Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel. MUDr. Lukáš Kettner, MBA

Podobné dokumenty
Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Projekt: Adaptace města na změnu klimatu postup zpracování adaptační strategie ve městě Hlučíně

Připravenost zdravotnictví na změny klimatu - rešerše zahraniční literatury

Občané o konfliktu v Sýrii duben 2018

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Úroveň vzdělávání v ČR

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Výsledky dotazníkového šetření provedeného v rámci odborné konference sester na téma Ošetřovatelská dokumentace

Šetření k Seznamu kvalifikovaných dodavatelů a Systémům certifikovaných dodavatelů

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

Přidaná hodnota ve výuce praxe s využitím projektu OP VK výsledky závěrečného dotazníkového šetření (% zastoupení odpovědí)

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Dlouhodobé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů v Evropě: výsledky dotazníkového průzkumu

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Hodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje. Prevalenční období září 2015

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Analytická činnost nabídky a poptávky v oblasti vzdělávání dospělých. Dotazníkové šetření pro účastníky ověřování vzdělávacích programů

Změny klimatu a připravenost

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

Průzkum evaluačního prostředí

SPOKOJENOST OBČANŮ ZNOJMA S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, 2016 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s. ČERVEN ZDROJ: MĚSTO ZNOJMO

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

Riziko nežádoucích událostí na operačním sále - poznatky z pracoviště Petra Kourková, Jana Vácová COS Nemocnice Jihlava

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Jaké představy má o rozvoji. Ministerstvo zdravotnictví? září 2012 Ing. Petr Nosek

Vyhodnocení spokojenosti pacientů v nemocnicích Pardubického kraje

Integrovaný operační program. Oblast intervence - Služby v oblasti veřejného zdraví

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

CYKLISTIKA A KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP VE STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ

HPV COLLEGE se na Vás obrací se žádostí o spolupráci. Prosíme věnujte několik minut svého času přečtením následujících informací.

Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví.

Plánování a financování sociálních služeb. Konference samospráv Olomouc 13.května 2019

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

MEDICÍNA KATASTROF ÚRAZOVÁ NEMOCNICE BRNO 3. února 2011

Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA A PROBLEMATIKA ZDRAVÍ VE STRAKONICÍCH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Analýza sociálních služeb obce Sudice

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Malí podnikatelé v zemědělství

Město Příbram odbor: Městská policie Příbram Text Usnesení RM: Rada bere na vědomí Výsledky dotazníkového šetření Cítíte se v Příbrami

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

STANOVENÍ HODNOT VYBRANÝCH MONITOROVACÍCH INDIKÁTORŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Podpora neformálních pečovatelů

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY

Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS. Havlíčkův Brod

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Spokojenost klientů ve FN OSTRAVA. MUDr. Svatopluk NěmeN

Technické parametry výzkumu

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

příliš mnoho přiměřeně nedostatečně neví

ZMĚNA KLIMATU. Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické shrnutí

PODÍL VPL NA ROZVOJI ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI PACIENTŮ. Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví

Koncepce zdravotnictví v Královéhradeckém kraji , INMED, Pardubice Ing. Miroslav Procházka, Ph.D.

BAROMETR MEZI STUDENTY ZDRAVOTNICKÝCH ŠKOL (studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol v České republice)

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Zahajovací konference

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Dotazníkové šetření pro příjemce (veřejné vysoké školy - pedagogické fakulty) v rámci výzvy 02_16_038 - Pregraduální vzdělávání

ZÁPIS Z 6. SEMINÁŘE. Dne v Kasejovicích

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ OBEC NEDVĚZÍ


Krizová připravenost zdravotnických zařízení. poskytovatelů lůžkové péče a poskytovatele ZZS

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Transkript:

Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel

Cíle studie Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo ve vybraných zařízeních zmapovat obecnou připravenost Krajských ÚřadůČR na možné dopady klimatických změn při poskytování zdravotní péče a na základě zjištěných poznatků připravit check list, který bude sloužit jako doporučení ke standardizaci a posílení připravenosti na klimatické změny. 11.11.2011 2

Výsledky a výstupy Výsledky a výstupy dotazníkového šetření jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a komentářů tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad k hodnocení dotazníkového šetření a také jako podklady při tvorbě check listu. 11.11.2011 3

Charakteristika výzkumného souboru Osloveny byly celkem 14 Krajských Úřadů jednotlivých krajů. Dotazník vyplnilo a odevzdalo 12 Krajských Úřadů, návratnost dotazníku je tedy 85,7%. 11.11.2011 4

