Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství Studium vlivu zkrmování luskovin na užitkovost prasat Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí diplomové práce prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc Vypracoval Bc. David Chyba

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav výživy zvířat a pícninářství Agronomická fakulta 2007/2008 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Bc. David Chyba Zemědělská specializace Zemědělské inženýrství Název tématu: Studium vlivu zkrmování luskovin na užitkovost prasat Rozsah práce: 40-60 Zásady pro vypracování: 1. Zpracujte literární přehled 2. Vytvořte krmné směsi pro pokusy na prasatech s využitím luskovin 3. Sestavte směsi podle různých způsobů hodnocení dusíkaté složky (ss_nl, zs_nl, ss_lys, ideální protein, ultimate protein, atd... 4. Zjistěte užitkovost prasat v pokusu (spotřeba krmiva, příjem a přírůstek) 5. Proveďte ekonomické vyhodnocení pokusu 6. Udělejte závěry pro pěstování luskovin 7. Provedte diskuzi výsledku s vašich zjištění s teoretickými předpoklady, napište diplomovou práci

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Studium vlivu zkrmování luskovin na užitkovost prasat vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne.. Podpis diplomanta

Děkuji vedoucímu diplomové práce prof. Ing. Ladislavu Zemanovi, CSc. za odborné vedení, podnětné připomínky a rady. Dále děkuji panu Ing. Petru Marešovi, panu Ing. Michalu Večerkovi a pracovníkům ŠZP Žabičce za pomoc s realizací pokusů a také zástupcům firmy MIKROP Čebín, a.s. za poskytnuté informace.

ANNOTATION CHYBA, D.: Feeding of legumes and its influence on the pigs performance, Diploma Thesis, MZLU Brno, 2008, 50s. The aim of our study was to find out the influence of feeding the piglets and fed pigs with legumes on their performance. In first experiment, we focused on the piglets which were fed with the complete feeding ration to which we added the legumes groats. We proved, that one ablacted piglet is able to consume the addition of 72 grams per diem, which presents around 16 % of total daily feedstuffs. We have not noticed any negative influence of antinutritial substances on the piglets appetites. The worsened parameters of performance were observed on the used animals. In second experiment we compared the balance digestibility of single substances in diets for feeding pigs with different legumes. When adding 12 % peas and 6 % broad beans to the diets we have not observed any deviations in the coefficients of digestibility in comparison with the control group. The influence of type or better to say the volume of antinutritial volumes in seeds on the digestibility of nutrient was not proven. The addition of legumes into the complete feeding stuff did not have any statistically proved influence on the parameters of performance of fed pigs (P < 0,05). The tentative mixtures contained following amounts of egumes: the control group: 1 % of pea and 1 % of broad beans, group Go12Mi6 : 12 % of pea GOTIK, 6 % of broad bean MISTRAL, group Ze12Me6 : 12 % of pea ZEKON, 6 % of broad bean MERKUR, group Ze12Mi6 : 12 % of pea ZEKON, 6 % of broad bean MISTRAL, group Go12Me6 : 12 % of pea GOTIK, 6 % of broad bean MERKUR. The average daily gain were : the control group : 0,792 ± 0,023 kg, group Go12Mi6 : 0,764 ± 0,013 kg, group Ze12Me6 : 0,801 ± 0,033 kg, group Ze12Mi6 : 0,826 ± 0,028 kg, group Go12Me6 : 0,803 ± 0,045 kg. Key words: piglet, pig, peas, broad beans, growth

ANOTACE D. CHYBA : Studium vlivu zkrmování luskovin na užitkovost prasat, Diplomová práce, MZLU Brno, 2008, 50s. Cílem našich pozorování bylo zjistit vliv zařazení luskovin do diet pro selata a vykrmovaná prasata na jejich užitkovost. V prvním pokusu byl sledován příjem přídavku šrotu hrachu a bobu u odstavených selat, která byla krmena kompletní krmnou směsí. Prokázali jsme, že odstavená selata jsou k optimálně sestavené kompletní krmné směsi schopna zkonzumovat přídavek luštěninového šrotu v množství až 72 gramů na kus a den, což představuje asi 16 % celkového denního příjmu krmiva. V pokusech jsme nepozorovali negativní vliv antinutričních látek na apetit selat. U pokusných zvířat byly pozorovány zhoršené parametry užitkovosti. Ve druhém experimentu byla porovnávána bilanční stravitelnost jednotlivých živin v dietách pro výkrm prasat s obsahem různých odrůd hrachu a bobu. Při zařazení 12 % hrachu a 6 % bobu do pokusných diet nebyly prokázány žádné odchylky v koeficientech stravitelnosti v porovnání s kontrolní skupinou. Neprokázali jsme ani vliv odrůdy, respektive obsahu antinutričních látek v semeni, na stravitelnost živin. Zařazení luskovin do kompletních krmných směsí nemělo také žádný statisticky průkazný vliv na parametry užitkovosti vykrmovaných prasat (P < 0,05). Pokusné směsi obsahovaly následující množství luskovin : kontrolní skupina : 1 % hrachu a 1 % bobu, skupina Go12Mi6 : 12 % hrachu GOTIK, 6 % bobu MISTRAL, skupina Ze12Me6 : 12 % hrachu ZEKON, 6 % bobu MERKUR, skupina Ze12Mi6 : 12 % hrachu ZEKON, 6 % bobu MISTRAL, skupina Go12Me6 : 12 % hrachu GOTIK, 6 % bobu MERKUR. Průměrný denní přírůstek byl : kontrolní skupina : 0,792 ± 0,023 kg, skupina Go12Mi6 : 0,764 ± 0,013 kg, skupina Ze12Me6 : 0,801 ± 0,033 kg, skupina Ze12Mi6 : 0,826 ± 0,028 kg, skupina Go12Me6 : 0,803 ± 0,045 kg. Klíčová slova: sele, prase, hrách, bob, růst

OBSAH 1. ÚVOD... 9 2. CÍL PRÁCE... 10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED... 11 3.1. Krmné luskoviny... 11 3.2. Současná situace pěstování luskovin v ČR a ve světě... 11 3.3. Využití vypěstované produkce luskovin v ČR a ve světě... 12 3.4. Vývoj průměrných hektarových výnosů luskovin... 12 3.5. Vývoj tržních cen sojového extrahovaného šrotu a luskovin... 13 3.6. Srovnání ceny dusíkatých látek a lysinu z různých bílkovinných zdrojů... 14 3.7. Maximální obsahy vybraných bílkovinných zdrojů v KKS pro prasata... 15 3.8. Vliv zkrmování luskovin na užitkovost vykrmovaných prasat... 16 3.9. Závěry pro pěstování luskovin... 17 3.10. Živinové parametry vybraných bílkovinných zdrojů... 19 3.11. Zdroje živočišných bílkovin... 20 3.12. Úpravy krmiv vedoucí k odstranění nežádoucích vlastností a obsahových látek v zrnech luštěnin... 20 3.13. Odrůdy hrachu a bobu v pokusu... 22 3.14. Výroba krmných směsí v ČR... 24 4. MATERIÁL A METODY... 25 4.1. Pokus č. 1... 25 4.1.1. Organizace pokusu... 25 4.1.2. Živinové parametry použitých krmiv... 26 4.1.3. Sledované ukazatele... 27 4.2. Pokus č. 2... 27 4.2.1. Organizace pokusu... 27 4.2.2. Složení a živinové parametry použitých kompletních krmiv... 27 4.2.3. Sledované parametry... 29 5. VÝSLEDKY A DISKUZE... 30 5.1. Pokus č. 1 (sledování příjmu hrachu a bobu v závislosti na odrůdě)... 30 5.2. Pokus č. 2 (stravitelnost krmné dávky a vliv luskovin na užitkovost vykrmovaných prasat)... 35 5.2.1. Stravitelnost kompletní krmné dávky... 35

5.2.2. Parametry užitkovosti sledovaných prasat... 36 6. ZÁVĚR... 41 7. POUŽITÁ LITERATURA... 42 SEZNAM OBRÁZKŮ... 45 SEZNAM TABULEK... 45 SEZNAM GRAFŮ... 45 8. PŘÍLOHY... 46

1. ÚVOD Současná ekonomická situace chovu prasat nutí většinu chovatelů uvažovat o možnostech snižování nákladů na chov prasat. Převážnou část nákladů tvoří náklady na krmiva představující přibližně 64-70 % z celkových nákladů. Cena kompletních krmiv vychází z ceny surovin pro jejich výrobu, to znamená z ceny obilovin, dále z ceny bílkovinných zdrojů, tj. především z ceny sojových šrotů, řepkových šrotů, případně hrachu, bobu či lupiny. V neposlední řadě tvoří cenu kompletní krmné směsi (dále jen KKS) také minerálně - vitaminový doplněk krmné směsi, ve kterém jsou obsaženy makroprvky, mikroprvky, vitaminy, aminokyseliny, případně další doplňkové látky nutné k doplnění kompletní krmné směsi. Cena obilovin, pokud jsou pro potřeby chovu prasat pěstovány na vlastní půdě, je dána výrobními náklady na jednotku produkce v každém jednotlivém podniku. Ve zcela odlišné situaci se nachází chovy prasat, které krmiva resp. obiloviny pro jejich výrobu nakupují na volném trhu. Zde je cena suroviny dána aktuální cenou na trhu. U těchto tržních cen jsou patrné relativně vysoké nejen meziroční ale i sezónní výkyvy cen. Podobně je tomu i s cenami bílkovinných zdrojů. Nejčastěji jsou v chovu prasat používány k doplnění krmných dávek šroty sojové. Z důvodu omezeného pěstování sóji v ČR je krmivářský průmysl zcela závislý na dovozech, 75 % bílkovinných zdrojů pro krmivářský průmysl tvoří dovážená sója a sojové šroty. Další možností doplnění krmné dávky o dusíkaté látky je zkrmování řepkových šrotů, i zde se stále jedná o krmiva nakupovaná, protože jen málo podniků vlastní vypěstovanou řepku také dále zpracovává. Řepkové šroty však nejsou z důvodu vyššího obsahu antinutričních látek a z důvodu nutnosti navykání na jejich zkrmování pro účely výživy prasat příliš vhodné. Poslední možností jak doplnit hladinu bílkovin v KKS pro prasata je zařazení krmných luskovin do kompletních směsí. Tyto je možné bez větších potíží vypěstovat i v klimatických podmínkách ČR. Tradičně je pro tyto účely nejvíce rozšířen krmný hrách, jeho průměrné roční osevní plochy kolísají v posledních letech okolo 30 tis. ha. Krmný hrách může být vhodnou náhradou například sojových šrotů, je pouze otázkou výrobních nákladů na jednotku produkce hrachu, zda tato náhrada je či není ekonomicky efektivní. Rozšíření pěstování krmné lupiny či bobu je zatím spíše sporadické, ale je třeba zvážit i tuto variantu. 9

