Základy finančního práva JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.
Obsah přednášky: 1) Finančně-právní vztahy (FPV) a předpoklady vzniku a existence FPV 2) Prvky FPV 3) Členění FPV 4) Subjekty FPV a) Ministerstvo financí ČR, b) Finanční správa ČR, c) Celní správa ČR, d) Česká národní banka, e) Nejvyšší kontrolní úřad, c) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových g) místní finanční orgány. 2
Ad 1) FPV a předpoklady vzniku a existence FPV jsou ty společenské vztahy, které jsou regulovány normami finančního práva, jde o vztahy, které můžeme zahrnout pod finanční vztahy. Avšak ne všechny finanční vztahy jsou regulovány právem a ne všechny finanční vztahy jsou regulovány finančním právem, např. soukromé právo, kdy objektem jsou soukromé peníze. Tam, kde jde o veřejné peníze, jsou tyto vztahy regulovány finančním právem (?). 3
Ad 2) Prvky finančněprávního vztahu Tradičně se právní vztahy skládají ze tří prvků: 4 a) subjekt b) objekt c) obsah Subjekt vztah mezi nejméně dvěma subjekty; vztahy mezi subjekty, kdy jeden z nich je druhému nadřazen (tzv. subjekty oprávněné) a druhý je mu podřízen (subjekty povinné, FO a PO)
Oprávněné subjekty V rámci FPV vždy jedním ze subjektů bude stát reprezentovaný svojí organizační složkou, případně reprezentovaný subjekty, na které stát delegoval svoji pravomoc. Dalším subjektem v nadřazeném postavení bude jiná veřejnoprávní korporace, která může být reprezentována organizační složkou obce, kraje, případně subjektem s delegací. Problémem zůstává, zda mezi FPV řadit finanční vztahy v rámci veřejnoprávních korporací zájmových (profesních) s povinným členstvím. Podle některých expertů na FP finance profesních korporací jsou složkou veřejných financí a právní regulace finančních činností těchto veřejnoprávních zájmových korporací je součástí finančního práva. 5
Předmětem jsou peníze, na které vzniká mocenský mimosmluvní nárok (Česká advokátní komora - každý, kdo chce být zapsán v seznamu advokátů, tak je povinen zaplatit poplatek. Je to povinná úhrada ve prospěch veřejnoprávní korporace. Vykazuje znaky poplatku, i když není tato dávka zahrnuta do soustavy veř. poplatků. Každý advokát platí povinně roční příspěvek ČAK. Výše je stanovena stavovskými předpisy. Sněm určuje výši tohoto příspěvku, a to na základě zmocnění v zákoně. Proto jsou subjektem FPV i profesní komory s tzv. povinným členstvím. Z hlediska berního práva je takovýto příspěvek komoře s povinným členstvím uznatelný z hlediska odpočtu z daně.) 6
Objektem FPV je to, k čemu směřují vzájemná práva a povinnosti subjektů. Ve FPV jsou tímto objektem peněžní prostředky samotné (předmět); peněžité plnění; penězi vyjádřené věci, např. devizové hodnoty - musíme zkoumat, zda objekt má co do činění s veřejným zájmem, tj. zda právní regulace týkající se spole-čenského vztahu je provedena za účelem ochrany veřejného zájmu. Rozhodující je to, zda se jedná o soukromé nebo veřejné peníze. 7
Příklady: Mzdy st. zaměstnanců z konkrétní organizační složky státu vztah: 1) OSS x SR 2) zaměstnanec x OSS (vyplacením částky přestávají peníze být veřejnými penězi) 3) Sociální dávky vyplacené příjemci soc. dávky přestávají být součástí veř. peněz v momentu, kdy správce sociální dávky ztratí nárok na vrácení této dávky. 4) Daň - peněžní prostředky, které má daňový subjekt se stávají veř. penězi v momentu podání daňového přiznání, kdy daňový subjekt určuje, že část jeho majetku náleží státu ve formě daní. Vzniká zde nárok veř. peněžnímu fondu, tj. vznikají zde veřejné peníze. Daň je jedním z možných objektů finančněprávních vztahů. 8
Obsahem FPV jsou práva a povinnosti subjektů pr. vztahu. Jsou to práva a povinnosti, které se vztahují k objektu. Ve FP je povinnost zaplatit, odvést a oprávnění státu či veřejnoprávní korporace vymáhat určité plnění od podřízeného subjektu, ale také právo podřízeného subjektu na určité plnění ze strany státu jako správce veřejného peněžního fondu. 9
