B_VR Veřejné rozpočty Úvodní blok Úvod Předmět Veřejné rozpočty je povinným předmětem, který je určen studentům bakalářského stupně studia. Předmět navazuje na bakalářský kurz Veřejné finance, který je pojat obecně. Předmět se zaměřuje na výklad charakteristik veřejných rozpočtů v ČR a vztahů mezi jednotlivými skupinami veřejných rozpočtů a dále na rozpočty územní samosprávy. Ústřední osou výkladu je státní rozpočet ČR. Předmět je jednosemestrální a zakončuje se zkouškou. Rozsah předmětu činí 2 hodiny přednášek, v kombinované formě 6 hodin řízených konzultací. Anotace Předmět Veřejné rozpočty je zaměřen na problematiku veřejných rozpočtů v České republice, a to jak v teoretické rovině, tak i v praktickém uplatnění. Předmět navazuje na předmět Veřejné finance. Obsahem je základní charakteristika finančních vztahů ve veřejném sektoru, kterých se účastní stát a územní samosprávné celky, základní informace z oblasti jednotlivých skupin veřejných rozpočtů, veřejného dluhu, deficitu, příjmové a výdajové strany veřejných rozpočtů, jejich struktura a možnosti ovlivňování. Vedle toho je věnována pozornost rozpočtové kázni ve vazbě na právní úpravu nakládání s rozpočtovými prostředky, kontrole a auditu. Poslední probíranou oblastí je možnost společného financování veřejných statků z veřejných a soukromých zdrojů.
Studijní cíle předmětu Cílem předmětu je seznámit studenty se základními teoretickými i praktickými aspekty veřejných rozpočtů. Poznatky z tohoto předmětu umožní studentům pochopit vazby veřejných rozpočtů v rámci ekonomiky státu, vytvořit si představu o základních finančních vztazích v rozpočtové soustavě, vysvětlit problematiku makroekonomických i mikroekonomických souvislostí v rozpočtové soustavě ČR. Dalším cílem je vysvětlit rozpočtový proces u jednotlivých typů veřejných subjektů, rozebrat rozpočty vybraných odvětví národního hospodářství a jejich vztah k územní samosprávě. Absolventi budou po absolvování kurzu schopni vymezit obsah a vztahy rozpočtů ve veřejné rozpočtové soustavě ČR, objasnit problematiku výdajů a příjmů vybraných druhů subjektů veřejného sektoru, vysvětlit fondové hospodaření v ČR i popsat systém kontroly veřejných rozpočtů. Osnova předmětu 1. Soustava veřejných rozpočtů, její právní úprava a ekonomický význam 2. Veřejný rozpočet, jeho funkce a pojetí 3. Státní rozpočet, rozpočty organizačních složek státu, rozpočtový proces 4. Decentralizace funkcí veřejných financí jako teoretické východisko místních rozpočtů a úloha územní samosprávy při zabezpečování veřejných statků 5. Postavení místních rozpočtů ve veřejné rozpočtové soustavě, finanční vztahy státu a územní samosprávy 6. Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru a jejich vztah k územní samosprávě (školství, zdravotnictví, bezpečnost, sociální zabezpečení) 7. Výdaje a příjmy krajů a obcí, členění výdajů a příjmů 8. Mimorozpočtové fondy, rozpočty příspěvkových organizací a organizačních složek obcí 9. Návratné financování územních rozpočtů
10. Rozpočtový deficit, veřejný dluh 11. Kontrola a audit v oblasti rozpočtového hospodaření 12. Efektivnost hospodaření krajů a obcí, společné financování z veřejných a soukromých zdrojů Průvodce studiem předmětu s harmonogramem Předmět se vyučuje v rámci prezenční formy studia v rozsahu dotace dvě hodiny týdně ve formě přednášek. V kombinované formě studia se bude jednat o tři řízené konzultace po 2 hodinách. Informace o vyučujících Garantem předmětu je Ing. Miroslav Červenka Vyučujícím předmětu v zimním semestru 2016 je Ing. Miroslav Červenka z katedry financí. Kancelář vedoucího katedry veřejné ekonomiky je ve 3. patře v Estonské ulici, č. dv. 323. Asistentkou katedry je paní Lenka Pokorná, č. dv. E 323. Konzultační hodiny vyučujícího jsou uvedeny v IS, jeho e-mailová adresa je 14264@mail.vsfs.cz, konzultace se konají v budově Estonská v Praze v místnosti E 309, v Mostě a Kladně v místnosti pro pedagogy.