2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je soustředit a ověřit některé informace o možnostech zkrmování luskovin pro účely výživy prasat. V modelovém pokusu byl ke standardní kompletní krmné dávce předložen pokusným zvířatům také šrot hrachu odrůdy Zekon a Gotik a dále šrot bobu odrůdy Merkur a Mistral. Odrůdy se liší zejména obsahem antinutričních látek. Cílem pokusu bylo stanovit, zda budou mít sledovaná zvířata potřebu přijímat k předložené standardní kompletní krmné dávce navíc ještě přídavek šrotu hrachu, respektive šrotu bobu, dvou různých odrůd. V druhém pokusu byl sledován vliv zkrmování kombinací těchto luskovin na užitkovost selat a vykrmovaných prasat a byla sledována stravitelnost kompletní krmné dávky. Dalším cílem práce bylo vyhodnotit ekonomickou efektivnost případného využití luskovin ve výkrmu prasat. 10

3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1. Krmné luskoviny Luskoviny obecně jsou důležitým zdrojem rostlinných bílkovin. Botanicky jsou zařazovány do čeledi bobovitých (Fabaceae). K nejznámějším zástupcům se v podmínkách ČR řadí na prvním místě hrách, dále pak sója, bob, lupina, peluška, fazol, čočka, hrachor, vikev a ojediněle také cizrna. Pro krmné účely mohou být vyžity luskoviny v různých formách, jelikož všechny nadzemní části těchto rostlin jsou poměrně bohatým zdrojem bílkovin. Pro účely výživy prasat je však u většiny dnes používaných systémů krmení nejschůdnější využití suchých semen. 3.2. Současná situace pěstování luskovin v ČR a ve světě Situační a výhledová zpráva luskoviny 2007 vydaná Ministerstvem zemědělství ČR uvádí, že současnou situaci pěstování luskovin v České republice výrazným způsobem ovlivňuje přijatelná cena sojových extrahovaných šrotů, jako základní bílkovinné suroviny pro krmivářský průmysl. Osevní plochy luskovin na zrno se v posledních dvou letech v ČR pohybují okolo 39 tis. ha, přitom maximum za sledované období od roku 1990 bylo dosaženo v roce 1993, kdy bylo luskovinami oseto asi 94 tis. ha, naproti tomu minima bylo dosaženo v roce 2004, kdy luskoviny na zrno zabíraly pouhých 28 tis. ha. V uvedených plochách není započtena osevní plocha sóji, která je řazena mezi olejniny. Převážnou část výměry luskovin činil v roce 2006 hrách (70 %), bob zaujímal asi 6 % výměry. Zbylých 24 % výměry zaujímaly ostatní luskoviny, z nichž odhadem 80 % činila lupina. Dalším významným faktorem který ovlivňuje osevní plochy luskovin je nedostatečný dosahovaný výnos. V celosvětovém měřítku bylo v marketingovém roce 2006/07 dosaženo u hrachu průměrného výnosu 1,73 t/ha. Nejvyšší průměrné výnosy u hrachu jsou dosahovány v severní a střední Americe a v Evropě (v roce 2004 okolo 2,5 t/ha). V České republice bylo u hrachu v roce 2004 dosaženo rekordního průměrného výnosu, který činil 3,35 t/ha, v roce 2005 již bylo dosaženo pouze 2,7 t/ha a v roce 2006 2,64 t/ha. 11

K výčtu důvodů pro snižování osevních ploch zrnových luskovin je také nutné připojit snižování cen zemědělských výrobců krmného hrachu a bobu, které se v roce 2006 pohybovaly v rozmezí 2 800 3 600 Kč/t. Průměrná roční výkupní cena u komodity krmný hrách dosáhla v roce 2006 pouze 3 090 Kč/t, přičemž v roce 2005 byla průměrná výkupní cena 3 267 Kč/t, v roce 2004 byla 4 097 Kč/t a v roce 2001 dokonce 4 521 Kč/t. I toto je jedna z příčin nízké ekonomické konkurenceschopnosti hrachu vzhledem k olejninám a obilninám. 3.3. Využití vypěstované produkce luskovin v ČR a ve světě V podmínkách České republiky je dle Situační a výhledové zprávy luskoviny 2007 asi 43 % z celkové roční produkce semen luskovin využito ke krmným účelů, zhruba 22 % bývá zobchodováno pro vývoz a přibližně stejné množství je určeno pro potravinářské využití. Pro dokreslení celkové představy je třeba ještě uvést množství dovážených luštěnin, které kolísá okolo 10 tis. tun ročně, přičemž produkce luštěnin v České republice v posledních letech kolísá v rozmezí 60-90 tis. tun. Ve světě je užití luskovin odlišné. Celosvětově je asi 65 % luskovin využito pro potravinářské účely (především v rozvojových zemích), 25 % pro krmné účely (především v rozvinutých zemích) a zbylých asi 10 % připadá na osivo a ostatní. Fakt, že jsou luskoviny v rozvinutých zemích využívány zejména pro krmivářský průmysl, nejlépe dokumentuje situace v Evropské unii, kde je více než 90 % produkce semene hrachu využíváno právě ke krmení zvířat, zejména prasat. 3.4. Vývoj průměrných hektarových výnosů luskovin V posledních letech se u luskovin nepodařilo dosáhnout vyšších průměrných výnosů. Trend stagnace výnosů luskovin se nepodařilo prolomit ani díky pokroku ve šlechtitelské práci. Šlechtění luskovin v ČR je stále na vysoké úrovni, což dokládá i výroba certifikovaného osiva pro export. V české republice je aktuálně registrováno asi 31 výkonných odrůd hrachu a 8 odrůd bobu. Dále je možné využívat i odrůdy ze Společného katalogu odrůd a druhů zemědělských rostlin EU. Šlechtění luskovin je zaměřeno nejen na zvýšení výnosu, ale také na zvýšení odolnosti proti poléhání, odolnosti proti komplexu chorob a zlepšení živinové kvality semen. 12

Co se týče průměrných ročních výnosů luskovin, pohybovali se dle Situační a výhledové zprávy Luskoviny 2007 v období od roku 1990 do roku 2006 v intervalu 2,0 až 3,0 t/ha. Výjimku tvoří pouze rok 2002, kdy bylo dosaženo průměrného výnosu 1,91 t/ha, v roce 2003 bylo dosaženo průměrného výnosu 1,98 t/ha a v roce 2004 bylo dosaženo průměrného výnosu 3,11 t/ha. U hrachu byl za období od roku 1990 překročen průměrný výnos 3 t/ha pouze v roce 2004, kdy bylo dosaženo průměrně 3,35 t/ha. Ostatních sledovaných letech se průměrný výnos pohyboval v intervalu 2,0-3,0 t/ha. Výnosy luskovin jsou do značné míry ovlivňovány dodržováním správné agrotechniky a volbou vhodné odrůdy. Především tato vyšší závislost luskovin na povětrnostních a klimatických podmínkách stanoviště způsobuje jejich nižší výnosovou stabilitu. 3.5. Vývoj tržních cen sojového extrahovaného šrotu a luskovin Aktuálně dováží země Evropské unie ročně asi 14 mil. tun sojových bobů ke zpracování v tukovém průmyslu. Toto množství představuje vedlejší produkci zhruba 9 mil. tun sojových šrotů. K tomuto vedlejšímu produktu zpracování sojových bobů je nutné přičíst ještě dovozy sojových šrotů a pokrutin, které činí asi 23 mil. tun. Po sečtení vlastní produkce sojových šrotů a množství dovezených samotných sojových šrotů a pokrutin dostáváme množství 32 mil. tun sojových šrotů a pokrutin. Toto množství představuje 75 % veškeré potřeby bílkovinných surovin pro krmivářský průmysl EU 25 (ANONYM a, 2007). Pro srovnání celková evropská produkce luštěnin dosahuje asi 5 mil. tun ročně (8 % světové produkce), z čehož představuje asi 3 mil. tun hrách a 1 mil. tun bob. Z těchto čísel je dobře patrná silná závislost evropského krmivářského průmyslu na dovozech bílkovinných zdrojů v podobě sojových šrotů a pokrutin. Dovoz sojových šrotů do ČR stále roste, v roce 2006 dosáhl již 615 tis. tun, přičemž dovozní hodnota šrotů klesala z 8 371 Kč/t, v roce 2001 na 5 634 Kč/t a v roce 2006, což mělo za následek klesající celkovou dovozní hodnotu sojových šrotů (ANONYM a, 2007). Podobnou tendenci jako ceny sojových šrotů, zaznamenaly také průměrné roční ceny zemědělských výrobců hrachu. V roce 2001 bylo v ČR dosaženo u hrachu 13

průměrné realizační ceny 4 521 Kč/t, v roce 2006 již pouhých 3 090 Kč/t (ANONYM a, 2007). Zajímavé je srovnání rostoucí spotřeby bílkovinných zdrojů v krmivářském průmyslu se stále klesajícími početními stavy hospodářských zvířat chovaných v ČR. Od roku 2002 do roku 2006 klesly například stavy prasat o zhruba 687 tis. ks, stavy skotu o 147 tis. ks a stavy drůbeže o 4 211 tis. ks. Jako možné vysvětlení těchto protichůdných jevů se nabízí rostoucí užitkovost chovaných zvířat, která zvyšuje poptávku po kvalitních zdrojích bílkovin (ANONYM a, 2007). Největší podíl na produkci sóji mají Spojené státy (46 %), Brazílie (20 %), Argentina (14 %) a Čína (9 %). Podíl Evropské unie je pouhé 1 % světového objemu. V České republice se osevní plochy sóji neustále zvyšují. V roce 1997 bylo sójou osetou pouhých 281 ha, zatímco v roce 2004 už se jednalo o 9 006 ha. Průměrný dosažený výnos se v našich podmínkách pohybuje asi od 1,2 do 2,2 t/ha (RYTINA, 2005). 3.6. Srovnání ceny dusíkatých látek a lysinu z různých bílkovinných zdrojů Srovnání cen 1 kg dusíkatých látek (dále jen NL) a 1 kg lysinu (dále jen LYS) z různých bílkovinných zdrojů : Tab. 1 Srovnání ceny NL a LYS z různých zdrojů (ANONYM a, 2007., ŠIMEČEK a kol., 2000) Krmivo Sojový extrahovaný šrot (průměr) Hrách Bob Obsah NL (g/kg) 445,4 216,4 245,6 Obsah LYS (g/kg) 27,25 15,29 15,7 Cena (Kč/kg) (rok 2006) Cena 1kg NL (Kč/kg NL) Cena 1kg LYS (Kč/kg LYS) 5,643 3,090 3,200 13 14 13 207 202 204 14

