Vydání této publikace bylo spolufi nancováno Evropskou unií z prost edk Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci projektu Integrovaného opera ního programu regionálního rozvoje Propagace zna kových turistických produkt Dolního Slezska. Maršálkovský ú ad Dolnoslezského vojvodství www.umwd.pl
Obsah 2. Dolní Slezsko úvod 4. Jak se dostanete do Dolního Slezska? 7. Praktické informace 11. Dolnoslezská metropole Vratislav 13. Praktické informace o Vratislavi 20. Sport a rekreace 22. Ve erní Vratislav 23. Co musíte vid t ve Vratislavi 28. Kulturní a sportovní akce ve Vratislavi 32. Dolnoslezské hrady a zámky 35. Cisterciácké kláštery a mariánská sanktuária 39. Dolnoslezská podzemí a fortifikace 39 44. Dolnoslezské lázn 44 49. Krkonoše a aktivní turistika v Dolním Slezsku 58. Agroturistika a ekoturistika 65. Dolnoslezská p íroda 73. Dolnoslezská zima 79. Zajímavá místa v Dolním Slezsku 89. Dolnoslezské historické památky na Seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO 91. Dolnoslezské události 100. Turistické informace v Dolním Slezsku
DOLNÍ SLEZSKO Dolní Slezsko (Dolny l sk) leží v jihozápadním Polsku a je jedním z nejkrásn jších a nejatraktivn jších region Polska i Evropy. Jeho p ední postavení vyplývá z jinde nevídané pestrosti, po ínaje reliéfem i velkým bohatstvím p írodních krás a kulturou a ekonomikou kon e. Fenoménem Dolního Slezska, který sv d í o jeho výjime ném postavení v této ásti Evropy, je prolínání kultur a tradic mnoha národ v pr b hu staletí. Region, jehož sou- ástí je Slezská nížina (Nizina l ska), Slezsko-lužická nížina (Nizina l sko- u ycka), Krkonošsko-jesenická (sudetská) subprovincie (Sudety) a její severní p edh - í (Przedgórze Sudeckie), už celá staletí p itahuje a láká svými krásami a tajemným p vabem: rozlehlými horskými pásmy a malebnými kotlinami, které oživují prudké horské byst iny, jež se pak v nížinných oblastech zm ní v poklidné romantické potoky. Tato krajina se m že pochlubit místy, kde je p íroda nedot ena lidskou rukou, etnými vzácnými rostlinnými a živo išnými druhy, ale i krásnými m sty a skv lými historickými památkami. Po tem a hodnotou historických památek se Dolní Slezsko liší od ostatních region Polska. Co najdete v Dolním Slezsku? Turistické trasy vedoucí p es hrady dynastie Piastovc a cisterciácké kláštery; trasu zapomenutých emesel; sít podzemních turistických tras; pohrani ní hrady a mohutné zámky; prastaré rybníky v okolí Milicze a Przemkowa; národní parky a p írodní rezervace; skalní bludišt a p írodní lezecké skály; architektonické a pr myslové památky; církevní památky ze seznamu UNESCO; nejv tší po et lázní v Polsku; lyža ské trat ; fi nan n p ístupné agroturistické farmy i luxusní hotely; velké opery; p es sto vratislavských most ; ložiska drahokam a polodrahokam a dokonce i zlata Jak vyplývá už z názvu, Dolní Slezsko leží p evážn v nížinné ásti Slezska staré historické krajiny. Je jihozápadním pohrani ním regionem Polska, na západ hrani í podél Lužické Nisy s N meckem, na jihu s eskou republikou. Hranice s eskou republikou je z v tší ásti horská a vede vrcholy Krkonošsko-jesenické horské soustavy. Severní hranici Dolní-
ho Slezska vyzna ují rozlehlé nížiny Dolnoslezských bor (Bory Dolno l skie), malebné morénové kopce (tzv. Wa Trzebnicki) a údolí eky Barycz (Dolina Baryczy). Slezská nížina se táhne od východu na západ od Opole na východ k m st m ary a Zahá ( aga ) na západ. Osu této nížiny tvo í eka Odra, druhá nejdelší eka Polska. Od Horního Slezska je Odra splavná až do svého ústí do Št tínského zálivu (Zalew Szczeci ski). Dominující úlohu v dolnoslezské krajin však mají hory pat ící ke Krkonošsko-jesenické subprovincii, jež se v Polsku nazývá Sudety, která zasahuje do jižní ásti regionu a táhne se od jihovýchodu na severozápad v délce tém 300 km. Jednotlivá horská pásma charakterizuje rozmanitost a bohatství krajiny a také r znorodá geologická stavba. Nejvyšším horským pásmem jsou Krkonoše s nejvyšší horou Sn žkou (1603 m n. m.). Spolu se svým severním p edh ím jsou tato horstva tou nejzajímav jší a turisty nejnavšt vovan jší ástí Dolního Slezska. ást p edh í na jih a na jihozápad od Vratislavi tvo í žulové kopce u m ste ka Strzelin (Wzgórza Strzeli skie), kde jsou nejv tší žulové lomy v Evrop, a masiv hory l a horské skupiny, která se tajupln vypíná mezi nezalesn nými rovinami Slezské nížiny, s horou l a viditelnou ze vzdálenosti n kolika desítek kilometr. Klima Slezské nížiny je mírné, p edevším u eky Odry; je zde nejdelší léto a nejkratší zima v Polsku. Zima v horských oblastech za íná oproti tomu už v íjnu a trvá ob as až do dubna. Rozloha Dolního Slezska iní 19 947,2 km 2. Po et obyvatel 2 970 100. Hlavním m stem vojvodství je Wroc aw (Vratislav), tvrté nejv tší m sto Polska. V Dolním Slezsku je dvanáct krajinných park, dva národní parky a mnoho p írodních rezervací. Dolní Slezsko je rovn ž oázou zdraví najdete zde jedenáct lázní, které díky své malebné poloze, mikroklimatu a kouzlu láze ských park lákají etné hosty. O bohaté minulosti regionu sv d í dolnoslezská m sta plná historických staveb, nádherné chrámy, hrady a šlechtická sídla. Najdete zde také etné technické památky bývalé doly, štoly, p ehrady a pevnosti. V pr b hu staletí m nilo Dolní Slezsko n kolikrát svou státní p íslušnost. Vládla zde polská knížata z dynastie Piastovc, eští a pruští králové, rakouští a n me tí císa i. Stejn tak se m nilo i zdejší obyvatelstvo. P i výzkumech narazili v dci na stopy lidí z období paleolitu. Zna nou ást Dolního Slezska obývali až do za átk našeho letopo tu Keltové, byli zde i Vandalové a Silingové a v 7. století sem pronikly slovanské kmeny. Již v období vlády polských Piastovc za al proces n meckého osidlování. Po 2. sv tové válce muselo n mecké obyvatelstvo opustit Dolní Slezsko. Místo n j sem p esídlili Poláci z r zných ásti Polska, hlavn z východních oblastí, které p ipadly Sov tskému svazu. Hranice sou asného Dolnoslezského vojvodství zhruba odpovídají historickým hranicím Dolního Slezska.
