Obsah. září 2009 číslo 3-4. Obsah. Editorial. Vážení a milí čtenáři!

Editorial Vážení a milí čtenáři! Ani jsme se nenadáli a pátý ročník našeho (a vašeho) časopisu Vysoké školy obchodní v Praze je u konce. Také tentokrát přinášíme naznačení profilu další katedry naší školy (tentokrát té nejdůležitější) a opět se věnujeme tématům, které by vám měly být prospěšné při studiu i jako námět na zamyšlení a prohloubení studovaných předmětů. A také několik textů čistě k počtení. Třeba o Vojtovi Náprstkovi, který je označován za zakladatele české turistiky, o putování po dosti exotické Karakoram Highway, nebo (zase z jiného soudku) jak používat e-mail, aby si adresát o vás nemyslel, že jste nezdvořáci. A samozřejmě přinášíme i dokončení článků z minulého čísla. Pochopitelně nechybí ani další recenze knih, či jiné rubriky. A samozřejmě se i nadále těším na vaše příspěvky a náměty. Tomáš Vladislav Novák šéfredaktor Obsah 04 Katedra cestovního ruchu největší a základní pracoviště školy 07 Zahraniční partneři školy 09 Cestovní ruch v krizi 12 Je ta destinace bezpečná 15 Jan Neruda fejetonista na cestách (2) 17 Znovunalezený hit Maďarské termály 20 Cestovní ruch v ČR ve statistickém přehledu 24 Networking 26 Na cestách po Prácheňsku 29 Přijeďte na Vysočinu 33 Význam Vojty Náprstka pro českou turistiku 36 Tam a zpátky po Karakorem Highway 41 Flora Tristan 42 Etiketa e-mailu 46 Recenze 48 Národní muzeum v proměnách času 50 400 let rabi Löva 53 Na skok u Dallmayrů Obsah září 2009 číslo 3-4 CESTOVÁNÍ VČERA A DNES, časopis cestovního ruchu, ročník 5., číslo 3-4/09. Vychází 15. 9. 2009. Vydává: Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., v Tomáš Novák Nakladatelství Revue, Za Skalkou 782/1, 147 00 Praha 4, www.nakladatelstvi-revue.cz, e-mail: info@nakladatelstvi-revue.cz, tel. 244468673. Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Vladislav Novák. Grafické zpracování a zlom: Michal Špatz. Tisk: Retip, s. r. o., Červený Kostelec. Fotografie: archiv, autoři. Evidenční číslo MK ČR E 14522, ISSN 1214-6501. Náklad 500 výtisků. Redakční rada: Mgr. Kamila Andělová, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Milan Brož, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. Marie Durmanová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., doc. Ing. Helena Fialová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Petr Houška, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., prof. PhDr. Ivan Jakubec, CSc., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ing. Pavel Janků, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. František Kadlec, Správa Pražského hradu, JUDr. Tomáš Kraus, Federace Židovských obcí České republiky, PhDr. Blažena Křížová, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, prof. Ing. Václav Kubišta, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., (předseda), prof. PhDr. Eduard Kubů, CSc., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, PhDr. Eva Kupcová, Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Filip Miler, předseda studentské rady VŠO, Ing. Eva Mráčková, Asociace cestovních kanceláří České republiky, doc. PhDr. Jana Oliveriusová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., doc. Ing. Milan Paták, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., Ing. Zdenka Petrů, Vysoká škola ekonomická Praha, JUDr. et PhDr. Jan Štemberk, PhD., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s., PhDr. Stanislav Voleman, Asociace průvodců České republiky, doc. PhDr. Renata Wohlgemuthová, CSc., Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s. Stálí zahraniční spolupracovníci: prof. Dr. Margita Grossmann, Fachhochschule Zittau Görlitz, Německo, prof. Jacky Chantraine, Haute Ecole Lucia Brouckère Brusel, Belgie, prof. Dr. Dirk Kaiser, Fachhochschule Bochum, Německo, Dr. Robert Kaspar I.M.C., Fachhochschule Krems, Rakousko, doc. Ing. Stefan Kireta, CSc., Prešovská universita v Prešove, Slovenská republika, prof. Dr. Yukino Sato, University Tohoku, Japonsko, prof. Dr. habil. Hasso Spode, Freie Universität Willy Scharnow Institut, Berlin, Německo, prof. Dr. Hans Jürgen Teuteberg, Universität Münster, Německo, prof. Dr. Marianne Walle, L Université Rouen, Francie. Autoři článků v tomto čísle (podle abecedy): Jana Babková, knihovna Praha 9 Letňany; MUDr. Veronika Bártová, Medical Director GSK, Praha; Mgr. Aleš Česal, Národní museum Praha; Ing. Tomáš Čihák, ředitel odboru, Krajský úřad Vysočina; Májinka Duchoňová, studentka VŠO; Alena Dvořáčková, VŠO; Ing. Soňa Gullová, VŠO; Jitka Chalupná, Městský úřad Horažďovice; Ing. Jan Lajka, prorektor VŠO; Ing. Jan Havelka, prezident Evropské asociace turistických klubů; Eva Chvátalová, studentka gymnasia Ústí nad Labem; Petra Chrzová, studentka VŠO; David Kraus, Central European Tourism (CET); JUDr. Tomáš Kraus, Federace Židovských obcí ČR; RNDr. Aleš Krejčí, CSc., VŠO; Hana Kundrátová, Asociace průvodců ČR; Ing. Lenka Lukešová, Mag Consulting Praha; Milan Mazanec, Asociace průvodců ČR; Filip Miler, student VŠO, Studentská rada; Ing. Eva Mráčková, Asociace cestovních kanceláří ČR; Doc. PhDr. Jana Oliveriusová, VŠO, CSc.; Ing. Monika Palatková, VŠO, Ph.D.; Blanka Petrášková, studentka VŠO; PhDr. Hana Romová, VŠO; PhDr. Milena Secká, Náprstkovo muzeum Praha; Neil Shepherd, Londýn, Velká Británie; Mgr. Viktor Šafařík, VŠO; Jindřiška Šamlová, VŠO, knihovna Praha 9 Letňany; Ing. Ladislav Šípek CSc. Magconsulting Praha; Ing. Šárka Tittelbachová, VŠO; Prof. PhDr. Marianne Walle, Université Rouen, Francie; Doc. PhDr. Renata Wohlgemuthová, CSc., VŠO; PhDr. Zdenka Zápotocká, Gymnasium Jana Nerudy, Praha; Prof. MUDr. Helena Zídková, DrSc. Cestování včera a dnes I 3

Katedry VŠO se představují Na nádvoří Arcibiskupského zámku Kroměříž (UNESCO) foto: Nela Cajthamlová Katedra cestovního ruchu největší a základní pracoviště VŠO TURISMUS JE VELMI DYNAMICKÉ ODVĚTVÍ. DESTINACE, KTERÉ NEJSOU SCHOPNÉ RYCHLE REAGOVAT NA NOVÉ TRENDY ŽIVOTNÍHO STYLU, JEŽ SE ODRÁŽEJÍ V POŽADAVCÍCH NA SLUŽBY V TURISMU, POSTUPNĚ ZTRÁCEJÍ IMAGE PŘITAŽLIVÉ DESTINACE A TÍM I TURISTY. NEMUSÍ TOMU TAK BÝT, POKUD REGION (DESTINACE) UMÍ VYUŽÍVAT MULTIPLIKAČNÍCH EFEKTŮ TURISMU A PODPORUJE SPOLUPRÁCI A KOOPERACI JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ. TÍM VZNIKÁ PŘEDPOKLAD PRO ROZVOJ INFRASTRUKTURY, KTERÁ SLOUŽÍ NEJEN TURISTŮM, ALE TAKÉ OBYVATELŮM REGIONU PRO ZKVALITNĚNÍ JEJICH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK OBECNĚ, PRO TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU I KE VZNIKU NOVÝCH MOŽNOSTÍ PRO PODNIKÁNÍ. ROZVÍJÍ SE TZV. LOCAL SMALL BUSINESS, ZVYŠUJE SE POČET PRACOVNÍCH MÍST V REGIONU I PODÍL PŘÍJMŮ DO VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ. DESTINACE, KTERÁ JE PŘÍVĚTIVÁ PRO REZIDENTY I TURISTY MÁ VĚTŠÍ ŠANCE PŘILÁKAT INVESTORY, A TO NEJEN PRO OBLAST TURISMU. Katedra cestovního ruchu je největší katedrou na VŠO. Její členové jsou specializovaní odborníci z akademické půdy, kdy většina z nich má dlouholetou praxi v cestovních kancelářích, hotelích, průvodcovské činnosti, veřejné správě a informačních centrech. Profesionální úroveň je garantována dlouholetou výzkumnou činností jednotlivých členů katedry a realizací řady projektů pro zkvalitnění praxe v oblasti turismu České republiky. Prioritami výzkumu katedry jsou: Strategie rozvoje turismu v ČR v podmínkách Evropské unie, Udržitelný rozvoj turismu, Management destinací, Tvorba produktů a jejich marketing, Reforma a efektivnost veřejného sektoru. Členové katedry se podíleli například na tvorbě Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR, Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji, výzkumných úkolech Ministerstva pro místní rozvoj ČR (Udržitelný rozvoj a Kongresový a incentivní cestovní ruch v regionech ČR) i mezinárodním projektu PICTURE pro udržitelný rozvoj historických měst v rámci 6. rámcového programu EK. Členové katedry přednášejí na zahraničních univerzitách, účastní se národních i mezinárodních konferencí a publikují. V rámci dalšího vzdělávání se podíleli na realizaci vzdělávacích projektů financovaných z ESF pro pracovníky cestovních kanceláří a touroperátory v oblasti golfového a event turismu a pro průvodce se zaměřením na tvorbu a realizaci nových produktů pro Prahu. Při realizaci těchto projektů členové katedry spolupracovali s Hospodářskou komorou hlavního města Prahy, Českou golfovou federací a Asociací průvodců České republiky. V současné době členové katedry připravují mezinárodní společný studijní program Management and Geography: Regional Planning and Tourism Development společně s univerzitami v SRN, Maďarsku, Slovensku, Estonsku a Švédsku. Katedra cestovního ruchu má v rámci ČR nejsilnější zastoupení interních akademických 4 I Cestování včera a dnes

Katedry VŠO se představují pracovníků habilitovaných v oblasti cestovního ruchu. Někteří další interní pracovníci jsou v současné době zapojeni do doktorandského studia v této oblasti. Bakalářské studium Ekonomika a technika cestovního ruchu Katedra cestovního ruchu zajišťuje v bakalářském studiu výuku předmětů, které jsou zaměřeny nejprve na získání základního přehledu cestovního ruchu České republiky, a to jak z pohledu ekonomiky, tak techniky (ubytování, stravování, doprava a lázeňství). V následujícím semestru získají studenti základní přehled o mezinárodním cestovním ruchu na základě analýzy statistických podkladů a příkladů dobré praxe. Geografie cestovního ruchu Cílem výuky geografie je především seznámení posluchačů s problematikou geografie cestovního ruchu, a to s faktory a předpoklady rozvoje cestovního ruchu, s hodnocením prostorového rozložení či s vlivy cestovního ruchu na okolní prostředí. Dalším cílem je pak to, aby posluchači získali geografický přehled o podmínkách rozvoje cestovního ruchu v Evropě jako celku i v jednotlivých zemích tohoto nejvýznamnějšího turistického regionu. Stejně tak si výuka daného předmětu klade za cíl představit i ostatní regiony cestovního ruchu (Asie a Pacifik, Amerika, Afrika, Střední Východ). Atraktivnost daného předmětu je podpořena návštěvou odborníků z praxe, konkrétně se jedná o zástupce Maďarského velvyslanectví v Praze, Maďarské turistiky či Kyperské organizace turismu. Do budoucna se předpokládá i účast zástupců ze Schweiz Tourismus, Holandské turistické informační kanceláře či Tuniského národního úřadu pro cestovní ruch. Výuku těchto základních předmětů cestovního ruchu zajišťuje katedra pro všechny studijní obory VŠO. Dějiny kultury Dějiny kultury jsou jedním z povinně volitelných předmětů. Nejstručněji vyjádřeno tvoří jejich obsah výuka dějin umění a dále jde o upozornění na kontext s duchovními podněty, z nichž se formovaly estetické a etické normy, které pak v každodenním životě ovlivňovaly kulturu bydlení, stolování, odívání, či způsoby trávení volného času. Kromě vědomostních prověrek uzavírají studenti tento předmět vypracováním seminárních prací, které jsou tematicky velmi pestré, zajímavé a nejednou jsou inspirací pro hlubší zájem o kulturní minulost. Cestovní ruch v České republice v souvislosti s mezinárodním cestovním ruchem Z velké části je založen na samostatné práci studentů. Předmět je zařazen do posledního ročníku, kdy se již předpokládá dostatečná znalost problematiky cestovního ruchu v České republice i v zahraničí. V rámci tohoto předmětu jsou znalosti dále prohlubovány a aplikovány na praktické situace. V průběhu semestru je zorganizována exkurze do České centrály cestovního ruchu CzechTourism a jsou pozváni vybraní odborníci z praxe na besedu se studenty. Průvodce nezbytná služba v cestovním ruchu Součástí přípravy našich absolventů je i volba mezi třemi povinně volitelnými předměty hotelnictví, řízení cestovních kanceláří a průvodcovství. Všechny tři předměty jsou velmi zajímavé a studenti jsou někdy před volbou na velkých rozpacích, který z nich si mají zvolit. Pokud zvolí průvodcovství, mají možnost, kromě teoretických přednášek, které se vztahují k metodice práce průvodce, zažít i zajímavou praktickou část výuky. V rámci své přípravy musí připravovat tématické vycházky s výkladem a dalšími instrukcemi pro klienta podle zadání učitele. V letošním akademickém roce jsme měli se studenty velmi zajímavé vycházky v neobvyklých pražských lokalitách. Vycházky měly takový úspěch, že se zúčastňovali i studenti, kteří to neměli za povinnost. Workshop v Olomouci, 24. 4. 2009 foto M. Palatková, Cestování včera a dnes I 5

