Aktuální otázky makroekonomického vývoje ČR

Aktuální otázky makroekonomického vývoje ČR Eva Zamrazilová členka bankovní rady ČNB 14. dubna 2008 ČSE a ÚE FES Univerzita Pardubice

Struktura prezentace Hospodářský růst a reálná konvergence Inflační vývoj Trh práce Vztahy k zahraničí

Hrubý domácí produkt (meziroční změny v %, stálé ceny) 7 6 5 4 3 6,4 6,4 6,5 2 1 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 V minulých třech letech dosáhla růstová dynamika rekordní výše v celé dosavadní historii ČR, v roce 2005 a 2006 shodně 6,4 %, v roce 2007 6,5 % Prognózy pro rok 2008 předpokládají mírné zpomalení dynamiky, zejména v oblasti spotřeby domácností Nicméně tempo růstu celkového výstupu ekonomiky by mělo zůstat nadále nad 4 %, tedy silně nad růstem v eurozóně

Růst HDP v České republice a v eurozóně 8 6 4 2 0-2 -4 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Czech Republic Euro area Source: Eurostat, CNB calculation

Reálná konvergence Díky rychlejšímu růstu ve srovnání s EU a členskými zeměmi eurozóny od konce 90.let reálná konvergence české ekonomiky pokročila Od roku 2005 se tento proces výrazně urychlil HDP na 1 obyvatele vyjádřená ve standardu parity kupní síly dosáhla ve srovnání s průměrem členských zemí eurozóny (EU-12) v roce 2006 hladiny 72 % oproti 61,7 % v roce 1998 To znamená nárůst srovnatelné důchodové hladiny v daném období o více než 10 p.b. Předběžná data o tempu růstu HDP v roce 2007 ve výši 6,5 % signalizují další posun srovnatelné hladiny nahoru

HDP na hlavu v paritě kupní síly (EU-12 = 100) 1998 2000 2006 Změna v p.b. 1998-2006 ČR 61,7 60,2 72,1 10,4 Maďarsko 46,1 49,3 59,4 13,3 Polsko 41,8 42,5 48,1 6,3 SR 45,7 44,1 57,0 11,3 Slovinsko 67,1 68,1 78,8 11,7 Německo 107,1 104,2 102,8-4,3 Rakousko 116,1 117,1 117,1 1,0 Portugalsko 67,0 68,6 67,7 0,7 Pramen: Eurostat, výpočet ČNB

Pozice české ekonomiky v mezinárodním srovnání Ekonomická úroveň v ČR je v regionu střední Evropy druhá nejvyšší mezi novými členskými zeměmi EU (za Slovinskem) Je srovnatelná s méně vyspělými zeměmi měnové unie (Portugalsko) Nadále však výrazně zaostává za bohatšími (Rakousko, Německo)

Dlouhodobě příznivý vývoj inflace Česká republika patříod začátku transformace k zemím s nejnižší průměrnou inflací v regionu Od roku 2002 meziroční inflace v české ekonomice již vzásadě nepřevyšovala průměr starých členských zemích EU (EU 15) Dosažení a udržování nízkoinflačního prostředí je významným úspěchem v podmínkách konvergující ekonomiky, zejména při urychlení růstové dynamiky

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) (meziroční změna v %) 2001/12 2002/12 2003/12 2004/12 2005/12 2006/12 2007/12 ČR 3,9 1,1 1,0 2,5 1,9 1,5 5,1 EU (15) 1,9 2,2 1,8 2,2 2,2 2,1 3,1 Velká Británie 1,0 1,7 1,3 1,6 2,0 3,0 2,1 Irsko 4,4 4,6 2,9 2,4 1,9 2,4 3,5 Španělsko 2,5 4,0 2,7 3,3 3,7 2,7 4,1

