z pohledu udržitelného rozvoje Inovativní produkt v rámci projektu OPPA Praha Adaptabilita: Vzděláváním k rozvoji environmentálně vyspělých staveb Modul 4- Environmentální přínos staveb Ing. arch. Tereza Benterari kolektiv autorů (MS architekti s.r.o.) 03/2014
2
OBSAH 1 PRAHA 3 /ŽIŽKOV/ - URBANISMUS, ARCHITEKTURA, VÝVOJ OBYTNÉ SLOŽKY A ROZVOJ ÚZEMÍ. 4 1.1 Zájmová plocha analýzy... 4 1.2 Územní rozvoj a plánování v lokalitě... 7 1.2.1 Demografie v lokalitě... 11 1.2.2 Závěry swot analýz ze strategického plánu z roku 2010... 11 1.2.3 Priority městské části... 13 1.2.4 Asanace Žižkova předfáze současného rozvoje... 14 1.2.5 Na co lze u nových rezidenčních projektů navazovat a co je třeba napravit... 17 1.2.6 Nákladové nádraží- následný stupeň rozvoje... 18 1.2.7 Historie vývoje názoru na revitalizaci území nákladového nádraží... 19 1.2.8 Budova... 20 1.2.9 Soulad koncepce s probíhajícím rozvojem... 25 1.3 Předmět analýzy... 26 1.4 Parametry tří nových rezidenčních lokalit... 26 1.5 Obytný soubor Central Park Praha... 27 1.5.1 Urbanistická koncepce... 27 1.5.2 Architektonická koncepce... 29 1.6 Obytný soubor Na Vackově... 31 1.6.1 Urbanistická koncepce... 32 1.6.2 Architektonická koncepce... 38 1.7 Obytný soubor Zelené město... 42 1.7.1 Urbanistická koncepce... 43 1.7.2 Architektonická koncepce... 44 2 ZÁVĚR... 47 2.1 Porovnání lokalit z pohledu udržitelného rozvoje... 48 2.2 Srovnání lokalit z pohledu architekta... 54 2.3 Srovnání lokalit z pohledu obyvatele... 54 2.4 Co vyplývá z analýzy... 54 3 POUŽITÁ LITERATURA... 56 3
1 PRAHA 3 /ŽIŽKOV/ - URBANISMUS, ARCHITEKTURA, VÝVOJ OBYTNÉ SLOŽKY A ROZVOJ ÚZEMÍ Lokalita Prahy 3 je zajímává v tom, že přiléhá k samotnému centru Prahy. Vine se jako paprsek z centra na periferii. Město je charakteristické blokovou zástavbou včetně uliční sítě. Starší část má bloky nepravidelných kompaktních tvarů, uliční síť je daná půdorysem rostlého města v novodobější historické éře vývoje. Tato část byla narušena vloženým sídlištem podél ulice Roháčovy, důsledek tzv. asanace Žižkova. Bloky jsou vymezeny ulicemi Rokycanova/ Z/, Roháčova/ S/, Jeseniova/ J/ a Ostromečská /V/. Obr. 1 - Polohopisný plán města Žižkova z roku 1905 Novější část jsou bloky poměrně pravidelné, obdélníkového tvaru. Vývoj mezi dvěma světovými válkami v minulém století přinesl rozvolněnější, převážně obytnou zástavbu s jinou dimenzí uliční sítě. Hlavní uliční síť hlavních tahů má dimenzi městských bulvárů se čtyřpruhovými vozovkami uprostřed rozdělenými zvýšeným tramvajovým pásem (Koněvova od Ohrady po Hrdlořezy, Želivského třída, Vinohradská od Flory k Hagiboru o šířce cca 30 m, Olšanské ulice dokonce o šířce 40 m). Dimenze Želivského třídy byla dána rovněž vznikem Nákladového nádraží Žižkov, jakéhosi logistického dopravního centra na periferii tehdejší Prahy. Vývoj druhé poloviny století navázal v partiích Jarova na dimenze uliční sítě předcházející etapy. Spojujícím prvkem je zeleň, která se line od Vítkova až na Židovské pece. Problematické ovšem je, že je přerušována dopravními tahy s obtížnými nástupy do ní. Řešení obtížných nástupů mezi celky zeleně bylo a bude jistě předmětem dalšího řešení. 1.1 Zájmová plocha analýzy V analýze rozvoje bydlení nás bude zajímat plocha od hranice poměrně nenarušené blokové rostlé zástavby, kde může docházet k poměrně malému územnímu rozvoji, směrem ven z města na plochách, kde se nyní staví nové rezidenční projekty. Za tuto hranici autorka považuje Rokycanovu ulici, která tvoří hranici na západě směrem do centra Prahy. Zajímavé a velké plochy rozvoje, využívané novými rezidenčními, nově 4
