Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)



Podobné dokumenty
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Struktura a funkce lučních ekosystémů

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

CZ.1.07/2.2.00/

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Bonita stanoviště a bonita porostu

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Popisná statistika kvantitativní veličiny

CVIČENÍ 3: VODNÍ PROVOZ (POKRAČOVÁNÍ), MINERÁLNÍ VÝŽIVA. Pokus č. 1: Stanovení celkové a kutikulární transpirace listů analýzou transpirační křivky

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Odhad biomasy a produkce

Univerzita Pardubice 8. licenční studium chemometrie

INDEXY DIVERZITY. David Zelený Zpracování dat v ekologii společenstev

Analýza dat na PC I.

Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Systém rostlin Část vyšší rostliny

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Obsah Úvod Kapitola 1 Než začneme Kapitola 2 Práce s hromadnými daty před analýzou

Cykly živin v terestrických

Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34

Protokol č. 5. Vytyčovací údaje zkusných ploch

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Pojem a úkoly statistiky

Formy ekologické stability: minimalizací změn (buk + podrost) resilience (pružnost) jako guma, zajištění stability optimalizací změn (bříza + plevele)

Zápočtová práce STATISTIKA I

Náhodné chyby přímých měření

Biocenóza Společenstvo

Cykly živin v terestrických

4. Zpracování číselných dat

Třídění statistických dat

Náhodné (statistické) chyby přímých měření

Matematické modelování dopravního proudu

Navrhování experimentů a jejich analýza. Eva Jarošová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Praktická statistika. Petr Ponížil Eva Kutálková

Měření závislosti statistických dat

Růstové modely a agrometeorologický monitoring

1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO

Statistika. Diskrétní data. Spojitá data. Charakteristiky polohy. Charakteristiky variability

Prostorová variabilita

Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP

Abiotické faktory působící na vegetaci

Matematika III. 27. listopadu Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

Základní pojmy. fytocenologie nauka o rostlinných společenstvech (nauka o vegetaci); fytos = rostlina, cenóza = společenstvo

Dendrometrie pro účel oceňování dřevin rostoucích mimo les dle metodiky AOPK

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

23. Matematická statistika

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství


Vícerozměrné statistické metody

Profilování vzorků heroinu s využitím vícerozměrné statistické analýzy

Škály podle informace v datech:

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

fluktuace jak dob trvání po sobě jdoucích srdečních cyklů, tak hodnot Heart Rate Variability) je jev, který

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Rozhodovací procesy 8

Náhodná proměnná. Náhodná proměnná může mít rozdělení diskrétní (x 1. , x 2. ; x 2. spojité (<x 1

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ústav materiálového inženýrství - odbor slévárenství

Cykly živin v terestrických

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce

Normální (Gaussovo) rozdělení

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

č.. 4: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Protimrazová ochrana rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

PSY117/454 Statistická analýza dat v psychologii Přednáška 10

Inferenční statistika - úvod. z-skóry normální rozdělení pravděpodobnost rozdělení výběrových průměrů

Protokol č. 1. Tloušťková struktura. Zadání:

Univerzita Pardubice. Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Licenční studium Statistické zpracování dat

Selekční indexy v praxi. Josef Kučera

Kontrola: Sečteme-li sloupec,,četnost výskytu musí nám vyjít hodnota rozsahu souboru (našich 20 žáků)

Základy popisné statistiky. Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita J. Jarkovský, L. Dušek

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace

STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY

Testování hypotéz. 1. vymezení základních pojmů 2. testování hypotéz o rozdílu průměrů 3. jednovýběrový t-test

Obecné, centrální a normované momenty

Ing. Jiří Kolouch Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky

Statistické zpracování výsledků

vzorek vzorek

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 09 VY 32 INOVACE

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

Transkript:

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 3. blok 14/03/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.0149

Měření funkčních znaků rostlin: NA ZÁKLADĚ PROTOKOLŮ (Cornelissen et al. 2003) měření funkčních znaků rostlin bylo nutno standardizovat... tj. vytvořit přesné postupy jejich měření (tzv. PROTOKOLY), aby bylo možno srovnávat výsledky konkrétních studií, ale také budovat databáze s hodnotami znaků pro široké spektrum druhů první příručka: Cornelissenet al. 2003, Australian Journal of Botany 51: 335 380.

