Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí Název projektu Gestor MŠMT Spolugestor MPSV, MF, MMR, ČSÚ 1, MZd Zahájení projektu 11 Ukončení projektu 13 Obsah, charakteristika projektu Projekt je zaměřen na zvýšení nabídky zařízení předškolního vzdělávání, výchovy a péče o děti předškolního věku (dále jen předškolní výchova ) v ČR a jejich kvality. Cílem je umožnit rodičům lépe sladit rodinný a pracovní život při zajištění kvalitní výchovy předškolních dětí a snížit obavy z rodičovství jako komplikace pracovní kariéry. 1. Zvýšení kvality předškolní výchovy 2. Zvýšení dostupnosti předškolní výchovy Popis stávající situace, důvody řešení Omezená dostupnost zařízení předškolní výchovy pro děti má kromě jiných řadu národohospodářských dopadů, kterým dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Spolu s mnohdy nevhodnými formami podpory rodičovství v ČR je to příčinou vysoké a dokonce prohlubující se absence žen s dětmi na trhu práce. Pokles míry zaměstnanosti u žen s malými dětmi v ČR tak patří k nejvyšším v EU. Nezanedbatelná část je absence nedobrovolná, způsobená nedostatkem dostupných forem institucionalizované předškolní výchovy. To vede k nevyužití jednoho z mála prorůstových ekonomických zdrojů ČR. Dlouhá absence žen na trhu práce může vést ke snížení jejich celoživotní kariérní příležitosti (to je mimo jiné důvod pro vysoké mzdové rozdíly mužů a žen v ČR). Obtížná dostupnost předškolní výchovy také vede k odkládání mateřství a snižuje samotnou ochotu mít více dětí nebo mít děti vůbec, což samo o sobě prohlubuje problém implicitního zadlužení penzijního systému. Kvantitativní simulace ukazují, že zvýšení nízké participace žen s dětmi ve věku 40 let o 10 p.b. by okamžitě snížilo deficity PAYG penzijního systému o více než 10 mld. Kč za rok, což představuje v následujících 30 letech více než třetinu každoročního deficitu. Veřejné rozpočty také přicházejí o velký objem daní a sociálních odvodů nepracujících žen. Současné reformní úsilí je spíše zaměřováno na alternativní formy hlídání dětí. Ty je zapotřebí podporovat a legislativně umožnit, resp. zjednodušit. Nedostatečná pozornost je věnována přetrvávajícím regionálním rozdílům v dostupnosti zařízení předškolní výchovy. V současnosti již nedochází k socializaci dětí v širší rodině řady sourozenců a příbuzných dětí, jako tomu bylo v minulosti, a tak mnoho dětí při svém vstupu do školy nemá osvojeny dostatečné sociální dovednosti. Přitom role osvojených sociálních kompetencí a gramotnosti pro život v moderní společnosti výrazně roste. 1 A orgány regionální samosprávy, do jejichž působnosti spadá zřizování MŠ. 1
Tento problém je patrný obzvláště v případě dětí ze sociálně a kulturně oslabeného prostředí. Systematický monitoring docházky těchto dětí do mateřské školy a jeslí neexistuje. ÚIV uvádí, že 52 % těchto dětí neprochází zařízeními předškolní výchovy, což má negativní dopad na vzdělavatelnost a socializaci těchto dětí na základní škole a následně také v osobním a profesním životě. Umožněním pravidelné docházky do standardních zařízení předškolní výchovy se sníží podíl dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (tyto děti bývají často obtížně vzdělavatelné) a mladých, stejně tak jako budoucí sociální výdaje a kriminalita, neboť sociální náklady této ne socializace jsou značné. Následně lze také předpokládat vyšší budoucí gramotnost dospělé populace jako celku, resp. vyšší připravenost dětí na další stupně vzdělávání spolu se zvýšením jejich studijních dispozic. V ČR přetrvávají územní nerovnosti v dostupnosti finančně přijatelné a kvalitní institucionální předškolní výchovy pro děti ve věku 2 5 let. Koordinačně a systémově selhává plánování místního rozvoje s ohledem na demografický vývoj a stěhování obyvatelstva. Řada výzkumů ze světa ukazuje, že výnosy