F l u o r e s c e n c e

Podobné dokumenty
Fluorescenční mikroskopie

Zoologická mikrotechnika - FLUORESCENČNÍ MIKROSKOPIE

Využití a princip fluorescenční mikroskopie

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Fluorescenční mikroskopie

Využití a princip fluorescenční mikroskopie

M I K R O S K O P I E

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

IMUNOFLUORESCENCE. Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU

Fluorescenční mikroskopie. principy a použití

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii

Fluorescenční sondy. Fluorescenční sondy. Indikátory pro anorganické ionty. Fluorescenční sondy pro využití v analytické chemii, medicíně a biologii

Barevné principy absorpce a fluorescence

Fluorescence (luminiscence)

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

Luminiscence. Luminiscence. Fluorescence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) chemicky (chemiluminiscence)

Nové metody v průtokové cytometrii. Vlas T., Holubová M., Lysák D., Panzner P.

7. Měření fluorescence při excitaci kontinuálním světlem ( steady-state )

Luminiscence. emise světla látkou, která je způsobená: světlem (fotoluminiscence) fluorescence, fosforescence. chemicky (chemiluminiscence)

Optická konfokální mikroskopie a mikrospektroskopie. Pavel Matějka

Principy a instrumentace

Barevné principy absorpce a fluorescence

MOLEKULÁRNÍ METODY V EKOLOGII MIKROORGANIZMŮ

FIA fluorescenční imunoanalýza (fluorescence immuno-assay) CIA chemiluminiscenční imunoanalýza

Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek

Téma: Testy životaschopnosti a Počítání buněk

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 3. TESTY ŽIVOTASCHOPNOSTI A POČÍTÁNÍ BUNĚK

MIKROSKOPIE JAKO NÁSTROJ STUDIA MIKROORGANISMŮ

Molekulárně biologické metody v mikrobiologii. Mgr. Martina Sittová Jaro 2014

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

ení s chemickými látkami. l rní optiky

Fluorescenční mikroskopie

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

1. Teorie mikroskopových metod

Ž i v o t n o s t (= životaschopnost = vitalita = viabilita)

Luminiscenční analýza Použití luminiscenční spektroskopie v analytické chemii

Barevné hry se světlem - co nám mohou říci o biomolekulách?

PRŮTOKOVÁ CYTOMETRIE - PERSPEKTIVNÍ ALTERNATIVA V ANALÝZE MIKROBIOLOGICKÝCH UKAZATELŮ KVALITY VOD

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

DELFIA Dissociation-Enhanced Lanthanide Fluorescent ImmunoAssay


Fluorescenční rezonanční přenos energie

METODY VYŠETŘOVÁNÍ BUNĚČNÉ IMUNITY. Veřejné zdravotnictví

6. Metody molekulové spektroskopie spektrofotometrie, luminiscenční metody

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

Fluorescenční mikroskopie. -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie

Životaschopnost. (= vitalita = viabilita) počet živých buněk. 100 = [%] počet všech buněk

Fluorescenční mikroskopie

Přehled histologických barvení včetně imunohistochemie

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Vybrané spektroskopické metody

Vlastní a nevlastní fluorofory; vlastní luminiscence buněk, fluorescenční sondy a značky

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

DODATEČNÉ INFORMACE dle 49 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Základy světelné mikroskopie

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

Metody testování humorální imunity

MĚŘENÍ MEMBRÁNOVÉHO NAPĚTÍ POMOCÍ NAPĚŤOVĚ CITLIVÝCH BARVIV

FLUORIMETRICKÉ STANOVENÍ FLUORESCEINU

Spektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti

VYUŽITÍ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE PRO DETEKCI ÚČINNOSTI FILTRACE BAKTERIÍ V PROCESECH ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

laboratorní technologie

Helena Langhansová. 30. listopadu 2011

Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely

Ústav experimentální medicíny AV ČR úspěšně rozšířil přístrojové vybavení pro vědce z peněz evropských fondů

Seminář izolačních technologií

Typy světelných mikroskopů

Infračervená spektroskopie (FTIR) & Fluorescenční mikroskopie

METODY STUDIA PROTEINŮ

ONLINE BIOSENZORY PŘI HLEDÁNÍ KONTAMINACE PITNÉ VODY

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

10/21/2013. K. Záruba. Chování a vlastnosti nanočástic ovlivňuje. velikost a tvar (distribuce) povrchové atomy, funkční skupiny porozita stabilita

Funkční a biomechanické vlastnosti pojivových tkání (sval, vazy, chrupavka, kost, kloub)

KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková

Nanostruktury a zobrazovací metody v medicíně

Diagnostika amyloidózy z pohledu patologa Látalová P., Flodr P., Tichý M.