Studijní literatura a další studijní materiály Povinná literatura: ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, 208 s. ISBN 978-80-27212-11-0 Doporučená literatura: PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vydání. Praha: ASPI, 2005, 556 s. ISBN 80-7357-052-1 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-614-1 JÍLEK, Milan. Fiskální decentralizace, teorie a empirie. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7357-355-3 SEDMIHRADSKÁ, Lucie. Rozpočtový proces obcí. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN 978-80-7478-967-0. ŠELEŠOVSKÝ, Jan a kol. Fondové financování jako faktor diverzifikace veřejných financí. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2003 Pokyny
Hodnocení a ukončení předmětu Předmět je ukončen zkouškou. Zkouška probíhá formou písemného testu, který se bude skládat z 10 otázek s možnostmi a, b, c. Kromě teoretických znalostí z témat kurzu a základní terminologie, zde bude jeden dotaz týkající se ukazatelů v oblasti veřejných rozpočtů. Úspěšné složení písemného testu předpokládá správné zodpovězení 70 % z 10 otázek. Následuje zodpovězení ústní otázky. Aktuální informace Jméno vyučujícího Ing. Miroslav Červenka Tematický blok 1 Soustava veřejných rozpočtů, její právní úprava a ekonomický význam
Úvod Každá vládní úroveň, každý subjekt veřejného sektoru hospodaří podle svého rozpočtu. Toto hospodaření se historicky vyvíjelo, prioritní bylo vždy opatřit prostředky k financování výdajů státu a tyto prostředky v rámci rozpočtové soustavy přerozdělovat. Na rozpočtovou soustavu je možné se dívat z různých hledisek. Rozpočty různých vládních úrovní mají různý charakter a specifika, která vyplývají z různých potřeb financování ve veřejném sektoru. Nakládání s rozpočtovými prostředky jako veřejnými zdroji upravuje celá řada zákonných i podzákonných právních norem, zejména zákony o rozpočtových pravidlech, určení daní a dále normy upravující oblast přípravy rozpočtů, rozpočtové skladby a kontrole rozpočtového hospodaření. V těchto normách jsou také definovány základní pojmy. Ekonomický význam rozpočtové soustavy spočívá ve finančním zajištění produkce veřejných statků, které musí nebo mají být zajišťovány veřejným sektorem, s čímž souvisí také otázka efektivnosti nakládání s rozpočtovými prostředky. K hlubšímu studiu některých oblastí je doporučeno studium další literatury, včetně doporučené literatury a periodického odborného tisku. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá základní znalosti z oblasti veřejné správy a bakalářského kurzu Veřejné finance, což platí pro celý kurz. Studijní cíle Základním cílem je podat přehled o vývoji, postavení, funkci a ekonomickém významu veřejných rozpočtů na jednotlivých vládních úrovních.
Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: vývoj rozpočtového hospodaření charakteristika a struktura veřejné rozpočtové soustavy veřejný rozpočet jako fond a bilance státní rozpočet rozpočtová soustava ČR rozpočtové zásady rozpočtová pravidla veřejný rozpočet a veřejné statky na jednotlivých vládních úrovních Zapamatujte si vymezení a charakteristiku následujících základních pojmů: veřejný sektor veřejný rozpočet zásada nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti daňové určení rozpočtová skladba dotace rozpočtová kapitola Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jak se vyvíjelo rozpočtové hospodaření? Charakterizujte rozpočtovou soustavu, popište její strukturu ve vazbě na ostatní subjekty v ekonomice Definujte a rozeberte veřejný rozpočet jako fond a jako bilanci Pojednejte o státním rozpočtu Jaké jsou rozpočtové zásady? K čemu slouží rozpočtová skladba a jak je upravena?
Rozeberte státní rozpočet, definujte správce kapitoly státního rozpočtu Studijní literatura a odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kap. 1-7 Tematický blok 2 Veřejný rozpočet, jeho funkce a pojetí Úvod V rámci veřejných rozpočtů se nakládá s financemi získanými od daňových poplatníků, tedy z pohledu subjektů veřejné správy s cizími zdroji. Tomu odpovídá také poměrně velké omezení nakládání s nimi, což je zakotveno v řadě zákonů i podzákonných norem. Základní pravidla jsou stanovena v zákonech o rozpočtových pravidlech a dále v podzákonných normách upravujících termíny a zásady vypořádání vztahů se státním rozpočtem a rozpočtovou skladbu. Na rozpočet lze nahlížet z hlediska fondového, účetního nebo manažerského. Veřejný rozpočet plní zejména funkci alokační a redistribuční, na vyšších vládních úrovních i funkci stabilizační. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti z bakalářského kurzu Veřejné finance.