Katedry VŠO se představují Řízení a provoz cestovních kanceláří Povinně volitelný kurz Řízení a provoz cestovních kanceláří se v přednáškách zaměřuje na získání znalostí obecných předpokladů a podmínek založení a provozování cestovní kanceláře či agentury. Cílem seminářů je procvičení trasování zájezdů, kalkulace a dalších praktických dovedností potřebných v oblasti příjezdového i výjezdového cestovního ruchu. Součástí kurzu by měla být ve školním roce 2009/10 exkurze na vybraný český či zahraniční veletrh cestovního ruchu. Magisterské studium Projekt Výuka v tomto předmětu probíhá v souladu se vzdělávacími požadavky Společnosti pro projektové řízení tak, aby studenti získali přehled v látce potřebné pro získání mezinárodní certifikace. Společnost pro projektové řízení je nezisková organizace sdružující firmy a jednotlivce zabývající se managementem projektů. Je národní organizací IPMA (International Project Management Association). Pro nadcházející semestr se připravuje akreditace předmětu jako vzdělávacího kurzu ověřeného Společností pro projektové řízení, čili jako kurzu uznávaného při žádosti o certifikaci. Během výuky jsou studenti seznámeni s Národním standardem kompetencí projektového managementu a teoretické znalosti si zkoušejí na praktickém příkladu při řešení nejprve cvičných, a následně reálných projektů. Výuka je zajišťována vyučujícími certifikovanými dle mezinárodních standardů IPMA (IPMA Level D, Certified Project Management Associate). Získané teoretické znalosti studenti v následujícím semestru aplikují v praxi. Jsou rozděleni do týmů, které vede zvolený manažer, a zpracovávají komplexní projekt pro konkrétní subjekt z praxe. Tímto způsobem již studenti zpracovali projekt revitalizace a využití komplexu Veltrusy a vytvoření turistické destinace, projekt destinačního managementu Spálenopoříčska, marketingový projekt zviditelnění Moravskoslezského kraje, vytvoření jednotného informačního systému pro Liberecký kraj atd. Studenti spolupracují se zadavateli projektů (Národní památkový ústav, město Spálené Poříčí, Liberecký kraj) a také se všemi stěžejními subjekty, které jsou pro úspěšnou realizaci projektu důležití (městské úřady, kasteláni, informační centra, cestovní kanceláře, manažeři mikroregionů, podnikatelé, rezidenti). Výsledným efektem dvousemestrální práce studentů je projekt, který lze realizovat v praxi včetně jeho financování, praktická zkušenost studentů s komunikací v reálném prostředí, praktické ověření manažerských dovedností a práce v týmech. Marketingový management destinací Dvousemestrální kurz, jehož cílem je získání přehledu o tom, jak efektivně řídit a prodávat destinaci cestovního ruchu. Ať už se jedná o marketing nebo o vybrané otázky řízení destinace, každý ze semestrů je zakončen kromě zkoušky i skupinovým zpracováním a prezentací případové studie, jejíž zadání vychází z potřeb praxe. V loňském i letošním roce zpracovávali studenti zejména denního studia případové studie orientované na Olomoucký kraj v oblastech systému marketingového výzkumu, analýzy internetového portálu, návrhu produktů pro vybrané segmenty a další. Součástí kurzu jsou i jedno či dvoudenní exkurze do vybraných destinací cestovního ruchu doposud do Olomouce a do Vídně. V rámci exkurzí absolvují studenti odborný seminář a prohlídku atraktivit navštívené či blízké destinace (např. Kroměříž). Mezinárodní cestovní ruch Dvousemestrální kurz Mezinárodní cestovní ruch navazuje na základy mezinárodního cestovního ruchu v bakalářském studiu a rozšiřuje ho o řadu aktuálních témat postavení rozvojových zemí v mezinárodním cestovním ruchu, liberalizace obchodu službami a problematika EU a další. Součástí kurzu by měla být ve školním roce 2009/10 exkurze na vybraný veletrh cestovního ruchu, pravděpodobně na WTM Londýn či ITB Berlín. Veřejná správa V tomto předmětu studenti získají informace o postavení cestovního ruchu ve veřejné správě, o systému řízení cestovního ruchu i v mezinárodním kontextu, zejména v návaznosti na EU. Nedílnou součástí jsou návštěvy a získávání informací na veřejnoprávních institucích (krajské úřady, magistráty). Katedra cestovního ruchu se kromě své náročné práce pedagogické snaží stmelit své členy i jinými aktivitami, mezi něž patří výjezdní zasedání katedry. První zasedání proběhlo ve dnech 5. až 7. června tohoto roku v Nových Hradech v Jižních Čechách, a byl tak dán impulz k pravidelnému opakování podobných akcí. Takové zasedání má vždy charakter jak pracovní, tak i relaxační. Šárka Tittelbachová 6 I Cestování včera a dnes

ESCULA UNIVERSITARIA DEL MARESME VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ V MARESME VE ŠPANĚLSKU SE ZAMĚŘENÍM NA OBLAST PODNIKÁNÍ A CESTOVNÍHO RUCHU JE SOUČÁSTÍ UNIVERZITY POMPEU FABRA. JDE O AUTONOMNĚ SPRAVOVANÉ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM REGIONÁLNÍ RADY V MARESME A JE TEDY ŠKOLOU VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNOU. EXISTUJE OD ROKU 1994. ŠKOLA SE NACHÁZÍ V BLÍZKOSTI BARCELONY A JEJÍ BUDOVY STOJÍ V MARESME PŘÍMO NA ROZLEHLÉ PÍSEČNÉ PLÁŽI STŘEDOZEMNÍHO MOŘE. Zahraniční partneři školy Partnerské vztahy VŠO s Escula Universitaria del Maresme Jedním z hlavních záměrů školy je zájem na spojení s praxí v národním i nadnárodním, zvláště v evropském měřítku. V tomto smyslu spolupracuje s místní Radou podnikatelů a dalšími předními specialisty v oboru podnikání a podílí se na mnoha mezinárodních projektech v rámci nově vytvořené organizace s názvem Evropský prostor vyššího vzdělávání Espacio Europeo de Educación Superior. Samozřejmou součástí zmíněných projektů je výuka cizích jazyků, na niž je kladen zvláštní důraz. Hlavním cílem jazykové výuky je připravit studenty, aby se dokázali bez problémů pohybovat v mezinárodním prostředí, aby uměli rozvíjet v zahraničí své získané studijní i profesionální dovednosti v oboru turistického ruchu i podnikání. K tomu slouží i možnost využít četných stipendií a výměnných pobytů i nabídek v projektech zaměřených na celoevropskou spolupráci. K hlavním aktuálním cílům španělské školy patří: vzdělávání, věda a výzkum, přenášení znalostí a nových technologií do praxe, s důrazem na inovaci a rozvoj nových technologií, návaznost na praxi a aktivní spolupráce s jednotlivými podniky v daných sférách, a na neposledním místě rovněž spolupráce se zahraničními partnery. Ve všech těchto záměrech, a to již na úrovni přípravy studentů a při trvalé aktualizaci studijních programů, je položen důraz na provázanost s praxí. Studium cizích jazyků v Maresme Na tomto úseku se odvíjí spolupráce pražské Vysoké školy obchodní se španělskou školou a sem přicházejí naši studenti i učitelé na kratší jazykové stáže. Zaměření profesorského sboru Katedry cizích jazyků je orientováno především na oblast podnikání a turistického ruchu. K hlavním cizím vyučovaným jazykům patří angličtina, němčina a francouzština. Studium probíhá diferencovaně, podle jednotlivých oborů (podnikatelské vědy, vzdělávání v oblasti turistiky studium konkrétní oblasti turistického ruchu). V současné době škola v Maresme zavádí specializovanou výuku cizích jazyků. Kromě běžné výuky jsou studenti zařazováni do takzvané Učebny samostatného jazykového vzdělávání. Škola tím usiluje o zvýšení motivace studentů všech oborů v oblasti výuky cizích jazyků a o maximální zpřístupnění a usnadnění studia cizích jazyků prostřednictvím moderní audiovizuální techniky na špičkové úrovni. Tato učebna bývá také běžně využívána k výuce jazyka řízeného učitelem a často se zde organizují také interaktivní formy výuky cizích jazyků jako debaty, konference, semináře, promítání, setkání se zahraničními odborníky, jež slouží kromě jiného právě i k motivaci studentů ke studiu. Postavení cizojazyčného vyučování je také posíleno skutečností, že je nezbytnou součástí závěrečného hodnocení a zkoušek k získání diplomu v oblasti studia turistického ruchu. Hana Romová Cestování včera a dnes I 7

Zahraniční partneři školy Na stáži v Mataró DO MATARÓ NA TAMĚJŠÍ UNIVERZITNÍ ŠKOLU ESCOAL UNIVERSITÀRIA DEL MARESME, KTERÁ JE ZAMĚŘENA NA OBOR CESTOVNÍ RUCH A OBCHOD, JSEM PŘIJELA JAKO STÁŽISTKA PROGRAMU ERASMUS V BŘEZNU 2006, ABYCH TAM STRÁVILA JEDEN TRIMESTR. Škola je vzdálená asi 30 km od Barcelony a její budova se nachází přímo na dlouhé písečné pláži Středozemního moře, což bylo pro nás české suchozemce (přijeli jsme z Prahy tři) obzvláště přitažlivé. Sice jsem absolvovala na VŠO kurs španělštiny, ale musela jsem si přesto nějaký čas na výuku odborných předmětů v této řeči zvykat a neznámé výrazy hledat ve slovníku. Stážisté si mohou studijní program sami volit a rovněž i to, zda chtějí navštěvovat přednášky a semináře v denních hodinách nebo večerních. Zvolila jsem si studium denní a zapsala předměty, které se vyučují i na VŠO, aby mi byly po návratu uznány jako splněné. Výuka však byla poněkud odlišná, studium je hodně spojeno s aplikacemi na praxi a studenti si musí umět poradit s řešením i některých konkrétních pracovních situací. Učitelé také zadávají často náročné písemné seminární úkoly, např. jedna moje taková zpráva byla téměř šedesátistránková. Přestože nám studium a příprava na jednotlivé předměty zabraly hodně hodin, našla jsem si čas na poznávání Španělska. Nás stážistů z různých zemí Evropy bylo asi dvacet a tak jsme cestovali často společně. Navštívili jsme nejenom blízkou Barcelonu, ale poznali řadu míst v Katalánsku, v Pyrenejském pohoří a skromné volné chvíle mezi vyučováním trávili u moře na pláži. Tříměsíční studijní pobyt ve Španělsku mi dal mnoho. Byla to opravdu cenná zkušenost. Podstatně jsem se zlepšila ve španělštině, získala nové poznatky v odborné výuce a považuji za důležité i to, že jsem poznala mnoho mladých lidí kromě španělských i studenty z dalších evropských zemí. Ráda bych tam byla zůstala ještě déle, ale bohužel jsem byla na španělské škole poslední semestr ve 3. ročníku, tudíž už jsem neměla možnost studium si prodloužit. Delší pobyt jedině doporučuji. Blanka Petrášková Viktor Šafařík 8 I Cestování včera a dnes