Jak se dostanete do Dolního Slezska od centra. Z letišt jezdí m stský autobus. 406, kterým se m žete dostat na hlavní vlakové nádraží Wroc aw G ówny a na autobusové nádraží PKS (cca 25 min). www.lot.com tel. +48 801 703 703 tel. 0 22 9572 Oficiální stránky letišt M. Koperníka ve Vratislavi: www.airport.wroclaw.pl LETADLEM Vratislavské letišt M. Koperníka (Port Lotniczy im. Miko aja Kopernika) má prost ednictvím Varšavy, Frankfurtu nad Mohanem a Mnichova spojení se všemi nejd ležit jšími letišti sv ta. V sou asnosti je v provozu 12 spoj do Varšavy. Letadlo tam letí necelou hodinu. V tšinu let do Varšavy zajiš ují letadla typu ATR a Embraer. Vratislavské letišt provozuje pravidelné p ímé mezinárodní spoje do Frankfurtu, Mnichova, Dortmundu, Dublinu, Kodan, Bruselu, Barcelony, Londýna a n kolika dalších destinací ve Velké Británii. Letišt obsluhuje rovn ž mnoho mezinárodních charterových linek. Letišt Strachowice leží zhruba 12 km jihozápadn VLAKEM Železni ní sí je v Dolním Slezsku velmi hustá. Bohužel však byly na mnoha místních tratích zrušeny osobní vlaky a po et železni ních spoj se každoro n zmenšuje. N které velmi atraktivní vyhlídkové trasy se využívají p íležitostn pro turistické projíž ky. Na vratislavské hlavní nádraží p ijížd jí p ímé vlaky z tém všech v tších polských m st a také z Berlína a Hamburku. Vratislav, Legnica, Boles awiec a Zgorzelec mají rovn ž vlakové spojení s Görlitzem (vlaky Schmidt a Kowalski). Vlak Intercity z Vratislavi do Varšavy jede 4 hodiny a 30 min. V sou asnosti fungují ve Vratislavi dv velká nádraží, dálkové spoje obsluhuje hlavní nádraží (Wroc aw G ówny). Nádraží Wroc aw Nadodrze plní úlohu stanice pro 4
cestující na trase sm rem do/z Varšavy a Lodže. Z vratislavského vlakového nádraží se snadno dostanete i do jiných m st Dolnoslezského vojvodství: Valb ichu (Wa brzych), Jelení Hory (Jelenia Góra), Legnice, Kladska (K odzko). Z Vratislavi (a také z Varšavy) se m žete dostat p ímo do dolnoslezských láze ských m ste ek v Kladsku (Kotlina K odzka): Polanica, Duszniki a Kudowa Zdrój a také do srdce Krkonoš Szklarské Por by. Vlakové informace: Wroc aw tel. 071 94 36, 071 717 33 33 Jelenia Góra tel. 075 94 36 Legnica tel. 076 94 36 Jízdní ády: www.pkp.pl, rozklad.pkp.pl, www.rozklady.pl Evropy). Tyto autobusy zastavují tém ve všech v tších m stech Dolního Slezska. Autobusové informace: www.rozklady.com.pl, www.rozklady.pl AUTOBUSEM Ve Vratislavi najdete autobusové nádraží (Dworzec Centralny PKS) v centru m sta v p ímé blízkosti vlakového hlavního nádraží (Dworzec G ówny) v ul. Sucha. Jezdí odtud autobusy do všech v tších m st v regionu a dálkové autobusové spoje do/z mnohých v tších m st v Polsku. Ve Vratislavi a dalších v tších m stech existuje velké množství soukromých dopravc, kte í obsluhují lokální spoje (autobusy a mikrobusy). Autobusová nádraží bývají v tšinou v sousedství vlakových nádraží. Sí autobusových spoj do turistických m st v Krkonoších, Kladsku i do oblasti hory l a je dost kvalitní, i když o víkendu v tšina spoj nefunguje, hlavn v odpoledních a ve erních hodinách mohou nastat problémy s návratem dom. D ti mají nárok na 50 % slevy. Jízdenky lze koupit v pokladnách na autobusových nádražích nebo, podle množství volných míst, u idi e. Na hlavním autobusovém nádraží ve Vratislavi najdete i autobusová stanovišt mezinárodních spoj (do západní AUTEM P es Dolní Slezsko vede n kolik mezinárodních pozemních komunikací v etn dálnice A4. Hlavní m sto regionu Vratislav (Wroc aw) spojují se státem následující hlavní komunikace: dálnice A4 vedoucí k hrani nímu p echodu s N meckem Olszyna/Forst (od m sta Krzywa u Boleslawce jako silnice. 18), resp. do Katovic, Krakova (260 km) a dále do Lvova, silnice. 8 na severovýchod do Varšavy (340 km), resp. do K odzka a m sta Kudowa (115 km), a dále na jih do eské republiky, silnice. 5 do Poznan (180 km), resp. do Strzegomi, Kamienné Góry, a dále na jih do eské republiky, silnice. 94 do Legnice a Opole, s ilnice. 35 do m st widnica a Walbrzych. Ze zahrani í se do Dolního Slezska pohodln dostanete: Z N mecka: z Lipska a Dráž an po dálnici A4, z Berlína a Cottbusu po dálnici. 15 na hranici ve Forstu. 5
P íklady ceny benzinu a nafty: oktanové íslo 95 4.30 PLN, oktanové íslo 98 4.40 PLN, ON 4.00 PLN. Aktuální ceny: www.paliwa.pl Vzdálenosti z Vratislavi: do Berlína 330 km do Londýna 1480 km do Vídn 550 km do Moskvy 1590 km do Prahy 270 km Z eské republiky: po rychlostní komunikaci. 10 z Prahy a dále po silnici E65 z Liberce nebo silnicí E67 z Hradce Králové. Nejvyšší povolené rychlosti pro osobní vozidla v Polsku: v obci 50 km/hod., mimo obec 90 km/hod., na rychlostních silnicích 100 km/hod., na dálnicích 130 km/hod. Za p ekro ení rychlosti m žete zaplatit pokutu až 500 PLN. Povolený obsah alkoholu v krvi idi e: 0,2 promile. P i jízd musí mít idi zapnutá potkávací sv tla po celý rok i p es den. Zap j ení auta: Auto si m žete zap j it na vratislavském letišti, n kolik autop j oven je i v samotné Vratislavi a ve v tších m stech v regionu. www.avis.pl, www.hertz.com.pl, www.sixt.pl, www.europcar.com.pl, www.autotex.com.pl VODNÍ CESTOU Do Dolního Slezska se m žete dostat i po vod. eka Odra je splavná v úseku od Ratibo e (Racibórz) v Horním Slezsku po její ústí do Št tínského zálivu a do Baltského mo e. Kanálem Odra Havola (Odra Hawela) se m žete dostat do Berlína a dále kanály do Rotterdamu ležícího u Severního mo e. Po Od e mohou jezdit í ní osobní lod a sportovní lod. Moderní marína p ístav pro turistické a sportovní lod vzniká v okolí mostu Uniwersytecki v centru Vratislavi. erpací stanice s prodejem plynu jsou ozna eny: LPG- GAZ nebo Auto-GAZ. V tšina erpacích stanic (na hlavních trasách ve v tších m stech) má nep etržitý provoz. Ve v tších m stech je t eba za parkování auta v centru b hem dne (8 18 hod.) uhradit parkovné. V p ípad autonehody je t eba uv domit místní policii (tel. 997), pro získání event. odškodn ní je nezbytný policejní protokol. 6