Cena jednoho kilogramu dusíkatých látek i jednoho kilogramu lysinu je u všech tří uvedených bílkovinných zdrojů srovnatelná. 3.7. Maximální obsahy vybraných bílkovinných zdrojů v KKS pro prasata Maximální doporučované procentní obsahy sojového extrahovaného šrotu (dále jen SEŠ), hrachu a bobu shrnuje tabulka 2 : Tab. 2 Maximální obsahy bílkovinných zdrojů v KKS pro prasata Maximální doporučované obsahy sojového šrotu, hrachu a bobu v KKS pro prasata v % JEROCH a kol. (2006) KIRCHGESSNER (2004) ZEMAN (1999) SEŠ Hrách Bob SEŠ Hrách Bob SEŠ Hrách Bob ČOS 1 15 0 0 ČOS 2 20 10 5 20 5 A1 30 20 10 b. o. 20 30 20 10 5 A2 30 20 10 b. o. 20 30 15 20 10 A3 (CDP) 30 30 20 b. o. 20 30 15 20 10 PB b. o. 20 10 20 PK b. o. 15 10 20 OKA-Š 15 PCH1 15 PCH2 15 Legenda : b. o. = bez omezení Použité zkratky : ČOS 1 = časný odstav selat 1, tj. selata kojená ČOS 2 = časný odstav selat 2, tj. selata odstavená A1 = předvýkrm A2 = první fáze výkrmu A3 (CDP) = druhá fáze výkrmu PB = prasnice březí PK = prasnice kojící OKA-Š = odchov kanečků PCH1, PCH2 = odchov prasniček 15

3.8. Vliv zkrmování luskovin na užitkovost vykrmovaných prasat Hrách Vliv doplňku hrachu do KKS pro rostoucí prasata studoval SIKORA a kol.(2005). Autoři uvádí relativní nebezpečnost zkrmování luskovin mláďatům z důvodu vysokého obsahu lektinů v semeni. Hrách může obsahovat až 20 % lektinů z celkového obsahu bílkovin. Lektiny dráždí sliznici střeva, což může vést ke zvýšené tvorbě hlenu a zvýšení počtu patogenních bakterií. Další antinutriční látky mohou snižovat chutnost krmiva, např. hořkost alkaloidů nebo svíravá chuť tříslovin. Obsah antinutričních látek limitují nejen vlastnosti odrůdy, ale také podmínky pěstování. Do pokusu byly zařazeny dvě odrůdy hrachu, lišící se především obsahem antinutričních látek. Odrůda Zekon je charakteristická nízkým obsahem (5,47 mg/g), naopak odrůda Gotik svým vysokým obsahem antinutričních látek (14,38 mg/g inhibitorů trypsinu). Pokus se uskutečnil na prasatech v období od 23-24 kg živé hmotnosti do ukončení výkrmu. Pokusným zvířatům byly podávány izoproteinově vyrovnané kompletní směsi s obsahem 13,5 % a 27 % hrachu. Všechny pokusné skupiny vykazovaly přírůstek srovnatelný s kontrolní skupinou. Příjem krmiva byl také srovnatelný, pouze skupina s obsahem 27 % hrachu odrůdy Gotik vykazovala mírně nižší denní příjem krmiva, tato skupina však také vykázala nejlepší konverzi krmiva, která se u všech skupin pohybovala okolo 2,2-2,3 kg krmné směsi na kg přírůstku. Na základě těchto výsledků bylo autory výzkumu doporučen přídavek hrachu do KKS pro prasata po odstavu v množství do 20 % jako plnohodnotného bílkovinného zdroje (SIKORA a kol., 2005). Bob Semena bobu obsahují průměrně 26-34 % dusíkatých látek, přičemž biologická hodnota bílkovin bobu je poměrně vysoká. Nevýhodou starších odrůd bobu byl relativně vysoký obsah polyfenolických látek, například taninů, které snižují biologickou hodnotu proteinů, a dále vicinu a konvicinu, které vyvolávají flavismus u lidí a zvířat. U moderních odrůd bobu jsou tyto nežádoucí vlastnosti potlačeny a navíc se současné odrůdy bobu vyznačují zvýšenou odolností vůči chorobám 16

a biotickým stresům. Tyto odrůdy bývají právě z těchto důvodů souhrnně označovány jako dvounulové. SIKORA a kol. (2006) provedl pokus se zkrmováním bobu na prasatech od živé hmotnosti 23 24 kg do ukončení výkrmu. Sojový extrahovaný šrot obsažený v kompletní krmné dávce byl nahrazován u pokusných skupin šrotem dvou různých odrůd bobu a to v zastoupení 6 % odrůdy Merkur u první pokusné skupině a 6 % odrůdy Mistral ve skupině druhé. V žádné ze sledovaných skupin nebyl prokázán vliv zařazení šrotu bobu do krmné dávky na přírůstek. Podobná situace nastala také u průměrného denního příjmu krmiva a konverze krmiva které se výrazně nelišily od hodnot kontrolní skupiny. Z dosažených výsledků vyplynul závěr, že zařazení krmného bobu do krmných dávek pro vykrmovaná prasata nemá prokazatelný vliv na jejich zdraví a užitkovost. Autoři pokusu doporučují maximální hladiny bobu v dietách pro vykrmovaná prasata na úrovni do 20 %. 3.9. Závěry pro pěstování luskovin Hrách Jedním z důvodů proč je hrách i přes jeho nízkou rentabilitu pěstování stále zařazován do osevních postupů, je jeho dobrá předplodinová hodnota. Hrách může zvýšit výnos následně pěstované obilniny až o 1 t/ha. Bohužel díky dlouhodobě nízkým dosahovaným průměrným hektarovým výnosům jeho osevní plochy stále klesají. O rentabilním pěstování hrachu lze při aktuálních cenách hovořit až po překročení výnosu semene asi 3 t/ha. Reálné výnosy úspěšných pěstitelů luskovin se v roce 2007 pohybovaly okolo 4 t/ha, přičemž výnosový potenciál současných odrůd hrachu přesahuje 5 t/ha. Přiblížení se tomuto výnosu je dle Asociace pěstitelů a zpracovatelů luskovin limitováno zejména extenzivním přístupem k pěstování hrachu a častými chybami v agrotechnice (VAŇATOVÁ, 2008). Pro pěstování hrachu je důležitý výběr stanoviště, neboť hrách vyžaduje mírné polohy. Dalším limitujícím faktorem může být nedostatek vláhy pro klíčení. Semeno hrachu vyžaduje k naklíčení asi čtyřnásobné množství vody než je jeho hmotnost, což je například zhruba čtyřnásobek potřeby pšenice. Zvýšená potřeba vláhy je tedy hlavním důvodem časného jarního vysévání hrachu. Optimální hloubka výsevu je 17

4-6 cm a důležité je také jeho následné zaválení. Hrách nesnáší kyselé půdy, proto se v případě potřeby doporučuje i přímé vápnění, na které reaguje pozitivně. Intenzivní technologie pěstování také vyžadují startovací dávku dusíkatého hnojení, asi 40 kg N/ha. Pokud je hrách vyséván na pozemek na němž nebyl dlouho pěstován, je vhodná inokulace, čili dodání hlízkových bakterií (VAŇATOVÁ, 2008). Bob Bob podobně jako hrách je dobrou předplodinou. Obecně není bob vhodný pro suchá stanoviště. Vysévá se co nejdříve, optimálně v únoru. Je výnosově nejistý, nerovnoměrně a pozdě zraje a obtížně se sklízí (CHLOUPEK, 2005). Bob je ze všech luskovin nejnáročnější na pedoklimatické podmínky, je rostlinou dlouhého dne. Nejlépe se mu daří v oblastech s mírným, spíše chladnějším podnebím s dostatkem srážek a dobrou zásobou vody v půdě. Nároky na teplo nemá bob vysoké, klíčí při 3-4 C a mladé rostliny snášejí jarní mrazík do 4 C. Na vláhu je bob velmi náročný a citlivě reaguje na její nedostatek. Optimální jsou pravidelně rozdělené srážky v období od začátku kvetení až do dozrávání. Nejvhodnější jsou těžší půdy, jílovitohlinité až hlinité v nevýsušných polohách kukuřičné, řepařské a bramborářské oblasti. Nároky na zařazení v osevním sledu a předplodinová hodnota je obdobná jako u jarních pelušek. Pro jeho příznivý vliv na fyzikální stav půdy a fytosanitární účinek jej řadíme nejčastěji mezi dvě obiloviny. Nejvhodnější následnou plodinou je ozimá pšenice, která dokáže využít předplodinovou hodnotu bobu. Neméně důležitá je skutečnost, že tato plodina zanechává půdu s dobrou zásobou živin, 10 30 % asimilovaného vzdušného dusíku zůstává v půdě k dispozici následné plodině. Půdní reakce pro bob by měla být neutrální až slabě kyselá (ANONYM b, 2008). Hlavní konkurenční nevýhodou pěstování bobu jsou stejně jako u hrachu především nízké dosahované výnosy semene v provozních podmínkách a nízké realizační ceny produkce. Výnosový potenciál současných odrůd několikanásobně převyšuje úroveň výnosů dosahovanou domácími pěstiteli. V odrůdových zkouškách bylo dosaženo výnosu 7-8 t/ha, přičemž výnosy na produkčních plochách se neustále pohybují okolo 2 t/ha. Hlavním důvodem nízkých průměrných výnosů je citlivost bobu k nepříznivým půdním a povětrnostním podmínkám a nedodržování komplexních zásad agrotechniky pěstování (ANONYM a, 2007). 18

