PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE



Podobné dokumenty
HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Neurony a neuroglie /

2. Histologie: pojivové tkáně

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

:25 1/5 1. přednáška

Pojivové tkáně - vazivo

Seminář pro maturanty

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

organismus orgány tkáně buňky

Téma I: Tkáň svalová

Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Histologie a embryologie

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Cytologie. Přednáška 2010

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Histologická praktika. Nervový systém

Vazivo. Chrupavka. Kost

Fyziologie buňky Fyziologie tělních tekutin, krev a imunita Fyziologie srdce a krevního oběhu Fyziologie dýchání Fyziologie vylučování a

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

Velikost živočišných buněk

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Cytologie I, stavba buňky

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Základy buněčné biologie

Histochemie a imunohistochemie, elektronová mikroskopie

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Buňka. Základní funkční a morfologická jednotka mnohobuněčného organizmu, schopná samostatné existence in vitro za vhodných podmínek

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Epitely a jejich variace

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF

Dr. Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

BIOLOGIE BUŇKY II Struktura buňky Buněčný cyklus

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta:

Speciální metody v histologii

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravotní nauka 1. díl

Pohyb buněk a organismů

Schéma rostlinné buňky

Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: ISBN

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Transkript:

PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější chyby při mikroskopování 11 1.1.4 Příprava vzorků pro vyšetření ve světelném mikroskopu 12 1.1.4.1 Odběr materiálu 12 1.1.4.2 Fixace materiálu 12 1.1.4.3 Zalévání materiálu 14 1.1.4.4 Krájení řezů 14 1.1.4.5 Barvení řezů 15 1.1.4.6 Montování řezů 16 1.1.5 Konfokální mikroskop 16 1.2 Elektronový mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 17 1.2.1 Elektronové mikroskopy 17 1.2.1.1 Prozařovací (transmisní) elektronový mikroskop, TEM 17 1.2.1.2 Rastrovací (řádkovací) elektronový mikroskop, SEM 18 1.2.1.3 Environmentálni rastrovací elektronový mikroskop (ESEM) 18 1.2.2 Příprava vzorků pro vyšetření v prozařovacím elektronovém mikroskopu 19 1.2.2.1 Odběr materiálu 19 1.2.2.2 Fixace materiálu 19 1.2.2.3 Zalévání materiálu 20 1.2.2.4 Krájení ultratenkých řezů 20 1.2.2.5 Kontrastování ( barvení") ultratenkých řezů 21 1.2.3 Příprava vzorků pro vyšetření v rastrovacím elektronovém mikroskopu 21 1.3 Histochemie a histochemické metody (S. Čech) 22 1.3.1 Průkaz bílkovin a aminokyselin 22 1.3.2 Průkaz nukleových kyselin 23 1.3.3 Průkaz sacharidů 23 1.3.4 Průkaz lipidů 24 1.3.5 Průkaz enzymů 25 1.3.5.1 Příprava vzorků pro histochemické vyšetření 25 1.3.5.2 Histochemická reakce a její provedení 26 1.3.5.3 Vyhodnocení histochemické reakce 27 3

1.3.6 Průkaz pigmentů a anorganických látek 1.4 Elektronově mikroskopická histochemie (S. Čech) 1.5 Imunohistochemie a imunohistochemické metody (S. Cech) 2. STAVBA BUŇKY (S. ČECH, D. HORKÝ) 2.1 Stavba biologické membrány 2.2 Buněčná membrána a povrch buňky 2.2.1 Mikroklky a stereocilie 2.2.2 Kinocilie 2.2.3 Flagellum 2.2.4 Pseudopodie 2.2.5 Endocytóza a exocytóza 2.2.6 Bazálni labyrint 2.3 Mezibuněčná spojení a kontakty 2.3.1 Adhezní spoje 2.3.2 Okluzní spoje 2.3.3 Komunikační spoje 2.4 Základní cytoplazma a cytoskelet 2.4.1 Mikrotubuly 2.4.2 Mikrofilamenta 2.4.3 Intermediární filamenta 2.5 Buněčné organely 2.5.1 Mitochondrie 2.5.2 Ribosomy 2.5.3 Endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát 2.5.3.1 Granulární endoplazmatické retikulum 2.5.3.2 Agranulární endoplazmatické retikulum 2.5.3.3 Golgiho aparát 2.5.4 Lyzosomy a endosomy 2.5.4.1 Lyzosomy 2.5.4.2 Endosomy 2.5.5 Peroxisomy 2.5.6 Centriol 2.6 Cytoplazmatické inkluze 2.7 Buněčné jádro 2.7.1 Chromatin 2.7.2 Jadérko 2.7.3 Jaderný obal 27 28 28 30 32 35 35 37 37 39 39 41 41 43 46 46 47 47 4