Vícebarevná průtoková cytometrie v klinice

Barevné hry se světlem - co nám mohou říci o biomolekulách?

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Praktický kurz Praktický kurz monitorování apoptózy a autofágie u nádorových prostatických buněk pomocí průtokové cytometrie

Konfokální mikroskop vybavený FLIM modulem pro detekci interakce molekul u živých buněk

Kvantové tečky. a jejich využití v bioanalýze. Jiří Kudr SPOLEČNĚ PRO VÝZKUM, ROZVOJ A INOVACE CZ/FMP.17A/0436

HPLC - Detektory A.Braithwaite and F.J.Smith; Chromatographic Methods, Fifth edition, Blackie Academic & Professional 1996 Colin F. Poole and Salwa K.

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Spektroskopické é techniky a mikroskopie. Spektroskopie. Typy spektroskopických metod. Cirkulární dichroismus. Fluorescence UV-VIS

PRŮTOKOVÁ CYTOMETRIE VE VÝZKUMU KVASINEK Saccharomyces cerevisiae A JEJÍ APLIKACE V PRAXI

VÝZNAM NĚKTERÝCH FAKTORŮ PREANALYTICKÉ FÁZE V MOLEKULÁRNÍ BIOLOGII

Průtoková cytometrie Flow Cytometry

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

Dokumentace projektu. Fotoluminiscence. Autorky: Kateřina Limburská, Tereza Fleková Vedoucí projektu: Zdeněk Polák

Techniky mikroskopie povrchů

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

Metody testování humorální imunity

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ JATER A ŽALUDKU

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Izolace nukleových kyselin

ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE

Transkript:

F l u o r e s c e n c e

Fluorescenční mikroskopie Luminiscence jev, kdy látka vysílá do prostoru světlo chemická reakce chemiluminiscence světlo fotoluminiscence Vyvolávající záření exitační fluorescence (emisní záření jen krátkou dobu po skončení exitačního záření) fosforescence (přetrvává i po zhasnutí exitačního záření) Záření vysílané látkou emisní (vždy delší λ, barva posunutá směrem k červenému konci spektra)

Fluorescenční mikroskopie Princip fluorescence: Atomy nebo molekuly určitých látek absorbují kvanta vyšší energie (UV záření) a tuto energii opět vydávají v podobě světelného záření o větší vlnové délce (látky fluoreskují) Záření je vysíláno ihned po vybuzení (excitaci) atomů nebo molekul a odeznívá během asi 10-8 sekundy

Spojité světelné spektrum Vlnová délka světla v nm 750 700 650 600 550 500 450 400 350 IČ UV Sedm barev duhy a jejich vlnové délky [nm] (1 nm = 10-9 m) fialová 390-425 indigově modrá 425-445 modrá 445-500 zelená 500-575 žlutá 575-585 oranžová 585-620 červená 620-740

Stokesovo pozorování: Emitované záření o delší λ Excitační záření o krátké λ

Z hlediska zdroje fluorescence rozlišujeme: primární fluorescenci (= autofluorescence, vlastní fluorescence) sekundární fluorescenci (= nevlastní fluorescence) - vazba uměle dodaných fluoreskujících barviv, fluorochromů (= fluoroforů), na určité struktury buněk

Příklad fluorochromů používaných v buněčné biologii: DAPI FDA (fluorescein diacetát) životnost buněk Propidium jodid životnost buněk FITC Akridinová oranž (RNA/DNA) - průtoková cytometrie (4,6-diamidino-2-phenylindole.HCl) zvýrazňuje DNA (fluorescein-isothiokyanát) - imunofluorescence v molekulární biologii: Ethidium bromid Hoechst 33258 SYBR Green TaqMan sondy (PCR zviditelnění PCR-produktu) (měření c DNA ve fluorometru) (QPCR kvantitativní, real-time, PCR) (QPCR kvantitativní, real-time, PCR)

Sekundární fluorescence Autofluorescence Strukturní vzorec fluorochromu DAPI Strukturní vzorec fluorescein diacetátu

Výhoda fluorescenčních metod: - velký kontrast zobrazení - specifičnost různých fluorochromů na absorpci a emisi světla o určité vlnové délce - velký výběr fluorescenčních značek (kovalentní vazba) a sond (nekovalentní) - citlivost (možnost zachycení přítomnosti pouhých 50 molekul v 1µm 3 (= 1 nl, 10-9 l); nízká koncentrace barviva)

Nevýhoda: rychlé vysvicování fluorescence (fotobleaching) - fluorofory se vlivem intenzivního záření rozkládají, a ztrácejí tak schopnost exitace a emise - nutnost minimalizace působení exitačního světla