BYDLENÍ A OBYTNÉ PROSTŘEDÍ NA PRAZE 3 realizovanými a plánovanými, projekty v Praze 3 pak jsou: lokality přilehlé k parku Parukářka - Central Park Praha, rezidence v Jeseniově ulici / plošně menší celky/, rozvojová plocha Nákladového nádraží, plochy přilehlé k parku Židovské pece- projekt Na Vackově a jeho realizovaná část Alfarezidence nebo plocha doléhající ke Spojovací ulici na konci Koněvovy vy ulice, již na ploše Prahy 9 - projekt Zelené město. Žižkova jak se měnil jeho obraz a zastavěnost v průběhu let1 Obr. 2- Ortofotomapa této části Žižkova- 1938 1953 1975 2000 Pohled z věžě směr Nn Olšanskou 1 Zdroj: www. http://mpp.praha.eu 5
BYDLENÍ A OBYTNÉ PROSTŘEDÍ NA PRAZE 3 2003 Obr. 3- Zájmová plocha analýzy lokalit rezidenčních projektů / realizovaných a ve výstavbě za posledních 10 let/ 1/ Rezidence Jeseniova / Gedeco /, 2/ Rezidence Jeseniova / Satpo /, 3/ Central Park Praha / 4/ Na VackověVackově Alfarezidence / Metrostav Vackov /, 5/ Zelené město / Lighthouse a Daramis group / 6/ Pod Kapličkou / PHA/, 7/ Ecocity Malešice / Jrd /, 8/ Byty Malešice / Sidigroup / 6
Z těchto lokalit nás bude zajímat především projekt Central Park Praha, Na Vackově, Zelené město. Jsou to projekty vysoce ceněné architektonickou obcí, mají nesporně vysoké architektonické kvality. Nás bude zajímat jejich urbanistická koncepce a jejich přínos pro celou čtvrť. Obr 4. Rozvojové plochy- rezidenční projekty V práci jsou zjednodušeně popsány také fáze asanace Žižkova jako důležitá předfáze současného výstavby a rozvoj prostoru Nákladového nádraží jako fáze následující současnému rozvoji Žižkova s velkým dopadem na budoucnost lokality. Asanace proto, že svým plánovaným zásahem, ke kterému nakonec nedošlo v celém rozsahu, spojovala nejenom obrodu stavebního fondu, ale architekti a dopravní inženýři připravovali dopravní propojení celého Žižkova, povrchové metro D, hostivařskou radiálu. Nákladové nádraží zase lemuje významnou tangenciální tepnu Jana Želivského a bylo plánované dopravní napojení Olšanské ulice skrz areál směrem ke Spojovací tzv. Jarovskou spojkou. Prohlášení budovy za kulturní památku však dochází k narušení a přehodnocování původních plánů, dle posledních návrhů snad bude čelní fasádou budovy protažena tramvajová trať, nikoliv vysokokapacitní komunikace. Obě fáze a jejich vývoj jsou stručně popsány níže, obě mají společné dopady na dopravní infrastrukturu. Dalšími zajímavými počiny ve výstavbě této části Žižkova byla také pokračující zástavba kolem Koněvovy od Ohrady směrem ven z města- např. kolonie rodinných domů u Pražačky či sídliště Habrová, ale ty v práci autorka pomíjí jako projekty s menší budovatelskou razancí pro vzhled a funkci města. 1.2 Územní rozvoj a plánování v lokalitě V tuto chvíli pracuje Odbor územního rozvoje Prahy 3 se strategickým plánem / kromě územního plánu města Prahy/, který byl vytvořen v roce 2005/ Sociofond a kol., 2005/. Jeho přesný název je Strategická koncepce a program rozvoje městské části Praha 3. Dále pracuje s novým strategickým plánem - Strategický plán rozvoje městské části Praha 3 vydaným v dubnu 2010, zpracovaným firmou JL-plán / Ing. Jiří Lauerman a spol./. Původní strategický plán byl zpracován velmi podrobně, plán rozvoje z roku 2010 z něho těží a zapracovává některé novější požadavky tehdejšího politického vedení. Návrhová část strategického plánu z roku 2010 si klade za cíl splnění střednědobých/ 2015/ a dlouhodobých horizontů / 2030/. Plán obsahuje tzv. karty rozvojových aktivit. Hodně z těchto karet má vazbu na rozvoj obytné funkce, protože cílem městské části je přilákat nové obyvatele. Důvodem přílivu nových obyvatel by mělo být kvalitní bydlení v soukromém vlastnictví. Plán obsahuje např.. kartu A02-1- podpora nové bytové výstavby, a02-2 - regenerace bytového fondu, a02-3- rozvoj obytných funkcí a ochrana ploch určených územním plánem pro bydlení. Každá karta má specifikovanou 7