z předškolní výchovy jsou v rámci vzdělávací soustavy nejvyšší. Zvláštní přínos je pak zřejmý u dětí z rodin ze sociálně a kulturně oslabeného prostředí a dětí žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Projekt by měl značnou návratnost, a to nejen v dlouhém období skrze zlepšení potenciálu socializovaných dětí, ale v kratším období také skrze uvolnění pracovního potenciálu jejich rodičů. I v době fiskálního napětí je zapotřebí investice do kvalitní předškolní výchovy považovat za nákladově velice efektivní, neboť podporují dlouhodobý ekonomický růst, snižují dlouhodobé deficitní tlaky a zvyšují pravděpodobnost úspěchu jednotlivců v jejich dalším životě; obzvláště jednotlivců sociálně znevýhodněných. Kvalitní a dostupná předškolní výchova je jednou z podmínek skloubení aktivního a kvalitního rodičovství s pracovní kariérou. Příklad ze zahraničí Příklad dobré zahraniční praxe pro alternativní formy předškolní výchovy je možné najít v Německu a v Rakousku. V Německu a v Rakousku je vzájemná rodičovská výpomoc velmi rozšířená (tzv. Tagesmuetter nebo Tagesvaeter). V těchto zemích je tento typ péče postupně rozvíjen již od 70. let. století; obzvláště pak v posledních patnácti letech. Využíván je zejména pro péči o děti do 3 let věku, nejvíce pak mezi 2. a 3. rokem věku dítěte. Návrh dětské skupiny vychází rovněž z praxe v Německu a v Rakousku, kde existuje forma služeb péče o děti na neinstitucionální bázi v malých skupinách, tzv. Kindergruppen. Dětské skupiny jsou založeny jako spolek. Každá skupina má pedagogický koncept. Dětské skupiny se omezují na přehlednou velikost (v Rakousku např. maximálně dvanáct dětí). Motivování firem k rozvoji prorodinných politik formou nelegislativních opatření je dobře patrné v Rakousku, kde byl realizován projekt Audit Familie & Beruf. Tento audit byl vytvořen Hertie Stiftung a úspěšně realizován v mnoha firmách v Rakousku i v Německu. Audit Familie & Beruf rozvíjí firemní strategii, personální politiku a kulturu firem v oblasti prorodinných opatření. Poradce spolu se zástupci firmy, která se k auditu dobrovolně přihlásila, zhodnotí dle metodických materiálů, obsahujících závazné postupy, stávající stav prorodinných opatření a následně pomůže zformulovat konkrétní realizační plán opatření pro rozvoj v daných oblastech, které 2
se stanou součástí strategického plánu firmy. V závěru (v rakouském modelu po třech letech) vyhodnotí poradce naplnění realizačního plánu a v případě úspěšné implementace je firmě udělen certifikát. Další příklady bychom mohli hledat ve skandinávských zemích, které kladou na předškolní výchovu mimořádný důraz. Skandinávské země bodují v mezinárodních testech vzdělanosti, tak i v celkové konkurenceschopnosti. Cíle a měřítka projektu Popis cíle Měřítko Hodnota Zvýšení kvality předškolní výchovy Zvýšit připravenost a zralost dětí na školní docházku Kvalitní příprava dětí na základní školu a zvýšení jejich studijních dispozic, stejně tak jako jejich budoucí gramotnosti Počet nových programů pro rozvoj psychických a motorických dovedností dětí a jejich obsah Změna počtu dětí na učitelku/učitele Změna počtu dětí ve školce/ve třídě Míra vybavenosti zařízení (podle republikových standardů) X nových programů Nižší počet dětí na učitelku/učitele Nižší počet dětí ve školce/třídě Vyšší míra než nyní Zvýšení dostupnosti předškolní výchovy Snadnější návrat rodičů a matek především na trh práce Zvýšení flexibility MŠ a jeslí při výchově a péči o děti Nárůst počtu míst v jeslích, v MŠ nebo v jiných alternativách předškolní výchovy Nárůst počtu flexibilních MŠ a jeslí a míst v nich Zvýšení % uspokojení zájmu o místo v MŠ Změna % zaměstnanosti žen s dětmi předškolního věku Výše peněz plynoucí do státního rozpočtu díky vyšší zaměstnanosti žen s malými dětmi Přiblížení se naplnění Barcelonského cíle: Zajištění předškolní výchovy pro alespoň 90 % dětí od tří let do věku povinné školní docházky a pro alespoň 33 % dětí ve věku do tří let Vyšší počet míst než nyní Vyšší počet míst než nyní Vyšší % než nyní Vyšší % než nyní Více peněz než nyní Vyšší naplnění cíle 3
