Severní věž Katedrály sv. Víta Filip Šefl diplomní projekt Atelier Hradečný - Hradečná Fakulta architektury ČVUT v Praze ZS 16/17
Za vedení, konstruktivní kritiku a především za podporu bych na tomto místě rád poděkoval Tomášovi a Kláře Hradečným.
Obsah Úvod Zadání Prohlášení autora Úvodní slovo 9 11 13 Myšlenkový základ práce Vrstevnatost Pražského hradu Myšlenka otevírání Hradu Alternativní názory na podobu Svatovítské katedrály 16 18 20 Vize Vize projektu 24 Severní věž Širší vztahy Prostorové uspořádání Vstupy Prezidentský kryt Náplň Archiv Pražského hradu - stávající stav Archiv Pražského hradu - návrh Řez celku Schodiště na vyhlídku Půdorysy Řez - detail Severní věž Pohled na pčůčelí katedrály Kamenná obálka Materialita 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 72 76 78 80 86 Závěr Zdroje 93
8
9
10
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: Bc. Filip Šefl AR 2016/2017, ZS NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE: (ČJ) Severní věž Katedrály Sv. Víta (AJ) The Northern Tower of the St. Vitus Cathedral JAZYK PRÁCE: Vedoucí práce: Oponent práce: Klíčová slova (česká): Ing. arch. Tomáš Hradečný Ústav: 15127 Ústav navrhování I Ing. arch. Marek Jan Štěpán Pražský hrad, severní věž, Katedrála sv. Víta, Praha, Archiv Pražského hradu, vyhlídková věž Anotace (česká): Předmětem diplomní práce je návrh severní věže Katedrály sv. Víta v návaznosti na stávající prezidentský kryt. Provozní náplní je Archiv Pražského hradu a vyhlídková věž. Projekt si klade za cíl především zamyšlení nad současnou situací Pražského hradu. Anotace (anglická): The subject of this theses is to design The Nortern Tower of the St. Vitus Cathedral as an extension to existing nuclear shelter of the president. The object is helding the service of The Archive of the Prague Castle and the observation deck. The whole project aims primarly to reflect the current situation of the Prague Castle. Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. V Praze dne podpis autora diplomanta Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD. 11
12
Úvodní slovo Na začátku všeho stála pochybnost. Byla to pochybnost nad obecně přijatým názorem, že stavební vývoj Pražského hradu je dnes ukončen, že Hrad již nabyl své definitivní podoby, že už zbývá jen opravovat, udržovat, oprašovat. Jako studenta architektury žijícího v Praze mě Hrad vždy zajímal a fascinoval, mnohokrát jsem na něj vzhlížel od řeky, mnohokrát jsem se jeho areálem procházel a mnohokrát jsem nad ním přemýslel. V mých myšlenkách Pražský hrad vznikal jako těžiště naší společnosti a jako takový je významným vztažným bodem mého společnského uvědomění. A právě proto ve mně výše uvedený názor zůstal jako hlodavá touha najít odvahu udělat si na problematiku názor vlastní. A na konci všeho mého dosavadního zkoumání, bádání a přemýšlení stojí velmi zásadní otázka: Čím Pražský hrad byl, čím je dnes a především čím bychom si přáli, aby byl? Rozhodl jsem se tuto otázku položit také na začátek své diplomní práce. Po zahloubání se do široké problematiky se přede mnou otevřela tři zásadní témata - ukončenost vývoje hradu jako takového, myšlenka Hradu jako demokratického sídla a polemika s vizemi na podobu Katedrály sv. Víta. Nakonec jsem přijal vědomí, že se pod dlažbou Vikářské ulice nachází základ ze 16. století vybudovaný pro zamýšlenou severní věž Svatovítské katedrály, jako hozenou rukavici vztyčit onu zásadní otázku právě v podobě severní věže. Vodítkem mi bude především Hrad samotný, jeho vsrtevnatá historie vepsaná do spletité stavební struktury skrývající ještě mnohá tajemství, všichni svatovítští mistři a také demokratická myšlenka otevírání Hradu. Rád bych ji věnoval Hradu samotnému a touze jeho vývoj nezastavit. Rád bych na severní věž vystoupal s vědomím všeho, co mám pod nohama. 13
