TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI. Doprava. Logistika a mezinárodní obchod. Barbora Čabelková

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Doprava Logistika a mezinárodní obchod Barbora Čabelková

Obsah 1 Úvod... 3 2 Doprava... 4 3 Dopravní logistika... 4 3.1 Základní pojmy... 5 3.2 Funkce dopravy... 6 3.3 Základní úkoly dopravy... 6 3.4 Dělení dopravního systému... 6 3.5 Faktory ovlivňující výběr dopravy jsou:... 8 4 Nákladní doprava... 8 4.1 Pozemní doprava... 8 4.1.1 Silniční doprava... 8 4.1.2 Železniční doprava... 12 4.1.3 Potrubní doprava... 13 4.2 Vodní doprava... 14 4.2.1 Říční doprava... 15 4.2.2 Námořní doprava... 15 4.3 Letecká doprava... 17 4.4 Dopravní systém České republiky:... 19 5 Intermodalita... 19 6 Technologie... 20 7 Citovaná literatura... 21 8 Přílohy... 23

1 Úvod Doprava je obsáhlý, složitý systém sítí, služeb i technologií. Je potřeba řídit a usměrňovat tak aby byl bezpečný. Doprava spojuje města, státy a kontinenty, umožňuje obchod a vzájemnou komunikaci mezi lidmi. Dopravní a přepravní systémy má v logistice velký význam. Představuje hlavně řízení materiálového toku od dodavatele až k finálnímu spotřebiteli. Doprava je provozována lidskou činností a slouží hlavně k uspokojení potřeb zákazníků. V logistice se uvádí pod pojmy přínos místa a přínos času. doprava ve sféře výroby uspokojuje potřeby spojené s technologií výroby, dělbou činností, kooperací a specializací výroby mezi jednotlivými fázemi výroby, až do finálního produktu doprava ve sféře oběhu jedná se o realizaci pohybu toku zboží v koncových oblastech reprodukčního procesu doprava ve sféře spotřeby uspokojuje potřeby, které vznikli v důsledku změny místa a času na straně zákazníka. (1) Sektor dopravy je jedním z nejdůležitějších v evropské ekonomice. Jeho význam leží nejen v objemu, ale rovněž ve skutečnosti, že hraje klíčovou roli v propojování dalších ekonomických faktorů a umožňuje mobilitu zboží i osob. Bez zařízení, služeb dopravy a logistiky by se suroviny, produkty ani lidé nemohli dostat tam, kde je jich zapotřebí, průmyslová výroba, obchod a globalizace by se zastavily. Sektor transportu a logistiky však na druhou stranu silně závisí na obecném ekonomickém klimatu a životní úrovni občanů. Finanční krize, jejíž globální důsledky se projevily v roce 2008, měla značný negativní dopad na nákladní dopravu, zejména na obor přepravy. (2) Dopravu můžeme obecně definovat jako soubor všech činností, díky kterým se uskutečňuje pohyb materiálu, osob prostřednictvím dopravních prostředků po dopravních cestách. (3)

2 Doprava Dopravu lze brát ze tří hlavních důležitých hledisek 1. Obecně-přírodovědné hledisko Tímto pojmem se myslí doprava jako přemísťování osob či zboží z jednoho místa na druhé. K dopravě patří dopravní prostředky a cesty, jako jsou železnice, silnice, přístavy a letiště. Podle toho rozlišujeme různé druhy dopravy. 2. Společensko-ekonomické hledisko Doprava je velice důležitá hlavně z hlediska ekonomického. Čím je kvalitnější doprava, tím více přispívá k silnější a stabilnější ekonomice státu. 3. Enviromentální hledisko Doprava má bohužel i negativní dopad na životní prostředí. Způsobuje znečištění, které má za následek i zhoršení lidského zdraví. Dopravu nelze omezit ani zrušit, ale můžeme se snažit usměrnit, aby nepříznivé vlivy byly co nejmenší. (měření emisí) (4) 3 Dopravní logistika Dopravní logistika koordinuje, synchronizuje a optimalizuje pohyby zásilek po dopravní síti od místa a okamžiku jejich vstupu do koloběhu až po místo a okamžik jejich výstupu, tj. od převzetí od přepravce odesílatele až po předání přepravci nebo příjemci, za účasti jednoho nebo několika druhů přepravy. Doprava je základním systémem logistických procesů, tyto procesy ovlivňuje a zároveň je ovlivňována. Proto se kvalita dopravy musí brát jako funkční prvek logistického procesu. Kvalita dopravy totiž může optimalizovat různé náklady, jak podnikové tak společenské, na oběhové procesy. Čím kvalitnější dopravu můžeme zajistit, tím více můžeme omezit rozsah skladování a manipulaci s materiálem. Každý zákazník bere v úvahu náklady na balení zboží, nákladku, vykládku či překládku zboží (tzv. ložné operace) a ztráty během přepravy. Z toho vyplývá, že v přepravě nákladů nejde jen o cenu za přepravu, ale i o další náklady, které s přemístěním souvisejí. Celkové náklady ovlivňuje například: náklady na t/km, rychlost, ekologičnost, šíře přepravovaného sortimentu, pravidelnost a frekvence dopravy, spolehlivost v čase, riziko poškození a počet míst, kam lze přepravit. (5) Doprava bývá uváděna jako samostatná logistika a uplatňuje se u podniků, které se zabývají dopravou jako svou hlavní činností.

