PĚSTITELSKÉ TECHNOLOGIE RYBÍZŮ A ANGREŠTU Význam pěstování rybízu je především v širokém spektru upotřebení plodů, kdy se zpracovávají zejména na šťávy, mošty, džemy, ovocná vína a mražení. POŽADAVKY NA STANOVIŠTĚ Pro červený a bílý rybíz jsou vhodné oblasti s průměrnou roční teplotou 6-8 C, průměrným ročním úhrnem srážek 600-800mm a vyšší nadmořskou výškou od 400 do 700m. Pro černý rybíz jsou vhodnější oblasti teplejší s průměrnou teplotou kolem 8 C a nadmořskou výškou 200-350m. Pro rybízy nejsou ideální kotliny a místa vystavená silnému větru. Vhodné jsou půdy písčitohlinité a hlinité s dobrou zásobou vláhy. Rybíz špatně reaguje na půdy suché a kamenité nebo těžké jílovité půdy či půdy s vysokou hladinou spodní vody. Bílý rybíz se řadí mezi nejnáročnější z hlediska půdních podmínek, méně náročný na půdu je naopak rybíz černý. Pro červený a bílý rybíz nejsou vhodné jižní svahy, kde listy předčasně zasychají a keře nerostou. Většina odrůd bílého a červeného rybízu má vysoké nároky na vlhkost vzduchu v době květu. Požadavky odrůd rybízu na stanoviště jsou ovlivněny příslušností k původnímu botanickému druhu. Odrůdy pocházející z druhu Ribes rubrum lépe prospívají v nižších a teplejších polohách (např. Primus, Red Lake, Hron). V teplejších podmínkách nejsou poškozovány mrazem ve dřevě a lépe odkvétají. Odrůdy odvozené od druhu R. petraeum jsou vhodnější do humidnějších oblastí vyšších poloh, kde nesprchají ve květu a mají vyšší plodnost. Odrůdy z botanické skupiny R. multiflorum jsou v nárocích na podmínky prostředí plastičtější a jsou vhodné do všech rybízových poloh (Korál, Rubigo, Detvan a další). Černý rybíz je náročnější na půdní a klimatické podmínky. Nejlépe prospívá na hlubokých písčitohlinitých půdách s dostatkem vláhy a živin. Nejsou vhodná pro něj větrná stanoviště ani osluněné jižní svahy. Je snášenlivější k vápenitým půdám. Angreštu nejlépe vyhovují polohy s průměrnou roční teplotou 7-9 C a srážkami okolo 650mm. Půdy jsou nejvhodnější písčitohlinité až hlinité s nižším obsahem CaCo 3. Nevhodné jsou půdy vysýchavé a půdy těžké. Na půdní a vláhové podmínky je angrešt náročnější než rybíz. Nedostatek vláhy způsobuje růstové a vývojové poruchy, plody zůstávají malé a listy opadávají. Angrešt má nižší nároky na intenzitu osvětlení, dobře roste a plodí i v polostínu. Nízké teploty snáší lépe než černý rybíz a vhodné jsou polohy s mírným prouděním vzduchu. Opylovací poměry Pěstované odrůdy červeného a bílého rybízu jsou samosprašné. Doporučuje se vysazovat pohromadě alespoň dvě současně kvetoucí odrůdy pro kvalitnější opylení. U černého rybízu bývá násada po samosprášení různá. Časté sprchání bobulí černého rybízu bývá způsobeno cizosprašností anebo nízkým stupněm jeho samosprašnosti. Opylení cizím pylem zvyšuje u odrůd částečně samosprašných násadu plodů i počet semen a tím i váhu plodů. Za odrůdu s nejnižším stupněm samosprášení se považuje Holandský černý. S nedokonalým opylením květů rybízu se nejčastěji setkáváme u rybízu černého. Následkem špatného opylení u černého rybízu je silné opadávání květů v prvních dnech po odkvětu. Nejlepšího opylení je dosaženo, vyskytuje-li se více kvetoucích odrůd pohromadě. Černý rybíz má ze skupiny rybízů nejvyšší nároky na průběh počasí v době květu. Pokud je v době kvetení u černého rybízu slunečné a teplé počasí kvetou všechny odrůdy téměř stejně a vzájemné opylení je spolehlivější. U černého rybízu je nutné dbát na opylovací poměry volbou vhodných a navzájem se opylujících odrůd vysázených v blocích. 1
