CAD pro Techniku prostředí

CAD pro Techniku prostředí 1. Dokumentace v projektech ústředního vytápění 1.1. Rozsah dokumentace v projektu pro stavební řízení 1.1.1. Výkresová část Obsahuje: a/ půdorysy jednotlivých podlaží se schematickým zakreslením otopných těles (u ostatních spotřebičů se označí jejich druh a typ), expanzních nádob, horizontálně vedeného potrubí s označením svislých potrubí; ve výkresu přízemí se označí světové strany a oblastní venkovní výpočtová teplota; b/ výkresy kotelny, strojovny se zakresleným strojním zařízením, s legendou a vyznačením zásadních stavebních úprav (prohloubení, základní rozměry, komíny), demontážních a servisních prostor pro strojní vybavení, transportní otvory a pod; c/ funkční schéma, rozvinuté schéma a schéma zapojení kotelny a strojovny s udáním parametrů, s uvedením bezpečnostní výstroje a dalších údajů potřebných pro zpracování projektu stavby; d/ výkresovou dokumentaci případných venkovních rozvodů; e/ v případě potřeby diagram teplotní, tlakový a denní diagram zatížení. 1.1.2. Textová část (technická zpráva) Technická zpráva obsahuje: a/ údaje potřebné k výpočtu tepelných ztrát a ostatních spotřeb tepla (technologie, vzduchotechnika aj.), výsledky výpočtu tepelných ztrát, volbu a zdůvodnění otopné soustavy, volbu systému regulace, volbu zdrojů tepla, strojního a zabezpečovacího zařízení, parametry zdrojů, volbu druhu otopných těles, celkový popis navržených zařízení, nároky na druh a potřebu tepla, paliva, elektřiny a vody; b/ popis způsobu obsluhy, řízení a ovládání; c/ předběžný soupis základního zařízení; d/ pokud je projekt ústředního vytápění zpracován samostatně bez souvisejících profesí, musí obsahovat soupis požadavků na jiné profese (regulace a měření, elektro, stavební nároky apod.) v rozsahu potřebném pro komplexní zpracování projektu pro stavební řízení; e/ stručnou zprávu o zabezpečení protipožární ochrany, plnění hygienických, zdravotních a bezpečnostních požadavků a předpisů. 1.2. Dokumentace v projektu pro určení konečného provedení stavby ústředního vytápění: Rozsah této dokumentace závisí na smluvní dohodě mezi objednatelem a zhotovitelem. U běžných prvků zařízení i způsobů instalace je vhodné uvádět ve smlouvě odkazy na platné technické normy (i nezávazné). U atypických součástí dodávky je nutné zdůraznit, že jejich dodavatel dodá i tzv. prohlášení o shodě ve smyslu zákona č. 22 / 1997 Sb. 1.2.1. Výkresová část Obsahuje zpravidla : a/ půdorysy jednotlivých podlaží s označením místností podle ČSN 06 0210 s uvedením vnitřních teplot a se zakreslením: 1 ) otopných těles včetně připojovacích rozměrů armatur u těles; 2) spotřebičů s uvedením jejich druhů a typů a u ohřívačů i s uvedením tepelných výkonů; 3) svislých potrubí a jejich označením; 4) horizontálních potrubí, s podrobnými rozměry potrubí, s vyznačením sklonů, odvětrání a vypouštění, s rozmístěním a druhem závěsů a kompenzátorů s uvedením jejich rozměrů a předpětí; b) rozvinuté schéma - schéma zapojení otopných těles a spotřebičů se shodným označením jako v půdorysech s uvedením druhu a rozměru armatur, návrhu seřízení hydraulického režimu, se zakreslením odvětrání a vypouštění; 1

c) potřebné řezy se zakresleným výškovým uspořádáním potrubí a veškerého zařízení s ním souvisejícího; d) výkresy kotelny, strojoven a úpraven parametrů v měřítku nejméně 1:50; jednotlivé části strojního zařízení jsou očíslovány a přesně popsány v legendě; e) schéma, které obsahuje zapojení kotelny a strojovny s veškerými rozměry potrubí a armatur, s legendou, s příslušným popisem hlavních částí strojního zařízení, (typ, výkon, parametry atd.), s uvedením : 1 ) technických dat zařízení, zejména výkonů a jmenovitých tlaků zařízení; 2) předepsané jakosti materiálu potrubí, armatur, s uvedením přenášených výkonů; 3) u potrubních větví na rozdělovačích, rozdílu tlaků u vodních soustav nebo tlaku páry; f) výkresovou dokumentaci případných venkovních rozvodů; g) zvláštní požadavky na provedení montáže, pokud budou vyžadovány např. montážní otvory, rozšíření přístupových cest, zesílení nosných konstrukcí apod. Pokud je projekt ústředního vytápění zpracován samostatně bez souvisejících profesí, musí obsahovat soupis požadavků na jiné profese ( regulace a měření, elektro, stavební nároky apod. ) v rozsahu potřebném pro komplexní zpracování projektu. Součástí projektu nejsou dílenské konstrukční výkresy a technologické nebo montážní předpisy a provozní řády, které zpracovává výrobce nebo dodavatel jako součást dodávky a montáže. Pro montáž regulačních a měřících zařízení, elektrických rozvodů, zdravotních instalací, větrání a jiných zařízení, které jsou samostatnou dodávkou specializovaného podniku je nutno vypracovat samostatné projekty. 1.2.2. Textová část Obsahuje : a/ technickou zprávu ve stejné skladbě jako v projektu ke stavebnímu řízení, s uvedením konečných údajů a se zdůvodněním případných odchylek proti původnímu řešení; b/ výpis zařízení obsahující podrobnou specifikaci všech strojů, zařízení a prvků s uvedením případných nároků na zvláštnosti montáže : 1 ) kovových konstrukcí, které jsou součástí technologického zařízení (např. otopných těles); 2) potrubí a armatur; 3) provozních hmot a první náplně potřebné k uvedení do provozu; 4) prvků místního měření; 5) regulace a měření, řízení a automatizace (pokud nejsou součástí samostatného projektu); 6) izolací, které se uvádějí podrobně podle jednotlivých zařízení s uvedením druhu a výměr izolací; 7) nátěrů v členění podle druhu a s údajem výměr; 8) nároků na lešení; 9) seznam poruchových náhradních dílů potřebných k zabezpečení dvouletého provozu (pokud není součástí dodavatelské dokumentace) 2. Společné zásady pro kreslení výkresů vytápění Pro kreslení půdorysů se v oboru vytápění upřednostňuje měřítko 1:50 event. 1 :100. Pro rozvinutá schémata se většinou používá také měřítko 1:50. Pro kotelny, úpravny parametrů, řezy a pod. pak měřítko 1 :25 a 1 :20. Rovněž pro detaily se používá měřítka 1:25, 1:20 a 1:10 či 1 :5. Druhy a tloušťky čar pro kreslení výkresů ústředního vytápění se vybírají z podskupin v ČSN Ol 3 1 14 či lze použít tab.l. Části zařízení se na výkresech označují písmenem či číslicí. Stejná zařízení, popř. stejné části téhož zařízení by měly mít na témž výkrese shodné písmeno či číslo (např. pro kotel K). Písmeno či číslo se specifikuje v legendě. Popis musí být čitelný i po případném zmenšení při reprodukci. Popisy se umísťují rovnoběžně s dolním okrajem výkresu. Pokud nelze toto umístění dodržet, orientují se popisy tak, aby je bylo možno číst při pohledu od dolního nebo od pravého okraje výkresu. Pokud se použijí odkazy-pak pro označení na odkazových čarách lze použít arabské číslice (krom samotné číslice 0) písmena velké latinské abecedy (krom I, O, Q, X) kombinace písmen velké latinské abecedy a číslic (např. A1, B8, Cl 1). 2