Praktické informace KLIMA Dolní Slezsko je nejteplejším polským regionem. Zdejší zimy jsou mírné a léta nejsou p íliš horká, i když se ob as teplota v lét vyšplhá na 30 stup a v zim klesne pod -20 stup Celsia. Je zde z etelný vliv vzdáleného Atlantského oceánu. Hlavní v try vanou od západu, ob as p ichází teplý vzduch od St edozemního mo e a Azorských ostrov. Vegeta ní období trvá 225 dn, je tedy nejdelší v Polsku. Už v b eznu zde kvetou žluté zlatice zvané zlatý déš... Charakteristické jsou asté p íchody tlakových níží, které s sebou p inášejí n kolikadenní deštivá období se zataženou oblohou. Na území Slezské nížiny v okolí Vratislavi dosahuje pr m rná teplota v ervenci tém 19ºC, v nejstuden jším m síci lednu iní -1,1ºC. Klima v horských oblastech a v podh í je chladn jší než v nížinách a závisí na nadmo ské výšce a na reliéfu horských pásem. Vysoko v Krkonoších, ve výškách p es 1000 m n. m., nep esahuje pr m rná ro ní teplota 1ºC. Nejintenzivn jší deš ové srážky jsou v ervenci a jejich ro ní úhrn dosahuje 600 mm. Na horách dosahuje úhrn srážek 1300 mm. Zimy bývají v nížin nej ast ji bez sn hu, avšak v nejvyšších polohách hor sn hová pokrývka leží 200 dn v roce a udrží se ob as i do dubna. Nejlepším obdobím pro návšt vu Dolního Slezska je jaro po ínaje polovinou dubna, celé léto a raný podzim do poloviny íjna. V zim p ijížd jí do hor milovníci lyžování a snowboardu. KAM ZA JÍDLEM Ve v tších m stech a turistických st ediscích najdete bezpo et restaurací. Mnohé z nich se specializují na mezinárodní kuchyni. Obsluha ovládá v tšinou angli tinu nebo n m inu, rovn ž jídelní lístky jsou v t chto jazycích. P i placení se p edpokládá zhruba 10% spropitné. Nejlevn jší stravování najdete v tzv. mlé ných barech (bar mleczny). LÉKÁRNY A ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY Vybavení lékáren je dobré. Léka skou radu získáte ve ve ejných poliklinikách (polsky przychodnia, ozna eno 7
NFZ Národní zdravotní fond) a nemocnicích (szpital), v nichž musíte ukázat evropský pr kaz pojišt nce. Existuje také velké množství dob e vybavených soukromých klinik a léka ských ordinací. Záchranka (pogotowie ratunkowe) tel. 999, tel. 112 (mobilní sít ) Záchranka, první pomoc: Wroc aw, ul. Traugutta 112, Jelenia Góra, ul. Wojska Polskiego 21, Legnica, ul. Bracka 11, Wa brzych, ul. Chrobrego 39 HENDIKEPOVANÍ Mnoho ve ejných budov a v tšina hotel disponuje vybavením pro hendikepované osoby, nap. bezbariérovými vstupy pro vozí ká e. Ve v tších m stech je m stská doprava (autobusy) p izp sobena pot ebám zdravotn postižených (vozí ká ), takové autobusy jsou ozna eny v jízdním ádu. Na území Dolního Slezska p sobí rovn ž n kolik fi rem zabývajících se zajiš ováním dopravy pro osoby se zdravotním postižením. TISK, ROZHLAS A TELEVIZE Zprávy z regionu p ináší místní tisk. Ve Vratislavi je to Polska Gazeta Wroc awska. Celostátní deník Gazeta Wyborcza má své lokální mutace. V Jelení Go e zprávy z regionu p ináší mj. týdeník Nowiny Jeleniogórskie, ve Wa brzychu Tygodnik Wa brzyski, Nowe Wiadomo ci Wa brzyskie a 30 Minut, v Legnici týdeník Konkrety, Gazeta Piastowska, Express Legnicki. Vratislav a v tší m sta, nap. Jelení Góra, Wa brzych a Legnica, mají rovn ž sv j místní rozhlas. Lokální dolnoslezský rozhlas Polskie Radio Wroc aw vysílá na kmito tu 102,3 MHz, další vratislavský rozhlas Radio RAM na kmito tu 89,8 MHz. Lokální vysílání vratislavské televize m žete vid t v odpoledních a ve erních hodinách na spole ném regionálním kanálu TVP 3. Informa ní po ad p inášející informace z regionu, p edpov po así a aktuální informace se jmenuje Fakty jeho hlavní vydání m žete vid t v 18 hodin. Lokální rozhlasová stanice v Jelení Gó e Muzyczne Radio vysílá na kmito tu 105,8 MHz, v Legnici na kmito tu 102,6 MHz vysílá Radio Plus a ve Walbrzychu si m žete poslechnout lokální informace v rádiu Z ote Przeboje na 91,8 MHz a RMF Max na 101,1 MHz. Lokální televizní stanice ve Wa brzychu jsou: Telewizja Wa brzych, Telewizja Podgórze a DAMI. V Jelení Go e p sobí lokální televizní stanice Odra. Ve m stech existují sít kabelové televize, které nabízejí i vysílání mnoha zahrani ních stanic. Tém všechny hotely jsou vybaveny satelitní televizí. 8
Zahrani ní tisk je dostupný ve velkých knihkupectvích sít EMPIK, v n kterých trafi kách, ve Vratislavi na letišti, hlavním vlakovém nádraží a v mnoha hotelích. NÁKUPY Ve velkých m stech najdete velké supermarkety (rovn ž známé mezinárodní et zce). Bývají v provozu od 7 do 22 hod., n které dokonce nep etržit! Malé obchody jsou otev eny do 18 hod., v tší do 20 hod. V sobotu je provozní doba obchod kratší potraviny do 13 až 15 hod. Ovoce a zeleninu m žete koupit i na krytých a otev ených tržištích a také ve stáncích na ulicích. N které obchody a restaurace akceptují platby v eurech, vrací ale ve zlotých. M STSKÁ A MÍSTNÍ DOPRAVA, TAXISLUŽBA Ve v tších m stech zajiš ují m stskou dopravu autobusy. Pouze ve Vratislavi jezdí také tramvaje (23 linek). Každé m sto má vlastní ceník dopravních služeb. Ve v tších m stech existuje rovn ž n kolik fi rem poskytujících taxislužbu. Taxíky ekají na zákazníky na stanovištích, nap. p ed hotelem, nádražím apod. Tís ová volání (bezplatná): Policie 997 Hasi i (stra po arna) 998 Záchranná služba (pogotowie ratunkowe) 999 Odtahová služba (pomoc drogowa) 981 M stská policie 986 Tís ové volání z mobilních síti (policie, hasi i, záchranka) 112 M stské informace o telefonních íslech 9491 Nejlevn jší je však telefonické zavolání. ísla na lokální taxislužbu m žete najít v místním tisku, fi rmy sdružující taxíky mají tato ísla rovn ž na svých autech. V ned li, o svátcích a také v no ních hodinách (22 6 hod.) jsou tarify dražší. TELEFONY Z každé telefonické budky se m žete spojit s celým sv tem. Automaty fungují na kartu, která m že mít 25, 50 nebo 100 impulz. Kartu koupíte na pošt, v trafi ce, na erpací stanici. Existuje rovn ž n kolik systém telefonních karet umož ujících levn jší volání do zahrani í jsou to tzv. p edplacené karty, nap. Tele2, Grosik. Celé území Dolního Slezska má pokrytí mobilními sít mi, m žete používat mobilní telefony libovolných zahrani ních operátor. V letní sezon jsou k dispozici pro zahrani ní turisty tís ová telefonní ísla: 0-800 200 300 a +48 608 599 999. SM NÁRNY (polsky: kantor) Polskou m nou je zlotý (z oty, z., PLN). 1 PLN = 100 groš (grosz). Peníze m žete m nit v bankách a sm nárnách. Sm nárny najdete i v n kterých v tších hotelích a velkých obchodních centrech. V tšina sm náren je v ned li a o svátcích mimo provoz. Banky bývají otev eny do 18 hod., m žete v nich vym nit peníze i pomocí kreditní karty. Ve v tších m stech najdete sít bankomat, které komunikují i v n m in a angli tin. Zlotý je sm nitelná m na, jeho kurz m že kolísat. POŠTA Poštovní ú ady mají provozní hodiny zpravidla od 8 do 20 hod. Ve Vratislavi má nep etržitou 24hodinovou službu pošta na hlavním nám stí (Rynek 28). 9
