Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Moderní dopravní systémy a příjmová zařízení ve vinohradnictví a vinařství Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Vypracovala Jana Bartošová V Lednici 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Moderní dopravní systémy a příjmová zařízení ve vinohradnictví a vinařství vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne. Podpis..
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Patriku Burgovi, Ph. D, za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování této práce. Zároveň děkuji všem vinařským firmám, které mi poskytly možné informace o svých provozech.
OBSAH 1. ÚVOD... 8 2. CÍL PRÁCE... 10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 11 3.1 SOUČASNÝ STAV VINOHRADNICTVÍ V ČR... 11 3.2 SOUČASNÝ STAV UPLATNĚNÍ MECHANIZACE VE VINOHRADNICTVÍ V ČR... 12 3.3 STANOVENÍ TERMÍNU SKLIZNĚ HROZNŮ... 13 3.3.1 Posouzení cukernatosti hroznů... 14 3.3.2 Doba sklizně... 15 3.4 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY VYUŽÍVANÉ PŘI SLIZNI HROZNŮ... 16 3.5 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY VYUŽÍVANÉ PŘI PŘÍJMU A DOPRAVĚ HROZNŮ... 17 4. VYPRACOVÁNÍ... 19 4.1 MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO ČÁSTEČNĚ MECHANIZOVANOU SKLIZEŇ... 19 4.2 MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO PLNĚ MECHANIZOVANOU SKLIZEŇ... 34 4.3 ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍJEM HROZNŮ... 36 4.4 PŘÍJMOVÉ VANY A ČERPADLA PRO TRANSPORT HROZNŮ A RMUTU... 40 4.5 NÁVRH VYBAVENÍ VINAŘSKÉHO PROVOZU DOPRAVNÍ A PŘÍJMOVOU TECHNIKOU... 44 4.5.1 Návrh vybavení provozu pro menší podnik... 47 6
4.5.2 Návrh vybavení provozu pro větší podnik... 49 5. DISKUSE... 53 6. ZÁVĚR... 54 7. SOUHRN... 55 8. POUŽITÁ LITERATURA... 56 9. PŘÍLOHY... 61 7
1. ÚVOD Réva dnešní doby je příběhem statisíců let starých tradic. Je známo, že réva rostla již před 150. mil. lety, a proto patří mezi nejstarší kulturní plodiny. Můžeme tedy říci, že réva doprovází člověka od počátků jeho existence. Podrobnějšími studiemi se lidé zabývali v okolí Kaspického moře před 10000 lety př. n. l. a vzniklo tak vinařství, poskytující vědecký základ tohoto oblíbeného celosvětového zájmu. Dále se réva rozšířila do Egypta, Sýrie, Babylonie, potom do Číny, Palestiny a Řecka. Víno se tak stalo součástí kultury a bylo považováno za jednu ze základních potřeb. Z tohoto období je zachycena literatura o vinařství, ve které jsou uvedeny způsoby pěstování a postupy při výrobě vín. V průběhu dobývání jednotlivých území Římany se réva rozšířila i do zemí jako jsou Francie, Španělsko, Německo a v zápětí i na naše území. Ve druhé polovině 13. století se snaží vrchnosti v Čechách o zúrodnění neplodné nebo málo plodící půdy na částech deminií kolonizováním. Kolonizace tedy měla největší význam pro vznik nového typu vinařství v Čechách a na Moravě pro vinařství městské, které sehrálo hlavní roli v rozvoji zdejšího vinařství po další staletí až do třicetileté války. Kolonizací se urychlil rozvoj českých měst a kapitálově silní jedinci kupovali pozemky či dvorce v okolí měst. Pozemky využívali pro pěstování obilí a obilím pak obchodovali. Většina severočeských měst měla mnoho pozemků svažitých, které byly spolu s klimatickými poměry vhodné pro pěstování révy vinné. Obchod vínem byl v tehdejší době přínosnější nežli obchod obilím a tak zůstalo vinařství na všeobecné oblibě u měšťanů. V této situaci se výborně orientoval císař Karel IV., který podpořil snahy měšťanů a svými nařízeními vyřešil i problémy městské chudiny, které v té době přibývalo. Při zakládání a obdělávání vinic bylo zaměstnáno velké množství lidí, protože vinohradnictví je na ruční práce velmi náročné. Po třicetileté válce začala vinařství upadat. Byl nedostatek pracovních sil a hlavně peněžních prostředků. Lidé začali upouštět od pracných vinohradů, na které už nezbýval čas. Vinohrady byly vyklučovány nebo ponechány ladem. Místo vinic bylo pěstováno obilí, brambory a jiné komodity, které byly nutné pro obživu. 8
Teprve v polovině 19. století docházelo k rozvoji vinohradnictví. Vinorodé oblasti v Čechách i na Moravě byly znovu osídlovány novými obyvateli. Byla zakládána vinařská družstva, která hájila zájmy vinohradníků, ale i pěstování nových odrůd révy vinné. Bohužel nové obyvatelstvo nemělo velké zkušenosti ve vinohradnictví a ne vždy plně rozumělo vinohradnické technice. Technika sběru hroznů byla tedy zastaralá a nijak se nelišila od minulých let. Až v 20. století začala vinohradnická technika postupovat kupředu. Dřevěné nádoby byly nahrazovány lehčími materiály. Používaly se materiály z plastů, protože byly lehké a měly dlouhou životnost. V této době docházeli lidé i na jiné vymoženosti. Začalo se využívat i vinohradnické techniky, která v té době však nebyla nijak vyspělá, ale usnadňovala práci a čas ve vinici. Postupem let se začíná vinohradnická mechanizace zdokonalovat. Nové technické možnosti umožňují nahrazení těžké a náročné ruční práce a tím i zvýšení pracovní výkonnosti. Také sběr hroznů začíná být plně mechanizován, ale jen ve velkých podnicích. Malé vinařské firmy stále ještě neopouští od spolehlivé ruční sklizně hroznů. 9
2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zpracovat přehled moderních typů mechanizačních prostředků využívaných při sklizni a transportu hroznů včetně zařízení pro jejich příjem a transport ve vinařském provozu. Přehled bude doplněný o jejich základní technickoekonomické parametry, které budou využity při zpracování modelových návrhů technického vybavení vinařských provozů různých velikostních kategorií. 10
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 SOUČASNÝ STAV VINOHRADNICTVÍ V ČR Réva vinná (Vitis vinifera L.) je v celosvětovém měřítku ekonomicky nejvýznamnější plodinou. Plocha světových vinic představuje 7,66 mil. ha, z toho největší rozlohu zaujímají vinice v Evropě (57,9%), následuje Asie (21,3%) a Amerika (13%). Mezi deset největších vinařských zemí proto patří především evropské země. Naše republika se řadí mezi malé vinařské země. Obliba vína a jeho spotřeba však neustále narůstá, což je předpoklad pro další rozvoj vinohradnictví. V Evropě náleží ČR mezi severně položené vinařské oblasti. Zařazuje se mezi státy s tzv. Cool climate viticulture, tzn. Vinohradnictví chladného podnebí, které však neznamená jenom nižší průměrné teploty ve vegetačním období a častější výskyt period s mrazivými teplotami, ale je spojeno především s příznivými podmínkami pro zrání hroznů. Při jejich dozrávání se zde totiž střídají vyšší denní teploty s nízkými nočními, což pozitivně působí na zrání, zejména na vývoj fenolických a aromatických látek. Vinařské oblasti v ČR se proto vyznačují kvalitními podmínkami pro pěstování révy vinné. (PAVLOUŠEK; 2011) Tuzemské vinice se rozkládají ve dvou vinařských oblastech, tj. V Čechách a na Moravě. Podle výsledků ÚKZÚZ činí plocha vinic představující současný produkční potenciál ČR 19 633,45 ha, přičemž osázených ploch je celkem 17 337,81 ha. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, práva na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Odrůdová skladba registrovaných vinic v roce 2010 v závislosti na velikosti osázených ploch zahrnovala nejčastěji pěstované odrůdy: Veltlínské zelené (1 680,1 ha), Müller Thurgau (1 664,8 ha), Ryzlink rýnský (1 266,7 ha) a Ryzlink vlašský (1 209,5 ha) z bílých odrůd, Svatovavřinecké (1 405,7 ha), Frankovku (1 229,0 ha), Zweigeltrebe (842,5 ha) a Rulandské modré (717,5 ha) z modrých odrůd. (www.agri.cz) V Čechách se nachází pouze malý podíl plochy vinic, hlavně v okolí Kutné Hory, Karlštejna, Polabí a Mostu. Vinařská oblast Čechy zahrnuje dvě podoblasti Mělnickou (340 ha) a Litoměřickou (291 ha). 11