CPI: meziroční a meziměsíční indexy -2-1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 01/03 02/03 03/03 04/03 05/03 06/03 07/03 08/03 09/03 10/03 11/03 12/03 01/04 02/04 03/04 04/04 05/04 06/04 07/04 08/04 09/04 10/04 11/04 12/04 01/05 02/05 03/05 04/05 05/05 06/05 07/05 08/05 09/05 10/05 11/05 12/05 01/06 02/06 03/06 04/06 05/06 06/06 07/06 08/06 09/06 10/06 11/06 12/06 01/07 02/07 03/07 04/07 05/07 06/07 07/07 08/07 09/07 10/07 11/07 12/07 01/08 CPI %, m/m CPI %, y/y 5,4 2,8 2007 1,7 2,2 2,8 1,0 0,6 4,1 4,0 CPI (e.o.p) 2,5 1,9 2,8 0,1 1,8 4,7 3,9 CPI (roční průměr) 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000

Podzimní prognózy inflace CPI pro konec roku 2007 byl výrazně nad odhady analytiků i hlavních institucí O procentní bod nad odhadem z listopadu 5,5 5 4,5 4 3,5 Průměr 12/2007 4,4% interval 3,9-4,8% 4,8 4,8 4,6 4,6 4,5 4,2 4,2 4,1 4,1 3,9 5,1 5,0 4,3 4,2 4,1 4,0 3,8 3,5 5,1 5,0 Průměr 12/2008 4,4% interval 3,5-5,1% 3 prosinec 2007 prosinec 2008

Dočasný vzestup inflace Mimořádný souběh proinflačních faktorů ke konci roku 2007 a začátku 2008 Převážně exogenní faktory mimo možnost přímého ovlivnění politikou centrální banky Celosvětový růst cen potravin, dopad vysokých cen ropy na růst cen pohonných hmot, výrazné zvýšení nepřímých daní a regulovaných cen Cíl měnové politiky: nepřipustit roztočení mzdověcenové spirály a rozšíření sekundárních inflačních tlaků, zachovat nízkoinflační prostředí

Nejistoty ohledně budoucího vývoje Inflace na vysokých hodnotách, nad cílem i prognózami Směs signálů ale především díky jednorázovým vlivům S jakou rychlostí a razancí odezní? Objeví se second-round efekty? Časový nástup efektu zpřísněné měnové politiky Jakým tempem bude pokračovat posilování CZK? Trh práce? Jak se budou vyvíjet ceny potravin světové i domácí?

Vývoj cen potravin 15 10 5 0-5 y = 1,0602x + 0,8898 R 2 = 0,8176 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8-10 -10-5 0 5 10 15 01/01 07/01 01/02 07/02 01/03 07/03 01/04 07/04 01/05 07/05 01/06 07/06 01/07 07/07 Dlouhodobý vztah mezi vývojem dovozních a spotřebitelských cen potravin Růst cen potravin se v listopadu a prosinci silně vychýlil (vliv předstihu zvýšení DPH) Vyšší než očekávaný růst CPI u potravin v závěru roku - načasování zvýšení DPH - padlo do období globálního růstu cen potravin, zamlžilo situaci a umožnilo prodejcům testovat vyšší ceny Po očištění by celý CPI na konci roku dosáhl cca 4,5 % Rok 2001 rychlý růst cen potravin následovaný korekcí pokles cen 2002 a 2003 Může se opakovat a s jakou intenzitou?

Hlavní protiinflační faktor: měnový kurz CZK 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 CZK/EUR 34,05 30,82 31,84 31,90 29,78 28,34 27,76 CZK/USD 38,04 32,74 28,21 25,70 23,96 22,60 20,31 Reálný efektivní kurz CZK 1) 89,4 98,5 95,4 95,4 95,4 100,0 105,8 Průměr za období 2005 = 100, ČNB

Vyšší inflace nebo zpomalení růstu? H2 2008 efekt zpřísněné měnové politiky od května 2007 zvýšení reposazby o 125 baz. bodů. Střednědobé riziko oslabení růstu versus inflační rizika Zkušenost z 90. let.

Prognóza celkové inflace (CPI) 8 7 6 Horizont měnové politiky 5 4 3 In f la č ní cíl 2 1 0 I/0 6 II III IV I/0 7 II III IV I/0 8 II III IV I/0 9 II III 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti V roce 2008 dojde k výraznému poklesu a v roce 2009 se meziroční inflace vrátí k cíli.