1. Vnímáte dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele? 11.11.2011 5

Otázka č. 1 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 4 8 0 12 33% 67% 0% 100% Na otázku zda respondenti vnímají dopad klimatických změn na zdravotní stav populace jako problematiku hodnou zvláštního zřetele odpovědělo 33% dotázaných, že ano a 67% dotázaných že částečně. V komentářích dotazníkového šetření, kde mohli respondenti vložit své poznámky a připomínky se v jednom případě objevila poznámka, že tato problematika se dle mínění respondenta přeceňuje. 11.11.2011 6

2. Máte v současné době v traumatologickém plánu kraje či v jiných plánovacích dokumentech zpracovaný postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder? 11.11.2011 7

Otázka č. 2 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 1 0 11 12 8% 0% 92% 100% V otázce č.2 výsledky ukazují, že pouze jeden kraj, tj. 8% dotazovaných má zpracován postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder! Přitom v předchozí otázce na důležitost této oblasti uvedly jednotlivé managementy Krajských Úřadů, kteří mají tuto problematiku nestarosti, poměrně vysoké zastoupení těch kteří otázku vnímají jako hodnou zvláštního zřetele. 11.11.2011 8

3. V případě, že prozatím není stanoven postup, uvažujete o něm? 11.11.2011 9

Otázka č. 3 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 0 5 6 11 0% 45% 55% 100% V hodnocení otázky č. 3 se ukazuje, že 55% dotázaných neuvažuje o zařazení problematiky dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel. O možnosti zavedení této problematiky částečně uvažuje 45% respondentů. Ze společného pohledu na hodnocení otázek č. 2 a č. 3 vychází, že iniciativa na zavedení řešení otázky dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel není velká. 92% respondentů jednak nemá zpracován postup pro zvýšené nároky na poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder a 55% respondentů ani neuvažuje o zpracování takovéhoto postupu. Dle mého názoru se zde nabízí obrovský prostor pro osvětu a zvýšení informovanosti o dané problematice. 11.11.2011 10

4. Považujete současné síly a prostředky tj. materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví Vašeho kraje za schopné se rychle přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel? 11.11.2011 11

Otázka č. 4 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 8 4 0 12 67% 33% 0% 100% I přes předchozí odpovědi o stavu zavedení, či spíše nezavedení postupů pro poskytování zdravotní péče osobám postiženým vlnami veder se velká většina respondentů domnívá, že jejich současné síly a prostředky tj. materiální a lidské zdroje ve zdravotnictví jsou schopné se rychle přizpůsobit dopadům klimatických změn na zdraví obyvatel. 67% respondentů na tuto otázku odpovědělo ano a 33% odpovědělo že částečně. V komentářích dotazníkového šetření se objevila i poznámka, že: V současné době nemůže kraj přímo ovlivnit z důvodu, že není provozovatelem lůžkového zdravotnického zařízení. A přesto respondent do dotazníku uvedl kolonku ANO. 11.11.2011 12

5. Domníváte se, že v případě rozsáhlých klimatických změn bude možné zachovat ve Vašem kraji současný standard poskytované zdravotní péče? 11.11.2011 13

Otázka č. 5 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 8 3 1 12 67% 25% 8% 100% V případě otázky č. 5 se 67% respondentů domnívá, že v případě rozsáhlých klimatických změn bude možné zachovat ve Vašem kraji současný standard poskytované zdravotní péče. 25% uvedlo, že zachovat tento standard bude možné jen částečně. 8% (tj. jeden kraj) zaškrtnul odpověď ne. V komentářích dotazníku se objevila poznámka, že není uveden časový údaj o trvání rozsáhlých klimatických změn. Proto je možné se domnívat, že odpovědi respondentů jsou subjektivně zabarvené tím, jak dlouhý časový úsek si při odpovědi na tuto otázku představili. 11.11.2011 14

6. Máte zpracovaný přehled o umístění a počtech rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin obyvatelstva vašeho kraje ve vztahu ke zdravotním dopadům klimatických změn především vln veder? 11.11.2011 15

Otázka č. 6 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 1 6 5 12 8% 50% 42% 100% 8% mapuje a 50% respondentů částečně mapuje umístění a počet rizikových resp. nejvíce zranitelných skupin ve vztahu ke klimatickým změnám. 42% respondentů tuto problematiku nesleduje. 11.11.2011 16