TOALETY V malých m stech a vesnicích nenajdete žádné ve ejné záchody, krom t ch na vlakových a autobusových nádražích. Budete proto nuceni používat toalety v restaura ních za ízeních, v tšinou za poplatek 1 2 PLN. Toalety bývají krom nápisu ozna eny i symboly trojúhelníkem pro muže a kole kem pro ženy. UBYTOVÁNÍ Nejlepší ubytovací kapacity mají tradi ní turistická centra. Nejhustší sí ubytovacích za ízení najdete v Krkonoších, v Kladsku (Kotlina K odzka) a samoz ejm ve Vratislavi. V t chto místech byste nem li narazit na problémy s nalezením noclehu, i když si ho dop edu nerezervujete. V období svátk o Vánocích, na Silvestra, o Velikonocích a b hem tzv. prodloužených víkend, které jsou v Polsku velmi populární (2 3krát do roka se nashromáždí státní nebo církevní svátky s ned lemi a výsledkem je n kolikadenní víkend) je nutné ubytování rezervovat, a to s velkým asovým p edstihem. Problémy s nalezením ubytování se mohou objevit i ve Vratislavi b hem v tších akcí. V horských a podhorských oblastech se rychle rozvíjí sí agroturistických farem jejich nabídka je zajímavá hlavn pro celé rodiny s d tmi, které plánují delší pobyty. Ubytování m žete rezervovat telefonicky nebo prost ednictvím internetu. www.visitsilesia.pl, www.wroclaw.pl www.hotelspoland.com, www.polhotel.pl Pobyty v historických budovách, hradech a zámcích: www.leisure-heritage.com Kempy: www.pfcc.info Ubytovny: www.ptsm.pl Agroturistika: www.agritourism.pl 10
Dolnoslezská metropole Vratislav (Wroc aw) Vratislav je tvrtým nejv tším m stem v Polsku, hlavním m stem historické ásti Polska Dolního Slezska, správním, kulturním a pr myslovým centrem a také významným univerzitním m stem; leží v centru Slezské nížiny, na Vratislavské rovin (Równina Wroc awska); leží na ece Od e, do které v katastru m sta vtékají další ty i velké eky O awa, l za, Bystrzyca a Widawa a mnoho menších í ek a potok ; mírné klima teplá léta (pr m rná teplota v ervenci dosahuje 18 C), krátké zimy nej ast ji bez sn hu (pr m rná teplota v lednu -1 C); 640 tisíc obyvatel; rozloha tém 300 km 2 ; rozhlasové a televizní stanice; vratislavské deníky: Gazeta Wroc awska a vratislavská mutace deníku Gazeta Wyborcza; dv velká vlaková nádraží a 20 menších vlakových stanic; letišt a í ní p ístav na Od e; strojírenský pr mysl (lokomotivy, auta, domácí elektrospot ebi e, obráb cí automaty), elektrotechnický a elektronický pr mysl (elektrické generátory, elektronická za ízení, televizory), chemický pr mysl (barvy a laky), farmaceutický pr mysl, slévárna neželezných kov, í ní lod nice. Vratislav je významným dopravním uzlem; prochází tudy n kolik hlavních pozemních komunikací v etn mezinárodních E40, E67 a E261. Dálnice A4 (E40) vede od západní hranice státu ve Zho elci (z Dráž an) a Olszyn (z Berlína), probíhá jižním okrajem m sta dále do Krakova a ke státní hranici s Ukrajinou. Od výjezdu z dálnice je to do centra m sta tém 8 km. V sou asnosti tranzitní trasy do Varšavy, Poznan, Zelené Hory (Zielona Góra) vedou centrem m sta. Historické jádro m sta (Stare Miasto) obepíná silni ní obchvat, který je také sou ástí tranzitní trasy do Varšavy, Poznan, Zelené Hory a Krakova. Hlavní nám stí (Rynek) s p ilehlým menším nám stím (Plac Solny) a ulicemi Ruskou, w. Miko aja, Odrza skou, Ku niczou, Szewskou, O awskou a widnickou tvo í historické a obchodní centrum m sta. Hlavní nám stí, ulice O awska, ást ulic widnické a Szewské jsou uzav eny pro automobilový provoz. Velmi rušnou komunikací je ulice Marsza ka Pi sudskiego, u které se nachází hlavní vlakové nádraží (Dworzec G ówny), kancelá polské letecké spo- 640 tisíc obyvatel, rozloha tém 300 km 2, rozhlasové a televizní stanice, vratislavské deníky: Gazeta Wroc awska a vratislavská mutace deníku Gazeta Wyborcza 11
le nosti LOT, mnoho hotel, obchod, restaurací a institucí a také Hudební divadlo (Teatr Muzyczny) a fi lharmonie. VRATISLAV MÁ TISÍCILETOU HISTORII Vratislav byla pravd podobn jedním z patnácti hradiš slovanského kmene Slezan popisovaným v roce 843 franckým písa em v tzv. Bavorském geografu. P ibližn od r. 990 byla Vratislav sou ástí polského státu. V roce 1000 byl význam m sta díky snahám Boleslava Chrabrého upevn n z ízením biskupství jednoho z prvních v Polsku po Krakovu a Ko obrzegu. M sto vzniklo na k ižovatce obchodních cest vedoucích z jihu na sever a z východu na západ, nedaleko pohodlného p echodu p es Odru v okolí dnešních ostrov Píse ného a Tumského (Wyspa Piaskowa a Ostrów Tumski), aby se pak rychle rozr stalo na levém b ehu eky. Ve 14. stol. pat ilo vedle Prahy k nejv tším m st m st ední Evropy. Slovanský kmen Slezan zde m l své obranné hradišt. Od konce 10. stol. pat ila Vratislav, ležící ve výhodné poloze na k ižovatce obchodních cest, ke státu prvního polského vládce M ška I. V roce 1335 byla Vratislav spolu se Slezskem p ipojena k eskému státu, a v roce 1526 se tak dostala pod svrchovanost rakouských Habsburk. Po prohrané rakousko-pruské válce roku 1741 se dostala na období tém 200 let pod pruskou a n meckou vládu. Ke konci 2. sv tové války bylo m sto vyhlášeno pevností (Festung Breslau) a b hem obléhání Rudou armádou trvajícího 2,5 m síce bylo ze 75% zni ené. Od 6. kv tna roku 1945 je Vratislav zase sou ástí polského státu. 12
Praktické informace o Vratislavi VLAKOVÁ NÁDRAŽÍ P es Vratislav vede dev t železni ních tratí. V katastru m sta jsou v provozu dv velká nádraží: Hlavní nádraží (Wroc aw G ówny) a Wroc aw Nadodrze a p es dvacet menších stanic a zastávek. Hlavní nádraží obsluhuje spoje se všemi polskými m sty: p ímé do Krakova (4 hodiny), Poznan (2 hodiny), Varšavy (4,5 hodiny), Gdyn (8 hodin), Št tína (7 hodin), Olštýna (7 hodin) a Zakopaného (9 hodin) a také p ímé mezinárodní spojení s Prahou (5 hodin), Hamburkem (9 hodin) a Berlínem (6 hodin). Z Vratislavi jezdí rovn ž vlaky do pohrani ního Görlitzu (vlaky Schmidt a Kowalski). Hlavní vlakové nádraží leží v ulici Pi sudskiego, jedné z nejd ležit jších ulic m sta, ve které je n kolik hotel a skoro naproti nádraží je ubytovna pro mládež. Zadní východy z nádraží (tunely) vedou do ulice Sucha, ve které leží Hlavní autobusové nádraží (Dworzec Centralny PKS). Po obou stranách nádraží najdete stanovišt taxislužby a také autobusové a tramvajové zastávky. V noci je zde místo rozjezdu všech no ních autobusových linek. Budova Hlavního vlakového nádraží byla postavena v 19. stol. a za átkem 20. stol. byla p estav na. Svým stylem navazuje na anglické hrady. Nádraží má 200 metr dlouhou hlavní halu a p t nástupiš. V nádražní hale najdete krom restaurací, bar a obchod i knihkupectví, kade nictví, lékárnu a sm nárnu. Nádraží Wroc aw Nadodrze leží v severovýchodní ásti m sta, u nám stí Powsta ców Wielkopolskich (Velkopolských povstalc ). Obsluhuje hlavn lokální spoje sm rem na Ole nici, Kluczbork a Ostrów Wielkopolski. Zastavují zde i rychlíky a expresní vlaky z Varšavy, Lodže a Kielc. Vlakové informace: tel. +48 71 94 36, tel. +48 71 717 33 33 www.rozklady.pl Ceny jízdenek: tel. +48 71 717 11 57 Telefonická rezervace jízdenek: tel. +48 71 717 17 27 AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ PKS Autobusové nádraží (Dworzec Centralny PKS) najdete v ulici Sucha 1 11, v p ímé blízkosti Hlavního vlakového nádraží. Z tunelu vlakového nádraží, který spojuje jednotlivá nástupišt, se na autobusové nádraží m žete dostat po p echodu dosti rušné ulice Sucha. Jezdí odsud všechny dálkové autobusy a také celá ada p ím stských autobus sm ujících do m ste ek a obcí v okolí Vratislavi. Najdete zde i stanovišt mezinárodních autobusových linek (do západní Evropy). Autobusové informace PKS: www.rozklady.com.pl, www.rozklady.pl 13