Opylovací poměry u angreštu jsou podobné jako u rybízu. Angrešt kvete o několik dní dříve než rybíz. Angrešt je, jako rybíz, rostlina samosprašná. Opylení zabezpečované včelami zvyšuje počet plodů i jejich kvalitu. U angreštu se vyskytuje v některých případech i partenokarpie. Odrůdy angreštu mají vysoký stupeň samosprašnosti, ale existují naopak i odrůdy s nízkým stupněm samosprašnosti. Doporučuje se současně vysazovat alespoň dvě současně kvetoucí odrůdy. Podnože pro rybíz a angrešt Podnože se u rybízu a angreštu využívají pouze pro kmenné tvary. Využívá se meruzalky zlaté, množené vegetativní cestou pomocí oddělků. Podnož se štěpuje v korunce a ne u země. Požadavky na podnož jsou rovný a vzpřímený růst a odolnost proti chorobám, zejména botrytidě. Výběrem vhodných klonů meruzalky se zabývá 3lechtitelská stanice Velké Losiny. ME-LS-A výchozím materiálem pro šlechtění byl semenáč meruzalky zlaté. Má doboru výtěžnost středně silných a vyrovnaných prutů. Je vhodnější pro slabší rouby a do teplejších oblastí. ME-LS-B- výchozím materiálem bylo opět semenné potomstvo meruzalky zlaté. Má dobrou výtěžnost silných prutů a je vhodná pro odrůdy s silnějšími rouby. ME-LS-C původ je stejný jako u předchozích dvou podnoží. Vytváří vyrovnané pruty, které jsou ale nejkratší z uvedených druhů. Výtěžnost je ve srovnání s předchozími typy nižší. PĚSTITELSKÉ TVARY A ŘEZ Při pěstování rybízu a angreštu rozlišujeme dva základní pěstitelské tvary a to keřová forma a stromková forma. Větší výsadby, kde je předpoklad pro používání mechanizované sklizně se zakládají na keřových tvarech. Keře se pěstují v řadách v hustém zápoji a vytváří tak souvislé pásy s pracovní uličkou. Stromkové tvary se používají pro menší výsadby stolního ovoce. Pro stromkové tvary je nutná opora. Keřová forma- rybíz Jednoleté výhony keřů vysázených na podzim se řežou v předjaří na dva až tři pupeny. V prvním roce se na keři ponechává 5-6 silnějších výhonů, ve druhém roce se ponechá navíc dalších šest zdravých a vyvinutých výhonů. Důležité je vypěstovat keř s množstvím výhonů různého stáří. Koncem třetího roku po výsadbě mají mít keře 5-6 jednoletých výhonů, 5-6 dvouletých výhonů a 3-5 tříletých výhonů. V dalších letech už se potom provádí jen cyklická výměna dřeva. U červeného a bílého rybízu mají na keři zůstat nejvýše čtyřleté výhony, u rybízu černého je cyklická výměna dřeva rychlejší a ponechávají se jako nejstarší výhony tříleté. Při mechanizované sklizni bývá zpravidla tato obměna dřeva rychlejší. Životnost keřových výsadeb je zhruba 20 let. Keřové formy mají vyšší plodnost než formy stromkové. Keře svou rozložitostí omezují určitým způsobem u růst plevelů a vypařování vody z půdy v blízkosti kořenové soustavy. Nevýhodou je poléhání výhonů u některých odrůd. Což může způsobovat obtížnější manipulaci při sklizni a znečištění plodů (např. Red Lake). U jiných typů odrůd může docházet k zahušťování středů keře a následnému opožděnému vývoji méně kvalitních plodů (např. Holandský červený). Při pěstování keřových forem rybízu na drátěnce hovoříme o tzv. rýnském způsobu vedení. Ještě před výsadbou keře se odstraňují všechny přebytečné výhony a nechávají se pouze 3 a to sice prostřední a dva postranní. Výsadba se provede na podzim, následně na jaře se tyto tři výhony zkrátí na polovinu. Drátěnka je tvořena třemi dráty ve vzdálenosti 40-50cm. Větve keřů se k ní vyvazují. V dalších letech se ploché koruny dále tvarují a postranní obrost z hlavních ramen se každoročně zkracuje na 2-3 očka. Takto lze docílit rovnoměrného růstu a kvalitní úrody. 2
schéma Rýnského způsobu pěstování Borminský způsob pěstování rybízu tento způsob pěstování je vhodný pouze pro malopěstitele. Řez je poměrně pracný, nutný každoročně, ale má příznivý vliv na plodnost a vývin ovoce. Vzdálenost keřů v řadě je 1-1,5m a řady mají mezi sebou vzdálenost 1,5m. Na keři se ponechává 5-8 výhonů, které se postupně zapěstovávají tak, aby všechny pupeny po celé délce vyrašily. Postranní obrost rostoucí na větvích se každoročně zakracuje na jeden pupen. Na keři se ponechává pouze stanovený počet větví a obrost. Větve se vyvazují k drátěnce. schéma Borminského způsobu vedení Stromková forma-rybíz Vyžaduje oporu ve formě drátěnky nebo kůlu. Výchovný řez spočívá v zakrácení na dva až tři pupeny tak, aby poslední pupen směřoval z korunky směrem ven. Korunka se zakládá ze čtyř až pěti výhonů. Po 3-5-ti letech se postupně zmlazují odplozené větve po nejnižší rozvětvení. Pro zachování plodnosti se odstraňuje 1/3 až ¼ odplozených větví, ketré se nahrazují stejným počtem mladých, jednoletých výhonů. Podrost meruzalky se odstraňuje. Stromkové tvary rychleji stárnou a s postupem let se mění i kvalita a množství sklizně k horšímu. 3