rozpočtovou částku /např. 100 mil. Kč/. U některých karet je rozpočet definován velmi obecně, s tím že rozpočet programu bude upřesněn. Ve strategickém plánu je stanoveno, že bude následně zpracován tzv. akční plán. Akční plány pro rok 2010-2012 zpracovány byly, pro rok 2013 již ne. V této době vzniká strategický plán nový, protože na radnici došlo k obměně koalic a stávající koalice TOP 09, ČSSD a sdružení ŽnS, KDU-ČSL a nezávislých, řídící město od června 2012, má jiné představy o rozvoji města a kvalitě a úrovni zpracování strategického plánu. Její prioritou je např. rozvoj lokality Nákladového nádraží, ale v jiném duchu než koalice předchozí viz. kapitola Nákladové nádraží. Zdá se, že novému vedení radnice jde také o lepší a kvalitnější způsob zpracování strategických dokumentů a analýz a jejich hlubší aktualizaci. Akční plán pro rok 2013 vlastně nebyl přijat. Monitorovací tým pro územní rozvoj byl rozpuštěn a byla sestavena nová řídící komise pro aktualizaci strategického plánu a následně akčních plánů pro další roky 2014, 2015. Na úřadě byla vytvořena pozice specialisty pro strategické plánování, který má na starosti aktivní práci na přehodnocování a koordinaci prací na novém strategickém plánu, který by platil pro roky 2016-2020. Tento pracovník je zároveň spolu s některými zastupiteli členem řídící komise. Komise byla ustanovena 06/2013, takže se jedná opravdu o čerstvé změny. Zároveň v 03/ 2013 byla vybrána v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, firma ACQ advisors, která má ruku v ruce s řídící komisí úřadu pomoci s efektivním řízením úřadu. Dalším dokumentem, se kterým městská část pracuje je Komunitní plán rozvoje sociálních služeb městské části Praha 3 na období 2010-2013. Tento plán se vztahuje k potřebám a nabídce služeb pro obyvatele Prahy 3. Slouží jako důležitý podklad pro zpracování strategického plánu. V současnosti se rovněž zpracovávají podklady pro zpracování nového metropolitního plánu, který by měl změny na takto velkých rozvojových plochách zahrnovat. Plán by měl nahradit stávající územní plán hlavního města. Autorem nového plánu by se měl stát Ing. arch. Roman Koucký a jeho kancelář. V průběhu roku 2013 jsou jednotlivé městské části seznamovány s postupem prací a ideou plánu. 04/ 2013 se Výbor pro územní rozvoj vyjadřoval k návrhu zadání metropolitního plánu. Plán by měl pracovat jiným způsobem než doposud s vymezením ploch a funkcí. Ve vyjádření úřadu Prahy 3 se říká, že není vyjasněno, jakým způsobem bude nakládáno s podněty/ stanovisky, požadavky, nástroji / z předešlé přípravy konceptu ÚP, jestli se bude jednat o formu překlopení a je znát u zastupitelů MČ obava z experimentu, jelikož nebyl ještě předveden žádný prototyp úrovně zpracování MP a zatím je vše v rovině ideové. Městská část se v tomto roce vyjadřovala k mapě velkých rozvojových ploch z územně analytických podkladů, odevzdávala své připomínky. 01/2012 Výbor pro územní rozvoj / ovšem ještě ve starém složeni/ projednával a vyjadřoval se k zahájení řízení o vydání vyhláškou celoměstsky významných změn III ÚP SÚ HMP / Z2746/00, Z 2747/00, Z 2750/00). Dále Výbor vydal připomínky k úplné aktualizaci územně analytických podkladů HMP. 8
Obr. 5- Mapa velkých rozvojových ploch Z2600 je lokalita Nákladového nádraží, kde v současnosti probíhá dokončování Podkladové studie s regulačními prvky s variantou zachování budovy jako kulturní památky a protažení tramvajové dráhy do Malešic. Podkladovou studii pro změnu ÚPn Z2600/00 zpracovává ÚRM pro MČ P3, po výběru z variant bude zaslána na OÚP MHMP (pořizovatel ÚPn). Ing.arch.Jan Sedlák je ve zpracovatelském týmu jako externista, nominovaný městskou částí. Byl již zpracovatelem studie z roku 2010/ tzv. kompromisní varianty/. Tato plocha v sobě obsahuje také další projekty např. Rezidenci Nový Žižkov od Petra Franty, developer Rail Real a.s., kterou