Londýna a n kolika dalších destinací ve Velké Británii. Letišt obsluhuje rovn ž mnoho mezinárodních charterových linek. Letišt Strachowice leží zhruba 12 km jihozápadn od centra. Z letišt jezdí m stský autobus. 406, kterým se m žete dostat na hlavní vlakové nádraží Wroc aw G ówny a na autobusové nádraží PKS (cca 25 min). Autobus jezdí každých 30 minut. Jízdenky (2 PLN) m žete zakoupit v trafi ce. www. airport.wroclaw.pl Kancelá e polské letecké spole nosti LOT najdete v centru m sta, v ulici Marsza ka Pi sudskiego 36, tel. +48 71 342 51 51 Letišt Wroc aw, ul. Skar y skiego 36 tel. +48 71 358 13 10. LETIŠT WROC AW Vratislavské letišt M. Koperníka (Port Lotniczy im. Miko aja Kopernika) má prost ednictvím Varšavy, Frankfurtu nad Mohanem a Mnichova spojení se všemi nejd ležit jšími letišti sv ta. V sou asnosti je v provozu dvanáct spoj do Varšavy, kam letí letadlo necelou hodinu. V tšinu let do Varšavy zajiš ují letadla typu ATR a Embraer. Vratislavské letišt provozuje pravidelné p ímé mezinárodní spojení do Frankfurtu, Mnichova, Dortmundu, Dublinu, Kodan, Bruselu, Barcelony, M STSKÁ DOPRAVA Vratislavské tramvaje mají 23 linek, autobusy 53 linek denních a 13 no ních. Jízdné stojí 2 PLN. Jízdenky lze zakoupit v trafi kách, v prodejnách na kone ných zastávkách a b hem dn pracovního volna i u idi. Na mnoha zastávkách se nacházejí jízdenkové automaty. Jízdenka platí na celou trasu linky bez ohledu na as jízdy. Ihned po nastoupení do tramvaje (autobusu) je t eba jízdenku orazit. Jízdenka je nep estupná, p i každém p estupu je t eba použít novou jízdenku. Autobusové linky jsou ozna eny íslicemi za ínajícími od 100. Autobusové jízdenky pro cestu v oblasti m sta stojí 2 PLN, v mimom stské zón 2,60 PLN. Autobusy s ísly nad 300 jezdí jenom b hem dopravní špi ky. ísly nad 400 jsou ozna eny zrychlené autobusy, které nezastavují na všech zastávkách. Mimo m sto jezdí spoje ozna ené ísly nad 600 a 900 (zónové autobusy). Rychlé autobusové linky jsou ozna ené písmeny od A do N, jízdné stojí 2,80 PLN. No ní autobusy jsou ozna ené 14
ísly nad 200 a jízdné stojí také 2,80 PLN. Na zastávkách (mnoho z nich má sv j název) najdete jízdní ády a také (ale ne na všech) schematické mapy tras m stské dopravy. Poplatek za dopravu zavazadel nebo zví ete iní 1 PLN za kus. TURISTICKÉ JÍZDENKY M stský dopravní podnik (MPK) prodává jedno-, p ti- a desetidenní jízdenky platné na všech b žných linkách ( ili ne pro rychlé autobusové linky) v oblasti m sta. Tyto jízdenky stojí 9 PLN (jednodenní), 23 PLN (5denní) a 40 PLN (10denní). Lze koupit i jízdenky s platností 30, 60 a 90 dn. Jízdenky m žete zakoupit v trafi kách, ve specializovaných prodejnách a v jízdenkových automatech na zastávkách. tahy s výjimkou dálnice A4 (E40), která vede od západní státní hranice a dále p es Opole, Krakov k východní hranici a která se Vratislavi vyhýbá na jihu vedou p es m sto. Historické jádro m sta (Stare Miasto) obepíná starom stský obchvat, který je sou ástí tras do Varšavy, Krakova, Poznan a Zelené Hory (Zielona Góra). Zprovozn ny byly i úseky st edního m stského okruhu, který obepíná m sto od západu a jihu. V sou asnosti probíhají práce na modernizaci mnohých komunikací, proto je pr jezd m stem asto komplikovaný a ne vždy se m žete držet p vodn naplánované trasy. Zvolit správnou cestu vám pom že poslouchání místního rozhlasu, nap. vratislavského rádia RAM 89,8 FM. Informace o stavu státních silnic: +48 71 334 73 03. Informace: www.wroclaw.pl, www.mpk.wroc.pl TAXISLUŽBA Taxík je nejlepší a nejlevn jší objednat telefonicky. P íjezd k zákazníkovi je bezplatný. Ve Vratislavi existuje p es deset spole ností poskytujících taxislužbu. Taxík m žete také jednoduše chytit na ulici, v blízkosti nádraží, hotel, na letišti a na ulicích v nejnavšt vovan jších místech najdete stanovišt taxi, na nichž auta o ekávají potenciální klienty. Stanovišt jsou ozna ena modrou zna kou s bílým nápisem taxi. N která telefonní ísla: 96 21, 96 22, 96 23, 96 27, 96 28, 96 61, 96 62, 96 63. AUTEM PO VRATISLAVI P es Vratislav vede n kolik hlavních komunika ních tah, nap. n které mezinárodní trasy. Všechny komunika ní 15
PARKOVÁNÍ Ve všední dny od 9 do 18 hod. a v sobotu od 9 do 14 hod. je parkování ve st edu m sta možné pouze za poplatek. Základní formou výb ru poplatk jsou parkovací automaty platit lze v hotovosti, mincemi od 5 groš do 5 zlotých anebo pomocí elektronické parkovací karty. Automaty nevracejí peníze. Parkování auta v nepovolených místech je spojeno s rizikem získání boti ky od m stské policie (Stra Miejska), resp. odvezení auta na speciální odtahové parkovišt na kraji m sta. Poplatky za tyto služby bývají zna n bolestivé. V centru m sta najdete také n kolik hlídaných parkoviš, patrová i podzemní parkovišt. PARKOVIŠT V CENTRU Patrová parkovišt : v ul. Szewska (u starom stského obchvatu), v obchodním dom Galeria Dominika ska (nám. Plac Dominika ski). Podzemní parkovišt : kino Helios (ul. w. Antoniego), hotel Sofitel (ul. Rze nicza), hotel Radisson (ul. Purkyniego), hotel Art (ul. Kie ba nicza). Další parkovišt v centru: u Opery (ul. widnicka/ul. Modrzejewskiej), ul. Ruska/Grabarska, u hotelu Wroc aw (ul. Powsta ców l skich), ul. Zieli skiego (u železni ního náspu), ul. Pi sudskiego (naproti sídlu organizace NOT). DOPRAVNÍ POLICIE Wydzia Ruchu Drogowego, ul. Hubska 29, tel. +48 71 340 36 20 ODTAHOVÁ SLUŽBA tel. +48 71 357 54 08 +48 71 368 82 94 +48 71 337 17 17 +48 71 96 37 +48 781 800 800 +48 606 622 616 POŠTA Provozní hodiny poštovních ú ad : 8 až 20 hod. V m stské ásti Staré M sto (Stare Miasto) najdete poštu otev enou nep etržit, i v ned li Rynek 28 (nároží s ul. widnickou). TELEFONY P ed íslí do Vratislavi 071 Ze zahrani í do Vratislavi 00 48 71 nebo +48 71 Informace o telefonních íslech 118 913 16