3.1 Základní pojmy Doprava: je vlastní přemístění, je proces charakterizovaný pohybem dopravního prostředku po dopravní cestě. Doprava je záměrná pohybová činnost, která spočívá s přemísťováním věcí nebo osob prostřednictvím pohybu dopravních prostředků po dopravních cestách. Jde o samostatné odvětví s velkým ekonomickým významem. Přeprava: je vnějším projevem dopravy, je výsledek přemístění (je výsledkem činnosti dopravy) Dopravce: je provozovatel dopravy, který zajišťuje přepravu zboží. Jde o producenta, ale i realizátora dopravních služeb na trhu (tzn. o prodávajícího dopravních služeb) Přepravce: je uživatel služeb dopravce. Je osobou nebo organizací pro kterou se uskutečňuje přemístění osob či věcí dopravními prostředky. Přepravní proces: je souhrn činností, které začínají objednáním přemístění a končí vydáním zboží příjemci. Závodová doprava: je dopravou zboží, kterou zajišťuje podnik pro své vlastní potřeby a případně výjimečně slouží pro potřeby jiných zákazníků. Vnitropodniková doprava: je zvláštní formou dopravy a uskutečňuje se uvnitř určitého objektu. Nejobvyklejším způsobem je doprava uvnitř velkých výrobních závodů Dopravní systém: zahrnuje systém osobní dopravy, systém nákladní dopravy a systém informačních přenosů. Dopravní síť: je definována jako konečná množina uzlů a množina úseků, které je spojují, přičemž každý úsek má danou propustnost a délku, nebo jako heterogenní systém, jehož homogenní subsystémy jsou v určitých uzlech vzájemně propojeny, takže je možný přechod uživatele z jednoho subsystému do druhého. (5)

3.2 Funkce dopravy Primární funkce - představuje vlastní představu, převážení zboží a s tím spojené funkce ložných operace (nakládka, překládka a vykládka zboží) Sekundární funkce - zajišťování výstavby a údržby dopravních cest a zajištění bezpečnosti provozu na těchto cestách (6) 3.3 Základní úkoly dopravy Jeho hlavním úkolem je oběh zboží, zajišťuje přemísťování (cesty do práce, pracovní a služební cesty. Slouží k uspokojení potřeb a cílů, které určuje společnost, životní styl a životní úrovně (sem spadá rozvoj turistiky, zábava a rekreace) 3.4 Dělení dopravního systému Dopravní systém, který vyhovuje logistickému řízení oběhových procesů, označujeme jako logistickou dopravu. Dopravní systém v dnešní době můžeme rozdělit do několika různých kategorií, podle kterých funkcí chceme zásilku přepravit, viz Obrázek 1. Dělíme dle: 1. dopravní cesty: vodní, potrubní, železniční, silniční, letecká 2. přepravovaného objektu doprava nákladů, doprava osob a doprava zpráv (dopisy) 3. dopravního prostředeku automobilová, letecká, lodní a železniční 4. přístupu na trh veřejný a neveřejný 5. vlastnictví dopravních prostředků veřejné či interní přepravci. (5)