5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Mělnická Litoměřická Mikulovská Slovácká Znojemská Velkopavlovická Plocha osázených vinic v ha Graf.1: Rozdělení ploch vinic podle oblastí (Mze ČR, 2010) Většina plochy vinic ČR se nachází v jižní části Moravy a člení se na podoblast Znojemskou (3 172 ha), Mikulovskou (4 493 ha), Velkopavlovickou (4 711 ha) a Slováckou (4 312 ha). Jednotlivé vinice se nachází ve viničních tratích, které přísluší vinařským obcím. V ČR existuje celkem 377 vinařských obcí. Největšími jsou Velké Bílovice, Čejkovice a Valtice. Rozdělení do viničních tratí má v ČR velkou tradici. (PAVLOUŠEK; 2011) 3.2 SOUČASNÝ STAV UPLATNĚNÍ MECHANIZACE VE VINOHRADNICTVÍ V ČR Změnou vlastnických vztahů při privatizaci a transformaci státních a družstevních organizací se znovu objevily po roce 1990 principy soukromého vlastnictví, kdy při restituci majetku vznikaly různě velké výrobní celky od malých rodinných hospodářství až po velká vinohradnická střediska (např. vinařská družstva, státní statky, JZD apd.) SEM (1998) rozlišuje tyto základní kategorie: 12
Rodinná hospodářství (malá vinařství) Velikost plochy pěstovaných vinic je do 10 ha. Mechanizační prostředky využívané touto skupinou pěstitelů se v podstatě omezují na užívání standardních strojů, především malotrakrorů, univerzálních kolových traktorů se základním příslušenstvím. Družstva vlastníků (střední vinařství) Vinohradnické firmy s výměrou 10 50 ha. Jedná se zejména o skupiny restituentů, kteří založením družstva řeší snazší dostupnost k novým strojům a také tím zajišťují jejich maximální využití. Specializované vinohradnické podniky (velká vinařství) Vznikají založením akciových společností (a.s) nebo jako společnosti s ručením omezením (s.r.o.) transformací bývalých vinohradnických středisek ZD a státních statků. Velikost takových podniků se pohybuje řádově v rozmezí 100 a více ha. Vybavení mechanizačními prostředky odpovídá rozsahu prací na uvedené výměře vinic. Většina specializovaných středisek provádí i kultivaci a chemickou ochranu formou služeb pro drobné pěstitele. (SKOKANITSCHOVÁ, 2006) 3.3 STANOVENÍ TERMÍNU SKLIZNĚ HROZNŮ Zralost hroznů nelze definovat pouze jedním kvalitativním parametrem, ale vždy musí jít o kombinaci několika hlavních ukazatelů kvality. Mezi základní kritéria, která umožní definovat zralost a termín sklizně, patří: cukernatost, obsah titrovatelných kyselin, obsah kyseliny jablečné a vinné, hodnota ph, obsah asimilovatelného dusíku v moštu, 13
aromatická zralost hroznů, fenolická zralost hroznů. Vinohradnictví rozlišuje tři různé typy zralosti hroznů průmyslovou, fyziologickou a technologickou. Průmyslová zralost byla využívána především v minulosti, kdy se vinohradnictví orientovalo na vysoké výnosy. Jde o dosažení co největšího výnosu hroznů, pokud možno při uspokojivé cukernatosti. S jejími kvalitativními parametry se zde nepočítá. Při fyziologické zralosti získává slupka bobulí odrůdově typické zbarvení. Celá bobule se stává průhlednou a uvnitř a uvnitř jsou patrná semena vybarvující se do hněda. Slupka modrých odrůd se vyznačuje vyšším obsahem antokyanových barviv. Taniny se mění z hrubých, zelených a nevyzrálých na jemné a lehce nasládlé. Třapiny dřevnatí a semena se lehce oddělují od dužniny. V bobulích začíná být dominantní odrůdové typické aroma. Hrozny mají vyšší podíl kyseliny vinné než jablečné. Technologická zralost úzce souvisí s typem vína, pro který se dané hrozny sklízejí. Jde o souhru všech výše uvedených kvalitativních parametrů, tedy nejlepší možný soulad cukernatosti, kyselin, hodnoty ph, aromatické a fenolické zralosti v hroznu. (PAVLOUŠEK, 2011) 3.3.1 Posouzení cukernatosti hroznů Vyzrálost hroznů ve vinici je značně rozdílná, jenom na jediném hroznu lze pozorovat rozdíly až kolem 2 NM. Proto je důležitý odběr průměrného vzorku alespoň 100 bobulí, které jsou pokud možno odebírány stále ze stejných keřů vyváženě ze středu a vnějšku stěny porostu a z osluněné a zastíněné strany řádku. Po získání šťávy z těchto bobulí lze refraktometrem zjistit jeho cukernatost. Minimální cukernatost potřebná pro jednotlivé kategorie vína: 11 NM stolní víno 15 NM jakostní víno 14
víno s přívlastkem (není povoleno zvýšit obsah alkoholu, např. doslazením moštu): 19 NM kabinet 21 NM pozdní sběr 24 NM výběr z hroznů 27 NM výběr z bobulí, ledové víno, slámové víno. 3.3.2 Doba sklizně Pro stanovení správné doby sklizně není rozhodující pouze obsah cukru, ale u odrůd s nízkým obsahem kyselin, jako např. Müller Thurgau, Tramín, Rulandské šedé, Pálava, Muškát moravský nebo při produkci sektů, je stejně důležitý i obsah kyselin. V zásadě je třeba se snažit dosáhnout plně vyzrálých hroznů. Slunečné počasí a dostatek srážek urychlí příchod plné zralosti. Jediný pěkný podzimní den může znamenat zvýšení obsahu cukru až o 1/3 NM. Naopak suché a chladné počasí způsobuje zpoždění zrání. Proto je vhodné kontrolovat zralost hroznů refraktometrem. Je nutná i průběžná kontrola zdravotního stavu hroznů. Nerovnoměrný vývoj zrání nebo rozdílné napadení hnilobou vedou k potřebě několikeré sklizně: Předsklizeň Při ní se sklízejí napadené hrozny, u kterých nelze předpokládat žídné zvýšení kvality. Vynutit si ji mohou rovněž předčasné mrazy nebo ochrnutí stopek hroznů. Hlavní sklizeň Běžně jsou hrozny z celé vinice sklízeny najednou. Odstupňovaná sklizeň Hrozny o požadované cukernatosti (např. při napadení ušlechtilou hnilobou) jsou sklízeny vícenásobným procházením řádků.(steidl, 2002) 15
3.4 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY VYUŽÍVANÉ PŘI SLIZNI HROZNŮ Sklizňové práce ve vinohradnictví tvoří asi 30% spotřeby pracovního času. Běžně se uvádí spotřeba ruční práce pro sklizeň hroznů v hodnotách 200 250 hodin na 1 ha. Požadavky na urychlení sklizně tzv. časový tlak může vyvolat celá řada faktorů, nejdůležitější z nich jsou: požadavky na vysokou kvalitu produktu vývoj klimatických podmínek riziko napadení houbovými chorobami škody ptactvem nedostatek pracovních sil v sezóně V ČR se sklizeň provádí v podstatě dvěma způsoby, uplatňuje se sklizeň částečně mechanizovaná a sklizeň plně mechanizovaná.(zemánek, BURG; 2003) Částečně mechanizovaná sklizeň hroznů Jedná se o ruční sklizeň hroznů, kterou praktikují spíše malý a střední pěstitelé. Využívají různé druhy mechanizačních prostředků, které sklizňový proces urychlují a usnadňují. Nevýhodou částečně mechanizované sklizně je především její časová náročnost, vysoké náklady, nároky na organizační zajištění a v posledních letech také nedostatek sezónních pracovníků.(zemánek, BURG;2010) 16
Plně mechanizovaná sklizeň hroznů V důsledku stoupajících mzdových nákladů, ale i dalšího vývoje a s tím související zvyšující se kvality strojů přechází stále více podniků na mechanizovanou sklizeň. Tím se doba sklizně sníží na 3 4 hodiny na hektar, odpadají problémy s pracovníky a snižují se i náklady na sklizeň.(steidl, 2002) 3.5 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY VYUŽÍVANÉ PŘI PŘÍJMU A DOPRAVĚ HROZNŮ K hlavním zásadám plánovitého příjmu patří především denní příjmová kapacita, celkové množství zpracovávaných hroznů (za sezónu), poměr zpracovávaných bílých a modrých hroznů, podíl hroznů sklízených částečně a plně mechanizovaně, zastoupení odrůd (skladba, výměra množství), kvalita zpracovávaných hroznů (cukernatost, kyselina, ph, zdravotní stav) způsob zpracování (lisování celých hroznů, drcení s odstopkováním aj.), dostupnost servisu s ohledem na využívaná technologická zařízení, nároky na údržbu a čištění zařízení a pořizovací a provozní náklady zařízení. S ohledem na charakter produktu (celé hrozny, rmut) a šetrný způsob příjmu by ve vinařském provozu měly být krátké dopravní cesty. U některých provozů je využíván postup zpracování odshora dolů (samospád). V ostatních případech jsou využívány pásové nebo šnekové dopravníky v kombinaci s vhodnými typy čerpadel (rmutová nebo peristaltická), která jsou doplněna o hadice nebo potrubí s velkým průměrem. Z technického hlediska může být příjem hroznů realizován prostřednictvím příjmových van, překlápěcích stolů na plastové velkoobjemové bedny, vibračních dávkovacích násypek nebo transportních pásů. Zejména u menších vinařských provozů, které při sklizni hroznů využívají sklízecí vany, může být příjem řešen jejich přímým vyprazdňováním do násypek drtiče, mlýnkoodstopkovače, nebo přímo do koše lisu. Příjmové vany jsou svými rozměry a tvarem uzpůsobeny pro příjem rmutu a hroznů. Představují jednu z nejčastějších vstupních částí zpracovatelských linek u středních a velkých vinařských provozů. Bývají vyrobeny z oceli s ochranným nátěrem nebo z legované oceli. Jejich objem se běžně pohybuje mezi 4 500 10 000 litrů. Bývají 17