M stské informace 94 91 (rezervace vstupenek na koncerty, jízdní ády, rezervace stol v restauraci rovn ž v angli tin a n m in ). BANKY VÝM NA PEN Z V tšina bank má své sídlo v centru m sta. Banky a sm nárny bývají otev eny ve všední dny od 8 do 18 hod. V tší hotely mají vlastní sm nárny, což bývá užite né nap. o svátcích, kdy ostatní sm nárny a banky jsou zav ené. V centru m sta najdete etné bankomaty (na ulicích, v obchodních domech, v sídlech bank). Bankomaty najdete rovn ž ve všech obchodních centrech. NÁKUPY VE VRATISLAVI Obchody jsou otev eny v tšinou od 10 do 18 hod. Potraviny bývají otevírány už d íve v 7 hod. a n které dokonce o hodinu d íve. V centru m sta najdete n kolik obchod s potravinami otev ených nonstop, i v ned li. V ned li jsou otev eny rovn ž velké supermarkety v centru to jsou Galeria Dominika ska, Pasa Grunwaldzki, Arkady Wroc awskie, mimo centrum Tesco, Leclerc, Carrefour, Magnolia Park a velká obchodní centra na okrajích m sta (nap. Bielany a Korona). Dostanete se tam z centra bezplatnými autobusy, jejichž zastávky najdete mj. na Hlavním autobusovém nádraží (Dworzec Centralny PKS). OBCHODNÍ CENTRA A DOMY FENIKS, Rynek 31 PODWALE, ul. Podwale 37/38, ul. widnicka GALERIA DOMINIKA SKA, pl. Dominika ski EPI MARKET, potravinové centrum, ul. Komandorska 21 CH BOREK, ul. Hallera 52 LECLERC, ul. Trzebnicka TESCO, ul. D uga 37 47 ARKADY WROC AWSKIE, ul. Powsta ców l skich PASA GRUNWALDZKI, pl. Grunwaldzki HALA TARGOWA, ul. Piaskowa 15 (ovoce a zelenina) MAGNOLIA PARK, ul. Legnicka 58 OBCHODNÍ CENTRA NA OKRAJÍCH M STA CENTRUM KORONA ul. Krzywoustego (výjezdová trasa na Varšavu) CENTRUM BIELANY ul. Czekoladowa (sm r dálnice na Jelení Góru) TISK Nejv tším vratislavským deníkem je Polska Gazeta Wroc awska. Informace z Vratislavi podává rovn ž dolnoslezská mutace celostátního deníku Gazeta Wyborcza. ZAHRANI NÍ TISK Zakoupit m žete v centru ve velkých knihkupectvích EMPIK (Rynek a pl. Ko ciuszki), v trafi kách, v supermarketech a v n kterých velkých trafi kách, tzv. tiskových salonech. ROZHLAS Ve ejnoprávní vratislavský rozhlas (Radio Wroc aw) disponuje dv ma kmito ty. Pro vysílání m stské 89,8 MHz a pro regionální 102,3 MHz. Ve Vratislavi p sobí i n kolik komer ních rádií. TELEVIZE Ve m st existují dv lokální televizní stanice. Ve ejnoprávní Televize Vratislav (Telewizja Wroc aw) vysílá po ady v odpoledních a ve erních hodinách na regionálním kanálu TVP 3. Informa ní po ad Fakty p inášející informace z regionu, p edpov po así a aktuální zprávy se vysílá n kolikrát denn. Hlavní vydání po adu Fakty m žete vid t v 18 hod. Druhá lokální televizní stanice Dolnoslezská televize (Telewizja Dolno l ska) je komer ní. Ve m st existují dv lokální televizní stanice. Ve ejnoprávní Televize Vratislav vysílá po ady v odpoledních a ve erních hodinách na regionálním kanálu TVP 3. Informa ní po ad Fakty p inášející informace z regionu, p edpov po así a aktuální zprávy se vysílá n kolikrát denn. Hlavní vydání po adu Fakty m žete vid t v 18 hod. Druhá lokální televizní stanice Dolnoslezská televize je komer ní. 17
KDE VE VRATISLAVI M ŽETE P ESPAT Ve Vratislavi existuje tém 60 hotel, t i ubytovny pro mládež a dva kempy. V tšina ubytovacích za ízení se nachází v centru m sta, to jsou v tšinou hotely s nejvyšším standardem, i když je zde také n kolik levn jších hotýlk a hotel. N kolik z nich se nachází nedaleko dálnice a tras do Kudowy, Krakova a Jelení Hory (Jelenia Góra), a také u výjezd na Zelenou Horu (Zielona Góra), Pozna a Varšavu. Šest hotel r zných kategorií najdete v blízkosti hlavního vlakového nádraží Wroc aw G ówny. Ve Vratislavi nejsou penziony. V lét zde funguje n kolik studentských hostel na kolejích v tu dobu prázdných. Z t ech ubytoven pro mládež se jedna nachází v historickém jádru m sta na Sladovém ostrov (Wyspa S odowa) a druhá skoro naproti hlavnímu vlakovému nádraží. Velký kemp najdete na tzv. Martov poli u Olympijského stadionu. Hotelového pr vodce s aktuálními cenami vydává Dolnoslezská turistická organizace DOT. M žete ho získat zdarma v Centru turistických informací CIT anebo požádat o zaslání. www.wroclaw.pl www.wroclawinfo.pl RESTAURACE, PUBY, DISKOTÉKY V historickém centru m sta (m stská ást Staré M sto Staré Miasto) jsou desítky restaurací, bar a pub, v etn nejvážen jší a nejstarší pivnice ve m st umíst né v radni ním podzemí. Mnoho restaurací va í speciality sv tových kuchyní. V lét je zde rušno pozd do noci. Tém všechny restaurace mají své zahrádky velmi oblíbené se nacházejí p ímo na nám stí (Rynek). Místní a turisté sedící u sklenky piva mohou odsud pozorovat eku lidí proudící nám stím, vystoupení mim a kejklí a také si poslechnout kapely. Ty hrají host m zahrádek bez ohledu na jejich zájem a vyžadují po nich p ísp vky do klobouku. Na nám stí se m žete podívat do dvou obzvlášt známých a významných pivnic Svídnických 18
sklep (Piwnica widnicka) a Spíže (Spi ). Svídnické sklepy byly známy už ve 14. stol.! Staré M sto je také plné diskoték a hudebních klub jejich adresy m žete najít v informa ních pr vodcích Aktivist a The Visitor (k dostání v turistických informacích). www.wroclaw.pl www.wroclawinfo.pl ZDRAVÍ V centru m sta jsou nonstop otev ené lékárny: pl. Jana Paw a II 7a, tel. +48 71 343 67 24, ul. Pu askiego 49a, tel. +48 71 789 91 38, ul. Sienkiewicza 54/56, tel. +48 71 322 73 15, ul. Traugutta 105, tel. +48 71 341 34 50. Záchranná služba (Pogotowie Ratunkowe), tel. 999. Chirurgická a traumatologická ordinace (Ambulatorium chirurgiczno-urazowe) ul. Traugutta 112, tel. +48 71 348 28 15. Zubní pohotovost (Dy ur stomatologiczny), ul. Inowroc awska 2, tel. +48 71 359 03 14, denn 19 až 8 hod., soboty a ned le nep etržit. Seznam nemocnic a lékáren, které mají službu, najdete ve vratislavském tisku v rubrice m stské informace. VE EJNÉ TOALETY V samotném centru jsou ve ejná WC v podzemí pod Solni ním nám stím (Plac Solny), druhá, rovn ž podzemní, jsou v ul. Wita Stwosza, nedaleko hlavního nám stí. N které toalety nap. v ul. Podwale nedaleko budovy soudu anebo poblíž Japonské zahrady jsou umíst ny v památkových a malebných stavbi kách, které byly postaveny k tomuto ú elu na za átku 20. stol. Na velmi populárním a asto navšt vovaném Tumském ostrov najdete toalety 150 m napravo od hlavního vchodu do katedrály. Za použití toalety se platí, v tšinou 1 PLN. 19
Sport a rekreace KOUPALIŠT Tato venkovní koupališt jsou ve velkých parkových komplexech: MOSiR Západ ul. Wejherowska 2, na kraji Západního parku, bazény, travnatá pláž, skluzavka, tel. +48 71 350 01 36. Glinianki ul. Kosmonautów, v západní ásti m sta, dva rybní ky v bývalém hliništi a zelené plochy, p j ovna vodáckého vybavení, možnost ryba ení, kemp, tel. +48 71 353 86 17. Morskie Oko ul. Chopina 27, nedaleko Szczytnického parku, tel. +48 71 348 63 94. K okoczce ul. K okoczycka 2, v m stské tvrti Psie Pole, severovýchodní ást m sta, tel. 071 325 45 14. Z krytých bazén jsou nejpopulárn jší: Zak ady K pielowe, v centru, ul. Teatralna 10, tel. +48 71 344 16 58. Komplex bazén na Olympijském stadionu, al. Paderewskiego 35, tel. +48 71 347 34 44, www. plywalnia.awf.wroc.pl Klub AZS ul. Baudouina de Courtenay 16, tel. +48 71 372 88 53. Wroc awski Park Wodny (Vratislavský vodní park), ul. Borowska, na úpatí kopce Wzgórze Andersa.Bazény s vyh ívanou vodou, rekrea ní a sportovní bazény, letní pláž, sauny, solária, šest skluzavek, brouzdališt pro d ti, bazény s mo skou vodou, fi tness, provozní hodiny 8 až 22 hod., www.parkwodny.wroc.pl 20