Cestovní ruch v krizi aneb Krize cestovního ruchu (2. část) UVEŘEJŇUJEME DRUHOU ČÁST ZÁSADNÍHO PROFILOVÉHO ČLÁNKU K AKTUÁLNÍM PROBLÉMŮM V CESTOVNÍM RUCHU V SOUVISLOSTI S PROPUKNUTÍM SVĚTOVÉ FINANČNÍ KRIZE. MINULE OTIŠTĚNÁ 1. KAPITOLA CHARAKTERIZUJE KORELACE MEZI TEMPEM VÝVOJE SVĚTOVÉHO HDP A VÝVOJEM MEZINÁRODNÍCH PŘÍJEZDŮ. VE 2. KAPITOLE JE SLEDOVÁN POSLEDNÍ VÝVOJ A ODHAD MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU PRO ROK 2009. 3. Dopady krize a jak jim čelit Jaký lze očekávat scénář ekonomického vývoje v roce 2009? Podle Kohouta 7) bude recese v roce 2009 hluboká a vleklá. Jestliže tématem číslo jedna byla v roce 2008 finanční krize, bude to v roce 2009 právě hospodářská recese, která zasáhne všechny ekonomiky bez rozdílu a která bude mít podle průběhu v té které zemi vliv na jejich postavení na trhu mezinárodního cestovního ruchu. Pokud se týká ekonomiky Evropské unie, bude její vývoj podle Kohouta 8) charakterizován pomalým růstem, vysokou nezaměstnaností, nepříliš optimistickými očekáváními. Vzhledem k významu Evropy jako hlavního zdrojového trhu pro mezinárodní cestovní ruch v objemu přes 500 mil. výjezdů (56 %) v roce 2007 a vzhledem k ekonomickým problémům na nejsilnějších zdrojových trzích (Německo, USA a další) jsou očekávání spíše skeptická. Kohout označuje za jediný účinný nástroj pro nastartování ekonomik snížení daně z příjmu a zachování vlastní měny v ekonomikách, které nejsou doposud členy eurozóny. Podíváme-li se na hlavní zdrojové trhy mezinárodního cestovního ruchu podle výdajů v roce 2007, jak ukazuje tabulka 4, je patrné, že s ohledem na prognózovaný vývoj podle MMF 9) dojde ke zpomalení, ne-li k poklesu poptávky přinejmenším v roce 2009. Skupina zemí v první desítce zdrojových trhů zůstane pravděpodobně stejná, může však dojít ke změnám v rámci jejich pořadí. Důvěra v sektor cestovního ruchu se výrazně snížila již během roku 2008 a očekávání jsou pro nejbližší období negativní jak pro hotelnictví, dopravu i segment cestovních kanceláří a agentur. Otázkou je, jak dlouho budou trvat a jak hluboce negativní budou očekávání v oblasti mezinárodního cestovního ruchu. Přestože vlády neřeší primárně sektor cestovního ruchu, kroky, které zatím podnikly, se i v oblasti cestovního ruchu zprostředkovaně odrazí (viz tabulka 6). Ať se jedná o snížení úrokových sazeb, např. v USA, Velké Británii, v eurozóně, uvolnění veřejných prostředků na záchranu bankovních institucí či fiskální opatření s cílem stimulovat poptávku. Jedná se však zatím o opatření s krátkodobým účinkem, nástroje působící koncepčně, globálně a dlouhodoběji se zatím hledají. Stále častěji se v souvislosti s hledáním receptů na odstranění následků finanční krize a vymanění se z ekonomické recese hovoří o udržitelném rozvoji. Pro rok 2009 počítají prognózy IMF 10) s výrazným nárůstem nezaměstnanosti až na úroveň 6,5 % v rozvinutých tržních ekonomikách, v zemích eurozóny pak dokonce 8,3 % s největšími problémy ve Španělsku, Belgii a Řecku, avšak i v Německu (až 8 %). Pokud se týká cen ropy a dalších základních surovin, došlo od poloviny roku 2008 po razantním nárůstu k poklesu ze 145 USD za barel v červenci 2008 na 60 USD za barel v listopadu 2008 a dále až ke 40 USD. Odhad MMF pro rok 2009 hovoří o průměrné ceně 64 USD. Dalším významným ekonomickým ukazatelem je inflace, kde je předpokládán pokles, dokonce panují obavy z deflačních tlaků. Deflace však nehrozí v USA, kde naopak díky plánu ohromné úvěrové expanze panují opačné obavy. Nejen pro cestovní ruch je krize a využití určitých nástrojů pro řešení jejích následků nebezpečná z hlediska politické a sociální stability. Hrozba sociální nestability je silná v zemích, kde krize působí nejen destabilizaci ekonomických, Téma ale i politických poměrů. Podle skupiny Control Risk 11) patří k velmi rizikovým země, které v posledních letech vykazovaly vysokou dynamiku růstu ekonomiky a dnes se ocitají v důsledku krize ve vážných problémech. Jedná se např. o země, jejichž váha z pohledu zapojení do mezinárodního cestovního ruchu jako destinací, ale i jako zdrojových trhů právě v posledních letech rostla, např. Čína, Rusko, Ukrajina, Thajsko, Turecko, Mexiko a další. Z hlediska rizik se nejčastěji jedná o zvýšení míry politického rizika, destabilizace systému (Rusko, Ukrajina), korupce, nekalá konkurence, ale i ochrana zdrojů v podobě zestátňování a protekcionismu. Uvedené jevy mohou mít negativní dopady na zapojení zemí do mezinárodního cestovního ruchu. Pokud se týká řešení krizové situace přímo a primárně v oblasti cestovního ruchu, lze programy podpory rozvoje cestovního ruchu předpokládat u hlavních exportérů služeb cestovního ruchu (tabulka 5), anebo v zemích, kde představuje cestovní ruch významnou součást národní ekonomiky zejména z hlediska tvorby HDP a zaměstnanosti. Singapur Program BOOST (Building On Opportunities to Strengthen Tourism) Příkladem rychlé reakce na zhoršující se ekonomickou situaci je projekt Singapurské turistické organizace Singapore Tourist Board (STB) 12). STB se snaží pomocí programu BOOST Cestování včera a dnes I 9

Téma v hodnotě asi 90 mil. SGD (1 SGD je asi 15 CZK) překonat složitou ekonomickou situaci v cestovním ruchu tak, aby nedošlo k poklesu ani mezinárodních příjmů ani příjezdů. Cílem pro rok 2009 je 9-9,5 mil. příjezdů a 12-12,5 mld. SGD příjmů. Platformou pro realizaci celého programu je spolupráce mezi asi 500 zástupci komerční sféry, STB a Singapurského mezinárodního konferenčního a výstavního centra. Singapur se snaží přeměnit hrozbu v příležitost tak, že staví na svém postavení v obchodním cestovním ruchu a jednom z hlavních asijských center zábavy, nákupů a stylu, stejně jako na vzdělané pracovní síle v sektoru cestovního ruchu. Finanční podpora cestovnímu ruchu v rámci BOOST doplňuje již dříve schválenou podporu singapurské ekonomice ve výši 20,5 mld. SGD s cílem udržet firmy a pracovní místa v sektorech přímo a nepřímo napojených na cestovní ruch. BOOST zahrnuje zejména podporu zahraniční poptávky, partnerství, taktický marketing destinace. STB připravila dvě kampaně zacílené na skupinu volnočasového (leisure) cestovního ruchu a na obchodní, zejména MICE segment. Obě kampaně vycházejí z trendů, které se v ekonomicky složitém období projevují, tedy orientace klientů na cesty na kratší vzdálenosti, dobrý poměr cena/výkon, snižující se průměrný počet přenocování a silná orientace na zážitek. Kampaň 2009 Reasons to enjoy Singapore stojí na vytvoření cenově atraktivních nabídek složených ze služeb Singapore Airlines, atraktivit, ubytovacích služeb a dalších partnerů. Kromě toho může STB využívat i přímých finančních pobídek k podpoře propagačních kampaní komerčních subjektů. Aktivity STB jsou zaměřeny na pět hlavních trhů z regionu Asie a Pacifik Čína, Indie, Indonésie, Malajsie a nový trh Vietnam. Z hlediska segmentace se bude jednat o FIT (Free and Independent Travel), skupinové cesty a účastníky MICE. Nezanedbatelnou cílovou skupinou budou i tranzitující z Austrálie, Německa a Velké Británie. Jedním z hlavních médií bude internet, kde nabídne STB v první části on-line kampaně Fly on US volné letenky v hodnotě 500 tisíc SGD a možnou výhru v hodnotě 10 tisíc SGD každý měsíc. Kampaň byla spuštěna 19. února 2009 a ukončena v květnu 2009. K dalším opatřením v rámci programu BOOST patří i přímé podpory podnikatelské sféry, zejména v segmentu MICE, např. formou 50 % slevy z plateb za účast na výstavách a veletrzích organizovaných STB. Stejně tak je program zaměřen na udržení pracovních míst a zvýšení kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu pomocí speciálních programů. Velice silná je i podpora kvality a konkurenceschopnosti singapurského cestovního ruchu. Zcela ojedinělý je program zaměřený na rezidenty, kteří by se měli stát velvyslanci cestovního ruchu ve smyslu využívání služeb cestovního ruchu (např. stravování v hotelích) i k podpoře návštěv jejich příbuzných a známých žijících mimo Singapur. Veškeré aktivity v rámci programu BOOST stojí na partnerství veřejného a soukromého sektoru. Program Světové organizace cestovního ruchu UNWTO Mezinárodní organizace cestovního ruchu UNWTO považuje cestovní ruch za vysoce rezistentní odvětví, které může přispět k eliminaci chudoby, udržitelnému rozvoji a programu nazvanému The Green New Deal. UNWTO vyhlásila svůj program řešení krize soustředěný na tři oblasti 13) : 1. podpora sektoru cestovního ruchu založením výboru TRC (Tourism Resilience Committee) v lednu 2009 s cílem posílit tok informací a výměnu informací o nejlepších praktikách, 2. obhajoba priorit cestovního ruchu v rámci přijímaných opatření na obecné ekonomické úrovni, 3. podpora cestovního ruchu v novém programu The Green Economy jako sektoru založenému na rozumném růstu, infrastruktuře a z hlediska spotřeby energie čistých pracovních místech. Ze zaměření programu i z titulu UNWTO jako mezivládní organizace je zřejmé, že se nejedná o příliš konkrétní cíle, je tedy otázkou, zda a jak může uvedený program přispět k zásadnímu řešení očekávaného propadu mezinárodního cestovního ruchu. Program OSN The Green New Deal Za pozitivní lze považovat orientaci na projekt The Green New Deal. Uvedený ambiciózní projekt vznikl na podzim 2008 jako reakce na finanční krizi a černé vyhlídky pro rok 2009 ve spolupráci mezi Organizací spojených národů a ekonomickými odborníky. Plán v sobě spojuje řešení finanční krize společně s řešením chudoby, environmentálních katastrof a dalších problémů. Program je založen na předpokladu, že svět je zmítán ne jednou finanční, ale dalšími dvěma propojenými krizemi, a sice krizí potravinovou a palivovou. Program byl podpořen Německem, Norskem a Evropskou komisí. Nová zelená ekonomika by se měla stát nástrojem udržitelného růstu a vrátit svět na cestu prosperity 14). Podle projektu The Green New Deal by měl být rozvoj v 21. století založen na udržitelném využití světového přírodního kapitálu a čistých technologií na rozdíl od 20. století, kdy byl rozvoj podmíněn zejména kapitálem finančním. Předpokládá se, že současná hodnota trhu environmentálního zboží a služeb se pohybuje na úrovni 1,3 bil. USD a v dalších dvanácti letech by se měla zdvojnásobit. Spojení šetrného využití přírodních zdrojů a udržitelného rozvoje cestovního ruchu dává jistě smysl. 15) Poněkud v rozporu s výše uvedeným návrhem řešení globálních ekonomických problémů se mohou jevit dílčí opatření s krátkodobým účinkem prováděná jednotlivými vládami, jak je uvedeno v tabulce 6 na příkladu hlavních zdrojových trhů mezinárodního cestovního ruchu. 4. Recept na ekonomickou recesi po česku Pokud chceme hledat recept na problémy cestovního ruchu v České republice, musíme se ptát, zda má být podpora orientována na export služeb cestovního ruchu, jejich import nebo domácí cestovní ruch. Obvykle se podpora soustředí na oblast exportu (incoming) a domácího cestovního ruchu. Podpora incomingu je v zásadě záležitostí záchranných opatření na hlavních zdrojových trzích České republiky (Německo, Velká Británie, Itálie, USA, Rusko, Slovensko, Polsko a další). Podpora domácího cestovního ruchu (a případně outgoingu) Seznam zdrojů [1] ČSÚ: Satelitní účet. In: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu [2] Filipová, H., Němec, P.: Z nejhoršího jsme uvnitř. In: Ekonom č. 5/2009, s. 24 29 [3] Global Green New Deal Environmentally-Focused Investment Historic Opportunity for 21st Century Prosperity and Job Generation. 22. 10. 2008. In: http://www.unep.org/documents.multilingual/default.asp?documentid=548&articleid=5957&l=en [4] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu [5] http://www.unep.org/documents.multilingual/default.asp?documentid=548& ArticleID=5957&l=en [6] Kohout, P.: Recese roku 2009 a jak jí čelit. 29. 12. 2009. In: http://www.lidovky.cz/recese-roku-2009-ajak-ji-celit-dp2-/ln_nazory.asp?c=a081229_091744_ ln_nazory_mel 10 I Cestování včera a dnes [7] Lean, G.: A Green New Deal can save the world s economy, says UN. 12. 10. 2008. In: http://www. independent.co.uk/environment/green-living/a-green-new-deal-can-save-the-worlds-economy-saysun-958696.html [8] Ministři a NERV posvětili návrhy na řešení krize v Česku. 15. 2. 2009. In: http://www.novinky.cz/ clanek/161449-ministri-a-nerv-posvetili-navrhy-nareseni-krize-v-cesku.html [9] MMF: World Economic Outlook October 2008: Financial Stress, Downturns, and Recoveries. In: http://www. imf.org/external/pubs/ft/weo/2008/02/pdf/text.pdf [10] MMF: World Economic Outlook Update. January 28, 2009. In: http://www.imf.org/external/pubs/ft/ weo/2009/update/01/pdf/0109.pdf [11] Němec, P.: Stíny sociálních nepokojů. In: Ekonom č. 5/ 2009, s. 38 39 [12] Singapore Tourism Board launches the S$90M BOOST. 14. 2. 2009. In: http://www.4hoteliers. com/4hots_nshw.php?mwi=5531 [13] Tourism Economics: The Financial Crisis and Implications for European Tourism. 2008. [14] UNWTO: http://unwto.org/facts/menu.html [15] UNWTO: International Tourism Challenged by Deteriorating World Economy. 27 January 2009. In: http://www.unwto.org/media/news/en/press_det. php?id=3481&idioma=e [16] UNWTO: Tourism Highlights 2008. In: http://www. unwto.org/facts/eng/pdf/highlights/unwto_highlights08_en_hr.pdf [17] UNWTO: UNWTO World Tourism Barometer. Vol. 7, No. 1, Jan. 2009 [18] WTTC: The 2008 Travel & Tourism Economic Research World. In:http://www.wttc.org/bin/pdf/original_ pdf_file/exec_summary_final.pdf

