Řízení rizik hudebních festivalů v ČR se zaměřením na řízení davu

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudební produkce Studijní obor hudební manažerství Řízení rizik hudebních festivalů v ČR se zaměřením na řízení davu Případová studie festivalu Brutal Assault Bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Oponent práce: Barbora Mikolášiková doc. MgA. Hana Průchová, Ph.D. Ing. MgA. Lucie Šilerová, Ph.D. Mgr. Nora Lastovecká Brno 2017 1

Bibliografický záznam MIKOLÁŠIKOVÁ, Barbora. Řízení rizik hudebních festivalů v České republice se zaměřením na řízení davu, Případová studie festivalu Brutal Assault [Risk management of music festivals in Czech Republic with focus on crowd management, Case study of festival Brutal Assault]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudební produkce, 2017. s. 45. Vedoucí diplomové práce doc. MgA. Hana Průchová, PhD. Anotace Bakalářská práce s názvem Řízení rizik hudebních festivalů v České republice se zaměřením na řízení davu, Případová studie festivalu Brutal Assault se zabývá řízením rizikpro dav na kulturních produkcícha mapuje zákonná nařízení České republiky zabývající se bezpečností na kulturních akcích. V úvodních částech práce jsou popsány teoretické pojmy z oblasti managementu davu, rizik spojených s festivaly a je zdůvodněna potřebnost zapojení řízení rizik do organizace kulturních produkcí. Součástí práce je případová studie festivalu Brutal Assault, na kterém je znázorněna dobrá praxe užití risk managementu a řízení davu. Annotation Diploma thesis Risk management of music festivals in Czech Republic withfocus on crowd management, Case study of festival Brutal Assault deals with organization of crowd safety at cultural events and reflects law regulations of event organization in Czech Republic with the focus on safety at cultural events. The beginning of this thesis describes theoretical issues from crowd management, risks at music festivals with the focus on application of risk management into preparation process of the event. The thesis includes a case study of festival Brutal Assault as an example of risk management and crowd management good practices. Klíčová slova Řízení rizik, řízení davu, event, event management, hudba, festival Keywords Risk management, crowd management, event, event management, music, festival 2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 18. 5. 2017 Barbora Mikolášiková 3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce doc. MgA. Hance Průchové, Ph.D. a konzultantům za trpělivost a cenné rady, které mi poskytli při jejím psaní. Svým blízkým, především spolužačkám Katce, Petře, Lence, Andreji a Petře, příteli Michaelovi, mamince Martině a tátovi Karlovi, za velikou podporu při jejím psaní. 4

Obsah Předmluva... 6 Úvod... 7 1. Festival... 8 1.1 Festival jako event... 8 1.2 Event management... 11 1.3 Pořadatel... 13 1.4 Návštěvníci... 14 2. Řízení davu... 17 2.1 Rizika a jejich řízení... 17 2.1.1 Základní pojmy... 18 2.1.2 Oblasti týkající se řízení rizik... 19 2.1.3 Nástroje a techniky řízení rizik... 24 2.1.4 Typologie rizik eventu... 30 2.2 Vztah rizik a davu... 32 2.2.1 Typické rizikové faktory pro dav na eventu... 32 2.2.2 Řízení davu a rizik s ním spojených... 33 3. Případová studie: festival Brutal Assault... 36 3.1 Metodika výzkumu... 36 3.2 Případová studie... 36 Závěr... 44 Použité informační zdroje... 45 Seznam ilustrací... 47 Seznam tabulek... 47 Seznam grafů... 47 Seznam příloh... 47 Přílohy... i 5

