KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
ZÁKLADNÍ CÍLE A FUNKCE ČNB Mezi zásadní cíle České národní banky patří: Zajištění měnové stability na tu je možné pohlížet: z vnitřní stability - cenová stabilita (zamezení inflace) z vnější stability - kurzová stabilita, Pomoc při prosazování hospodářské politiky vlády, která by měla vést k udržitelnému hospodářskému růstu,
ZÁKLADNÍ CÍLE A FUNKCE ČNB Podpora a pomoc při budování tržního hospodářství, Určování směru měnové politiky státu v nezávislosti na případných politických tlacích, Emise bankovek a mincí, Správa měnové rezervy ve zlatě a devizách
ZÁKLADNÍ CÍLE A FUNKCE ČNB Řízení oběhu finančních prostředků, platebního styku a zajišťování rozvoje platebních systémů státu, Vedení účtů státního rozpočtu, spravování státního dluhu, Zvyšování kvality bankovního systému v České republice, vykonávat dozor nad činností bank a jejich poboček, Spolupráce s centrálními bankami států a mezinárodními organizacemi z finančního sektoru (mezinárodní měnový fond, světová banka atd.), Obchod na finančních trzích z pohledu státních cenných papírů.
NEZÁVISLOST A POVINNOSTI ČNB ČNB je nezávislá instituce, která by měla svobodně realizovat měnovou politiku, která povede k dlouhodobé cenové stabilitě a hospodářskému růstu. ČNB vede sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem národní banky, kterou jmenuje prezident republiky.
REŽIMY DEVIZOVÝCH KURZŮ Centrální banka je zodpovědná za řízení devizového kurzu. Obecným zájem je ovlivnit devizový kurz tak, aby bylo dosaženo cenové stability v zemi. Intervence centrální banky na devizových trzích souvisí s režimem devizového kurzu, který je v zemi aplikován.
REŽIMY DEVIZOVÝCH KURZŮ Ve světě se definují tři základní režimy pružných devizových kurzů: režim volně plovoucích devizových kurzů režim řízeně plovoucích devizových kurzů režimy pevných devizových kurzů
REŽIM VOLNĚ PLOVOUCÍCH DK Jedná se o kurzy, země, kde centrální banka vůbec nezasahuje do vývoje devizového kurzu a kurz se tvoří pouze změnou nabídky a poptávky. Vyskytují se pouze u tržních ekonomik a jako první to zavedla Kanada v roce 1950. V současné době tento systém využívají Spojené státy americké, Austrálie, Velká Británie a další.
REŽIM VOLNĚ PLOVOUCÍCH DK Zastánci volně pohyblivého kurzu říkají: země nemusí držet devizové rezervy (nebo spíše musí, ale poměrně nízké) existuje pružná reakce na změnu výrobních nákladů Odpůrci říkají: tento systém podporuje inflaci (protože při změně kurzu, když se dováží zboží a zboží se zahraničí zdraží, tak obchodníci zdraží také, pokud zlevní, tak obchodníci zapomenou zlevnit) tento systém podporuje nekontrolovatelný přeliv spekulativního kapitálu
REŽIM ŘÍZENĚ PLOVOUCÍCH DK Centrální banka dělá intervence, ale dopředu nemá stanoveny žádné hranice, kterých chce dosáhnout. Výsledný devizový kurz závisí na uvážení bankéřů z rady centrální banky.
REŽIM ŘÍZENĚ PLOVOUCÍCH DK Kladem tohoto režimu je, že zásahem centrální banky může dojít ke krátkodobé stabilizaci kurzu. To vnáší jistoty do mezinárodního obchodu. Nevýhodou může být větší náročnost na držení devizových rezerv ze strany centrální banky. Systém řízeného floatingu využívá např. Česká republika, Rusko, Indie, Thajsko, Kolumbie.
REŽIM PEVNÝCH DK Tyto režimy se vyskytují se v různých variantách. Je pro ně charakteristický pevný kurz s většinou předem danými pásmy oscilace. Dále je známo v jakém rozmezí se bude kurz po určité období pohybovat.
REŽIM PEVNÝCH DK (PDK) Režim pevných DK můžeme dělit na: Systém pevného kurzu s vazbou na jednu měnu nebo měnový koš Systém kurzu s pravidelnými změnami ústředního kurzu a s neodvolatelným ústředním kurzem
REŽIM PDK VAZBA NA JEDNU MĚNU Kurzy pracující v tomto systému mají určitou pružnost a používaly se především v sedmdesátých letech, kdy platil tzv. Bretenwoodský měnový systém. Výhoda: stabilní prostředí z pohledu kurzu, omezení kurzového rizika. Nevýhoda: země byly nuceny držet velmi vysoké devizové rezervy.
REŽIM PDK PRAVIDELNÉ ZMĚNY DK Tento systém je možný členit do tří základních skupin: Systémy kurzů s pravidelnými změnami ústředního kurzu Systémy kurzů s neodvolatelným ústředním kurzem Devizové kurzy se společnou měnou popř. používající cizí národní měnu
KVALIFIKACE SYSTÉMU DK DLE MMF V současné době MMF člení systém vedení DK do základních osmi skupin (2012). 1. skupina - země, které používají společnou měnu nebo používají na svém území cizí měnu - patří sem 43 zemí. 2. skupina - země, které používají vlastní měnu, ale používají neodvolatelný pevný kurz patří sem 6 zemí. 3. skupina - měny těchto zemí jsou pevně vázány na jinou měnu nebo měnový koš s oscilací do 1%.
KVALIFIKACE SYSTÉMU DK DLE MMF 4. skupina princip je stejný jako ve třetí skupině, akorát míra oscilace je větší než 1% - využívá 6 zemí. 5. skupina - země s pravidelnými změnami užší oscilace patří sem 5 zemí. 6. skupina využívá obdobný systém jako v páté skupině, ale se širším pásmem oscilace využívá 0 zemí. 7. skupina princip řízeného floatingu využívá 51 zemí. 8. skupina využití čistého či volného floatingu využívá 25 zemí.
DĚKUJI ZA POZORNOST