3.10. Živinové parametry vybraných bílkovinných zdrojů V tabulce 3 jsou uvedeny průměrné hodnoty jednotlivých živinových parametrů u hrachu, bobu a sojového extrahovaného šrotu. Tab. 3 Živinové parametry bílkovinných zdrojů (ŠIMEČEK a kol., 2000) Hrách setý Bob SEŠ průměr Sušina g 880 907 890 MEp MJ 13,48 11,13 13,51 Dusíkaté látky g 216,4 245,6 445,4 Lysin g 15,29 15,70 27,25 Methionin g 2,12 1,96 6,11 Methionin + Cystein g 5,42 4,98 13,09 Threonin g 8,23 8,57 17,21 Tryptofan g 1,92 2,19 6,12 Tuk g 15,40 13,24 15,26 Kys. linolová g 5,62 5,03 7,60 Vláknina g 56,8 63,5 64,1 Škrob g 505,8 359,3 55,2 Cukry g 52 38,8 87,6 Ca g 0,92 1,16 2,75 P celkový g 4,04 4,9 6,59 P stravitelný g 1,71 1,91 2,52 Mg g 1,28 1,37 2,89 Na g 0,26 0,13 0,36 Cl g 0,74 0,93 0,46 Mn mg 16,9 15,6 32,91 Zn mg 35,24 37 52,68 Fe mg 66,9 71,8 121,8 Cu mg 7,83 10,06 17,62 I mg 0,14 0,17 0,13 Se mg 0,1 0,02 0,19 Co mg 0,08 0,05 0,25 Vit. A tis. m. j. 0,17 0,43 0,39 Vit. D3 tis. m. j. Vit. E mg 15 11,61 1,97 Vit. K3 mg Vit. B1 mg 4,34 4,36 4,78 Vit. B2 mg 1,68 2,67 3,01 Vit. B6 mg 1,7 3,26 5,75 Vit. B12 mg Biotin mg 0,19 0,12 0,31 Kys. listová mg 0,36 1,3 0,65 Kys. nikotonová mg 21,27 23,7 26,07 Kys. pantotenová mg 8,44 3,9 14,35 Cholin mg 643 1837 2636 19

Z výše uvedeného srovnání živinových parametrů (tab. 3) je zvláště dobře patrný relativní nedostatek aminokyselin methioninu, cysteinu a tryptofanu v poměru k lysinu v hrachu a v bobu. Naopak hrách a bob vynikají vyšším obsahem vitaminu E a také relativně vysokým obsahem fosforu, přičemž poměr vápníku a fosforu je poněkud širší. Energetická hodnota luskovin je tvořena především vysokým obsahem škrobu. Tato a další specifika luskovin (např. obsah antinutričních látek) je třeba zohlednit při sestavování konkrétních krmných dávek pro prasata. 3.11. Zdroje živočišných bílkovin Jako alternativu k rostlinným zdrojům bílkovin je třeba uvést také možnost použití živočišných zdrojů. Po zákazu zkrmování masokostních mouček v souvislosti s bezpečností potravin živočišného původu se stala rybí moučka v podstatě jediným krmivem živočišného původu použitelným pro výživu monogastrů. Je vhodná zejména pro výživu selat a kojících prasnic, a to především z důvodu vysokého obsahu kvalitních bílkovin (60 72 %). Celkem rybí moučka obsahuje osm, respektive deset esenciálních aminokyselin, čímž se velmi přibližuje podobě ideálního proteinu. Další její předností je také vysoký obsah a stravitelnost minerálních látek. Například stravitelnost fosforu převyšuje 88 %. Pozitivní je rovněž podíl olejů v rybí moučce, který kolísá v rozmezí 6-10 %. Díky relativně vysoké ceně bývá rybí moučka podávána cíleně pouze některým kategoriím prasat, jako jsou kojící prasnice a selata (ANONYM h, 2005). 3.12. Úpravy krmiv vedoucí k odstranění nežádoucích vlastností a obsahových látek v zrnech luštěnin Antinutriční látky jsou širokou skupinou nejrůznějších látek, které nepříznivě ovlivňují kvalitu a využitelnost živin krmných surovin. V současné době hovoříme zejména o určitých typech rostlinných metabolitů bílkovin (neproteinové aminokyseliny, inhibitory enzymů, lektiny), sacharidů (určité sacharidy buněčných stěn, fytáty). Z produktů sekundárního metabolismu rostlin přicházejí v úvahu především fenolické látky (třísloviny, fenolové kyseliny, glukosinoláty). Určitou antinutriční aktivitu mohou vykazovat také degradační produkty pesticidů (OPLÉTAL, 2006). 20

Nejčastěji se v krmivech vyskytují antinutriční látky ze skupiny bílkovin a fenolických látek. Antinutriční bílkoviny jsou charakteristické zejména pro zástupce čeledi bobovitých. Fenolické látky jsou jedním z nejběžnějších metabolitů prakticky všech dvouděložných rostlin. V případě jednoděložných rostlin jsou za hlavní problém považovány fytáty (OPLÉTAL, 2006). Luskoviny jsou považovány za charakteristický příklad krmiva s vysokým obsahem antinutričních látek. Obsahují látky inhibující trávící enzymy (inhibitory serinových proteáz, inhibitory metaloproteináz a některých dalších enzymových systémů), lektiny napadající střevo a také atypické aminokyseliny (kanavanin). Lektiny interagují se střevní mukózou, dokáží se vázat na polysacharidy epitelu trávícího traktu a nepříznivě ovlivňují fyziologické procesy které v ní probíhají (OPLÉTAL, 2006). JEROCH (2006) uvádí jako možný nežádoucí účinek lektinů koagulaci erytrocytů a narušení obranných mechanismů zvířat obecně. Obsah lektinů v hrachu a bobu je však minimální, lektiny jsou zejména problémem druhů Phaseolus. Inhibitory proteáz zase vytváří s proteolytickými enzymy poměrně stabilní komplexy které pak nemají enzymatickou aktivitu. Inhibované enzymy pak chybějí v trávícím traktu, čímž klesá využitelnost a stravitelnost přijatých aminokyselin. Tímto mechanismem je snížena užitkovost a může být ovlivněn i zdravotní stav zvířat. Hormonální signalizací je sekundárně provokována slinivka ke zvýšenému vylučování enzymů, což může mít při dlouhodobém působení škodlivé důsledky (RYTINA, 2005). Obdobně popisuje účinky inhibitorů proteáz také JEROCH (2006), uvádí že brzdí účinky trypsinu a chymotrypsinu, mohou způsobovat hypertrofii a hyperplasii slinivky břišní a depresi růstu. Dále také popisuje nežádoucí účinky glykosidů. Glykosidy pyrimidinu (vicin, konvicin), obsažené zejména v bobu, mohou mít za následek deprese zabřezávání a snížení výkonnosti zejména u plemenných prasnic. Z dalších glykosidů lze jmenovat například saponiny, které vykazují povrchovou aktivitu a hemolytické vlastnosti a potlačují účinek vitaminu D. Blíže o jejich škodlivých účincích zatím není známo. Z dalších látek ze skupiny glykosidů jsou v bobu a hrachu obsaženy ještě galaktosidy, které narušují trávící pochody nadměrnou tvorbou plynů. Jejich škodlivé účinky se však projevují teprve při vyšším podílu v krmné dávce. Ve všech luštěninách je také obsažena kyselina fytová, která snižuje využitelnost makroprvků a stopových prvků. V bobu obecném je navíc 21

obsažen antivitamin, který při vyšších dávkách snižuje aktivitu niacinu. V bobu a hrachu jsou obsaženy také deriváty fenolu, jedná se zejména o tanin, který údajně při vysokém podílu v krmivu snižuje příjem potravy, inhibuje proteolytické enzymy a snižuje stravitelnost bílkovin. Problémům s vysokými dávkami taninu se lze dle JEROCHA (2006) vyhnout pěstováním bělokvětých odrůd, které obsahují méně taninu než barevně kvetoucí odrůdy. Kromě všech výše uvedených antinutričních látek mohou být krmiva zatížena také různými organickými a anorganickými škodlivinami a kontaminována mikrobiálními toxiny. Snížení obsahu antinutričních látek je možné dosáhnou v zásadě dvojím způsobem. První možností je dlouhodobá šlechtitelská práce. Tato varianta je relativně drahá a náročná, protože tvorba těchto antinutričních látek je většinou součástí primárního metabolismu rostlin a není jednoduché ji ovlivnit. Tato varianta je řešením zejména pro objemná krmiva a úsušky. Druhým způsobem je technologická úprava, která je relativně jednoduchým východiskem ke snížení nežádoucích látek zejména v semenech. U sóji, nejvíce rozšířeného bílkovinného krmiva, se uplatňuje extrakce organickým rozpouštědlem. Extrakce se provádí primárně za účelem získání zbytkového oleje, organická rozpouštědla však mají na nežádoucí bílkovinné látky do určité míry inaktivační vliv a sníží jejich obsah v krmivu. Dalším způsobem technologické úpravy je tepelná inaktivace. U této metody je však nutné dosáhnout určitého optima a zvolit takovou teplotu a technologický režim, abychom dosáhli požadovaného snížení inhibitoru, ale aby zároveň nedošlo k narušení ostatních složek výživového charakteru (OPLÉTAL, 2006). 3.13. Odrůdy hrachu a bobu v pokusu MISTRAL Poloraná beztaninová (nehořká) bělokvětá odrůda, nízkého vzrůstu, odolná proti poléhání před sklizní a lámání lodyh. Vykazuje celkově dobrý zdravotní stav. Vzhledem ke kratší lodyze a slabšímu olistění se nedoporučuje využívat ke sklizni 22

na píci, ale spíše na zrno a jako krycí plodina pro podsevy. Dosahuje vysokých výnosů (ANONYM c, 2008 ). ZEKON Plastická, středně raná zelenosemenná semi - leafless odrůda, středně vysokého vzrůstu s dobrou odolností proti poléhání a velmi dobrým zdravotním stavem. Semeno je středně velké, kulaté. Odrůda vhodná do všech oblastí pro pěstování hrachu a pro přímou kombajnovou sklizeň. Má velmi dobré technologické vlastnosti. Barevná vyrovnanost je vysoká, ale je třeba sklízet při vyšší vlhkosti zrna (17 19 %) a dosušit aktivním větráním (ANONYM d, 2008). Aktivita trypsin-inhibitoru je u této odrůdy nízká, 3,7 mg trypsinu inaktivovaného v 1 gramu vzorku (ANONYM ch, 2008). GOTIK Středně raná odrůda typu semi leafless, rostliny středně dlouhé až dlouhé se střední odolností proti poléhání před sklizní. Středně odolná proti napadení plísní hrachovou, plísní šedou, strupovitostí, padlí hrachu, méně odolná proti napadení kořenovými chorobami. Barva semene žlutá, vejčitého tvaru. Aktivita trypsin - inhibitoru velmi vysoká, technologická jakost středně vysoká. Výnos semene vysoký, obsah dusíkatých látek středně vysoký (ANONYM i, 2008). MERKUR Novější klasická odrůda registrovaná v roce 1997 v ČR a později ve Slovenské republice. Je to výkonná odrůda. Merkur je odolnější poléhání a lámání lodyh s velmi dobrou odolností proti strupovitosti, virózám a kořenovým chorobám. Je typický vysokou jakostí zrna. Rychlý počáteční růst, habitus rostliny a dobrý výnos zrna jsou předpokladem pro využití i na krmné účely. Lze jej úspěšně pěstovat ve všech výrobních typech, přičemž nejvyšší výnosy poskytuje v intenzivních podmínkách (ANONYM b, 2008). 23

