AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ



Podobné dokumenty
AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU /AMTK/

Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti

Vyhodnocení studie SPACE

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

NDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR

Hypertenze v těhotenství

Arteriální hypertenze

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Hypertenze v těhotenství

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

Ambulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006

Kdy a proč odložit plánovaný výkon u hypertenze? Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum

Standardní katalog NSUZS

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Sekundární hypertenze - prezentace

ZPŮSOBY MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU: METODIKA, NORMÁLNÍ HODNOTY, VÝHODY A LIMITACE. Jan Filipovský II. interní klinika LF UK a FN Plzeň Praha,

Diabetes mellitus a jeho komplikace v České republice

Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar

Jak zlepšit péči o chronicky nemocné? Causa diabetes mellitus. MUDr. Pavel Frňka

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

Perioperační péče o nemocné s diabetem

Léčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast

OBSAH. Nové poznatky o mikroalbuminurii jako biologickém markeru renálních a kardiovaskulárních onemocnění...37

Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Vyhodnocení dat studie HOSPITAL

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Světový den spánku a poruchy biologických rytmů

CZ PAR QUETIAPINUM. Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001. NL/W/0004/pdWS/001

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2009

Arteriální hypertenze. prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

CZ PAR. QUETIAPINI FUMARAS Seroquel. UK/W/0004/pdWS/001 NL/W/0004/pdWS/001

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Blokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Možnosti časné diagnostiky diabetu a diabetické retinopatie. Milan Kvapil

Věstníka realita ZZS možná cesta? Jana Kubalová, Vlasta Vařeková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. 18. BRNĚNSKÉ DNY UM 2019

Opravný list k diplomové práci ERRATA

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Standardy péče o diabetes mellitus v těhotenství

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:

EDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

10. Seznam příloh. 1. Seznam zkratek 2. Seznam tabulek 3. Seznam grafů 4. Úvod k dotazníkům 5. Žádost o dotazníkovou činnost 6.

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Standardy péče o diabetes mellitus v těhotenství

(VIII.) Krevní tlak u člověka (IX.) Neinvazivní metody měření krevního tlaku

MNOŽSTVÍ PŘIJÍMANÉ SOLI VE STRAVĚ U VYBRANÝCH DOSPĚLÝCH JEDINCŮ A VLIV TOHOTO MNOŽSTVÍ NA KREVNÍ TLAK

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2008

Postižení renálních tepen

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

Kazuistika: Inkretiny při léčbě obezity a diabetu 2. typu

Statistická predikce prevalence DM v ČR do roku 2030

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2010

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

Dotazník k vyšetření MODY diabetu vyplněný odešlete na adresu: MUDr. Š.Průhová, Klinika dětí a dorostu FNKV, Vinohradská 159, Praha 10,

Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

LÉČBA HYPERTENZE V DĚTSKÉM VĚKU. Zdeněk Doležel, Jiří Štarha, Dana Dostálková II. dětská klinika LF MU a FN Brno

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

STANDARDY DIAGNOSTIKY A LÉČBY SOMATICKÉ NEUROPATIE U DIABETIKŮ

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Časnou diagnostikou k lepší kvalitě života. Projekt CRAB

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.

OPONENTSKÝ POSUDEK DIZERTAČNÍ PRÁCE

Dotazník určený pro pacienty s diabetem, kteří řídí motorové vozidlo

Skalický Tomáš,Třeška V.,Liška V., Fichtl J., Brůha J. CHK LFUK a FN Plzeň Loket 2015

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

MĚŘENÍ TLAKU KRVE V LÉKÁRNĚ

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

PORUCHY CHOVÁNÍ V ZÁKLADNÍM ŠKOLSTVÍ V DATECH

Transkript:

AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ Ve svém sdělení bych vás chtěla seznámit s principem ambulantního monitorování TK a s jeho využitím u hypertenzních diabetiků. Nesprávně bývá toto vyšetření také nazýváno "Tlakový Holter". Ambulantní monitorování krevního tlaku (AMTK) je neinvazivní, plně automatizovaná metoda, která umožňuje poměrně přesná, mnohočetná měření TK a TF v průběhu celých 24 hod. Interval mezi jednotlivými měřeními lze libovolně zvolit v rozmezí 5 minut až 1 hod. Výhodou AMTK je, že nám poskytne komplexní informaci o úrovni, variabilitě a časovém průběhu tlakových hodnot, jak v bdělém období tak i během spánku. Hodnoty tlaku při AMTK jsou přesnějším prediktorem KV mortality a morbidity a těsněji korelují s orgánovými komplikacemi také u diabetiků. AMTK má také svá omezení. Je nevhodný u dysrytmií zvláště fibrilace a flutteru síní. Diagnostika a léčba HT vychází z norem stanovených měřením kazuálního TK, což je v nepřirozených podmínkách. Při jednotlivých návštěvách v ordinaci lékaře jsou velké intraindividuální rozdíly v naměřených hodnotách TK. Proto může být obtížné i správně stanovit diagnózu zvláště v u mírné HT. Přitom je známo, že asi 70% hypertoniků má právě mírnou HT. Z toho je zřejmé, že tento problém není zanedbatelný, udává se, že až ve 20% je klasifikace HT chybná. Krevní tlak a tepová frekvence podléhají cirkadiánní variabilitě. Zvýšená variabilita TK omezuje reproducibilitu kazuálně měřených hodnot TK. U diabetiků je tato okolnost ještě zvýrazněna diabetickou autonomní neuropatií. Přitom na cílové hodnoty TK jsou u nich kladeny přísnější požadavky. Ambulantní monitorování můžeme odlišit jedince s "Hypertenzí bílého pláště" což je stav, kdy jsou hypertenzní hodnoty měřeny pouze v klinickém prostředí a mimo něj je TK vždy v mezích normy.

Význam "Hypertenze bílého pláště" není ještě plně objasněn. V odborné veřejnosti není jednotný názor na to zda nejde o špatné pochopení problému, nebo zda se nejedná o regresi k průměru při vícečetných měřeních. Proto je také nověji doporučován název "Izolovaná klinická hypertenze", který lépe tento stav vystihuje. Převážně jsou však v literatuře uváděny důkazy, že Izolovaná klinická hypertenze má nepříznivý dopad na organizmus. Paratti uvádí, že u těchto osob se častěji vyskytuje poškození cílových orgánů a různé další metabolické změny např. zvýšená KM,homocystein. Hlavní indikace AMTK jsou: podezření na HT bílého pláště, rezistence na léčbu, Diabetická autonomní neuropatie,hraniční hypertenze (HHT) u pac. s poškozením cílových orgánů, nejasné kolapsové stavy, Epizodická HT, Výzkumné důvody K tomu, aby získaná data mohla být správně interpretována je nutná spolupráce vyšetřovaného. Normy pro AMTK : 24-hod 130/80 spánkový 120/75 bdělý 135/85 Jsou odlišné od norem pro Kazuální měření TK Vyhodnocované parametry graficky znázorněny. Jou zaznamenány jednak všechny naměřené hodnoty TK a TF, průměry TK za každou hodinu, za 24 hod, samostatně v bdělém a ve spánkovém období, střední a pulsový TK. Chau a Bauduceau (1999) vyšetřili 2 srovnatelné skupiny diabetiků 2. typu, které se mezi sebou lišily přítomností či nepřítomností hypertenze. Hypertonici byli adekvátně léčeni, protože obě tyto skupiny měli prakticky stejné, normální hodnoty TK při vyšetření v ordinaci. Při 24-hod monitorování TK však byli mezi nimi statisticky významné rozdíly. Skupina hypertenzních diabetiků měla vyšší průměrné hodnoty TK jak v bdělém, tak ve spánkovém období tak i průměrný 24-hod.TK. Hodnoty kazuálně měřeného TK jsou méně stabilní, nebo jinak řečeno více variabilní, než při dlouhodobém monitorování.

Tato studie ukázala na nutnost kontrolovat léčbu hypertenzních diabetiků také AMTK. Kasuální TK AMTK 1 6 0 1 6 0 1 2 0 1 2 0 8 0 8 0 4 0 4 0 0 TKs TKd 0 AMTK-TKs AMTK TKd DM DM-HT DM DM-HT Dlouhodobé 24-hod. monitorování TK lze částečně nahradit opakovaným domácím měřením TK. V jedné z našich prací jsme zjišťovali rozdíly mezi jednotlivými způsoby měření TK. U všech jsme změřili opakovaně TK v ordinaci. Poté si sami měřili nejméně 14 dnů TK v domácím prostředí podle doporučených instrukcí. V tomto období byli vyšetřeni také 24.- hod monitorováním TK. Z grafu je jasně vidět, že oba způsoby měření TK mimo ordinaci lékaře - samoměření a AMTK se mezi sebou prakticky neliší a vykazují významně nižší hodnoty ve srovnání s TK v ordinaci lékaře. Tento významný rozdíl byl jak u hraniční tak stabilní HT. Domácí měření a AMTK lépe a přesněji detekují TK než kazuální měření, což má vliv jak na stanovení diagnózy hypertenze tak i na řízení léčby. Domácí měření nám však nemůže poskytnou informaci o reakci TK během spánku.