Předmluva Velmi ráda chodím na kulturní akce všeho druhu, ale největší zájem ve mně vzbudily hudební festivaly. Ještě před třemi lety jsem si nedokázala představit, kolik práce se za jejich organizováním skrývá. V průběhu studia hudebního manažerství jsem jejich organizační část odkryla, jelikož jsem se sama stala členkou týmu pořádající sborové festivaly. Sama dobře vím, že organizace festivalů je velmi náročnou věcí a ne všechno vždy vyjde, tak jak jsme s kolegy naplánovali. Při studiu jsme se, v rámci předmětu projektový management, tématu práce s riziky věnovali. To mě velmi zaujalo, jelikož jsem zjistila, že pokud se s riziky pracuje již v přípravné fázi organizace, může předejít mnoha nepříjemnostem. Například velkým finančním či materiálním škodám nebo nespokojeným návštěvníkům. V minulosti se stala různá neštěstí, která poškodila nejen jméno akce, ale především jméno organizátora. Například události na festivalu Pohoda v roce 2009 1 na Slovensku, kdy zemřel jeden člověk a 52 lidí bylo zraněno při pádu stanu, či neúspěšný menší festival Kovadlina v Olomouci 2, kdy hrál velikou roli nedostatečně podchycený marketing, což způsobilo finanční ztráty. V prvním případě se jednalo o technickou závadu v kombinaci s nepříznivým počasím, ten druhý případ pak postihla nedostatečná návštěvnost, i přes dokonalou připravenost areálu. Neovlivnitelným rizikovým faktorem pro festivaly konané pod širým nebem je počasí. Pouze můžeme předpokládat jeho vývoj. Pokud není příznivý, je vhodné zvážit zrušení akce. Počasí se stalo osudné festivalu Letiště Fest na letišti v Drahotuších, kdy silný vítr poničil stany a pořadatel se tak dostal do finančních problémů. 3 Tyto případy by měly upozornit všechny organizátory podobných akcí, aby věnovali větší pozornost možným rizikům a snažili se snížit co nejvíce jejich dopad na průběh akce. Byla bych ráda, kdyby tato práce byla osvětou v řízení rizik a jejich implementace do přípravy festivalů a zároveň pomohla rozšířit organizátorům rozhled ve věci péče o návštěvníka, tedy o jeho bezpečnost a příjemný zážitek z akce. 1 (http://www.studentpoint.cz/2009/07/18/pohoda-festival-skoncil-predcasne-zricenim-o2-areny/, 2009) 2 (http://zpravy.idnes.cz/festival-kovadlina-hudba-metal-punk-rock-olomouc-f6x- /leto.aspx?c=a150724_224530_leto_top, 2015) 3 (http://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/festival-letiste-zdemolovala-boure-nevzdavame-se-vzkazujiporadatele-20150814-2pus.html, 2015) 6

Úvod Cílem práce je upozornit na důležitost řízení davu objevujícího se na kulturních akcích velkých rozměrů. V České republice existuje velmi málo publikací věnujících se řízení davu na eventech, proto autorka čerpala ze zahraničních zdrojů. Práce se věnuje problematice řízení davu na hudebních festivalech obecně. Využívá k tomu teoretického základu event managementu a zmiňuje několik možných nástrojů a technik jak řídit rizika a dav. První kapitola přibližuje, co je festival pomocí termínu event a způsoby jeho řízení. V kapitole o řízení davu upozorňuje na fakta, která bývají na festivalech nejproblematičtější a uvádí několik způsobů jak s danými riziky pracovat, aby se jejich rizikovost snížila na minimum. Případová studie festivalu Brutal Assault má ukázat případy dobré praxe při práci s davem. Autorka vybrala tento festival z důvodu, že se jedná o velký event s průměrnou návštěvností 17 000 osob v areálu. Osobně se festivalu zúčastnila jako součást organizačního týmu, proto měla možnost nahlédnout do zákulisí a na základě toho předpokládala, že je řízení davu na festivalu podchyceno dostatečně. Případová studie byla podložena strukturovaným dotazníkem, který měl zjistit jak obecná fakta o Brutal Assaultu, tak přesné příklady řízení davu v praxi. Dotazník autorka doplnila o fakta získaná studiem sekundárních zdrojů. Na základě článků zmíněných v předmluvě autorka vytvořila hypotézu, že se na hudebních festivalech s řízením rizik a řízením davu nepracuje soustavně v průběhu celého řízení organizace festivalu. 7

