5. Lipidy a biomembrány

Podobné dokumenty
BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Lipidy a biologické membrány

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Lipidy. biomembrány a membránový transport

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

pátek, 24. července 15 BUŇKA

STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura

Mendělejevova tabulka prvků

9. Lipidy a biologické membrány

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Biomembrány

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Buněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Chemické složení buňky

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Lékařská chemie -přednáška č. 8

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Struktura a funkce biomakromolekul

Membránové potenciály

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Membránový transport příručka pro učitele

Úvod do biologie rostlin Transport látek TRANSPORT. Krátké, střední, dlouhé vzdálenosti

Metabolismus lipidů. (pozn. o nerozpustnosti)

Transport přes membránu

12. Elektrochemie základní pojmy

Energetický metabolizmus buňky

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA. Kategorie A ŘEŠENÍ

MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT

Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

LIPIDY Michaela Jurčáková & Radek Durna

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Metabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Lékařská chemie přednáška č. 3

Biofyzikální chemie membrány a děje na membránách. Zita Purkrtová říjen - prosinec 2015

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

9. Lipidy a biologické membrány

3) Membránový transport

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Lipidy. VY_32_INOVACE_Ch0202. Seminář z chemie.

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Rostlinná cytologie. Přednášející: RNDr. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Schéma rostlinné buňky

F1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová

Lipidy. Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Lipidy charakteristika, zdroje, výroba a vlastnosti

11. Metabolismus lipidů

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

Biologické membrány a bioelektrické jevy

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce

LIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

LIPIDY. Lipidy jsou estery alkoholu a vyšších (mastných) karboxylových kyselin.

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Kompartmentace metabolických dějů v buňce. Biochemický ústav LF MU E.T. 2013

Prokaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

Micelární koloidní roztoky. Proč je roztok mýdla zakalený a odstraňuje špínu? Jak fungují saponáty? Jak funguje bublifuk?

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

ATOM. atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře)

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Funkční anatomie ledvin Clearance

Obsah Chemická reakce... 2 PL:

Chemická reaktivita NK.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Transkript:

5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě biologických membrán. Definujte pojem aktivní transport. Do které skupiny látek patří cholesterol? Jaký je jeho význam v lidském organismu? Jak ho organismus získává? Napište strukturní vzorec 1-palmitoyl-2-oleoyl-sn-3-fosfatidylcholinu.Jakou hlavní biologický funkci tato látka plní? Jaké strukturní charakteristiky molekuly jsou pro tuto funkci nejdůležitější? Jaké hlavní funkce plní membránové bílkoviny? Uveďte příklady. Uveďte alespoň tři membránové bílkoviny, které lze považovat za integrální; snažte se, aby se co nejvíce lišily svou funkcí. Vysvětlete, co to jsou isoprenoidy. Uveďte alespoň tři látky (nebo skupiny látek), které mezi isoprenoidy patří; u každé z nich stručně uveďte její (jejich) biologickou funkci. Napište vzorec fosfatidylserinu, který má na uhlíku C1 navázaný zbytek kyseliny stearové a na C2 zbytek kyseliny linolové. Definujte následující pojmy: a) vosky; b) polární lipidy; c) isoprenoidy; d) fosfolipidy; e) zmýdelnitelné lipidy; f) fosfatidáty; g) sfingolipidy; h) glykolipidy. Označte správné výroky. - Biologická membrána je tvořena vrstvou proteinů, která interaguje se dvěma vrstvami polárních lipidů. - Složení vnější a vnitřní vrstvy polárních lipidů buněčné membrány je stejné. - Důležitou složkou biomembrány jsou glykoproteiny a glykolipidy. - Membránové bílkoviny jsou vždy k fosfolipidové dvojvrstvě připojeny kovalentními vazbami. - Cholesterol tvoří důležitou složku biomembrán živočichů. Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě biologických membrán. Jakým mechanismem mohou přecházet přes biologickou membránu i) ionty, ii) nepolární látky, iii) voda. Napište strukturní vzorec fosfolipidů (fosfatidátů) v obecné formě a s jeho pomocí vysvětlete, která jejich vlastnost je předurčuje k tomu, aby byly základním stavebním prvkem biologických membrán. Načrtněte výstižně strukturní schéma výseku takové membrány. Jmenujte aspoň dvě další skupiny látek, které se vedle fosfolipidů podílejí na výstavbě biologických membrán

a) Napište maximální možnou část strukturního vzorce, která je společná fosfatidylcholinům, fosfatidylserinům a fosfatidylethanolaminům. Jaká je hlavní biologická funkce těchto látek a které části molekul a jak se na tom podílejí? b) Které sloučeniny řadíme mezi tzv. isoprenoidy (obecná definice)? Uveďte alespoň 3 látky (nebo skupiny látek), které mezi isoprenoidy patří (včetně jejich biologické funkce). Vysvětlete, proč většina přirozeně se vyskytujících tuků resp. olejů obsahuje mastné kyseliny se sudým počtem atomů uhlíku. Uveďte název tří takových mastných kyselin a vzorec alespoň jedné z nich. Obtížnost B N-acetyl-L-tryptofanethylester dobře splňuje definici lipidů ( Lipidy jsou omezeně rozpustné ve vodě a naopak dobře rozpustné v organických rozpouštědlech. ) Zařadili byste ho mezi lipidy? Kolik existuje jeho isomerních forem fosfatidylserinu, v němž jsou acylové zbytky odvozeny od kyselin stearové a olejové? Kolik stereogenních center obsahuje molekula cholesterolu? Kolik tedy, teoreticky, existuje stereoisomerů molekuly, jejíž 2D struktura je zachycena na obrázku? Kolik z nich se vyskytuje, podle vašeho názoru, v živočišných buňkách? Kolik molů ATP je třeba rozložit, aby bylo v ledvinách možno aktivně transportovat jeden mol glukosy z moče do buněk symportem s jedním molem iontů Na + (sekundární aktivní transport)? Buňka koná elektroosmotickou práci při a) transportu Na + z buňky; b) transportu Ca 2+ do buňky; c) transportu K + do buňky (v prvním přiblížení zanedbáme vliv membránového potenciálu). Definujte pojem pasivní transport užívaný při popisu transportu látek přes biologické membrány. Vysvětlete, co to jsou G-proteiny. Zařaďte je z hlediska a) vztahu k biologické membráně, b) zařazení do tříd enzymů, c) jejich nejvyšší struktury z hlediska prostorového uspořádání. Test - 1 správná odpověď 1. Biologická membrána je pro nízkomolekulární látky a. nepropustná; b. selektivně propustná; c. propustná bez omezení. 2. Biologická membrána je struktura a. fluidní; b. rigidní; c. fluidita či rigidita membrány je závislá na podmínkách v buňce. 3. Membránu lze definovat jako a. monovrtsvu;

