JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS, předseda představenstva společnosti AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvo, externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva SOS Dětské vesničky ČR, člen KDI Praha, AR 2010/2011
Obsah: 1. Současná podoba mezinárodního bankovnictví 2. Dopady současné světové finanční krize na mezinárodní bankovnictví
Ad 1) Mezinárodní bankovnictví je systém vztahů a procesů, které probíhají mezi subjekty s mezinárodním prvkem. Prakticky to znamená, že banky a další finanční instituce a jejich klienti na sebe působí v rámci různých zemí. Mezinárodní měnová spolupráce se začíná intenzivněji rozvíjet až po druhé světové válce jako důsledek obnovit hospodářství jednotlivých zemí vč. měnové spolupráce.
Jedním z pokusů překlenout nekoordinovaný postup zemí po hospodářské krizi a končící válce byla významná konference v Bretton-Woods o založení Mezinárodního měnového fondu v červenci 1944. Účastni byli delegáti ze 44 zemí světa, zakládajícími členy pak 29 zemí vč. Československa. Cílem konference bylo dohodnout a nastolit takový mezinárodní měnový systém, který by podporoval rozvoj mezinárodního obchodu, zajišťoval stabilitu mezinárodních vztahů a vytvářel tak atmosféru vzájemné důvěry.
Dohoda o založení institucí jako je Mezinárodní měnový fond a Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj vstoupila v účinnost v prosinci 1945. V měnové oblasti byl dohodnut tzv. mezinárodní standard zlaté dolarové devizy. Prakticky to znamenalo, že byla zachována vedoucí úloha zlata a amerického dolaru v mezinárodních měnových vztazích (padlo v r. 1968), zásada návratnosti a podmíněnosti operacích MMF a systém tzv. pevných měnových kursů. Politika a cíle MMF jsou řízeny stanovami, sídlo fondu je v USA, městě Washington.
Hlavní cíle MMF: podporovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat vyrovnaný růst mezinárodního obchodu s cílem udržovat vysokou zaměstnanost, podporovat kursovou stabilitu, napomáhat vytvářet soustavy pro realizaci běžných plateb mezi členy, možnost získat pro členy dočasně přístupné všeobecné zdroje MMF, zmirňovat až odstraňovat nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů.
Organizační uspořádání MMF: Rada guvernérů jde o nejvyšší orgán Fondu, každá země má jednoho zástupce. Rada výkonných ředitelů řídí běžné záležitosti (např. dohled nad kursovou politikou, konzultace se členskými zeměmi atd.). Skládá se z generálního ředitele a výkonných ředitelů, kterých je 24. Jedná se o zástupce 6 nejvyspělejších zemí (USA, VB, SRN, Francie, Japonsko a Saudská Arábie) a dále Číny a Ruska.
Každá členská země má počet hlasů odpovídající jejímu členskému podílu kvóty. Je tedy založen na principu akciové společnosti. Např. ČR měla podíl na hlasovacích právech 0,39 %, USA 17,15 % nebo všechny asijské země dohromady (s výjimkou Japonska 6,15 %) 10,48 %. Členem se může stát každá země, která se ztotožňuje s principy fungování této instituce a o členství oficiálně požádá. O přijetí rozhoduje Rada guvernérů. Členské kvóty jsou přehodnocovány cca každých pět let. Hlavním důvodem této aktivity je skutečnost, aby výše kvót vytvářela přiměřenou finanční základnu Fondu.
Povinnosti členů Fondu (příklady): splatit včas a ve stanoveném termínu svou kvótu, splácet čerpané zdroje Fondu řádně a včas, dělat vše pro vytváření stabilního hospodářství a finanční politiky, zabezpečovat racionální devizový systém, poskytovat Fondu informace jako např. držbu zlata, těžbu zlata, vývoz a dovoz zlata, celkový dovoz a vývoz zboží vyjádřené v domácí měně, platební bilanci, stav mezinárodních investic, výši HDP, cenové indexy apod.
Systém měnových kursů: pevné měnové kursy kurz vázán na jednu národní měnu nebo měnový koš. měnové kursy s omezenou oscilací kurz národní měny je limitován pásmy, ve kterých osciluje, pohyblivé měnové kursy národní měna a její kurz je veden řízeným pohybem s častými úpravami. V současné době je uplatňováno 8 přístupů ke stanovení měnových kursů, a to podle jejich flexibility. Jde o kombinaci výše uvedených tří základních přístupů.
Rok 1967 dohoda MMF o emisi doplňkové instituce devizových rezerv ve formě tzv. zvláštních práv čerpání SDR (Special Drawing Rights). Emise SDR měla za cíl oslabit závislost růstu devizových rezerv na trzích zlata a na stavu platební bilance USA.
Světová banka jinak Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj Dohoda v době jako MMF, banka zahájila činnost v červnu 1946, sídlo Washington. Banka se měla podílet na financování obnovy válkou zničených hospodářství členských zemí, později financování strukturálních změn a rozvojových programů v členských zemích. Nyní poskytuje úvěry zejména rozvojovým zemím nebo zemím bývalého východního bloku, které se staly jejími členy. Členy banky mohou být jen členové MMF.