umístěny nad úrovní okolního terénu, nebo jsou z důvodů snadného vyprazdňování dopravních prostředků zapuštěny v zemi. Ve spodní části jsou vany kónicky zúženy a doplněny šnekovým dopravníkem pro transport surovin. Pohyb dopravníku bývá řešen od elektromotoru s výkonem 2 8 kw, který může být doplněn o frekvenční měnič usměrňující počet jeho otáček. Samonosná vana může být usazena na tenzometrických snímačích, které určují hmotnost naplněných hroznů. Údaj o hmotnosti hroznů je potom zobrazován na vyhodnocovací jednotce. Transportní pásy představují progresivní typy zařízení využívané v provozech, kde jsou hrozny transportovány v plastových přepravkách. Celé zařízení sestává z rozložené násypky, pásového dopravníku s příčnými lištami, z hydraulického pístu pro zvedání dopravníku do šikmé polohy a kolového podvozku. Nejnovější typy pásů mohou být v koncové části doplněny o drtič hroznů. (BURG, ZEMÁNEK; 2011) 18
4. VYPRACOVÁNÍ 4.1 MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO ČÁSTEČNĚ MECHANIZOVANOU SKLIZEŇ Při částečně mechanizované sklizni pracovníci ukládají sklizené hrozny do beden nebo do ložných prostorů používané techniky, která slouží i pro další manipulaci a transport. Výkonnost zde závisí na velikosti ložného objemu, na dopravní vzdálenosti ke zpracování a také na zručnosti pracovníků. Pracovní výkonnosti závisejí také na sklizené odrůdě (odrůdy s malým hroznem, odrůdy s velkým hroznem), na výnosu. Při výnosu 6 8 t.ha ¹ lze u zapracovaných pracovníků dosáhnout výkonnosti 500 700kg sklizených hroznů za směnu. Z hlediska manipulace se sklízenými hrozny se u částečně mechanizované sklizně rozlišuje jejich plnění do beden nebo do ložných prostor mechanizačních prostředků. Sklizeň hroznů do plastových beden Sklizeň hroznů do plastových beden představuje tradiční variantu sklizňového postupu, která je uplatňována zejména u nejmenších pěstitelů (výměra vinice nepřesahuje zpravidla 1,0ha). Bedny jsou vyrobeny z odolného plastu, který je lehký a snadno omyvatelný. Nosnost beden 25 40 kg. Bedny jsou vodotěsné, mají půdorysné rozměry 400 x 600mm a výška 350 mm, mají provedena držadla a po obvodu jsou zesíleny žebry. Některé druhy beden jsou kónické pro vzájemné zasouvání při skladování a při přepravě. Prázdné bedny jsou rozmístěny do meziřadí vinice, po naplnění jsou bedny vyváženy jednonápravových traktorových vidlí a vyprazdňovány do vany přívěsu, příp. do návěsných přepravních prostředků. Výhodou tohoto způsobu sklizně je vysoká šetrnost ke sklízenému produktu. Vrstva hroznů je po naplnění bedny relativně nízká a nedochází tak k většímu mechanickému poškození hroznů při transportu. 19
Nevýhodou této varianty sklizně je především její vysoká pracnost spojená s fyzickou námahou při nakládání a při ručním vyprazdňování beden. Proto byly v nedávné minulosti vyvíjeny např. pomocné dopravníky pro vyprazdňování beden. Obdobu tohoto způsobu sklizně lze vidět při uplatnění portálového nosiče doplněného šikmo uloženým dopravníkem, který je naváděn obsluhou stroje na naplněné bedny umístěné v meziřadí. Dopravník bedny vynáší na manipulační plošinu nosiče, kde jsou vyprazdňovány, popř. stohovány. Tento způsob je poměrně málo efektivní a v praxi málo rozšířený. (ZEMÁNEK, BURG;2010) Obr. 1: Plastová bedna pro sklizeň hroznů Velkoobjemové bedny Jsou to plastové kontejnery, označované např. jako BIG BOX, PAL BOX apod., se uplatňují u moderních sklizňových technologií. Plastové bedny mají nejčastěji půdorys 1000 x 1000mm a výšku 500 600mm. Jsou řešeny jako stahovatelné s nosností 400 900kg, obvodové stěny jsou provedeny jako plné nebo částečně perforované a jsou vyztuženy žebrováním. Doplňkovou výbavu někdy představuje víko, u plnostěnných a paletizovaných kontejnerů výpust s kulovým ventilem umístěná u dna. PRO GROUP CZ, s.r.o. - www.ppobaly.cz 20
Obr. 2: Velkoobjemové boxy Obr. 3: Možné doplňky pro velkoobjemové boxy (víka, výpustný ventil, kolečka) Tento systém si postupně nachází svoje místo u středních a větších vinohradnických podniků pro možnost vysokého využití mechanizace při šetrném přístupu ke sklízenému produktu. Významnou výhodou tohoto systému je, že lze jednotlivé bedny naplněné celými hrozny snadno třídit, krátkodobě skladovat a pak společně zpracovat. Manipulace s velkoobjemovými bednami v meziřadí vinic je zabezpečována standardními prostředky, např. pomocí traktorových nástaveb s vidlemi nebo pomocí terénních vysokozdvižných vozíků, které zajišťují i jejich naložení.(zemánek, BURG;2010) Typ Materiál Vnější Vnitřní rozměr Hmotnost Objem (l) rozměr (mm) (mm) (kg) 1185-C401 HDPE 1200x1000 x850 1125x925x695 41,5 760 1163-C401 HDPE 1200x1000 x630 1125x925x475 34 520 21
1178-C201 HDPE 1200x1000 x780 1125x925x605 41 680 1185-C4A1 HDPE 1200x1000 x850 1125x925x695 41,5 760 Tab. 1: Technické parametry pro velkoobjemové boxy Traktorové návěsy Jednonápravové návěsy jsou dalším moderním řešením transportu velkoobjemových beden. Jde o návěsy vybavené kladkovými drahami. Bedny jsou na ně nakládány nasouváním ručně. OSLAVAN, a.s. - www.oslavan.cz Technické parametry: provedení 2+1(2 palety před + 1 paleta za nápravou) šířka ložné plochy 1 240 mm délka zadní ložné plochy 1 040 mm délka přední ložné plochy 2 480 mm celková šířka 1 850 mm celková délka 5 260 mm Obr. 4: Jednonápravový návěs, provedení 2+1 OSLAVAN, a.s. Další možná provedení mohou být 3+1; 2+2 Obr. 5: Jednonápravový návěs, provedení 3+1, OSLAVAN, a.s. 22
S-Profit Opava s.r.o. www.big-navesy.cz Obr. 6: Třístranný sklápěcí traktorový návěs BIG 1,5 2 100 Celková Maximální Maximální Výška Výška Ložní Ložní Typ hmotnost (kg) délka(mm) šířka(mm) bočnice zadní bočnice s nástavky objem s nástavky objem v základním (mm) (mm) (m³) provedení (m³) BIG 1,5-2100 2100 3360 1580 300 800 3 1,5 BIG 3-4000 4000 4980 2070 400 800 5 2,5 Tab. 2: Tech. parametry pro traktorové návěsy (www. big-navesy.cz) 23
Traktorové přívěsy Sklizeň do traktorových přívěsů může využívat jednak standardní sklápěcí přívěsy o nosnosti 3 7 tun, jejichž ložný prostor je opatřen nepropustnou plachtou (dnes výjimečně), nebo přívěsy osazené vodotěsnou vanovou nástavbou na hrozny, která má jednu bočnici šikmou pro snadné vyprazdňování. Pracovníci sklízejí hrozny do kbelíků, vysypávají je do přívěsu, který je po naplnění odvezen. Tento způsob sklizně se dnes používá jen výjimečně s ohledem na vysokou pracnost spojenou s fyzickou námahou při ručním vyprazdňování.(zemánek, BURG;2010). Traktorové kontejnery nesené Sklizeň u těchto kontejnerů se uplatňuje u malých vinohradnických firem (běžně s rozlohou plodných vinic do 2,0 5,0 ha), které disponují vlastním vinohradnickým traktorem výkonové třídy 40-50 kw s možností připojení vysokozdvižného zařízení s výklopným kontejnerem. Nerezový nebo plastový kontejner je vodotěsný a jeho objem dosahuje 350 700 litrů, popř. až 1 000 litrů. Po naplnění je kontejner vyvezen z meziřadí a vyklopen do ložné plochy dopravního prostředku na okraji vinice. Výška zdvihu se běžně pohybuje od 2,8 do 3,0 m. Obr. 7: Traktorový kontejner nesený www.jandrisevits.at 24