3.14. Výroba krmných směsí v ČR Sdružení výrobců ČMSO ZZN (Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu) provádí každoročně šetření, jehož výsledkem je odhad produkce krmných směsí v Česku. Odhady výroby u registrovaných výrobců za rok 2004 uvádí celkovou produkci krmných směsí na úrovni bezmála 2,5 milionu tun. Z uvedeného množství tvořily asi 1,1 milionu tun krmné směsi pro prasata, asi 1 milion tun krmné směsi pro drůbež a zbytek, tedy 0,4 milionu tun krmné směsi pro skot a ostatní kategorie zvířat (KADLEC, 2005). 24

4. MATERIÁL A METODY Cílem našich pokusů bylo zjistit možnost zařazení bobu a hrachu do KKS pro prasata. 4.1. Pokus č. 1 4.1.1. Organizace pokusu Pokusné sledování bylo provedeno na farmě Školního zemědělského podniku Žabičce v období od 13. 11. 2007 do 27. 11. 2007. Do sledování byla zařazena selata pět dní po odstavu v různém poměru pohlaví. Zvířata byla stejného křížení, jednalo se o víceplemenné hybridy ze šlechtění firmy Česká Pic s. r. o. Z odstavených selat byly vytvořeny dvě pokusné skupiny, první čítala 22 kusů selat o průměrné živé hmotnosti 7,2 kg, druhá 20 kusů selat o průměrné hmotnosti 6,45 kg. Každé zvíře bylo individuálně označeno ušní známkou (viz obr. 1) a zváženo na digitální váze s přesností ± 0,05 kg. Vážení probíhalo dvakrát, a to při založení pokusu a při jeho ukončení. Prasata byla ustájena ve dvou kotcích s podlahou pokrytou plastovými rošty na 100 % plochy, pouze část podlahy byla překryta elektrickou výhřevnou podlážkou (viz obr. 1). Oba kotce byly umístěny v jedné stáji přímo proti sobě. V čele každého z nich se nacházelo samokrmítko se sedmi krmnými místy, do něhož byla sledovaným selatům podávána suchá kompletní granulovaná krmná směs ČOS2 vyrobená v komerční míchárně krmných směsí ADW AGRO, a. s. Krahulov, s přídavkem premixu pro výrobu kompletních směsí pro selata firmy MIKROP Čebín, a.s. (viz příloha 1). Touto směsí byla selata krmena adlibitně. Dle předložené etikety (viz příloha 1) nebyla směs medikovaná žádným registrovaným veterinárním léčivým přípravkem. V blízkosti těchto krmítek byly v každém kotci umístěny dvě kolíkové napáječky s pitnou vodou. Pro potřeby pokusu byla do každého z kotců umístěna v blízkosti samokrmítka na kompletní krmnou směs ještě další dvě kruhová samokrmítka, každé s deseti krmnými místy, jedno na šrot hrachu a druhé na šrot bobu. Každé z nich bylo opatřeno násypkou cca na 10 kg pošrotované hmoty a bylo v případě potřeby doplňováno. Selata měla volný přístup ke šrotu hrachu i bobu. 25

Princip pokusu spočíval nejen ve sledování celkové spotřeby nabídnutých šrotů hrachu a bobu selaty, která měla stálý přístup k optimálně sestavené kompletní krmné směsi ČOS2, ale také ve sledování vlivu odrůdy bobu, respektive hrachu na jeho spotřebu. Z tohoto důvodu byly první skupině selat do přidaných krmítek nabídnuty odrůdy Merkur (bob) a Gotik (hrách), které jsou typické vysokým obsahem antinutričních látek. Druhé skupině byly předloženy naopak odrůdy s nízkým obsahem antinutričních látek, beztaninová bělokvětá odrůda bobu Mistral a zelenozrná odrůda hrachu Zekon s nízkou aktivitou trypsin - inhibitoru. 4.1.2. Živinové parametry použitých krmiv Z každého použitého krmiva byl dne 13. 11. 2007 odebrán vzorek pro potřeby stanovení základních živinových parametrů krmiv. Stanovení bylo provedeno dle metod stanovených vyhláškou č. 497/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů v laboratoři firmy MIKROP Čebín a. s. Tab. 4 Živinové parametry použitých krmiv (pokus č. 1) (ANONYM f, 2008) Bob odrůda Mistral Bob odrůda Merkur Hrách odrůda Gotik Hrách odrůda Zekon KKS ČOS Vlhkost % 10,8 11,1 12,1 11,8 11,9 N-látky (Nx6,25) % 28,3 24,3 21,0 20,8 18,7 Tuk % 1,1 1,1 1,5 1,1 5,0 Cukr po hydrolýze % 2,4 2,4 4,6 4,5 3,9 Škrob % 38,3 40,6 42,9 45,9 41,6 Vláknina % 7,9 8,1 5,3 5,4 3,3 Popel % 3,4 3,1 2,8 2,6 5,9 MEp MJ/kg 13,3 12,9 13,4 13,6 14,0 Pro potřeby pokusu jsme v použitých šrotech luskovin laboratorně stanovili také obsah antinutričních látek. Obsahy trypsin - inhibitoru v hrachu a obsahy taninů v bobu uvádí tabulka 5. 26

Tab. 5 Obsahy antinutričních látek v použitých luskovinách Bob odrůda Mistral Bob odrůda Merkur Hrách odrůda Gotik Hrách odrůda Zekon Trypsininhibitor (mg trypsinu inaktivovaného v 1 g vzorku) - - 14,38 5,47 Taniny (%) 0,06 1,72 - - 4.1.3. Sledované ukazatele U selat zařazených do pokusu byl sledován průměrný denní přírůstek živé hmotnosti v průběhu pokusu a spotřeba šrotů jednotlivých odrůd hrachu a bobu. Statistické zpracování výsledných hodnot bylo provedeno jednofaktorovou analýzou variance podle SNEDECORA A COCHRANA (1967). 4.2. Pokus č. 2 4.2.1. Organizace pokusu Ve druhém pokusu byl v rámci grantu NAZV QF7030 zkoumán vliv současného zařazení různých hladin a různých odrůd hrachu a bobu do diety pro selata a vykrmovaná prasata. Byly použity odrůdy hrachy Zekon a Gotik a odrůdy bobu Merkur a Mistral stejně jako v předchozím pokusu. Důvodem pro výběr právě těchto odrůd byly jejich výrazně rozdílně obsahy antinutričních látek. Pokus proběhl opět na farmě Školního zemědělského podniku Žabičce. 4.2.2. Složení a živinové parametry použitých kompletních krmiv Pro potřeby pozorování byly sestaveny čtyři pokusné krmné směsi z různým procentickým zastoupením výše uvedených odrůd bobu a hrachu a jedna kompletní krmná směs pro kontrolní skupinu (viz tab. 6). V uvedených kompletních směsích 27

byly laboratorně stanoveny hladiny základních živinových parametrů (viz tab. 7) a výpočtem dle práce ŠIMEČEK a kol. (2000) byla zhodnocen dusíkatá složka krmiv (viz tabulka 8). Tab. 6 Procentické složení použitý kompletních krmných směsí (pokus č. 2) Kontrola Go12Mi6 Ze12Me6 Ze12Mi6 Go12Me6 1 2 3 4 5 Název komponenty % % % % % Pšenice ozimá 30 30 30 30 30 Ječmen 36 36 36 36 36 Pšenice 13 2 2 2 2 Hrách Gotik 0,5 12 12 Hrách Zekon 0,5 12 12 Bob Merkur 0,5 6 6 Bob Mistral 0,5 6 6 Sojový extr. šrot 5 Sója 8 8 8 8 8 Řepkový olej 1 1 1 1 1 Premix 5 5 5 5 5 Celkem 100 100 100 100 100 Tab. 7 Vybrané živinové parametry kompletních krmných směsí (pokus č. 2) Kontrola Go12Mi6 Ze12Me6 Ze12Mi6 Go12Me6 Živina 1 2 3 4 5 Sušina (g/kg) 1000,00 1000,00 1000,00 1000,00 1000,00 MEp (MJ/kg) 14,65 14,38 14,37 14,38 14,37 NL (g/kg) 183,02 176,77 180,91 178,29 179,39 Tuk (g/kg) 30,38 31,51 29,33 29,34 31,50 Vláknina (g/kg) 42,45 40,95 43,76 44,69 40,02 BNLV (g/kg) 666,48 663,46 663,49 665,74 661,21 K. linolová (g/kg) 13,95 13,59 13,48 13,60 13,48 Lysin (g/kg) 10,10 10,96 11,06 10,96 11,06 28

Tab. 8 Hodnocení dusíkaté složky krmiv (ŠIMEČEK a kol., 2000) Kontrola Pokusné skupiny NL celkové g/kg 165,9 165,9 LYS celkový g/kg 9,19 9,92 zs_nl g/kg 139,3 139,3 zs_lys g/kg 7,63 8,23 ss_lys g/kg 7,94 8,54 legenda : zs_nl = zdánlivě stravitelné NL zs_lys = zdánlivě stravitelný LYS ss_lys = skutečně stravitelný LYS 4.2.3. Sledované parametry Pokusná zvířata jsme rozdělili do pěti skupin, z nichž jedna byla kontrolní a čtyři pokusné s různou hladinou hrachu a bobu v dietě. Každá skupina čítala čtyři zvířata. Před započetím pokusu jsme provedli zvážení pokusných zvířat, další průběžná vážení byla prováděna během pokusů zaměřených na stanovení stravitelnosti kompletní krmné dávky s obsahem hrachu a bobu, a to pravidelně v intervalu 28 dní. Po ukončení pokusu bylo provedeno konečné zvážení pokusných zvířat a stanoveny parametry užitkovosti jednotlivých skupin. Individuální stanovení hmotnosti jsme prováděli na váze s přesností ± 0,05 kg. V průběhu pokusu jsme dvakrát prováděli sběr výkalů sledovaných prasat, poprvé při průměrné váze selat okolo 19 kg živé hmotnosti a podruhé při průměrné váze prasat 45 kg živé hmotnosti. Sběr výkalů jsme prováděli po dobu 96 hodin, za účelem zjistit na základě indikátorové metody koeficienty stravitelnosti krmných dávek. Suché výkaly a kompletní krmné směsi jsme analyzovali weendskou analýzou (vyhláška č. 497/2004 Sb.). Obsah metabolizovatelné energie byl vypočten dle postupu popsaného v práci ŠIMEČEK a kol. (2000). Statistické zpracování výsledných hodnot bylo provedeno analýzou variance podle SNEDECORA A COCHRANA (1967). 29

5. VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1. Pokus č. 1 (sledování příjmu hrachu a bobu v závislosti na odrůdě) Na začátku pokusného sledování jsme označená prasata zvážili. Průměrná hmotnost 22 kusů selat v první skupině byla 7,20 kg, nejmenší sele vážilo 4,25 kg, největší 9,9 kg a směrodatná odchylka činila 1,40. V druhé skupině byla průměrná hmotnost 20 kusů selat nižší, pouhých 6,45 kg, nejmenší sele vážilo 4,40 kg, největší 8,95 kg a směrodatná odchylka činila 1,19. Mezi skupinami nebyl statisticky průkazný rozdíl. Selatům jsme po naskladnění do kotců nejprve doplnili krmítka s kompletní krmnou směsí ČOS2 zhruba na stejnou hladinu. Poté jsme do každého z kotců umístili dvě kruhová samokrmítka označená názvem odrůdy hrachu nebo bobu, a do nich jsme nasypali šrot příslušné odrůdy hrachu nebo bobu. Do každého krmítka bylo nasypáno přesně 10 kg luštěninového šrotu. Obr. 1 Prostorové uspořádání kotce s krmítky a rošty 30

Předpokládali jsme, že sledovaná selata nebudou mít potřebu přijímat doplněk hrachu nebo bobu ke kompletní krmné směsi, a pokud by případně tuto potřebu měla, tak zvolí některou z odrůd s nízkým obsahem antinutričních látek v semeni. Přesto bylo nutné v průběhu pokusu doplnit kruhové samokrmítko s hrachem odrůdy Gotik, která obsahuje vysoké hladiny inhibitoru trypsinu, a kruhové samokrmítko s bobem odrůdy Mistral. Obě samokrmítka byla doplněna navážkou 12,5 kg. U dalších dvou odrůd nebylo z důvodu velmi nízké spotřeby žádné doplnění potřeba. Samokrmítka s kompletní krmnou směsí byla doplňována průběžně. Po ukončení pokusu byla zvážena kruhová samokrmítka se zbytkem šrotu jednotlivých odrůd hrachu a bobu, poté byl zbytek šrotu vysypán a byla zvážena prázdná samokrmítka. Po sečtení první a druhé navážky a odečtení nezkonzumovaného zbytku šrotů jednotlivých odrůd luštěnin jsme stanovili celkovou spotřebu šrotů jednotlivých odrůd. 25,00 20,00 19,90 15,00 kg 10,00 6,20 5,00 2,20 1,50 0,00 GOTIK MERKUR ZEKON MISTRAL Hrách Bob Hrách Bob Graf I. : Spotřeby šrotů hrachu a bobu 31

Tab. 9 Spotřeby luštěninových šrotů a jejich podíl v krmné dávce Krmivo Odrůda Celková spotřeba v kg Průměrná spotřeba na 1 krmný den v kg Skupina 1 Hrách GOTIK 19,90 0,065 (22ks) Bob MERKUR 2,20 0,007 Skupina 2 Hrách ZEKON 1,50 0,005 (20ks) Bob MISTRAL 6,20 0,022 Průměrná celková spotřeba luštěninového šrotu na KD ve skupině v kg Procento luštěnin z celkového přijatého krmiva (odhad) 0,072 15,6 % 0,028 6,1 % Dle PETRIKOVIČE (2005) lze odhadnou příjem krmiva selaty o průměrné živé hmotnosti 8 kg dle následující rovnice: PK = 0,12 + 0,0438*H 0,000166*H 2 kde PK je denní příjem krmiva v kg a H je hmotnost prasat v kg. Denní příjem krmiva, dle této rovnice, je pro prasata o živé hmotnosti 8 kg, chovaná v ideálních podmínkách, asi 460 g na kus a den. Pokud budeme předpokládat, že sledovaná selata přijímala denně v průměru 460 gramů krmiva na kus a den, pak můžeme stanovit živinové parametry průměrné krmné dávky, kterou selata přijímala v podobě kompletní krmné směsi ČOS a doplňku luskovin (viz tab. 10). V tabulce 11 je sestaveno hodnocení dusíkaté složky krmiv dle práce ŠIMEČEK a kol. (2000). Tab. 10 Odhad parametrů kompletní krmné dávky selat v pokusu KKS + Gotik + Merkur KKS + Zekon + Mistral KKS ČOS Sušina g/kg 880,9 881,4 881,0 N-látky g/kg 191,1 191,6 187,0 Tuk g/kg 44,5 47,6 50,0 Vláknina g/kg 36,5 35,5 33,0 MEp MJ/kg 13,9 14,0 14,0 Popel g/kg 54,2 57,4 59,0 32

Tab. 11 Hodnocení dusíkaté složky krmiv (ŠIMEČEK a kol., 2000) Bob Hrách KKS ČOS (dle etikety) KKS + Gotik + Merkur KKS + Zekon + Mistral NL celkové g/kg 245 216 168 176 171 LYS celkový g/kg 15,7 15,3 11,6 12,2 11,8 zs_lys g/kg 13,3 12,2 9,8 10,2 10,0 ss_lys g/kg 13,9 12,7 10,2 10,6 10,4 V průběhu pokusu došlo v jedné skupině selat k jednomu úhynu, ve druhé skupině jsme zaznamenali dva úhyny, což znamená ztrátu 7,14 % ze všech zvířat zařazených do pokusu. Toto procento úhynu je v této věkové kategorii selat v podmínkách chovu Školního zemědělského podniku Žabičce obvyklé. Po ukončení pokusu byla všechna zvířata zvážena. Průměrná konečná hmotnost zvířat v první skupině činila 9,74 kg, hmotnost nejmenšího selete byla 5,35 kg, hmotnost největšího 14,35 kg a směrodatná odchylka činila 2,59. Ve druhé skupině byla průměrná konečná hmotnost selat stejně jako na začátku pokusu nižší, ale již ne tak výrazně, průměrná hmotnost byla 9,53 kg, hmotnost nejmenšího selete byla 5,30 kg, hmotnost největšího 14,80 kg a směrodatná odchylka činila 1,95. Mezi skupinami opět nebyl zjištěný žádný statisticky průkazný rozdíl (hladina významnosti P < 0,05). Co se týče průměrného přírůstku za celou dobu trvání pokusu, v první skupině vykázala dvě zvířata záporný přírůstek, ve druhé skupině mělo zápornou hodnotu přírůstku jedno zvíře. Průměrný přírůstek u první skupiny byl 2,60 kg při směrodatné odchylce 1,88. U druhé skupiny bylo dosaženo průměrného přírůstku 3,03 kg při směrodatné odchylce 1,32. Mezi skupinami nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl (hladina významnosti P < 0,05). Dosažené průměrné přírůstky lze pro lepší orientaci přepočíst na průměrné denní přírůstky. Tyto pro první skupinu činí 0,186 kg/den a pro druhou skupinu 0,216 kg/den. Při započetí pokusu bylo v kotcích několik zvířat, u nichž byl pozorován řidší trus. V průběhu pokusu se tento stav rozvinul, u některých selat se projevil průjmem a depresí růstu, respektive úhynem, na některých kusech byly patrné otoky kloubů podobné příznakům streptokokové infekce a otoky víček podobné projevům coli 33

infekce. Celkově došlo ke zvýšení hmotnostní nevyrovnanosti zvířat (viz příloha č. 2-7). Domníváme se, že tato skutečnost mohla být zapříčiněna právě příjmem těchto luštěnin. Výsledky pokusu nepotvrdily náš první původní předpoklad, že sledovaná selata nebudou k optimálně sestavené kompletní směsi ČOS2 přijímat šroty luštěnin. Spotřeby předložených šrotů hrachu a bobu se u obou skupin poměrně výrazně lišily. U první skupiny byla průměrná denní spotřeba luštěninových šrotů na kus a den 72 g a u druhé skupiny 28 g. Tyto hodnoty představují v prvním případě procentické zastoupení luštěnin v celkové denní krmné dávce 15,6 % a ve druhém případě 6,1 %. Nicméně i přes tento relativně výrazný rozdíl ve spotřebě luštěninových šrotů nebyly mezi skupinami patrné statisticky průkazné rozdíly v užitkovosti (hladina významnosti P < 0,05). Zcela se nepotvrdil ani náš druhý původní předpoklad, a to že pokud budou selata konzumovat šrot hrachu či bobu, pak budou preferovat odrůdy s nižším obsahem antinutričních látek. Přitom, jak je patrno z výsledků pozorování (viz tab. 7 a graf I.), jednoznačně nejvyšší spotřeba byla dosažena u odrůdy hrachu Gotik, která je typická svým vysokým obsahem trypsin inhibitoru. Na druhém místě se umístila beztaninová odrůda bobu Mistral, u které jsme zájem selat předpokládali. Nejnižší spotřebu vykázaly odrůda bobu Merkur a odrůda hrachu Zekon, u které byl díky její velmi nízké aktivitě trypsin - inhibitoru také předpoklad vyššího zájmu selat. VAVREČKA a kol. (2005) prováděli pokusy s odstavenými selaty, která krmili dietami s obsahem až 27 % hrachu, podobně jako v našem sledování. Zjistili, že rostoucí hladina hrachu působila negativně na růstové parametry selat. Doporučili pro selata omezenou možnost aplikace hrachu jako náhrady sojového extrahovaného šrotu. KEHOE a kol. (1995) naopak uvádí možnost zařazení hrachu až do výše 20 % do diet pro odstavená selata (5,8-6,9 kg) bez negativního vlivu na jakékoli parametry užitkovosti. GATEL a kol. (1989) s úspěchem zařadili hrách dokonce v 30 % zastoupení do diety pro selata o hmotnosti 10,9 kg. Dosažené parametry užitkovosti byly totožné s kontrolní skupinou, avšak doplnění diety s obsahem hrachu o přídavek 1,2 g/kg DL - methioninu mělo za následek zlepšení všech parametrů užitkovosti oproti kontrole. 34