Základní ukazatele trhu práce na desetiletých rekordech 600 16 500 400 14 12 10 300 8 200 100 6 4 2 0 0 01/04 04/04 07/04 10/04 01/05 04/05 07/05 10/05 01/06 04/06 07/06 10/06 01/07 04/07 07/07 Hlavní indikátory trhu práce na hodnotách před restrukturalizací ekonomiky, PŘEZAMĚSTNANOST Počet nezaměstnaných v tis. - levá osa Počet volných pracovních míst v tis. - levá osa Počet nezaměstnaných připadajících na 1 volné místo - pravá osa ale Odlišné makroekonomické pozadí versus NEDOSTATEK pracovníků Nezaměstnanost pod tzv. přirozenou mírou NAIRU

Bude pokles nezaměstnanosti pokračovat? Kontrast: 250 tisíc nezaměstnaných (dle ČSÚ), z toho cca polovina dlouhodobě nezaměstnaných 150 tisíc volných pracovních míst 250 tisíc legálně zaměstnaných cizinců Relativně štědrý sociální systém Nízká pružnost trhu práce Strukturální nesoulad Pokles nezaměstnanosti tažen silnou hospodářskou aktivitou, kdy narazí na strukturální bariéru?

Kvalifikačně- regionální nesoulad Na 1 volné místo připadá celkově pouze 2,2 nezaměstnaných Pro pomocné, nekvalifikované pracovníky, nižší administrativu, prodavače 6 7 nezaměstnaných Typický případ: pomocní dělníci, uklízeči Celá ČR: Praha: Počet volných míst 5 6 x nižší než počet uchazečů Počet volných míst 3x vyšší než počet uchazečů Regiony s vysokou nezaměstnaností (Chomutov, Ústí n. L., Teplice, aj): Počet volných míst 60 až 80 x nižší než počet uchazečů Nízká regionální mobilita Nesoulad v nabídce a poptávce po určitých profesích má silný regionální rozměr

Nezaměstnanost a vzdělání Vzdělání Míra nezaměstnanosti (%) Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti (%) Základní Střední bez maturity Střední s maturitou VŠ Celkem 18,8 5,6 3,1 2,1 5,6 70,0 49,7 39,5 29,7 50,5

Ženy a muži Vliv nízké frekvence částečných úvazků? 80 70 60 50 40 30 20 10 41 40 41 42 36 31 23 24 26 19 0 2 5 5 7 8 8 10 10 11 11 12 13 46 75 Nizozemsko Celkem Muži Ženy Míra nezaměstnanosti Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti (EU 15) 66,1 73,4 58,8 5,8 65,5 4,6 74,1 7,3 56,9 Bulharsko Slovensko Maďarsko Lotyšsko Česká republika Rumunsko Slovinsko Řecko Litva Kypr Polsko Portugalsko Finsko Malta Španělsko Itálie Francie Dánsko Švédsko Belgie Rakousko Spojené království SRN

Otázky k diskusi Nedostatek pracovních sil v řadě profesí bariéra dalšího růstu do jaké míry lze kompenzovat dovozem pracovníků? Kdy narazí pokles nezaměstnanosti na strukturální bariéru? Nedostatek pracovníků tlak na růst mezd, Projeví se výrazněji poptávkově inflační tlaky? Podaří se udržet proporci mezi růstem mezd a produktivity? Jak aktivizovat dlouhodobě nezaměstnané? Jak zvýšit regionální mobilitu?

Vnější vztahy Přes výrazné nominální a reálné zhodnocování kursu koruny se tradiční deficit obchodní bilance postupně snižoval a od roku 2005 se přehoupl do narůstajícího aktivního salda Od roku 2005 se rovněž výrazně zlepšila relace salda běžného účtu k hrubému domácímu produktu, předchozí deficity mezi 5 až 6 % se snížily na řádově poloviční hodnoty Významný přínos PZI pro zvyšování konkurenceschopnosti a obchodní bilanci je ale vykoupen rostoucím negativním dopadem na bilanci výnosů (repatriovaný zisk a odliv dividend)

Vývoj zahraničního obchodu ČR ČR: Dovoz, vývoz, obchodní bilance 1850 850-150 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Dovoz, mld. Kč Vývoz, mld. Kč Obchodní bilance, mld. Kč Obchodní bilance a krytí dovozu vývozem 200 100 0-100 -200 102,2 85,5 79,4 82,0 90,8 93,2 90,3 91,6 94,6 95,1 98,5 101,9 103,6 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Obchodní bilance, mld. Kč Krytí dovozu vývozem, v %