Traktorové návěsné kontejnery Využívají se u větších vinohradnických podniků s rozlohou vinic nad 10 ha. Kontejner o objemu 1 500 2 000 litrů má asymetrický tvar pro snadné plnění a spolehlivé boční vyprazdňování do příjmové násypky. Je uložen na nosném rámu s jednonápravovým podvozkem a vyprazdňován pomocí hydrauliky. Náročnější konstrukce návěsných kontejnerů mají hydraulicky zvedaný podvozek pro plnění vyšších transportních prostředků. Obr. 8: Traktorový návěsný kontejner Sklízecí vany Sklízecí vany můžeme rozdělit na: se šnekovým vyprazdňovacím dopravníkem sklízecí vany sklopné 25
Po roce 1990 se tyto druhy mechanizací rozšířily zejména u soukromých vinohradnických firem s rozlohou 1 10 ha plodných vinic. Její hlavní výhodou je minimalizace pracnosti, neboť pracovníci vyprazdňují sklizený produkt z kbelíků přímo do projíždějící vany v menší výšce než u traktorového přívěsu. Sklízecí vany se šnekovým dopravníkem Šnekový dopravník je umístěn ve dně vanové korby. Vana umožňuje spolehlivou práci i ve středních sponech vinic (šířka 2,20m) a je uzpůsobena pro jednoduché vyprazdňování do drtičů ve zpracovatelské části. Pro vyprazdňování se využívá rmutové lopatkové čerpadlo uložené v zadní části šnekového dopravníku spojené s plastovou hadicí. Některé konstrukce sklízecích van se šnekovým vyprazdňováním jsou přímo vybaveny drtičem, takže se produkt ze sklízecí vany plní přímo do lisů nebo do nakvášecích tanků. Dosahované výkonnosti se pohybují v širokém rozmezí a jsou ovlivněny zejména odrůdou, hektarovým výnosem a také přepravní vzdáleností do zpracovatelského místa. (ZEMÁNEK, BURG; 2010) NovaSteel, s.r.o. www.novasteel.cz Firma NovaSteel vyrábí přepravní vozíky řady BACCHUS, které jsou určeny pro přepravu hroznů, ovoce, zeleniny a jiných potravin a materiálů. Tyto přepravníky jsou určeny pro produkty, které je nutné v době sklizně přepravovat šetrně, hygienicky, ale i rychle a komfortně vyprazdňovat do další technologie. Přepravní vozíky jsou ve spojení s viničními traktory vhodné do úzkých sponů vinohradů a sadů. Model BACCHUS A (B) se šnekovým vyprazdňováním: schválen pro provoz na pozemní komunikaci nerezová potravinářská leštěná korba o objemu 3 000 l 26
šnekové hydraulické vyprazdňování (hydromotor s převodovkou, regulace rychlosti šneku, reverzace otáčení) zadní hydraulicky ovládaná klapka výpadu korba se sítem a nerezovým kulovým ventilem pro odtok šťáv čistící boční otvory hydraulické zvedání korby do výšky 2,2 m (model B) Typ Délka (mm) Šířka (mm) Výška Výška při Objem transportní vyklápění korby (l) (mm) (mm) BACCHUS A 4126 1482 1690 1690 3000 BACCHUS B 4126 1490 1490 3045 3000 Tab. 3: Technické parametry pro sklízecí vany se šnekovým dopravníkem Obr. 9: Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem, typ Bacchus A 27
Obr. 10: Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem, typ Bacchus B Tomáš Hartman ANTICO www.antico.eu Firma Antico vyrábí sklízecí vozy, které jsou určeny k přepravě sklizených hroznů z přímého sběru, případně i jiného ovoce k dalšímu zpracování. Mají korbu z nerezové oceli s rozměry dle požadavků zákazníka. K vyprazdňování hroznů slouží nerezový šnek, případně s vřetenovým čerpadlem. Obojí je poháněno kardanovým hřídelem od traktoru, nebo přídavným elektromotorem, jehož otáčky je možné regulovat dálkovým ovládáním. Korbu je možno zvednout hydraulicky pro překonání výšky mezi vozem a odstopkovačem, nebo příjmovou vanou, případně i sklopit k usnadnění vyprazdňování. Obr. 11: Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem, ANTICO Ludwig KEIPER www.ludwigkeiper.de 28
Firma se zabývá filozofií mnohých pěstitelů, jak co možná nejšetrněji dopravit sbírané hrozny do místa určení. KEIPER mimo jiné vyrábí sklízecí vany se šnekovým dopravníkem a speciální dopravní pás, který slouží k dopravě celých hroznů do lisu či mlýnkoodstopkovače. Pás je vyroben z potravinářského PVC, je propustný (perforovaný) s vyměnitelným modulem. Obr. 12: Pásový dopravník pro dopravu celých hroznů KEIPER Obr. 13: Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem KEIPER Sklízecí vany sklopné Vanová korba je v tomto případě uchycena na podvozku umožňujícím její boční nebo zadní vyklápění. Současné moderní konstrukce používají korby, které jsou v zadní části trychtýřovitě zúžené a umožňují plynulé a přesné vyprazdňování do mlýnkoodstopkovače. Náročnější konstrukce jsou vybaveny nosným rámem umožňujícím zvednutí sklápěné korby až do výšky 2,5 3,0m, popř. jsou vybaveny vibračním pohonem pro snadnější vyprazdňování. Výhodou sklopných van je jednoduchá konstrukce a šetrnější vyprazdňování s malým rizikem mechanického poškození hroznů.(zemánek, BURG; 2010) S-Profit Opava s.r.o.- www.big-navesy.cz 29
Společnost uvedla na trh nový model návěsu pod názvem BIG 2,1-3000 NEREZ. Tento traktorový návěs je určen pro přepravu hroznů, ovoce, zeleniny a jiných komodit, které je nutné přepravovat hygienicky v nerezových korbách. Návěs je určen pro připojení za úzké viniční traktory. Rám leží na pevné nápravě. Korba je celonerezová s opěrným rámem, kde sklápění zajišťuje třístupňový hydraulický píst. Obr. 14: Sklízecí vana sklápěcí BIG 1,2-3000 NEREZ NovaSteel, s.r.o. - www.novasteel.cz Model BACCHUS C- korba sklopná do stran: schválen pro provoz na pozemních komunikacích nerezová potravinářská leštěná korba o objemu 3 000 l hydraulické boční zvedání korby z traktoru do výšky cca 1 100 mm brzdění nájezdovou brzdou boční odkládací rošty 30
Obr. 15: Sklízecí vana sklopná do boku, model BACCHUS C Model BACCHUS E korba sklopná dozadu: schválen pro provoz na pozemních komunikacích nerezová potravinářská leštěná korba o objemu 2 500 l hydraulické zadní zvedání korby z traktoru dvěma písty do výšky 1 100 mm brzdění nájezdovou brzdou boční odkládací rošty 31
Obr. 16: Sklízecí vana sklopná dozadu, model BACCHUS E Typ Délka(mm) Šířka(mm) Výška Výška při Objem transportní vyklápění korby (l) (mm) (mm) BACCHUS C 4423 1505 1853 2568 3000 BACCHUS E 4171 1505 1504 3853 2500 Tab. 4: Technické parametry pro sklízecí vany sklopné 32
Sklízecí vany s odstopkovačem NEREZ Blučina, s.r.o. - www.nerezblucina.cz Firma vyrábí přívěsy s nerezovou nádobou, čerpadlem a odzrňovačem, které jsou určeny pro přepravu rmutu z vinice k dalšímu zpracování. Přívěs s nerezovou nádobou, čerpadlem a odzrňovačem slouží k odstranění třapin od bobulí, které zajišťuje zabudovaný mlýnkoodzrňovač. Hrozny se sypou do násypky odzrňovače, odkud jsou horizontálním šnekem dopravovány do otáčejícího se bubnu, který odděluje třapiny od bobulí. Třapiny padají na zem, bobule do čerpadla, které je dopravuje do nerezové nádoby na podvozku. Po přepravě rmutu na místo dalšího zpracování je rmut z nerezové nádoby přečerpán pomocí zabudovaného čerpadla do lisu nebo zásobníku. Technické parametry: délka vozu 3 900 mm šířka vozu 1 900 mm výška 1 800 mm objem přepravní nádoby 2 500 l Stroj se skládá ze čtyř hlavních částí: jednoosý podvozek přepravní nádoba čerpadlo odzrňovač Obr. 17: Sklízecí vana s odstopkovačem, NEREZ Blučina 33
Sklizeň do polních lisů Tento typ sklizně u nás představuje spíše okrajovou záležitost. V zásadě se jedná o traktorové návěsy tvořené zásobní nádrží z nerezavějící oceli o objemu 2 500 5 000 litrů, mlýnkoodstopkovačem a lisovacím ústrojím, které umožňuje lisování hroznů přímo ve vinici. Při sklizni jsou hrozny sypány do násypky drtiče, lisovány ve šnekovém lisovacím ústrojí, odkud mošt protéká do zásobní nádrže. Výlisky vypadávají v koncové části lisu na povrch pozemku. Polní lisy mohou být využívány pouze při sklizni bílých moštových odrůd. Předností je transport čistého surového moštu přímo do zpracovatelského provozu. Nevýhodou této varianty je malá šetrnost vůči zpracovávaným hroznům, která znamená vyšší podíl kalů a snížení vyrobeného vína.(zemánek, BURG;2010) 4.2 MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO PLNĚ MECHANIZOVANOU SKLIZEŇ Plně mechanizovaná sklizeň hroznů se začala uplatňovat v ČR už v 70. letech minulého století u velkých JZD. Její větší rozšíření nenastalo z několika důvodů, hlavním důvodem kromě důvodů ekonomických, ale byla snížená kvalita sklizeného produktu (vysoký podíl listů, úlomků betonových sloupků, aj.) S postupnou změnou podmínek začínají hlavně větší pěstitelé využívat na svých plochách sklízeče hroznů. Důvodem je mj. také to, že se zvýšila technická úroveň sklízecích strojů, která umožnila jejich širší adaptabilitu na pěstitelské podmínky i v ČR. (ZEMÁNEK, BURG; 2003) Moderní sklizňové stroje předních světových výrobců dnes disponují velmi dobrou technickou úrovní a jsou uzpůsobeny pro optimální nastavení svých parametrů a pro kontrolu sklizňového procesu. Umožňují sklizeň ve všech pěstitelských tvarech s dosažením vysoké kvality sklízeného produktu dané jeho čistotou a nízkým poškozením bobulí. 34