Obrázek 1 Dopravní systém

3.5 Faktory ovlivňující výběr dopravy jsou: Rychlost: je dána technickými a technologickými parametry jednotlivých druhů doprav či dopravních systémů. V nákladní dopravě jde o výjimečný požadavek (například přeprava živých zvířat). Pravidelnost a přesnost: jde o úsporu času. V přepravě zboží jde o to, že kvalita takové služby může nahradit u zákazníka skladování, z toho plyne menší potřeba zásob a materiálu potřebného k výrobě hotových výrobků na skladě Bezpečnost přemístění: dnes neznamená jen snížení rizika nehod, ale především snížení rizika neporušitelnosti zásilek Cena za přepravu: rozdílný zájem dopravce a přepravce, například cena za zrychlenou přepravu, za poskytované služby 4 Nákladní doprava Nákladní doprava slouží k přepravě zboží a lze si jí rozdělit do třech základních kategorií: doprava pozemní doprava vodní doprava letecká 4.1 Pozemní doprava V pozemní dopravě v posledních letech roste, zejména díky zvyšující se průmyslové výrobě, maloobchodní spotřeby českých domácností a exportu. (7) Pozemní doprava obsahuje tři důležité kategorie, které se běžně využívají. Patří sem doprava silniční, železniční a potrubní doprava. 4.1.1 Silniční doprava Historie silniční dopravy: Silniční doprava začala přepravou zboží lidmi a tažnými zvířaty po prašných cestách. Obchod časem rostl a stezky se začaly udržovat a rozšiřovat. Hlavní nevýhodou byla prašnost cest a obtížné cestování při deštích. Postupně se začaly cesty zpevňovat. Historie zpevněných cest sahá až do období Mezopotámie (4000 př.n.l.). V římském impériu sloužily cesty hlavně k vojenským účelům. V 19. století vynalezl John L.

McAdam materiál, který se skládal z hlíny a štěrku zvaný makadam. Poté se začala používat směs zvaná tamark, která obsahovala makadam, zpevněný dehtem a pískem. Tato směs byla předchůdcem dnešních asfaltových silnic. Před příchodem samotného asfaltu se ještě používal beton. (4) Logistika silniční dopravy zákony, úmluvy v silniční dopravě, odpovědnost dopravce, licenční podmínky, technologie přepravy s využíváním specifik sběrných služeb, překladišť aj., mezinárodní dohody v silniční dopravě a jejich uplatňování, logistické systémy dopravy, jejich specifika, zaměření na druhy, parametry dopravních prostředků, jejich konstrukci a zvláštní požadavky na konstrukci. (8) Silniční doprava patří k nejmladším druhům nákladní dopravy. Ale za to patří k nejrychleji se rozvíjejícím druhům dopravy. V dnešní době konkuruje hlavně dopravě železniční, která byla dříve jedna z nejvyužívanějších druhů doprav. Slouží především k dopravě vnitrostátní, ale dostává se i čím dál tím více do dopravy mezistátní. Ve většině vyspělých zemí se dostala na první pozici v počtu přepraveného zboží. V některých afrických a asijských zemích železnice chybí a silniční doprava ji plně nahrazuje. Velmi často se používá v kombinaci s jinou nákladní dopravou, tato metoda se nazývá kombinovaná nebo multimodální. (9) Silniční nákladní doprava je sektor, v němž působí nejvíce malých a středních podniků. Řada silničních dopravců jsou dokonce mikropodniky s jedním kamiónem a méně než 9 zaměstnanci. A je to nejčastější způsob přepravy zboží. Řešení pozemní dopravy (řidiči): Express FTL (full truck load) celovozová zásilka se dvěma řidiči (zkrácení povinných přestávek a tím zrychlení dopravy) Ekonomy FTL celovozová zásilka s jedním řidičem LTL (less than truck load) ekonomický způsob, kdy se dokládá volná kapacita pravidelných linek kamionů (10)

Dokumenty potřebné k silniční přepravě se zakládá na CMR dokumentu, což je důkaz o převzetí a doručení zboží, viz příloha obrázek 3. Bohužel, ale jen u málo společností lze zboží sledovat a kontrolovat. (10) Placení mýtného má každá země nastaveno jinak, v České republice platí, že vozidla podléhající mýtnému jsou povinně vybavena elektronickým zařízením jednotkou premid které komunikuje s mýtným systémem. Povinnost mít elektronické zařízení platí i pro vozidla IZS a ozbrojených sil. Pro vozidla s metalizovaným čelním sklem je určena elektronická jednotka s venkovní anténou. Mýtné je určováno za konkrétní zpoplatněný úsek záznam průjezdu vozidla mýtnou stanicí. Povinnost platit mýto platí pro vozidla nad 3,5 tuny. Ceny se liší podle počtu náprav, dnů v týdnu a emisní třídy. (10) Existuje zde i několik omezení, které musí každý přepravce dodržovat. Každý stát si určuje svá vlastní omezení, proto je důležité si dostatečně prostudovat omezení každé země, přes kterou se bude zboží převážet. Pro Českou republiku platí omezení pro vozidla nad 7,5 tuny a vozidel nad 3,5 tuny s přípojným vozidlem na dálnicích, silnicích pro motorová vozidla a silnicích I. Třídy, viz tabulka 1. (10) Tabulka 1 Omezení jízd v České republice Den v týdnu Zákaz jízdy od - do Celkem hodin zákazu Platnost (prázdniny od 1.7 31.8.) Pátek 17:00 21:00 4 Jen o prázdninách Sobota 7:00 13:00 6 Jen o prázdninách Neděle 13:00 22:00 9 Celoročně Celkem hodin zákazu jízdy: 19 Avšak ministerstvo dopravy uděluje zvláštní výjimky pro vozidla se zbožím, které zajišťuje ochranu zdraví a životu obyvatel, zabránění ekologických havárií, zajištění plynulé dodávky elektrické energie, vody, plynu atp., zajištění provozu telefonních sítí, zajištění různých kulturních, společenských a sportovních akcí, krátkodobé zajištění plynulosti provozu výrobních a jiných organizací, pokud jsou tak řešeny následky nepředvídatelných událostí (například porucha zařízení), pro zboží které je doloženo a přísně ověřeno, že přeprava zboží není možná za žádných okolností uspokojit ve dnech, kdy neplatí omezení jízdy. Pro povolení potřebujeme určité dokumenty a to vyplněnou Žádost o vyplnění výjimky, viz příloha obrázek 4, vyplněný Doplněk výjimky, viz příloha obrázek 5, koncesní listinu či živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku a technické průkazy vozidel. (11)