5.2. Pokus č. 2 (stravitelnost krmné dávky a vliv luskovin na užitkovost vykrmovaných prasat) Z tabulky 7 (Vybrané živinové parametry krmiv) jsou patrné rozdíly v živinovém složení kompletních krmných směsí. Tyto diety nebyly izoproteinově vyrovnané, hladina celkových dusíkatých látek odpovídala procentickému zastoupení jednotlivých luštěnin v dietách. 5.2.1. Stravitelnost kompletní krmné dávky Po naskladnění do klecí byla selata krmena adlibitně suchou kompletní krmnou směsí. Každé zvíře mělo k dispozici kolíkovou napáječku s napájecí vodou. U prasat byla ve dvou opakováních sledována spotřeba kompletní krmné směsi a byl prováděn sběr výkalů. Toto sledování probíhalo při různých hmotnostech sledovaných prasat, při prvním sběru výkalů byla průměrná živá hmotnost zvířat v pokusu 19 kg a při druhém sledování 45 kg. Hodnoty zjištěných koeficientů stravitelnosti uvádí tabulka 12. Tab. 12 Stravitelnost pokusných krmných směsí Ingredient Kontrola Go12Mi6 Ze12Me6 Ze12Mi6 Go12Me6 Hmotnost selat 18,90 19,20 18,60 19,20 19,40 Hmotnost vykrmovaných prasat 48,20 46,70 47,30 48,40 47,10 Selata, stravitelnost v % Sušina 83,3 82,1 81,2 79,6 80,7 NL 76,9 77,3 78,6 79,1 77,6 Tuk 84,3 86,5 83,9 86,2 85,3 Vláknina 25,5 15,4 13,4 21,1 16,1 BNLV 85,3 84,5 81,9 82,9 85,3 Výkrm, stravitelnost v % Sušina 81,3 80,1 79,2 77,7 78,7 NL 75,9 76,3 77,6 78,1 76,6 Tuk 85,3 87,5 84,9 87,2 86,3 Vláknina 22,3 13,4 11,6 18,4 14,0 BNLV 85,3 84,5 81,9 82,9 85,3 35

Mezi jednotlivými skupinami jsme nepozorovali statisticky průkazné rozdíly (hladina významnosti P < 0,05) mezi stravitelností krmiva u skupiny označené jako kontrolní a skupinami ostatními. Určité rozdíly ve stravitelnosti patrné z tabulky 12, mohly být zapříčiněny tím, že zkrmované diety nebyly aminokyselinově zcela vyrovnané. Rozdíly ve stravitelnosti nejsou patrné ani u diet, do kterých byly zařazeny odrůdy s vyšším obsahem antinutričních látek. 5.2.2. Parametry užitkovosti sledovaných prasat Pro vyhodnocení užitkovosti pokusných zvířat bylo rozhodující stanovit jejich živou hmotnost. Tato byla stanovena při založení pokusu a poté každých 28 dní až do dosažení 112 dnů trvaní pokusu, kdy bylo sledování ukončeno. Individuální hmotnost jsme stanovili na váze s přesností ± 0,05 kg. Hodnoty počáteční hmotnosti zvířat při založení pokusu, konečné hmotnosti, průměrný přírůstek a minimální a maximální dosažené hodnoty jsou pro každou skupinu zaznamenány v tabulce 13. Tab. 13 Výsledky průběžného vážení prasat (pokus č. 2) Skupina 1 2 3 4 5 Kontrola Go12Mi6 Ze12Me6 Ze12Mi6 Go12Me6 Počáteční hmotnost (kg) 22,85 22,45 23,2 23,025 22,4 Konečná hmotnost (kg) 110,8 107,2 112,1 114,7 111,5 Průměrný přírůstek (kg/ks/den) 0,792 0,764 0,801 0,826 0,803 Minimální počáteční hmotnost Maximální počáteční hmotnost Minimální konečná hmotnost Maximální konečná hmotnost (kg) 21,7 21,7 21,7 21,7 21,7 (kg) 24,3 23,2 24,8 24,1 23,1 (kg) 108,1 105,4 104,9 108,2 104,9 (kg) 112,6 108,8 117,9 119,1 120,1 36

Během pokusu nedošlo v žádné ze sledovaných skupin ke statisticky průkaznému rozdílu v hmotnosti prasat (hladina významnosti P < 0,05). Přídavek hrachu a bobu, respektive jejich kombinací, tedy nemá vliv na užitkovost vykrmovaných selat a prasat. Neprokázal se ani vliv antinutričních látek na užitkovost zvířat, jelikož výsledky pokusné skupiny s kombinací odrůdy hrachu Gotik a odrůdy bobu Merkur také nevykázaly sníženou užitkovost, přičemž dle dostupných informací měly tyto odrůdy obsahovat zvýšené hladiny inhibičních faktorů. Při sledování stravitelnosti živin krmné dávky u selat ve váze asi 19 kg živé hmotnosti nebyl pozorován žádný statisticky průkazný rozdíl mezi skupinami s odlišnými kombinacemi odrůd hrachu a bobu, ani mezi pokusnými skupinami a skupinou kontrolní (hladina významnosti P < 0,05). U vykrmovaných prasat v hmotnostní kategorii asi 45 kg živé hmotnosti byly výsledky pozorování srovnatelné a opět bez průkazných rozdílů mezi jednotlivými skupinami (hladina významnosti P < 0,05). Z tohoto hlediska lze dle našeho názoru jednoznačně doporučit zařazení luskovin v procentickém zastoupení do 6 % u bobu a do 12 % u hrachu do kompletních krmných směsí pro vykrmovaná prasata. Případně lze bez negativního vlivu na užitkovost použít do kompletní krmné směsi kombinaci obou luskovin, a to bez ohledu na odrůdu, respektive obsah antinutričních látek v semeni. V rámci projektu QF3070 zkoumal vliv různých hladin a odrůd hrachu na stravitelnost živin u prasat ve výkrmu také VAVREČKA, a kol. (2007). V pokusu byl do šesti různých pokusných diet pro prasata zařazen hrách odrůdy Gotik a Zekon v množství 0,1 %, 9 % a 18 % a bilančním pokusem byla stanovena stravitelnost dusíkatých látek. Autoři zaznamenali jediný průkazný rozdíl ve stravitelnosti dusíkatých látek, a to mezi skupinou s obsahem 9 % hrachu odrůdy Gotik a skupinou s obsahem 9 % odrůdy Zekon (hladina významnosti P < 0,05). VAVREČKA, a kol. (2007) sledoval také vliv zkrmování luskovin na parametry užitkovosti vykrmovaných prasat. Sledoval vliv zařazení odrůd hrachu Gotik a Zekon do pokusných směsí a to v procentickém zastoupení hrachu 9 % a 18 %. U průměrného denního přírůstku nebyla zaznamenána žádná statisticky průkazná odlišnost. Odchylky byly patrné u konverze krmiva, kdy pokusné skupiny, kterým byla zkrmována odrůda hrachu Gotik, vykazovaly nižší konverzi než pokusné skupiny s odrůdou Zekon. 37

Možnost zařazení bobu do diet pro vykrmovaná prasata zkoumali SIKORA a kol. (2006), kteří doporučili možnost zařazení bobu do KKS pro vykrmovaná prasata v zastoupení do 20 %. Autoři se domnívají, že vyšší obsahy by mohli mít za důsledek hořkost krmiva a tedy i negativní vliv na příjem směsi prasaty. Konverze krmiv nebyla v našem pokusu sledována, ale někteří autoři popisují pozitivní ovlivnění konverze krmiv přídavkem některých odrůd luskovin (VAVREČKA, 2007). Zařazení luskovin do diet pro vykrmovaná prasata je však také nutné posoudit z hlediska ekonomického. Srovnání cen diet použitých pro účely našeho pokusu je uvedeno v tabulce 14. Tab. 14 Srovnání cen pokusných krmných směsí a kontrolní krmné směsi (ANONYM e, 2008., ANONYM f, 2008) Komponent Cena Dávkování komponentu do směsi v % Vnos surovin v Kč/t Kč/t Kontrolní Pokusná kontrolní Pokusná Pšenice 5771 43 32 2482 1847 Ječmen 5661 36 36 2038 2038 Hrách/bob 5609 2 18 112 1010 Sója 10000 13 8 1300 800 Řepkový olej 26000 1 1 260 260 Premix 20000 5 5 1000 1000 Celkem 7192 6954 Rozdíl ceny směsi mezi pokusnou a kontrolní variantou (Kč/t) 237 Úspora při zkrmování směsi s luskovinami od 20kg do 110kg živé hmotnosti při konverzi krmiv 2,9 (úspora v Kč/ks) 62,0 Úspora v Kč/kg živé hmotnosti jatečného prasete 0,56 Srovnání cen naznačuje možnost úspory nákladů na výkrm prasat náhradou určitého procenta sojového extrahovaného šrotu a také části obilnin šrotem hrachu nebo bobu. Míru úspory však může v praxi ovlivnit mnoho faktorů, v tabulce 14 je kalkulace provedena s použitím aktuálních cen komponent, platných 18. týden roku 2008 (ANONYM e, 2008). V tabulce 15 je zachycen vývoj průměrných tržních cen jednotlivých krmných komodit v jednotlivých letech od roku 2001. V každém ze sledovaných ročníků bylo 38

nahrazení 5 % sojového extrahovaného šrotu v kompletní krmné směsi pro prasata hrachem na srovnatelnou hladinu dusíkatých látek ekonomicky výhodné. Tab. 15 Ekonomika zařazení luskovin do KKS pro prasata (průměrné ceny) (ANONYM a, 2007., ANONYM e, 2008., ANONYM f, 2008., ANONYM g, 2007., ANONYM k, 2008) Průměrná cena krmných komodit v ČR Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 (18.týden) SEŠ 8371 7038 6558 7303 5832 5643 8148 10000 Hrách 4521 3952 3949 4097 3267 3090 3971 5609 Pšenice 3339 2751 2829 3249 2336 2548 3644 5771 Úspora při nahrazení 5% SEŠ luskovinami v Kč/t KKS 62 22 7 67 26 68 173 237 Pokud vezmeme v úvahu, že členové ČMSO ZZN vyprodukují ročně asi 1,1 milionu tun směsí pro prasata a pokud budeme tyto směsi považovat za kompletní směsi a zařadíme do nich například 5 % hrachu jako bílkovinného zdroje (což lze považovat za bezpečnou hladinu ve většině kompletních krmných směsích pro všechny kategorie prasat), znamenalo by to při současných cenách krmných komodit roční úsporu asi 260 mil. Kč. Toto procento hrachu v KKS pro prasata by znamenalo potřebu asi 55 tis. tun hrachu, což při výnosu hrachu 3 t/ha představuje osevní plochu asi 18,5 tis. ha. Jedním z důležitých faktorů, ovlivňujících rozhodování zda zařadit krmné luskoviny do krmných směsí, je cena jednotlivých komponent. Pokud například podnik používá do kalkulace vnitropodnikovou cenu obilovin stanovenou pouze na základě nákladů na jednotku produkce, která se v roce 2007 pohybovala okolo 3 000 Kč/t obilovin, a zachová v kalkulaci ceny ostatních nakupovaných komponent včetně luskovin, stává se již použití luskovin do kompletních krmných směsí pro výkrm prasat neekonomické. Správnost této kalkulace je otázkou, v praxi však bývá mnohdy důvodem k zavržení nákupu luskovin jako doplňku krmných směsí. 39