Je všeobecně známo, že v tradičních vinohradnických evropských zemích jsou sklízeče masivně využívány. Např. ve Francii, v Německu, v Rakousku, v Itálii, ve Španělsku dále potom i významné země jako jsou Austrálie a USA. V moravských vinohradnických regionech se v současné době využívá kolem 40 sklízečů a zájem o tyto stroje, návěsné i samojízdné konstrukce, nadále roste. Nejvíce využívané stroje jsou od firem GREGOIRE, PELLENC, NEW HOLLAND BRAUD a ERO. Podíl plně mechanizované sklizně v ČR u velkých a středních podniků dosahuje asi 50%, v celkovém podílu to znamená asi 20% vinohradnických ploch ČR sklízených mechanizovaně. Stroje pro plně mechanizovanou sklizeň se označují jako sklízeče hroznů a jsou konstruovány jako samojízdné nebo traktorové návěsné. Nejnovější trendy v jejich konstrukci se projevují přechodem k universálním podvozkům multifunkčním nosičům používajícím adaptéry pro sklizeň. Tato cesta znamená možnost využívat portálový podvozek po celou sezónu pro provádění většiny pracovních operací. Představiteli tohoto trendu jsou zejména nosiče firem PELLENC, GREGOIRE, NEW HOLLAND BRAUD, DEUTZ FAHR a další. Ze všech principů ověřovaných pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů se rozšířil a v praxi je využíván dynamický princip setřásání bobulí, založený na vibračním působení pracovního ústrojí na porost. Bobule hroznu je oddělena tehdy, jestliže dynamická síla vznikající při vibraci pracovního ústrojí překoná poutací sílu bobule. Oddělené bobule jsou zachyceny a dopraveny do zásobníku přes systém čisticích ústrojí. Rozsah frekvence kmitacích prutů se pohybuje od 350 do 500 min (5-8 Hz), amplituda rozkmit prutů je 30 150 mm. Portálový rám na kolovém podvozku nese sklízecí ústrojí, záchytné ústrojí, systém dopravníků s ventilátory a kabinu s pohony a ovládáním. (ZEMÁNEK,BURG; 2010) Přeprava hroznů z vinice k místu zpracování při plně mechanizované sklizni 35
Při plně mechanizované sklizni hroznů představuje odvoz sklizeného produktu jeden z nejzávažnějších problémů. Důvodem je možnost rychlejšího znehodnocení sklizeného produktu při přepravě ke zpracovatelským linkám, protože jeho charakter je zcela jiný. Vždy ho tvoří celé i poškozené bobule a podíl šťávy. Vedle nežádoucího stupně oxidace se jedná také o mikrobiální kontaminaci octovými bakteriemi, u aromatických odrůd může dojít ke ztrátám či změnám v obsahu buketních látek. Ve sklizeném produktu se mohou objevovat nežádoucí příměsi v podobě listových a řapíkových segmentů, ze kterých může docházet k uvolňování chlorofylu a tříslovin. Každá z těchto změn pak podle rozsahu představuje negativní ovlivnění technologie výroby vína. Volba dopravní techniky při sklizni pomocí sklízečů podléhá požadavku rychlého vyprazdňování zásobníků do ložného objemu odpovídající kapacity (běžně 1 400 3 400 litrů), šetrné přepravy i na větší vzdálenosti a rychlého vyprázdnění do příjmové části zpracovatelské linky. Pro zlepšení kvality přepravovaného produktu se využívá různých možností, z nichž nejznámější, kromě aplikace síry do produktu, představuje využití tzv. suchého ledu k ochlazení přepravované směsi. Technická řešení dále směřují k separaci moštu a bobulí při transportu, ke konstrukci uzavřených ložných objemů (cisteren) a současně k rychlému plnění i vyprazdňování dopravních prostředků. (www.zahradaweb.cz) 4.3 ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍJEM HROZNŮ Při příjmu hroznů je důležitá maximální opatrnost k hroznům z hlediska mechanického poškození. Za optimální je považována doprava využívající gravitační pád, kdy hrozny jsou dopravovány pouze vlastní hmotností. To ale není vždy možné, proto je třeba hroznům při dopravě pomoci, avšak použitá síla by měla být co nejmenší právě odpovídající potřebě. Každé čerpadlo, i vůči hroznům šetrné, zvyšuje podíl kalů o 0,5 1%. V podstatě se volbou způsobu sklizně a dopravy rozhoduje i o způsobu příjmu hroznů. 36
Přijímají se: celé hrozny v malých dávkách (bedny) ve velkém množství (kontejnery, volně ložené), rozdrcené hrozny nebo rmut (sklizňové a mlýnkoodzrňovací návěsy, sklízeče), mošt (polní lisy). Při příjmu beden je možnost při lisování celých hroznů vysypávat bedny přímo na lis, tuto pracovní operaci lze automatizovat. Pro dopravu hroznů je jinak vhodný pásový dopravník, na kterém se může uskutečnit i třídění, k čemuž jsou ale zapotřebí další pracovníci. Vhodnější je ale třídění již při sklizni ve vinici. U všech ostatních způsobů příjmu není v důsledku přijímaného množství třídění možné, případně je v lince zabudován vyrovnávací zásobník, který zajišťuje plynulé dávkování pro další pracování. Zásady k dosažení šetrného příjmu a dopravy jsou: krátké dopravní cesty, postup zpracování odshora dolů (samospád), pásové dopravníky, rmutová a peristaltická čerpadla, velký průměr hadic či potrubí. Při příjmu hroznů z mlýnkoodzrňovacího návěsu nebo sklízeče musí být brán ohled na to, že obsahují velký podíl moštu, který vytéká z přepravních nádob nejdříve, a teprve pak následují pevné částice. Tuto zvláštnost zohledňují speciální zařízení s rošty, umožňujícími rychlou separaci tekutého a pevného podílu.(steidl; 2002) Příjmové vany 37
Sběrná vana slouží k dopravování hroznů pomocí dopravního šneku do dalšího návazného zařízení, sestaveného do linky při výrobě hroznového moštu, jako například vynášecího dopravníku, odzrňovače atd. Sběrná vana (násypka hroznů) slouží jako zásobník dovezených hroznů, odkud jsou pomocí zabudovaného šneku přepravovány do dalšího návazného zařízení. Rmutová čerpadla Rmutová čerpadla jsou využívána především k dopravě rmutu v některých případech také moštů a vína. Transport nehomogenní dopravované suroviny s podílem pevných částic zabezpečuje pryžový rotor hvězdicového tvaru umístněný excentricky ve vnitřním prostoru pracovní komory čerpadla. Lopatky rotoru dosedají rozšířenými konci na vnitřní stěnu komory posunují dopravovanou surovinu směrem k výstupnímu otvoru (Obr. 19). Počet otáček rotoru běžně dosahuje 200 600 za minutu, u některých čerpadel až 1 500 za minutu. Z těchto důvodů jsou konstrukce vybavovány převodem do pomala, u některých modelů je možné provádět regulaci počtu otáček pomocí frekvenčního měniče. Sací výkon čerpadla tak může být s ohledem na charakter dopravované suroviny regulován až o 80 %. Samozřejmostí je reverzní chod rotoru ovládaný třípolohovým vypínačem. Pohon čerpadla zabezpečuje elektromotor s výkonem 0,3 5,0 kw, přes převodovku nebo klínový řemen. Pracovní komora čerpadel je osazena sacím a výtlačným hrdlem s armaturami o průměru 40 100 mm. Rmutová čerpadla mají samonasávací schopnost, při chodu naprázdno však hrozí riziko poškození pryžového rotoru. Dosahovaná výkonnost se pohybuje v rozmezí 3 000 50 000 l.h -1 při transportu rmutu a 5 000 70 000 l.h -1 při transportu vína. Tyto typy čerpadel jsou v současné době dostupné i pro malovinaře, pořizovací ceny dosahují v závislosti na konkrétním typu 10 000 200 000 Kč. 38