Stromková forma- angrešt Stromkové tvary angreštu jsou více doporučovány i přes to, že pěstování keřových forem je také možné. Odlišností je vyšší kmínek a to 0,9-1,1m. Spony u stromkové výsadby angreštu jsou podobné jako u rybízu. Zásady výchovného řezu jsou stejné jako u stromkového rybízu, opěrný kůl má procházet korunkou a odlišností je také řez na vnitřní pupen, který je vhodný zejména u odrůd s převislým charakterem (např. Zlatý fík). V dalších letech se z korunky odstraňují všechny zahušťující výhony a ostatní se zakracují na pět až deset pupenů. Střed korunky musí být dobře přístupný při sklizni. Životnost je nižší, 8-10 let. Plody u stromkových tvarů jsou větší než u keřových forem. Plody z přestárlého dřeva jsou podstatně menší. Keřová forma angrešt Keře se vysazují o něco hlouběji než rostly ve školce. Po výsadbě se v předjaří seřezávají na dva až tři pupeny. V dalším roce se ponechává 4-6 nejkvalitnějších výhonů, které jsou vhodně rozmístěné. V dalších letech se provádí každoročně řez, kdy se doplňuje počet mladých výhonů a zakracování ostatních výhonů. Na keři v plodnosti má být 8-12 základních větví. Velmi důležité je zakracování vrcholků letorostů, napadených americkým padlím jak u keřových tak i u stromkových forem. Na keři (i na stromku) se ponechává nejvýše pětileté dřevo. Keř je nejpřirozenějším pěstitelským tvarem angreštu. Angrešt vytváří obloukovité (převislé) dřevo, které často pod tíhou plodů se sklání až k půdě, kde zůstává ležet a znesnadňuje kultivaci v blízkosti keře. Výhodou keřové formy je zde opět delší životnost než u stromkového tvaru. Lze zde uplatnit stejná pravidla jako při rýnském způsobu pěstování rybízu. Vhodnou dobou pro výsadbu rybízu a angreštu je podzim. Výsadbovým materiálem jsou jednoleté nebo dvouleté keře. Stromky i keře obou druhů je vhodné sázet o něco hlouběji než rostly ve školce, u rybízu o 7-12 cm u angreštu je tato hloubka mělčí. Důvodem je snadné zakořeňování z mladého a dřeva o následné obohacování kořenové soustavy. Při sázení stromkových tvarů se hloubka výsadby přizpůsobuje výšce drátěnky. 4
Tab. 1 Doporučené typy výsadeb rybízu a angreštu Pěstitelský tvar Spon (m) Počet keřů na ha Poznámka Keřová forma Rybíz bílý a červený 2,5-3,5 x 6-1,0* 2 860-6 660 mechanizovaná sklizeň Rybíz černý 3,5 x 1,0-1,4* 2 040-2 860 mechanizovaná sklizeň Stromková forma Rybíz, angrešt 3 x 1,0-1,2 2 770-3 300 ruční sklizeň * dle použité mechanizace Sklizeň Při pěstování keřovitých forem převládá mechanizovaná sklizeň plodů. Stromkové tvary slouží především pro produkci stolního ovoce a používá se u nich sklizeň ruční. Výběr červenoplodých a běloplodých odrůd rybízu pro mechanizovanou sklizeň je složitější než u odrůd rybízu černého. Při výběru se odrůdy posuzovaly podle kvality sklízené suroviny, podle stupně mechanického poškození kosterních větví a plodonosného obrostu a podle rychlosti regenerace dřeva. Doporučeny pro mechanizovanou sklizeň byly například odrůdy Detvan, Vitan, Rubigo, Holandský červený, Jantar a další. U černého rybízu způsobuje mechanizovaná sklizeň menší ztráty na kvalitě sklízené suroviny a dřevě rostliny. Spon výsadby a systém řezu se zpravidla odvozuje od zvolené mechanizace pro sklizeň. Mechanizační prostředky na sklizeň drobného ovoce je možné rozdělit na prostředky pro ulehčení ruční sklizně (ruční vibrátory, setřásací pistole) a na sklizňové stroje. Pro sklizeň rybízu se u nás využívají různé typy sklizňových strojů, pro příklad lze uvést finský Joonas nebo dánský stroj Danpluk. 5