Téma znamená podporu domácí spotřeby. Spotřeba v incomingu představovala v roce 2007 129 mld. CZK, v domácím cestovním ruchu 105 mld. CZK a v outgoingu 81 mld. CZK 16). Návrh opatření k řešení ekonomické recese z dílny skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV) zahrnuje šest základních oblastí 17) : 1. Podpora podnikání a soukromých investic motivovat zárukami banky, aby půjčovaly podnikům, zrychlit odpisy v 1. a 2. skupině, snížit zálohy na daně z příjmu firem i živnostníků a další. 2. Podpora zaměstnanosti a dopravní obslužnosti zavést slevu na sociálním pojištění, podporovat dopravu v regionech, získat prostředky z fondů EU na podporu regionů. 3. Podpora exportu, obnova a posílení úvěrových linek kapitálově posílit státní banky (exportní banku, záruční a rozvojovou banku a EGAP a další). 4. Podpora restrukturalizace a insolvenčních procesů garantovat půjčky podnikům v reorganizaci, zjednodušit pravidla pro oddlužení a další. 5. Zrychlit výdaje do zateplování veřejných budov a panelových domů, energetických úspor domácností, oprav silnic a dopravních staveb. 6. Podpora školství a vzdělávání. Jednotlivá opatření mají za cíl zlevnění práce, rozvoj podnikatelských aktivit, exportu, a to opatřením na podporu zaměstnanosti a posílení poptávky, dále pak i investice, například do výzkumu a vzdělání nebo infrastruktury s ohledem na regionální rozvoj. Zprostředkovaně se mohou uvedená opatření odrazit na rozvoji příjezdového i domácího cestovního ruchu. Česká republika nemá a pravděpodobně ani nezamýšlí speciální krizový scénář pro rozvoj cestovního ruchu. Opatření by měla být zahrnuta do Národního krizového plánu. 5. Shrnutí Na základě historického vývoje mezinárodního cestovního ruchu lze označit cestovní ruch za rezistentní odvětví, avšak s odlišnostmi v regionech i formách a typech cestovního Tabulka 4: HLAVNÍ ZDROJOVÉ TRHY MEZINÁRODNÍHO TURIZMU Pořadí TRH ruchu. V období ekonomických problémů je třeba rozlišit vliv ekonomické situace (HDP, zaměstnanost) na rozvoj a situaci v mezinárodním cestovním ruchu od vlivu cestovního ruchu na ekonomickou situaci. Pro současnou situaci je možné hledat příměr v začátku 80. let, kdy došlo nejen k poklesu mezinárodních příjezdů i příjmů z ekonomických důvodů a kdy trvalo oživení mezinárodního cestovního ruchu pomaleji než např. při poklesu 2001 či 2003. Turbulentní rok 2008 znamenal sice ještě nárůst mezinárodních příjezdů ve výši 2 %, avšak pro rok 2009 se předpokládá pokles až 2 %. Největší obavy z vývoje mezinárodních příjezdů panují v sektoru dopravy a v sektoru ubytovacích a stravovacích služeb. Z regionálního pohledu se počítá s poklesem v regionu Evropa a zřejmě v regionu Ameriky. Dopady a reakce na hospodářskou recesi a následné Výdaje na mez. cestovní ruch 2007* (mld. USD) Podíl na trhu 2007* (%) Populace (mil.) problémy v cestovním ruchu se liší, a to nejen mezi zeměmi, ale i v rámci jednotlivých ekonomik. Při pohledu na deset hlavních zdrojových trhů mezinárodního cestovního ruchu je v roce 2009 pro devět z nich (kromě Číny) prognózován pokles HDP. Další vývoj mezinárodních příjezdů a příjmů závisí tedy primárně na opatřeních uvnitř uvedených zdrojových Výhled meziročního vývoje HDP 2009 (WEO) Výhled meziročního vývoje HDP 2010 (WEO) SVĚT 856,0 100,0% 6Ê586 0,5% 3,0% 1 Německo 82,9 9,7% 82-2,5% 0,1% 2 USA 76,2 8,9% 302-1,6% 1,6% 3 Velká Británie 72,3 8,4% 61-2,8% 0,2% 4 Francie 36,7 4,3% 62-1,9% 0,7% 5 Čína 29,8 3,5% 1Ê321 6,7% 8,0% 6 Itálie 27,3 3,2% 128-2,1% -0,1% 7 Japonsko 26,5 3,1% 59-2,6% 0,6% 8 Kanada 24,8 2,9% 33-1,2% 1,6% 9 Rusko 22,3 2,6% 142-0,7% 1,3% 10 Korea 20,9 2,4% 48-4,0% 4,2% Zdroj: UNWTO, IMF (World Economic Outlook 28/01/2009) a vlastní propočty Tabulka 5: TOP DESTINACE 2007* TOP DESTINACE 2007* podle počtu mezinárodních příjezdů PŘÍJEZDY (mil.) podíl % % změna 07*/06 TOP DESTINACE 2007* podle mezinárodních příjmů 7) Kohout, P.: Recese roku 2009 a jak jí čelit. In: http://www.lidovky.cz/recese-roku- 2009-a-jak-ji-celit-dp2-/ln_nazory. asp?c=a081229_091744_ln_nazory_mel 8) tamtéž 9) MMF: World Economic Outlook Update. January 28, 2009. In: http://www. imf.org/external/pubs/ft/weo/2009/ update/01/pdf/0109.pdf 10) MMF: World Economic Outlook October 2008: Financial Stress, Downturns, and Recoveries. In: http:// www.imf.org/external/pubs/ft/ weo/2008/02/pdf/text.pdf 11) Němec, P.: Stíny sociálních nepokojů. In: Ekonom č. 5/ 2009, s. 38 39 12) Singapore Tourism Board launches the S$90M BOOST. 14. 2. 2009. In: http:// www.4hoteliers.com/4hots_nshw. php?mwi=5531 13) UNWTO: International Tourism Challenged by Deteriorating World Economy. 27. 1. 2009. In: http://www. PŘÍJMY (mld. USD) podíl % % změna (lokální měny, běžné ceny) SVĚT 903,0 100,0% 6,6% SVĚT 856,0 100,0% 9,1% 1. Francie (TF) 81,9 9,1% 3,8% 1. USA 96,7 11,3% 12,8% 2. Španělsko (TF) 59,2 6,6% 1,7% 2. Španělsko 57,8 6,8% 3,6% 3. USA (TF) 56,0 6,2% 9,8% 3. Francie 54,2 6,3% 7,2% 4. Čína (TF) 54,7 6,1% 9,6% 4. Itálie 42,7 5,0% 2,5% 5. Itálie (TF) 43,7 4,8% 6,3% 5. Čína 41,9 4,9% 23,5% 6. Velká Británie (TF) 30,7 3,4% 0,1% 6. Velká Británie 37,6 4,4% 2,7% 7. Německo (TCE) 24,4 2,7% 3,9% 7. Německo 36 4,2% 0,6% 8. Ukrajina (TF) 23,1 2,6% 22,1% 8. Austrálie 22,2 2,6% 12,2% 9. Turecko (TF) 22,2 2,5% 17,6% 9. Rakousko 18,9 2,2% 4,0% 10. Mexiko (TF) 21,4 2,4% 0,3% 10. Turecko 18,5 2,2% 9,7% Zdroj: UNWTO trhů. Vedle ekonomických problémů přináší ekonomická recese a její řešení rizika politická a sociální. Návrhy a opatření k řešení negativních dopadů ekonomické recese jsou dnes v zásadě trojího druhu. Za prvé se jedná o dílčí řešení na úrovni národních ekonomik, jejichž hlavním rizikem může být přerůstání v protekcionistická opatření unwto.org/media/news/en/press_det. php?id=3481&idioma=e 14) Lean, G.: A Green New Deal can save the world s economy, says UN. 12. 10. 2008. In: http://www.independent. co.uk/environment/green-living/agreen-new-deal-can-save-the-worldseconomy-says-un-958696.html 15) Global Green New Deal Environmentally-Focused Investment Historic Opportunity for 21st Century Prosperity and Job Generation. 22. 10. 2008. In: http://www.unep.org/documents. Multilingual/Default.asp?DocumentI- D=548&ArticleID=5957&l=en 16) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu 17) Ministři a NERV posvětili návrhy na řešení krize v Česku. 15. 2. 2009. In: http://www.novinky.cz/clanek/161449-ministri-a-nerv-posvetilinavrhy-na-reseni-krize-v-cesku.html Cestování včera a dnes I 11

Téma prohlubující recesi tak, jako tomu bylo v 30. letech 20. století. Za druhé, snaha řešit problémy na mezinárodní úrovni tak, jak je např. předmětem programu The Green New Deal (OSN), jehož hlavním problémem je připravenost národních vlád k jeho přijetí a jistě i určitá dávka idealismu. Za třetí, opatření specializovaná přímo na podporu cestovního ruchu (incoming a domácí cestovní ruch), např. program Building On Opportunities to Strengthen Tourism Singapurské turistické organizace. Ať již se jedná o programy či prognózy, obojí je hra s nejistým výsledkem. Programy selhávají a prognózy se podobají rituálnímu přivolávání deště přesně podle hesla nebude-li pršet, nezmoknem. Na hodnocení přiměřenosti jednotlivých kroků ať v zahraničí nebo v České republice je přece jen příliš brzy. Monika Palatková Tabulka 6: PROTIKRIZOVÁ OPATŘENÍ V HLAVNÍCH ZDROJOVÝCH TRZÍCH Pořadí TRH SITUACE OPATŘENÍ 1 Německo nejhlubší propad od konce 2. světové války 2 USA zasažení bank a automobilek, nárůst nezaměstnanosti nejvyšší za posledních 35 let 3 Velká Británie nejhlubší recese od nástupu Margaret Thatcherové (1980), nárůst nezaměstnanosti 4 Francie propad produkce automobilového průmyslu, hrozba největší poválečné recese, nárůst nezaměstnanosti až k 10 % 5 Čína 20 mil. nezaměstnaných, krachy firem, i přes problémy zatím růst ekonomiky konjunkturní program ve výši 82 mld. EUR na pomoc domácnostem, snížení zdravotního pojištění, šrotovné, rekapitalizace bank (470 mld. EUR) 825 mld. USD na zachování pracovních míst, úvěry pro automobilky, daňové dobropisy pro rodiny po 75 USD výkup špatných úvěrů a rekapitalizace bank za 140 mil. GBP, podpora malých a středních firem, snížení základní úrokové sazby na 1,5 %, snížení DPH ze 17,5 % na 15 % konjunkturní program za 26 mld. USD, výstavba domů a železnic, šrotovné, jednorázová sociální podpora konjunkturní program ve výši 460 mld. EUR na výstavbu infrastruktury a sociálních sítí, usnadnění půjček pro firmy, snížení úrokových sazeb, regionální politika Zdroj: Filipová, H., Němec, P.: Z nejhoršího jsme uvnitř. In: Ekonom č. 5/2009, s. 24 29 Je ta destinace bezpečná? AUTOR SE V ČLÁNKU ZABÝVÁ RELATIVITOU POJMU BEZPEČNOST DESTINACE Z HLEDISKA TURISTY. UKAZUJE, ŽE GLOBÁLNÍ HROZBY SE PROMÍTAJÍ DO LOKÁLNÍCH RIZIK. VNÍMÁNÍ A HODNOCENÍ RIZIKA JE VYSOCE INDIVIDUÁLNÍ ZÁLEŽITOSTÍ. VÝRAZNĚ SE NA NĚM PODÍLÍ NEVYVÁŽENÁ STRUKTURA INFORMACÍ VE SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH A ŠIROCE AKCEPTOVANÝ MEDIÁLNÍ OBRAZ DESTINACE. Globální cestování Není sporu o tom, že mezinárodní cestovní ruch je jedním z výrazných příkladů globalizace. Počty turistů rok od roku rostou. Statistické nárůsty světového cestování nedokázala zastavit ani ropná krize 70. let nebo terorismus 11. září. Ani nynější ekonomická krize cestovní ruch nepodlomí, nanejvýš jeho vzestup na nějakou dobu přibrzdí. Z hlediska regionů nebo jednotlivých zemí ovšem může docházet, a také dochází, i k mnohaletým poklesům v počtu přijíždějících turistů. Příčinou jsou například změny politického kurzu konkrétní země, špatná pověst země kvůli přebujelé byrokracii, kriminalitě, korupci nebo náboženskému fanatismu, anebo třeba nevyhovující infrastruktura turistických služeb, postižená dlouhodobým nezájmem investorů, malou podporou státu nebo přírodními katastrofami. 12 I Cestování včera a dnes

Téma a globální nebezpečí Turista, tedy člověk turistický (Homo turisticus), který uvažuje o cestě do určité destinace, je dnes více než v minulosti při plánování cest ovlivňován hlediskem bezpečnosti. Svět kolem nás je jaksi čím dál nebezpečnější. Světová populace roste, zápas o zdroje pitné vody, potraviny a suroviny všeho druhu se přiostřuje. Rozevírají se nůžky mezi ekonomickou úrovní různých zemí i jejich obyvateli, například severní a jižní polokoulí, a to vyvolává různá pnutí. Trhy a zájmy jednotlivých zemí jsou silně provázané, lokální problémy snadno přerůstají v mezinárodní. Vyvíjejí se čím dál dokonalejší zbraně a roste obchod s nimi. Také terorismus a organizovaný zločin jsou bohužel na čele globalizačních trendů. Dopravní prostředky jsou rychlejší, jejich provoz houstne a úměrně tomu narůstá i počet obětí dopravních havárií, navzdory stále účinnějším bezpečnostním opatřením. Svět se plní odpadky i odpady. Lékařství doznává vynikajících pokroků, ale jeho výsledky jsou ve větším měřítku výrazně tlumeny zdravotními dopady chemizace prostředí a potravin, hektického životního stylu, chudobou nebo špatnou distribucí léků i lékařské péče. A nakonec se zdá, že také příroda svými častějšími extrémními projevy dává najevo, že lidstvo se na naší planetě nechová jako nejrozumnější hospodář. Zprávy a úvahy o civilizačních hrozbách čteme denně. Turista ale nemůže nikdy dost přesně odhadnout, kdy a v jaké podobě se s těmito hrozbami na cestách setká tváří v tvář právě on. Globální hrozby se totiž v tisíci podobách promítají do lokálních problémů jako je chudoba, kriminalita nebo špatná hygiena. Svět a zejména některé jeho oblasti se tedy pro návštěvníky stávají nebezpečnějšími. Vnímání rizik je dnes více než dříve umocněno faktem, že o nich máme více informací. Zpravodajské televizní kanály a internet zprostředkovávají příval informací z celého světa, především těch, které mají nádech výjimečnosti. Senzace, havárie a katastrofy už nejsou doménou jen bulvárních médií. A přes to, přes všechny negativní trendy, které jsem černě vymaloval v minulých řádcích, se cestuje čím dál víc. Individuální vnímání rizik Jak tedy turista vnímá míru bezpečnosti nebo nebezpečnosti vysněného cestovatelského cíle? Vytváří si představu o své destinaci prostřednictvím informací, které získá z médií, od známých a přátel, na veřejných prezentacích jako jsou cestovatelské festivaly nebo veletrhy cestovního ruchu a podobně. Tyto informace si každý individuálně prolne se svými osobními zkušenostmi, výchovou, vnímavostí, zájmy, vzděláním, vlastní schopností racionálně uvažovat a hodnotit, dedukovat, analyzovat. Ve vědomí cestovatele pak vzniká unikátní a velmi osobní vztah k oné destinaci s řadou motivujících nebo demotivujících faktorů. Role bezpečnostního hlediska je v takové směsi názorů a pocitů velmi zásadní. Cestovatel se pak podle svého nejlepšího mínění odhodlává k vycestování, někdy slevuje ze svých původních představ, například místo individuální turistiky volí zájezd s cestovní kanceláří, případně odkládá cestu na pozdější dobu v budoucnu anebo myšlenku na cestu do této destinace zavrhuje zcela. Samozřejmě záleží na tom, jaký má mít zahraniční cesta program. Pobyt v oploceném rekreačním letovisku na pláži nebo pětihvězdičkovém kongresovém hotelu nese s sebou jiná bezpečnostní rizika než několikatýdenní autonomní cestování do odlehlých oblastí regionu. Mediální obraz destinace Veřejně dostupné informace hrají ve vnímání bezpečnosti destinace často klíčovou roli a mnoho turistů, často z lenosti nebo neschopnosti promýšlet souvislosti získaných faktů, se připojuje k většinovému mínění. Uvědomme si však, jak je struktura běžného zpravodajství deformovaná. Ruku na srdce, Cestování včera a dnes I 13

