18. konference ČAPV v Liberci Kam směřuje současný pedagogický výzkum? Postoje rodiny ke klavírnímu recitálu dítěte mladšího školního věku na ZUŠ 7. 9. září 2010 Zdeněk Vašíček
Český pedagogický výzkum Chápe probíhající změny kurikula jako výzvu (Průcha, 2009, s. 182). Chce objasnit kompetence žáků konkrétního školního věku (tamtéž, s. 243). Zanedbává takzvané volnočasové či zájmové aktivity (tamtéž, s. 637), jež jsou stranou jeho hlavního zájmu (tamtéž, s. 504), například ZUŠ (viz dále). Zjišťuje podnětovou přesycenost dětí (tamtéž, s. 363), nezřídka neurotičnost (tamtéž, 2009, s. 364), touhu žít bez odpovědnosti (tamtéž, s. 364), atd. Tyto vlivy edukaci ztěžují. Shledává, že rodina dnes škole příliš nepomáhá (Walterová et al., 2004, II., s. 311). Za uvedených okolností je zkoumání příčin zdaru (nadstandardní) žákovské edukace žádoucí a nálezy by mohly být oporou pro další edukaci i výzkum. Je to jeden z možných směrů pedagogického výzkumu. PRŮCHA, J. (ed.) (2009) Pedagogicka encyklopedie.1. vyd. Praha: Portál. ISBN: 978-80-7367-546-2. WALTEROVÁ, E. et al. (2004) Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. I. a II. díl. Brno: Paido. ISBN 80-7315-083-2.
Co je to základní umělecká škola? Nejde o zařízení pro volný čas! Sice (relativní) dobrovolnost studia žáků, ale: Přijímací zkoušky a každoroční postupové zkoušky žáků. V hudebním oboru veřejné přehrávky (= vystoupení) čili veřejná kontrola práce učitelů a žáků. Učební osnovy a učební plány. Individuální výuka v hudebním oboru ZUŠ. Sledování práce školy nadřízenými školskými orgány a Českou školní inspekcí. Respekt k individuálním potřebám a zájmům žáků = inovativní škola (Průcha, 2009, s. 840) = (by měla být) podstata i hudebního oboru ZUŠ.
Pojetí koncertního recitálu žáka Koncertní recitál = nabídka učitele žákovi = kurikulum vstřícné k žákovi, participativní (Průcha, 2009, s. 117 a 126). Ovšem jak pro koho: viz níže. Definice: Klavírní recitál dítěte má délku 30 minut, s průvodním slovem 45 minut. Obsahuje ze dvou třetin hru sólovou, z jedné třetiny hru komorní. Doplnění: klavírní recitál obsahuje kolem 10 skladeb různých slohů. Nejnáročnější aktivita žáka hudebního oboru ZUŠ. Postižení jevů v komplexnosti (Průcha, 2009, s. 174). Na ZUŠ Tišnov pro žáka mladšího školního věku do této doby novum. Příprava na recitál: dlouhodobá = 1 rok, bezprostřední 1 měsíc. Asi 1 rok před recitálem minirecitál (zhruba třetinových hodnot). Individuální vyučovací program žáka pro koncertní recitál = individuální v individuálním (mimořádné hodiny, povinnost dohnat látku) = oběť.
Výzkumný vzorek Marie, moje žákyně ve hře na klavír. Na ZUŠ Tišnov unikátní případ. (Sám jsem v jejím případě žáka mladšího školního věku poprvé zauvažoval o možnosti klavírního recitálu.) Ve věku 7 10 let v době výzkumu (2006-2009). V ročnících 1 3 na ZUŠ v době výzkumu (2006-2009). Dle obvyklé typologie (Pavelková, 2002, s. 49) se v mé výuce projevovala jako nadaná, pracovitá, dominantní, extravertní a bez viditelných příznaků úzkostností. Pokud jde o hru na klavír, nastal u ní efekt akcelerace (srov. Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 14). Byla občankou České republiky a národnosti české. Pocházela ze střední vrstvy, z majoritní společnosti. Pocházela z úplného manželství a nebyla jedináček. PAVELKOVÁ, I. (2002) Motivace žáků k učení. Praha: Univerzita Karlova. ISBN 80-7290-092-7. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. (2003) Pedagogický slovník. 4., aktualizované vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-772-8.
Plán a druh výzkumu, metody Plán výzkumu: 2006-2009 období výzkumu celkem. 2006/2007 až 2008/2009 předvýzkum (metodami pozorování a mini-interview členů rodiny v souvislosti s výukou a ve výuce). Září 2009 vlastní výzkum (metodou individuální interview členů rodinu v pořadí 1. dítě, 2. matka a 3. otec). Druh výzkumu: Akční (prováděný učitelem ve třídě). Kvalitativní, v podobě případové studie jednoho žáka, respektive následně rozvinutě v podobě případové studie jedné konkrétní rodiny (na dané téma). Učitel výzkumným nástrojem (srov. Hendl, 2008, s. 156). Zajištění triangulace: výpověď žáka, matky i otce (a k tomu na porovnání i učitele). HENDL, J. Kvalitativní výzkum (2008) 2. aktualizované vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-485-4.