pokladová studie využívá/ nemá vydané ÚR/ nebo i projekt Discovery Group. Podrobněji viz. další text- Nn. Záměr PHA 637 je záměr Severní části Nákladového nádraží/ developer Discovery Group, Hamiltons Architects, má vydané Úr / i stanovisko Eia /, ale městská část se proti němu odvolala. Preferuje nově daleko menší kapacity, především u obchodního centra, kde nyní bez možnosti realizace Jarovské spojky, je jeho realizace v takovém rozsahu prakticky nemožná. Podkladová studie lokality zkoumá dopravní únosnost stávajích komunikací. Podrobněji viz. další text. Lokalita 20509 je obytný soubor Vackov, z něhož se část již realizovala, část má vydané stavební povolení a část je v současnosti právě projednávána s URMem. Podrobněji viz další text. / developer Metrostav Vackov, generální projektant MS architekti s.r.o./. Jedná se o kombinaci ploch bydlení s objekty i nebytovou funkcí. Podrobněji viz další text. Záměr PHA 668 je lokalita Červený dvůr, má vydané ÚR/ i stanovisko Eia / developer není znám, autor Siadesign CZ s.r.o- nyní Staret architects, Hocková/. Jedná se o velký komplex budov s převážnou funkcí bydlení, v areálu budou, ale i nebytové prostory, MŠ, minimarket, garáže. Lokalita 34912 Rezidence Central Plaza, bytový dům s vydaným ÚR./ developer Central group/. 9
Obr.6 - Projekt Central Plaza, zdroj: Stavební fórum, článek Central Group vstupuje na trh nájemního bydlení ze dne 31. 10. 2012 Ve vyjádření se také k rozvojovým plochám řadí plocha 21102, kde byla již dokončena a kolaudována stavba Sokola Žižkov, na zbytek plochy bylo požádáno o změnu ÚPn, původně s doporučením městské části, aby byl záměr doplněn studií / mělo se jednat o změnu na bydlení/, později byl záměr nedoporučen. V tuto chvíli by tato změna neměla být uvedena, projednávání změny dle vyjádření úřadu Prahy 3 netrvá. Tyto rozsáhlé plochy mají nepochybně významný vliv na nárůst bydlení v městské části. Žádné podrobnější tabulky bydlení, analýza nárůstu bytů neexistují. Byly zpracovány pro tzv. kompromisní variantu pro Nn panem Sedlákem v roce 2010 a nyní se zpracovává v podkladové studii tabulka nová a dá se předpokládat, že s novým strategickým plánem budou shromážděny nová čísla. Tabulka 1- Bilance ploch pro původní kompromisní variantu, Zdroj: studie Nn z roku 2010 10
Obr. 7 - Funkční využití ploch v kompromisní variantě z roku 2010 pro Nn, zdroj: studie Nn z roku 2010 1.2.1 Demografie v lokalitě Na Praze 3 v současnosti žije zhruba 72 tisíc obyvatel / v 60. Letech to bylo až 124 tisíc/, přičemž je zajímavé je, že na přelomu 19. a 20. století to bylo stejné číslo. Od roku 2006 narostl počet obyvatel o cca 3 tisíce. Velké množství- 25 % jsou obyvatelé nad 60 let průměrný věk je také hodně vysoký 43 let, rovněž tak index ekonomického zatížení 39,8 %. Pokud nedojde k velkému přílivu obyvatel, počet obyvatel poklesne za 10 příštích let / to znamená do roku 2020/ o 20 %. Rozloha městské části je 6.5 km 2, hustota obyvatel na km2 je trochu vyšší než v jiných městských částech / 11 229 obyvatel / km2/. Většina 80 % aktivních obyvatel pracuje v obchodu a službách, část ve stavebním průmyslu 17,4 %. Trendem porevolučních let, který už však je třeba brát v úvahu, je také nulové zastoupení výroby. Tato skutečnost generuje velký podíl nevyužitých ploch, které zůstaly nevyužity po zániku původní výrobní funkce. Typickým příkladem je Nákladové nádraží Žižkov. Souběžně se zánikem výrobní funkce dochází také k zániku pracovních pozic. 1.2.2 Závěry swot analýz ze strategického plánu z roku 2010 Ze swot analýz vyplývají důležitá fakta, pro účel této práce vybírá autorka ta, která se dají případně naplnit na rozvojových plochách, nebo bezprostředně se týkající popisovaných lokalit nebo fakta, která jsou překvapující či ve vazbě na obytnou funkci. SWOT zdravotnictví: - neexistence LDN a její možná realizace, neexistence lůžek následné péče - možný zánik vlastní funkční plochy pro zdravotnictví v novém ÚP SWOT školství: malá nabídka středních odborných učilišť, nedostatečná kapacita MŠ, volné kapacity v ZŠ, ale malá variabilita škol, chybí např. gymnázium s cizojazyčnou výukou / pokrytí poptávky ze strany přistěhovavších se cizinců/, chybí doplňkové prostory při jednotlivých ZŠ 11