Zvýšení účasti dětí ze znevýhodněného socioekonomického prostředí na předškolní výchově (Příprava těchto dětí na školní docházku, resp. umožnění jim zapojit se do běžné školní docházky, a později pak i lépe do soukromého i profesního života) Procento dětí ze znevýhodněného socioekonomického prostředí v předškolní výchově Vyšší % než nyní Hlavní dotčené skupiny Instituce a jednotlivci Předškolní zařízení (MŠ a jesle) Zřizovatelé MŠ a jeslí Pedagogický personál (v MŠ) Zdravotnický personál (v jeslích) Rodiny s dětmi Firmy Finanční dopady Nelze jednoduše vyčíslit. Popis realizace projektu Popis realizace Pro efektivní realizaci projektu bude nejdříve zapotřebí ve spolupráci s ČSÚ zmapovat demografické složení obyvatelstva a odhadnout jeho vývoj (viz úvod, část politiky založené na evidenci). Na jeho základě pak určit oblasti (okresy, města, městské části), ve kterých bude zapotřebí reagovat na populační růst ať už rozšířením stávajících kapacit mateřských škol a jeslí, nebo zabezpečením kapacit nových (včetně sociálně vyloučených lokalit). Paralelně s tímto mapováním je zapotřebí zrevidovat současnou přeregulovanost vztahující se k zakládání a chodu MŠ a jeslí a zjednodušit legislativu, resp. zvážit její potřebnost. (Při této revizi je zapotřebí neopomenout problematiku firemních mateřských škol legislativa pro zakládání mateřských škol musí být jednoduchá a motivační. Zároveň však se nesmí snižovat nároky na jejich kvalitu). Z hlediska monitorování kvality je ve spolupráci s pedagogicko psychologickými poradnami a pedagogickými centry nutné vytvořit jednotný přístup k včasnému ověřování zralosti dítěte na školní docházku s cílem identifikace oblastí vyžadujících pozitivní intervenci a pomoc a zároveň dbát na to, aby se ověřování nestalo nástrojem selekce. Vzhledem k předpokládanému nárůstu počtu dětí v předškolních zařízeních bude nutné zabezpečit dostatek prostředků pro zřizovatele MŠ a jeslí. Tyto prostředky je možné částečně získávat ze státního rozpočtu, ale také je vhodné zvýšit finanční spoluúčast municipalit a rodičů (dle jejich možností). Zvyšování kapacit dětí v MŠ také předpokládá vyšší počet vyučujících. Vzhledem k nejistotě, která v uplynulých letech panovala ohledně úrovně jejich požadovaného vzdělání, bude vhodné vymezit a pevně ukotvit nároky na jejich vzdělání a mít při tom na paměti neadekvátní vzlínání profesních požadavků. 4
Úspěšná realizace projektu je podmíněna změnami v legislativě týkající se předškolních zařízení (především školský zákon). Legislativně musí být také upraveno postavení, zřizování a provozování firemních MŠ, miniškolek (tzv. dětských skupin) a vzájemné rodičovské výpomoci při hlídání dětí (viz projekt Sladění rodinného života a pracovní kariéry, resp. Podpora vstupu a návratu rodičů na trh práce). Výstupy projektu Lépe připravené děti na další školní docházku. Lépe socializované děti předškolního věku. Optimální síť mateřských škol a jeslí odpovídající aktuálním potřebám umožňující větší zapojení rodičů s dětmi do pracovního života. Harmonogram projektu Název etapy Start Konec Gestor Popis Modelace demografického vývoje, (zkvalitnění regionálního řízení kapacit ve smyslu politik založených na evidenci) 11 11 MŠMT, MPSV, MMR, ČSÚ Na základě dat ČSÚ je nutné vytipovat lokality v ČR, ve kterých lze předpokládat nárůst poptávky po předškolní výchově. ČSÚ by v součinnosti s jednotlivými kraji měl pravidelně tuto modelaci obnovovat. Institucionální změny odpovědnosti a plánování 11 13 MPSV, MMR, ČSÚ Spolugestor MMR přijme opatření ke