V poznámce na výkrese se zpravidla uvádějí doplňující slovní údaje k jednotlivým rozvodům nebo zařízením (použitý materiál, odkazy na normy, popis zařízení apod.) či vysvětlení označení použitých v obraze, která nejsou normalizována a nejsou uvedena ani v legendě. V legendě na výkrese se zpravidla uvádí vysvětlení grafických nebo písmenných označení nebo zkratek použitých na výkrese údaje, které nelze zapsat do odkazu (jako technické údaje, účel použití rozvodů, jejich rozdělení na skupiny apod.). Legenda se sestavuje do sloupců či do tabulek. Příklad legendy pro označení otopných těles je v kapitole Kreslení otopných těles. Specifikace zařízení se sestavuje do tabulky. V jednotlivých sloupcích tabulky se uvádějí údaje v tomto pořadí: odkaz (pozice, značka) shodný s označením v obraze popis nebo název zařízení katalogové či objednací číslo nebo jiné podmínky výrobce, jimiž se upřesňuje identifikace zařízení počet kusů zařízení další údaje jako poznámky, vysvětlivky apod. Specifikace se umísťuje přednostně na samostatný list do textové části dokumentace nebo nad popisové pole výkresu. Změny na výkresech, a to jak změny škrtem, tak i výmazem se zaznamenávají v obrazové části výkresu a zapisují se v popisovém poli. 2.1. Kreslení součástí zařízení Potrubí se kreslí jednou čarou v ose potrubí bez ohledu na skutečný průřez potrubí. Tlustou čarou (viz tab.1) se kreslí všechny druhy potrubního rozvodu kromě potrubí odvzdušňovacího a tenkou čarou pak potrubí odvzdušňovací a případně i uvádění vazby regulačních orgánů s regulátorem, zejména pak ve funkčních schématech. Pokud se potrubí kreslí obrysem (dvoučarově), které odpovídá skutečnému vnějšímu obrysu potrubí, pak se využívá čáry tenké a plné. Potrubí se kreslí grafickými značkami v závislosti na počtu teplonosných látek. Při jedné teplonosné látce se potrubí kreslí v souladu s tab. 2. U pojistného a expansního potrubí se písmenné označení P a E může psát nad, vedle nebo do mezery v ose potrubí. Při více teplonosných látkách (např. otopná teplá voda, horká voda, nízkotlaká pára) se potrubí kreslí v souladu s tab 3. U teplonosných látek, které je třeba rozlišit podrobněji (např. pára o přetlaku 10 kpa a 45 kpa, nebo,,vytápěcí zóna jih a vytápěcí zóna sever ) se volí grafické označení podle potřeby. Vždy je však nutno uvést v legendě a to na všech výkresech, kde se toto značení vyskytuje příslušné vysvětlení grafického označení. Zakresluje-li se na výkresech ústředního vytápění i jiné potrubí (např. zdravotní instalace) umístěné na společném závěsu, kreslí se toto potrubí tence a účel se popisuje (viz obr. 2.1). 3

Obr. 2.1 U jednotrubkových horizontálních otopných soustav se na okruhu v půdoryse označuje směr toku teplonosné látky šipkou (viz obr. 2.2) Obr. 2.2 Změna průřezu potrubí se vyznačuje grafickou značkou (viz obr. 2.3). Při změně průřezu odbočujícího potrubí (spojení či rozdělení proudů) se grafická značka nekreslí (viz obr. 2.3). Obr. 2.3 Izolace potrubí se zaznamenává písmenným označením (IZ), které se píše za pomlčkou ke kótě průměru potrubí. Za písmennou značku se může připsat i tloušťka izolace v milimetrech, např. 89 x 3,5 - IZ 35 a rovněž i druh izolace písmenným označením, které se musí vysvětlit v legendě. 4

Uložení a upevnění potrubí i pevné body se kreslí grafickými značkami tenkými plnými čarami. Změna trubního materiálu se zaznamenává připsáním druhu trubek na odkazovou čáru (viz obr. 2.4). Obr. 2.4 Kompenzátory se značí podle doporučení výrobce a uvádí se u nich rozměr a průřez. U kompenzátorů se uvádí i předpětí a osová vzdálenost se kótuje délkovými kótami. Armatury se kreslí tenkou plnou čarou (viz tab. 6). Ke grafické značce se připojuje písmenné označení a dimenze. Není-li písmenné označení jednoznačné, specifikuje se armatura v legendě (výrobce, typ apod.). Armatury se na výkresech v měřítku 1 : 200 až 1 : 50 kreslí bez ohledu na skutečnou velikost. Na výkresech v měřítku 1 : 25 a 1 : 20 a u kotelen i v měřítku 1 : 50 se armatury kreslí v rozměrech, které odpovídají skutečné velikosti v příslušném měřítku výkresu. Ve schématech se zakreslují bez ohledu na skutečnou velikost. Součásti zařízení ústředního vytápění (ohříváky, nádrže, kotle, čerpadla apod.) se kreslí grafickými značkami podle tab.8 tenkou plnou čarou. Součásti, pro které nejsou v tabulkách stanoveny grafické značky, se kreslí zjednodušeně obrysem tenkou plnou čarou tak, aby se vyjádřil skutečný tvar. Ve výkresech v měřítku 1 : 200 až 1 : 50 a větším se součásti zařízení ústředního vytápění a technologické spotřebiče kreslí v rozměrech, které odpovídají skutečné velikosti. V rozvinutých schématech viz příslušná kapitola. Otopná tělesa se zobrazují pravoúhlým promítáním, avšak zjednodušeně v měřítku výkresu. Pro běžná otopná tělesa jsou stanoveny jednotné grafické značky (viz tab. 5). Z tabulky vyplývá, že pokud je těleso vytvořeno z trubek, kreslí se jednotlivé trubky tlustou čarou, v ostatních případech se těleso kreslí zjednodušeným obrysem tenkou plnou čarou, což platí i pro jiná otopná tělesa v tabulce neuvedená. Na výkresech ústředního vytápění se kótují délkové rozměry v milimetrech a měřící jednotka se neuvádí. Výškové úrovně zařízení ústředního vytápění i stavebních konstrukcí se kótují v metrech na tři desetinná místa a měřící jednotka se neuvádí (např. +3,455). Rovinné úhly se uvádějí ve stupních a měřící jednotky se ke kótám vždy připisují (např. 1 15 23 ). Kótovací čáry se hraničí při kótování délkových rozměrů šipkami či úsečkami rovinných úhlů šipkami poloměrů a průměrů na kruhovém oblouku šipkami. Řetězcové kótování se součtovými kótami se na výkresech ústředního vytápění používá bez závorek. Umístění otopných těles i jiných částí zařízení ústředního vytápění (kotle, ohříváky, čerpadla apod.) i jiných technologických zařízení se kótuje vždy od stavebních konstrukcí, které je možno v objektu jednoznačně zjistit. Průměry potrubí se kótují v milimetrech v souladu s příslušnými technickými normami či výrobními podklady. Značky ~ (pro průměr) nebo DN (pro jmenovitou světlost) se u kóty průměru potrubí neuvádějí ani v půdorysech ani v rozvinutých schématech. Kótování v ( ) se připouští pouze jako doplňkové pro usnadnění řemeslných prací. Uvádí se pouze na výkresech podrobností u samostatných součástí zařízení, není-li výše uvedené označení jednoznačné. Při jednočarovém kreslení potrubí se kóta průměru potrubí píše na odkazové čáře kolmé k ose potrubí, která vychází od šikmé hraniční úsečky přetínající potrubí. Odkazovou čáru lze zalomit tak, aby se kóta mohla psát na její část rovnoběžnou s dolním okrajem výkresového listu (viz obr. 2.5). Jedna odkazová čára může sloužit i pro kótování několika potrubí shodného průřezu (viz obr. 2.5). 5