Přednosti silniční dopravy: 1. rychlost 2. spolehlivost 3. dostupnost 4. operativnost 5. různorodost vozového parku 6. rychlá přizpůsobivost změnám poptávky 7. bezproblémová realizace systému přeprav Nedostatky silniční dopravy: 1. rychle rostoucí náklady s přepravní vzdáleností 2. značná závislost na počasí 3. dopravní kongesce (to jsou náklady vznikající zahlcením silniční dopravy) 4. problémy s velkým množstvím přepravovaného zboží 5. negativní vliv na životní prostředí 6. velká nehodovost (3) V České republice máme několik specializovaných firem, které se zabývají hlavně silniční nákladní dopravou. Mezi nejznámější firmy patří například C.S.CARGO Management a.s. 4.1.1.1 Dopravní prostředky Trend v silniční nákladní dopravě jde směrem přepravy objemného nákladu s malou hmotností. Je proto cílem dopravců využít právně omezený ložný prostor svých vozidel/souprav co nejefektivněji. Právě systém využívající druhé podlahy je v tomto ohledu jednou z cest zvýšení efektivnosti využití užitečné hmotnosti a ložného prostoru vozidla při zvětšení ložné plochy. Obecně vzato mohou být druhou podlahou vybavena silniční motorová nákladní vozidla, jejich přívěsy (točnicové, tandemové) a rovněž sedlové návěsy. Dvoupodlažní (double-deck, twin-deck) vozidla lze rozdělit do tří skupin: 1. standardní 2. nízkoložná (low-deck, goose-neck), s celkovou vnitřní výškou nástavby až 3 metry 3. speciální např. návěsy 2WIN. (12)

4.1.2 Železniční doprava Historie železniční dopravy: Z počátku se nepoužívaly kovové kolejnice, ale ve vápencových žlabech a vozy tlačili otroci. Koleje se začaly využívat v Evropě až v přelomu 16. a 17. století, které byly vyrobeny ze dřeva a vozy byly taženy koňmi. Kolem 19. Století bylo dřevo nahrazeno ocelí a některé vozy se začaly tahat parním strojem. Nejstarší koněspřežná železnice vedla z Českých Budějovic do Lince. Kvůli ušetření investic se železnice u nás stavěly v klikatých trasách, které bohužel dnes způsobují značné omezení. Kolem roku 1955 se železnice modernizovaly a začaly se nahrazovat parní lokomotivy lokomotivami elektrickými a motorovými, které měly lepší a vyšší výkon a lepší dopad na životní prostředí. Parní lokomotivy u nás definitivně skončily v roce 1980, dnes je uvidíme jen při zvláštních příležitostech. (4) Logistika železniční dopravy postavení železniční dopravy v dopravním systému státu, silné stránky, dopravní cesta a dopravní zařízení, technické parametry, technologické zvláštnosti, ekonomické zásady dopravního procesu, železniční síť, rozložení, tratě, stanice, technologie provozních procesů, organizace a řízení železniční dopravy, železniční provoz, nástroje, technika, prostředky železniční dopravy. (8) V České republice má železniční doprava již dlouholetou tradici koleje patří k české krajině více než 100 let. Železnice jsou ve většině zemí státním majetkem, u nás patří Českým drahám. Železnice má ve srovnání s jinými dopravními prostředky výhody především v šetrném vztahu k životnímu prostředí a v možnosti přepravy hromadných substrátů. Může se podílet na dopravě téměř všech druh ů zboží, naráží ale na konkurenci jiných specializovaných dopravních prostředků, které mají výraznější přednosti. Železniční doprava patří dnes k nejekologičtějším druhům dopravy, co se týče počtu emisí. Elektrické železnice žádné emise nevykazují. Železniční sítě nejsou tak rozsáhlé, jako například silniční sítě, proto se kombinují hlavě se silniční dopravou. Jako nakládací list slouží dokument CIM/SMGS, viz obrázek 7. S přepravou souvisí i několik dalších dokumentů jako například Přepravní list. (4)