Organizační struktura: Rada guvernérů nejvyšší orgán, každý člen je zastoupen jednou osobou. Rada výkonných ředitelů řídí činnost banky, schází se jednou týdně, rozhodují o poskytování půjček, účelu jejich použití a způsobu čerpání a splácení. Má 24 členů. Základní kapitál je tvořen podíly členských zemí a jsou odvozeny od výše členských kvót v MMF. ZK činil 10 mld. USD rozdělených na akcie po 100 tis. USD. Ihned se musely upsat 2% podílů v USD každé země.
Další zdroje úpis vlastních dluhopisů na mezinárodních finančních trzích. Banka je prodává buď přímo vládám členských zemí, centrálním bankám nebo soukromým investorům. Jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších. Banka pro mezinárodní platby (BIS) Založena na základě Haagské úmluvy v roce 1930. V současné době jsou členy téměř všechny státy Evropy s výjimkou zemí jako je Rusko a další bývalé země SNS, dále Kanada, USA, Japonsko, Austrálie Sídlo banky je v Basileji.
Nejvyšším orgánem BIS je Valná hromada. Zasedá každoročně a schvaluje zejména výroční zprávu banky, odsouhlašuje výši přídělů do rezervních fondů a dále schvaluje výši dividend. Konkrétní členové jsou většinou centrální banky členských států, které upsaly akcie BIS. Řídicím orgánem je správní rada. Je tvořena jen vybranými zástupci zemí (např. Belgie, Francie.). Je to výkonný orgán. Strukturu banky dále tvoří bankovní odbor, měnový a ekonomický odbor a generální sekretariát.
Zdroje banky: základní kapitál, peněžní depozita a depozita ve zlatě, Základní činnost: zpočátku sloužila pro vypořádání válečných reparací po první světové válce. pak se snažila stát clearingovou bankou, protože u ní měly účty centrální banky, kooperace při swapových operacích centrálních bank, později se pak zabývala na udržení stability měnových kursů.
V devadesátých letech BIS spolupracovala s Evropským měnovým institutem (předchůdce ECB) a EK na realizaci a přípravy II. etapy vytváření hospodářské a měnové unie v rámci EU. Koncem osmdesátých let vystupovala jako agent (zúčtovna) platebního systému ECU a působila jako zúčtovna pro EBA. Nyní banka zajišťuje: je centrem mezinárodní měnové spolupráce je bankou centrálních bank a dále působí jako vědecko-výzkumné pracoviště.
Banka může provádět následující operace: nakupovat a prodávat zlato na svůj účet nebo na účet centrálních bank, deponovat zlato centrálních bank, nakupovat a prodávat zahraniční měny a CP, poskytovat úvěry centrálním bankám, eskontovat a reeskontovat směnky, šeky a jiné krátkodobé CP, otevírat a vést běžné a depozitní účty centrálním bankám a přijímat na ně vklady.
Banka nemůže provádět: emitovat CP splatné na požádání, poskytovat půjčky vládám, otevírat účty vkládám, nabývat nemovitosti a další činnosti. Také neprovádí žádné činnosti pro běžné bankovní klienty.
Evropská měnová unie a její orgány Základem bylo podepsání tzv. Maastrichtské dohody 7. února 1992 a účinná byla k 1. listopadu 1993 (po ratifikaci členských zemí). Tím byla zahájena III. etapa vytvoření hospodářské a měnové unie.
Smlouva stanovila podmínky pro vstup do měnové unie v těchto oblastech: míra inflace nepřesáhne hodnotu 1,5 bodu nad průměrem zemí EU, úrokové sazby v dlouhodobém horizontu nepřesáhnou nominální úroková míru průměru třech zemí s největší cenovou stabilitou o více než 2 % body, deficit veřejného rozpočtu jeho podíl na HDP nesmí být vyšší než 3 %, Podíl veřejného dluhu na HDP nesmí být vyšší než 60 %, Zapojení státu do kursového systému ERM II
Evropský systém centrálních bank (ESBC) Je tvořen Evropskou centrální bankou (ECB) a centrálními bankami členských zemí EU. ECB a centrální banky zemí měnové unie tvoří tzv. eurosystém. ECB zahájila svou činnost v červnu 1998 a nahradila instituci s název Evropský měnový institut. Postavení ECB a ESCB je dán Smlouvou o EU. Nejvyšší orgán ECB je Řídicí rada. Skládá se s členů Výboru ředitelů a guvernérů centrálních bank zemí, které vstoupily do EMU. Úkoly např. formulování jednotné měnové politiky, cíle v oblasti úrokových sazeb Nejvyšší výkonný orgán je Rada ředitelů prezident, viceprezident a čtyři další členové jmenovaní na základě dohod vlád členských zemí EU.