Význam zahraničního obchodu Export zboží a služeb v % HDP (rok 2005) 200 150 100 50 0 LU BE IE EE SK MT CZ NL HU SI LT AT SE DK CY FI DE PL LV PT UK IT FR ES EL Česká ekonomika jedna z nejotevřenějších v EU

Zahraniční obchod Otevřenost české ekonomiky stále roste Růst citlivosti na změny vnějšího prostředí Konjunktura v zemích hlavních partnerů Ceny dovážených vstupů Vývoj otevřenosti ekonomiky ČR 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 obrat obchodu zbožím, % HDP obrat obchodu zbožím a službami, % HDP

Vývoj komoditní struktury Podíly komoditních skupin na vývozu ČR v % Průmysl. spotř. zboží Stroje a dopr. prostř. Polotovary Chemie Paliva Suroviny Potraviny a nápoje 1995 2006 0 10 20 30 40 50 60 Podíly komoditních skupin na dovozu ČR v % Hlavní strukturální tendence ČR: posilování podílu strojírenského obchodu, především u vývozu Průmysl. spotř. zboží Stroje a dopr. prostř. Polotovary Chemie Paliva Suroviny Potraviny a nápoje 1995 2006 0 10 20 30 40 50

Obchodní bilance ČR komoditní skupiny Obchodní bilance: jednotlivé komoditní skupiny, mld. Kč Průmysl. spotř. zboží Stroje a dopr. prostř. Polotovary Chemie Paliva Suroviny Potraviny a nápoje 1995 2006-200 -100 0 100 200 300 Koncentrace výsledku OB do 3 skupin: stroje, paliva, chemie Mimořádně vysoký posun strojírenského salda Rostoucí význam dopravních prostředků pro strojírenský obchod

Platební bilance ČR 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Běžný účet -136,4-160,6-147,5-48,5-100,8-89,0 Obchodní bilance -71,3-69,8-13,4 59,4 65,1 117,5 Bilance služeb 21,9 13,2 16,6 36,5 42,2 55,4 Bilance výnosů -115,6-119,9-156,6-155,7-201,3-253,8 Transfery 28,7 15,8 6,0 11,3-6,8-8,1 Finanční účet 347,8 157,1 177,3 154,8 104,9 104,5 Přímé investice 270,9 53,5 101,8 279,6 102,8 158,2 Portfoliové inv. -46,7-35,7 53,0-81,2-26,9-53,2 Ostatní investice 127,9 135,4 25,7-40,8 35,3-2,3 Změna DR -216,9-12,9-6,8-92,9-2,1-15,7

Strukturální změny platební bilance Změna struktury finančního účtu změna struktury přílivu kapitálu hlavním zdrojem přílivu investic se staly PZI Změna struktury běžného účtu: Narůstání významu bilance výnosů na BÚ Pokles významu obchodní bilance pro výsledek BÚ Pokles aktivního salda obchodu službami

Běžný účet ČR 0-20 -40-60 -80-100 -120-140 -160-180 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006-36,3-48,5-40,5-50,6-100,3-147,5-111,9-104,9-113 -124,5-136,4-160,6 Běžný účet (mld. Kč) - levá osa Běžný účet (% HDP) - pravá osa 0-1 -2-3 -4-5 -6-7 Zlepšování obchodní bilance doprovázeno zhoršováním bilance výnosů a slabším aktivem služeb 100 50 0-50 -100-150 -200 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Obchodní bilance, mld. Kč Bilance služeb (mld. Kč) Bilance výnosů, mld. Kč Transfery (mld. Kč)

Bilance výnosů běžného účtu 500 400 395,4 300 200 100 0 261,8 34,5 31,7-2,8 105,7 304,8 121,4 141,6-100 -200-300 -19,6-25,1-35,1-46,7-53 -83,5-115,6-119,9-156,6-155,7-183,4-253,8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Saldo Příjmy Výdaje Asymetrie ve vývoji příjmů a výdajů bilance výnosů Příjmy bilance výnosů se za poslední dekádu zhruba zpětinásobily Výdaje vzrostly více než desetkrát Výdajová strana zaznamenala razantní změnu struktury, odpovídající strukturálním změnám přílivu kapitálu