Základní části fluorescenčního mikroskopu: - zdroj UV záření (vysokotlaká rtuťová výbojka, pozor na zapínání a vypínání lampy) - excitační (budící) filtry - ze světelného zdroje selektivně vymezují záření o určité vlnové délce vhodné ke vzbuzení fluorescence - ochranné (uzavírající, bariérové, zábranné) filtry - zadržují excitační světlo vnikající do okuláru a odstraňují tak záření škodlivé pro oko + ochranný UH kryt

Základní části fluorescenčního mikroskopu: - vhodná optika - křemenná nebo zrcadlová - objektivy s co největší světelností (tj. s velkou NA) - dichroické zrcadlo speciální optický filtr (viz dále)

Zdroj světla: rtuťová výbojka

Epifluorescence chod paprsků mikroskopem Schéma fluorescence

Funkce excitačního a bariérového filtru Exitační filtr Bariérový filtr Vzorek exitační záření emisní záření (delší vlnová délka) Příručka Olympus, upraveno

Princip dichroického zrcadla

Stavba fluorescenční kostky Revolverový výměník

Umístění fluorescenčních kostek v mikroskopu

U excitace (DAPI) WU kostka DAPI (4,6-diamidino-2-phenylindole.HCl) - exitace 372 nm (fialová) - emise 456 nm (modrá) B exitace (FITC) - WB kostka FITC (Fluorescein-isothiokyanát) - exitace 490 nm (modrá) - emise 520 nm (zelená)

Aplikace fluorescenčních technik při studiu buňky: kontrastování buněčných struktur v živých i fixovaných buňkách (NK, jádra, jadérka, chromozómy, organely, cytoskelet, buněčná stěna...) detekce apoptózy, studium buněčného cyklu rozlišení živých a mrtvých buněk - testy životaschopnosti buněk (fluorochrom fluorescein diacetát, propidium jodid) detekce bakterií aj. patogenů (kvasinek, plísní, fytoplazem) v pletivech nebo tkáních, sputu, moči a likvoru

Aplikace fluorescenčních technik při studiu buňky: fluorescenční indikace ph, měření koncentrace intracelulárních iontů, monitorování membránového potenciálu, sledování transportu látek membránou, interakce léčiv s membránou, atd. imunofluorescenční techniky (viz dále) lékařská diagnostika, imunologie, hematologie, genetika

Pokud nenajdeme vhodný fluorochrom pro přímou fluorescenci, využijeme Imunofluorescenci Princip: vazba molekuly protilátky označené navázaným fluorochromem s molekulami specifických buněčných antigenů za vzniku komplexů, antigen + protilátka + fluorochrom které v exitačním záření vhodné vlnové délky fluoreskují

Přímá (A) a nepřímá (B) imunofluorescence

Využití imunofluorescence v klinické praxi: - identifikace buněk T a B v krvi - detekce specifických protilátek přítomných v krvi - detekce imunoglobulinů v tkáních - rychlá identifikace mikroorganismů v tkáních a v kulturách - detekce nádorově specifických antigenů - identifikace transplantačních antigenů v různých tkáních - lokalizace hormonů a enzymů - kvantitativní stanovení proteinů a protilátek v tělních tekutinách

Nativní vodný preparát ve světelném mikroskopu - příčný řez řapíkem jabloně Z = 40x (4 obj. x 10 ok.) foto Pavla Válová

Autofluorescence - příčný řez řapíkem jabloně Hranol WB Hranol WU Z = 40x Z = 40x foto Pavla Válová

Autofluorescence - příčný řez řapíkem jabloně Hranol WB Chlorofyl * Hranol WU Z = 100x Z = 100x * Chlorofyl (exitace 430-450; do 550 nm; emise max. 685 nm) foto Pavla Válová

Detail sklerenchymatické pochvy u příčného řezu řapíku jabloně - silně ztloustlé buňky s ochrannou funkcí. Fluorescenční kostka WB; Z = 400x. foto Pavla Válová

Sekundární fluorescence barvení DAPI - jádra pokožkových buněk u cibule Hranol WB Hranol WU Z = 200x Z = 200x foto Pavla Válová

Sekundární fluorescence barvení DAPI - jádra pokožkových buněk u cibule Hranol WB Hranol WU Z = 400x Z = 400x foto Pavla Válová

Sekundární fluorescence barvení DAPI - jádra pokožkových buněk u cibule Hranol WU jádra mitochondrie jadérko Z = 1 000x, imerze foto Pavla Válová

Autofluorescence vlasu Fluorescenční kostka WU Fluorescenční kostka WB Z: 400x, foto Pavla Válová

Autofluorescence vlasu Fluorescenční kostka WG Vlas v SEM Foto google Z: 400x Foto Pavla Válová