Obr. 2.5 Při kótování dvoučarově kresleného potrubí se použije odkazová čára ukončená v ploše potrubí výraznou tečkou popř. šikmou čárkou u obrysu potrubí (obr. 2.6). Obr. 2.6 Číselný údaj sklonu potrubí se uvádí v promile, značka %o se píše za číselný údaj, který se umísťuje nad šipku, vedle ní či pod ní (viz obr. 2.7). Obr. 2.7 Poloha potrubí vztažená ke stavebním konstrukcím se kótuje délkovými rozměry (viz obr. 2.8) které označují vždy polohu osy potrubí, nebo relativními výškovými kótami. Relativní výškové kóty jsou vztaženy ke shodné základní úrovni (zpravidla úroveň hrubé podlahy prvního podlaží). Výšková kóta se vepisuje do obdélníku na odkazové čáře (viz obr. 2.9) a označuje u jednočarového kreslení potrubí vždy polohu osy potrubí. 6

Obr. 2.8 Obr. 2.9 Jmenovité světlosti DN armatur se uvádějí v milimetrech v souladu s příslušnými technickými normami či podklady výrobce. Značka DN se u kóty jmenovité světlosti armatury neuvádí. Kóta jmenovité světlosti armatury se píše za písmennou značkou a to těsně k ní, je-li příslušnost ke značce jednoznačná (viz obr. 2.10). Hodnota jmenovité světlosti armatury se píše na odkazovou čáru nelze-li písmennou značku s kótou jednoznačně připsat ke grafické značce armatury (viz obr. 2.1 1 ). Obr. 2.10 7

Obr. 2.11 Hodnota jmenovitého tlaku se píše v MPa za hodnotu jmenovité světlosti a odděluje se šikmou zlomkovou čárou (viz obr. 2.1 1 ). Značka PN se neuvádí. 2.2. Kreslení půdorysů V půdorysech vytápění se stavební konstrukce objektu zobrazují zjednodušeně tenkou čarou včetně zařizovacích předmětů. Na výkrese půdorysu 1. podlaží se musí označit sever grafickou značkou podle obr. 2.12. Ke značce do místa pomyslného prvního kvadrantu se připíše výpočtová venkovní oblastní teplota ve C a charakteristické číslo budovy v souladu s výpočtem tepelných ztrát podle ČSN 06 0210. Obr. 2.12 Vytápěné prostory se v půdorysech očíslují pořadově arabskými číslicemi v pravotočivém směru po spirále místností směrem ke středu podlaží objektu a to počínaje číslem 1 v každém podlaží. Číslování začíná u místnosti, která je na půdorysu znázorněna v levém horním rohu. Pořadová čísla se připisují za číslo označující podlaží takto: l. podlaží 101, 102 atd. l. podzemí Ol, 02,...011 2. podlaží 201, 202 atd. 2. podzemí 001, 002,...0012 10. podlaží 1001, 1002 atd. Čísla se píší mezi krátké vodorovné úsečky a volí se písmo o jeden stupeň větší než pro ostatní popis. Vnitřní výpočtové teploty vytápěných místností se uvedou ve C pod čísla místností bez písmenného označení C a o stupeň menším písmem (viz obr. 2.13). Název prostoru se píše v půdorysu do poznámky či legendy je-li třeba účel zdůraznit (např. místnost 103 - chladírna). u místností nevytápěných se údaj teploty nahradí vodorovnou čárkou. 8

Obr. 2.13 Zobrazuje-li se v zobrazeném podlaží potrubí vedené ve vyšším či nižším podlaží označuje se toto potrubí popisem (např. POTRUBÍ VEDENO NAD PODLAHOU 3. PODLAŽÍ). Stoupnutí nebo klesnutí ležatého potrubí ve vztahu k podlaze - úrovňová změna, se v zobrazeném podlaží označí výraznou tečkou na grafické značce potrubí (viz obr. 2.14). V případě potřeby se i kótuje výškovou kótou. 9

Obr. 2.14 Potrubí vedená vedle sebe se v půdorysu zobrazují vedle sebe (viz obr. 2.15). Obr. 2.15 10

Potrubí vedená pod sebou se v půdorysu zobrazují vedle sebe a označují se popisem. Nejvýše uložené potrubí se kreslí nejblíže k nosné konstrukci, na kterou jsou potrubí upevněna (viz obr. 2.16). Obr. 2.16 Při nedostatku místa se zobrazuje jen jedno potrubí, k jehož ose se vztáhnou kóty průměrů všech potrubí umístěného pod sebou. Kóty průměrů se uvádějí od nejvýše položeného potrubí až k nejníže položenému potrubí. Takto zobrazené potrubí se objasní svislým řezem a popisem se uvede druh potrubí (viz obr. 2.17). Obr. 2.17 U rovnoběžných rozvodů se vzájemné vzdálenosti os potrubí kótují pouze a jen tehdy, je-li potřebné předepsat přesné umístění rozvodů (viz obr. 2.18). 11

Obr. 2.18 Zaústění přípojky teplonosné látky do objektu se kótuje délkovými i výškovými kótami, které se vztahují jak k vnějšímu rozvodu, tak k jednoznačným obrysům stavebního objektu. K přípojce se připisuje množství odebíraného tepla a údaje, které charakterizují teplotní a tlakové parametry. Uložení a upevnění potrubí se kótuje pouze a jen tehdy, je-li potřeba přesně předepsat polohu vzhledem ke stavební konstrukci. Druh uložení (upevnění) se označí v legendě, pokud jsou všechna uložení shodná. Pokud jsou shodná uložení na větvi (trase) připíše se označení u prvního a u posledního uložení na začátku a na konci každé větve. Jsou-li uložení různá, připisuje se označení ke každému uložení. Umístění pevného bodu se kótuje a ke každé značce se připíše písmenné označení PB, za které se doplní bližší označení (např. č. normy) (viz obr. 2.19). Obr. 2.19 Svislé potrubí procházející zobrazeným podlažím (stropem) - stoupačky se kreslí v půdorysu kroužkem, tenkou plnou čarou bez ohledu na skutečný rozměr potrubí. Poloha kroužku určuje umístění stoupačky (viz obr. 2.20). 12

