Forma peněz Úvěrová peněž ěžní aktiva
Úvěrová peněž ěžní aktiva Zdroj: (Menšík, kap. 2) Finanční aktiva peněžními aktivy Úvěrová peněžní aktiva: závazky jejich emitenta Odvozené peníze - vyjádřené v základním (bazickém) aktivu, často též peněžním Pro držitele aktivum, pro emitenta pasivum
Úvěrová peněž ěžní aktiva Různé typy konvertibility úvěrových peněžních aktiv v bazické aktivum u emitenta Neomezená směnitelnost úvěrových peněžních aktiv: splatné na požádání a bez výhrad Různé formy omezení ohledně objemu, subjektů, času, místa... (např. modifikace zlatého standardu) Úplná nekonvertibilita - umělé fiat peníze
Úvěrová peněž ěžní aktiva Řízení kurzu úvěrových peněžních aktiv vůči bazickému aktivu Peněžní aktiva s fixním kurzem (se zaručenou cenou) Ve fixním kurzu nemusí vyplácet přímo emitent řízení tržního kurzu Úvěrová peněžní aktiva s neomezenou směnitelností a zaručenou cenou Emitent učiní své závazky peněžními aktivy jejich zapojením do zúčtovacího mechanizmu
Úvěrová peněž ěžní aktiva Úvěrové peníze: systém vypořádání úvěrových peněžních aktiv Běžně: základní peníze a úvěrová peněžní aktiva více emitentů Peníze úzce navázané na komoditní aktivum - komoditní peníze v širším smyslu
Krytí finančních peněž ěžních aktiv Úplně krytá peněžní aktiva (B. of Genoa) Stoprocentní rezervy - bezproblémová směna úvěrových peněžních aktiv za základní aktiva v paru Adresné a neadresné rezervy ( šatní lístky" X pool rezerv) Úplně krytá peněžní aktiva na bázi základních peněz od nich přebírají vlastnosti
Krytí finančních peněž ěžních aktiv Částečně krytá peněžní aktiva Hist.: poukázky anglických zlatníků v 17. století Rezervy: aktuální a potenciální zásoba základního aktiva (primární a sekundární rezervy) Rezervy - peněž ěžní aktiva pro emitenta Částečně kryté peníze: převádění peněžních aktiv nebo konverze v jiná
Krytí finančních peněž ěžních aktiv Cena částečně krytých peněz vázána na bazické aktivum - při konvertibilitě obvykle par, může se však odchýlit transakční náklady, riziko emitenta Bazická komodita v rezervách a na neměnovém trhu - dva trhy Nižší objemy měnové komodity - nižší příslušné náklady
Krytí finančních peněž ěžních aktiv (rezervami) nekrytáčást úvěrových peněžních aktiv (fiduciární) Emitenti úvěrových peněz - banky, jiní bonitní dlužníci (směnky), závazky finančních subjektů Historicky např. John Law, americké Kontinentály, karetní peníze v Kanadě
Umělé peněž ěžní aktivum Umělé aktivum: nekonvertibilní (formální) pohledávka Hodnota umělého aktiva: zvykem nebo/a silou Garance hodnoty umělého aktiva Fiat money: státem vnucené umělé peněžní aktivum
Umělé peněž ěžní aktivum Historicky: umělé peníze vždy vnutil stát (White: jinak to být nemohlo) a navíc ve vlastním zájmu Vznik fiat money: prvoplánový nebo vypovězením konvertibility Historicky oba způsoby: státovky Čína 9. st., assignáty, spolupráce s významnou emisní bankou a přerušení konvertibility - Anglie Státovky a nekonvertibilní bankovky státní banky - podstata stejná
Náklady peněz Kvalita služby poskytované penězi závisí na jejich formě Náklady na peníze - peněžní systém váže vzácné zdroje Náklady na peníze plynoucí z krytí peněz - používání reálných statků Peněžní systémy se liší nejen náklady ale i kvalitou poskytovaných služeb Implicitní náklady ve formě nákladů na transakce Implicitní náklady z nestability ceny peněz