1. Festival Aktuální hudba žije díky fenoménu festivalů. Oldřich Bajer, hudební producent Hlavním předmětem byl pro tuto práci zvolen open-air hudební festival, jelikož je příkladem organizačně náročnějšího procesu, oproti koncertům konaných uvnitř. To s sebou nese mnoho hrozeb, s nimiž je potřeba systematicky pracovat. V následující kapitole autorka uvádí, co je to festival, jaká jsou jeho specifika a role pořadatele a návštěvníka. Existuje mnoho druhů festivalů. Jako příklady si můžeme uvést festivaly hudební (Brutal Assault v Josefově), festivaly jídla (Gulášfest ve Valašském Meziříčí), filmu (Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary), divadla (Divadelní svět Brno v Brně) a mnoho dalších oblastí. Festival definujeme jako událost organizovanou pořadatelem na určitém místě, kde se sejde publikum s podobnými zájmy ve stejný čas. Obzvlášť důležité je upřesnění pojmů: událost (dále event ), místo, lidé (pořadatel, publikum), zájmy a čas, jelikož ty nám, mimo jiné, určují cíle eventu a zájmovou skupinu. Pro účel práce autorka užívá pojmu festival nebo event ve smyslu hudebního festivalu, který je výstupem kulturních průmyslů. Konkrétně spadá do podkategorie hudebního průmyslu. Hudební agentury se soustředí především na dovoz zahraničních popových hvězd a pořádání hudebních open-air festivalů, jejichž kapacita má vzrůstající tendenci. (Žáková, Bednář a kol. 2015) 1.1 Festival jako event Pro charakteristiku festivalu autorka zvolila pojem event. Kapitola obsahuje obecnou charakteristiku pojmu event a specifikuje, proč je zrovna tento termín vhodný pro charakteristiku festivalu. Součástí kapitoly je také úvod k řízení eventu, což je nadřazená disciplína pro řízení rizik, s nimiž autorka pracuje v následujících kapitolách. Za event můžeme považovat různorodé události jednorázového charakteru, avšak s možností opakování. Event je speciální událost v určitém čase a místě, uvědoměle plánovaná iniciátorem (jednotlivec, skupina nebo organizace), jež je zaměřená na danou 8

cílovou skupinu za účelem dosáhnout určitého cíle skrz rozumně vybrané prostředky. (volný překlad autorky z Verhaar a Eshel 2013, s. 45) Existuje mnoho druhů eventů, které se dají dělit podle toho, zda jsou pořádány jako veřejné události, či podnikatelské akce viz tabulka č. 1. To nám určuje především účel akce a její žánr nebo zaměření. V tabulce Verhaar zařadil hudební festivaly do veřejných událostí, kde až tolik nezáleží na účastnících většinou je to široká veřejnost. Tyto akce mohou být pořádány jak soukromým pořadatelem, tak i neziskovou organizací (státní nebo nestátní). Tabulka č. 1: Druhy eventů Veřejné události Druhy eventů Podnikatelské události Kulturní eventy Eventy pro zlepšení vztahů - divadelní festival - návštěva muzikálu - hudební festival - výlet horkovzdušným balónem - výstava umění - večírek pro zaměstnance - historické prohlídky - organizované výlety pro partnery - tour kapely - prezentace firmy Sportovní eventy Eventy pro vylepšení image - zápasy, závody - Olympijské hry - maraton - WorldHarbour Festival (v Rotterdamu) Volnočasové eventy Konference - karneval - konference (jedno- či více denní) - taneční vystoupení - semináře (studijní, diskusní) - průvody - symposia - přehlídky (psů, aut, lodí, ) - kongresy Náboženské eventy - náboženské shromáždění Veletrhy a výstavy - mše pod širým nebem - obchodní veletrh (např.: události) Politické eventy - demonstrace - setkání světových lídrů 9 - veřejný veletrh (např.: dovolených) - veletrh pro obchod i veřejnost (VERHAAR, Jan a Iris ESHEL. Project management: a professional approach to events. Third edition. The Hague, NL: Eleven International Publishing, 2013. ISBN 9789462360716. s. 53)