SWOT sociální péče: chybí klasický domov důchodců, chybí zařízení podobné domu na půl cesty, startovací byty pro sociálně slabé mladé lidi, azylové domy pro rodiče s malými dětmi, středisko prvotní výchovné péče, dílny/ rezidenční sociální služby SWOT sport: nerovnoměrné rozmístění sportovních ploch, nedostatečná kapacita sportovních ploch v rezidenčních lokalitách SWOT kultura: koncentrace kultury převážně do historických částí města, možná lokalizace v rozvojových prostorech SWOT doprava: koncept metra D, který ale není příliš podporován městskou částí, chybí kvalitní přestup Želivského- tram, možné prodloužení kolejové dopravy ze Žižkova do Malešic, neexistence použitelné cyklokomunikace a chybějící strategie rozvoje cyklodopravy, hrozba poddimenzování spojky na východ z Jana Želivského, hrozící narůstající tangenciální tranzit ulicí Jana Želivského zvláště při opravě severojižní magistrály v centru Prahy. Obr.8- Analýza obslužnosti ploch dle strategického plánu z roku 2010 12
Tab.2- SWOT analýza bydlení, zdroj: SP 2010 Bydlení a bytová politika Silné stránky Slabé stránky dlouhodobá koncepční bytová politika MČ koncentrovaná a systematická správa komunálního majetku nízký podíl nekvalitního bytového fondu podstatné změny vlastnické struktury bytového fondu růst dynamiky regeneračních procesů domovního fondu vedoucí ke zkvalitnění bytové funkce velký rozsah plánované bytové výstavby Příležitosti Hrozby nevhodná velikostní skladba bytů (velmi vysoký podíl malých bytů o 1 obytné místnosti) vysoký podíl starého bytového fondu s velkými nároky na údržbu a opravy zanedbaná údržba panelových domů zastaralost a zchátralost veřejného prostoru (bariéry v území přístupu k MHD a službám, nízká péče o náměstí, uliční parter) realizace připravených projektů s převažující funkcí bydlení nabídka finančních produktů pro zajištění bydlení zvýšený zájem ekonomicky silnějších skupin obyvatel o bydlení městského typu (zastavení procesu migrace ven z města ) zájem mladých rodin o soukromovlastnické formy bydlení zvýšení podpory státu v oblasti bydlení zvyšování kvality bydlení zlepšením jeho zázemí a nabídky služeb zvyšování finanční náročnosti nové výstavby i oprav bytového fondu dopady ekonomické recese sociální dopady deregulace nájemného růst počtu neplatičů v nájemních bytech chátrání zprivatizovaného staršího bytového fondu z důvodů celkově vysokých nákladů na bydlení, které neumožní vytváření dostatečných rezerv pro potřebu údržby a oprav přílišné rozšíření hotelového průmyslu na území Žižkova na úkor bydlení 1.2.3 Priority městské části STANOVENÍ DŮLEŽITOSTI (PRIORIZACE) PROGRAMOVÝCH ÚKOLŮ označení název programového úkolu výsledek pořadí PÚ02 Zvýšení kvality bydlení a souvisejících služeb 12,38 1. PÚ04 Rozvoj volnočasových a sportovních areálů 13,24 2. PÚ05 Posílení pozice Prahy 3 jako centra vzdělanosti 13,93 3. PÚ10 Rozvoj sociálních služeb pro občany MČ a snížení rizik vzniku sociálních problémů 14,02 4. PÚ07 Zlepšení péče o veřejná prostranství, zeleň a údržbu komunikací 15,02 5. 13