ROZDÍLY TK - KAZUÁLNÍ, AMTK, SAMOMĚŘENÍ, 200 160 120 80 40 0 NORM HHT HT Kazuální Ambulantní Samoměření Ambulantní monitorování je jediná neinvazivní metoda, která umožňuje vyšetřovat TK během spánku. Chybění fyziologického spánkového poklesu (non-dippers) je spojeno s větším rizikem hypertrofie LK, KV příhod, vyšším výskytem mikroalbuminurie či proteinurie. Čím nižší je pokles spánkového tlaku, tím vyšší bývá albuminurie. Jsou i první důkazy, že u non-dippers diabetiků se častěji vyskytuje diabetická retinopatie. V literatuře (Equiluz-Bruck, 1996) je uváděn vztah mezi chyběním spánkového poklesu TK a zvýšenou albuminurií s vysokou morbiditou a mortalitou diabetiků. Migdalis (1996) nalezl u diabetiků s nočním vzestupem TK těžší stupeň diabetické autonomní neuropatie ve srovnání s diabetiky, u kterých TK ve spánku klesal. Někteří autoři vysvětlují "non-dippers" fenomén relativním sympatickým overdrivem, který se nachází v časném stadiu diabetické autonomní neuropathie. Jako fyziologický pokles TK ve spánku bývá udáván pokles průměrného TK o 20% nebo 20-30 mmhg. V klinice je používán nejčastěji pokles středního krevního tlaku o 10%, nebo pokles průměrného TKs o 20 nebo TKd o 10 mmhg

AMTK non-dippers 180 160 140 120 100 80 60 7 10 14 18 22 2 6 7 TKs mmhg TKd mmhg Byly zjištěny rozdíly v hodnotách TK již u mladých diabetiků 1.stadia ve srovnání se stejně starými, zdravými dětmi.(holl,1999). Průměrný věk sledovaných jedinců byl 14 roků, trvání diabetu v průměru 5,6 roků, sledování celkem 9 roků. Dětští diabetici měli při vyšetření AMTK stat. významně vyšší denní systolický TK a nižší spánkový pokles TK a častější výskyt "syndromu bílého pláště" ve srovnání se zdravými kontrolami. Pouze u 32% dětských diabetiků, u kterých byly naměřeny hypertenzní hodnoty TK v ordinaci diabetologa, bylo toto zvýšení potvrzeno také při AMTK. Zvýšené hodnoty ale nevyžadovaly medikamentózní antihypertenzní léčbu. Tedy vyšetřením AMTK se také předešlo "nepotřebné" léčbě. Dlouhodobé monitorování TK umožní optimalizaci antihypertenzní léčby tak, abychom zbytečně nedávali vysoké a nebo naopak nízké dávky antihypertenziv. Touto optimalizací můžeme snížit i výskyt vedlejších účinků medikace. A jistě to bude také znamenat ekonomizaci léčby.

Umožní také správné časové rozložení medikace, aby byl TK dostatečně kontrolován i v kritickém časném ranní období. Diabetici non-dippers mají vysokou KV morbiditu a mortalitu. Je totiž obecně známý vztah cirkadiánní variace TK k cévním komplikacím ( 3x vyšší výskyt IM v ranních než v odpoledních hodinách, 70.% vzestup CMP a náhlé smrti mezi 7-9 hod. ranní). AMTK - ranní vzestup 180 160 140 120 100 80 60 40 6 10 14 18 22 2 6 8 TKs mmhg Td mmg Také variabilita TK přitahuje v poslední době pozornost kliniků. Právě 24-hod sledování umožňuje získat informace o cirkadiánní variabilitě, která je ovlivńována i roční dobou, délkou slunečního svitu, životním stylem a jistě i dalšími okolnostmi. Zvýšená variabilita TK koreluje s tíží orgánového postižení u hypertoniků. Paratti uvádí, že pacienti se stejným průměrným 24-hod TK, ale s jeho větší variabilitou měli také častější a těžší orgánové postižení.

AMTK - vysoká variabilita 1 8 0 1 6 0 1 4 0 1 2 0 1 0 0 8 0 6 0 4 0 TKs mmhg TKd mmhg 7 10 14 18 22 2 6 7 Přínos AMTK: Mezi diabetiky-hypertoniky je více jedinců s: 1) white coat fenomenem: AMTK - správná diagnostika HT, - optimální léčba, - menší vedlejší účinky medikamentů 2) non-dippers hypertoniků : vyšší - albuminurie, - KV morbidita a mortalita, AMTK: - výraznější diabetická autonomní neuropatie umožní správné časové rozvržení medikace, upraví noční TK, sníží riziko specifických orgánových komplikací