KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, 15.10.2008
Co se děje v 19. století? velké změny v 19. století industriální revoluce, urbanizace, rozvoj kapitalismu proměna venkovských komunit transformace organizace společnosti městská venkovská feudální kapitalistická jednoduchá složitá náboženská sekulární
Reakce sociologů první generace sociologů se zabývá důsledky urbanizace na evropskou společnost na konci 19. století Německo a Francie klasická městská teorie je založena na kontrastu dvou forem organizace společnosti a lidské osobnosti kontrasty vyjadřovány ve formě typologií (2 ideální typy společnosti) Tonnies, Durkheim, Simmel, Wirth typologie mají jedinečné rysy, ale sdílejí některé předpoklady: vývojové zaměření
Ferdinand Tőnnies 1855 1936 Gemeinschaft und Gesselschaft (Community and Society) rozdíly venkovského a městského života typologie srovnává dvě formy sociální organizace Gemeinschaft (pospolitost, community) Gesselschaft (společnost, society)
Gemeinshaft a Gesellschaft východiskem pro definování jsou 2 druhy lidské vůle Wesenwille -city Kurwille myšlení Gemeinschaft (pospolitost) koheze, sociální vztahy jsou hluboké, kontinuální Gesselschaft(společnost) racionalita, efektivita, smluvní závazky
Gemeinshaft a Gesellschaft Gemeinschaft Gesselschaft geografická izolace x geografická mobilita podobnost členů společeství x heterogenita uchovávání vážnosti tradice x upadání tradice důraz na široká příbuzenská pouta x důraz na manželská pouta minimální dělba práce x dělba práce ustící v hyper-individualitu důraz na získané postavení x důraz na dosažené postavení primární vztahy x sekundární vztahy důraz na náboženské, duchovní hodnoty x sekularismus Zdroj: upraveno podle Hudgins, Richards (2000)
Emile Durkheim 1858 1917 změny povahy společenských pout mezi lidmi The Division of Labor in Society (1893) mechanická solidarita venkov organická solidarita průmyslové město hybná síla vývoje dělba práce jednota a homogenita venkovské společnosti je nahrazována jednotou spočívající ve funkční vzájemné závislosti průmyslové společnosti
Georg Simmel zabýval se každodenním životem ve městě, organizací aktivit, způsoby myšlení rozdíl oproti Tonniesovi a Durkheimovi velmi ovlivnil rané období Chicagské školy
Metropolis and Mental Life 1903 vztah mezi městským prostředím a psychikou jeho obyvatel hlavní pro pochopení městského života je role peněžní ekonomiky role času (hodin) svoboda městských obyvatel
Louis Wirth 1897 1952 otázka, zda existuje městská osobnost Urbanism as a Way of Life (1938) ANO, její charakter je ovlivněn těmito podmínkami života ve městě: populační velikost hustota zalidnění heterogenita
Městská osobnost populační velikost zapříčiňuje, že se nemohou znát všichni se všemi - lidské vztahy se stávají neosobními, povrchními, dočasnými segmentace lidských vztahů lidé často vystupují v určité roli prodavač, učitel sociální seskupení často založeny jen na jednom zájmu, nepožadují plnou loajalitu jedince (x venkov)
Kritika typologií typologie jako nástroje pro pochopení proměny venkovského preindustriální k městské industriální společnosti význam v sociologii až do 30. let společné rysy rostoucí komplexita změny hodnot a postojů rostoucí autonomie jedinců důraz na problémy městského života
Kritika typologií hlavní hypotézy nebyly nikdy dostatečně testovány autory nepředloženy empirické důkazy empirické důkazy dokládají neplatnost hypotéz Foster (1965): venkovská společnost (nedůvěra) Lewis (60. léta): venkovská osobnost ve městě (nejsou pragmatičtí a necitelní) nutnost poznání městských osobností Gans (1967): urban villagers
Kritika typologií deterministické předpoklady autoři neberou v úvahu kulturní odlišnosti vyvstává otázka, zda jsou v současnosti relevantní propojenost venkovských společností s městem a globální ekonomikou procesy neprobíhají všude stejně: západní civilizace vs. rozvojový svět směšování podmíněností co podmiňuje charakter městské osobnosti? urbanizace, industrializace, kapitalismus?