V dovozu po železnici převládá železná ruda, pevná paliva, ropa a ropné produkty, ve vývozu pak pevná paliva, hutní výrobky, obiloviny. (4) V sektoru železniční dopravy je nutno zásadně rozlišovat mezi vnitrostátní / regionální vlakovou dopravou, mezinárodními vlakovými linkami, vysokorychlostními vlaky. (2) Přednosti železniční dopravy: 1. možnost současné přepravy většího množství zboží v ucelených vlacích 2. menší náklady při větších přepravních vzdálenostech 3. možnost rychlejšího průjezdu městskými a průmyslovými čáastmi a přes hranice. Nedostatky železniční dopravy: 1. menší možnost zabezpečení přímé dopravy 2. menší pravidelnost a spolehlivost 3. menší přizpůsobivost měnícím se požadavkům 4. značná ovlivnitelnost celé železniční sítě při nehodách a provozních poruchách (3) 4.1.3 Potrubní doprava Uplatňuje se při přepravě kapalin a plynů, chemikálií často na velké vzdálenosti. Potrubní přeprava ropných produktů je levnější než přeprava železniční, ale vychází dráž než přeprava lodní. Zdrojem energie pro zajištění dopravy je gravitační síla a rozdíly tlaku v potrubí i mimo něj. Jako potrubní doprava se bere například i radiátor. Nejvyužívanější komoditou, která se posílá potrubní dopravou, je ropa. Nejdelším ropovodem na světě, je ropovod Družba s délkou 5502 km, který vede i přes Českou republiku a měří 352 km. Slouží hlavně k přepravě ropy z Ruska, ale využívá se i na přepravu zemního plynu. (3) Přednosti potrubní dopravy: 1. vysoká spolehlivost a kapacita 2. šetrnost k životnímu prostředí 3. poměrně nízké náklady Nedostatky potrubní dopravy 1. značné investiční náklady na vybudování 2. nevhodná pro menší množství 3. problémy při změně druhu přepravovaných substrátů (3)

4.2 Vodní doprava Historie vodní dopravy: Vodní doprava patří mezi jednu z nejstarších metod, jak se dalo přepravovat zboží. Po vodě se dalo přepravovat velké množství nákladu než po pevnině a proto většina měst vznikala v blízkosti moře či řek, jako hlavní centrum obchodu. Čluny se datují už v době kamenné, kdy se na nich rybařilo. Jak se vyvíjela civilizace tak se začaly vyvíjet i lodě nazývané veslice používané k obchodu i k válce. Kolem 13. Století se začaly používat takzvané karavely, což byly lodě s plachtou, které mohly plout na daleké plavby po moři. Vodní doprava v České republice využívala toky řek hlavně na přepravu dřeva a to výlučně po proudu. První parník se objevil v Praze v roce 1817, avšak do plného provozu se uvedly až v 19. století. Motorové lodě se na českých řekách objevily až ve 20. století. (4) Logistika vodní dopravy seznámení s vodními cestami, možnostmi ČR a Evropy, kvalita vodních cest, specifika vodní dopravy, vnitrozemské vodní cesty, úmluvy o přepravě, námořní cesty a přístavy, námořní technika, její parametry, systém a možnosti provozu plavidel, právní aspekty vodní dopravy, nebezpečné látky, ekonomika dopravy, předpisy, tarify, doklady, druhy námořní dopravy a její uplatnění, mezinárodní doložky a pravidla (8) Pokud jde o lodní dopravu, je nutno zásadně rozlišovat mezinárodní dopravu na volném moři a vnitrozemskou lodní dopravu na řekách, kanálech a jezerech, která je převážně na krátké vzdálenosti nebo v rámci jednoho státu. Zásilky nebývají časově náročné, proto je ekonomicky výhodné. V ČR se převáží hlavně po Labi. Na Vltavě se jedná pouze o úsek z Prahy-Radotína na Mělník, kde je soutok Labe s Vltavou. ČR chce investovat do zlepšení vodního toku k přepravě zboží. V ČR je velký problém s velmi nízkou hustotou vodních cest. Proto je nutno využívat pomocnou přepravu (silniční, železniční). Použití lodní dopravy závisí většinou na geografické poloze daného státu. V severní a střední Evropě má lodní doprava velmi velký význam, protože zde existuje rozsáhlý systém splavných vodních cest. Vodní doprava při přepravě zboží přináší řadu výhod i nevýhod jak v říční tak v námořní dopravě. (13)