Myšlenkový základ práce
Vrstevnatost Pražského hradu U Pražského hradu bylo dosaženo dnes - zdá se - definitivního tvaru. (VANČURA, Jiří. Hradčany, Pražský hrad. Praha: SNTL, 1976, 23.) Pražský hrad vznikal jako těžiště naší společnosti a jako takový je významným vztažným bodem našeho společenského uvědomění. Jeho tisíciletý stavební vývoj je dlouhou řadou činů motivovaných právě vědomím ústřednosti a významnosti, každá kapitola naší historie zde zanechala stopu. A je to také právě tato vrstevnatost, které si dnes ceníme, kterou obdivujeme, respektujeme. Naší odpovědí je ovšem zatím pouze její ochrana a konzervání. Obecně přijatý názor, že stavební vývoj Hradu je dnes ukončen, že jeho podoba je daná, je jedním z hlavních motivů pro vznik této práce. Co nás k takovému tvrzení vede? Bylo na hradním pahorku skutečně již dosaženo definitivního tvaru? Jak to víme? Málokomu zde, na půdě Hradu, přijde na mysl polemizovat, ptát se nebo dokonce mít vizi. Téma je velmi široké, složité a bezpochyby choulostivé. Současné společenské zřízení a jeho fungování, naše přemýšlení, je v mnohém jiné než to, které tesalo podobu Hradu staletí před námi. Naše hodnoty se posunuly. Nicméně bez odvahy přidat vrstvu a přijmout za takový čin odpovědnost se nelze vyvíjet. Samozřejmou snahou by měla být alespoň položená otázka. Čím Pražský hrad byl, čím je dnes a především čím bychom si přáli, aby byl? 16
17
Myšlenka otevírání Hradu Výjimečností Pražského hradu je mimo jiné fakt, že je už více než tisíc let sídlem politického ústředí. Nezměnilo se to ani se zrodem demokracie a vznikem samostatné Československé republiky. Naopak. S příchodem T. G. Masaryka Hrad jako stavební celek znovu ožil a myšlenka jeho otevírání ve jménu demokracie byla pro prvního prezidenta zásadní. Výrazně na ni po revoluci navázal i Václav Havel. Myšlenka otevírání Hradu je myšlenkou odstraňování bariér a otevírání dveří. Je ale třeba vnímat i její symbolický rozměr, stejně jako důležitost jejího svědomitého naplňování. Přemýšlení nad tím, co skutečně znamená Hrad otevřít, co naplňuje pojem demokratické sídlo a kdo a komu nastavuje zrcadlo, je úkol nesmírně důležitý. Cítit pod nohama půdu svobody i zodpovědnosti za ni by mělo být výsostným právem. Otázka, čím by měl Hrad být, má tedy i jiný rozměr než snahu o vyrovnání se se strachem zasáhnout do jeho stavební podoby. Je o tom, co znamená demokracie, co znamená její naplnění, co znamená demokratické sídlo. Otevřený Hrad je základním kamenem pro zdravé fungování naší společnosti. Zvlášť je-li přímo spjat s politickým děním, je-li stále živým organismem, jestliže se zde fakticky vytváří naše dějiny. Čí by mělo být demokratické sídlo? V čem spočívá jeho otevření? Čí pravda by měla vítězit? 18
Mívám často příležitost vidět, s jakou pietou a láskou přichází lid na Hrad, dychtiv poznat naši tisíciletou kamennou historii. Proto jsem brzy po návratu z ciziny učinil opatření, aby se z Hradu vhodnými opravami a odkrytím jeho rozmanitých historických složek stal důstojný pomník našich dějin. T. G. Masaryk, 1920 19