Měření funkčních znaků rostlin: VÝBĚR MĚŘENÝCH DRUHŮ V TERÉNU (Cornelissen et al. 2003, Garnier et al. 2004, Pakeman and Quested 2007) VÝBĚR DRUHŮ... často není reálné měřit funkční znaky na celém spektru druhů ve společenstvu (zvlášť v druhově bohatých s. nebo ve společenstvech s několika fenologickými aspekty) řada studií ukazuje, že pro pochopení fungování ekosystému je dostačující změřit znaky pro druhy, které tvoří alespoň 80% biomasy (nebo i pokryvnosti) vegetace měření všech přítomných druhů je žádoucí ve studiích funkční diverzity vegetace KVALITATIVNÍ ZNAKY (např. jednoletka, typ disperze) je důležitější měřit pro všechny druhy ve společenstvu (redukce počtu měřených druhů silně ovlivňuje vážený průměr znaku společenstva) PRŮMĚRNÁ HODNOTA KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ SPOLEČENSTVA (např. hmotnost semene,

Měření funkčních znaků rostlin: VÝBĚR MĚŘENÝCH JEDINCŮ DANÉHO DRUHU V TERÉNU (Cornelissen et al. 2003) VÝBĚR JEDINCŮ DRUHU PRO MĚŘENÍ... řada znaků rostlin vykazuje plasticitu s ohledem na podmínky prostředí (zejména světlo, herbivorii) znaky měříme na plně osluněných jedincích (v les. společenstvech na nejméně stíněných) vybíráme jedince bez známek poškození herbivory nebo patogeny výběr jedinců nejlépe na transektu po určitém intervalu (fixním nebo náhodném)... měříme rostliny daného druhu, které jsou nejblíže vybranému bodu na transektu STATISTICKÉ HLEDISKO... vzhledem k vnitrodruhové variabilitě znaků je žádoucí měřit znaky na více jedincích daného druhu (alespoň na 10 20 ex.) z těchto údajů můžeme spočítat průměr a směrodatnou odchylku podíl SD/průměr... koeficient variability(cv), umožňuje porovnání variability znaků měřených na různé škále

Měření funkčních znaků rostlin: KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ ZNAKY (Cornelissen et al. 2003) kvalitativní (cat.) vs kvantitativní znaky (s jednotkami)... rozsah hodnot, dop. počet měřených jedinců resp. listů na jedinci (10,2... tzn. 10 jedinců, na každém 2 listy), variabilita znaku (CV)

Znaky rostlin v databázích: CELOROSTLINNÉ ZNAKY (Cornelissen et al. 2003) růstová forma (growth form)... dle výšky a architektury výstavby rostliny trsnaté (tussocks), polštářovité (cushions), keříky (dwarf shrubs), sukulenty (succulents), liány (climbers)... celkem 19 forem životní forma (life form)... dle pozice obnovovacích orgánů pupenů (Raunkiaer 1934) fanerofyty, chamaefyty, hemikryptofyty, geofyty, terofyty, helofyty, hydrofyty vegetativní výška rostliny (canopy height)... výška od půdního povrchu k nejvyšším fotosyntetickým orgánům rostlin (u trav poslední list na stéble... bez květenství) klonalita (clonality)... schopnost rostlin reprodukovat se vegetativně neklonální, klonální nadzemní (stolony, adventivní pupeny na listech), klonální podzemní (rhizomy, hlízy tubers, cibule, adventivní pupeny na kořenech) ostnitost (spinescence)... trn (thorn) je odvozen od stonku, osten(spine) je z listu, prickle od pokožky (epidermis) všechny jsou obranou proti herbivorii (5 tříd ostnitosti dle hustoty) thorns Prunusspinosa (blackthorn) prickles Rosa spp. spines Cirsium spinosissimum

Měření funkčních znaků rostlin: komponentní, tj. vícesložkové např. HOŘLAVOST ROSTLINY (Cornelissen et al. 2003) hořlavost (flammability) je rostlinný znak, který říká jak rychle se rostlina vznítí (ignitability) a jak rychle se oheň šíří rostlinou (combustibility) závisí na kvalitě rostlinných pletiv (obsahu sušiny, zastoupení éterických olejů, vosků), architektuře rostliny (stupeň větvení), struktuře orgánů (velikost listu) a produkci opadu