zkvalitnění demografického plánování měst a obcí. Spolu s MF budou navržena opatření na zvýšení zodpovědnosti místních zřizovatelů za zajištění prostředků na zřizování a provoz mateřských škol. Snadno dostupná relevantní demografická data včetně jejich predikcí pro všechny občany a především pro policy makery umožní lepší a flexibilnější rozhodování. Revize legislativy týkající se předškolní výchovy 11 11 MŠMT, MZd Legislativa týkající se zakládání a vedení institucí předškolní výchovy je zbytečně komplikovaná a nevede ke kýženým výsledkům. Je zapotřebí ji prokonzultovat s řediteli MŠ a jeslí, a na základě jejich připomínek podniknout kroky k jejímu zjednodušení. 5
Změna legislativy týkající se předškolních zařízení 11 12 MŠMT, MZd Zjednodušení legislativy a zapracování připomínek odborné veřejnosti, především ředitelů MŠ a jeslí. Zapracování legislativy týkající se firemních MŠ a vzájemné rodičovské výpomoci při hlídání dětí (viz projekt Sladění rodinného života a pracovní kariéry, resp. Podpora vstupu a návratu rodičů na trh práce). Revize současné role samospráv při zakládání a provozování zařízení předškolní výchovy 11 12 MŠMT Při práci na nové legislativě je nutné zrevidovat současnou roli samospráv při zakládání MŠ, jejich provozování, ale především při jejich financování. Podpora firemních mateřských škol 11 13 MŠMT, MPSV, MF Firmy je vhodné motivovat k zakládání firemních MŠ, v nichž by působili profesionální pedagogové. Provoz těchto MŠ by mělo být možné uznat jako daňově odečitatelný náklad (DZ ČR opatření II.1.1.2. zákonem bude podpořeno jejich fungování, které umožní rozšířit nedostatečné kapacity předškolní výchovy). Revize financování a podpory MŠ a jeslí 11 13 MŠMT, MZd, MF Je nutné revidovat způsob čerpání prostředků vynakládaných na předškolní výchovu (tzn. mj. navrhnout opatření pro zvýšení odpovědnosti místních zřizovatelů za zajištění prostředků na zřizování a provoz MŠ), event. ve státním rozpočtu najít prostředky, které by bylo možno použít na zvýšení nabídky předškolní výchovy. Spolugestor MF ve spolupráci s MPSV navrhne způsob daňově dávkových opatření ve vztahu k výdajům fyzických osob a zřizovatelů na předškolní výchovu tak, aby byla účast všeobecně dostupná, a to i pro děti se slabým socioekonomickým zázemím rodiny. Sledování kvality předškolní výchovy a vytvoření jednotného přístupu k včasnému ověřování zralosti dítěte na školní docházku 11 13 MŠMT, ČŠI ČŠI uvádí, že absence hodnocení předškolní výchovy vede mj. k tomu, že na národní úrovni neexistuje jednotný přístup k ověřování zralosti dětí na školní docházku. ČŠI by se měla věnovat také sledování kvality zařízení předškolní výchovy. Pedagogicko psychologické poradny a pedagogická centra by měly vytvořit jednotný přístup k včasnému ověřování zralosti dítěte na školní docházku na celorepublikové úrovni. 6
Určení úrovně vzdělání vyučujících v MŠ a v jeslích Vytvořit systém podpory účasti dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí v předškolní výchově 11 11 MŠMT, MZd 12 13 MŠMT, MPSV Určit (mj. novelizovat zákon č. 563/04 Sb., o pedagogických pracovnících), pro jaké funkce je v MŠ a v jeslích zapotřebí jaké vzdělání. Podrobně zmapovat důvody nízké účasti socioekonomicky znevýhodněných dětí v předškolní výchově. Vypracovat způsoby řešení této situace v součinnosti s dalšími orgány státního aparátu (sociální zabezpečení). Je li to možné, integrovat děti s kulturním a sociálním znevýhodněním do běžných mateřských škol (zároveň tyto mateřské školy posílit personálně). V opačném případě podpořit vznik specializovaných mateřských škol pro tyto děti, v nichž by byli zaměstnáváni především specialisté a větší počet asistentů a psychologů, kteří by dětem poskytovali systematickou a cílenou podporu. Stranou neponechávat ani děti vysoce mimořádně nadané. 7