Alternativní názory na podobu Svatovítské katedrály Při zkoumání vývoje Pražského hradu nutně vyvstane téma Katedrály sv. Víta a dlouhá historie její stavby. Je to chrám, který měl být chloubou Prahy a tak byl také založen. Vývoj katedrály se zdá být na první pohled jednodušší a méně vrstevnatý než vývoj Hradu jako celku je to kompaktní stavba, zdá se být stavebně a esteticky jednotná ale o to pozoruhodnější je ve skutečnosti. Nezodpovězených otázek a nedokončených diskuzí se nad ní vznáší mnoho a tím spíše je třeba se na ni dívat jako na stále živý organismus. Dnešní podoba katedrály je výsledkem práce mnoha mistrů, mnoha idejí a plánů, které se v průběhu času měnily a navzájem doplňovaly alespoň co se první fáze jejího vývoje týče. S její dostavbou už to tak jednoznačně říct nedokážeme diskuze nad způsobem, jakým byla provedena, trvá dodnes a otázka toho, co by bývala byla nejlepší cesta, jak s nedokončenou katedrálou naložit, pokud bychom to měli rozhodnout dnes, je nesmírně zajímavá. Přístupy ke starým stavbám se v průběhu času vyvíjely a odsoudit ty minulé by tedy bylo velmi krátkozraké. Ten dnešní už si starých staveb všímá a náležitě si je považuje a umí už si dokonce vážit i často velmi složitého vývoje, kterým prošly a nesnaží se o puristické nápravy, ale otázkou může být, jestli v určitých případech zbytečně nebrání přirozenému vývoji. Mistři svatovítského chrámu byli skutečně mistři svého řemesla a vkládali do stavby sami sebe, svůj osobitý odkaz a na stavbě katedrály nechali v podstatě doslova svůj život. Toto je také pro mě osobně asi ten největší otazník, co se přístupu Josefa Mockera týče jeho vizí byla dostavba v ryzím gotickém slohu a co nejblíže Parléřovu jazyku. Ale je to vůbec možné bez jistoty, co doopravdy byla Parléřova představa? A i kdyby taková jistota existovala, máme právo snažit se psát cizím rukopisem a zvlášť pokud se jedná o rukopis zcela jiné doby? Nespočívá největší hodnota katedrály právě v dlouhém času její stavby a tedy nutnosti každého z mistrů se vypořádat s dílem svého předchůdce a navázat na něj svým vlastním osobitým přístupem? Velmi důležitým zjištěním při přemýšlení o stavbě katedrály jako celku a o všech představách o její podobě je také skrytý základ severní věže z počátku 16. století. Chrám svatého Víta se dnes pyšní třemi věžemi původní jižní věží a dvěma západními v průčelí, které vznikly až při Mockerově dostavbě. Ovšem pod dlažbou ve Vikářské ulici se skrývají základy pro čtvrtou věž severní. Jak to s ní přesně bylo není jistě doloženo a pravdou je, že záměr zdvojení věží ani nebyl dosud přesně architektonicky a historicky analyzován. Zbývají tedy fakta o tom, že základy severní věže byly položeny a existoval tedy i záměr ji skutečně postavit. Pokud se na náš nejvýznamnější chrám díváme s vědomím všeho řečeného, vyvstane otázka - je tedy Mockerova vize svatovítské katedrály vizí poslední? 20
Různé vize na dostavbu katedrály Základ severní věžě 21
Vize
Vize práce Na začátku stojí tři základní témata - /1/ ukončenost vývoje hradu jako takového, /2/ naplnění myšlenky jeho otevírání, /3/ polemika s vizemi na podobu Katedrály sv. Víta sycená vědomím skrytého základu nikdy nevztyčené severní věže. Rád bych se pokusil severní věž vztyčit. Rád bych, aby se stala strážní věží nad celým hradem, nad každým, kdo jej obývá, kdo na jeho půdě tvoří dějiny, nad námi všemi. Rád bych ji věnoval Hradu samotnému, jeho vrstevnaté historii a každému, kdo k ní přispěl, rád bych ji věnoval touze jeho vývoj nezastavit a jeho hodnotu tím pádem nesnížit. Měla by být nezávislá, soběstačná, přístupná kdykoli a komukoli. Její vztyčení bude odvážným činem, její forma bude hrou na hraně, nejpodstatnější ale je ryzost jejího poslání - měla by být především vztyčenou otázkou. Rád bych na severní věž vystoupal s vědomím všeho, co mám pod nohama. 24