PÚ03 Revitalizace oblasti nového centra MČ (lokalita nákladového nádraží Žižkov a její okolí) 17,32 6. PÚ06 Koncepční a udržitelné řešení všech druhů dopravy 17,95 7. PÚ01 Rozvoj ekonomických aktivit a pracovních příležitostí 18,98 8. PÚ08 Zvýšení kapacity a spolehlivosti technické infrastruktury 19,00 9. PÚ11 Podpora občanských aktivit 19,07 10. PÚ09 Podpora vyššího využití potenciálu návštěvnických cílů 19,21 11. Tab. 3- Priorizace cílů Prahy 3 dle strategického plánu z roku 2010 1.2.4 Asanace Žižkova předfáze současného rozvoje Obr. 9 - Ilustrační foto pavlačového domu, autor Karel Cudlín z výstavy: Věčný Žižkov Obr. 10- Ilustrační ortofotomapa sídlištních bloků K asanaci Žižkova vedla situace na pražských sídlištích, kdy byla omezena jejich možnost další expanze ven z města na okrajových plochách, bránila jí zejména ochrana zemědělské půdy. Dále bylo potřeba uplatnit razanci dopravních inženýrů, kteří chtěli touto cestou prorazit rostlou čtvrtí tzv. hostivařskou radiálu, povrchově budovat metro D. Současně byla hustá zástavba severního svahu Žižkova přímo lákadlem vyzývajícím k uplatňování zásad moderního bydlení, Corbusierových ideí zakotvených v Athénské chartě. Ve starých pavlačových domech převažovaly byty s jednoduchými dispozicemi s nedostatečným hygienickým zázemím. 14
Standardizace vložených staveb pak změnila kus individuálního města na sídliště se ztrátou typických prvků jako jsou ulice a náměstí. Při pohybu v prostoru to vede jistým způsobem ke ztrátě orientace a zmatku, protože sídlištní blok pak opět přechází ve starší zástavbu. Regeneraci a humanizaci vloženého sídliště se kancelář MS architekti věnovala předchozích 10 let poměrně intenzivně. Ať již se jednalo o plánovanou regeneraci bloku Jeseniova, Sabinova, Roháčova či o kompletní postupně prováděnou rekonstrukci DPS Roháčova. Projekty se snažily umístit do vnitrobloků podzemní parkoviště a regenerovat zeleň. Zajímavá je například současná iniciativa radnice, která pomocí vyzvané soutěže, hledá řešení pro Komenského náměstí / prostranství před Hudební školou hl. města Prahy/. Soutěž by do místa měla vrátit parterové prvky. O výsledcích je možné spolurozhodovat prostřednictvím internetu. Obr. 11- Vize asanace, Zdroj: článek o výstavě Věčný Žižkov K další velké etapě v okolí Prokopovy ulice už naštěstí nedošlo. Na sklonku totality se jí občané snažili zabránit a celý proces zbrzdili. Velké dopravní stavby nebyly realizovány. Dá se říci, že rozsah zásahu s celkového pohledu na dopad města není tak výrazný a zničující. Navíc se daří přechodová místa mezi sídlištěm a okolní zástavbou dobře doplňovat. Takovým dobrým příkladem může být 15
rezidence Jeseniova od Unit architekti, blok 4 obytných domů tvoří kompaktní uzavřený blok, na jižní straně lemovaný parkem Parukářka. Obr.12- Rezidence Jeseniova/ Gedeco/ - Unit architekti - nové rezidenční projekty v zájmové oblasti Obr. 13- Rezidence Jeseniova / Satpo/ Obr. 14- Rezidence Pod Kapličkou / PHA/ 16
1.2.5 Na co lze u nových rezidenčních projektů navazovat a co je třeba napravit Tab.4- SWOT analýza existující zástavby, obytného prostředí Žižkov- činžovní domy z 19-20 století, sídliště Silné stránky Slabé stránky Dobrá dostupnost centra města Dobrá dostupnost MHD Dobrá dostupová vzdálenost parkové zeleně Dobrá dostupnost občanské vybavenosti Kompaktní urbanistická struktura obytných bloků Existence mateřských, základních, vysokých škol Komplexní péče o bytový fond Příležitosti Hluk z dopravy v hlavních tazích Zanedbanost bytového fondu v hlavních tazích Nedostatečná bezbariérovost Nízká integrace občanské vybavenosti do obytných domů Absence kvalitního urbanistického parteru (základní mobiliář- lavičky, osvětlení, pítka, stojany na kola, odpadkové koše, kontejnery, ) Stav vnitroblokové zeleně Neúdržba a čistota prostor v některých lokalitách Objekty jen částečně zrekonstruované např. výměna oken na sídlišti Nedostatek parkovacích míst bez karty, nedostupnost míst Nedostatek parkovacích míst na sídlišti Špatná přístupnost zeleně- vstupy Špatné podmínky pro cyklisty Vandalismus Hrozby Zatraktivnění parteru bytových objektů Řešení parkování Obnova mobiliáře Údržba veřejného prostoru, zeleně Propojení rezidenčních lokalit, překonání dopravních tahů pomocí nové zástavby např. urbanistickým řešením Nn Řešení dopravní situace, odliv aut z tangenciálních tahů Majetkoprávní problémy s pozemky Neprostupnost ploch po areálech opuštěných výrobou Nekontinuita obytného prostoru (přerušovaná zástavba dopravními tahy, špatné nástupy do zeleně Vytváření koncových ostrůvků nových rezidenčních zástaveb s malou vybavenostínepropojenost s okolím 17