Téma kdy jsme slyšeli nebo četli nějakou (jakoukoliv!) informaci například o Hondurasu? Ovšem, je to malá země. Asi jako naše republika. Tak si místo Hondurasu vezměme do zorného úhlu velikou Indii se šestinou obyvatel naší planety. Pozitivních zpráv z indického subkontinentu se publikuje málo. Dobrých 80 % informací z této země v českých médiích se týká železničních neštěstí, kašmírských separatistů nebo velkých sesuvů půdy při monzunu. Přitom v Indii každoročně zemře mnohem více osob, dospělých i dětí, v houstnoucím silničním a pouličním provozu. Ale z mediální praxe je známo, že jeden pád letadla je atraktivnější než sto smrtelných dopravních nehod. I po nedávných teroristických útocích v Bombaji je však Indie stále považována za destinaci bezpečnou a čeští turisté do ní dál rádi jezdí. Když mluvíme o sdělovacích prostředcích, je třeba zmínit fakt, že možná nejhorší mediální obraz má nyní u nás na Západě Írán. Nutno podotknout, že v médiích některých islámských zemí mají skoro stejně špatný mediální obraz USA. Paradoxně je přitom Írán zemí, která kromě příjemného obyvatelstva disponuje kvalitní dopravní infrastrukturou a vynikajícími historickými památkami, které si lze prohlédnout v klidu, bez davu turistických skupin v patách. Když jsem před několika měsíci cestoval nížinnou oblastí na jihozápadě Íránu, starověkou oblastí Elam, s vykopávkami starověkých Súz a rekonstruovaným zikkuratem Čoqa Zambíl, ve vzdálenosti 50 kilometrů od hranic s Irákem o mě vůbec nikdo nejevil zájem, nikdo mě nekontroloval a neomezoval v pohybu. Žádné zprávy = dobré zprávy Část turistů popřává více sluchu zprávám od cestovatelů, kteří danou destinaci navštívili. Doporučením ze strany příbuzných, přátel, kolegů v zaměstnání, delegátů cestovních kanceláří nebo zkušených cestovatelů přikládáme velkou váhu. Svědectví takových osob je samozřejmě autentické, nevyhne se však individuálnímu nazírání a často přehánění v popisu a generalizaci jednotlivých prožitků a jevů. Malý příklad: dejme tomu, že jsem Angličan a chtěl bych navštívit Prahu. Můj přítel, který během svého pobytu v Praze zažil nepříjemné extempore s taxikářem, několikrát měl incident s nepoctivými číšníky a nakonec byl okraden gangem kapsářů na Václavském náměstí, mi popisuje své zkušenosti. Budu pak považovat Prahu za bezpečnou destinaci? Ať už zvažujeme jakékoli zdroje informací o konkrétní turistické destinaci, tištěné turistické průvodce nebo oficiální doporučení ministerstva zahraničních věcí nevyjímaje, vždy je velmi podstatné, jak je informace stará. Časy se mění a v politicky nebo ekonomicky turbulentních dobách se situace může měnit během několika dnů. Proto je třeba, aby turista v době svých vrcholících příprav na cestu velmi intenzivně vyhledával jakoukoli zmínku o své destinaci. Dá se říci, že v této fázi přípravy na cestu je dobrým znamením absence jakýchkoli nových zpráv z destinace. Naopak zprávy o akcích separatistických skupin, útocích na cizince s rasistickým podtextem nebo únosech turistů určitě nejsou nejlepší pozvánkou k cestě. Lokální nebezpečí Na druhé straně je nutno vidět snahu řady států, provincií a měst i velmi chudých zemí, které nutně potřebují příjmy z incomingu, zavádět různá opatření k ochraně turistů. Je zřizována turistická policie, jsou hlídány veřejné pláže, které prosluly aktivitou gangů zlodějů (jako slavná pláž Copacabana v Riu), posilovány hlídky na nádražích a rušných místech center měst, provozovány telefonní linky tísňového volání pro cizince, s kolonami turistických autobusů jezdí ozbrojené eskorty (v Egyptě) atd. Záleží samozřejmě případ od případu, jak jsou tato opatření účinná a zda vůbec dokážou překročit rámec legislativy a byrokracie. Avšak alespoň v některých zemích a oblastech dokáže tlak státního aparátu a ozbrojených složek vytlačit násilnou kriminalitu mimo oblast cestovního ruchu turisté pak jsou pouze okrádáni, ale nedochází k jejich fyzické likvidaci, protože tím by místní pachatelé na sebe přitáhli příliš velkou pozornost policie. Samostatnou kapitolu tvoří nebezpečí při pohybu v terénu a přírodě, rizika spojená se špatnou kvalitou vody a potravin a infekčními chorobami. Bída a válka nevadí Existuje vcelku pravdivé tvrzení o tom, že čím chudší je konkrétní země, tím srdečnější a otevřenější jsou její obyvatelé. Druhou stranou této mince je fakt, že v takové zemi je každý turista, i baťůžkář, pro místní drobné kriminálníky symbolem bohatství a výzvou k akci. Mezi nebezpečné země se v tomto ohledu řadí téměř všechny státy Latinské Ameriky a subsaharské Afriky. Zvýšené riziko panuje v oblastech, kde je koncentrace turistů tak vysoká, že uživí profesionální gangy kapsářů a zlodějů (např. peruánské Cuzco). Zdálo by se logické, že rozumný turista nebude vyhledávat destinaci, v níž probíhá občanská válka, partyzánské boje a ozbrojené operace všeho druhu. Tyto oblasti jakoby měly patřit jen cizincům z řad vojenských misí, válečným zpravodajům a humanitárním organizacím. Pokud je však konflikt dobře lokalizován anebo existuje nepsaná dohoda, že turisté nejsou do konfliktu zatahováni, cestovní ruch ruchá vesele dál. Příkladem poslouží Peru v době aktivit protivládní Světlé stezky (Sendero luminoso) v oblasti Ayacucho, Nepál s maoistickými skupinami ovládajícími některá údolí nebo Srí Lanka se separatistickými Tamilskými tygry na severu ostrova. A pokud hledáme česká specifika? Vzpomeňme na to, jak si čeští turisté v 90. letech užívali dalmatských pláží v době, kdy se nějakých 120 km od pobřeží vraždili lidé v bosenské válce. Vnímání a hodnocení rizika je velmi subjektivní záležitostí. Pro někoho je pohyb na dálnici D1 větším rizikem než noční Harlem, pro jiného je vhodnou destinací dnešní Irák, dřív než se do něj vrátí organizovaný cestovní ruch. Pro všechny turisty ale bez rozdílu platí: bezpečnou cestu a šťastný návrat! Aleš Krejčí 14 I Cestování včera a dnes

Jak jsme psali v minulém čísle, novinářská činnost přivedla Jana Nerudu již ve 29 letech k zájmu o historické památky v jiných zemích a o život tamějších lidí. Navštívil Paříž, Benátky a Cařihrad. Ze všech cest vznikly cestopisné fejetony. Čeští umělci na cestách JAN NERUDA JAKO FEJETONISTA JE OVŠEM ZNÁMÝ KAŽDÉMU ŠKOLÁKOVI, JAN NERUDA CESTOVATEL JE UŽ ZNÁMÝ MÉNĚ, I KDYŽ DO ŘADY FEJETONŮ VLOŽIL I SVÉ ZKUŠENOSTI Z CEST. Jan Neruda fejetonista na cestách (2) Jeruzalém byl další zastávkou na cestě na Blízký Východ. Zdejší pobyt přinesl mnoho podnětů pro přemýšlení a porovnání představ s realitou, snad více než tomu bylo za cařihradské zastávky. Rozpolcený dojem je vyjádřen již na začátku, kdy po citátu: Stály nohy naše v síních tvých, Jeruzaléme! doplňuje Neruda: A prchaly nohy naše, jak prchají od staroby, ale srdci se nechtělo v dál, jako se nechce od elegie. Město představovalo Nerudovi řadu kontrastů, byly tu poetické vzpomínky na jeho někdejší dětské vnímání biblických příběhů a pašijí, bylo tu místo klíčových okamžiků vývoje lidstva, byla tu realita každodennosti, ale v každém případě zůstane Jeruzalém předním poutním místem lidstva. Oba cestovatelé chtěli spatřit Jeruzalém v celistvosti, a protože malířské výtvory je neuspokojovaly, vydali se s doprovodem na koních a, jak ve fejetonu čteme, trasa výstupu od sáronské planiny vyžadovala sedmi až osmihodinový výstup. Naskytl se pak pohled na město, který připomínal, že války i přírodní katastrofy od biblických dob změnily zásadně jeho tvářnost. Jen Sion, Olivet Josafat a Haram (předměstí starého chrámu) jsou jisty, vše ostatní nejisto. Golgota s božím hrobem už docela pouhá bájka, zapsal si Neruda. Jízda na koni nebyla pro evropského cestovatele při cařihradském pobytu výjimečná, Neruda si stěžuje na velké dlaždice, které prokluzovaly pod kopyty koní ve městě, ale poznamenává, že jít pěšky se prostě nesluší. Ani noční vycházky nepřipadaly v úvahu, v neosvětlených ulicích byl chodec povinen nést si lucernu. Směsici jazyků bylo možno v Jeruzalémě slyšet vždy, kromě místního obyvatelstva tu bylo nepřetržitě množství poutníků, vždyť s místem je spojeno mimořádně každé ze tří světových monoteistických náboženství. Křesťansky zaměřeným čtenářům Národních listů Neruda píše: Jeruzalém je samá relikvie, pobožný poutník ani neví, kde víc a kde nejvíce se rozechvívat. Jsem dosti zlomyslný, abych těm zbožným, kteří do Jeruzaléma sami nemohou, podal zde tak nějaký seznam, sebranou smetanu na laskominu. Ať se trápí! Následuje výčet významných křesťanských památek, jak je dnes nalezneme v průvodcích cestovních kanceláří a Neruda ještě zakončí výzvou: a šněrujte si uzlík! Rozmanitost dojmů ilustruje také setkání s tetovatelem, jak je nazván evropsky oděný muž, který nabízí své služby. Spočívají v tom, že vpaluje poutníkům do prsou a na ruce červené známky, že byli v Palestině. Aby vzbudil více důvěry, vykazoval se dotyčný řadou listů, které potvrzovaly spokojenost s jeho službami. Jeruzalémský pobyt vyvolával v Nerudovi řadu otázek, mezi nimiž prvořadou byla, které ze tří světových náboženství judaismus, křesťanství nebo islám Jeruzalém dobude. Odpověď nenacházel, u vyznavačů každého z těchto tří náboženství viděl příliš mnoho slabosti nebo vnitřní nejednotnosti. A tak zakončeme navštívení Jeruzaléma s nerudovsky typickým vylíčením závěru dne, kdy si obyvatelé nakrátko vyšli za joppskou bránu, aby se nadýchali chladnoucího vzduchu, ale ten také signalizuje blížící se noc. Je třeba rychle se vrátit do bezpečí za zavřenými branami a pak už jen ticho, nepříliš rušené voláním ponocných. Ale pak se zase připomene, že jsme v Jeruzalémě. O půlnoci svolává muezín muslimy, aby se pomodlili, za čtyři hodiny potom se rozezní křesťanský zvonek na ranní mši. Již jsme viděli mnoho, velmi mnoho krajů až uchvacujících přece jsme netušili dojmu, jaký se nás zmocňuje zde! To zde byla Káhira. Ale přes toto u Nerudy nezvykle obdivné zahájení zápisů, jimiž přiblížil pobyt v Egyptě, nenásledují idylické obrázky. Je to opět pestrá mozaika složená z pozorování současnosti v kontextu s evokací mnoha historických událostí, které se přímo nabízejí. Ale humanitně vzdělaný čtenář musel v této lokalitě očekávat, že nadšených slov se dostane i tomu, proč se do Egypta jezdilo (i jezdí). Pyramidy. Ani Neruda s Kittlem si je nenechali ujít. Po dobře upravené cestě se do Gízy opravdu vydali, ale trochu jinak než je dnes obvyklé. Vyzbrojeni ručnicí a revolvery vyjížděli s průvodcem ve voze hodinu po půlnoci a po cestě je vzdor tomuto vybavení nic tajemného nepotkalo. Vzdělaný čtenář Nerudova fejetonu se konečně dostal k odstavci, jehož první slova zní: Skutečně velkolepý dojem! Ale následuje studená sprcha slov: jaká to obrovská pitomost, jaká zázračná kupa bezmyšlenkovitosti, jaký to do nebe trčící, blbě do vůkolí pohlížející pomník královské svévole! Nelibost pisatele se ještě Cestování včera a dnes I 15