Studijní cíle Cílem tohoto bloku je seznámit studenty s pojetím veřejného rozpočtu na jednotlivých vládních úrovních. Dále je cílem seznámit je s rozpočtovými funkcemi, včetně vazeb na ekonomiku jednotlivých vládních úrovní. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Veřejný rozpočet jako ekonomická kategorie Tři základní pojetí veřejného rozpočtu Funkce veřejného rozpočtu Právní úprava veřejných rozpočtů v ČR Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: Peněžní fond Bilance Běžný rozpočet Kapitálový rozpočet Finanční plán Rozpočtová pravidla Zákon o státním rozpočtu Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Charakterizujte veřejný rozpočet z různých pohledů Objasněte základní vztahy ve veřejném rozpočtu jako bilanci Charakterizujte základní rozpočtová pravidla
Co je to rozpočtové určení daní? Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kap. 3, 5 Tematický blok 3 Státní rozpočet, rozpočty organizačních složek státu, rozpočtový proces Úvod Třetí tematický blok je věnován státnímu rozpočtu, jeho členění a rozpočtovým vztahům k ostatním subjektům v rozpočtové soustavě. Jsou rozebrány příjmy a výdaje státního rozpočtu a jejich členění. Těžiště příjmů leží v daňové oblasti, hlavní výdaje směřují do jednotlivých organizačních složek státu a k subjektům územní samosprávy. Rozpočtový proces zahrnuje celou řadu činností předcházející přípravě rozpočtu, zahrnující jeho vlastní přípravu i činnosti po skončení rozpočtového roku. Rozpočtový proces má tedy řadu fází, vlastní příprava veřejného rozpočtu může být realizována různými postupy. Kvalita přípravy rozpočtu závisí na řadě faktorů, které ovlivňují ekonomiku veřejného subjektu. Svá specifika má rozpočtování příjmů i rozpočtování výdajů. Při sestavení veřejných rozpočtů jsou důležité také některé lhůty, které se odvíjejí od lhůt platných pro sestavení a schválení státního rozpočtu. Rozpočtový proces se dá graficky znázornit jako vývojový diagram. Po schválení rozpočtu se jeho úpravy provádějí pomocí rozpočtových opatření. Po uplynutí rozpočtového roku je sestavován závěrečný účet. Vstupní znalosti a dovednosti
Výklad přepokládá znalost problematiky veřejných rozpočtů z předchozího výkladu. Studijní cíle Cílem je objasnit problematiku státního rozpočtu, příjmů a výdajů státního rozpočtu a základních rozpočtových vztahů vůči ostatním subjektům ve veřejné rozpočtové soustavě. Dalším cílem je naučit studenty rozpočtový proces, jeho fáze, specifika, objasnit požadavky na kvalitu s ohledem na východiska při sestavování rozpočtu. Studenti budou také seznámeni s hlavními metodami rozpočtování. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: Státní rozpočet jako hlavní peněžní fond státu Příjmy a výdaje státního rozpočtu Plnění příjmů státního rozpočtu Finanční vztahy státního rozpočtu vůči ostatním subjektům veřejné rozpočtové soustavy Východiska při sestavování státního rozpočtu Fáze rozpočtového procesu Sestavení státního závěrečného účtu Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: Státní rozpočet Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu dotace brutto princip netto princip rozpočtové fáze metody rozpočtování
kapitola státního rozpočtu rozpočtové opatření státní závěrečný účet Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jak dlouho trvá rozpočtový proces v ČR? Popište jednotlivé fáze rozpočtového procesu, znázorněte rozpočtový proces pomocí vývojového diagramu Jaké faktory působí na jednotlivých vládních úrovních na kvalitu veřejného rozpočtu? Jakými způsoby lze měnit veřejný (státní) rozpočet po schválení? Vysvětlete problematiku státního závěrečného účtu. Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kap. 9, 10 Tematický blok 4 Decentralizace funkcí veřejných financí jako teoretické východisko místních rozpočtů a úloha územní samosprávy při zabezpečování veřejných statků Úvod
Fiskální decentralizace je založena na částečné decentralizaci veřejných příjmů, včetně daňových. V tomto tematickém bloku se studenti seznámí s problematikou decentralizace některých funkcí veřejných financí, což je teoretické východisko rozpočtů územní samosprávy. Stěžejní teorií je teorie fiskálního federalismu, která bude, s využití znalostí z kurzu Veřejné finance, aplikována na konkrétní příklady obcí a krajů. Budou rozebrány možnosti decentralizace alokační funkce veřejných financí a její dopad do financování veřejných statků územními samosprávnými celky v základních oblastech (školství, zdravotnictví, sociální služby, doprava, veřejné komunikace, odpadové hospodářství). S tématem souvisí možnosti decentralizace redistribuční funkce a stabilizační funkce s poukázáním na vztah k rozvoji zejména regionů. Bude rozebrán smíšený model fiskálního federalismu v ČR s jeho decentralizačními prvky, který je předpokladem decentralizace kompetencí ve veřejném sektoru. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Cílem tohoto bloku je seznámit studenty s pojetím fiskálního federalismu jako teoretického východiska pro financování územní samosprávy. Tento teoretický problém bude aplikován na podmínky obce, včetně názorného ukázání optimálního přiřazení příjmů a výdajů rozpočtům jednotlivých vládních úrovní u typických veřejných statků. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: decentralizace pravomocí fiskální decentralizace decentralizované financování vybraných veřejných statků stabilizační funkce regionů (krajů)
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: fiskální federalismus decentralizace funkcí veřejných financí analýza prospěchu modely fiskálního federalismu Oatesův teorém decentralizace decentralizace kompetencí míra soběstačnosti sdílené daně Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké přednosti a úskalí mají vertikální a horizontální model fiskálního federalismu z pohledu územní samosprávy? Jak si představujete optimální míru finanční soběstačnosti územního samosprávného celku? Jaké změny v uplatňovaném modelu fiskálního federalismu v ČR očekáváte a proč? Jak byste hodnotili nedávné reformy veřejné správy v ČR s ohledem na teorii fiskálního federalismu? Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kap. 8 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 4.