Dalším otazníkem v kalkulaci ceny kompletního krmiva s použitím luskovin je cena sojového extrahovaného šrotu. Bohužel nelze jednoznačně určit cenové hladiny, při kterých se vyplatí nahrazení sojového extrahovaného šrotu šrotem luskovin, protože do kalkulace ceny kompletního krmiva vždy vstupuje ještě cena obilovin, které při sestavování kompletních směsí s luskovinami také z části nahrazujeme. Pro sestavení kompletní směsi pro prasata lze pro orientační posouzení ekonomického efektu zařazení luskovin do směsi použít námi sestaveného zobecněného vztahu: Rozdíl cen = ((cena SEŠ * % nahrazeného SEŠ) (cena HR * % nahrazeného SEŠ * 3,2) + (cena nahrazované obilniny * % nahrazeného SEŠ * 2,2)) * 0,01 kde kladný výsledek znamená úsporu nákladů v Kč/t kompletní krmné směsi. Z tohoto uvedeného vztahu vyplývá, že pokud odebereme z kompletní směsi 1 % sojového extrahovaného šrotu, musíme ještě navíc odebrat 2,2 % obilniny, abychom doplněním 3,2 % hrachu dokázali vyrovnat hladinu dusíkatých látek na původní hodnotu. Výše uvedený zjednodušený vztah může sloužit pouze pro orientační posouzení. Pro konkrétní podmínky je vždy nutné provést individuální kalkulaci na základě optimalizace kompletní krmné dávky. 40

6. ZÁVĚR Pokusy ukázaly, že selata po odstavu jsou ochotna ke kompletní krmné směsi přijímat přídavek šrotu hrachu i bobu. Maximální spotřebu vykázala navzdory všem předpokladům odrůda hrachu Gotik s velmi vysokým obsahem trypsin - inhibitoru. Pokusná zvířata ale vykazovala relativně nízké přírůstky, došlo ke zhoršení zdravotního stavu zvířat a k několika úhynům zvířat. Tento výsledek nás vede k závěru, že při formulaci diet s hrachem nebo bobem pro odstavená selata bychom neměli používat vysoké hladiny těchto luskovin. Dle našeho názoru není možné doporučit přídavek luskovin do KKS pro odstavená selata. Bilanční pokus zaměřený na sledování stravitelnosti jednotlivých živin v kompletních směsích pro prasata neprokázal vliv zařazení luskovin do směsí na stravitelnost sledovaných živin. Neprokázal se ani vliv odrůdy na stravitelnost živin. Z tohoto hlediska lze doporučit zařazení luskovin do kompletních směsí pro prasata ve výkrmu, a to až do zastoupení 6 % bobu a 12 % hrachu v kompletní krmné směsi pro všechny kategorie vykrmovaných prasat. Parametry užitkovosti prasat sledovaných v bilančním pokusu také nebyly žádným způsobem průkazně ovlivněny. Pokusná zvířata dosahovala přírůstků srovnatelných s kontrolní skupinou. Při rozhodování, zda pěstovat krmné luskoviny je také nutné zvážit finanční stránku věci. Při aktuálních tržních cenách obilovin, luskovin a sojového extrahovaného šrotu může náhrada sojového extrahovaného šrotu luskovinami znamenat nezanedbatelnou úsporu nákladů na výkrm prasat. 41

7. POUŽITÁ LITERATURA ANONYM a. Situační a výhledová zpráva luskoviny. Ministerstvo Zemědělství ČR, Praha, 2007, 30 s. ISBN 978-80-7084-609-4. ANONYM b. Agrotechnika bobu obecného. [online], [cit. 2008-04-01]. Dostupné na WWW: < http://www.selgen.cz/agrotbob.php> ANONYM c. Bob obecný Vicia faba. [online], [cit. 2008-04-01]. Dostupné na WWW: <http://www.hanos.cz/bob_obecny.html?#mistral> ANONYM d. Hrách setý Pisum sativum. [online], [cit. 2008-04-01]. Dostupné na WWW: < http://www.hanos.cz/hrach_sety.html> ANONYM e. Aktuální ceny. [online], [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: <http://www.pbb.cz/cz/ceny-komodit.php> ANONYM f. Firemní materiály firmy MIKROP Čebín, a.s.. 2008. ANONYM g. Situační a výhledová zpráva obiloviny. Ministerstvo zemědělství ČR. Praha. 2007. 100 s. ISBN 978-80-7084-599-8. ANONYM h. Zkrmování rybí moučky prasatům. Krmivářství. 2005. roč. IX. č. 3. s. 32-37. ANONYM ch. Významné hospodářské vlastnosti odrůd hrachu polního. [online], [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: http://www.ukzuz.cz/publikace/odrudy/sdo_h_listovka08.pdf. ANONYM i. Luskoviny. [online], [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: <http://www.oseva-agro.cz/sub/3/osiva.htm#l. 42

ANONYM j. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 497/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchování vzorků, [online], [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: <http://www.mvcr.cz/sbirka/2004/zakon_09.html#castka_172. ANONYM k. Agrární WWW portál. [online], [cit. 2008-04-18]. Dostupné na WWW: <http://www.agris.cz/ceny/index.php. GATEL, F., FEKETE, J., GROSJEAN, F., A note on the use of spring pea (Pisum sativum hortensie) in diets for weaned pigs. Animal-Production, 1989, 332 s. CHLOUPEK, O., Pěstování a kvalita rostlin. MZLU, Brno, 2005, 181 s. ISBN 80-7157-897-5. JEROCH, H., ČERMÁK, B., KROUPOVÁ, V., Základy výživy a krmení hospodářských zvířat. JU v Českých Budějovicích, České Budějovice, 2006, 290 s. ISBN 80-7040-873-1. KADLEC, V., Výroba krmných směsí v Česku. Krmivářství. 2005, 9, 4, s. 33 KEHOE, C., JAIKARAN, S., BAIDOO, S. K., AHERNE, F. X., Evaluation of field peas as a protein supplement in diets for weaned pigs. Proceedings, Western Section, American Society of Snimal Science, Vol. 46, 1995. KIRCHGESSNER, M., Tierernährung, 11. neu überarbeitete Auflage. DLG- Verlags-GmbH, Frankfurt am Main, 2004, 608 s. ISBN 3-7690-0594-5. OPLÉTAL, L., Antinutriční látky v krmivech. Krmivářství, 2006, 10, 3, s. 14-15. PETRIKOVIČ, P., Potreba živín pre ošípané. VÚŽV Nitra, Nitra, 2005, 104 s. ISBN 80-88872-45-6. RYTINA, L., Sója ve všech pádech. Krmivářství, 2005, 9, 2, s. 6-7. 43

SIKORA, M., KRATOCHVÍLOVÁ, P., ZEMAN, L., Vliv zkrmování hrachu na růstovou intenzitu vykrmovaných prasat. Krmivářstv,. 2005, 9, 6, s. 40-43. SIKORA, M., VAVREČKA, J., KRATOCHVÍLOVÁ, P., MAREŠ, P., ZEMAN, L., Vliv bobu v KS na užitkové vlastnosti prasat. Krmivářství. 2006. roč. X. č. 5. s. 34-35. SNEDECOR, G. W., COCHRAN, W. G., Statistical Methods, 1967, 6th ed., Iowa. Iowa State University Press, 579 s. ŠIMEČEK, K., ZEMAN, L., HEGER, J., Potřeba živin a výživné hodnoty krmiv pro prasata (3.přepracované vydání). MZLU, Brno, 2000, 124 s. VAŇATOVÁ, P., Čtyřtunový výnos u hrachu není utopií. Zemědělec, 2008, 16, 14, s 19. VAVREČKA, J., MAREŠ, P., ZEMAN, L., Vliv hladiny hrachu v dietě na užitkovost selat. 2005. Acta univ. Agric, et Silvic, Mendel. Brun., 53, 1, s 93-100. VAVREČKA, J., Vliv různých hladin a odrůd hrachu na užitkovost prasat. Náš chov. 2007, 67,10, s 82-84. ZEMAN, L., Výživa a krmení hospodářských zvířat. Profi Press, Praha, 2006, 360 s. ISBN 80-86726-17-7. ZEMAN, L., Výživa a krmení prasat v programu PLEMHYB. PLEMO, a.s., Brno, 1999, 104 s. ISBN 80-238-3389-8. 44

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Prostorové uspořádání kotce s krmítky a rošty SEZNAM TABULEK Tab. 1 Srovnání ceny NL a LYS z různých zdrojů Tab. 2 Maximální obsahy bílkovinných zdrojů v KKS pro prasata Tab. 3 Živinové parametry bílkovinných zdrojů Tab. 4 Živinové parametry použitých krmiv (pokus č. 1) Tab. 5 Obsahy antinutričních látek v použitých luskovinách Tab. 6 Procentické složení použitý kompletních krmných směsí (pokus č. 2) Tab. 7 Vybrané živinové parametry kompletních krmných směsí (pokus č. 2) Tab. 8 Hodnocení dusíkaté složky krmiv Tab. 9 Spotřeby luštěninových šrotů a jejich podíl v krmné dávce Tab. 10 Odhad parametrů kompletní krmné dávky selat v pokusu Tab. 11 Hodnocení dusíkaté složky krmiv Tab. 12 Stravitelnost pokusných krmných směsí Tab. 13 Výsledky průběžného vážení prasat (pokus č. 2) Tab. 14 Srovnání cen kompletních krmných směsí Tab. 15 Ekonomika zařazení luskovin do KKS pro prasata (průměrné ceny) SEZNAM GRAFŮ Graf I. Spotřeby šrotů hrachu a bobu 45

8. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Etiketa KKS ČOS2 Příloha č. 2 Výkaly selat 13.11.2007 při započetí pokusu Příloha č. 3 Výkaly selat 22.11.2007 v průběhu pokusu Příloha č. 4 Výkaly selat 27.11.2007 při ukončení pokusu Příloha č. 5 Otoky víček, zánětlivá ložiska na nohou, známky kanibalismu na uších Příloha č. 6 Abscesy na končetinách Příloha č. 7 Prohlubování hmotnostní nevyrovnanosti selat 46

Příloha č. 1 Etiketa KKS ČOS2

Příloha č. 2 Výkaly selat 13. 11. 2007 při započetí pokusu Příloha č. 3 Výkaly selat 22. 11. 2007 v průběhu pokusu

Příloha č. 4 Výkaly selat 27. 11. 2007 při ukončení pokusu Příloha č. 5 Patrné otoky víček a zánětlivá ložiska na nohou, známky kanibalismu na uších

Příloha č.6 Abscesy na končetinách Příloha č. 7 Prohlubování hmotnostní nevyrovnanosti selat