Čeští umělci na cestách znásobila při prohlídce nitra pyramidy, kdy bylo nutno pohybovat se smykem, trpět stálým nebezpečím zřícení a být odkázán na pomoc. Několik Arabů leze napřed se svícemi, jeden tě táhne, druhý strká krev se vaří, tepny buší, dechu ubývá konečně po dvaceti minutách jsme nahoře a Arabové řvou Výborně ve všech jazycích moderních cestovatelů. Nerudu popuzuje bezmezná dřina čtyř set tisíc lidí, kteří se tu trápili, aby bylo vytvořeno toto dílo. Teprve sfinga, v textu ještě zvaná světoznámý sfinx smiřuje rozhořčeného cestovatele svou vznešeností, protože postupně si uvědomuje, jak zdánlivá strnulost a neforemnost jejích tvarů přináší znenáhla uchvacující výraz neskonalého klidu a přímo nebeského míru a působí opravdovostí svou. Po dobré čerstvé kávě se vůz s cestovateli vrací zpět, a když už mají s sebou ty zbraně, chtějí si vystřelit. Po několika zastávkách se nabízí úlovek v podobě klidně sedícího velkého orla, ale průvodce tentokrát nezastaví. V blízkosti je totiž místokrálův harém a střelba v těchto místech by mohla být špatně vykládána. Loď převezla Nerudu s Kittlem na evropské pobřeží do Neapole, kde se ubytovali v časných ranních hodinách, aby si oddechli z cesty i zážitků, ale v hlučné Neapoli se moc odpočívat nedá. Prapodivný hluk vyláká ještě neodpočinutého Nerudu, aby zjistil, co se děje, ale brzy pochopil, že nic. Je to jen obyčejný a hlučný neapolský život. Město Neapol nepůsobilo na Nerudu architektonickou krásou, označuje je jako střízlivé a jednotvárné, ale zdůrazňuje, že neodlučitelnou součástí italského města je jeho okolí. A právě okolí Neapole je mimořádně působivé, ať už se v tom utvrzují cestovatelé vyjížďkou k bývalému kartuziánskému klášteru St. Elmo nebo výhledem na Vesuv, na moře a ostrov Capri. S najatými koni a vůdcem vydali se nejprve na Vesuv. Nebylo možno nevšimnout si lehkomyslnosti neapolitánské, s níž se tu opětně usazovali lidé v blízkosti obra a zase vysazovali vinice a zakládali domácnosti. Přes katastrofu Pompejí, 16 I Cestování včera a dnes přes skutečnost několikerého výbuchu v devatenáctém století, vítězí ona lehkomyslnost. Při výstupu ke kráteru mění se postupně dojem, jímž sopka působí. Z dálky vypadá jako podřimující stařec, jehož dýmka jižjiž dohořívá, od Resiny již jako mrzutý huňatý medvěd a nyní strmí nad námi jako nahá spálená lebka. V roce 1870 se tu ještě cestovatelé setkali s teplým proudem lávy, který připomínal výbuch, ke kterému došlo o dva roky dříve. Kam oko dozří, jako by leželi všelijak svinutí obrovití hadi, jeden přes druhého. Cesta na koních skončila, dál bylo třeba jít pěšky, čeká je prudce stoupající a kluzký kužel, dým, těžko se dýchá a nic není vidět. Moji nepřátelé ať tam lezou zakončil Neruda popis cesty na Vesuv. Cesta na bárce ke Capri začala příznivěji za bílého rána a přes připomínku ukrutností císaře Tiberia, který odtud vládl Římské říši, měl cestovatele čekat krásný den, spojený s návštěvou Modré jeskyně, kterou v první polovině 19. století uvedl ve známost německý malíř. K Nerudovi a Kittlovi se přidali ještě dva Rusové, a přestože Neruda označuje jeskyni jako světoznámou, jejích návštěvníků bylo ještě záviděníhodným způsobem málo. Byli omezeni dobou kolem jedenácté hodiny dopoledne, kdy je světelný efekt nejvýraznější, a klidným mořem, které umožnilo, aby se s bárkou doveslovalo k jeskyni. Tady ještě museli cestující přestoupit do menší loďky, usednout na její dno, sehnout hlavu a tak byli dopraveni do nitra jeskyně. Představení, které tu pak pro cestovatele bylo uspořádáno, zapůsobilo na ně silným dojmem, i když Neruda píše, že zpočátku nechápal, proč tam vlastně je, pak ale architekt podzemních jeskyň uspořádal pro návštěvníky velkolepé představení. Hra světel na stěnách a ve vzduchu byla umocněna, když starý muž, který je doprovázel, skočil do vody: Vystrčil teď hlavu nad povrch, hlava je modra, ostatní tělo stříbrné kamkoli pohlédnem pod sebe, samé modravé stříbro. Být v Neapoli znamenalo navštívit kromě Vesuvu a Modré jeskyně také Pompeje. Tentokrát se za půl hodiny dostali cestovatelé železnicí na malé nádraží, prošli sadem a poté, když zaplatili strážnému několik franků, vstoupili turniketem do hrobu, jak píše Neruda, neboť má dojem, že nejde ulicemi, ale chodbami hrobu. Jediný srpnový den roku 79 stačil k tomu, aby veliké a bohaté město přestalo existovat. Zde teprv rozumíme historii. Ne jen té titěrné lidské, nýbrž historii světové! Oné obryni zvané příroda, která dovede generaci sfouknout jako prášek lehýnký a města mžikem odhodit co rozbitý střep. Onomu obru, nazvanému čas, jenž zavěšen ve věčném nebi jako by obrovské kyvadlo houpne se sem, aby vzbudil tisíciletý život, a houpne se tam a vrhl tisíciletou smrt. V Pompejích nelze neuvažovat o pomíjivosti věcí, vztahů i citů a Neruda slova výše citovaná dotvrzuje nápisy, které se tu zachovaly od Zde bydlí štěstí, přes Zdráv budiž, kdo mne volá k stolu svému až po Blaze každému, kdo miluje nebo Kdo mně svede děvče mé, toho nechť umoří láska v samotách pustých hor! Poslední zastávkou v Itálii bylo město Řím. Fejeton, který ji připomněl, nese název Římské elegie, ale místo truchlivého tónu, který je pro elegii typický, působí text velmi bojovně, když Neruda s mimořádnou ostrostí vylíčil setkání s městem, v němž jen krátce po jeho odjezdu byl papež Pius IX. prohlášen neomylným. Snad právě to ovlivnilo rozhořčenost, se kterou je podán obraz Říma na začátku sedmdesátých let 19. století. Textem se nese v havlíčkovském duchu ne odmítání náboženství, ale odmítání nepravostí církevních hodnostářů. Autor připomíná kostelík, který nese název Domine, quo vadis?, kde se zdržoval dle legendy sv. Petr a odkud s pomocí přátel uprchl před ukřižováním. Na cestě se mu zjevil Kristus a na Petrovu otázku, kam Ježíš kráčí, ten odpověděl, že se jde nechat znovu ukřižovat. Zahanbený sv. Petr se pak vrátil a podstoupil krutý trest. Kdyby se nyní zjevil Kristus některému z páteříků římských, Neruda předpokládá, že by dotyčný odpověděl: Opět ukřižovat? Ah, to musí bolet, nu ale, Vy ráčíte už tomu být zvyklejší. Na jiném místě čteme na adresu duchovenstva, že to byla původně vzdělanost, která povznesla kněžstvo, a to poskytovalo vládcům duchovní zbraně, ale ty už vypadly z ruky ztučnělé a zlenivělé. Protiklady zdají se Nerudovi rozhodujícím znakem Říma a týkají se všech oblastí života, proto je podle něj třeba při líčení zdejšího života pro úplnost vždy dodat ale. Jakoby jej celý Řím dráždil včetně policejně předepsaného fíkového listu, kterým jsou opatřeny antické sochy. Z povrchnosti usvědčuje i Římany, kteří sice hojně navštěvují kostely, ale na slaměných sesličkách v nejmalebnějším nepořádku síla lidí, ale snídani svou přinesli si s sebou a přikusují ji k slovu božímu. A tak při rozmluvě se svým spolucestujícím dospívá Neruda k přesvědčení, že Římané jsou jako děti, na jiném místě k tomu dodává a páteři jsou jejich chůvy. A pro zmírnění ještě trochu úsměvné a pro současnost neuvěřitelné sdělení nakonec: z fontány di Trevi bylo zvykem pověrčivých cizinců napít se, aby se do Říma zase vrátili. Literární historikové, kteří se věnovali Nerudovu dílu, shodovali se na tom, že se z cest vrátil obohacený. To je samozřejmé, protože cestování obohacuje. Kromě toho Nerudovy fejetony spojené s cestováním dokazují, že se na ně vydával připraven předchozím studiem především po stránce historické a geografické. V tom mají společné rysy s Čapkovými cestopisy, které vznikaly o přibližně půl století později. Množství kvalitních tištěných průvodců a pořadů věnovaných cestování dnes umožňuje každému, aby i on na svou cestu za hranice všedních dnů vyjel připraven a díky tomu uvidí víc a pochopí víc. Jana Oliveriusová Použitá literatura: Hora-Hořejš Petr, Toulky českou minulostí sv. 10, Via facti 2004 Janáčková Jaroslava, Stoletou alejí, Československý spisovatel, Praha 1985 Neruda Jan, Obrazy z ciziny, in souborné vydání díla, část V., Praha 1926 Neruda Jan, Básně, Československý spisovatel, Praha 1973 Novák Arne, Jan Neruda, spolek Mánes, Praha 1910 Citace z Obrazů z ciziny, Praha 1926

Zajímavost Znovunalezený hit Maďarské termály ČÍM VĚTŠÍ PSYCHICKÉ NÁROKY NA ČLOVĚKA KLADE MODERNÍ DOBA, A ZVLÁŠTĚ V OBDOBÍCH KRIZE A NEJISTOTY, TÍM SPÍŠE LIDÉ POTŘEBUJÍ PROTIPÓL, ODREAGOVAT SE. BUĎ ADRENALINOVÝMI ZÁŽITKY, ABY SI DOKÁZALI, ŽE DOKÁŽÍ NEBO NAOPAK SPOČINOUT A DOPŘÁT SI POHLAZENÍ PO TĚLE I DUŠI. I PROTO JE OBLÍBENÁ V OBLASTI GASTRONOMIE ČOKOLÁDA A V OBLASTI TRÁVENÍ ČASU VODA, KTERÁ SMÝVÁ STRES A EVOKUJE PROSTŘEDÍ, Z NĚHOŽ SE ZRODIL ŽIVOT. češtinu i plnění přání tak zvídavých hostů jako jsou pracovníci cestovních kanceláří, z nichž mnozí měli zcela specifické požadavky a dotazy podle své klientely (například šíře dveří kvůli vozíčkářům). A ještě dříve, než jsme se přiblížili k první termální vodě, došlo na proslulou maďarskou kuchyni s její štědrostí, jejímuž útoku nelze uniknout nejen proto, že vám všude dávají přehojné porce, ale že jsou to takové lahůdky, které prostě nechcete a nemůžete odmítnout. Termální lázně se oproti minulosti dokonale zmodernizovaly. Dávno již nejde o pouhé bazény se stále krásně teplou vodou účinnou na kde co od vždypřítomných pohybových potíží přes kůži či ženské problémy až po dýchací cesty. Vedle nich vyrostly jiné bazény, maličko chladnější (pokud se takto dá nazvat 28 stupňová voda), kde se můžete vyřádit a dát vymasírovat na všech těch moderních atrakcích vodních hřibů, proudů a vířivek. A samozřejmě i užít si divokou řeku a nejrůznější skluzavky a tobogány. V Györu k tomu mají ještě Spojení vody a pocitu pohody a uvolnění je podstatou wellness, který se stal nejen módou, ale skutečně čím dál rozšířenější alternativou volnočasových aktivit, zvláště ve spojení s poněkud aktivnějšími vodními hrátkami. U nás šlo zpočátku víc o ze Západu okoukané uvolnění těla po horských túrách, posléze nahrazení moře a vodních radovánek v přírodě s přídavkem prvků masáží a posléze i adrenalinu všeho druhu. Houfně se za nimi jezdilo zvláště do Německa, pak vyrostly aquaparky i u nás a mnohé jsou na takové úrovni, že si s těmi západními vůbec nezadají. Mají své hosty, třeba i pravidelné, ale jsou to vesměs maximálně jednodenní záležitosti. Na dovolenou, respektive vícedenní pobyty chtějí rekreanti zpravidla více přírodního prostředí a hlavně někam doopravdy vyjet, změnit prostředí. Na popularitě tak získaly relaxační a wellness pobyty v lázních, přičemž v posledních několika letech vévodily termální lázně na Slovensku. Jsou celkem snadno dosažitelné, mají dostatečnou kapacitu a do konce roku 2008 byly i relativně levné. Jenže od 1. 1. 2009 zavedlo Slovensko euro, na smůlu právě ve chvíli krize, kdy se k určitému zvýšení cen přidal ještě nepříznivý kurz koruny a rázem byla láce ta tam. Ve stejné době došlo k pádu kurzu forintu a tím se našim občanům cenově přiblížilo u nás maličko pozapomenuté vodní bohatství Maďarska. Tam mají totiž tu výhodu, že málem všude, kde kdy kopli do země, vytryskla termální voda a ještě k tomu léčivá. Ceny jsou nyní výhodnější než doma a Maďaři jsou docela dobří obchodníci, a tak leckde blízko hranic, třeba v Györu, najdete letáky a ceníčky i v češtině. Protože zatímco Němců ubývá, Češi se vracejí. Maďarské termály se tedy mají šanci stát jedním z hitů turistické nabídky na našem trhu. A protože se na maďarské straně hojně investuje a buduje, takže je co nového objevovat, zorganizovala Asociace cestovních kanceláří České republiky pro své členy na pozvání Maďarské turistiky Study tour do západní Panonie, tedy do pruhu země podél rakouských hranic. Takové cesty jsou pro cestovní kanceláře nesmírně cenné, protože jedině osobní poznání zaručí, že budou umět nabídnout klientům to, co jim bude opravdu vyhovovat. Dlužno konstatovat, že maďarské termály jsou opravdu blízko za necelých 6 hodin jsme byli v Györu, přestože jsme cestou dvakrát stavěli. V Györu nás uvítal ředitel celé oblasti spolu s dobrou vílou celého zájezdu paní Juditou Hegedüs, která ovládá výborně 6 m vysoký vodopád Victoria. A samozřejmě krytý saunový svět, solnou jeskyni a masáže. V létě pak ještě velký otevřený plavecký bazén s normální vodou. Výhodou Gyoru mezi ostatními lázeňskými městečky je, že je pro Čechy na ráně, nadto z minulosti v povědomí jako Mekka krátkodobých zájezdů. Město se stavebními památkami a kulturním životem, kde je co k vidění a přitom dost malé na to, aby bylo plné zeleně a idylických zákoutí u řeky, na níž jsme zpozorovali i bobra. Přitom návštěva aquaparku vyjde Cestování včera a dnes I 17