25
Severní věž
Širší vztahy Situace 1:5000 30
31
Prostorové uspořádání Schéma prostorového uspořádání 1/ podzemní část - prezidentský kryt 2/ základ severní věže z 16. století 3/ nadzemní část - severní věž 4/ vstup z Jeleního příkopu 5/ vstup z Vikářské ulice 6/ výtah do jižního křídla 7/ nedokončený výstup do Jižních zahrad 3 5 2 4 1 32
Celý objekt je složen ze dvou hlavních částí /1/ využívá podzemního prezidentského krytu /2/ navazuje na něj věží, která vyústí v místě stávajícího základu severní katedrální věže Vstupuje se /1/ z Jeleního příkopu - hlavní, nepřetržité přítupný vstup) /2/ z Vikářské ulice - vstup závislý na režimu hradního areálu 6 7 33
Vstupy Situace 1:2000 1/ příchod od Jeleního příkopu (v nové návaznosti na Chotkovu silnici) 2/ vstup z Jeleního příkopu - přístupný nepřetržitě 3/ vstup z Vikářské ulice - závislý na režinu hradního areálu 4/ katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha 2 3 4 34
Jelení příkop je výsekem krajiny ve městě, je veřejným prostorem a je zcela volně a nepřetržitě přístupný. Zde návrh navazuje na myšlenku předchozího projektu (Chotkova silnice a Klárov - Filip Šefl, Zuzana Šikulová, Vojtěch Šedý - Ateliér Hradečný/Hradečná - LS 2015/2016) a prodlužuje tento veřejný prostor, nezávislý na režimu a otevírací době hradního areálu, skrze prezidentský kryt až na vrchol severní věže. V rámci Hradu tak vzniká jediné místo, které je přístupné kdykoli a komukoli a tyčí se nad Hradem i nad celým městem. 1 35
Prezidentský kryt Stávající stav 1:1000 36
O vybudování protiatomového prezidentského krytu rozhodla v roce 1951 vojenská komise ÚV KSČ a ihned se stavbou započala. Kryt a tajné chodby se budovaly 6 let. Vede z Jeleního příkopu chodbou k výtahu do jižního křídla Pražského hradu a nedokončenou šachtou do jižních zahrad. Dnes je kryt nevyužitý a návštěvníkům Hradu zcela nepřístupný. 37
Náplň Schéma provozního uspořádání 1:1000 Celek je tvořen dvěma na sobě nezávislými složkami /1/ vyhlídka na věži - prodloužení nepřetržitě přístupného veřejného prostoru z Jeleního příkopu na vrchol severní věže /2/ Archiv Pražského hradu - většina prezidentského krytu a útroby věže jsou naplněny provozem Archivu a příruční knihovny Pražského hradu 38
Místo na vrcholu věže vzniká jako možnost vstoupit na půdu Hradu kdykoli. Projít přírodou Jeleního příkopu, proplést se skrytým a netušeným labyrintem prezidentského krytu, stoupat vzhůru, vnímat katedrálu a vystoupat až na nejvyšší bod. Ve chvíli, kdy je otevřený hradní areál, je do věže možné vstoupit i přímo z Vikářské ulice. Důležitá je ale především možnost vstupu z Jeleního příkopu, který je přístupný volně a nepřetržitě. Rozhodnutí umístit do objektu Archiv Pražského hradu je přirozenou odpovědí na touhu věnovat celý projekt Hradu jako takovému. Archiv je němým svědkem celé hradní historie. A důležité je, že je svědkem nezávislým, shromažďuje fakta, dává je k nahlédnutí, k přemýšlení a k vytvoření názoru. Jeho exponovaná pozice nás k tomu nabádá, připomíná nám, že existují regály, které čekají na další činy, že nemají zůstat prázdné, ale zároveň, že je třeba je plnit velmi zodpovědně. Oba provozy jsou na sobě zcela nezávislé, potkávají se jen nepřímo, ale dávají se navzájem tušit. V určitých místech je možné nahlédnout z jednoho do druhého a pochopit tak celek, který tvoří harmonickou jednotu. Obě složky se vzájemně podporují a stráží - jak fakticky, tak především v myšlenkové rovině. + 92.4 m + 86.8 m - 42.0 m 39
