ANORGANICKÁ CHEMIE CHEMIE SLOUČENIN OSTATNÍCH PRVKŮ, KROMĚ UHLÍKU Třídění prvků: a) nepřechodné zařazeny v A skupinách periodické soustavy prvků b) přechodné prvky zařazeny v B skupinách periodické soustavy prvků Vodík - nejrozšířenější prvek vesmíru, na Zemi je jeho obsah mnohem menší - vyskytuje se převážně ve sloučeninách, je vázán ve všech organismech - vlastnosti: bezbarvý plyn bez zápachu, nepatrně rozpustný ve vodě, má nejmenší hustotu ze všech plynů, je hořlavý, se vzduchem tvoří výbušnou směs - čistý vodík shoří v kyslíku nebo vzduchu bezbarvým plamenem - pokud se do plamene vhání čistý kyslík dosahuje teplota plamene 3 000 0 C to umožňuje svářet a řezat kovy - přepravuje se Kyslík - nejrozšířenější prvek zemské kůry, jako volný je součástí atmosféry (21 %), je vázán v hydrosféře i litosféře, organických látkách - vlastnosti: bezbarvý plyn bez zápachu - reaguje s většinou nekovových i kovových prvků mnohé z nich probíhají v přírodě tlení, dýchání, koroze - přeprava a výroba kyslíku: frakční destilací zkapalněného vzduchu, přepravuje se zkapalněný v cisternách nebo - použití: hutnictví (výroba oceli), svařování, řezání kovů, pohon raket - O 3 -. tříatomová molekula kyslíku - vlastnosti: ostře zapáchající jedovatý plyn - použití: dezinfekce (oxiduje mnohé látky a ničí bakterie) - vznik ozonu:. - ozonosféra:. molekula ozonu - oxidy:... - oxidy reagující s vodou za vzniku hydroxidu označujeme jak. - oxidy reagující s vodou za vzniku kyseliny označujeme jako
Voda - tvořena kyslíkem a vodíkem - nejrozšířenější chemická sloučenina pokrývá 2/3 zemského povrchu - vyskytuje se na Zemi ve 3 skupenstvích: - je nezbytná součást všech organismů - je to stálá sloučenina, která se rozkládá na prvky až při vysokých teplotách nebo účinkem stejnosměrného elektrického proudu elektrolýzou Peroxid vodíku - velmi reaktivní látka - jeho koncentrovaný 30 % roztok má velmi žíravé účinky - účinky světla, tepla a některých chemických látek (MnO 2 ) se snadno rozkládá na vodu a kyslík vznikající atomární kyslík má dezinfekční a bělící účinky - použití: Vzácné plyny (.) - v přírodě se tyto prvky vyskytují pouze ve formě jednotlivých atomů - všechny se vyskytují ve vzduchu, nejvíce je ve vzduchu... - použití: He plnění balonů, ostatní plnění žárovek, reklamních osvětlovacích trubic, výbojek Halogeny (.) - nejreaktivnější chemické prvky, v přírodě se vyskytují pouze ve sloučeninách, některé mají biologický význam (žaludeční šťávy, krevní plazma) - vlastnosti halogenů: volné barevné zapáchající látky, F a Cl jsou plyny, Br kapalina, I krystalická látka - použití: F Cl.. Br.. I. Prvky VI. skupiny (O, S, Se, Te, Po) síra - v přírodě se vyskytuje volná i vázaná (..), je to biogenní prvek - využití: - sirovodík (sulfan) je bezbarvý nepříjemně zapáchající plyn, v přírodě vzniká při hnití bílkovin SO 2 - je bezbarvý štiplavě jedovatý plyn - je příčinou kyselých dešťů (.. ) - využití: síření sudů a sklepů, ošetřování vín, výroba kyseliny sírové
schéma vzniku kyselých dešťů H 2 SO 4 - nejdůležitější kyselina - použití:. Prvky V. A skupiny (N, P, As, Sb, Bi) dusík - vyskytuje se volný i vázaný ve sloučeninách, je také biogenním prvkem - využití: plnění žárovek, výroba amoniaku, kyseliny dusičné, dusíkatých hnojiv - NH 3 amoniak, bezbarvý pronikavě zapáchající jedovatý plyn - HNO 3. fosfor - v přírodě se nikdy nevyskytuje volný ale vázaný v látkách, biogenní prvek - použití:.. Prvky IV. A skupiny (C, Si, Ge, Sn, Pb) uhlík - základní prvek biosféry, nepostradatelná součást všech organických sloučenin - uhličitany jsou.. - uhlík se vyskytuje v přírodě i ve volném stavu jak.