Obr. 2.20 Vzdálenosti potrubí od konstrukcí a osové vzdálenosti potrubí mezi sebou se kótují pouze a jer tehdy, požaduje - li se jejich přesné umístění (viz obr. 2.21). Obr. 2.21 V půdorysu se svislá potrubí - stoupačky pořadově očíslují arabskými číslicemi, počínaje číslem Ol Číslice se píší písmem o dva stupně větším, než je běžný popis na výkrese a tučným. U potrubí vedených u obvodových stěn budov se číslice píší vně či do obvodových stěn, v ostatních případech se píší v těsné blízkosti svislého potrubí (viz obr. 2.22). Odkazové čáry se využije pouze vynímečně z důvodu přehlednosti při možnosti překrývání vícero popisů. Obr. 2.22 Svislá potrubí pojistných a zabezpečovacích zařízení se označují namísto čísly pouhým písmenem a E psaným podle zásad pro popis svislého potrubí - stoupaček. 2.2.1 Kreslení a označování otopných těles v půdorysech Otopná tělesa se zobrazují v pohledu shora grafickou značkou (viz obr. 2.23) popřípadě zjednodušeným obrysem. Po zakreslení se výraznou tečkou označí směr, z něhož vede připojovací potrubí. Připojovací potrubí otopného tělesa se nekreslí. Má-li těleso odvzdušňovací armaturu, která není součástí standardní dodávky (jak je tomu např. u deskových 13

otopných těles), pak se armatura zakreslí grafickou značkou a připíše se písmenné označení VO a jmenovitá světlost (viz obr. 2.23a). Obdobně se kreslí i vypouštěcí kohout, je-li součástí tělesa. a) článkové otopné těleso, 20 článků, připojovací rozteč 500 mm, hloubka 160 mm, termostatický radiátorový ventil DN 10 s přednastavením 4, šroubení rohové radiátorové DN I5, 05 odvzdušňovací ventil DN 8. b) deskové těleso Klasik, typ 21, výška zxuoo-tsx3x,sb 500 mm, délka 1200 mm, přímý termostatický radiátorový ventil DN 15 s přednastavením 5, dvě rohová šroubení DN 15 c) konvektor TS 025, délky 1540 mm, přímý regulační ventil DN I5, odvaděč kondenzátu závitový DN 15 d) otopný had z žebtových trubek, dvě trubky délky 1200 mm, rozměr trubky 0 6.. o 0 76 x 3 mm, průměr žeber 156 mm, kohout přímý s nastavitelnou regulací DN 15, šroubení přímé radiátorové DN 15 e) otopný registr z hladkých trubek, pět vodorovných trubek délky 1200 mm, závitová trubka DN 50, termostatický radiátorový ventil DN 10 s přednastavením N, šroubení přímé radiátorové DN 10. Obr. 2.23 Písmenné označení otopného tělesa se píše rovnoběžně se zobrazením otopného tělesa a pouze při nedostatku místa je možno popis uvést na odkazové čáře. Pod označení otopného tělesa se ještě uvádí písmenné označení připojovací armatury tělesa a připojovacího šroubení včetně jmenovitých světlostí. Jmenovité světlosti se zapisují až po výpočtu potrubní sítě a zpravidla jsou shodné se světlostí připojovacího potrubí tělesa., U článkového otopného tělesa se uvádí počet článků, připojovací rozteč a hloubka tělesa, to vše odděleno šikmou zlomkovou čarou 20/500/ 160 U deskového otopného tělesa se uvádí typové označení a za pomlčkou výška krát délka V K21-600x 1200 U konvektorů se uvede písmeno K, za pomlčkou pak typové označení, za další pomlčkou délka, popř. další rozměry K-T5025-1540 U nesériových trubkových těles se uvede počet vodorovných trubek krát délka, za pomlčkou pak rozměr trubky, doplněný popř. průměrem žeber. U standardních (např. koupelnových) trubkových otopných těles je označení shodné s označením deskových otopných těles (typ - výška x délka) doplněný popř. způsobem napojení tělesa. Poloha otopného tělesa vztažená ke stavebním konstrukcím se kótuje pouze a jen tehdy, je-li třeba předepsat přesné umístění tělesa. Pokud není předepsáno jinak odpovídá střed délky otopného tělesa středu délky okna. Písmenné označení otopných těles a jejich armatur lze zjednodušit, jestliže se některý údaj opakuje u všech otopných těles. Zjednodušování je vhodné pouze v krajním případě při ručním zpracování výkresové dokumentace. Společný údaj se uvede v legendě. Pravidla možného zjednodušení označení jsou zřejmá z obr. 2.24. 14

a) všechna tělesa jsou zcela shodná, b) druh i typ těles je shodný, ale armatury i velikost těles (po~et élánkú) jsou různé, c) druh otopných těles je shodný, shodné jsou i armatury, typ těles je však různý. Obr. 2.24 2.2.2 Kreslení a označování podlahového vytápění v půdorysech V půdoryse se rozdělovač zakresluje obdélníkem vykresleným tenkou čarou. Každý sběrač a rozdělovač se označí písmenem velké abecedy. Hrdla pro připojení otopných hadů se číslují arabskou číslicí.vzhledem k přehlednosti je vhodné rozkreslit sběrač a rozdělovač mimo půdorys objektu v měřítku M 1 :10 (viz obr. 2.25). 15

Obr. 2.25 Ve vytápěné místnosti se uvádí číslo místnosti psané o stupeň větší arabskou číslicí mezi pomlčky, než je ostatní popis. Pod číslo místnosti zapisujeme vnitřní výpočtovou teplotu o stupeň menším písmem jak číslo místnosti. Pod zápisem vnitřní výpočtové teploty se o stupeň menším písmem zapíše římskou číslicí značka podlahy, která slouží jako odvolávka na detail. K římské číslici za pomlčku se připisuje velikost otopné plochy v m2. Pod odvolávku na detail a plochu místnosti se stejnou velikostí písma zapisuje výpočtová rozteč trubek v m (viz obr. 2.26) Obr. 2.26-102 - 20 II - 10,95 m 2 1 = 0,25 m Každý otopný had je označen písmenem rozdělovače k němuž přísluší a pořadovým číslem okruhu. Do závorky se uvede jeho vypočtená rozvinutá délka. Obr. 2.27 Potrubí se zakresluje na rozdíl od všech ostatních prvků silnou čarou. Přívodní část potrubí plně a zpětná čárkovaně. Okolo potrubí vedeného v chráničce (např. prostupy, přechody dilatačních spár apod.)se v délce chráničky tence zakreslí čárkovaná čára. Obr. 2.28 16