Tematický blok 5 Postavení místních rozpočtů ve veřejné rozpočtové soustavě, finanční vztahy státu a územní samosprávy Úvod Finanční systém jednotlivých článků územní samosprávy tvoří územní rozpočet a mimorozpočtové fondy. Tento finanční systém je nedílnou součástí celkového finančního systému státu a je tak součástí veřejné rozpočtové soustavy. V tomto bloku studia se studenti seznámí se začleněním rozpočtů obcí a krajů do rozpočtové soustavy ČR, která bude také znovu z tohoto pohledu vysvětlena. Budou rozebrány rozpočty z různých hledisek (účetní, fondové apod.), dále budou vysvětleny funkce územního rozpočtu obecně a význam rozpočtů územních samosprávných celků z jednotlivých hledisek. Samostatnou částí je objasnění rozpočtových vztahů státu a územních samosprávných celků. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti pojetí veřejného rozpočtu a státního rozpočtu. Studijní cíle Cílem tohoto studijního bloku je podrobněji se seznámit se začleněním rozpočtů územních samosprávných celků do rozpočtové soustavy ČR. Zároveň je cílem, aby studenti získali teoretické znalosti o územním rozpočtu obecně a v návaznosti na to dovedli vysvětlit význam rozpočtů konkrétních obcí a krajů.
Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: finanční systém na úrovni územní samosprávy principy finančního systému územní rozpočet jako součást rozpočtové soustavy rozpočet obce jako veřejný rozpočet vztah státního rozpočtu a územních rozpočtů Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: veřejný rozpočet bilance přebytek schodek mimorozpočtové fondy dobrovolný svazek obcí návratná a nenávratná finanční výpomoc Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Popište začlenění rozpočtů obcí a krajů do rozpočtové soustavy ČR Z jakých hledisek se můžeme dívat na veřejný rozpočet? Vysvětlete problematiku rozpočtového přebytku a rozpočtového schodku Pojednejte o rozpočtovém určení daní ve vztahu k rozpočtu obce Studijní literatura, odkazy
ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 11. Doporučená literatura: PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 5. Tematický blok 6 Rozpočty vybraných odvětví veřejného sektoru: zdravotnictví, školství, bezpečnost, sociální zabezpečení Úvod Odvětví veřejného sektoru zdravotnictví, školství, bezpečnosti a sociálního zabezpečení představují z hlediska významu jedny ze základních oblastí, v nichž jsou zajišťovány veřejné statky pro všechno obyvatelstvo. Ve zdravotnictví stoupá růst nákladů, který je způsoben zhoršujícím se životním prostředím, stárnutím obyvatel, ale i v důsledku modernějších a tím i dražších léčebných postupů. Kromě veřejných rozpočtů, kdy ze státního rozpočtu jdou na financování zdravotnictví poměrně nevelké prostředky, se na financování zdravotnictví podílejí mimorozpočtové fondy a v poslední době také ve větší míře soukromé zdroje. Hlavním subjektem financování je Všeobecná zdravotní pojišťovna. Stát se podílí zejména na financování zdravotnického výzkumu, hygienické služby a částečně zdravotnického školství. Školství je dalším odvětvím, kde jsou zajišťovány veřejné statky, z nichž část má charakter tzv. poručnického statku. Na financování školství se podílejí všechny vládní úrovně základní školy jsou financovány obcemi, střední školství získává prostředky z krajských rozpočtů a veřejné vysoké školy jsou napojeny na kapitolu státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Vedle toho v ČR existuje velký počet soukromých škol všech stupňů, kde převažuje soukromé financování.
Z hlediska financování bezpečnosti je důležitým faktorem existence jednak centralizované Policie ČR a jednak decentralizované obecní policie. Ministerstvo vnitra zabezpečuje financování Policie ČR ze státního rozpočtu cestou Policejního prezidia. Součástí rozpočtu je i policejní školství. Základní útvary Policie ČR mají povahu tzv. zálohové jednotky, kterým se z rozpočtu poskytuje záloha na financování jejich činnosti. I v rámci Policie ČR působí orgán sociálního zabezpečení pro policisty. Vedle této tzv. státní policie působí na územní úrovni ještě obecní (městská) policie, která je jako organizační složka napojena na rozpočet obce. V jejích vlastních příjmech dominují příjmy z vybraných pokut. Financování sociálního zabezpečení má zajistit zlepšení životních podmínek obyvatel v ekonomicky nepříznivých situacích. Cíle jsou formulovány v sociální politice státu. V oblasti sociálního zabezpečení se začaly prosazovat prvky sociálního pojištění, byť zatím převládá systém provázaný se státním rozpočtem. Systém sociálního zabezpečení zahrnuje soustavu dávek, které jsou dnes převážně vypláceny úřady práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení. Požadavky na finanční prostředky jsou determinovány demografickým vývojem, pracovní neschopností a nezaměstnaností. Příjmy jsou tvořeny tzv. pojistným, které má však ekonomicky charakter daně. Vedle peněžních dávek sem patří i oblast sociální péče, která je financována především z krajských rozpočtů. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti veřejných rozpočtů z teoretického hlediska na základě předchozího výkladu. Studijní cíle Cílem tohoto bloku je vysvětlit napojení různých subjektů ve vybraných odvětvích na rozpočty různých vládních úrovní. Dalším cílem je objasnit formy a specifika financování odvětví zdravotnictví, školství, bezpečnosti a sociálního zabezpečení a poukázat na faktory, které mají největší vliv na jejich příjmy a výdaje. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
zdravotnictví a školství jako odvětví veřejného sektoru faktory působící na růst výdajů ve zdravotnictví Všeobecná zdravotní pojišťovna školská soustava v ČR veřejné střední školy veřejné a státní vysoké školy financování obecní policie podpora v nezaměstnanosti rekvalifikace ústavní péče Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: zdravotní péče zdravotní pojištění soukromé zdravotní pojištění kapitační platba bodový systém školská soustava veřejné školství soukromá škola obecní policie ústav sociálních služeb Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké jsou hlavní zdroje financování zdravotnictví v ČR?