Obr. 19: Schéma činnosti rmutového čerpadla Peristaltická čerpadla Peristaltická čerpadla představují moderní a progresivní konstrukční řešení objemových čerpadel, která se vyznačují vysokou šetrností k dopravovanému produktu. Nacházejí uplatnění při transportu moštu, vína, rmutu a v řadě případů také celých hroznů. Pracovní část čerpadla tvoří rotor křížového tvaru poháněný elektromotorem o výkonu 2 18 kw. Konce rotoru jsou zakončeny otočně uchycenými válečky, které při pohybu odvalují a dosedají těsně na plastovou hadici, uloženou po obvodu pracovní komory čerpadla (Obr. 21). Dopravovaný produkt o určitém objemu je tak v hadici mezi sousedními válečky uzavřen a posouván ve směru pohybu rotoru. Počet otáček se běžně pohybuje v rozmezí 30 90 za minutu a lze ho regulovat např. pomocí frekvenčního měniče u elektromotoru. Samozřejmostí je reverzní chod rotoru ovládaný třípolohovým vypínačem. Hadice je vyrobena z flexibilního paměťového materiálu s potravinovým atestem (PVC, EPDM, HYPALON aj.). Životnost hadice je ovlivněna použitým materiálem a lze ji prodloužit jejím postupným pootáčením pro rovnoměrnější namáhání stěn. Pracovní tlak se pohybuje kolem 0,8 1,5 MPa. Nejnovější konstrukce těchto čerpadel bývají doplněny o přetlakovou pojistku, která může být s výhodou využita např. při plnění nádob. Nárůstem tlaku při naplnění nádoby dojde k odstavení chodu čerpadla. Peristaltická čerpadla mají samonasávací schopnost, při chodu naprázdno nehrozí riziko poškození hadice ani čerpadla. 39
Výkonnost čerpadel může ovlivnit počet otáček rotoru, počet rotorů (2 rotorové konstrukce čerpadel), počet válečků (kladek) uchycených na rotoru a průměr plastové hadice. Ve vinohradnických provozech se výkonnost peristaltických čerpadel pohybuje v rozmezí 1 500 35 000 l.h -1. Nejvýkonnější čerpadla mohou dosahovat výkonnost až 50 000 l.h -1. Tyto typy čerpadel jsou v současné době dostupné především pro velké vinařské podniky, pořizovací ceny dosahují v závislosti na konkrétním typu 120 000 300 000 Kč. U čerpadel využívaných v příjmových částech vinařských linek jsou čerpadla doplněna násypkou se šnekovým dopravníkem pro posun zpracovávaného produktu. Obr. 21: Schéma činnosti peristaltického čerpadla 4.4 PŘÍJMOVÉ VANY A ČERPADLA PRO TRANSPORT HROZNŮ A RMUTU Čerpadla představují nezbytné vybavení všech vinařských provozů. Jsou využívána při dopravních operacích spojených s transportem rmutu, moštu i vína. Z hlediska konstrukce musí být čerpadla řešena takovým způsobem, aby nedocházelo ke snížení kvality dopravované suroviny při zabezpečení odpovídající výkonnosti. Čerpadla se liší svou konstrukcí a technickými parametry, které je předurčují k různým účelům. Podle konstrukčního řešení se rozdělují do dvou kategorií čerpadla objemová a odstředivá. 40
Mezi společné požadavky kladené na obě skupiny čerpadel patří: omezení oxidace dopravované suroviny při transportu rmutu omezení dalšího rozmělňování podrcených bobulí zamezení zvyšování obsahu kalových částic a tříslovin zamezení ztrát oxidu uhličitého a buketních látek plynulý transport surovin bez pulzačních rázů dostatečná výkonnost s ohledem na charakter prováděné operace a objem zpracovávané suroviny Firmy vyrábějící příjmové vany a čerpadla NEREZ Blučina, s.r.o. www.nerezblucina.cz Firma vyrábí samonosnou násypku, která je ustavena na čtyřech tenzometrických snímačích, které váží hrozny v násypce. Hmotnost hroznů je zobrazována na vyhodnocovací jednotce FORMATIC 4. Obr. 18: Příjmová vana 41
www.vitokonex.cz Firma nabízí vinařské potřeby, mimo jiné i čerpadla. Rmutové samonasávací čerpadlo z nerez oceli pro čerpání kapalin s pevnými částicemi, rmutu, matolin nebo čistých kapalin v potravinářském průmyslu s možností reverzace. Těleso čerpadla je z nerezové oceli, rotor je z potravinářské pryže. Čerpadlo je samonasávací a lze jej použít k čerpání všech druhů kapalin. Rmutové čerpadlo Liverani EP Mini ¾ MF 0,37 kw - technické parametry: motor MF jednofázové, 0,37 kw váha 9,3 kg otáčky/min. 900 výtlak 18 m průtok l/ h 1 000 Vinařský ráj www.vinarskyraj.cz Obr. 20: Rmutové čerpadlo TIFONE T-25 EXPORT 42
Typ Otáčky Výkon Rozměry Tlak Váha Dodatek motoru (l/hod) (mm) (bar) (kg) (ot./min) TIFONE T-25 EXPORT TIFONE T- 180/TC4V 900 2 200 325x210x300 3 15 přepínač 1 100 31 000 630x420x820 3 45 - směru Tab. 5: Technické parametry pro rmutová čerpadla NEREZ Blučina, s.r.o. www.nerezblucina.cz Hadicové peristaltické čerpadlo se používá pro čerpání hroznů, rmutů, odzrněných bobulí hroznů, kvasů, kvasnic, moštů, ovocných šťáv, ale i vína apod. Obr. 22: Peristaltické čerpadlo, typ HC 43
Typ Výkon (l/hod) Tlak (bar) Příkon (kw) HC-25 25 6 0,75 HC-50 20-90 5 3 HC-65 30 170 5 5,5 Tab. 6: Technické parametry pro peristaltická čerpadla - NEREZ Blučina Vinařský ráj www.vinarskyraj.cz Peristaltická čerpadla typu ZETA PE jsou vybavena nerezovou násypkou. Jsou ideální pro šetrnou přepravu pomletých hroznů z mlýnkoodstopkovače do pneumatického lisu. Typ ZETA PE ZETA PE ZETA-PE ZETA-PE ZETA-PE 50 65 65 85 85 DOUBLE DOUBLE Výkon (l/hod) 13 000 22 000 44 000 36 000 70 000 Tab. 7: Technické parametry pro peristaltická čerpadla Vinařský ráj 4.5 NÁVRH VYBAVENÍ VINAŘSKÉHO PROVOZU DOPRAVNÍ A PŘÍJMOVOU TECHNIKOU Sklizeň hroznů je nejdůležitější a zároveň i nejnáročnější operací v každé vinici. Sklizňové operace jsou ovlivňovány řadou faktorů, mezi které patří klimatické podmínky, umístění vinohradu, zdravotní stav hroznů apod. Je nutno také zohlednit riziko poškození ptactvem, popř. zamezit možnosti ztrát zapříčiněných krádežemi. Avšak nejdůležitější pro pěstitele je stanovení vhodného termínu sklizně. 44
V této části jsou představeny malé a velké vinařské firmy, včetně ukázky vybavenosti jejich vinařského provozu moderní mechanizační technikou pro sklizeň hroznů. Vinařství Martin Šebesta www.vinosebesta.cz Vinařství Šebesta vzniklo v roce 2002. Jedná se o malou vinařskou firmu, která obhospodařuje 10 ha vinic. Vinice se rozléhají v katastru obce Březí ve viničních tratích, které jsou charakteristické jílovitou půdou s vysokým obsahem vápníku. Sklizeň zde probíhá částečně mechanizovaně. Vybavení mechanizací pro sklizeň hroznů: Velkoobjemové bedny Traktor SAME Jednonápravový návěs (na 4 bedny) Vynášecí dopravník Vinařství Moravčíkova vína www.moravcikovavina.cz Moravčíkova vína byla založena v roce 1997. Jde o rodinné vinařství, které hospodaří na 12,5 ha, přičemž sklízí z 10 ha plodných vinic. Vinice se rozléhají v katastru obce Horní Věstonice v tratích, které jsou především významné vysokým obsahem vápníku. Firma se zabývá výrobou přívlastkových vín vysoké kvality. Hrozny jsou sklízeny částečně mechanizovaně. Vybavení mechanizací pro sklizeň hroznů: Traktor CASE JX 1075 N Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem, objem 2 500 l (repasovaná Rakousko) 45
Vinařství Stanislav Popela www.popela.cz Vinařství bylo založeno v roce 1994. Rozloha činí 20 ha plodných vinic, které se rozléhají v katastru jihomoravské obce Perná. Vinařství se zabývá výrobou jakostních a přívlastkových vín. Sklizeň probíhá částečně mechanizovaně - ručně. Vybavení mechanizací pro sklizeň hroznů: Traktory ZETOR a FENDT Jednonápravový návěs Velkoobjemové bedny Vysokozdvižný vozík (první majitel Rakousko) Vibrační dávkovací násypka, objem cca 1 100 l Vinařství Volařík www.vinarstvivolarik.cz Zakladatelem vinařství je Ing. Miroslav Volařík. Vinařství obhospodařuje 77 ha plodných vinic, z toho 4,2 ha v zaměření na ekologické zemědělství. Vinice se nacházejí v katastrech obcí Perná, Horní Věstonice, Dolní Dunajovice, Březí, Sedlec a Mikulov. Sklizňové operace jsou prováděny částečně mechanizovaně ručně. Mechanizační vybavení pro sklizeň hroznů: Traktor Velkoobjemové bedny Mlýnkoodstopkovač EUROSELECT Peristaltické čerpadlo Vinařství ZMIKO, s.r.o. 46