Archiv Pražského hradu - stávající stav Archiv Pražského hradu je zřízen při Kanceláři prezidenta republiky a vznikl v roce 1920. Dnes sídlí v prostorách jižního křídla, kde jsou přímo umístěny i sbírky, a vstupuje se do něj přes vchod ze III. nádvoří. Pracoviště Archiv Příruční knihovna Návštěvníkům jsou k dispozici Studovna I. Studovna II. Příruční knihovna hlavní badatelna velkoformátové dokumenty Návštěvnost v roce 2015 259 návštěv / 136 badatelů 212 externích návštěv / 117 badatelů 47 interních návštěv / badatelů Pracovníci Odborný archivář Samostatný odborný archivář Odborný archivář správce plánových sbírek z 18.- 21. století správce kmenových fondů 16.-19. století správce kmenových fondů 20. století Odborný archivář Knihovnice příruční knihovny APH Pracovník badatelny Externisté 40
Fondy a sbírky Dvorní stavební úřad, 1540-1860 Kancelář prezidenta republiky Stavební věci Pražského hradu, 1919 1947 Kancelář prezidenta republiky Spisový znak 400.000, 1948 1964 Kancelář prezidenta republiky Záležitosti lánských správ, 1921 1938 Stavební správa Pražského hradu, 1918-1948 Sbírka fotografií Stavební správy Pražského hradu Hospodářská správa Pražského hradu, 1918-1948 Osobní fond hradního stavitele Karla Fialy Osobní fond hradního architekta Pavla Janáka, 1936-1955 Osobní pozůstalost Josefa Mockera (1855-1899) Historické plány z fondu Jednota fond stavitele Josefa Krannera fond arch. Josefa Mockera fond arch. Kamila Hilberta st. Stará plánová sbírka Nová plánová sbírka Knihovna Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze Archiv Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze Sbírka hudebnin Knihovny Metropolitní kapituly Velkostatek Volyně (17.-1. pol. 20. stol.) Sbírka novinových výstřižků Sbírka plakátů Alba poštovních známek 309 kartonů, 1239 knih, plány (Stará sbírka plánů) 94 kartonů 98 kartonů 11 kartonů 54 kartonů 99 kartonů 54 kartonů 25 kartonů 10 kartonů 2150 plánů 250 plánů 1100 plánů 2500 plánů 4515 plánů a map cca 75 tis. plánů a map Sbírka rukopisů z knihovny pražské met. kapituly Listiny, listy, aktový materiál, úřední knihy a rukopisy Sbírka rukopisů a tisků hudebních děl úřední knihy, fascikly, mapy 32 archivních krabic 410 ks 6 alb 41
Archiv Pražského hradu - návrh Půdorys podzemní části archivu 1:1000 1/ vstup z Jeleního příkopu - přístupný nepřetržitě 2/ vstup do severní do nadzemní části archivu ve věži 3/ výtah do jižního křídla 4/ nedokončený výstup do Jižních zahrad Pražského hradu 1 A 42
2 A 4 3 43
Řez Řez celkem 1:1000 vstup z Jeleního příkopu 44
vrchol / +102,5 m_ vyhlídka / +92,4 m_ galerie studovny / +89,6 m_ studovna archivu / +86,8 m_ zázemí studovny / +84,0 m_ kancelář archivu / +81,2 m_ datová studovna / +78,4 m_ datová studovna / +75,6 m 0,0m / úroveň Vikářské ulice _-8,4m / úroveň zákludů z 16. stol. _-39,2m / podlaží nad úrovní vstupu _-42,0m / úroveň vstupu z Jeleního příkopu _-45,2m / Příruční knihovna 45
Schodiště na vyhlídku Schéma stoupání schodiště v obvodovém plášti věže 46
47
-45.2 m detail půdorysu Příruční knihovna 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ recepce knihovny 2/ knihovna 3/ toaleta 48
2 3 1 B A 49
-42.0 m detail půdorysu 1 Vstupní podlaží 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ cesta ke vstupu z Jeleního příkopu 2/ cesta návštěvníka vyhlídky 3/ cesta k hlavní části archivu 4/ Příruční knihovna 5/ Archiv Pražského hradu 6/ filtr 6 5 50
4 3 2 B A 51
-39.2 m detail půdorysu Podlaží nad úrovní vstupu 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 52
B A 53
