Severní dráze Ferdinandově. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1990 ŠTĚPÁN, M.: Přehledné dějiny československých železnic 1824 1948. Dopravní nakladatelství, Praha 1958 TRÁVNÍČEK, R.:160 let železnice v Brně, In: Biologie chemie zeměpis, 8, č. 5. Praha, SPN 1999. Autorem materiálů a všech jeho částí, pokud není uvedeno jinak, je Mgr. Richard Trávníček, Ph.D.