Výzkumné otázky a podotázky 1. Co vypovídají postoje rodiny o dítěti? 1.1 Co vypovídají postoje rodiny o školní práci dítěte? 1.2 Co vypovídají postoje rodiny o trávení volného času dítětem? 2. Co vypovídají postoje rodiny o klavírním recitálu dítěte? 2.1 Co vypovídají postoje rodiny o období dlouhodobé přípravy klavírního recitálu dítěte? 2.2 Co vypovídají postoje rodiny o období bezprostřední přípravy klavírního recitálu dítěte? 2.3 Co vypovídají postoje rodiny o období bezprostředně po klavírním recitálu dítěte? 2.4 Co vypovídají postoje rodiny o možnosti dalšího klavírního recitálu dítěte? 2.5 Co vypovídají postoje rodiny o možnosti dítěte obrátit se na rodiče kdykoli o pomoc?
Výsledky výzkumu I (závěry) Odpovědi na podotázky k otázce 1 : 1.1. Dítě bylo ve školní práci z vlastní vůle perfekcionistické (včetně hry na klavír). 1.2 Hra na klavír neměla pro dítě zjevnou konkurenci. Odpověď souhrnná: Dítě mělo pro klavírní recitál dobré osobní předpoklady. Odpovědi na podotázky k otázce 2: 2.1. Rodiče dítě povzbuzovali slovem i činem. 2.2 Rodiče dítě povzbuzovali v dobrém i zlém. 2.3 Rodina byla plna kladných emocí. 2.4 Rodina byla vůči dalšímu recitálu vstřícná, rodiče však současně k dítěti citliví. 2.5 Rodiče byli dítěti oporou a dítě jejich oporu pociťovalo. Odpověď souhrnná: Dítě mělo trvalou podporu rodičů pro klavírní recitál.
Výsledky výzkumu II (termíny) 1. Rodiče se de facto připravovali na klavírní recitál svého dítěte spolu s ním. Definice: Motivaci lze vyjádřit v termínech cílů, které si člověk vytyčuje a usiluje o jejich dosažení (Čáp, Mareš, 2007, s. 150). Termín 1: rodina (kladně) motivovaná pro cíle školy. 2. (Teoretický) ideální typ, s nímž lze do budoucna poměřovat získaná data (Hendl, 2008, s. 213) zde má svůj více či méně reálný protějšek. Termín 2: rodinná (kladná) responzívní evaluace (klavírního recitálu dítěte mladšího školního věku na ZUŠ). 3. Za podobných okolností, jako těch uvedených výše, se klavírní recitál na ZUŠ zdá být tím správným řešením již pro dítě mladšího školního věku i vhodným individuálním vzdělávacím programem. Termín 3: recitál jako potenciální součást kurikula (hry na klavír). ČÁP, J., MAREŠ, J. (2007) Psychologie pro učitele. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-273-7. HENDL, J. (2008) Kvalitativní výzkum. 2. aktualizované vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-485-4.
Co k tématu dodat? V české pedagogice se vůbec neprovádí evaluace ex ante, resp. studie proveditelnosti (Průcha, 2009, s. 749). Pokus o takovou evaluaci viz v předchozí studii Z. Vašíčka Klavírní recitály žákyň mladšího školního věku, motivace, aspirace, psané pro konferenci TALENT A NADÁNÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ (Brno, Katedra pedagogiky PeF MU, 7. září 2010). Zde byly uvedeny i další dvě recitálistky multiplikátorky. Všechny tři žákyně doložily nutnost alespoň občasné přítomnosti matkyklavíristky ve výuce hře na klavír na rozdíl od tří případů negativních. Tři pozitivní případy jsou nadějí do budoucna (až devadesátiminutové klavírní recitály?). Úkol pro výzkum do nejbližších let: propracování vhodných evaluačních nástrojů (Průcha, 2009, s. 844); srov. evaluační archy in Vašíček (2006). VAŠÍČEK, Z.. (2006) Předmět HRA NA KLAVÍR na ZUŠ integrovaný s komunikací v cizím jazyce (anglicky nebo německy): Nová autoevaluace z pohledu učitele ZUŠ a VŠ. In: Kocurová, M. (ed.): Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu: 14. konference ČAPV: Sborník anotací [CD-ROM]. Plzeň: Západočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 15 s. ISBN 80-7043-483-X. Plný text též in: http://www.kpg.zcu.cz/capv/html/122/122.pdf
Co k recitálům dodat? V postupně se rozvíjejícím projektu koncertních recitálů žáků mladšího školního věku v mé klavírní třídě na ZUŠ Tišnov pokračovat a závěry ověřit.
Děkuji vám za pozornost!