Zajímavost levněji než v Praze a koupete se v léčivé vodě. Study tour znamená poznávat v letu, denně několik míst, a tak jsme nabrali informace, letáčky a ceníky a přejeli nějakých 50 km směrem k rakouským hranicím do obce Kapuvár. Dnes nám z rekreačního hlediska neříká až tak moc, ale pozor na místní léčení jsou pořadníky a do nějakých 5 let, pokud vybudují odpovídající zařízení (grant již dostali), by Kapuvár mohl být novou atrakcí Maďarska. Dnes je to maličké městečko s ještě menšími lázničkami s pár bazény s termální léčivou vodou, květinovou výzdobu pěstují ve sklenících vyhřívaných termální vodou, jež se tím zchladí právě na tu teplotu, aby se v ní hosté mohli koupat. K ubytování penzion s dvojlůžkovými pokoji a patrové apartmánové domky s příznačným názvem Flora, v bezprostředním sousedství autokamp a veřejné koupaliště to ovšem jen v létě. V nedalekém sousedství přírodní rezervace Förtö-Hanság s mokřadními rostlinami a ptáky, k vyjížďkám do okolí půjčují kola jako samozřejmý doplněk ubytování. Rakousko co by kamenem dohodil. To unikátní je však metoda léčení insuficience malých cév, což se jinde moc nedaří (nemocní diabetem by teď měli zpozornět). Takové léčení se ovšem provozuje v nemocnici, kam se i lázeňský host může objednat (v potřebném předstihu jak dlouho to ale je, jsme se nedozvěděli). Starosta, který nám věnoval čas, pozornosti i odpolední raut, lázeňskému projektu evidentně fandí, takže pokud se nic nezvrtne, máme horký tip do bu doucna. A uháníme zase o pár kilometrů blíž k Neziderskému jezeru a k Rakousku přenocovat do historické bašty Soproně. Stejnojmenný hotel **** je na kopci s krásným výhledem na nedaleký kostel pevnostního charakteru i na blízké centrum pod námi. Bezproblémový příjezd z hlavní silnice, veliké parkoviště, na opačné straně otevřený bazén, tentokrát netermální. Rychlý check-in, pěkné prostorné pokoje, v hotelu wellness, sauna, fittness, ale na prohlídku nezbývá mnoho času, protože odcházíme naproti do vinárny a restaurace, která také patří k hotelu, abychom se důkladně seznámili s místní tradicí vín, za podrobného odborného výkladu okoštovali a to, které nám chutnalo nejvíce, si odnesli k opulentní večeři, kterou zakončily palačinky plněné mákem se šlehačkou. Takže ani o kulinářská překvapení nebyla nouze. Hotel Soproň samozřejmě má i restauraci přímo v objektu (a ne jen jednu; ostatně jsem si ji obhlédla při snídani). Druhý den krátká pěší prohlídka města, které má turistům hodně co nabídnout, my jsme je bohužel museli proběhnout spíš orientačně, pro hosty z některých blízkých lázní tam lze najít program i na dva výlety. Nějakých 30 km jižněji nás čekaly známé lázně Bukfurdo. Z Rakouska na dosah (a po lepších silnicích než v Maďarsku), velkoryse vybudovaný areál s typicky pobytovou atmosférou. 27 bazénů, termálních bez atrakcí, termálních zážitkových, na cvičení ve vodě i plaveckých, pro děti, částečně krytých i v uzavřeném objektu, v něm i saunový svět a neodmyslitelné masáže, venku zeleň, lavičky, lehátka (k zapůjčení), rychlé občerstvení i restaurace různého typu samoobsluhy i s obsluhou. My jsme zakotvili v obyčejně znějícím Fürdö Éttterem ale byl to zážitek, na který se jen tak nezapomene. Nádherně upravená tabule, na předkrm husí játra, pak mísy s nejméně 5 druhy báječně upravených masitých chodů, saláty a dezert. Jediné, čím stůl neoplýval a co každý požadoval, bylo vydolovat, když ne prospekt, tak alespoň vizitku majitele, protože tuhle restauraci budeme rádi doporučovat. A rychle přejet do golfového rezortu Radisson, kde nás čekalo nejprve setkání s maďarskými podnikateli na workshopu v konferenčním zázemí rezortu. Maďarští nabídkáři byli na workshop dobře připraveni, předem měli nastudováno, které české cestovní kanceláře přijedou, a tak jednání probíhala čile. Jako třešničku na dortu obdrželi kompletní adresář členů ACK s přehledem kontaktů i činností jednotlivých cestovních kanceláří. Po workshopu následovala prohlídka čtyřhvězdového hotelu, který vedle osmnáctijamkového golfového hřiště má vlastní vodní i saunový svět, samozřejmě s léčivou termální vodou. Takže ihned po ubytování hup do hotelového župánku a krytou chodbou k bazénům. Počasí se trochu zkazilo, fičel vítr, a tak jsme většinou dali přednost vnitřnímu areálu; voda venku byla sice pochopitelně teplá, ale tak proplavat ven a na posezení na lehátko zase dovnitř. Oni Maďaři vědí, proč spojují kryté a otevřené bazény. Nadto si každý může lebedit v některé z mnoha druhů saun či poležet na hamamu. K večeři v rozlehlé restauraci nás čekaly švédské stoly, takže přejídání se nebylo společensky nutné ale odolejte, když nabízejí lahůdky, až oči přecházejí! Po ranní u někoho snídani, u jiného rozcvičce v bazénu 18 I Cestování včera a dnes

Zajímavost nás čekaly prohlídky dalších dvou čtyřhvězdových hotelů v místě: Danubius a Répce Gold. Ty na rozdíl od Radisonu mají termální vodu nejen pro potěchu hostů, ale jsou lázeňskými hotely v pravém slova smyslu tedy i s léčebnými procedurami. Zatímco hotel Danubius má kromě léčebné části vlastní krytý a otevřený bazén (1+1), hotel Répce řeší bazény krytým vstupem přímo do lázní Bukfurdo (vstup na ubytovací kartu), takže hosté mají bazénů přehršel, ale nejen pro sebe. Hotel Danubius má rozsáhlejší kongresové zázemí, hotel Répce Gold více sportovních animací a péče o děti. Dále jsme přejeli do lázní Szentgotthárd v těsné blízkosti hraničního přechodu do Rakouska, které jsou postaveny ve velkorysém mediteránském stylu, s prosklenou kupolí a spoustou živé subtropické zeleně a také cena je vyšší. Vybavení je na úrovni, opět bazény termální i zážitkové, vnitřní i vnější vč. pro děti, tobogány, uvnitř sauny, wellness i fittness a samozřejmě restaurace. Odtud jsme zamířili do Sárváru, což je přece jen maličko větší městečko, kde turisté mohou obdivovat hrad a radnici i se zvonkohrou, ale také rozsáhlé arboretum a mnohahektarovou přírodní rezervaci. Magnet tvoří, jak jinak, léčebné a wellness lázně Sárvári Gyógyfürd, které kromě pro nás již tou dobou obvyklých samozřejmostí a atrakcí mají na rozsáhlém pozemku bazén s vlnobitím, dobrodružný bazén pro děti s pirátskou lodí a řadu sportovišť. V těsném sousedství jsme si prohlédli Hotel Park Inn s přímým propojením do lázní a konferenčním zázemím. A pak jsme poznali nejkrásnější hotel mého života a ne proto, že bych jich znala tak málo: přestože je otevřen teprve rok, získal Spirit hotel Thermal Spa Sárvár cenu za třetí nejlepší wellness hotel v Evropě a jistě právem. Leží stranou, přímo u lesoparku, který zve k romantickým vycházkám mezi jezírky, řekou a zelení. Ale to jsem stačila vidět tak z balkónu. Okouzlí už sám hotel, kde jste v luxusu jak z pohádky (inu, pět hvězd), ale v luxusu nikoli procovském nýbrž navýsost elegantním a nevtíravém. Krásné kongresové sály s obrovským foyer, elegantní společenské prostory i restaurace, kde vám u bohatě oplývajících švédských stolů připraví i vybrané minutky (a ráno vajíčka) čerstvě na vaše přání. Vodní, léčebný a wellness svět má hotel pochopitelně svůj, nadto se pyšní vlastním pramenem tak silným, že si mohou dovolit měnit v bazénech vodu každou noc a nechávat ji tak bez rušivých zásahů chemie. Těch bazénů (jen a jen pro hotel) je 22, odpočinkové prostory jak z tisíce a jedné noci, v plaveckém 25 m bazénu jsem jeden čas plavala sama. Zážitkem bylo i setkání s generálním ředitelem, který vzpomíná s láskou na Prahu, kde otevíral hotel Giovanni. Na Spirit Hotel ovšem může Aquaworldem a hotelem Ramada na severu města. Ten je koncipován vskutku giganticky, ale co naplat, po dojmu ze Spirit Hotelu měl trochu smůlu. Nadto tam mají vodu sice teplou, ale jen ohřívanou, termální či léčebný pramen chybí. Jinak ale nechybí nic: hotel má od kongresových sálů přes sportovní aktivity po přímé propojení na Aquaworld prakticky všechno, co si kdo může přát. být mnohem pyšnější ten se povedl po všech stránkách. Závěr cesty patřil hlavnímu městu Budapešti i ono proslulo mimo jiné termálními lázněmi. Ty jsme pohříchu nenavštívili, ty jsou pracovníkům cestovních kanceláří dostatečně známé, prohlédli jsme naopak několik menších hotelů v centru města a tržnici (kde jsme mohli vidět, jak vypadají ta výtečná husí játra za syrova) s obědem v místní restauraci, kde vám zahrají do ouška a nabídnou výběr z opravdu maďarských specialit. Díky ubytování jsme se zvlášť důkladně seznámili s novým Dokonce i repliku chrámu v Angkoru jako hlavní centrum kryté části Aquaworldu a v té vnější dokonce i surf-pool a pavilon pro grilování. Po posledním vykoupání jsme se s Budapeští rozloučili okružkou, zakončenou výtečným obědem v restauraci Dio poblíž Svatoštěpánské baziliky a ujížděli domů zatíženi dojmy, zápisky, fotografiemi a prospekty a jako vždy s pocitem: tam bych se jistě chtěla vrátit. Ať jakkoli, vím, že mám co doporučovat. Svým známým, všem čtenářům i cestovním kancelářím. Ing. Eva Mráčková Cestování včera a dnes I 19