Rozhodovacím orgánem ECB, jiným, než je Řídicí rada, je pak Generální rada. Je tvořena prezidentem, viceprezidentem a guvernéry centrálních bank všech členů. Rozdíl mezi Řídící radou a Generální radou je v jejím složení a tedy i kompetencemi. GR je poradním orgánem ESCB, podílí se např. na sběru statistických dat, na přípravě Výročních zpráv ECB a na standardizaci principů bankovního účetnictví a výkaznictví apod. ECB je oprávněna vydávat nařízení, rozhodnutí a doporučení. Základní kapitál ECB je 5 mld. EUR. Akcionáři jsou jen centrální banky členských zemí EU. Podíly CB jsou odvozeny od HDP dané země na celém HDP EU a podílu země na celkovém podílu v počtu obyvatel zemí EU.
Úkoly ESCB: určování a provádění jednotné měnové politiky v rámci EU, udržování a spravování oficiálních devizových rezerv členských zemí eurozóny, zajišťování plynulého platebního styku (ECB coby člen ESCB provozuje systém TARGET), povoluje emisi bankovek, provádí bankovní dohled (společně s novými institucemi, vytvořenými k 1. lednu 2011), provádí poradenskou činnost, shromažďuje statistické údaje,
Hlavní cíle měnové politiky ESCB: Jedná se o cenovou stabilitu, která má souvislost s obecnou hospodářskou politikou s cílem trvalého hospodářského růstu, zaměstnanosti, zvyšování životní úrovně obyvatel EU atd.). Jako nástroje pro dosažení uvedených cílů lze vidět: operace na volném trhu např. swapy, emise dluhopisů, příjem termínovaných depozit apod. stálé facility nepřímý nástroj, provádějí centrální banky jednotlivých zemí a ovlivňují overnight likviditu na trhu. povinné minimální rezervy přímý nástroj, stanoví držbu určité části peněžní masy na účtech u ECB, příp. u centrálních bank členských států.
V souvislosti se zvýšením obezřetného podnikání v oblasti finančních trhů byly v rámci EU vytvořeny nové orgány: Evropská rada pro systémová rizika (ESRB). Ta má orgán - European Supervisory Authority (ESA), který je složen ze tří části: European Banking Authority (EBA) European Securities and Markets Authority (ESMA) European Insurance and Occupational Pensions Authority (EIOPA) + národní dohledové orgány členských zemí. To vše vytváří tzv. Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (ESFS).
Založení tří evropských dohledových orgánů: pro bankovnictví, kapitálový trh a pojišťovnictví (ESA) Vydávání regulatorních a dohledových standardů Vydávání pokynů a doporučení adresovaných národnímu orgánu dohledu, případně konkrétní finanční instituci V případě porušení práva EU Urovnání sporů mezi národními dohledovými orgány Při mimořádné situaci Monitorování a hodnocení vývoje na trzích
Nový systém hodnocení systémového rizika na finančním trhu (ESRB) Založení Evropská rady pro hodnocení systémového rizika (ESRB) Varování a doporučení dohledovým institucím Vyhlašování krizové situace Vyvíjení kvantitativních a kvalitativních ukazatelů k identifikaci a měření systémového rizika společně s orgány ESA
Kursový mechanismus ERM II Je v pravomoci Rady ministrů dle Smlouvy, ECB je pouze jejím vykonavatelem. Členství v tomto systému je dobrovolné. Zaveden v r. 1999 (tzn. před zavedením EUR, po jeho zavedení již zapojení nedává smysl). Principy: základem je EUR. Kursy národních měn jsou vztaženy k EUR. Nebudou bilaterálně měněny, oscilační pásmo je + - 15 % od ústředního kursu. CB zemí by měly intervenovat tak, aby nedocházelo k překroční oscilačního pásma.
k dodržení oscilačního pásma mohou CB použít k intervencím zdroje v rámci mechanismu krátkodobé finanční pomoci, všechny úkoly oblasti kursové politiky přecházejí na ECB a ESCB, Pan European Automated Clearing House (PEACH) EBA zúčtovací systém (STEP II). TARGET II - Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system,
Pod zkratkou SWIFT vystupuje Spolecnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci (The Society for Worldwide Interbank Financial Telecomunication). Společnost provozuje mezinárodní, počítači řízenou telekomunikační sít. Tato sít spojuje účastnické banky i další finanční instituce a umožňuje jim rychlý, spolehlivý a hlavně bezpečný přenos dat týkajících se platebních a finančních transakcí a dalších souvisejících informací.
Společnost byla založena v roce 1973 velkými evropskými a severoamerickými bankami. Od roku 1977 začal být funkční. V září 2009 systém propojil přímo více než 9 200 finančních institucí z více než 209 zemí světa.
ad 2) Dopady současné světové finanční krize na mezinárodní bankovnictví: koncentrace bankovního a finančního sektoru, zpřísnění dohledu a dozoru ze strany centrálních institucí (viz výše). větší obezřetnost při poskytování úvěrů vůči bankovním subjektům, a to nejen v tuzemsku, vliv mateřských společností na bankovní a finanční sektor v ČR.