-8.4 m detail půdorysu Úroveň základu severní věže z 16. století 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ odkrytá část základu 2/ základ severní věže z 16. století 54
1 B A 2 55
0.0 m detail půdorysu Vikářská ulice 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ vstup do výtahu pro návštěvníky vyhlídky 2/ vstup do výtahu pro zaměstnance a návštěvníky archivu 3/ výstupní schodiště na vyhlídku 4/ sestupní schodiště z vyhlídky 5/ Vikářská ulice 6/ rozebrané schodiště katedrály Sv. Víta 7/ Nová zákristie 8/ restaurace Vikárka 56
8 5 1 3 B A 4 2 6 7 57
+75.6 m detail půdorysu Elektronická studovna 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ elektronická studovna 2/ únikový východ 58
1 2 B A 59
+78.4 m detail půdorysu Elektronická studovna 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ elektronická studovna 2/ únikový východ 60
2 1 B A 61
+81.2 m detail půdorysu Kancelář archivu 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ kancelář archivu 2/ kuchyňka 3/ toaleta 62
1 3 B A 2 63
+84.0 m detail půdorysu Zázemí studovny 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ odkládací šatna 2/ vstup do kanceláře archivu 3/ toaleta 4/ toaleta 5/ úklidová místnost 6/ únikový východ 64
4 3 1 2 5 B A 6 65
+86.8 m detail půdorysu Studovna archivu 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ studovna 2/ příruční knihovna 66
1 B A 2 67
+89.6 m detail půdorysu Galerie studovny 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 1/ galerie s knihovnou 68
B A 1 69
+92.4 m detail půdorysu Vyhlídka 1:150 A/ výtah pro návštěvníky vyhlídky B/ výtah pro zaměstnance a návštěvníky archivu 70
B A 71
Řez - detail Řez částí věže se studovnou 1:150 72
+ 102.5 m + 92.4 m + 86.8 m 73
Severní věž Schéma uspořádání nadzemní části 1/ založení severní věže z počátku 16. století 2/ vyústění jádra s Archivem Pražského hradu a schodištěm na vyhlídku 3/ vnější kamenná obálka 2 1 76
Nadzemní část celého objektu je jeho vyvrcholením v podobě severní věže Svatovítského chrámu. Je třeba ji chápat ve třech základních rovinách - /1/ k vyústění dojde v místě starého základu, nová věž tímto základem projde, zbytečně do něj nezasahuje, pouze respektuje jeho polohu a na jednom místě jej odhalí pro oko návštěvníka, který tak může pochopit celek stavby. /2/ Velmi specifická forma podzemního prezidentského krytu vyústí na povrch a vytvoří jádro věže s Archivem Pražského hradu a přístupem na vyhlídku. /3/ Do kontextu místa, do středu Hradu, do Vikářské uličky vedle katedrály zasadí věž její pískovcový vnější plášť, který svou formou maximálně respektuje všechny mistry metropolitního chrámu, ovšem používá k tomu prostředků zcela jiných, současných a způsobem svého užití dává kameni další rozměr. 3 77
Pohled na průčelí katedrály Návrh se severní věží 78
Mockerův návrh završení jižní věže 79
Kamenná obálka Schémá rozvinutého kamenného pláště věže Na rozvinutém plášti věže je vidět ideální dráha táhel ukrytých uvnitř jednotlivých pískovcových kvádrů - kameny se tak chovají jako korálky navlečené na niti. Proporce oblouků vychází z oken jižní věže. 80
Zalomením dráhy táhla ve čtyřech koutech vzniká smyčka, která spolupůsobením s ostatními udává jasný tvar kamenné struktury. 81
Kamenná obálka Schéma postupného skládání kamenných prutů Barevné zobrazení všech táhel uvnitř kamenné struktury znázorňuje postupné zhušťování celé obálky, které je respektováno i povrchovou úpravou kamenů. 82
83
Materialita Ukázka práce s detailem v kamenné struktuře věže pískovec broušený pískovec pemrlovaný 86