Žáková, Bednář a kol (2015, s. 338) tvrdí, že: V ČR existuje řada produkčních agentur specializovaných na pořádání hudebních festivalů. Podle databáze serveru Muzikus.cz je v České republice asi 435 agentur zabývajících se pořadatelskou činností v oblasti ostatních žánrů a v oblasti vážné hudby je to asi 214 agentur. (http://www.muzikus.cz/muzikontakt-kategorie/agentaz-a-produkce-8-2/ 2013) Podle Verhaara (1998) dělíme eventy i podle jejich velikosti, tedy podle počtu účasti návštěvníků za jeden den: a) malé: cca 500 návštěvníků, b) středně velké: 500 5 000 návštěvníků, c) velké: nad 5 000 návštěvníků, d) obrovské eventy: nad jeden milion návštěvníků. Mnoho českých hudebních festivalů se řadí k velkým eventům, jelikož je jejich návštěvnost nad 5 000 lidí. Mezi nejznámější patří United Islands of Prague, Hrady.cz, Colours of Ostrava, Rock for People, Sázavafest a Finlandia Mácháč.(Žáková, Bednář a kol. 2015) Výše zmíněné hudební open-air festivaly se konají pod širým nebem a veškeré dění se odehrává na vystavěném pódiu. Výstavba festivalového areálu pak začíná několik dní předem, jelikož se musí všechny stany, pódia a další potřebná zařízení včetně ozvučení, osvětlení a oplocení vybudovat na tzv. zelené louce. Tento logistický proces bývá velmi náročný a jeho zpoždění může ohrozit celkový průběh festivalu. Naopak akce, které se konají pod střechou, tedy v budově, mají často výstavbu o něco zjednodušenou, ale jen v případě, že má budova vlastní pódium. Festivaly pořádané v zastřešených prostorách bývají kapacitně omezeny místem konání. Malé akce se konají v klubech, koncertních sálech či jiných prostorech, kam se nevejde více jak 500 lidí. Ovšem místem konání mohou být i zimní stadiony, či veliké arény, kam se může vejít i na desetitisíce lidí. 10

1.2 Event management Podle Vodáčka (2006) je management, tedy řízení: Ucelený soubor ověřených přístupů, názorů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci ( manažeři ) užívají k zvládnutí specifických činností ( manažerských funkcí ), jež jsou nezbytné k dosažení soustavy podnikatelských cílů organizace. Od 80. let 20. století, kdy proběhla v managementu tzv. manažerská revoluce (Kalnický 2012), se objevilo také mnoho jeho druhů např. projektový management nebo event management. Oba tyto typy řízení jsou si velmi podobné. Ale je nutné mít na mysli, že je event přesně navázán na čas a místo konání, které nelze v průběhu příprav měnit. Při změně by hrozila i změna myšlenky a cíle eventu. Proto je nutností přesné plánování a vyvarování se rizikům technickým, časovým či finančním. (Matásek 2009, s. 6 podle O Toole 2000) Naopak u řízení projektu se můžeme setkat se dvěma přístupy. Tradiční přístup se skládá z pěti základních fází: iniciace, plánování a návrh, realizace, kontrola a uzavření. Tento přístup, velmi podobný event managementu, vyžaduje stanovení cíle předem a je spojený s přesným řízením všech aktivit. Opakem je agilní přístup, který umožňuje upřesňování cíle v průběhu projektu na základě interakcí a průběžném rozvrhování práce. Tento přístup se uplatňuje například při vývoji produktu. (ISO 10 006 2003) Problematice event managementu se v zahraničí věnovalo a stále věnuje mnoho odborníků, kteří vydali různé texty a články. Například Verhaar a Eshel (2013) popisují problematiku projektového managementu eventů a nabízí návody, jak jejich organizaci zlepšit, aby naplnili stanovené cíle. Julia Rutherford Silvers se věnuje problematice event managementu v publikacích Professional Event Coordination a Risk Management for Meetings and Events. Díky spolupráci J. R. Silversa B. O Toole vzniklv roce 2000 projekt EMBOK (Event Management Body of Knowledge). Projekt, jehož snahou je zprostředkovat platformu pro rámec a souhrn řízení procesů, které se týkají event managementu a zároveň slouží jako zdroj pro výuku budoucích manažerů. (http://www.embok.org/index.php/history-of-embok, [2007] a http://www.juliasilvers.com/embok/embok%20history.htm, [2001-2016]) Event management má své fáze, které se mohou vícekrát opakovat u všech eventů, první tři fáze ještě ovlivňují proměnná rozhodnutí pořadatele. Kroky event managementu podle modelu EMBOK na obrázku č. 1: 11