Statistika Cestovní ruch v České republice ve statistickém přehledu MINULÝ ROK 2008 PŘINESL TAKÉ V TURISMU ZÁSADNÍ ZMĚNY. DŮSLEDKY SVĚTOVÉ FINANČNÍ A HOSPODÁŘSKÉ KRIZE OVLIVNILY VÝVOJ MEZINÁRODNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU NATOLIK, ŽE MEZIROČNÍ NÁRŮST PŘÍJEZDŮ NÁVŠTĚVNÍKŮ SE VE SVĚTĚ V ROCE 2008 OPROTI ROKU 2007 ZPOMALIL Z 6,9 % NA 1,8 %. K JISTÉMU ZPOMALENÍ DOŠLO JIŽ V PRVNÍM POLOLETÍ 2008 NA 5,4 % S TÍM, ŽE VE DRUHÉM POLOLETÍ SE PROJEVIL AŽ CELOSVĚTOVÝ POKLES POČTU PŘÍJEZDŮ O 1,3 %. ÚBYTEK NEJVÍCE POSTIHL SEVERNÍ A ZÁPADNÍ EVROPU. Příjezdy v mezinárodním cestovním ruchu (v mil. příjezdů) 2007 počet Postupný pokles cestovního ruchu ČR měl v zásadě stejné příčiny jako ve světě, nicméně byly zde i důvody další vliv měnového vývoje, který na jedné straně podporoval v cestovním ruchu zájem o výjezdy, na druhé straně zvyšoval výdaje nerezidentů při pobytu v ČR a omezoval ekonomický efekt tuzemských podniků poskytujících služby cestovního ruchu. V rozložení příjezdového cestovního ruchu v průběhu roku se také projevily přesuny poptávky spojené se sezonními i povětrnostními podmínkami cestování a pobytů v jednotlivých obdobích. Základním projevem této situace však bylo celkové zpomalení až pokles cestovního ruchu v jeho zásadních kriteriích, v návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení, v ekonomických přínosech i ve využívání kapacit. Dokladem toho je, že celoroční výsledky se dostaly pod úroveň roku 2007. Porovnání indexů návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení mezi roky 2007 až 2008 podle jednotlivých čtvrtletí potvrzuje, že výrazné snížení počtu hostů se u rezidentů projevilo již od III. čtvrtletí, u nerezidentů hlavně ve IV. čtvrtletí: 20 I Cestování včera a dnes Přírůstek 2007/6 (%) 2008 počet rok 2008/7 Přírůstek úbytek (%) I. pololetí 2008/7 II. pololetí 2008/7 Svět 908 6,9 924 1,8 5,4-1,3 z toho Evropa 488 5,2 488,5 0,1 3,4-2,5 v tom Střední a východní Evropa 96,8 6,2 99,4 2,6 5,2 0,4 Pramen: UNWTO, únor 2009 Indexy návštěvnosti (počtu hostů) v hromadných ubytovacích zařízeních I. čtvrtletí II. čtvrtletí Indexy 2008/2007 III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Návštěvnost HUZ celkem 107,4 99,6 96,6 95,1 99,1 z toho nerezidenti 106,8 99,6 99,6 93,7 99,5 rezidenti 108,1 99,7 94,0 96,9 98,5 Pramen: Časové řady ČSÚ rok Pokles příjezdů zahraničních návštěvníků měl za následek též snížení příjmů ze zahraničního cestovního ruchu, z čehož rezultovalo i snížení jeho čistého přínosu navíc zesílené růstem výdajů na výjezdový zahraniční cestovní ruch. Zásadním důsledkem je za rok 2008 skutečnost, že celoroční čistý přínos zahraničního cestovního ruchu meziročně poklesl. Proti roku 2007 se potvrzuje snížení příjmů, vyšší výdaje a pokles kladného salda v Kč s tím, že odlišnost výsledků v jiných měnách je ovlivněna kurzovým vývojem v roce 2008 s tendencí soustavného posilování koruny. Výsledky cestovního ruchu ČR podle návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení potvrzují pokles návštěvnosti Počty hostů a přenocování v roce 2008 (v návaznosti na roky 2005-2007) Rok/index Počet hostů Počet přenocování celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti počet 2005 12 361 793 6 336 128 6 025 665 40 320 477 19 595 035 20 725 442 počet 2006 12 724 926 6 435 474 6 289 452 41 447 797 20 090 348 21 357 449 index 2006/5 102,9 101,6 104,4 102,8 102,5 103 počet 2007 12 960 921 6 679 704 6 281 217 40 831 072 20 610 186 20 220 886 index 2007/6 101,9 103,8 99,9 98,5 102,6 94,7 počet 2008 12 835 886 6 649 410 6 186 476 39 283 474 19 987 022 19 296 452 index 2008/7 99 99,5 98,5 96,2 97 95,4 I. čtvrtletí 2008 2 500 400 1 296 714 1 203 686 7 997 196 4 190 671 3 806 525 Index čtvrtletí 107,4 106,8 108,1 104,3 103,7 104,8 II. čtvrtletí 2008 3 371 345 1 797 799 1 573 546 9 659 442 5 172 928 4 486 514 Index čtvrtletí 99,6 99,6 99,7 95,8 95,4 96,4 III. čtvrtletí 2008 4 360 581 2 119 105 2 241 476 14 332 060 6 399 826 7 932 234 Index čtvrtletí 96,6 99,6 94 94,4 97,3 92,2 IV. čtvrtletí 2008 2 603 560 1 435 792 1 167 768 7 294 776 4 223 597 3 071 179 Index čtvrtletí 95,1 93,7 96,9 92,3 92,4 92,2 Pramen pro všechny následující tabulky o návštěvnosti: Časové řady ČSÚ z 23.3.2009

Návštěvnost v ubytovacích zařízeních v roce 2008 podle krajů (NUTS III) Statistika Kraj Počet hostů Počet přenocování celkem nerezidenti rezidenti celkem nerezidenti rezidenti Česká republika celkem 12 835 886 6 649 410 6 186 476 39 283 474 19 987 022 19 296 452 index 2008/7 99 99,5 98,5 96,2 97 95,4 Hlavní město Praha 4 587 483 4 051 137 536 346 12 174 591 11 070 652 1 103 939 index 2008/7 102,3 101 112,7 99,8 98,8 111,1 Středočeský kraj 665 178 176 555 488 623 1 806 363 445 803 1 360 560 index 2008/7 93,2 86,3 96 87,5 79,7 90,4 Jihočeský kraj 936 032 301 115 634 917 2 954 129 730 141 2 223 988 index 2008/7 95,6 95,4 95,8 94,4 93,7 94,7 Plzeňský kraj 487 490 154 685 332 805 1 448 988 379 957 1 069 031 index 2008/7 94,8 92 96,2 92,1 83,6 95,6 Karlovarský kraj 679 996 475 277 204 719 4 451 001 3 316 702 1 134 299 index 2008/7 100,1 100,6 99,2 101,6 105 92,7 Ústecký kraj 366 530 129 169 237 361 1 126 856 366 574 760 282 index 2008/7 97,4 87,5 103,8 90,5 84,1 93,9 Liberecký kraj 703 787 200 664 503 123 2 433 746 760 229 1 673 517 index 2008/7 99,2 94,7 101,2 96,2 91,2 98,6 Královéhradecký kraj 902 713 290 150 612 563 3 386 951 1 069 929 2 317 022 index 2008/7 99,3 100,8 98,6 96,8 92,9 98,7 Pardubický kraj 360 903 58 742 302 161 1 059 064 166 844 892 220 index 2008/7 93 92,2 93,1 91,3 82,4 93,2 Vysočina 395 820 54 532 341 288 989 571 135 771 853 800 index 2008/7 94,5 86,5 96 87 64,6 92 Jihomoravský kraj 1 185 770 451 388 734 382 2 299 763 778 565 1 521 198 index 2008/7 100,6 104,4 98,5 97,7 99,4 96,9 Olomoucký kraj 426 604 96 742 329 862 1 541 368 223 328 1 318 040 index 2008/7 98,1 103,7 96,5 91,3 92,4 91,1 Zlínský kraj 497 452 72 938 424 514 1 682 314 209 243 1 473 071 index 2008/7 93,4 94,3 93,3 91,8 84,7 92,9 Moravskoslezský kraj 640 128 136 316 503 812 1 928 769 333 284 1 595 485 index 2008/7 99,6 103,2 98,6 94,7 96,5 94,4 od II. do IV. čtvrtletí 2008, kdy se (podle zpřesněných čísel ČSÚ koncem března t. r.) v počtech hostů přiblížil 5 % a v přenocování dosáhl až 7,7 %. Celoročně se počet hostů snížil o 1 %, přenocování o 3,8 %, z toho u nerezidentů počet hostů o 0,5 %, počet přenocování o 3 %. Horší jsou celoroční výsledky u rezidentů. Za celý rok 2008 se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 12 835 mil. hostů, absolutně meziročně méně o 125 tis. hostů, z toho 20 tis. nerezidentů. Výraznější pokles počtu přenocování oproti poklesu počtu hostů potvrzuje trend zkracování pobytů u zahraničních i domácích hostů. V regionálním rozložení se celkový pokles počtu hostů a počtu ubytování v roce 2008 promítl tak, že počet přenocování se zvýšil pouze v Praze Podíly a struktury hostů a přenocování podle krajů (NUTS III) v roce 2008 Hosté Přenocování Podíl kraje v ČR % nerezidentů v ČR, dentů v ČR, Podíl kraje v ČR % nerezi- Kraj Celkem nerezidenti Celkem nerezidenti v kraji v kraji Česká republika 100,0 100,0 51,8 100,0 100,0 50,9 Hlavní město Praha 35,7 60,9 88,3 31,0 55,4 90,9 Středočeský kraj 5,2 2,7 26,5 4,6 2,2 24,7 Jihočeský kraj 7,3 4,5 32,2 7,5 3,7 24,7 Plzeňský kraj 3,8 2,3 31,7 3,7 1,9 26,2 Karlovarský kraj 5,3 7,1 69,9 11,3 16,6 74,5 Ústecký kraj 2,9 1,9 35,2 2,9 1,8 32,5 Liberecký kraj 5,5 3,0 28,5 6,2 3,8 31,2 Královéhradecký kraj 7,0 4,4 32,1 8,6 5,4 31,6 Pardubický kraj 2,8 0,9 16,3 2,7 0,8 15,8 Vysočina 3,1 0,8 13,8 2,5 0,7 13,7 Jihomoravský kraj 9,2 6,8 38,1 5,9 3,9 33,9 Olomoucký kraj 3,3 1,5 22,7 3,9 1,1 14,5 Zlínský kraj 3,9 1,1 14,7 4,3 1,0 12,4 Moravskoslezský kraj 5,0 2,1 21,3 4,9 1,7 17,3 Cestování včera a dnes I 21

Statistika u rezidentů o 11,3 % a v Karlovarském kraji u nerezidentů o 5 %, v ostatních krajích došlo k meziročnímu snížení. Nárůst počtu hostů dosáhl v Praze celkově 2,5 % (z toho u nerezidentů o 1,2 % a u rezidentů o 13,2 %) a u nerezidentů v Karlovarském kraji 0,2 %, v Jihomoravském kraji o 4,0 %, v Olomouckém kraji o 4,6 % a v Moravskoslezském kraji o 3,6 %. Nejhlubší propady v přenocování zaznamenaly kraje Středočeský a Vysočina. Další přehled ukazuje podíly jednotlivých krajů na celkových počtech hostů a přenocování na celém území ČR, dále podíly nerezidentů na návštěvnosti v ČR a také v jednotlivých krajích. Celostátně dosáhl podíl návštěvnosti nerezidentů za rok 2008 51,8 % v počtu hostů, v přenocování 50,9 %. Nejvyšší podíl nerezidentů na návštěvnosti kraje vykazuje opět hlavní město, a to 88,3 % na počtu hostů a 90,9 % na počtu přenocování, na druhém místě je Karlovarský kraj se 69,9 % (resp. 74,5 %), třetí je Jihomoravský kraj s 38 % (resp. 33,8 %). Přehled o zahraničním cestovním ruchu potvrzuje, že v roce 2008 v rámci vybraných TOP 10 zemí došlo ke zvýšení v počtu hostů i přenocování pouze u dvou států, u Ruska a Polska. Naopak u osmi států se projevil pokles. Rovněž v hodnocení TOP 10 zemí je zřetelný trend nižšího počtu přenocování proti počtu hostů. Další tabulka hodnotí vývoj domácího a výjezdového cestovního ruchu, jeho souvislostí se spotřebou, resp. s dalšími ekonomickými veličinami. Základní pohled na vývoj domácího a výjezdového cestovního ruchu poskytuje jeho autentická statistika (viz časové řady ČSÚ). Údaje jsou orientovány podle definovaných delších cest (domácí a zahraniční dovolené alespoň 4 souvislá přenocování), kratších cest (nejvíce 3 přenocování), služebních cest (pracovní charakter) a jednodenních výletů. Ladislav Šípek (Rozsáhlý článek autora byl pro potřeby našeho časopisu redakčně zkrácen.) TOP 10 zemí v pořadí návštěvností ČR v roce 2008 Pořadí Země Počet v r. 2008 Index 2008/07 Pořadí x) Země Počet v r. 2008 Index 2008/07 1. Německo 1 475 858 95,3 1. Německo 5 286 115 93,8 2. Spojené království 484 279 85,6 2. Rusko 2 115 849 124 3. Rusko 418 184 130,1 3. Spojené království 1 256 302 82,6 4. Polsko 376 593 126,1 4. Itálie 1 073 945 89,3 5. Itálie 374 632 90,7 5. Spoj. st. americké 845 420 90,1 6. Spoj. st. americké 305 057 94,7 6. Slovensko 661 497 75,9 7. Slovensko 299 278 96,8 7. Polsko 782 453 120,1 8. Španělsko 247 240 93,3 8. Francie 595 270 97,5 9. Nizozemsko 236 193 95,3 9. Nizozemsko 859 215 94 10. Francie 235 654 99,5 10. Španělsko 751 534 91,4 hosté HUZ celkem 12 835 886 99 hosté HUZ celkem 39 283 474 96,2 z toho nerezidenti 6 649 410 99,5 z toho nerezidnenti 19 987 022 97 rezidenti 6 186 476 98,5 rezidenti 19 296 452 95,4 % podíl nerezidentů 51,80% x % podíl nerezidentů 50,90% x % podíl rezidentů 48,20% x % podíl rezidentů 49,10% x Domácí a výjezdový cestovní ruch ve III. čtvrtletí 2008 a v intervalu IV/4 2007 III/4 2008 Cesty a jednodenní výlety III. čtvrtletí 2008 Pramen pro veškeré tabulky: Časové řady ČSÚ z 23.3.2009; propočty MAG celkem v ČR v tom index 2007/2006 v zahraničí v zahraničí celkem v ČR delší cesty 4 a více přenocování počet cest (v tis.) 5 136 2 506 2 629 102,6 96,5 109,1 počet přenocování (v tis.) 45 844 21 163 24 680 101,9 93,8 110,1 prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) 9 426 4 257 14 354 105,6 108,6 100,3 kratší cesty 1-3 přenocování počet cest (v tis.) 3 881 3 491 390 88,7 87,4 102,3 počet přenocování (v tis.) 7 626 6 678 948 84,7 82 111 prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) 1 803 1 439 5 054 147,8 145,4 139,4 služební cesty počet cest (v tis.) 686 373 313 101,9 105,2 98,2 počet přenocování (v tis.) 2 596 1 153 1 447 108,6 126 97,8 prům. výdaje na 1 cestu (v Kč) 5 034 1 843 8 840 48,7 54,9 48,9 V intervalu IV/4 2007 III/4 2008 oproti intervalu IV/4 2006 III/4 2007 delší cesty 4 a více přenocování počet cest (v tis.) 9 607 4 714 4 893 102,9 96,1 110,5 počet přenocování (v tis.) 82 861 36 836 46 025 103,9 94,1 113,3 kratší cesty 1-3 přenocování počet cest (v tis.) 14 654 13 238 1 416 88 86,6 103,4 počet přenocování (v tis.) 27 772 24 619 3 153 85 83 104 služební cesty počet cest (v tis.) 3 550 2 398 1 152 86,1 89,3 80,1 počet přenocování (v tis.) 13 569 6 325 7 244 103,8 95,2 112,7 22 I Cestování včera a dnes