4.2.1 Říční doprava V říční dopravě slouží jako vodní cesta řeka. Lodě se pohybují v korytě, které je ohraničeno břehy. V České republice pro účely nákladní vodní dopravy je využívaná zejména řeka Labe. Její celková délka se počítá od Chvaletic do Hamburku a měří 829 km. Příkladem využívaných vodních cest v České republice jsou například vodní tok Labe od Chvaletic ke státní hranici se Spolkovou republikou Německo, tj. střední a dolní Labe. Dále vodní tok Vltavy od Třebenic po soutok s Labem v Mělníku. tj. dolní Vltava. Poté vodní tok Vltavy od Českých Budějovic po Třebenice, ale platí to pouze pro plavidla do 300 tun tj. střední Vltava. (4) (13) Přednosti říční dopravy:nízká cena 1. vysoká kapacita jednotlivých dopravních prostředků 2. minimální negativní vliv na životní prostředí Nedostatky říční dopravy: 1. závislost jen na vodních cestách 2. nízká rychlost 3. vyšší náklady na překládku a skladování zboží (3) 4.2.2 Námořní doprava Námořní doprava je celosvětově nejdůležitější, nejrozšířenější a nejsložitější dopravní obor. Zámořský zahraniční obchod se týká surovin, polotovarů ale i hotových výrobků. Při přepravě hromadných substrátů se používá tzv. námořní doprava trampová. To znamená, že si najímáme celé lodě a přeprava se provádí v celolodních nákladech. Když se převáží malé a střední zásilky tak se využívá liniová námořní doprava. Tyto dva způsoby provozovaní se liší způsobem provozu i způsobem podnikání. Liší se to hlavně ve smluvních a právních podmínkách, pak také ve formě práce, organizace podnikání a rozdílností obsahu. (13) Požadavek přepravy zboží na určitém odjezdu lodi z konkrétního přístavu nalodění do přístavu určení je třeba předem objednat. To se děje tzv. knihováním, anglicky booking. Podmínky se potvrzují knihovacím dopisem (booking letter). V plavebních jízdních řádech (sailling list), které publikují společnosti, jsou uváděny důležité podrobnosti pro odesílatelenaloďovatele. Avšak nejdůležitější jsou adresy agentů, kteří jsou oprávněni zastupovat společnosti a zajišťují kontakt. Průkazní listinou o existenci a podmínkách přepravní smlouvy je náložný list (Bill of Lading), viz obrázek 6, na jehož rubu jsou přepravní podmínky. Může

být vystaven na doručitele předáním osobě, která má tato práva nabýt, na jméno osobě v něm jmenované nebo jiné podle ustanovení o postoupení pohledávky a na řad vyplněným nebo nevyplněným rubopisem. Pokud není uvedeno na čí řad, platí, že je vydán na odesílatele. Právo domáhat se vydání zásilky má v případě náložného listu na doručitele první osoba, která náložný list předložit dopravci, na jméno a na řad, které byl náložný list vystaven, nebyl-li převeden rubopisem, pak osoba, která je uvedena jako poslední v nepřerušené řadě rubopisů anebo doručitel náložného listu s posledním nevyplněným rubopisem. Náložný list představuje, buď potvrzení o převzetí zboží k nalodění, anebo potvrzení o skutečném nalodění. Tyto dokumenty jsou hlavně pro liniovou námořní dopravu. (13) Česká Republika je v souvislosti s námořní dopravou vázána mezinárodními úmluvami. Bylo nutností sjednotit a rozdílné právní úpravy mezi účastníky. Proto vstoupila v platnost tzv. Haagská pravidla, což je mezinárodní úmluva o sjednocení některých pravidel, které byly uvedeny do praxe jako Haagsko-Visbyská pravidla. Upravují odpovědnosti námořního dopravce. Z podnětu OSN došlo k vydání dalších Hamburských pravidel, které vstupují v platnost od 1. července 1966 i na našem území, což zlepšuje postavení účastníků působících v sekci námořní dopravy. Hmburská pravidla jsou úmluva OSN o přepravě zbožé. U této smlouvy je významné rozšíření její použitelnosti na všechny smlouvy o námořní dopravě mezi dvěma různými státy, které nemusí být smluvními stranami úmluvy. Např. stačí, aby přístav vykládky/nakládky ležel na území smluvního státu. Přednosti námořní dopravy: 1. velmi nízké náklady na přepravu 2. velká kapacita dopravních prostředků 3. schopnost zabezpečit přepravu těžkých předmětů Nedostatky námořní dopravy: 1. nutnost svozu a rozvozu jinými dopravními prostředky 2. nesoulad kapacit s dopravními prostředky navazujících doprav a nutnost skladování zboží 3. závislost na počasí (mlha, mráz atp.) (3)