Postupné vertikální strukturování vnější kamenné obálky věže se projevuje také na detailu opracování pískovce - nejspodnější vrstva, přístupná pohledu i dotyku kolemjdoucích, je skládána z kvádrů broušených a vytváří tak dialog s hrubě opracovaným pískovcem katedrálních zdí. Dále postupují vrstvy vzhůru přes kámen pemrlovaný, rýhovaný až po špicovaný. Pruty se postupně proplétají a vytváří mnohovrstevnatou strukturu. Návštěvník vyhlídky se na jejím vrcholu setká se všemi druhy kamene. pískovec rýhovaný pískovec špicovaný 87
Závěr
Zdroje Prameny sbírky Archivu Pražského hradu Literatura VANČURA, Jiří. Hradčany, Pražský hrad. Praha: SNTL, 1976. VAŠÍČEK, Zdeněk. Editorial. Architekt. 2002. CHOTĚBOR, Petr. Z dějin Pražského hradu. Architekt. 2002. BONĚK, Jan. Praha esoterická. Pražská katedrála. Praha: Eminent, 2010. PODLAHA, Antonín a Kamil HILBERT. Metropolitní chrám sv. Víta v Praze. 1906. WIRTH, Zdeněk, Václav RYMEŠ a František KOP. K slavnému jubileu národní svatyně české. Metropolitní chrám svatého Víta: k šestistému výročí položení základu novostavby dómu : 1344-1944. Praha: Vyšehrad, 1945. PETRASOVÁ, Taťána. Josef Mocker 1835-1899: stavitel katedrály. Praha: Správa Pražského hradu, 1999. Knižnice Pražského hradu. KUTHAN, Jiří a Jan ROYT. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: svatyně českých patronů a králů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, 2011. HRUBEŠ, Josef a Eva HRUBEŠOVÁ. Věže v dějinách stověžaté Prahy. Praha: Rozmluvy ve spolupráci s nakl. Leda, 2008. ŠULA, Michal, Martin HALATA, Marek SUCHÝ a Tomáš ZUBEC. Koruna Matky měst: dostavba chrámu sv. Víta ve fotografii BURIAN, Jiří. Katedrála sv. Víta na Pražském hradě. 3. vyd. Praha: Odeon, 1980. LUNGA, Radek a Jaroslav SOLAŘ. Kostelní věže a zvonice: kampanologie, navrhování, poruchy, rekonstrukce a sanace. Praha: Grada, 2010. Stavitel. HAVRÁNEK, Edgar Theodor. Prsty k obloze: co vypravují pražské věže. Ilustroval Zdeněk GUTH. Hradec Králové: Stanislav Kuchař, 1947. BENEŠOVSKÁ, Klára. Petr Parléř: Svatovítská katedrála 1356-1399. Praha: Správa Pražského hradu, 1999. BECKERT, Joseph, Jan FROLÍK a Jitka PETŘÍČKOVÁ. Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu: výpověď archeologických pramenů. Praha: Peres, 2000. LÍBAL, Dobroslav a Pavel ZAHRADNÍK. Katedrála svatého Víta na Pražském hradě. Praha: Unicornis, 1999. Archeologický ústav AV Praha. Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném na základě smlouvy č. 7077/99 na lokalitě Praha - Pražský hrad, Vikářská ulice a Jiřské náměstí, I. a II.. etapa předláždění, Praha, Archeologický ústav AV Praha, čj. 9937/00, 2000. Internetové zdroje www.prazskyhradarchiv.cz www. www.hrad.cz www. www.nautilus.cz www.piskovce.cz 92
Zdroje obrázků obrázky str. 17: CHOTĚBOR, Petr. Z dějin Pražského hradu. Architekt. 2002 obrázky str. 19: PODLAHA, Antonín a Kamil HILBERT. Metropolitní chrám sv. Víta v Praze. 1906. WIRTH, Zdeněk, Václav RYMEŠ a František KOP. K slavnému jubileu národní svatyně české. Metropolitní chrám svatého Víta: k šestistému výročí položení základu novostavby dómu : 1344-1944. Praha: Vyšehrad, 1945. KUTHAN, Jiří a Jan ROYT. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: svatyně českých patronů a králů. Praha: Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, 2011. obrázek str. 36: Archiv Pražského hradu www.nautilus.cz obrázek str. 79: PETRASOVÁ, Taťána. Josef Mocker 1835-1899: stavitel katedrály. Praha: Správa Pražského hradu, 1999. knižnice Pražského hradu. obrázek str. 86-86: www.piskovce.cz 93
Filip Šefl filip.sefl@gmail.com +420 723 824 708