- umělé druhy uhlíku:.... - CO 2 je., je to nehořlavý a nejedovatý plyn - použití:.. - HCO 3 je - mnohé z nich jsou významnými minerály ( CaCO 3 vápenec, MgCO 3 magnezit, FeCO 3 ocelek křemík - po kyslíku je to nejrozšířenější prvek zemské kůry, vyskytuje se vázaný ve sloučeninách - nejvýznamnější jsou oxidy křemíku a křemičitany - použití: - SiO 2 vyskytuje se v přírodě jako křemen tvoří řadu zbarvených odrůd (písek) - opatrným sušením se dá z křemičitých kyselin odstranit převážná část vody a vzniká látka s podobnými vlastnostmi jako aktivní uhlí, tzv... - křemičitany jsou.. - sklo je ztuhlá tavenina průhledných křemičitanů, složení závisí na druhu skla Nepřechodné prvky kovového charakteru Charakteristické vlastnosti kovů - hladké plochy mají vysoký lesk (kovový), který je způsoben značnou schopností kovů odrážet viditelné světlo, kovy světlo nepropouštějí jsou proto i v tenkých vrstvách neprůhledné - vyznačují se kujností, tažností a ohebností - kovy jsou vodiči tepla a elektřiny - patří mezi elektropozitivní prvky (odštěpující valenční elektrony a tvořící kationty) - kapalné skupenství u nich existuje v širokém rozmezí teplot (často větším než 1000 0 C) - charakteristické vlastnosti jsou důsledkem vnitřní struktury kovů - schopnost tvořit slitiny (.), slitina může obsahovat i nekovový prvek Alkalické kovy (Li, Na, K, Rb, Cs, Fr) - měkké, nízké teploty tání a malé hustoty - s mnohými látkami reagují za běžných podmínek - uchovávají se pod petrolejem - zahřátím na vzduchu se vznítí a hoří - v přírodě se vyskytují vázané ve sloučeninách (sůl kamenná NaCl, křemičitany, K a Na jsou biogenní prvky přítomné v tělech organismů) - významné sloučeniny alkalických kovů jsou hydroxidy (silné, žíravé látky), hydroxidy se používají při výrobě mýdel
Prvky II. A skupiny (Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra) - vyskytují se v přírodě vázané ve sloučeninách (př.: vápenec CaCO 3, magnezit MgCO 3, dolomit, kazivec, sádrovec, vápník a hořčík jsou biogenní prvky) - uhličitan vápenatý - významná chemická surovina, výroba vápna, skla, cementu, vápencem se vápní kyselé půdy Prvky III. A skupiny (...) - hliník nejrozšířenější prvek zemské kůry, z jeho rud je významný bauxit a kryolit - oxid hlinitý krystalický tvrdý minerál korund s odrůdami safír, rubín a smirek, užívají se v klenotnictví, na brusné materiály) Kovové prvky IV. A skupiny (...) - cín a olovo se od sebe liší stálostí na vzduchu olovo ztrácí lesk a povléká se vrstvičkou kyslíkatých sloučenin, cín je velmi stálý oba kovy se snadno taví a tvoří významné slitiny: bronz (Sn + Cu), pájky (Pb+Sn), liteřina (Pb+Sn+Sb), používají se v praxi jako tepelné pojistky - význam mají i čisté kovy cínem se povléká vnitřní povrch konzerv, z olova se vyrábějí ochranné desky pro práci s rentgenovým zářením a radioaktivními látkami, vyrábějí se z něho elektrody olověných akumulátorů - oxidy olova se používají jako ochranné protikorozní nátěry - sloučeniny olova jsou značně jedovaté, jejich přítomnost v přírodním prostředí je důsledně kontrolována - cínový mor při dlouhodobě nízké teplotě se výrobky z cínu rozpadají a mění v prášek proč?????? Přechodné prvky - vlastnosti: až na měď a zlato jsou to stříbrobílé lesklé kovy, některé z nich však tento vzhled ztrácejí v důsledku koroze (koroze je:.... ) - tyto kovy mají vysoké teploty tání a varu, vysoké hodnoty hustot a velkou tvrdost výjimku tvoří zinek, kadmium a rtuť - přechodné kovy jsou velmi dobrými vodiči tepla a elektrického proudu (nejlepší jsou zlato, stříbro, měď) - použití: - železo nepoužívá se většinou v čisté formě ale ve formě různých technických výrobků, (litina, ocel) - platinové kovy (lehké ruthenium, rhodium, palladium, těžké osmium, iridum, platina), patří mezi drahé kovy - nacházejí použití při výrobě šperků, speciálních fyzikálních přístrojů
- prvky I B skupiny (Cu, Ag, Au) - nejlepší vodiče tepla a elektrického proudu, jsou dobře tažné a kujné, je možné je dobře navzájem slévat - měď se používá na výrobu elektrických vodičů a varných kotlů, je součástí významných slitin (bronz, mosaz, mincovní slitiny: Cu+Ni, Cu+Ag, Cu+Al), stříbro a zlato mají kromě šperkařství použití v elektrotechnice (elektrody), sloučeniny stříbra jsou základem fotografických materiálů citlivých na světlo) prvky II B skupiny (Zn, Cd, Hg) - vlastnosti: nízká teplota tání a varu) - použití: - zinek ochrana ocelových výrobků před korozí, elektroda v suchých galvanických článcích, výroba slitin mosaz - rtuť součást fyzikálních přístrojů teploměry, rtuťové zářivky, elektrody v paleografii, vyrábějí se z ní slininy amalgámy)