b. dvojvrstvu; c. dvojnásobnou dvojvrstvu. 4. Mezi funkce biologické membrány nepatří a. regulace výměny látek mezi buňkou a okolím; b. oddělení podprostorů buňky; c. replikace DNA. 5. Mezi hlavní složky biomembrán nepatří a. fosfolipidy; b. volné mastné kyseliny; c. glykolipidy. 6. Fosfolipidy jsou látky a. amfifilní; b. hydrofilní; c. hydrofobní. 7. Polární lipidy jsou v biologické membráně orientovány následujícím způsobem: a. jejich hydrofobní i hydrofilní část směřuje dovnitř membrány; b. jejich hydrofilní část směřuje dovnitř membrány a hydrofobní část směrem ven z membrány; c. jejich hydrofobní část směřuje dovnitř membrány a hydrofilní část směrem ven z membrány. 8. Membránové bílkoviny se dělí na: a. konjugované a volné; b. integrální a periferní; c. asociované a disociované. 9. Membránové bílkoviny neplní funkci: a. transportních systémů; b. receptorů; c. zásobních látek. 10. Membránový potenciál lze definovat jako: a. rozdíl elektrického potenciálu uvnitř a vně uzavřeného kompartmentu; b. dvojnásobek elektrického potenciálu uvnitř uzavřeného kompartmentu; c. součet elektrického potenciálu uvnitř a vně uzavřeného kompartmentu. 11. Jednotkou membránového potenciálu je: a. A (Amper); b. J (Joul); c. V (Volt). 12. Aktivní membránový transport

a. probíhá jen u eukaryot; b. vždy potřebuje dodat energii ve formě GTP; c. nikdy nepotřebuje dodat energii ve formě ATP; d. může probíhat proti koncentračnímu spádu transportované látky. 13. O pasivním transportu platí: a. není při něm spotřebovávána energie; b. je při něm spotřebovávána energie; c. množství spotřebované energie je rovno množství vzniklé energie. 14. Aktivní a pasivní transport se liší a. směrem transportu; b. spotřebou energie; c. velikostí přenášených částic/látek. 15. Mezi pasivní transport nepatří a. prostá difuze; b. zprostředkovaný (usnadněný) transport; c. transport dávající vznik proton-motivní síle. 16. Při aktivním transportu je látka přes membránu přenášena: a. po spádu svého elektrochemického potenciálu; b. proti spádu svého elektrochemického potenciálu; c. nezávisle na spádu svého elektrochemického potenciálu. 17. Ionofory jsou: a. látky nebílkovinné povahy přenášející ionty; b. integrální bílkoviny přenášející ionty; c. integrální bílkoviny s kovalentně vázanými ionty. 18. Mezi transporty, při nichž se přenášejí dvě částice, nepatří a. symport; b. uniport; c. antiport. 19. Symport je druh membránového přenosu, při kterém jsou a. dvě částice přenášeny jedním směrem; b. dvě částice přenášeny opačnými směry; c. je přenášena jedna částice. 20. Která z následujících látek prochází volně biologickou membránou: a. oxid uhličitý; b. mastná kyselina; c. chloridové ionty. d. sérový albumin

21. Volnou difusí přes buněčnou membránu prochází molekuly: a. žádné; b. s molekulovou hmotností větší než 5 kda; c. s nábojem; d. malé a nenabité. 22. Změna Gibsovy energie při přenosu nenabité látky přes membránu z prostředí o vyšší koncentraci do prostředí o nižší koncentraci: a. je kladná; b. je záporná; c. je nulová; d. závisí na dalších okolnostech jako je typ látky, typ transportu a struktura membrány. 23. Přenos látek přes biologickou membránu a. je vždy aktivní; b. je vždy uskutečňován buď specifickým kanálem nebo ionoforem; c. je vždy po spádu elektrochemického potenciálu nebo za dodání energie; d. se děje vždy specificky nebo endocytosou a exocytosou. 24. Mastné kyseliny jsou přenášeny do mitochondrie po kovalentním navázání karnithinu, který je z mastné kyseliny v mitochondrii zase odstraněn. Tento typ transportu nazýváme: a. sekundární aktivní transport; b. prostá difuse; c. skupinová translokace; d. symport. 25. Sodíko-draslíková pumpa (Na,K-ATPasa) je příkladem a. usnadněné difuse; b. primárního aktivního transportu; c. sekundárního aktivního transportu; d. skupinové translokace. 26. Která z následujících látek neprochází volně biologickou membránou: a. kyslík; b. ionty sodíku; c. CO 2.