2.7.4 Jaderný skelet 48 2.8 Buněčný cyklus a dělení buňky 48 3. PŮVOD TKÁNÍ A JEJICH ROZDĚLENÍ (D. HORKÝ) 50 4. EPITELOVÁ TKÁŇ (S. ČECH) 52 4.1 Obecné znaky epitelové tkáně 52 4.2 Rozdělení epitelu podle uspořádání buněk 53 4.2.1 Epitely trámčité 53 4.2.2 Epitely plošné 54 4.2.3 Epitely retikulárně uspořádané 54 4.3 Rozdělení epitelů podle funkce 54 4.3.1 Krycí epitely 54 4.3.1.1 Jednovrstevné epitely 55 4.3.1.2 Vrstevnaté epitely 56 4.3.2 Žlázový epitel 58 4.3.2.1 Jednobuněčné žlázy 60 4.3.2.2 Mnohobuněčné žlázy 61 4.3.3 Resorpční epitel 65 4.3.4 Respirační epitel 65 4.3.5 Smyslový epitel 65 4.3.6 Svalový epitel (myoepitelové buňky) 66 5. POJIVOVÉ TKÁNĚ (D. HORKÝ) 67 5.1 Obecné složení a diferenciace pojivových tkání. mezenchym 67 5.2 Fibrilární komponenty pojiv, pojivová vlákna 68 5.2.1 Kolagenní vlákna 68 5.2.2 Elastická vlákna 70 5.2.3 Retikulární vlákna 70 5.3 Interfibrilární složka, základní hmota amorfní 71 5.4 Vazivo 72 5.4.1 Buňky vaziva 72 5.4.2 Typy vazivové tkáně 75 5.5 Histofyziologie vazivové tkáně 77 5.6 Chrupavka 78 5.6.1 Hyalinní chrupavka 79 5.6.2 Elastická chrupavka 80 5.6.3 Vazivová chrupavka 80 5.6.4 Regenerace chrupavky 81 5

5.7 Kostní tkáň 81 5.7.1 Kostní tkáň vláknitého typu 83 5.7.2 Kostní tkáň lamelózního typu 83 5.7.2.1 Kompaktní kost 83 5.7.2.2 Spogiózní kost 84 5.7.3 Vývoj a růst kosti 84 5.7.3.1 Desmogenní osifikace 85 5.7.3.2 Chondrogenní osifikace 86 5.8 Kostrové spoje 88 5.8.1 Synartrózy 89 5.8.1.1 Synostózy 89 5.8.1.2 Synchondrózy 89 5.8.1.3 Syndesmózy 90 5.8.2 Diartrózy 90 5.8.2.1 Kloubní plošky 90 5.8.2.2 Pouzdro kloubní 91 5.8.2.3 Pomocná zařízení kloubní 91 6. SVALOVÁ TKÁŇ (S. ČECH) 92 6.1 Kosterní svalová tkáň 92 6.1.1 Stavba svalového vlákna 92 6.1.2 Stavba myofibril svalového vlákna, sarkomera 93 6.1.3 Molekulární stavbafilamenta mechanismus svalové kontrakce 94 6.1.4 Klasifikace svalových vláken 96 6.2 Srdeční svalová tkáň 97 6.2.1 Stavba pracovních kardiomyocytů 97 6.2.2 Stavba vzrušivých kardiomyocytů 98 6.3 Hladká svalová tkáň 99 6.4 Původ svalové tkáně 100 7. NERVOVÁ TKÁŇ (S. ČECH) 102 7.1 Stavba neuronu 103 7.1.1 Perikaryon 103 7.1.2 Dendrity 104 7.1.3 Axon 104 7.1.4 Synapse 105 7.1.4.1 Chemické synapse 105 7.1.4.2 Elektrické synapse 106 7.2 Funkce neuronu 107 6

7.3 Klasifikace nervových buněk 107 7.3.1 Rozdělení podle počtu výběžků 107 7.3.2 Rozdělení podle délky axonu 108 7.3.3 Rozdělení podle funkce 108 7.4 Neuroglie a obaly nervových výběžků 109 7.4.1 Centrální neuroglie 109 7.4.1.1 Astrocyty 109 7.4.1.2 Oligodendrocyty 110 7.4.1.3 Mikroglie 110 7.4.1.4 Ependymové buňky 110 7.4.2 Periferní neuroglie 111 7.4.2.1 Schwannovy buňky 111 7.4.2.2 Plášťové buňky 111 7.4.3 Obaly nervových výběžků 111 7.4.3.1 Myelinová pochva 112 7.4.3.2 Neurilema 112 8. TĚLNÍ TEKUTINY (S. ČECH) 114 8.1 Krev 114 8.1.1 Krevní plazma 114 8.1.2 Krevní tělíska 114 8.1.2.1 Červené krvinky 114 8.1.2.2 Bílé krvinky 116 8.1.2.3 Krevní destičky 120 8.2 Vývoj krevních tělísek, hemopoéza 121 8.2.1 Stavba kostní dřeně 122 8.2.2 Vývoj erytrocytů 123 8.2.3 Vývoj leukocytů 124 8.2.3.1 Vývoj granulocytů 124 8.2.3.2 Vývoj lymfocytů 124 8.2.3.3 Vývoj monocytů 125 8.2.4 Vývoj krevních destiček 125 8.2.5 Prenatální krvetvorba 126 8.2.5.1 Mezoblastická perioda 126 8.2.5.2 Hepatolienální perioda 126 8.2.5.3 Medulární perioda 126 8.3 Míza 127 8.4 Tkáňový mok 127 7