Vznik, je spojen s výzkumem zaměření eventu. Jsou definovány a ověřeny jeho cíle, celkový koncept a vznikají i závazky vzhledem ke zdrojům všeho druhu. V této fázi se začíná objevovat i řízení rizik. (Silvers 2013) Plánování je fází, kdy projekt eventu získává reálné rozměry. Specifikují se aktivity, potřebné zdroje, kontext a podmínky rozhodnutí, která musí padnout. To je do značné míry ovlivněno strukturou plánu rizik.(silvers 2013) Implementace zahrnuje sepisování smluv s dodavateli zboží a služeb, logistické požadavky. Řízení rizik je zde v roli kontroly, zda jsou splněny všechny potřebné aktivity a dodání materiál a služby potřebné k eventu.(silvers 2013) Konání eventu je fází velmi dynamickou. Sledování rizik a kontrola fungování všech částí je velmi důležité pro efektivní, včasné a rychlé řešení vzniklých rizik v průběhu akce.(silvers 2013) Ukončení znamená likvidaci prvků v místě konání a splnění všech závazků vůči návštěvníkům, dodavatelům, sponzorům a dalším zainteresovaným stranám. Důležitou součástí této fáze je sběr zpětné vazby o průběhu činností a výsledcích rozhodnutí, která byla stanovena během eventu. Z této zpětné vazby pak vznikají dokumenty, za kterých je možné čerpat pro další ročník akce.(silvers 2013) Obrázek č. 1: Fáze event managementu podle modelu EMBOK 12

(The phase system of the EMBOK Model. RUTHERFORD SILVERS, Julia. Risk Management formeetings and Events. London, Great Britain: Routledge, Taylor& Francis Group, 2013, s. 13. ISBN 9781136367977.) 1.3 Pořadatel Vytvoření kvalitního pořadatelského týmu je důležitou částí uspořádání jakékoliv akce. Každý z týmu má na starosti určitou činnost potřebnou k zajištění eventu, která je spojená s využitím materiálu a s příslušnou dokumentací k činnosti i materiálu. (Borek 2016) Obrázek č. 2: Struktura organizace, pořadatel (BOREK, Jiřík. International Event Safety Lab: výběr z přednášek z 2. - 4. 11. 2016 [online]. Berlín, 2016 [cit. 2017-05-12]. Dostupné z: http://www.iesl.eu/wpcontent/uploads/2016/11/vytazek-z-iesl.pdf) Úspěch akce nezáleží pouze na pořadateli, ale také na provozovateli místa konání (též venue ), který má vlastní strukturu managementu více či méně podobnou té na obrázku č. 2, jež je nutné respektovat. Taktéž s tím souvisí úzká komunikace mezi oběma stranami a to především o bezpečnostních nařízeních a požárních předpisech vztahujících se k místu konání. Další stranou, se kterou je potřeba komunikovat jsou dodavatelé náplně eventu. Sem patří například umělci, prodejci občerstvení a mnoho dalších zúčastněných stran. 13

1.4 Návštěvníci Nejdůležitější součástí jakékoliv události je její návštěvník, který musí mít zaručenu kvalitu a komfort, za kterou si zaplatil koupí lístku na danou akci. V případě hudebního festivalu by měl mít návštěvník zaručenou zábavu a poslech hudby, již má rád. Mimo jiné by mu mělo být umožněno se sejít s přáteli a známými s podobnými zájmy či se vzdálit od hluku a ruchu dění u hlavního pódia festivalu. To by měl zařídit organizátor festivalu. A nejlépe způsobem, aby byly naplněny potřeby každého účastníka. Pořadatel akce by měl znát svého zákazníka pro zajištění bezpečnosti a klidného průběhu akce, alespoň v bodech obrázku č. 3. Obrázek č. 3: Kroky k zajištění bezpečnosti a klidného průběhu akce (BOREK, Jiřík. International Event Safety Lab: výběr z přednášek z 2. - 4. 11. 2016 [online]. Berlín, 2016 [cit. 2017-05-12]. Dostupné z: http://www.iesl.eu/wpcontent/uploads/2016/11/vytazek-z-iesl.pdf) Účastníci se na festivalu shlukují do skupin, které se mohou nenápadným způsobem přeměnit v dav a opačně. Tyto sociální jevy jsou typické obzvlášť pro festivaly, kde se setkává mnoho lidí s podobnými zájmy a navzájem spolu interagují. Autorka využívá termínu dav z toho důvodu, že mnohé zdroje pracují s anglickým pojmem crowd, což znamená v překladu dav. Podle názoru autorky může na festivalu nastat stav, kdy má dav spíše prvky skupiny než davu, jelikož se na stejném místě ve stejnou dobu sejdou lidé stejné referenční skupiny. Skupina 14