4.2.2.1 Trampová námořní doprava Vyznačuje se tím, že přepravuje hromadné substráty a nejvýhodněji se provádí v celolodních nákladech. To znamená, že se najímají celé lodě, které jsou specializované pro určité druhy přepravy například suché a tekuté náklady. Sjednává se také přepravní oblast a dopravné, které je individuální pro každý náklad. Obrázek 2 Kontejnerová námořní loď zdroj, www.hybrid.cz Mezi zboží, pro které potřebujeme najímat celé lodě, patří obilí, uhlí a koks, ruda, ocel, železo, železný šrot, cukr, kakao, káva, tabák a hnojiva. (13) 4.2.2.2 Liniová námořní doprava Liniová doprava je pravidelná doprava mezi jednotlivými přístavy. Provozovatelé liniové dopravy vydávají plavební řády (anglicky Sailing List), ve kterých mimo jiné uvádí přístavy, z nichž si vyhrazují právo převzít náklady jen v případě, že budou nabídnuty v dostatečném množství nebo hodnotě, aby pokryly výdaje lodi. Dopravné se počítá dle stanovených tarifů. V liniové dopravě se přepravují konveční zásilky, kontejnerové zásilky, které dělíme na celokontejnerové a kusové (jejich objem je velmi nízký a celý kontejner by nezaplnily). (13) 4.3 Letecká doprava Historie letecké dopravy: Letecká doprava je oproti jiným dopravám relativně mladá. Začátky letectví se datují kolem roku 1783, kdy vzlétl horkovzdušný balón. Jak se postupně vyvíjela věda, tak se horký vzduch nahrazoval vodíkem, který se později využíval jako náplň vzducholodí. První let letadlem s vlastním pohonem byl uskutečněn v roce 1903.

Byl to dvouplošník ze dřeva a plátna. Významný krok se stal ve 30. letech 20. století. Letoun Douglas DC-3 se stal prvním dopravním letounem převážející cestující. Letectví se rozšířilo hlavně po druhé světové válce a od té doby má veliký význam v přepravě zboží a cestujících. (4) Logistika letecké dopravy prostředky letecké dopravy, letiště, význam, výhody a nevýhody, mezinárodní právo, principy, zákony, obchodní právo, dokladování přepravy, formy a způsoby, speciální druhy přepravy. (8) Letecká doprava se uplatňuje hlavně tam, kde potřebuje dodávka dorazit co nejrychleji k odběrateli. Tam, kde je velká vzdálenost mezi místem nástupu a výstupu, či oba požadavky současně. Sem spadá zboží, které podléhá rychlému zkažení, zboží s vysokou hodnotou a zboží s časově kritickým doručením. Tento druh dopravy je také velice nákladný a to díky velké spotřebě paliva, drahým technologiím a složitému zázemí, které souvisí s leteckou dopravou. (3) V České republice se vzhledem k malé rozloze moc nevyužívá, tolik jako silniční a železniční doprava. Proto se používá hlavně při mezinárodních obchodech. Při tuzemských obchodech se letecká doprava využívá hlavně pro přepravu zboží s vyšší hodnotou, nebo kdyby přeprava znamenala větší bezpečnostní riziko. Většina přepravovaného nákladu je spojena dohromady s přepravou osobní. Ušetří se tak spousty nákladů. Na letišti v Praze byl vybudovaný tzv. Cargo terminal jehož kapacita dosahuje až 100000 tun zboží za rok. (3) Přednosti letecké dopravy: 1. vysoká rychlost (ale jen v úseku mezi letišti) 2. jednodušší balení 3. schopnost přepravovat zboží bez otřesů Nedostatky letecké dopravy: 1. vysoká cena 2. závislost na počasí a z toho vyplývající nepravidelnost 3. omezená kapacita 4. nutnost zabezpečení pozemní dopravy, která snižuje rychlost (3)