Co to je veřejné zdravotní pojištění? Jaký máte názor na soukromé zdravotní pojištění? Popište školskou soustavu v ČR Jaká je úloha územní samosprávy ve financování školství? Jaký je rozdíl mezi veřejnou, státní a soukromou vysokou školou? Jak je financována obecní policie Které služby sociální péče znáte? Pojednejte o úloze a financování úřadů práce Jaké je postavení a financování ČSSZ? Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 15. ČERVENKA, Miroslav. Některé problémy vlivu veřejné volby ve zdravotnictví. Příspěvek na mezinárodní konferenci Teoretické a praktické aspekty veřejných financí, VŠE Praha, 13.-14.4.2012, publikováno ve sborníku příspěvků. ISBN 978-80-245-1764-3 Tematický blok 7 Výdaje a příjmy krajů a obcí, členění výdajů a příjmů
Úvod Dalším tématem je problematika výdajů a příjmů územních samosprávných celků. Východiskem je skutečnost, že jednotlivé stupně územní samosprávy se podílejí na zabezpečování a financování stále většího spektra veřejných statků pro obyvatelstvo. Výdaje územní samosprávy se člení podle tzv. rozpočtové skladby a z dalších hledisek (plánovatelnost, pravidelnost, podle funkce veřejných financí). Základní členění je rozdělení na výdaje běžné a výdaje kapitálové. V běžných výdajích mají důležité místo neinvestiční transfery, a to vůči obyvatelstvu, příspěvkovým organizacím, podnikatelským subjektům a jiným rozpočtům. V kapitálových výdajích jsou nejdůležitější investiční výdaje, nákup majetkových podílů a kapitálové transfery. Z hlediska členění výdajů územní samosprávy podle funkcí veřejných financí mají hlavní význam alokační výdaje. Dále se budeme zabývat výdaji na ekonomickou infrastrukturu a sociální infrastrukturu. Podrobně budou rozebrány zejména výdaje na zabezpečení čistých veřejných statků krytých výnosem svěřených a sdílených daní. Bude rozebráno i plánování výdajů v podmínkách obce a faktory, které na tyto výdaje mají největší vliv. Poslední probíranou oblastí bude efektivnost výdajů místních rozpočtů, včetně rozebrání jejích předpokladů. Obdobně se člení příjmy územních rozpočtů s tím, že velkou roli hrají přijaté dotace. Zvláštní skupinou příjmů jsou správní a místní poplatky. Pozornost bude věnována plánování příjmů na úrovni obce. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti veřejných rozpočtů z teoretického hlediska, včetně státního rozpočtu na základě předchozího výkladu. Studijní cíle Cílem tohoto bloku je seznámit studeny v návaznosti na znalosti z mikroekonomie, makroekonomie a z kurzu Veřejné finance s problematikou výdajů a příjmů územních samosprávných celků. Studenti budou po absolvování schopni charakterizovat příjmy a výdaje územního samosprávného celku, objasnit jejich specifika, členění, efektivnost výdajů a budou znát metody správného plánování příjmů na úrovni obce. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům:
členění veřejných výdajů územní samosprávy vývoj veřejných výdajů charakter investičních výdajů struktura a vývoj běžných výdajů infrastrukturní výdaje členění příjmů na úrovni kraje a obce odhad příjmů na základě různých informačních zdrojů zásady pro stanovování místních poplatků Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: veřejné výdaje běžné výdaje kapitálové výdaje transfery alokační výdaje běžné příjmy kapitálové příjmy daňové příjmy obce správní a místní poplatky sdružování finančních prostředků efektivnost veřejný zájem Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Podle jakých hledisek se člení výdaje územních samosprávných celků? Co patří do běžných výdajů obce? Jaké jsou hlavní kapitálové výdaje kraje?