VRATISLAVSKÉ DOSTIHOVÉ ZÁVODIŠT Wroc aw-partynice (nedaleko dálnice), ul. Zwyci ska 2, tel. +48 71 339 83 64, je zde i jezdecká škola. TENISOVÉ KURTY KRYTÉ KURTY: Hala Sportwerk se nachází v západní ásti m sta, ul. Kozanowska 69, tel. +48 71 353 98 80, je zde i posilovna a jiná za ízení. Sportovní hala v ul. Baudouina de Courtenay 16, tel. +48 71 372 93 37, v klidné vilové tvrti, nedaleko vycházkových tras u Odry. Olympijský stadion Al. Paderewskiego 35, tel. +48 71 3483049. STADIONY Nejv tší vratislavský stadion Olympijský je velký sportovní areál se dv ma stadiony, bazény, tenisovými kurty, plochou dráhou a dráhou pro vodní sporty na nedalekém oderském kanálu, al. Paderewskiego 35. Známý vratislavský sportovní klub WKS l sk má sv j stadion v ul. Oporowska 62, tel. +48 71 365 31 29. Stadion sportovního klubu Polonia ul. Na Niskich kach 8, tel. +48 71 342 2869. OTEV ENÉ KURTY: ul. Gwarna 10, tel. +48 71 341 90 04, ul. Lubi ska 53, tel. +48 71 354 81 85, ul. T czowa 60a, tel. +48 71 342 96 49, ul. Lotnicza 72, tel. +48 71 351 42 37. KLUZIŠT Orbita ul. Wejherowska 2, tel. +48 71 356 35 36. Spiska, ul. Spiska 1, tel. +48 71 367 60 09. 21
Ve erní Vratislav DIVADLA Divadlo Teatr Polski se nachází v centru m sta v rekonstruované budov s moderním technickým za ízením. Ambiciózní repertoár divadla tvo í p edevším polská a sv tová klasická díla. Velká scéna, ul. Zapolskiej 3, tel. +48 71 346 09 21. Scéna Na wiebodzkim, pl. Orl t Lwowskich 20c, tel. +48 71 316 07 79, v budov bývalého wiebodského nádraží. Komorní scéna (Scena Kameralna), ul. widnicka 28, tel. +48 71 316 07 51, +48 71 316 07 00. Sou asné divadlo (Teatr Wspó czesny), ul. Rze nicza 12, tel. +48 71 358 89 10. Vratislavské loutkové divadlo (Wroc awski Teatr Lalek), pl. Teatralny 4, tel. +48 71344 76 77, nejen inscenace pro d ti, ale i p edstavení pro dosp lé. Divadlo komedie (Teatr Komedia), pl. Teatralny 4 (budova loutkového divadla), tel. +48 71 316 07 80. KINA Helios, ul. Kazimierza Wielkiego 19a-21 (centrum Staré M sto), tel. +48 71 786 65 66, komplex kinosál. Helios, ul. Legnicka 58, (Obchodní centrum Magnolia Park), tel. +48 71 355 53 5. Cinema City v Obchodním centru Korona v ul. Krzywoustego 126 (výjezdová trasa na Varšavu), dev t kinosál, tel. +48 71 323 60 00. Multikino Pasa Grunwaldzki pl. Grunwaldzki 22, tel. +48 71 7333 44 10. Multikino Arkady Wroc awskie ul. Powsta ców l skich 2 4, tel. +48 71 722 39 10. DALŠÍ KINA V CENTRU: Warszawa, ul. Pi sudskiego 64, tel. +48 71 792 43 83, dva kinosály. Lwów, al. Gen. Hallera 15, tel. +48 71 793 50 78. Atom, ul. Pi sudskiego 74, tel. +48 71 347 14 65. Hudební divadlo (Teatr Muzyczny) Capitol ul. Pi sudskiego 72, tel. +48 71 789 04 31. Lalka, ul. Prusa 32, tel. +48 71 792 44 05. 22
Co musíte vid t ve Vratislavi AULA LEOPOLDINA Je považována za nejkrásn jší vratislavský interiér. Jedná se o slavnostní sál Vratislavské univerzity, v n mž se konají univerzitní slavnosti, inaugurace ostatních vratislavských vysokých škol, v decké konference, státní slavnosti a také koncerty komorní hudby. Aula dokon ená v roce 1732 vd í za své jméno rakouskému císa i Leopoldu I., který v roce 1702 založil první vratislavskou vysokou školu zvanou Leopoldinská akademie. Barokní vybavení auly je dílem významných dobových um lc. V ásti zvané podium stojí za pozornost mohutná socha císa e Leopolda na tr nu, s alegoriemi Moudrosti a Hospodárnosti po stranách a Sváru a Hlouposti u nohou. Postavy ve vn jším okruhu fresek nad auditoriem v novaným glorifi kaci Boží moudrosti symbolizují svobodné v dy a um ní. Místo: Staré M sto, hlavní budova Vratislavské univerzity, Plac Uniwersytecki 1, tel. +48 71 375 22 45, +48 71 375 26 18. Provozní hodiny: po, út, t 10.30 až 15.30 hod., pá ne 11 až 17 hod., ve st edu zav eno, stejn jako v pr b hu slavností a koncert. www.muzeum.uni.wroc.pl RACLAWICKÉ PANORÁMA Monumentální malba o rozm rech 120 x 15 m vznikla v roce 1894 ve Lvov u p íležitosti stého výro í bitvy u Raclawic (Bitwa pod Rac awicami). Na plátn je zobrazena vít zná bitva polských povstalc vedených národním hrdinou Tadeuszem Ko ciuszkem proti ruským vojsk m u vsi Rac awice nedaleko Krakova v roce 1794. Od roku 1985 je dílo vystavováno ve Vratislavi ve speciáln postavené rotund. Návšt vníci mohou obdivovat malbu z pódia umíst ného ve st edu rotundy. Mezi pódiem a obrazem je vytvo ena scenerie, která vytvá í dojem trojrozm rnosti. Místo: na kraji Starého M sta, rotunda leží ve starém parku založeném v míst zasypaného m stského p íkopu, ul. Purkyniego 11, tel. +48 71 344 23 44. Vstup každou hodinu, na vyžádání návšt vníci obdrží sluchátka s cizojazy ným výkladem. Vstupenky do rotundy oprav ují i k návšt v Národního muzea (Muzeum Narodowe), které leží v blízkosti Panoramatu. www.panoramaraclawicka.pl HALA STOLETÍ Byla postavena v letech 1912 1913 ke stému výro í vít zné bitvy nad Napoleonem v roce 1813, proto je nazývána Halou století (Hala Stulecia). Na svou dobu velmi odvážná, první modernistická stavba ze železobetonu na sv t. Její kopule má pr m r 67 metr a je 42 metry vysoká. Konstrukci tvo í 32 žebrových 23
neomítnutých podp r spojených ty mi vodorovnými prstenci. Osv tlení interiéru denním sv tlem zajiš uje 2400 oken. V hale se konají velké kulturní a sportovní akce, p edstavení a veletrhy, vejde se do ní až 10 tisíc osob. Stavba se nachází ve veletržním areálu na okraji nejv tšího vratislavského parku zvaného Szczytnický. V p ímém sousedství haly stojí Pavilon ty kopulí (Pawilon Czterech Kopu ), rovn ž výstavní objekt z let 1912 1913. P ed halou stojí 96 metr vysoká Iglica, monument ve tvaru štíhlé v že postavený v roce 1948 u p íležitosti Výstavy znovuzískaných zemí (Wystawa Ziem Odzyskanych). Takto se íkalo zemím, které Polsko získalo po 2. sv tové válce náhradou za východní provincie p ipojené k Sov tskému svazu. V roce 2006 byla hala zapsána do Seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO. Místo: v severovýchodní ásti Vratislavi, v m stské ásti Szczytniki, ul. Wystawowa 1, tel. +48 71 347 51 00, +48 71 347 51 02. Otev eno: denn od 8 do 18 hod. www.halastulecia.pl RADNICE Vratislavská radnice je ve Slezsku jedinou sv tskou budovou z gotického období, s pozd jšími renesan ními prvky. Nejkrásn jší je východní pr elí s keramickým štítem s fi álami a astronomickými hodinami z roku 