4.4 Dopravní systém České republiky: Ministerstvo dopravy ČR v rámci dokumentu Koncepce výzkumu a vývoje v resortu dopravy uvádí, že ačkoliv poptávka po dopravě neustále narůstá, není možné ji řešit pouze budováním nové infrastruktury. V koncepci se zdůrazňuje nutnost lépe využívat, optimalizovat, organizovat stávající dopravní systémy tak, aby splňovaly požadavky udržitelného rozvoje a vzrůstající poptávku po přepravě. V dokumentu se poukazuje na potřebu udržitelnosti moderních dopravních systém ů z hlediska ekonomického, sociálního, ekologického, obranného. Svou úrovní odpovídá vyspělosti národního hospodářství, jež klade na dopravu mimořádné nároky (nerovnoměrné rozmístění některých surovinných zdrojů, například uhlí). Základ české dopravní soustavy tvoří kombinace železniční a automobilové dopravy (tato dvě odvětví přepravují 98% všech nákladů a 99% cestujících). Některé složky přírodního prostředí (reliéf, nedostatek velkých řek) nejsou pro rozvoj dopravy příliš příznivé (letecká a lodní doprava). (11) 5 Intermodalita Důležitou problematikou jsou intermodalita a komodalita dopravy, jimž je nutno s ohledem na efektivitu a ekologickou udržitelnost věnovat větší pozornost. Tyto dvě koncepce se zaměřují na využívání výhod různých způsobů dopravy (např. kombinace železniční a silniční dopravy), které jsou vzájemně dobře sladěny, čímž se čas mezi přechodem a náklady (pro osobní i nákladní dopravu) sníží na minimum. Moderní intermodální systémy již dnes umožňují plně automatizovanou intermodalitu nákladní dopravy. Automatizace se obecně stává stále významnější, zejména v logistice a manipulaci s náklady. Některé velké nákladní přístavy již fungují z větší části autonomně a lidský faktor se podílí pouze na plánování, kontrole a programování jejich činnosti. (2)

6 Technologie Nové technologie a změny v nich mají na sektor dopravy a logistiky stále větší dopad. Stále důležitější jsou zejména informační a komunikační technologie (ICT). Příkladem ICT technologií jsou například moderní navigační systémy (GPS), asistenční služby pro řidiče, podpůrné systémy pro řidiče nebo řídící kabiny vysokorychlostních vlaků, které stále více připomínají kokpit v letadle. Tento vývoj změnil dosavadní požadavky na dovednosti, mimo jiné také proto, že je nutné zajistit pro lidi bezpečné ovládání pomocných technologií. (2)

7 Citovaná literatura 1. Drahotský, Ivo a Řezníček, Bohumil. Logistika a jejich řízení. Brno : Computer Press, 2003. 80-7226-521-0. 2. kolektiv, A. van der Giessen a. Logistika a doprava. [Dokument] Evropská unie : Národní ústav odborného vzdělávání, 2010. 3. Besta, Petr. Technická univerzita Ostrava. Katedra ekonomiky a managementu v metalurgii. [Online] porovnani_jednotlivych_druhu_dopravy. 4. Vítejte na zemi. [Online] Evropská unie, Ministerstvo školství, 2013. http://www.vitejtenazemi.cz/. 5. Pernica, Petr. Přepravní, zasílatelské a logistické služby. Praha : Wolters Kluwer, 2012. 978-80-7357-735-3. 6. Sixta, Jan a Mačát, Václav. Logistika - teorie a praxe. Brno : Computer Press, 2005. 80-251-0573-3. 7. Budoucnost profesí. Budoucnost profesí. [Online] [Citace: 4. Prosinec 2014.] http://www.budoucnostprofesi.cz/cs/vyvoj-v-odvetvich/doprava.html. 8. Hlavoň, Ivan. Vysoká škola logistiky v Přerově. [Online] [Citace: 27. Listopad 2014.] http://web2.vslg.cz/. 9. Křivda, Vladislav a spol. Silniční doprava. Ostrava : VŠB TUO, 2007. ISBN 978-80- 248-1521-3. 10. Doprava v praxi. [Online] 2013. http://www.doprava.vpraxi.cz/jizdy_kamionu.html. 11. Ministerstvo dopravy České republiky. [Online] 2014. [Citace: 1. Prosinec 2014.] www.mdcr.cz. 12. Rathouský, Bedřich. Progresivní silníční dopravní prostředky v logistických řetězcích. Dopravní logistika. 2009, Sv. I, 4.

13. Dostál, Petr. Námořní doprava. Kmbinovaná doprava-námořní doprava. [Online] 2000. www.dan-czech.cz. 14. Wilczková, Marta a Vlček, Petr. Ochodní podnikatelská fakulta v Karviné. [Online] 2010. www.opf.slu.cz.

8 Přílohy Obrázek 3-CMR dokument

Obrázek 4 Žádost o udělení výjimky

Obrázek 5 - Doplněk výjimky

Obrázek 6 Dokument Bill of lading

Obrázek 7 Dokument CIM