V místě, kde se mění rozteč trubek se hranice označuje tenkou čerchovanou čarou. Do plochy, kterou vymezí se zapíše počet trubek se změněnou roztečí a jejich nová rozteč (obr. 2.29). Obr. 2.29 Tam, kde je plocha dělena dilatační spárou zakreslíme dvojitou tenkou čárkovanou čáru a připíšeme slovo DILATACE. Obr. 2.30 Kladení jednotlivých otopných hadů se obvykle nerozkresluje. Otopný had se rozkresluje v případě nestandardnosti pokládky a přednost se dává rozkreslení v podobě detailu (např. M 1 :25,M 1 :20 a M 1:10). 2.3 Kreslení rozvinutých schémat V rozvinutém schématu se stavební konstrukce (stropy, podlahy, stěny apod.) zobrazují zjednodušeně. Zpravidla se kreslí jen podlaha a strop podlaží. Jednotlivé úrovně (zpravidla povrchy podlah) se kótují výškovými kótami. Součásti otopné soustavy (otopná tělesa, kotle, ohříváky, potrubí atd.) se zobrazují v pohledu na zařízení směrem z místnosti (ze zobrazovacího prostoru). Rozvinuté schéma se zakresluje z nejvýhodnějšího pohledu na zdroj tepla. Větve potrubní sítě u nichž je to možné se rozvinou bez ohledu na vodorovné měřítko a ostatní větve se zakreslují v příslušné výškové úrovni sklopeně na odpovídající stranu z hlediska pohledu na zdroj tepla. Ve svislém směru se měřítko důsledně zachovává. Ve vodorovném směru se měřítko nezachovává, takže např. všechna otopná tělesa i všechny přípojky otopných těles lze zakreslit stejně dlouhé. Ležaté potrubí se v rozvinutém schématu zobrazuje jen v rozsahu nutném pro objasnění vzájemné souvislosti svislých potrubí - stoupaček tak, aby bylo viditelné. Je-li ležaté potrubí vedeno vedle sebe, kreslí se pod sebou (viz obr. 2.31 ). 17

Obr. 2.31 Potrubí odbočující z ležatého rozvodu (větev, odbočka) se označí kroužkem vloženým do označení potrubí (viz obr. 2.32). Vlastní odbočující potrubí se kreslí na volné místo v obraze schématu, avšak při zachování příslušné výškové úrovně. Vzájemná souvislost potrubí se vyjádří označením shodným písmenem velké abecedy v kroužku. Písmeno se připíše jak k místu odbočení z ležatého rozvodu, tak i k obrazu odbočujícího potrubí ve schématu (viz obr. 2.32). Obr. 2.32 Je-lí ležaté potrubí zřejmé z půdorysu, nemusí se kreslit vůbec, nebo ho lze nahradit tenkou čerchovanou čarou. Svislé potrubí (stoupačky) se kreslí vždy tak, aby bylo viditelné. Je-li vedeno za sebou, kreslí se vedle sebe. Jednotlivé stoupačky se na výkrese označují vždy shodně s půdorysem. Čísla se zapisují do jedné úrovně nad vertikální větve (stoupačky), vždy těsně nad nejvyšší strop zobrazený ve svislém schématu. Pro lepší orientaci se kreslí tenká svislá odkazová čára začínající výše než končí stoupačka vycházející ze středu obou potrubí (viz obr. 2.33). Velikost čísel je o stupeň větší než ostatní popis. Uložení a upevnění potrubí se kreslí, označuje a kótuje podle stejných zásad jako v půdorysech a svislých řezech. 18

a) všechny armatury otopných těles jsou shodné a bez hydraulického přednastavení b) armatury otopných těles jsou shodné, ale s hydraulickým přednastavení Obr. 2.33 Svislá potrubí pojistných a zabezpečovacích zařízení se označují písmenem P a E. Velikost popisu je v souladu s velikostí stanovenou pro půdorys. Obr. 2.34 19

Armatury se kreslí a označují podle zásad uvedených pro půdorys. Taktéž i ohříváky, nádrže, kotle, technologické spotřebiče atd. se kreslí, označují a kótují podle těchto zásad. Ve vodorovném směru se u nich měřítko nemusí zachovávat. Na počátku okruhů, větví a v odběrném místě je vhodné osazovat a zakreslovat seřizovací armatury s uvedeným průtokem a nastavením, ev. s k,, hodnotou a požadovanou tlakovou ztrátou. Kreslení otopných těles a připojovacího potrubí v rozvinutém schématu je zřejmé z obr. 2.34. Otopné těleso se zobrazí v pohledu grafickou značkou. Krátkými úsečkami se naznačí konzoly a držáky tělesa tak, aby jejich počet odpovídal skutečnosti pouze v případě, nemá-li výrobce tělesa pevně stanoveno pro daný typ tělesa jeho upevnění. Zakreslí se rovněž odvzdušňovací nebo vypouštěcí armatura a označí se a to pouze v případě, není-li pevnou součástí dodávaného otopného tělesa. Nad každé otopné těleso se píše číslo místnosti (prostoru), v níž je těleso umístěno. Číslo musí souhlasit s číslem v půdorysu. Pod číslo místnosti se připíše i označení otopného tělesa. Nad těleso se vždy zapíše údaj o připojovací armatuře a připojovacím šroubení otopného tělesa opět v souladu s půdorysem. Ke světlosti armatury se zapíše za šikmou zlomkovou čáru údaj o hydraulickém přednastavení. Údaj o hydraulickém přednastavení se zapisuje číslem (písmenem) přednastavení (nastavení) či k~ hodnotou. U jednotrubkových otopných soustav se směšovací armaturou u otopného tělesa se zapisuje součinitel zatékání do otopného tělesa do pole grafické značky tělesa v podobě např. 0,5 (viz obr. 2.34). Při nejednoznačnosti zápisu o hydraulickém přednastavení se zápis používaný nad grafickou značkou tělesa upřesní v lcgendě. Pokud je z nějakého důvodu světlost připojovacích potrubí odlišná od světlosti armatury či šroubení, musí se jejich světlost označit. Psaní údajů o otopných tělesech, připojovacích armaturách a připojovacích šroubeních lze zjednodušit stejným způsobem jako v půdorysech. Společné údaje je nutno uvést v legendě. 2.2.1. Kreslení a označování podlahového vytápění v rozvinutých schématech Otopné hady se zakreslují smyčkou v oblasti podlahové konstrukce, která je zakončena malými kružnicemi. U zakončení otopného hadu se připisuje jeho označení shodné s půdorysem. Nad otopný had se směrem od konstrukce podlahy zapisuje označení otopného hadu s jeho rozvinutou délkou, rozteč trubek, odkaz na řez a velikost vytápěné plochy místnosti, vnitřní výpočtová teplota a číslo místnosti. Prochází - li otopný had více místnostmi zapisují se jejich popisy s příslušnou roztečí trubek a plochou nad sebe. V případě vyvedení otopného hadu do stěny se smyčka zakreslí i nad konstrukci podlahy. Ke smyčce stěnového vytápění se připíše text STĚNOVÁ OTOPNÁ PLOCHA, příslušná rozteč trubek a výška do které sahá nejvýše položená trubka otopného hadu. Rozdělovač zakreslený v rozvinutém schématu má shodné označení jako v půdoryse. Je u něj potřebné, pokud to odpovídájeho konstrukci, zakreslit tenkou plnou černou i obrys skříně rozdělovače event. zakótovat jeho uložení vzhledem k podlaze. Na samostatný výkres(y) se zakreslují typické řezy podlahovou konstrukcí. Označeny jsou nadpisem ŘEZ a příslušnou římskou číslicí odpovídající skladbě podlahy (např. ŘEZ - III ). 3. Schéma zapojení Schémata soustav jsou výkresy, kreslené bez měřítka, ve kterých jsou názorně zakresleny jednotlivé prvky a zařízení soustav a propojovací potrubí. V zájmu přehlednosti se obvykle nepřihlíží ke skutečnému uspořádání prvků a ke vzájemné poloze potrubí. Prvky a zařízení se kreslí předepsanými značkami. Zařízení se popisují jednoduchými popisy či pozicemi, prvky nejčastěji jednoduchými popisy. Jednotlivá potrubí se kreslí jednočarově typem čáry podle protékající látky. Ohyby se kreslí pravoúhle. Dále se na potrubí vyznačuje jmenovitá světlost, redukce průřezu a směr toku šipkami. Schémata zapojení jsou úplná schémata tepelné soustavy nebo její části, na kterých jsou zakresleny všechny prvky a zařízení s potrubním propojením a s vazbou na řídící systém. 20