1580 a také jižní pr elí, už v renesan ním duchu. Má délku 50 metr a je bohat zdobeno kamennými plastikami a ornamenty. V gotických sálech radni ních sklep, jimž se íká Svídnické sklepy (Piwnica widnicka), se ve st edov ku pilo skv lé, v celé Evrop proslulé pivo z nedalekého m sta Svídnice ( widnica). Toto pivo tady už dnes nenajdete, ale vstoupit do sklep je tém povinností! Muzeum m š anského um ní (Muzeum Sztuki Mieszcza skiej), tel. +48 71 347 16 93. www.mmw.pl NÁM STÍ Vratislavské hlavní nám stí (Rynek) je jedním z nejv tších v Evrop (zaujímá skoro 4 hektary), bylo vyty eno ve 13. stol., když Vratislav získala m stská práva. Dochoval se p dorys nám stí a šachovnicové uspo ádání jedenácti ulic, které z n j vybíhají. Vzhled dnešních m š anských dom je výsledkem rozmanitých p estaveb, které se udály v 19. a 20. stol. Na západní stran nám stí se dochovaly m š anské domy ze 16. a 17. stol. Nejstarší d m (Rynek 2), jemuž se íká U Gryf ( Pod Gryfami ), byl p estav n koncem 16. stol. ve stylu nizozemské renesance; jeho široký a vysoký štít zdobí postavy gryf, pelikán, orl a lv. Vratislavské nám stí žije intenzivním životem. Je to z etelné hlavn v letní sezon. Ve více než osmdesáti okolních restauracích a klubech a také na etných pivních zahrádkách, které bývají otev eny, dokud neodejde poslední host, což v praxi znamená do rána, se setkávají obyvatelé m sta a turisté. Vždy zde narazíte na n jakou pouli ní kapelu, na p íležitostné malí e, hudebníky, mimy, fi akry a drožká e. Tady na nám stí se konají mnohé akce pod širým nebem: koncerty známých hv zd, pout, slavnosti a výstavy a v zim také silvestrovské oslavy. KOSTEL SV. MA Í MAGDALÉNY Nedaleko východní strany hlavního nám stí stojí kostel sv. Ma í Magdalény ( w. Marii Magdaleny). Jedná se o trojlodní baziliku postavenou ve 14. stol., má dv v že (v sou asnosti bez helmic) propojené tzv. m stkem arod jnic prý se tam o p lnoci objevují duchové nepokorných žen. Na kostelních zdech spat íte etné renesan ní a barokní epitafy vratislavských m š an, do 24
jižního pr elí je zazd n románský pískovcový portál z 12. stol. KOSTEL SV. ALŽB TY Kostel sv. Alžb ty ( w. El biety) stojí na severozápad od hlavního nám stí. Je to gotická trojlodní bazilika z 14. 15. stol., jeden z nejv tších vratislavských kostel. V sou asnosti slouží jako armádní kostel. Kostelní v ž, která byla postavena v letech 1450 1482 do výšky 130 m, byla nejvyšší ve Slezsku, v roce 1529 se však b hem vich ice z ítila. Nešt stí si nevyžádalo krom zabité ko ky žádné další škody a ob ti, a proto se bohabojní obyvatelé m sta domnívali, že jde o zázrak a že padající konstrukci podrželi and lé. Tato legenda je znázorn na na reliéfu na východní zdi v že. SOLNI NÍ NÁM STÍ Solni ní nám stí (Plac Solny) je menší nám stí, které p iléhá od jihozápadu k hlavnímu vratislavskému nám stí. Bylo postaveno jako dopl kové tržišt. Obklopují je kouzelné m š anské domy a uprost ed stojí zajímavý obelisk ve tvaru jehlanu a fontána. Pod ješt mladými lipami mají své stánky vratislavské kv tiná ky. Ale ve st edov ku se zde obchodovalo se solí odtud pochází i název. UNIVERZITA Budova univerzity, bývalé jezuitské akademie, vznikla v 18. stol. Je to nejv tší barokní stavba ve Vratislavi, její pr elí obrácené k Od e je dlouhé 171 metr. V ž univerzity, jíž se íká Matematická nebo Astronomická, protože kdysi zde byla astronomická observato, zdobí ty i sochy alegorie fakult: Práva, Teologie, Medicíny a Filozofi e. Na v ži se nachází vyhlídková terasa. Práv tady se v 1. pat e nachází nejkrásn jší vratislavský interiér barokní Leopoldinská aula. Plac Uniwersytecki 1, www. muzeum.uni.wroc.pl TUMSKÝ OSTROV Tumský ostrov (Ostrów Tumski) je nejstarší ástí m sta. Do 19. stol, kdy bylo zasypáno rameno Odry z východní strany, to byl ostrov na Od e. Už v 7. stol. se zde nacházelo opevn né slovanské hradišt. Ze západní strany je Tumský ostrov propojen s dalším ostrovem zvaným Pískový (Wyspa Piaskowa), a to pomocí ocelového nýtovaného Tumského mostu (Most Tumski) s pískovcovými plastikami sv. Hedviky a sv. Jana K titele na p edmostí. P es oba ostrovy vedou malebné oderské promenády. 25
V míst bývalého hradišt stojí kostelík sv. Martina z 15. stol. ( w. Marcina) s poz statky bývalé hradní kaple. V sou asnosti je Tumský ostrov církevním areálem s katedrálou sv. Jana K titele a kostelem sv. K íže (katedra w. Jana Chrzciciela, ko ció w. Krzy a). KATEDRÁLA NA TUMSKÉM OSTROV Se stavbou katedrály bylo zapo ato ve 13. stol.; stavba v ží byla ukon ena v 16. stol. St echy v ží byly n kolikrát zni eny požáry a válkami, ty sou- asné pocházejí z roku 1991 a jsou zhotoveny podle gotických vzor z 15. stol. Katedrálu obklopuje v nec kaplí, nádherná gotická Mariánská kaple (kaplica Mariacka) a barokní kaple sv. Alžb ty ( w. El biety) a Kurfi tská (Kaplica Elektorska) na východ. Na severní v ži katedrály se ve výšce 60 metr nachází vyhlídková terasa, na kterou se dostanete výtahem a ze které m žete obdivovat krásné panoráma m sta. KOSTEL SV. K ÍŽE Kostel sv. K íže (ko ció w. Krzy a) pat í k nejkrásn jším gotickým kostel m ve Slezsku. Jeho stavba byla zahájena koncem 13. stol. P ed kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. na soklu je reliéf zobrazující výjevy ze života sv tce. PARKY A ZAHRADY Velké vratislavské parky získaly názvy podle sv tových stran Jižní, Západní, Východní (Po udniowy, Zachodni, Wschodni). Avšak nejv tším parkem, který leží v severovýchodní ásti m sta, je Szczytnický park (podle názvu m stské ásti Szczytniki). Vznikl v 19. stol. v anglickém stylu s etnými alejemi, loukami, studánkami a potoky. V sou asnosti má rozlohu p es 100 ha. Roste zde kolem 60 druh místních a cizokrajných strom. Na kraji parku v ulici Mickiewicza se nachází tzv. Japonská zahrada (Ogród Japo ski), založena v roce 1913, s japonským rostlinstvem a zahradní architekturou. Místo: v jihozápadní ásti Szczytnického parku, nedaleko Haly století, tel. +48 71 328 66 11 až 12, +48 662 169 226. Otev eno od dubna do konce íjna od 9 do 19 hod. P es sto let starý Jižní park (Park Po udniowy) je astým cílem vratislavských obyvatel. Nachází se v m stské ásti Krzyki. Jeho krajinné p ednosti zd raz ují rozlehlé louky, velký rybník s ostrovy, um lý kopec, velké skály a zajímavá stromoví. KOSTEL NEJSV T JŠÍ PANNY MARIE NA PIASKU Tento kostel (ko ció Naj wi tszej Marii Panny) leží na ostrov Piasek, který sousedí s Tumským ostrovem. Má halovou konstrukci s obnovenou hv zdicovou klenbou v hlavní lodi. Byl postaven na míst p vodní románské baziliky, z níž se zachoval románský tympanon z 12. stol. v jižní zdi. V oknech sou asné apsidy m žete obdivovat novodobé vitráže pocházející z roku 1966. 26