Pozn.: Není od věci uvažovat o tom, zda některé finanční vztahy mají subjekt nadřízený a podřízený, ale použít terminologii subjekt oprávněný a subjekt povinný. Např. v rámci daní subjektem oprávněným je stát, kterému vznikl nárok na daň a subjekt povinný, který je povinen daň zaplatit. Vznikne daňový přeplatek, nárok na sociální dávku atp. a postavení se změní - subjektem oprávněným k vyplacení přeplatku na dani bude daňový subjekt a subjektem povinným bude stát. 10
a) Předmětem FPV jsou přímo či nepřímo peněžní prostředky nebo peněžitá plnění b) Subjekty FPV vystupují jako nerovnoprávní partneři. Většina orgánů zastupujících stát ve FPV lze zahrnout do kategorie orgánů finančních c) FPV, resp. práva a povinnosti subjektů se týkají rozdělovací funkce financí, tj. peněžní masy a jejích jednotlivých částí (mnohdy mají podobu ústředních a decentralizovaných peněžních fondů) d) FPV mají majetkový aspekt, tj. dáno již povahou finanční činnosti státu Povaha FPV = vztahy mocensko-majetkové vyjádřené v peněžní formě, 11
Ad 3) Členění finančně-právních vztahů Finančněprávní vztahy můžeme členit podle různých kritérií: a) hmotněprávní (př. zákon o daních z příjmů) a procesněprávní vztahy (př. daňový řád), b) fiskální a nefiskální Fiskální bude takový vztah, který přímo souvisí s tvorbou a užitím veřejného peněžního fondu. Nebudou sem patřit vztahy, které souvisí s tokem peněz, ale objektem je správní činnost, evidence, výkaznictví atd. Je těžké hledat čistou hranici mezi fiskální a nefiskální částí, 12
c) organizační vztahy - mají charakter převážně správněprávních vztahů (tj. společenské vztahy vznikající při výkonu veřejné správy, které jsou regulovány normami správního práva). Věda finančního práva připouští i jiné možnosti členění finančně-právních vztahů. Využívá rozčlenění FP na jednotlivá subodvětví: celněprávní vztahy, daňověprávní aj. 13
Ad 4) Subjekty finančně-právních vztahů Finanční orgány: Ministerstvo financí ČR (kompetence viz zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných orgánů ústředních orgánů státní správy), Finanční správa Celní správa (GŘ cel) podřízenost MF ČR. další subjekty banky, spořitelní a úvěrní družstva, OCP, platební instituce atd... Česká národní banka (viz. zákon č. 6/1993 Sb.) 14
Ministerstvo financí ČR Jde o ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu ČR, daně a poplatky, clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové vč. pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu a činnosti zaměřené proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a některé další vč. tvorby všech právních norem z oblasti finančního trhu. 15
Ministerstvo financí ČR Úsek státních příjmů (rozsah vymezen zvláštním právním předpisem, kterým je zákon o rozpočtových pravidlech), výkon správy daní (zákon č. 280/2009, daňový řád), Úsek finančního trhu Ostatní úseky Ministerstvo řídí orgány finanční správy a provádí finanční kontroly u organizačních složek státu. 16
Finanční správa České republiky Jejich působnost upravuje samostatný právní předpis (Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky). Zřizují Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu. Jedná se o správní úřady, které zabezpečují státní správu ve stanovených územních celcích, a to v oblasti správy daní, dávek, poplatků, odvodů, sankčních odvodů, příspěvků, pokut a penále odváděných do SR nebo státních fondů. Spravují také daně určené do rozpočtu samosprávných územních celků. 17
Generální finanční ředitelství Generální finanční ředitelství vykonává působnost pro celé území České republiky. Generální finanční ředitelství je podřízeno Ministerstvu financí. Generální finanční ředitelství a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného Odvolacímu finančnímu ředitelství, b) provádí řízení o správních deliktech, c) vede centrální evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy a vykonává další činnosti podle zákona (návrhy zákonů apod.) 18
Odvolací finanční ředitelství Odvolací finanční ředitelství vykonává působnost pro celé území České republiky. Sídlem orgánu je Brno. Odvolací finanční ředitelství a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného finančním úřadům, b) provádí řízení o správních deliktech, c) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy. 19