3.1 Prostorové schéma Kreslí se axonometricky z důvodů lepší orientace v případě prostorově členěného potrubního vedení. 4. Dispoziční výkresy Dispoziční výkresy jsou výkresy, kreslené v měřítku, ve kterých jsou v návaznosti na stavbu prostorově zakresleny jednotlivé prvky a zařízení soustavy a propojovací potrubí. Kreslí se obvykle v měřítku l : 50. Podrobnější výkresy mají měřítko l: 20. Výkresy rozlehlých soustav se kreslí v měřítku l : 100 nebo v dalším normalizovaném zmenšení. Na dispozičních výkresech se kótují polohy hlavních zařízení. Malé prvky a zařízení se kreslí pokud možno v měřítku předepsanými značkami používanými u schémat. Větší prvky a zařízení se mohou kreslit podle skutečných tvarů. Potrubí se kreslí podle zásad uvedených pro kreslení schémat. Dále se zakreslují kompenzátory s uvedením předpětí, vypouštěcí a odvzdušňovací místa, značky uložení a upevnění a to bez měřítka. Jejich rozmístění se kreslí v měřítku. Na potrubí se také značí případný sklon. Pokud potrubí na výkrese má průměr 4 mm a větší, mělo by se kreslit dvoučarově s osou. 4.1 Půdorysy Zařízení se zobrazuje v pohledu shora vždy v rozsahu jednoho podlaží. Pokud se zakresluje potrubí mimo toto podlaží nebo v podlaze tohoto podlaží, musí být jeho umístění popsáno. Mají-li být potrubí vedena pod sebou, byla by zobrazena v zákrytu. Proto se mohou zobrazit bud vedle sebe nebo pouze jedním potrubím. Toto vedení potrubí musí být popsáno. V prvém případě zobrazení se nejvyšší potrubí kreslí blíže ke stavební konstrukci. Ve druhém případě zobrazení se k nejvyššímu potrubí připisují jmenovité světlosti všech potrubí v pořadí od shora dolů. 4.2 Pohledy (řezy) Rovina pohledu nebo řezu se volí tak, aby bylo co nejlépe postiženo rozmístění zařízení a vedení propojovacího potrubí. Mají-li být potrubí vedena ve stejné rovině a jejich zobrazení by bylo v zákrytu, mohou se zobrazit bud pod sebou nebo pouze jedním potrubím. Toto vedení potrubí musí být popsáno. V prvém případě zobrazení se nejbližší potrubí kreslí nejvýše. Ve druhém případě zobrazení se k nejbližšímu potrubí připisují jmenovité světlosti všech potrubí v pořadí od nejbližšího k nejvzdálenějšímu. 4.3 Rozvinuté řezy venkovních rozvodů Svislé roviny řezu se zalamují tak, aby potrubí bylo zobrazeno ve skutečné délce. Potrubí procházející rovinou řezu se zakreslí v řezu. U potrubních tras mohou být měřítka ve vodorovném a svislé směru rozdílná. Zavádí se pomocná vodorovná čára jako výchozí rovina, ke které se svádějí svislice od odboček, od ohybů, redukcí průřezu a p. Na svislice se připisují výšky os potrubí, terénu, případně den kanálů a výkopů od výchozí roviny. Pod pomocnou čarou se uvádějí hodnoty jmenovitých světlostí potrubí a délky úseků. 5. Kreslení kotelen, strojoven a úpraven parametrů Rozsah dokumentace je rozdílný podle stupně projektové dokumentace. Projekt ke stavebními řízení obsahuje pouze základní údaje dokumentující zásadní uspořádání kotelny, strojovny nebo úpravny parametrů. Projekt pro určení konečného provedení stavby musí být vybaven výkresovou dokumentaci zaručující jednoznačné provedení projektovaného díla. 5.1 Projekt ke stavebnímu řízení Výkresová dokumentace obsahuje zakreslení základních strojních dodávek se stručnou specifikací nebo legendou zpravidla pouze do půdorysu. U složitějších zařízení se doplňuje funkčním schématem nebo zjednodušeným schématem zapojení. Ve schématu je vhodné udat základě provozní parametry zařízení. Kromě strojního vybavení musí výkres obsahovat i požadavek na zásadní stavební úpravy (základ~ rozměry prostoru, komíny, transportní otvory a pod.) případně i základní požadavky na ostat~ související profese, které jsou popsány v technické zprávě. 21