Objasněte daňové příjmy obce. Objasněte problematiku transferů příspěvkovým organizacím zřizovaným obcí nebo krajem. K čemu slouží sdružování finančních prostředků mezi obcemi? Jaké má obec daňové povinnosti? Co rozumíte efektivností veřejného sektoru v podmínkách obce? Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 11. PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 9. Tematický blok 8 Mimorozpočtové fondy, rozpočty příspěvkových organizací a organizačních složek obcí Úvod Součástí veřejné rozpočtové soustavy vedle státního rozpočtu a rozpočtů územních samosprávných celků existují na různých úrovních ještě mimorozpočtové fondy. Státní fondy jsou zřizovány zákonem pro zajištění zvlášť stanovených úkolů, jejich finance představují dílčí veřejný rozpočet, který disponuje vlastními příjmy a účelově vázanými výdaji. Municipální fondy jsou zřizovány rozhodnutím zastupitelstva. Vedle těchto fondů můžeme hovořit ještě o fondu zdravotního pojištění, důchodových fondech a fondech EU, které jsou však předmětem jiných kurzů.
Fondy se klasifikují podle různých hledisek, člení se zejména z pohledu státního rozpočtu na státní fondy, fondy podpory podnikání, privatizační fondy a svěřenecké fondy. Nejdůležitějšími státními fondy jsou Státní fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury, dále byl v minulosti významný Státní fond kultury. Specifické postavení ve státním rozpočtu má Národní fond. Vedle kapitol státního rozpočtu a částí územních rozpočtů jsou na veřejné rozpočty napojeny i další organizační složky státu, krajů a obcí a rozpočty příspěvkových organizací. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad problematiky předpokládá znalosti teorie veřejných rozpočtů z předchozího výkladu. Studijní cíle Cílem tohoto studijního bloku je podrobněji studenty seznámit se základními problémy fondového hospodaření v ČR a rozebrat některé státní fondy, dále objasnit napojení organizačních složek státu, krajů a obcí na veřejný rozpočet a vysvětlit problematiku rozpočtových vztahů u příspěvkových organizací. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: důvody vzniku mimorozpočtových fondů členění mimorozpočtových fondů na centrální úrovni specifika státních fondů Státní fond životního prostředí Státní fond rozvoje bydlení Státní fond dopravní infrastruktury postavení příspěvkových organizací brutto a netto vztah k rozpočtu zřizovatele
Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: státní fond privatizační fondy Národní fond podpora podnikání příspěvková organizace organizační složka státu a obce Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Definujte mimorozpočtové fondy Jakou znáte základní klasifikaci fondů na centrální úrovni? Uveďte hlavní příjmy státních fondů Jaká jsou omezení fondů na výdajové straně jejich rozpočtu? Pojednejte o Státním fondu životního prostředí Vysvětlete úkoly Státního fondu rozvoje bydlení Popište fungování Státního fondu dopravní infrastruktury Co si představujete pod pojmem Národní fond? Jaké jsou možnosti podpory podnikání prostřednictvím státních fondů? Objasněte postavení a financování organizační složky obce Vysvětlete rozpočet příspěvkové organizace a jeho vztah k rozpočtu zřizovatele
Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 13, 14. Tematický blok 9 Návratné financování územních rozpočtů Úvod Tematický blok se zaměřuje na oblast návratných příjmů rozpočtů územních samosprávných celků. V případě obcí a krajů přichází v úvahu úvěr, příjmy z emise obligací a návratné finanční výpomoci. U návratných zdrojů je však v rozpočtu na výdajové straně počítat do budoucna s úrokovým zatížením, které snižuje disponibilní zdroje a tedy budoucí výdaje územního samosprávného celku. U komunálních obligací vedle toho existuje riziko, že nebudou umístěny na trhu. Hlavním návratným zdrojem je stále bankovní úvěr, a to především krátkodobý překlenovací nebo dlouhodobý investiční. Další možností financování investiční potřeby obcí a krajů je finanční leasing. V této souvislosti je důležitá oblast zajištění, kde přichází často v úvahu zástava majetku obce nebo kraje. Přestože stát za závazky obcí a krajů neručí, zadlužení obcí představuje významnou část veřejného dluhu, který má dopady na státní rozpočet a veřejné finance jako celek, proto je míra zadlužení územní samosprávy regulována, a to především u závazků se splatností delší než jeden rok. Vedle toho je sledována i dynamika zadlužení. Analýza dluhové služby je využívána i při poskytování prostředků ze strukturálních fondů EU. Vstupní znalosti a dovednosti
Výklad přepokládá znalosti v rozsahu bakalářského kurzu Veřejné finance. Studijní cíle Hlavním cílem této části předmětu je vysvětlit problematiku návratných příjmů územních rozpočtů. Budou rozebrány druhy návratných příjmů, regulace zadlužení územní samosprávy. Vedlejším cílem je naučit studenty uvažovat o účelu jednotlivých finančních produktů z pohledu obce. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: druhy návratných příjmů druhy bankovních úvěrů úrokové zatížení obce důvody regulace zadlužení územní samosprávy analýza dluhové služby Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: bankovní úvěr komunální obligace návratná finanční výpomoc leasing úrok zajištění závazků zadlužení Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jaké jsou návratné finanční zdroje územní samosprávy? Jaké jsou přínosy a rizika přijetí bankovního úvěru obcí? Pojednejte o možnostech zajištění při úvěrování obce Vysvětlete komunální obligace Jaké jsou důvody regulace zadlužení obcí? Jaká je podstata leasingu? Zanalyzujte současné problémy zadlužení obcí a krajů v kontextu aktuálních problémů veřejných financí ČR Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 18. PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 8. Tematický blok 10 Rozpočtový deficit, veřejný dluh Úvod Stav nerovnováhy ve veřejném rozpočtu, kdy příjmy jsou v běžném roce menší než výdaje, nazýváme rozpočtovým deficitem nebo schodkem. V průběhu rozpočtového roku sice k těmto situacím také dochází, avšak pro posouzení salda je důležitý stav salda na konci roku, který je pak shrnut v závěrečném účtu. Rozpočtový deficit není problémem v krátkodobém období, ale problémem se stává při delším přetrvávání, kdy vede k růstu veřejného dluhu. Závažnost rozpočtového deficitu také závisí na dynamice příjmů a výdajů, vývoji úroků,
případně na tom, zda je deficit vyvolán politikou vlády nebo se jedná o cyklický deficit. Veřejný dluh zahrnujme souhrn závazků státu, územní samosprávy, mimorozpočtových fondů, veřejných podniků a veřejnoprávních institucí ve formě dluhopisů a úvěrů. Velikost veřejného dluhu ČR není v porovnání s ostatními státy EU příliš vysoká, vážná je však dynamika růstu veřejného dluhu. Část veřejného dluhu ČR byla převzata po rozdělení bývalé federace, což je ve světě dosti ojedinělý případ. Regulace veřejného dluhu souvisí i s plněním Maastrichtských kritérií s ohledem na případné přijetí eura. Na úrovni územních rozpočtů je situace obdobná s tím, že ze zákona existují určitá omezení pro vznik deficitu a jsou specifické i možnosti řešení deficitu. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad přepokládá znalosti bakalářského kurzu Veřejné finance a Makroekonomie. Studijní cíle V tomto bloku bude posluchačům objasněna oblast rozpočtových deficitů, zejména státního rozpočtu ČR, a jejich vývoj a dále problematika českého veřejného dluhu. Rozebráno bude i souhrnné zadlužení územní samosprávy a jeho vývoj v posledních letech. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: deficit státního rozpočtu příčiny rozpočtového deficitu ČR veřejný dluh dynamika příjmů a výdajů veřejných rozpočtů státní dluhopisy a krátkodobé pokladniční poukázky, komunální dluhopisy Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: deficit
veřejný dluh deficit územního rozpočtu dynamika dluhu dluhopis Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Vysvětlete problematiku deficitu státního rozpočtu ČR v posledních letech Jaká je dynamika příjmů a výdajů veřejných rozpočtů v ČR? Jaká je aktuální situace v zadlužení územní samosprávy v ČR? Jaké jsou hlavní příčiny růstu veřejného dluhu ČR? Porovnejte veřejný dluh ČR v rámci EU Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 12. Tematický blok 11 Kontrola a audit v oblasti rozpočtového hospodaření
Úvod Tematický celek se věnuje problematice kontroly a auditu nakládání s rozpočtovými prostředky, se zaměřením na hospodaření krajů a obcí. Kontrolu hospodaření provádějí Ministerstvo financí ČR, územní finanční orgány, správci kapitol státního rozpočtu a krajské úřady, případně Nejvyšší kontrolní úřad. Cílem finanční kontroly je prověřování dodržování právních předpisů při nakládání s veřejnými prostředky a zajištění jejich ochrany. Předmětem jsou veškeré pohyby veřejných prostředků realizované orgány veřejné správy a poskytované finanční podpory soukromým subjektům. Kontrola zahrnuje veřejnoprávní kontrolu, finanční kontrolu podle mezinárodních smluv, vnitřní kontrolní systém a interní audit. Vedle toho existuje ještě externí audit prováděný externími soukromými auditory v souladu s auditorskými zásadami vydanými Komorou auditorů ČR. Audit probíhá na výběrovém vzorku podle zásady významnosti a měl by dát přiměřené záruky, že účetnictví správců veřejných rozpočtů podává pravdivý a věrný obraz o majetkové situaci a že je zpracováno v souladu s příslušnými předpisy. Vstupní znalosti a dovednosti Výklad předpokládá znalosti problematiky veřejných rozpočtů z předchozího výkladu. Studijní cíle Cílem tohoto tématu je objasnit výkon kontroly a auditu ve veřejnoprávních subjektech, zejména územních samosprávných celků, při nakládání s rozpočtovými zdroji. Dalším cílem je objasnit rozdíl mezi kontrolou a auditem, vysvětlit vnitřní kontrolní systém a objasnit úlohu externího auditu. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: cíle finanční kontroly oblasti kontroly při nakládání s rozpočtovými prostředky úloha krajského úřadu při kontrole hospodaření obcí postavení a úkoly NKÚ
vnitřní kontrola interní audit externí audit Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: finanční kontrola vnitřní kontrolní systém audit zásada významnosti veřejná podpora Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky: Jak je v ČR nastaven systém kontroly nakládání s rozpočtovými prostředky? Popište úlohu krajského úřadu v oblasti hospodaření obcí Jaké je postavení a úkoly Nejvyššího kontrolního úřadu? Definujte vnitřní kontrolní systém subjektu veřejné správy Jaké jsou úkoly finančního výboru obce? Podle jakých zásad probíhá externí audit a jaké jsou jeho výstupy? Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Soustava veřejných rozpočtů. Praha: Leges, 2009, kapitola 17.