Jedná se o velkou firmu, která hospodaří na 102 ha plodných vinic. Vinohrady se rozléhají v katastru obce Horní Věstonice. Sklizeň hroznů probíhá částečně mechanizovaně ručně (32 ha) a plně mechanizovaně (70 ha). Mechanizační vybavení pro sklizeň hroznů: Samojízdný sklízeč GREGOIRE G2 Traktory NEW HOLLAND a DEUTZ-FAHRE Sklízecí vana sklopná objem 2 500 l (repasovaná Rakousko) Firma VINOFRUKT, a.s www.vinofrukt.trade.cz Firma hospodaří na cca 400 ha plodných vinic. Vinohrady se rozkládají v katastru obce Dolní Dunajovice. Sklizňové operace jsou prováděny plně mechanizovaně. Mechanizační vybavení pro sklizeň hroznů: Návěsný sklízeč hroznů ERO LS TRACTION Samojízdný sklízeč hroznů GREGOIRE G 125 Traktory ZETOR, JOHN DEERE Sklízecí vany sklopné 4.5.1 Návrh vybavení provozu pro menší podnik Tady se bude jednat o podnik s rozlohou např. do 10 ha plodných vinic. Jako modelový vinařský provoz byla vybrána firma Moravčíkova vína, která má rozlohu 12,5 ha vinic, přičemž sklízejí pouze z 10 ha. Sklizňové operace tedy budou probíhat částečně mechanizovaně ručně. 47
Výnos 6 t.ha -1 Plocha Délka směny Směnový výkon jednoho pracovníka 10 ha 8 hod 600 kg Souprava strojů ZETOR 5213 + sklízecí vana ENOVENETA E 436 Tab. 8: Parametry malého vinohradnického podniku V loňském roce 2011 byly výnosy na dobré úrovni. Firma sklidila 6 t.ha -1, tedy z 10 ha výnos činil 60 t. Pokud by v dalších letech byly dosaženy výnosy vyšší, lze přepočet uvést dle níže uvedené tabulky: Počet pracovníků Výnos 5 6 7 8 9 10 11 12 t.ha -1 4 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 5 2 2,4 2,8 3,2 3,6 4 4,4 4,8 6 1,7 2 2,3 2,7 3 3,3 3,7 4 7 1.4 1,7 2 2,3 2,6 2,9 3,1 3,4 8 1,3 1,5 1,8 2 2,3 2,5 2,8 3 9 1,1 1,3 1,6 1,8 2 2,2 2,4 2,7 10 1 1,2 1,4 1,6 1,8 2 2,2 2,4 Tab.9: Sklizeň 1 ha za určitý počet dnů při různém počtu pracovníků a různě dosahovaném výnosu (SKOKANITSCHOVÁ; 2006) Sklizeň provádí 8 pracovníků + 1vysypávač + 1 řidič. Každý pracovník za 8 hodinovou pracovní směnu sklidí 600 kg. Hrozny jsou sbírány do plastových kbelíbů. 48
Traktor s vanovým návěsem projíždí v meziřadí a vysypávač kbelíky sype do nerezová vany se šnekovým dopravníkem. To by znamenalo, že 8 pracovníků by mělo 10 ha vinic sklidit za 15 dnů. Není zde však zohledněn vliv počasí, který může zapříčinit, že 8 hodinová směna pracovníků nebude využita v celé délce a nelze i vyloučit technické závady na soupravě. Podle Hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů (ZEMÁNEK, BURG; vinařský obzor,2010) pro tuto firmu byla vybrána souprava ZETOR 5213 + sklízecí vana ENOVENETA E 436 jejíž pořizovací cena je 150. 000,- Kč. Typ energetického Typ mechanizačního Nosnost Pořizovací cena prostředku prostředku (kg) (Kč) ZETOR 5213 CLEMENS TW 18 K 1 800 130 000 ZETOR 5213 ENOVENETA E 436 2 500 150 000 ZETOR 5213 FUHRMANN 3 900 3 900 180 000 Tab. 10: Soupravy se sklízecími vanovými návěsy (ZEMÁNEK, BURG) Pro vanové návěsy je efektivní plocha v rozsahu 10 14 ha. Růst mzdových nákladů v dnešní době znamená, že se sklizeň do šnekových návěsných van postupně prodražuje a již dnes dosahuje cca 10 000,- Kč.ha -1.Jestliže jsou dodrženy všechny okolnosti výše uvedené, nebo jsou zvyšovány výnosy, tak se náklady na pořízení vanového návěsu firmě vrátí za cca 2 3 roky. 4.5.2 Návrh vybavení provozu pro větší podnik 49
Zde se jedná o podnik s rozlohou vinic od 100 ha a více. Jako modelový podnik byla vybrána firma ZMIKO, s.r.o. ZMIKO hospodaří na 102 ha plodných vinic, z toho pouze 70 ha sbírá samojízdným sklízečem. Na zbylých 32 ha sklízeče využívat nemůže, protože opěrné konstrukce i vedení nejsou vhodné proto, aby v meziřadí mohl pracovat samojízdný či tažený sklízeč hroznů. Tento podnik tedy může využít obě varianty sklizně, jak částečně mechanizovanou, tak i plně mechanizovanou. 1.varianta částečně mechanizovaná sklizeň hroznů Výnos 6 t.ha -1 Plocha Délka směny Směnový výkon 1 pracovníka 102 ha 8 hod 600 kg Souprava strojů ZETOR 5213 + sklízecí vana Tab. 11: Parametry velkého vinohradnického podniku ENOVENETA E 436 Firma ZMIKO musí sklízet 32 ha částečně mechanizovaně, jelikož nevhodné a zastaralé opěrné konstrukce brání použití moderních sklízečů. Při výnosu 6 t.ha -1 jsou nuceni sklidit z 32 ha 192 t, přičemž směnový výkon jednoho pracovníka činí 600 kg. Sklizňové operace tedy provádí 10 pracovníků + 1 vysypávač + 1 řidič. To by tedy znamenalo, že 10 pracovníků sklidí 32 ha za cca 36 dní. Doba sklizně se však může protáhnout, protože zde není zohledněno počasí a závady na soupravě. Pro částečně mechanizovanou sklizeň byla vybrána sklízecí vana značky ENOVENETA typu E 436, kdy pořizovací cena činí 150 000,-Kč. Vanový návěs je vhodný pro nasazení efektivní plochy 10 14 ha. Při používání sklízecích van jsou 50
modelovány náklady pro nasazení 150 300 h.r 1 (s ohledem na dosahovanou výkonnost to odpovídá vinohradnickému podniku s rozlohou 15 30 ha) ve výši cca 10 000,- Kč.ha -1. Návratnost investice sklízecí vany při 10 ha je 1,5 roku. 2.varianta plně mechanizovaná sklizeň hroznů Výnos 6 t.ha -1 Plocha Délka směny Směnový výkon sklízeče 102 ha 8 hod 3 3,5 ha Souprava stroje Samojízdný sklízeč NEW HOLLAND SB 60 2x sklízecí vana ENOVENETA E 436 nosnost 2 500 kg Tab. 12: Parametry velkého vinohradnického podniku (2. varianta) V této variantě je nutno sklidit 70 ha vinic. Jelikož se jedná o plochu velkou, není možné sklizeň provádět ručně částečně mechanizovaně, protože již celá kampaň by se velmi prodražila ( náklady na 1 ha činí cca 10 000,- Kč). Je nutné tedy pro sběr hroznů takové plochy pořídit samojízdný sklízeč a alespoň dvě sklízecí soupravy v důsledku zamezení časové prodlevy. Pro samojízdné sklízeče vychází při výkonnosti 0,43 ha.h -1 rozsah efektivní plochy v rozmezí 68-93 ha.r 1. Samojízdný sklízeč hroznů při výkonnosti 0,43 ha.h -1 sklidí za směnu 8 hodin cca 3,5 ha, tzn. že 70 ha sklidí za 20 dní. Denní výkonnost sklízeče Výměra(ha) 10 20 30 40 50 60 70 80 51
(ha) 3 3,3 6,7 10 13,3 16,7 20 23,3 26,7 3,5 2,9 5,7 8,6 11,4 14,3 17,1 20 22,9 4 2,5 5 7,5 10 12,5 15 17,5 20 Tab. 13: Počet dnů potřebných ke sklizni při různé výměře a výkonnosti sklízeče (SKOKANITSCHOVÁ; 2006) Pro tento modelový návrh byl vybrán samojízdný sklízeč NEW HOLLAD SB 60. Pořizovací cena tohoto stroje je 4 000 000,-Kč a dvě sklízecí vany ENOVENETA E 436 a pořizovací cena činí 2x 150 000,- Kč. U samojízdných sklízečů je zřejmé, že vysoká pořizovací hodnota předurčuje tyto stroje k daleko vyššímu ročnímu nasazení. Tedy náklady pro 150 300 h.r -1 při sklizené ploše 60 120 ha činí 12 000,-Kč.ha -1. Náklady spojené s pořízením samojízdného sklízeče NEW HOLLAND SB 60 by se firmě vrátily za cca 5 let. Typ prostředku mechanizačního Objem (l) Pořizovací cena (Kč) PELLENC 3 100 2 100 3 260 000 NEW HOLLAND SB 60 2 100 4 000 000 GREGOIRE G 122 2 100 4 200 000 Tab. 14: Samojízdné sklízeče (ZEMÁNEK, BURG) 52
5. DISKUSE Využívání plně mechanizovaných postupů sklizně hroznů není pro současné podmínky pěstitelů zcela možné vzhledem k přihlédnutí několika faktorům, které těmto technologickým postupům brání. Zejména se jedná o takzvané agrotechnické či organizační prvky, což jsou ku příkladu malé plochy plodných vinic, přímost řad, opěrné konstrukce, které neumožňují využití sklízečů produktu atd. V neposlední řadě hraje také velmi významnou roli finanční stránka. Ne všichni pěstitelé jsou schopni investovat do stále se rozvíjejících automatizovaných prostředků. 53
6. ZÁVĚR Moderní dopravní systémy jsou nepochybně důležitým aspektem v rámci vinohradnických a vinařských firem. Při současném rozvoji mechanických systémů představují nově vznikající produkty/prostředky důležitou roli v začlenění do běžného provozu. Dnešní vinohradnické a vinařské provozy se stále ve větší míře snaží upouštět od tradičního ručního zpracování a v rámci ušetření nákladů spojených s využitím pracovní síly, kde se mzdové nároky stále zvyšují, aplikují nové metody v rámci používání stále více mechanických prostředků. Současná situace na trhu umožňuje pěstiteli vybrat si ze široké škály nabízených mechanizačních prostředků. Každý pěstitel si může zvolit prostředek, který bude plně vyhovovat jeho podmínkám, tzn. rozpětí a sklonu obhospodařovaného pozemku atd., neméně důležitým aspektem jsou rovněž transportní podmínky z vinice do provozovny. Důležité ovšem je zaměřit se na takové typy prostředků, které budou také co nejvíce šetrné ke zpracovávanému produktu. V rámci budoucího rozvoje dopravních systémů a také ke zvyšujícím se plochám nových vinic se domnívám, že se vinohradnické a vinařské firmy budou stále ve větší míře zaměřovat na využití plné mechanizace při zpracování. Je všeobecně známým faktem, že se v rámci Evropy potřeba plně automatizovaných prostředků rok od roku zvyšuje. Zaznamenána je také poptávka v rámci tuzemských výrobců vín. Pěstitelé jsou v neposlední řadě ovlivněni velkým spektrem aspektů a to zejména rostoucí poptávce po kvalitních produktech a také z časových úspor v častější míře volí tuto strategii. V práci jsou detailně popsány a specifikovány funkce aktuálně nabízených prostředků na trhu, jsou zde uvedeny i konkrétní firmy a jejich nabídky prostředků. Zejména se jedná o mechanizační prostředky pro sklizeň, transport a zpracování produktu. V poslední části je specifikován návrh na vybavení vinařského provozu dopravní a příjmovou technikou. 54