Znaky rostlin v databázích: LISTOVÉ ZNAKY (Cornelissen et al. 2003, Vile et al. 2005) velikost listu (leaf size)... plocha jedné strany listu čerstvě utrženého listu (mm 2 ) specifická listová plocha (specificleaf area, SLA, mm 2 mg 1 )... plocha jedné strany čerstvě utrženého listu vydělená hmotností sušiny listu obsah sušiny v listech (leaf dry matter content, LDMC, mg g 1 )... sušina listu (mg) vydělená hmotností listu plně saturovaného vodou (g) po 12 hodinách rehydratace listová koncentrace dusíku resp. fosforu (leaf nitrogen concentration, LNC; leaf phosphorus concentration, LPC; mg g 1 )... obsah dusíku nebo fosforu na jednotku sušiny listu životnost listu (leaf lifespan, leaf longevity, měsíce)... fyziologicky aktivní perioda listu pevnost listu v tahu (leaf tensile strength, N mm 1 )... síla nutná k přetržení listu dělená jeho šířkou dobrý indikátor strukturní ochrany listu tloušťka listu (leaf thickness)... průměrná tloušťka listové čepele měření tloušťky měření pevnosti v tahu

Znaky rostlin v databázích: ZNAKY ROSTLIN PODZEMÍ (Cornelissen et al. 2003) specifická délka kořene (specificroot length, SLR)... je poměr délky kořenové soustavy k celkové hmotnosti kořenů v sušině (m g 1 ), chápána jako podzemní analog specifické listové plochy (SLA), tj. velikost absorpční plochy na jednotku investice průměr jemných kořínků (fine root diameter)... průměr kořínků s kořenovým vlášením, které mají absorpční funkci (mm), obvykle se týká kořínků s menším průměrem než 2 mm hloubková distribuce kořenů (root depth distribution)... udává jak jsou kořeny distribuovány vertikálně v půdním profilu (gm 3 ), 50% biomasy kořenů je v horních 30 cm půdního profilu hloubka 95% kořenů (95% rooting depth)... odhad hloubky, do které je zahrnuto 95% biomasy kořenové soustavy druhu strategie získávání živin (nutrient uptake strategy)... adaptivní mechanismy pro získávání živin v oligotrofních podmínkách, kategorický znak: fixátor dusíku, mykorrhiza (arbuskulární, ekto, erikoidní, orchideová), shlukovité kořeny ( cluster a dauciform roots), paraziti (hemi, holo ), masožravé, mykoheterotrofové (saprotrofní rostliny) malá velká

Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... TRY database(kattge t al. 2011) největší globální databáze znaků rostlin www.try db.org vyžaduje registraci a zdůvodnění stahování dat pro výzkumné účely

Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... LEDA traitbase (Kleyer et al. 2008) největší databáze znaků pro evropské druhy rostlin www.leda traitbase.org dříve bezplatný hromadný export hodnot jednoho znaku pro více druhů na základě druhového seznamu a jeho identifikace s několika typy nomenklatury nyní nutný jednotlivý výběr samostatně pro každý druh problematická extrakce znaků pro kritické taxony... Achillea millefolium s.l., Hieracium spp., Taraxacum spp. při chybějících měřeních konkrétního mikrodruhu možno použít hodnoty naměřené na druhu příbuzném (funkčně a ekologicky obdobném)

Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... BIOLFLOR (Klotz et al. 2002) databáze zejména kategoriálních znaků pro evropské druhy rostlin www2.ufz.de/biolflor vyhledání znaků jednotlivě nebo hromadný export (placený přístup na heslo) pro desítky druhů na základě druhového seznamu a jeho identifikace s německou nomenklaturou

Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... Ecoflora (Fitter and Peat 1994) britská databáze www.ecoflora.co.uk velké množství znaků rostlin ale hodnoty pouze pro velmi malé množství druhů

Funkční znaky rostlin: extrakce hodnot z databází... e FLORA sys (Plantureuxand Amiaud 2010) francouzská databáze http://eflorasys.inpl nancy.fr velké množství znaků rostlin ale hodnoty pouze pro velmi malé množství druhů