PZI a bilance výnosů 1995 2000 2005 2006 Saldo bilance výnosů -2,8-53,0-155,7-183,4 Saldo výnosů z práce 2,3-12,0-23,5-35,7 Saldo výnosů z investic -5,1-41,0-132,2-147,7 Ze salda investic: Ostatní investice -1,2 20,1 9,3 19,1 Portfoliové -5,8-7,5 6,3 4,3 PZI 1,9-53,6-147,8-171,1 Přímé zahraniční investice (PZI) : současný hlavní zdroj pasiva bilance výnosů i pasiva celého běžného účtu

Role přímých zahraničních investic Pozitivní trend ve výkonu a konkurenceschopnosti české ekonomiky je důsledkem restrukturalizace a modernizace nabídkové strany ekonomiky K tomu zásadním způsobem přispěl příliv PZI, jenž vpřepočtu na hlavu je jedním z nejvyšších mezi novými členskými zeměmi EU V období 1993 až 2007 celkový příliv PZI do české ekonomiky dosáhl 1827 mld. Kč, z toho bylo 680 mld. Kč investováno do zpracovatelských odvětví a 945 mld. Kč ve službách Podniky pod zahraniční kontrolou vytvářejí minimálněčtvrtinu HDP

Stav přímých zahraničních investic v ČR (v mld. Kč) 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 2007* 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 Základní kapitál Reinvestované zisky Ostatní kapitál

200 150 100 50 0-50 -100-150 Zásoba PZI v mezinárodním srovnání ČR ke konci roku 2006 v rámci EU 27-10. nejvyšší zásoba PZI (v % HDP) - 6-7. nejvyšší záporná investiční pozice (po Lucembursku, Maltě, Bulharsku, Maďarsku, Estonsku, spolu se Slovenskem Řecko Polsko Finsko Rakousko Itálie Německo Slovinsko Litva Lotyšsko Portugalsko Španělsko Francie Rumunsko Estonsko Maďarsko Kypr Bulharsko Nizozemí Česká republika Slovensko Švédsko Dánsko Spojené královtsví Luc Irsko Malta Belgie Stav zahraničních PZI v ekonomice (v % HDP) Stav domácích PZI v zahraničí (v % HDP) Investiční pozice PZI (v % HDP)

Vnější rovnováha: perspektivy 250 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 150 103 0 50-50 -100-150 -200-50,6-104,9-124,5-136,4-160,6-147,5-48,5-100,3-50 -150-250 -183 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Běžný účet (mld. Kč) Bilance výkonů - obchod zbožím a službami (mld. Kč) Bilance výnosů (mld. Kč) 2000 2006 2007 Bilance výnosů Výnosy z práce Výnosy z investic Z investic: -53-12 -41-183 -36-148 -254-52 -202 Klíčová položka pro vývoj BÚ - bilance výnosů PZI Portfoliové Ostatní -54-7 20-171 4 19-233 9 22 Hlavní zdroj růstu deficitu BV -PZI

Vnější rovnováha: perspektivy Aktivum bilance výkonů poroste pomaleji než deficit bilance výnosů Vnější nerovnováhu taženou bilancí výnosů prakticky nelze ovlivnit hospodářskou politikou, lze pouze zvýšit odolnost a stabilitu ekonomiky, stabilizací veřejných financí (stabilní makroekonomické prostředí snižuje pravděpodobnost krize důvěry investorů). Rizika aktuální v období ERM II (snaha o udržení měnového kurzu ve stanovených mantinelech) Měnová politika již částečně svázána blízkostí přechodu na sazbu ECB - velký úrokový diferenciál bezprostředně před vstupem by zvýšil rizika následného šoku Potenciální šok dvojího typu náhlý přechod na nižší sazbu by uvolnil inflaci (Slovinsko), přechod na vyšší sazbu by utlumil hospodářský růst Limit akčního rádia měnové politiky zvyšuje pravděpodobnost prodloužení pobytu v ERM II Kam se přelije vnější nerovnováha po vstupu do EMU (při ztrátě kurzového přizpůsobovacího mechanismu a vlastní měnové politiky)?

Děkuji za pozornost.