1. Chemie a společnost 1.03 Důkaz tuků ve stravě. Projekt úroveň 1 2 3
1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika je určena pro žáky 2. stupně ZŠ (8. a 9. třída) a nižší ročníky osmiletých gymnázií (tercie a kvarta). 2. stupeň ZŠ (8. a 9. třída) Osmiletá gymnázia (tercie a kvarta) 3. Abstrakt Tuky jsou především potravinami. Ve farmacii se využívají zejména jako krycí a dráždicí prostředky pro kůži, tvoří základ mastí, svým hydrofobním charakterem podporují vstřebávání některých látek. Často také tuky samy o sobě obsahují některé příměsi, jako jsou steroly, lecitiny, vitamíny rozpustné v tucích a jiné látky. Nesmíme opomenout obrovský technický význam tuků, zejména při výrobě barviv, laků a mýdel. 4. Startovní znalosti žáků Předpokládáme znalosti načerpané v 1. a 2. stupni ZŠ v předmětech Prvouka, Vlastivěda, Přírodopis, Chemie a rovněž obecné znalosti jevů každodenního života z oblasti člověk a příroda. Mezi okruhy zájmu patří problematika chemických látek, jejich směsí a chemických reakcí. Co mají žáci znát: základní složení potravin (voda, cukr, tuky ); představu o velikosti atomů a molekul různých látek. 5. Cílové znalosti žáků, nabyté vědomosti, přínos Individuální provedení experimentu přispěje k pochopení složení/struktury látek a jejich fyzikálně-chemických vlastností. Co se žáci dozví: Základní informace o tucích. Závislost fyzikálně-chemických vlastností na velikosti molekuly. 2
6. Chemikálie, pomůcky a vybavení 6.1 Použité potraviny/chemikálie Chléb Salám Sýr Máslo Jablko Mouka DŮLEŽITÉ: Co budu potřebovat, co si mám nachystat, připravit, nakoupit! Na co nesmím zapomenout! 6.2 Pomůcky a laboratorní vybavení Ubrousky (6 kusů) Zdroj tepla (radiátor, fén ) 6.3 Přístrojové vybavení Provedení experimentu nevyžaduje použití laboratorních měřicích přístrojů. 7. Časový harmonogram 7.1 Příprava experimentu Do doby přípravy experimentu je nutno zahrnout sestavení experimentu z výše uvedených pomůcek. Časy: Shromáždění pomůcek, nádobí a chemikálií odhadujeme na maximálně 5 minut. ČASY: 5 minut 7.2 Realizace experimentu Provedení tohoto pokusu je velice jednoduché a je možno pozorovat průběh reakcí (pokud k nim dojde) v reálném čase. Časy: Dobu experimentu odhadujeme na cca 15 minut. 15 minut 8. Laboratorní postup Na každý ubrousek dáme jednu potravinu; následně ubrousek přehneme a přitiskneme k potravině. Potravinu vyndáme po jedné minutě z ubrousku a poté ubrousky položíme na 5 minut na topení (k vysušení případně použijeme jiný zdroj tepla, např. fén). 3
9. Princip experimentu Z chemického hlediska jsou tuky estery vyšších karboxylových (tzv. mastných) kyselin s trojsytným alkoholem glycerolem. Řadí se mezi jednoduché lipidy. Zpravidla jsou esterifikovány všechny tři hydroxyskupiny glycerolu, proto jde o triacylglyceroly. Triacylglyceroly mohou obsahovat tři shodné acylové zbytky nebo může být každá hydroxyskupina esterifikována rozdílnou kyselinou. Tuky jsou estery Příklad strukturního vzorce tuku; tento obsahuje tři různé mastné kyseliny: palmitovou, olejovou a α-linolenovou. Podle skupenství rozlišujeme pevné tuky, u nichž převažují zejména nasycené mastné kyseliny, a oleje, jejichž skupenství je kapalné a které obsahují větší množství nenasycených mastných kyselin. Tuky mohou být původu rostlinného i živočišného. Jako esenciální látky jsou přítomny ve větším či menším množství v každé rostlině. Rostlinné tuky jsou složeny hlavně z nenasycených mastných kyselin. Velký podíl tvoří polynenasycené mastné kyseliny řady n-9 i n-3, nasycených kyselin je málo. Výjimkou jsou olivový a palmový olej a zejména kokosový a palmojádrový tuk. Živočišné tuky obsahují více nasycených mastných kyselin. Výjimkou je však rybí olej, obsahující velké množství n-3 polynenasycených mastných kyselin. Tuky umožňují vstřebávání tzv. lipofilních vitamínů (A, D, E, K), a jako zdroj energie pro lidský organismus poskytují energii v dvojnásobném rozsahu než sacharidy nebo bílkoviny. Na ubrousku se objeví mastná skvrna, která po 5 minutách nezmizí, ale zůstane na ubrousku (skvrna vody na ubrousku se po 5 minutách vypaří). Vypařování je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn pouze z povrchu (ne z celého objemu jako při varu). Kapalina při vypařování odebírá teplo z okolí. Podle kinetické teorie se z kapaliny vypařují ty molekuly, jejichž Rostlinné tuky Živočišné tuky Vitamíny rozpustné v tucích 4
energie je dostatečná k překonání kohezních sil a jejichž pohyb směřuje k volnému povrchu kapaliny, takže projdou povrchovou vrstvou a opustí kapalinu. Kapalinu tedy opouštějí molekuly s největší energií. Množství tepla, které je při dané teplotě potřebné k přeměně jednoho kilogramu kapalné látky v plynnou fázi, se nazývá skupenské teplo výparné (vypařovací). Porovnáním velikosti molekul vody a tuku můžeme lehce odvodit, že voda potřebuje na odpaření daleko méně energie než tuk. 10. Bezpečnost práce Použité látky jsou běžně používány. Kromě dodržování zásad bezpečné práce a hygieny práce není třeba věnovat zvýšenou pozornost chemickým rizikům. 11. Poznámky ke strategii výuky Experiment je jednoduchý a časově nenáročný. Rovněž se vyznačuje malou potřebou laboratorního nádobí a nízkou spotřebou chemikálií. Při vyhodnocení experimentu by se studenti měli zaměřit na tyto otázky: Co při pokusu pozorujeme, když potravina obsahuje tuk? Ve kterých ze zkoumaných potravin jsme dokázali tuk? 12. Přínos Základním přínosem experimentu z chemického hlediska je porovnání molekul dvou látek a jejich fyzikálně-chemického chování. Z praktického hlediska pokus ukazuje potřebu použití detergentů při odstraňování mastných nečistot, protože se tuky na rozdíl od vody za běžných podmínek neodpaří. Neméně důležitá je osvěta ohledně tuků v potravinách a jejich účinků na lidský organismus. 13. Fotografie Experiment můžeme dokumentovat pořízením fotografií. 5