Obr. 15- Ilustrační foto kompaktní zástavby Žižkova 1.2.6 Nákladové nádraží- následný stupeň rozvoje Obr. 16- Ilustrační foto vnitřku dvou hlavních křídel budovy Nákladového nádraží Bývalý areál Nákladového nádraží Žižkov v Praze 3 je se svou rozlohou přes 33 ha největším potenciálně rozvojovým územím v Praze. Část tohoto areálu s hlavní budovou byla 3. prosince 2010 ministerstvem kultury prohlášena za kulturní památku. Jedná se o jádro areálu trojkřídlou funkcionalistickou budovu z roku 1935, dvě vrátnice a oplocení podél ulice Jana Želivského. Zachování rozlehlých budov bývalého nákladového nádraží však brání modernímu rozvoji čtvrti. S rozhodnutím o památkové ochraně nesouhlasily České dráhy, které vlastní budovu i většinu pozemků areálu, ani původní vedení městské části Prahy 3. Komplikují se tím totiž nejen plány na další využití areálu pro novou obytnou čtvrť, ale také řešení místní dopravní situace prodloužením Olšanské ulice, tedy vybudování tzv. Jarovské spojky. Přitom nebude-li tato komunikace, vedoucí v současném koridoru dráhy, tedy mimo urbanizované území, po dobudování Pražského okruhu funkční, dojde k dramatickému nárůstu dopravy na ulicích Koněvova, Českobrodská, Vinohradská a Černokostelecká a v důsledku toho k výraznému zhoršení životních podmínek rezidentů. 18
1.2.7 Historie vývoje názoru na revitalizaci území nákladového nádraží Obr. 17- Historická fotografie budovy nádraží Společnost České dráhy, a. s., zastoupená společností Žižkov Station Development, a. s., tedy vlastník pozemků, se proti rozhodnutí ministerstva kultury v prosinci 2010 odvolala. V odvolání uvedla, že je třeba citlivě zvažovat rovnováhu mezi ochranou památek a potřebami rozvoje lidské společnosti památkovou hodnotu totiž nelze chápat odděleně, s přepjatým formalismem, protože smyslem památek je přispívat ke zvýšení kvality života lidí. V daném případě je třeba území revitalizovat tak, aby se stalo součástí skutečně živého urbánního prostředí, což by při zachování obtížně využitelné budovy nebylo možné. Nákladové nádraží není v provozu již od roku 2002. Obrovská funkcionalistická stavba má kromě administrativního křídla dvě skladová křídla, dlouhá několik set metrů, mající pouze hrubou konstrukci bez tepelných izolací a dalšího vybavení. Významná část strojního zařízení stavby již neexistuje, tím nádraží ztratilo velkou část své historické hodnoty. Proto i odbor památkové péče pražského magistrátu vyjádřil názor, že areál nelze bez asanace využít, a vyhlášení památky nedoporučil. V kontextu podobných evropských průmyslových staveb z té doby, např. velkoskladu Van Nelle v Rotterdamu nebo Zollverein v Essenu, není budova nákladového nádraží ničím zvlášť výjimečná. Zachování areálu Nákladového nádraží Žižkov ve svém vyjádření zpochybnila i mezinárodně proslulá architektka Eva Jiřičná. Došla k závěru, že je možné zachovat spíše jen fragmenty existujícího nádraží. Doslova říká: Zdá se mi nepravděpodobné, že objekt navržený na začátku minulého století pro převážně skladovací funkce s velmi omezujícím konstrukčním systémem by se dal v celé existující formě použít ke komerčním, kulturním, správním či jiným účelům, pokud by neexistovala dostatečně velká dotace státu nebo jiných institucí. Komerčně je nepravděpodobné, že by takové řešení připadalo v úvahu. Je nutno vzít v úvahu již existující komerční komplexy v blízkosti nádraží Žižkov a požadavky vycházející z nového projektu. Nedomnívám se, že splnění požadavků památkové komise, jak je formulováno v současné době, je reálné; skrývá v sobě nebezpečí úplného rozpadu existujících budov a dlouhé zdržení regenerace této části Prahy. 19