Finanční úřady Finanční úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu 14 úřadů. Specializovaný finanční úřad vykonává působnost na celém území České republiky. Územní pracoviště finančního úřadu, které se nenachází v jeho sídle, stanoví ministerstvo vyhláškou. Podrobné info: http://www.financnisprava.cz/ 20
Finanční úřad např.: a) vykonává správu daní, b) provádí řízení o správních deliktech, c) převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem státního rozpočtu, d) vykonává dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami, e) vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která uložily orgány finanční správy, f) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy, Dále zajištuje zejména: finanční kontrolu, kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, 21
Specializovaný finanční úřad Specializovaný finanční úřad je příslušným pro vybrané subjekty; tím není dotčena příslušnost u poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu. Vybraným subjektem se pro účely tohoto zákona rozumí a) právnická osoba založená za účelem podnikání, která dosáhla obratu více než 2 000 000 000 Kč, b) banka, pobočka zahraniční banky, c) spořitelní a úvěrní družstvo, d) pojišťovna, pobočka pojišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu, zajišťovna, pobočka zajišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu, e) investiční společnost včetně všech jí obhospodařovaných podílových fondů, investiční fond, penzijní společnost včetně všech jí obhospodařovaných fondů a některé další. 22
Celní orgány Jsou to specializované orgány státní správy s odvětvovou působností v oblasti celnictví, celní politiky, vykonává rovněž správu spotřebních daní, DPH a vybírá poplatky spojených s dovozem či vývozem zboží. Tuto oblast upravují samostatné zákony (zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon a dále zákon č. 17/2012 Sb., o celní správě). 23
Celní orgány Celní správa České republiky je soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem. Mají dvoustupňovou organizační strukturu: generální ředitelství cel, celní úřady a jejich územní pracoviště, které stanoví vyhláškou MF ČR. GŘC je samostatný správním úřadem s podřízenosti MF ČR. 24
Česká národní banka Je to ústřední banka státu nezávislá na výkonné moci (zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB). Má postavení veřejnoprávního subjektu, nezapisuje se do OR. Mezi její hlavní úkoly patří: péče o cenovou stabilitu, úkol cílování inflace ; vydávání mincí a bankovek; vedení účtů bank a účtů SR; stanovení úrokových sazeb (souvisí s prvním úkolem); dává do prodeje státní dluhopisy a vede jejich centrální evidenci; 25
Nejvyšší kontrolní úřad Pramenem práva je Ústava ČR (čl. 97) a pak zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Je založen na principu anglosaského práva. Není totiž oprávněn ukládat opatření k nápravě či uložit sankci. Kolektivní princip činnosti NKÚ rozhoduje Kolegium NKÚ (prezident, viceprezident a 15 členů). Prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh PS, členy pak volí PS na návrh prezidenta NKÚ. 26
Nejvyšší kontrolní úřad Finanční nezávislost je dána v podstatě tím, že rozpočet schvaluje PS v rámci rozpočtu na příslušný rok. Zpracovává jej MF ČR na návrh Kolegia NKÚ. Vazba na PS, na tzv. podvýbor pro kontrolu. Bývá však pravidlem, že prezident NKÚ se zúčastňuje zasedání vlády, kde jsou projednávány kontrolní závěry. 27
Nejvyšší kontrolní úřad vykonává kontrolu: v oblasti hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými ve prospěch právnických osob; plnění státního rozpočtu ČR; státního závěrečného účtu ČR; v oblasti hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí a za záruky státu; vydávání a umořování státních cenných papírů; v zadávání státních zakázek. 28 NKÚ může kontrolovat i hospodaření ČNB.
Obecní a krajské úřady - zákony č.128,129 a 131/2000 Sb. Správa poplatků Finanční kontrola Kontrola hospodaření s majetkem ÚSC finanční a kontrolní výbory Kontrola hospodaření s majetkem a prostředky ÚSC Další úkoly z pověřením zastupitelstev Přenesená působnost obcím a krajům je svěřena působnost při výkonu státní správy kompetence v přísl. zákonech. 29