7. Spolupracujete se zdravotnickými zařízeními ve vašem kraji při zpracovávání plánu dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu? 11.11.2011 17

Otázka č. 7 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 1 2 9 12 8% 17% 75% 100% 75% respondentů uvádí, že nespolupracují se zdravotnickými zařízeními ve vašem kraji při zpracovávání plánu dlouhodobé dodávky tekutin pro pacienty a personál nad rámec běžného provozu. V komentářích v dotazníku se objevil vysvětlující komentář, kdy respondent uvádí, že tato problematike je z jeho strany vnímána jako záležitost jednotlivých managementů nemocnic. 17% (2 kraje spolupracují částečně, zde se nabízí podotázka, jakým způsobem částečně spolupracují) a 8% dotazovaných (jeden kraj) uvedlo, že spolupracují. 11.11.2011 18

8. Uvažujete o strategicko-operačním propojení zdravotní péče mezi poskytovateli přednemocniční neodkladné péče, primární péče a komunitní péče o zdraví při řešení dopadů klimatických změn na zdraví obyvatel? 11.11.2011 19

Otázka č. 8 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 2 7 3 12 17% 58% 25% 100% Na otázku č. 8 odpovědělo 18% dotazovaných, že ANO, 58% částečně a 25% ne. Komentáře respondentů se u této otázky týkaly hlavně upozornění na nesnadnou situaci při snaze koordinovat všechny, v otázce zmíněné, složky. Z uvedeného vyplývá, že problematika tohoto propojení je otázkou spolupráce dotčených subjektů, převážně lékařů primární péče a možného nástroje, jak tyto subjekty zapojit, což není vždy jednoduché. Za velmi problematickou byla označena spolupráce se sektorem primární péče. 11.11.2011 20

9. Jste připraveni k vydávání informací a doporučení pro veřejnost ke zmírnění jejich dopadů v případě extrémních klimatických událostí (prevence úpalu/úžehu, dehydratace, srdečního selhání, infekční onemocnění, umrznutí apod.) 11.11.2011 21

Otázka č. 9 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 7 5 0 12 58% 42% 0% 100% Z hodnocení otázky č. 9 je patrné, že informace a doporučení veřejnosti jsou Krajské úřady jsou schopny vydávat. 58% dotazovaných uvedlo, že jsou připraveni tyto informace vydávat, 42% uvedlo že jsou připraveni částečně. Klimatické podmínky v ČR a stále častěji se opakující události jako povodně a silný vítr s následnými škodami již jistě přiměly Krajské Úřady tuto problematiku řešit (viz. Krizové štáby, povodňové komise, atd.) 11.11.2011 22

10. Domníváte se, že je potřebné v současné době při zvažované výstavbě / rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy? 11.11.2011 23

Otázka č. 10 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 10 1 1 12 84% 8% 8% 100% 84% dotázaných se domnívá, že JE potřebné v současné době při zvažované výstavbě / rekonstrukci zdravotnických zařízení přijímat stavebně technická opatření reagující na extrémní klimatické jevy. 8% respondentů by na tuto otázku reagovalo částečně a 8% se domnívá, že není potřeba klimatické jevy při výstavbě/rekonstrukci zdravotnických zařízeních brát v potaz. Z komentářů jednotlivých respondentů v dotazníku je patrné, že klimatizace je dnes brána jako samozřejmá součást stavby a je potřebná pro udržení komfortu pacienta a také personálu. 11.11.2011 24

11. Máte k dispozici zdroje informací o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů? 11.11.2011 25

Otázka č. 11 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 1 6 5 12 8% 50% 42% 100% 8% dotazovaných uvedlo, že mají přístup k informacím o dopadech klimatických změn na zdraví obyvatel vašeho regionu a epidemiologické sledování těchto dopadů, 50% k nim má přístup částečně a 42% uvedlo, že je k dispozici nemá. Z komentářů dotazníku vyplývá, že by bylo možné dané informace získat z KHS. Častá odpověď byla ne (42%) nabízí se myšlenka, zda toto hodnocení znamená nemožnost přístupu k těmto informacím, nebo malou potřebu tyto data získávat a zpracovávat. Pokud se na výsledek otázky č. 11 podíváme v souvislosti s výsledky otázek č. 1, 2 a 3, je zde patrná souvislost. Pokud nemají respondenti zpracován postup poskytování péče osobám postiženým vlnami veder, nemají ani potřebu získávat informace s tímto související. (viz hodnocení otázky č.1,2,3) Stejně jako v hodnocení úvodních otázek se domnívám, že dle mého názoru se i zde nabízí obrovský prostor pro osvětu a zvýšení informovanosti o dané problematice. 11.11.2011 26