Kalkulace vážených průměrů funkčních znaků a indexů funkční diverzity: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) Co MAKRO umí: pokryvnosti druhů na plochách (které nutně nemusí dávat dohromady 100%) automaticky přepočítá na proporce druhů (relativní suma všech druhů na ploše dává 1.0) vážené průměry funkčních znaků rostlin z proporcí druhů ve snímku a hodnot znaků pro jednotlivé druhy indexy funkční diverzity (RAO, Mason) na základě kvantitativních, kategoriálních a fenologických znaků (cirkulární škála)

Kalkulace vážených průměrů funkčních znaků: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) Co potřebujeme k výpočtu váženého průměru funkčního znaku: tabulku druhů a jejich hojnosti (pokryvnost, početnost) na plochách (1. matice)... list Absolute tabulku druhů a hodnot jejich funkčních znaků (2. matice)... list Data přepočítáme pomocí MAKRA relativize hodnoty pokryvnosti na proporce... na listu Relative využijeme MAKRO sdnonlog... na listu Relative pak najdete vážené průměry znaků pro plochy...kde p i je proporce i tého druhu ve snímku a x i je hodnota funkčního znaku i tého druhu

Kalkulace indexů funkční diverzity: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) MAKRO počítá Rao index funkční diverzity (Rao 1982)...kde p i je proporce i tého druhu, p j je proporce j tého druhu ve snímku a d ij je dissimilarita (nepodobnost) hodnot znaku mezi druhem i a druhem j největším problémem je správná volba kalkulace dissimilarity dissimilarita představuje vzdálenost mezi hodnotami znaku dvou druhů... u kvantitatitních znaků je definována jako (1 overlap)

Kalkulace DISSIMILARITY funkčního znaku mezi druhy: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) výsledky kalkulace dissimilarity funkčních znaků mezi druhy najdeme na listu spesim kvantitativní znaky pro každý druh potřebujeme průměrnou hodnotu znaku a standardní odchylku (SD) vstupní list pro nakopírování hodnot znaků Data a makro pro výpočet disim binární a kvantitativní znaky bez znalosti standardní odchylky (z databází nebo lokálních flór) binární znaky... leguminóza (1) neleguminóza(0) ; jednoděložná (1) nejednoděložná (0) kvantitativní znaky nutno přeškálovatdo rozmezí 0 1... lze udělat tak, že od každé hodnoty znaku odečteme minimum (z našeho souboru druhů) a toto číslo vydělíme rozdílem maxima a minima znak přeškálováno druh1 1 0 druh2 2 0.125 druh3 5 0.5 druh4 6 0.625 druh5 9 1 druh6 2 0.125 druh7 4 0.375 druh8 5 0.5 1 min 9 max 8 rozdíl vstupní list pro nakopírování hodnot znaků Binary a makro pro výpočet disibin nutno vložit název znaku do dvou řádků (při jejich sloučení v prvním řádku dissimilaritamezi druhy pro dva znaky na jednou

Kalkulace DISSIMILARITY funkčního znaku mezi druhy: MAKRO V EXCELU (Lepš et al. 2006) výsledky kalkulace dissimilarity funkčních znaků mezi druhy najdeme na listu spesim kategorické znaky znaky kódované pomocí více proměnných (dummy... vždy 0 nebo 1; fuzzy... libovolné hodnoty v kategoriích ale celkový součet pro všech sloupců druh 1) vstupní list pro nakopírování hodnot znaků Categories a makro pro výpočet disicateg fenologické znaky (např. počátek kvetení nebo životní cyklus) znaky kódované na cirkulární škále (např. 300. den v roce a 10. den jsou si blíže než 10. a 100. den), proto nutno znát a zapisovat dvě proměnné: kdy druh začíná kvést a kdy končí kvést vstupní list pro nakopírování hodnot znaků Phenolog a makro pro výpočet Phenol

Kalkulace indexů diverzity... program FDiversity: extense statistického programu R (Casanoves et al. 2011) možno spočítat všechny index diverzity (i taxonomické Shannon, Evennessaj.) kalkulace FD založené na jednom znaku ale i na více znacích (multidimensional, Villeger et al. 2008)