5.2 Projekt pro určení konečného provedení stavby (prováděcí projekt) Rozsah projektové dokumentace závisí na smluvní dohodě mezi objednatelem a zhotovitele. projektu. U běžných prvků zařízení i způsobů instalace je vhodné uvádět ve smlouvě odkazy ~ platné technické normy (i nezávazné). U atypických součástí dodávky je nutné zdůraznit, že jejich dodavatel dodá i tzv. prohlášení o shodě ve smyslu zákona č. 22 / 1997 Sb. Při současném postupu provádění stavebních prací je pro investora objektu výhodné je objednatelem projektu pro určení konečného provedení stavby dodavatel stavby. Tímto řešením předejde mnoha následným nedorozuměním a sporům mezi objednatelem, projektantem dodavatelem stavby. Pokud je objednatelem projektu investor stavby, je nutné pro minimalizaci nedorozumění následných dohadů rozsah dokumentace konzultovat s dodavatelskou firmou a dojednané doho~ specifikovat ve smlouvě o dodávce. 6. Výkresy kotelen, strojoven a úpraven parametrů v projektu pro urče konečného provedení stavby Kotelny, strojovny a úpravny parametrů se kreslí zpravidla ve větším měřítku, než půdorysy podla~ Rozsah projektu je ovlivněn složitostí zařízení. Zpravidla se kreslí půdorysy, základní řezy ne pohledy na složitější uspořádání a schémata zapojení. 6.1 Funkční schéma Tyto výkresy se provádějí u složitějších kotelen a úpraven parametrů. S ohledem na rychlé pochopení funkce zařízení se kreslí co nejjednodušeji. Výkresy mají ukázat princip propojení tepelné a regulační části projektu. Také musí být patrné způsoby řízení tepelných výkonů a hydraulických poměrů a hydraulické vazby mezi stranou dodávky a stranou odběru tepla. 6.2 Půdorysy Půdorysy kotelen, strojoven a úpraven parametrů, pokud se nejedná o kompletizované sestavy se kreslí v měřítku minimálně 1 : 50. U zařízení složitých s mnoha prvky a složitým uspořádáním je vhodné volit měřítko větší např. 1 : 25 případně 1 : 20. Kompletizované dodávky, zejména hotových úpraven parametrů, zařízení pro ohřev TUV a pod. je možno dokumentovat v příslušném půdorysu pouze zakreslením základního, půdorysného rozměru sestavy s okótováním vzdáleností od stavby a uvedením specifikace dodávky. Hlavní prvky zařízení (kotle, výměníky, nádrže a pod.) se kreslí v měřítku, armatury a další drobná zařízení se mohou kreslit schématicky jako ustálené značky, ale u výkresů větších měřítek je vhodné kreslit hlavní rozměry i u zjednodušeného znázornění těchto prvků v měřítku. Jednotlivé prvky se popisují zkráceným popisem, pokud není možno pro nedostatek místa popis umístit je možno prvky označit pozicemi a popsat v připojené legendě. Potrubí se kreslí silnými čarami s grafickým rozlišením podle protékající látky nebo jejích parametrů; popis grafického značení druhů potrubí podle protékající látky se uvede v příslušné legendě. Potrubní prvky (např. rozdělovače, hydraulické spojky a pod) se kreslí dvojčárově. 6.3 Svislé řezy (pohledy) Pro jednoznačné určení projektovaných zařízení se musí provést potřebný počet řezů podélných nebo příčných, případně pohledů na určitou sestavu zařízení Potřebné řezy nebo pohledy se kreslí ve stejném měřítku jako půdorysy. Pohledy se doporučuje kreslit na uspořádání složené z většího počtu prvků, kdy je nutné dodržet určité rozměry aby zobrazené uspořádání bylo realizovatelné (např. rozdělovač se sestavou armatur a čerpadel apod. ). Pokud se při kreslení zmíněných řezů nebo pohledů kreslí zobrazované prvky schématicky je opět nutné zachovat základní rozměry prvků ( např. délku u armatur, čerpadel a pod.) v měřítku. 22

6.4 Schémata zapojení Pro snazší pochopení vazeb jednotlivých prvků v kotelnách, strojovnách a úpravnách parametrů se kreslí schéma zapojení. Schéma zapojení může být kresleno jako tak zvané rozvinuté schéma, kde se dodržují vertikální rozměry v použitém měřítku nebo jako tak zvaně funkční schéma, kde se nedodržují rozměry ani uspořádání ale klade se důraz na funkční propojení jednotlivých prvků. 6.5 Podrobnosti (detaily) Na zařízení, která budou vyráběna na stavbě nebo v dílně dodavatele nebo subdodavatele ( např. rozdělovače, nádrže a pod. ) se kreslí podrobné výkresy - detaily zpravidla v ještě větším měřítku.. 6.6 Další náležitosti výkresů kotelen, strojoven a úpraven parametrů Součástí výkresové dokumentace kotelny, strojovny a úpravny parametrů je i výkres stavebních úprav, kam se zakreslí požadované základy pod jednotlivá zařízení, komíny a sopouchy, předpokládané umístění dalších příslušenství dodávaných jinými profesemi (např. rozvaděče elektro, měření a regulace, přívody užitkové vody, odpadní vpustí, požadované situování větracích otvorů atd.). V tomto výkrese je vhodné označit i požadovaná připojení elektrického proudu pro zařizovací předměty dodávané profesí vytápění. V kotelnách musí být zakresleno zařízení pro přívod spalovacího vzduchu a pro odvod spalin. 7. Výkresová dokumentace a CAD CAD (computer aided design) tj. počítačem podporované projektování je dnes všeobecně známým pojmem. CAD zasáhl již do všech oborů, a tedy i do vytápění, a postupně vytlačuje klasické projektování na rýsovacích prknech. Nejznámějším programem je asi AutoCAD. Práce s CAD programy s sebou přináší uživateli spoustu výhod, má ale i své stinné stránky. Největším problémem je asi stále hardwarové vybavení, tj. počítač, pokud možno výkonný, což uživatel pochopí při práci s objemnými výkresy. Problémem se může stát i výstupní zařízení - plotr nebo velkoformátová tiskárna, protože projektant většinou nevystačí s formátem A4 popř. A3. K hlavním výhodám CAD patří pružnost při práci s výkresy, která zahrnuje sdílení společných dat mezi projektanty - umožnění týmové práce na jednom problému, možnost snadné opravy chyb a nedostatků, snadné opakování rutinních operací a úkonů. Velký přínos v oblasti vytápění můžeme spatřovat i v koordinaci a vzájemné vazbě mezi profesemi, které na vytápění navazují, nebo na které naopak navazuje vytápění. Projektantovi programy CAD nabízí možnost vytvoření databází a knihoven jednotlivých prvků, skupin prvků až po ucelené samostatné části, které lze využívat při tvorbě a kreslení jednotlivých výkresů. Takovéto knihovny a databáze značně urychlují, zjednodušují a usnadňují projektantovi jeho práci. Na vytváření knihoven a databází svých výrobků mají v poslední době zájem i výrobci.v rámci podpory prodeje není již výjimkou kompletní knihovna výrobků od dané firmy. V takovýchto knihovnách se ovšem nejedná o schématické značky, ale o detailně prokreslené výrobky ve všech třech pohledech. Existují i firmy, které se specializují nejen na vytváření knihoven, ale vytváří rovněž nadstavby pro CAD programy, které jsou úzce specializované pro obor použití. Pro vytápění existuje například program pro kreslení potrubních sítí vícečarově (osa a obrys potrubí) ve 2D nebo ve 3D. Tyto programy dokonce umožňují okamžitý výpočet např. tlakových ztrát u potrubní sítě. 23