12. Považujete současné právní nástroje k řízení segmentů poskytovatelů zdravotní péče z úrovně kraje v době mimořádných událostí včetně extrémních klimatických jevů za dostatečné? 11.11.2011 27

Otázka č. 12 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 2 4 6 12 17% 33% 50% 100% 17% respondentů považuje současné právní nástroje k řízení segmentů poskytovatelů zdravotní péče z úrovně kraje v době mimořádných událostí včetně extrémních klimatických jevů za dostatečné. 33% se domnívá, že jsou částečně dostatečné a celých 50% dotazovaných uvedlo, že je považuje za nedostatečné. Někteří respondenti, kteří odpověděli do dotazníku záporně uvedli jako důvod možnost uplatnit právní nástroje pouze při vyhlášení krizového stavu. 11.11.2011 28

13. Máte zajištěn nebo připraven systém vzdělávání pro zdravotnické a další pracovníky zdravotně - sociální sféry v problematice dopadů extrémních klimatických jevů na zdraví a poskytování zdravotní péče? 11.11.2011 29

Otázka č. 13 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel Ano Částečně Ne Celkem: Absolutní Relativní 0 1 11 12 0% 8% 92% 100% Zde 92% dotazovaných uvedlo, že systém vzdělávání pro zdravotnické a další pracovníky zdravotně - sociální sféry v problematice dopadů extrémních klimatických jevů na zdraví a poskytování zdravotní péče NEMÁ zajištěn ani připraven!! Zde je opat prostor pro zvýšení informovanosti a pro osvětu v dané problematice. Výsledky v souvislosti s hodnocením otázek č. 1,2,3, a 11. 11.11.2011 30

14. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Infekce v důsledku záplav 11.11.2011 31

Otázka č. 14 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel 1 2 3 4 5 Celkem: Absolutní Relativní 0 1 4 1 6 12 0% 8% 33% 8% 50% 100% Infekce v důsledku záplav byla dotazovanými vyhodnocena jako velmi riziková záležitost. 50 %respondentů označilo toto riziko váhou 5 -nejzávažnější. 11.11.2011 32

15. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Utonutí v důsledku záplav 11.11.2011 33

Otázka č. 15 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel 1 2 3 4 5 Celkem: Absolutní Relativní 0 3 4 1 4 12 0% 25% 33,3% 8,3% 33,3% 100% 11.11.2011 34

16. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Sinice v rekreačních vodách 11.11.2011 35

Otázka č. 16 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel 1 2 3 4 5 Celkem: Absolutní Relativní 2 2 4 3 1 12 17% 17% 33% 25% 8% 100% 11.11.2011 36

17. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Nové infekce (dengue, chikungunya, West Nile virus ) 11.11.2011 37

Otázka č. 17 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel 1 2 3 4 5 Celkem: Absolutní Relativní 1 3 5 2 1 12 8% 25% 42% 17% 8% 100% 11.11.2011 38

18. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Klíšťata a jimi přenášená onemocnění 11.11.2011 39

Otázka č. 18 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel 1 2 3 4 5 Celkem: Absolutní Relativní 1 1 5 2 3 12 8% 8% 42% 17% 25% 100% 11.11.2011 40

19. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Vlny veder a dehydratace, srdeční selhání 11.11.2011 41

Otázka č. 19 Řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel 1 2 3 4 5 Celkem: Absolutní Relativní 0 4 5 2 1 12 0% 33% 42% 17% 8% 100% 11.11.2011 42

20. Jak vnímáte váhu rizika dopadů extrémních klimatických jevů (1- nejméně závažné,5- nejzávažnější). Extrémní úmrtnost 11.11.2011 43

Závěr: Z interpretace shrnutí dostupných výsledků vyplývá, že oblast řízení rizika dopadu klimatických změn na zdraví obyvatel, není prozatím příliš akcentovaná a je zde prostor pro zlepšení. Hlavně v oblasti vzdělávání. 11.11.2011 44

Připravený check list, který je výstupem z dotazníkového šetření by měl svým obsahem zajistit standardizaci a posílení připravenosti na klimatické změny, check list je totiž zpracován s akcentací výsledků dotazníkového šetření. 11.11.2011 45