Tím potvrdila dřívější posudek prof. ing. arch. Vladimíra Šlapety, který ve své analýze došel k závěru, že v kontextu podobných evropských průmyslových staveb své doby není budova nákladového nádraží ničím zvlášť výjimečná a podobné budovy se najdou i v Praze. Ve svém posudku Vladimír Šlapeta upozorňuje na celosvětový trend, že metropole získávají území z bývalých nádraží a využívají je k rozvoji. Celý žižkovský komplex byl zbudován výsostně účelově pro administrativní, skladovací a překládací provoz. Protože šlo o nákladové nádraží, chybí tu velkorysé veřejné prostory, které by se daly využít například pro muzeum či galerii, jako například u pařížského nádraží d Orsay. Z hlediska zdravé urbanistické strategie velkého a atraktivního území, které se tu nabízí a které je velkou výzvou pro architekty, městskou správu, investory i obyvatele města, je zachování celého areálu naprosto nereálné: vytvářelo by značné překážky velkorysému prostorovému konceptu nové zástavby, které by problematická památková hodnota bez původní funkce nemohla vyrovnat, uzavírá prof. Šlapeta. Přes tento vývoj názoru došlo k rozhodnutí o definitivním zachování budovy Nn. Zasloužil se o to zejména Klub za starou Prahu. S obměnou vedení na radnici došlo i k formulaci nového názoru na budovu nádraží. 1.2.8 Budova Stavba z 30. let patřila podle odborníků k nejmodernějším svého druhu v Evropě jak z hlediska technologie, tak z hlediska architektury. Národní památkový ústav (NPÚ) vnímá funkcionalistickou budovu jako cennou připomínku architektury své doby. Podle památkářů je ale areál schopen pojmout i novou funkci. Investor doufá přitom, že nebudou trvat na jejím zakonzervování. Náklady na opravu jsou odhadnuty na dvě až tři miliardy korun s tím, že investor počítal, že by část rozsáhlé budovy mohla sloužit ke komerčním účelům, vzniknout by mohly loftové byty a kanceláře, veřejné účely. Avšak se změnami politického vedení na radnici Prahy 3, kdy vedení nakloněné razantním územním změnám vystřídala nová koalice, která dlouhodobě bojuje za zachování budovy a přenosu některých kulturních institucí do této budovy, došlo k ustoupení od Jarovské spojky / zvažuje se jen běžná komunikace a tramvajová trať/, podpory projektu Discovery Group a bourání nádraží. Existuje plán na rozdělení budovy na 14 dílů a v současné době probíhá proces zjišťování, zda je to technicky a právně proveditelné. O účast na tomto projektu projevilo zájem několik institucí např. Galerie Jaroslava Fragnera, Národní filmový archiv, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Národní filmový archiv, Městská knihovna v Praze, Centrum pro současné umění Praha, Muzeum hlavního města Prahy či akce Designblock. Nejvíce se v této věci angažuje občanské sdružení Tady není developerovo. / Dan Merta, Matěj Stropnický/. Prohlášení NN za kulturní památku byl podnětem Klubu za starou Prahu. Dne 28. 5. 2013 byla v kinu Aero uspořádána debata k budoucnosti NN, kterého se účastnili zástupci jednotlivých aktérů. Debata byla rozdělena na jednotlivé bloky, kdy v prvním bloku vystoupili zástupci občanskému sdružení Dan Merta, Michal Novotný za Klub za starou Prahu, Leoš Anderle ze Sekyra group, a Jan Sedlák/ autor studie z roku 2010?/. Zejména Jan Sedlák poukázal na to, že za 6 let/ od doby kdy se projektu věnuje/, kdy budova byla součástí územního rozvoje, pak nebyla a tedˇ se znovu s budovou počítá, nevidí nějaký posun. 20