7. SOUHRN Bakalářská práce se zabývá problematikou moderních dopravních systémů ve vinohradnictví a vinařství. Stručně je zde popsán vývoj uplatňovaných postupů v tuzemských vinohradnických a vinařských provozech. Důraz je kladen zejména na stále se rozšiřující mechanizaci, která je v současné době neodmyslitelnou součástí vybavení pěstitelů. Klíčová slova: Mechanizační prostředky, sklizeň hroznů, transport hroznů, technologické postupy, technika pro sklizeň hroznů. SUMMARY This thesis targets the problem of transit system in a wine growing. The development of employed edvancement in domestic wine growing is shortly mentioned here. The emphasis is putting on permanently extended mechanization, which is currently inseparable part of facilities of winegrowers. Key words: Mechanical tools, gathering of grapes, transport of grapes, technological methods, technology for gathering grapes. 55
8. POUŽITÁ LITERATURA Antico výroba pneumatických lisů a zařízení pro vinaře [online]. Posl.úpravy 2012 [cit.2012-03-10]. Dostupné na WWW: <www.antico.eu> BURG, P., NOVÁK, P., 2006: Hodnocení sklizně hroznů révy vinné s využitím návěsného a samojízdného sklízeče. Sborník příspěvků z mezinárodní konference Aktuální problémy využívání zemědělské techniky. JČÚ: České Budějovice, Zemědělská fakulta. 1. vydání, s 324 327. ISBN 80-7040-861-8 BURG, P., ZEMÁNEK, P., 2006: Vinohradnická mechanizace (ekonomika pěstitelských systémů). Skriptum. 1. vydání. MZLU v Brně: VÚZT Praha-Ruzyně, 63 s. ISBN 80-7375-018-X BURG, P., ZEMÁNEK, P.: Čerpadla využívaná ve vinařství I.-IV.díl. Vinařský obzor. č.1, ročník 104/2011. s. 34 35. ISSN 1212-7884 BURG, P., ZEMÁNEK, P,.: Hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů. Vinařský obzor. č.9, ročník 103/2010. s. 428 430. ISSN 1212 7884 Fördertechnik / fördertechnische Anlagen [online]. Posl. úpravy 2012 [cit.2012-03-10]. Dostupné na WWW: <www.ludwigkeiper.de>. KADISCH, E., MÜLLER, E. et al., 1999: Weinbau. 2. Auflage. Germany: Regensburg, 538 s. ISBN 3-8001-1216-7 Landmaschinen Jandrisevits, [online]. Posl. úpravy 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné na WWW: <www.jandrisevits.at>. MEIDINGER, F., BLANKENHORN, S. FUNK, E.: Kellerwirtschaft. Stuttgart. 3.vydání, 248 s. ISBN 3-8001-1175-6 NEREZ Blučina, s.r.o, výroba technologií pro vinaře [online]. Posl. úpravy 2010 [cit. 2012-03-10]. Dostupné na WWW: <www.nerezblucina.cz> Nova Steel, s.r.o., dopravní technika a krmivářské stroje [online]. Posl. úpravy 2012 [cit.2012-03-10]. Dostupné na WWW: <www.novasteel.cz> Oslavan, a.s.,vinohradnická, sadařská a komunální technika [online]. Posl. úpravy 2012 [cit 2012-03-10]. Dostupné na WWW: <www.oslavan.cz>. 56
PAVLOUŠEK, P., 2011: Pěstování révy vinné moderní vinohradnictví. 1. Vydání V Praze: 336 s. ISBN 978-80-247-3314-2 Plastové přepravní obaly, s.r.o.[online]. Posl. úpravy 2012, [cit. 2012-03-10]. Dostupné na WWW: <www.ppobaly.cz> Portál Ministerstva zemědělství [online]. Poslední úpravy 2012, [cit. 2012-03-04]: Dostupné na WWW: <www.eagri.cz> RŐHLING, W., 1995: Neuere Entwicklungen in der Erntetechnik. Das Deutsche Weinmagazin, roč. 16, č. 9, s. 16 18. ISSN 0012-0979 SKOKANITSCHOVÁ, O., 2006: Řešení variant dopravy a manipulace při sklizňových operacích ve vinohradnictví. Bakalářská práce. MZLU v Brně, Zahradnická fakulta STEIDL. R., 2002: Sklepní hospodářství. Valtice: Národní salon vín, 312 s. ISBN 80-903201-0-4 Vinařský ráj - potřeby pro vinaře [online]. Posl. úpravy 2012 [cit 2012-04-20]. Dostupné na WWW: <www.vinarskyraj.cz> VITOKONEX, s.r.o.[online]. Posl. úpravy 2012 [cit. 2012-04-20]: Dostupné na WWW: <www.vitokonex.cz> WALG, O., 2007.: Taschenbuch der Weinbautechnik. 2. vyd. Kaiserslautern: Rohr Druck, 620 s. ISBN 978-3-921156-78-0 ZEMÁNEK, P., BURG, P., 2003: Speciální mechanizace mechanizační prostředky pro vinohradnictví. Skripta. MZLU v Brně. Zahradnická fakulta, 98 s. ISBN 80-7157-739-1 ZEMÁNEK, P., BURG, P., 2010:Vinohradnická mechanizace, 1. Vydání, Olomouc, 220 s. ISBN 978-80-87091-14-2 ZEMÁNEK, P., Doprava sklizených hroznů. Zpravodaj časopisů zahradnictví, zelinářství, květinářství, vinohradnictví, školkařtví, realizace a údržba zeleně [online]. 2011, číslo 7 [cit. 2012-04-24] Seznam tabulek Tab. 1: Technické parametry pro velkoobjemové boxy 22 57
Tab. 2: Technické parametry pro traktorové návěsy 23 Tab. 3: Technické parametry pro sklízecí vany se šnekovým dopravníkem 27 Tab. 4: Technické parametry pro sklízecí vany sklopné 32 Tab. 5: Technické parametry pro rmutová čerpadla 41 Tab. 6: Technické parametry pro peristaltická čerpadla NEREZ Blučina 43 Tab. 7: Technické parametry pro peristaltická Vinařský ráj 44 Tab. 8: Parametry malého vinohradnického podniku 47 Tab. 9: Sklizeň 1 ha za určitý počet dnů při různém počtu pracovníků a různě dosahovaném výnosu ( SKOKANITSCHOVÁ; 2006) 48 Tab. 10: Soupravy se sklízecími vanovými návěsy ( ZEMÁNEK, BURG) 49 Tab. 11: Parametry velkého vinohradnického podniku 50 Tab. 12: Parametry velkého vinohradnického podniku (2. varianta) 50 Tab. 13: Počet dnů potřebných ke sklizni při různé výměře a výkonnosti sklízeče (SKOKANITSCHOVÁ; 2006) 51 Tab. 14: Samojízdné sklízeče (ZEMÁNEK, BURG) 52 Seznam grafů Graf. 1: Rozdělení ploch vinic podle oblastí (Mze ČR, 2010) 12 Seznam obrázků Obr. 1: Plastová bedna pro sklizeň hroznů 20 Obr. 2: Velkoobjemové bedny 21 58
Obr. 3: Možné doplňky pro velkoobjemové bedny (víka, výpustný ventil, kolečka) 21 Obr. 4: Jednonápravový návěs, provedení 2+1, OSLAVAN,a.s. 22 Obr. 5: Jednonápravový návěs, provedení 3+1, OSLAVAN, a.s. 22 Obr. 7: Traktorový kontejner nesený 24 Obr. 8: Traktorový návěsný kontejner 25 Obr. 9: Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem, typ BACCHUS A 27 Obr. 10: Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem, typ BACCHUS B 28 Obr. 11: Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem, ANTICO 28 Obr. 12: Pásový dopravník pro dopravu celých hroznů, KEIPER 29 Obr. 13: Sklízecí vana se šnekovým dopravníkem, KEIPER 29 Obr. 14: Sklízecí vana sklápěcí, typ BIG 1,2-3 000 NEREZ 30 Obr. 15: Sklízecí vana sklopná doboku, model BACCHUS C 31 Obr. 16: Sklízecí vana sklopná dozadu, model BACCHUS E 32 Obr. 17: Sklízecí vana s odstopkovačem, NEREZ Blučina 33 Obr. 18: Příjmová vana Obr. 19: Schéma činnosti rmutového čerpadla 40 Obr. 20: Rmutové čerpadlo, typ TIFOME T-25 EXPORT 41 Obr. 21: Schéma činnosti peristaltického čerpadla 42 Obr. 22: Peristaltické čerpadlo. Typ HC 43 Obr. 23: Sběrná vana se šnekovým dopravníkem Vinařství Moravčíkova vína Obr. 24: Sběr hroznů do velkoobjemových beden, vibrační stůl Vinařství Popela Obr. 25: Sklizeň hroznů do velkoobjemových beden - Vinařství Volařík Obr. 26: Sklizeň hroznů taženým sklízečem hroznů, typ ERO, VINOFRUKT, a.s. 59
60
9. PŘÍLOHY Obr. 23: Sběrná vana se šnekovým dopravníkem Vinařství Moravčíkova vína Obr. 24: Sběr hroznů do velkoobjemových beden, vibrační stůl Vinařství Popela 61
Obr. 25: Sklizeň hroznů do velkoobjemových beden - Vinařství Volařík Obr. 26: Sklizeň hroznů taženým sklízečem hroznů, typ ERO - VINOFRUKT, a.s. 62