Volba formy peněz Měna jednotlivý konkrétní druh peněz Měna síťový statek Jaká forma peněz, resp. peněžního uspořádání nejoptimálnější? Jedna síť -čím větší tím nákladově efektivnější, ale možné nebezpečí pro kvalitu a cenu měny Velké sítě se ještě zvětšují, malé zanikají Zavádění nových sítí nákladné - je třeba impulzu (státním nebo soukromým kapitálem)
Volba formy peněz Celkové optimum: několika sítí napojených přes levná rozhraní Peníze z více napojených autonomních měn v národním měřítku není realitou Nová měna se vztahuje ke stávajícím a napojuje se na ně
Volba formy peněz Více měn: protikladné tendence - přijímat dobré peníze a platit špatnými" V případě povinnosti přijímat špatnou měnu uspěje tendence plátců Pokud je zaručen (vnucen fixní směnný kurz) příjemci se nemusí obávat na krátké období špatnou měnu přijímat, dlouhodobě však drží pozici v dobré měně V těchto omezených podmínkách platí tzv. Greshamův zákon: špatná mince vytlačuje z oběhu dobrou"
Volba formy peněz Bez zasahování a vnucování z venku ovšem naopak dobré měny vytlačovaly z oběhu ty špatné Konflikt zajmu plátců a příjemcůřešen stejné jako ostatní protichůdné zájmy na trhu - změnou ceny Skutečně špatná měna: nejistota ohledně budoucí kupní síly Aby někdo chtěl držet toto dodatečné riziko, musí být kompenzován výnosem Dnešní cena špatné měny jde nízko, čeká se její růst a měna se tak stane stejně dobrou jako alternativy - špatná měna zmizí
Volba formy peněz Při volném trhu měn nemohou špatné a dobré měny existovat vedle sebe U měn se samozřejmě minimalizují i explicitní technické náklady (např. elektronické platební systémy dnes)
Volba formy peněz Státy podporovaly a podporují určité měny a eliminují jiné Akceptace vybrané měny při daňových platbách, při dnešní úrovni daní je to rozhodující preference Zákonné platidlo (legal tender): soud uzná dluh splacený v tomto platidle za umořený Nucený oběh - každý je musí přijímat Vnucené platidlo -jiná forma platby nepovolena
Volba formy peněz Přímý zákaz soukromé emise (ČR) Znárodnění zásob rezervního aktiva (USA) Konkrétní podoba peněz: dána požadavky subjektů i zájmy státu Síla států vzrostla a s ní jejich potenciál vlivu na peníze
Volba formy peněz Rostoucí intenzita státní regulace peněz (regulace bankovního systému, centrální banky...) Monopolizace a omezení konkurence: důsledek regulace Podoba peněz formována zájmy státu: výrazné změny spojeny s problémy státních výdajů
Volba formy peněz Zejména válečné výdaje: 18. a 19. st. (válka o Spanělské dědictví, Americká v. o nezávislost, Napoleonské v., Americká občanská v.), I. a II. sv. v. Národní měna sledující geografické hranice: politický jev Státní regulace bank: omezení emise bankovek na banku s vazbou na stát, licencování vstupu, omezování konkurujících aktivit vně odvětví
Volba formy peněz Pokles krytí peněz neznamená pokles nákladů: pokles explicitních nákladů X nová rizika Komodity v peněžním systému snižovaly úvěrové riziko - zajišťovaly zúčtovací úvěry Klasické trade-off větší zisk za větší riziko; nové implicitní náklady za podstupované riziko
Volba formy peněz Současné dvoustupňové bankovní systémy - vyrostly z konkrétních historických podmínek při výrazné angažovanosti států Nezdá se, že by přirozený vývoj směřoval stejně Případné zachování některých komodit v peň. sys. - vyšší celkové náklady dobrovolně hrazenou cenou preferované podoby peněžní systém
Volba formy peněz Proč peníze mají takovou podobu jakou mají a proč je bankovnictví regulované odvětví? V čem se liší od pekařství?
Peníze co, proč a původ Shrnutí Forma peněz reálná a úvěrová aktiva
Příště: Bankovní systém, tvorba a zánik peněz Děkuji za pozornost