Tabulka 1 Příklady užití čar na výkresech Plná pravidelná Název (druh) čáry Zobrazení Použití čáry na výkresech Tenká Grafické značky Potrubí kreslené dvěma čarami Viditelné obrysy zařízení a technologických spotřebičů Potrubí jiných oborů Obrysy stavebních konstrukcí zobrazené v řezu i v pohledu, viditelné pod rovinou řezu nebo za ní Kótovací a pomocné čáry Odkazové čáry Šrafování Ohraničení vynesených podrobností Grafické značky potrubí tlustá Rámeček výkresu Formát výkresu Plná nepravidelná tenká Přerušení obrazu čárkovaná čerchovaná Tenká tlustá Tenká tlustá Zakryté obrysy zařízení Zakryté obrysy stavebních konstrukcí Grafické značky zpětného potrubí Osy součástí zařízení Vztažné a skaldebné přímky Roztečné přímky a kružnice Poloha myšlených rovin řezu Čerchovaná se dvěma tečkami tenká Hrany a obrysy nad myšlenou rovinou řezu Tabulka 2 Grafické označení potrubí při jedné teplonosné látce Přívodní Název potrubí Grafická značka Zpětné Expanzní a pojistné přívodní Expanzní a pojistné zpětné Odvzdušňovací 24

Tabulka 3 Grafická označení potrubí při několika teplonosných látkách Přívodní teplovodní Název potrubí Grafická značka Zpětné teplovodní Přívodní horkovodní Zpětné horkovodní Kondenzátní potrubí Označení účelu nebo větve připsanou číslicí Odvzdušňovací Studená voda Teplá užitková voda Cirkulační voda Plyn Tabulka 4 Grafické označení na potrubí a zařízení Směr toku látky potrubím Název Grafická značka Změna průřezu potrubí (šipka ve směru snižování průřezu) Sklon potrubí (šipka ve směru klesání porubí) 25

Izolované potrubí Tabulka 6 Grafické značky pro kreslení otopných těles Název Těleso článkové, deskové a konvertor V půdorysu Grafická značka V pohledu Otopný had z hladných trubek * Registr z trubek, trubkové otopné těleso * Žebrová trubka Otopný had ze žebrových trubek * Sálavý stropní trubkový pás (tmavý zářič) * * Zobrazuje se vždy skutečný počet trubek Tabulka 6 Grafické značky armatur a uložení potrubí Značka Pevný bod Název Posuvný bod Valivé uložení Suvné vedení 26

Kompenzátor obecně U kompenzátor Lyra kompenzátor Vlnovcový kompenzátor Pryžový kompenzátor Ucpávkový kompenzátor Ventil obecně - šikmý Ventil obecně - přímý Ventil obecně - rohový Zpětný ventil (ve směru černé šipky průtočný) Kohout přímý Kohout rohový Šoupě Pojistný ventil přímý 27

Pojistný ventil rohový Trojcestná armatura obecně - ventil Trojcestná armatura obecně - klapka Trojcestný směšovací ventil Trojcestná směšovací klapka Trojcestný rozdělovací ventil Trojcestná rozdělovací klapka A regulovaný průtok, B doplňovací průtok, AB plný průtok Čtyřcestný ventil Čtyřcestný klapka H napojovací armatura otopných těles - dvoutrubková soustava H napojovací armatura otopných těles - jednotrubková soustava 28

Šroubení Clona Klapka obecně Uzavírací klapka Škrtící klapka Zpětná klapka Odvzdušňovací ventil obecně Odvzdušňovací ventil otopného tělesa Vypouštění Odvzdušňovací nádoba Redukční ventil Membránová armatura Armatura s definovaným nastavením Přírubová armatura Hrdlová armatura 29

Závitová armatura Navařovací armatura Regulátor tlakové diference a přepouštěcí ventil Regulátor průtoku Průhledítko Odlučovač plynů Odlučovač (separátor kapek) obecně Omezovač teploty vody Odvaděč kondenzátu obecně Mechanický odvaděč kondenzátu Termodynamický odvaděč kondenzátu Termostatický (termický) odvaděč kondenzátu Filtr Sítový odlučovač, ev. Filtr 30

Chemická úprava vody Vpusť Přírubový spoj Připojení armatur Svarový spoj Spoj šroubením Hrdlový spoj Ruční ovládání Ovládání armatur Ovládání pohonem - obecně Ovládání elektromotorem Ovládání elektromagnetem Ovládání vlnovcem Ovládání protékanou látkou Ovládání pístem Ovládání membránou 31

Ovládání plovákem či závažím Ovládání termostatickým regulátorem Tabulka 7 Písmenná označení armatur Písmenné označení Název ŠV Ventil - šikmý V Ventil obecně - přímý RV Ventil obecně - rohový TRV Termostatický radiátorový ventil ZV Zpětný ventil (ve směru černé šipky průtočný) K Kohout obecně PK Kohout přímý RK Kohout rohový Š Šoupě PV Pojistný ventil TV Trojcestná armatura obecně - ventil TKL Trojcestná armatura obecně - klapka ČV Čtyřcestný ventil ČKL Čtyřcestná klapka KL Klapka obecně ZKL Zpětná klapka OV Ovdušňovací ventil ON Ovzdušňovací nádoba REV Redukční ventil RTD Regulátor tlakové diference a přepouštěcí ventil RP Regulátor průtoku P Průhledítko O Odlučovač (separátor kapek) obecně TO Omezovač teploty vody OK Odvaděč kondenzátu obecně F Filtr SF Sítový odlučovač, event. Filtr CH Chemická úprava vody G Vpusť 32

Č KO TV HV NP SP VP SV TUV CV P Čerpadlo Kompresor Písmenná označení teplonosných látek Teplá voda Horká voda Nízkotlaká pára Středotlaká pára Vysokotlaká pára Studená voda Teplá užitková voda Cirkulační voda Plyn V případě použití specifických a kombinovaných armatur se použije základní grafická značka s rozšířeným písmenným označením, které se vyspecifikuje v legendě. Příkladem může být regulační kulový kohout TOP BALL, kde se zakreslí značka kohoutu a připíše písmenná zkratka RKK či kohoutu s filtrem FILTER BALL se připíše FK. Tabulka 8 Grafické označení zbývajících zařízení otopných soustav Značka Čerpadla Název Ventilátor radiální Ventilátor axiální Kompresor Kotel na tuhá paliva Kotel plynový atmosferický Kotel plynový a olejový s tlakovým hořákem Kotel elektrický 33

Kondenzační kotel Kogenerační jednotka Tepelné čerpadlo Vyměník (např. HV/TV - horká voda/teplá voda) Tlaková nádoba Plynový přímo ohřívaný zásobník TUV Nepřímo ohřívaný zásobník TUV Expanzní nádoba Tabulka 9 Značka měřidel Přístroj 1 2 přímý nespojitý Teploměr / termostat teploty 3 snímač Značka 1 2 3 Tlakoměr / manostat Tlaku Měřič tlak. Diference / snímač tlak. Diference Tlak. Diference Vlhkoměr / hydrostat Vlhkosti Stavoznak Snímač hladiny Hladiny 34

Měřič koncentrace Snímač koncentrace koncentrace průtokoměr Měřidlo spotřeby tepla 35

Příloha 1 36

Příloha 2 37

Příloha 3 38

Příloha 4 39

Příloha 5 40

Příloha 6 41

Příloha 7 42

Příloha 8 43

Příloha 9 44

Příloha 10 45

Příloha 11 46

Příloha 12 47

Příloha 13 48