Tematický blok 12 Efektivnost hospodaření krajů a obcí, společné financování z veřejných a soukromých zdrojů Úvod Základním parametrem v oblasti efektivnosti veřejných rozpočtů je volba správných cílů a organizování zúčastněných subjektů a jejich zaměstnanců pro dosažení cílů v oblasti zajištění veřejných statků. Problémem je, že ve veřejném sektoru zpravidla nemůžeme výstupy hodnotit pomocí zisku jako v podnikové sféře. Účelem je soustředit dostatečný objem příjmů na financování plánovaných výdajů a z dlouhodobého hlediska vybilancovat příjmy a výdaje za účelem dosažení vyrovnanosti rozpočtu. Efektivnost v užším smyslu se zpravidla posuzuje jako výsledek vztahu mezi vstupy a výstupy, s ohledem na zajišťované veřejné statky se v teorii místních financí zdůrazňuje pojetí paretovské efektivnosti alokace veřejných výdajů. Ta vyžaduje, aby počet jedinců ochotných vzdát se určitého objemu soukromých statků rovnal počtu jedinců, který musí tyto soukromé statky oželet, aby mohly být (z jejich daní) financována produkce veřejných statků. Paretovské pojetí efektivnosti vychází z předpokladu hospodárnosti, individuálního užitku a skutečnosti, že kolektivní užitek je individualistický. K tomu přistupuje i otázka účelnosti, což souvisí s definováním tzv. veřejného zájmu. K měření efektivnosti slouží různé metody např. komparativní metody, standardy, normativy nebo limity. Forem participace veřejného a soukromého sektoru je celá řada. Ke spolupráci dochází na základě podrobně formulovaných smluv, kde je zejména stanoven druh, množství a kvalita zajišťovaného veřejného statku, cena a platební podmínky a odpovědnosti. Možností je celá řada od smluvního provozu existujícího municipálního podniku, přes dlouhodobý pronájem municipálního majetku (nebo i podniku) soukromé firmě, založení společného podniku až po modely PPP. Vstupní znalosti a dovednosti
Výklad předpokládá znalosti v rozsahu bakalářského Mikroekonomie a znalosti veřejných rozpočtů z předchozího výkladu. Studijní cíle Cílem posledního bloku kurzu je v návaznosti na probraná témata vysvětlení efektivnosti v oblasti veřejných rozpočtů, ve vazbě na veřejnou volbu a specifika veřejné správy. V návaznosti na to bude objasněna problematika spolupráce veřejných subjektů se soukromým sektorem, zejména veřejné zakázky a modely PPP. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: problematika efektivnosti veřejných výdajů veřejný zájem, hospodárnost a účelnost u lokálních veřejných statků metody měření efektivnosti veřejných výdajů modely partnerství veřejného a soukromého sektoru koncesní smlouva Zapamatujte si vymezení následujících základních pojmů: efektivnost paretovská efektivnost hospodárnost účelnost standard a normativ koncesní smlouva PPP Po prostudování uvedené doporučené literatury byste měli dobře vysvětlit výše uvedené základní pojmy a být schopni zodpovědět tyto otázky:
Jaké jsou hlavní rozdíly v efektivnosti veřejného a soukromého sektoru? Co rozumíte efektivností veřejného sektoru v širším a užším pojetí? Charakterizujte metody objektivizace potřeb v lokálním a regionálním veřejném sektoru Jakým způsobem byste zvýšili alokační efektivnost výdajů územních rozpočtů? Pojednejte o SWOT analýze Co je podstatou finančního řízení? Co je to PPP a jaké základní modely znáte? Studijní literatura, odkazy ČERVENKA, Miroslav. Veřejné rozpočty. Praha: Leges, 2009, kapitola 18. ČERVENKA, Miroslav. Vliv teorie veřejné volby na výkon manažerských funkcí ve veřejné správě. Bezpečnostní teorie a praxe č. 4/2011. ISSN 1801-8211 PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, kapitola 9.4., 5.5. a 3.3. www.pppcentrum.cz Závěrečný blok Informace o závěrečném testu/formě a obsahu zkoušky Pro obě formy studia je předmět zakončen písemným zkouškovým testem a ústní zkouškou.