Člověk je od přírody společenský a ke svému životu potřebuje interakci s ostatními lidmi. Sdružuje se s osobami, které jsou mu blízké či nikoliv. Častokrát se tak děje za nějakým účelem. Tímto způsobem se utváří sociální struktura společnosti. (Mayerová a Růžička 1998) Sociální psychologie chápe skupinu jako sdružení lidí s podobnými cíli a hodnotami s určitým uspořádáním. Spojuje je komunikace, myšlenky, témata a aktivity. Mohou vznikat několika způsoby a za různých pohnutek. Skupina je jedním ze sociálních útvarů, které utváří náš život už od narození. (Mayerová a Růžička 1998, Novotná 2010) Typologie sociálních skupin podle Novotné (2010, s. 63-71): 1. skupiny spontánní a záměrné, 2. skupiny trvalé a situační, 3. skupiny dobrovolné a povinné, 4. skupiny otevřené a uzavřené, 5. skupiny neformální a formálnější, 6. skupiny malé a velké, 7. skupiny primární a sekundární a 8. skupiny referenční. Na festivalu může vzniknout každá z výše zmíněných skupin, diskutabilní je to u uzavřené, formální i primární skupiny. Uzavřená skupina úplně vylučuje jakoukoliv interakci s externím prostorem skupiny, což na festivalu nejde úplně zaručit, jelikož se kolem pohybuje neustále obrovské množství lidí. Formální skupina vzniká s potřebou organizování skupinových činností a je spíše skupinou typickou pro organizace. V primární skupině se jedinec intenzivně socializuje a vytváří si návyky, které považuje za přirozené a podílí se na kontrole ve skupině. Pokud nejsou splněny všechny tři podmínky splněny zároveň, pak se jedná o skupinu sekundární. (Novotná 2010) 15

Dav Tento sociální útvar definuje Petrusek (1998) jako: Přechodné a málo strukturované shromáždění velkého počtu osob ve stejném prostoru. Většinou bývá uskupením náhodným, avšak může se stát i záměrným, pokud jedince spojuje myšlenka, program či postoje. (Petrusek 1998) Klasifikace davů podle R. W. Browna (Výrost a Slaměník 2008): Dav aktivní Útočný dav (dav lynčující, terorizující či dav vzpoury) Únikový dav (vznikající panikou) Získávací dav Expresivní dav Dav pasivní (posluchačstvo) Příležitostné Záměrné Na festivalu je ve většině případů pouze dav pasivní obecenstvo. V případě krizové situace pak vzniká únikový dav, jenž je nutné řídit v minimálním rozsahu daným zákonem, a to tak, aby nedošlo ke zbytečným újmám na zdraví. Borek (2016) uvádí: Povinnost zajistit event bezpečně, organizovaně a koordinovaně pro pracovníky i návštěvníky je v ČR daná zákonem. Sankce za porušení zákona se pohybují od 50 tis. do 2mil. Kč. 16

2. Řízení davu Hlavní částí autorčina zaměření práce je řízení davu a zvládání rizik s ním spojených na hudebním festivalu. Následující kapitola nejprve uvádí obecné pojmy řízení rizik a uvádí některé techniky a postupy práce s nimi. Mnohé techniky z obecného řízení rizik se dají implementovat na řízení rizik spojených s davem. Část kapitoly obsahuje informace o legislativních úpravách bezpečnosti a ochrany zdraví návštěvníků festivalu. 2.1 Rizika a jejich řízení Při pořádání eventů nastává mnoho situací, které jsou rizikové a je třeba s nimi počítat, v ideálním případě jim předcházet. O to více, pokud se jedná o event velikých rozměrů a počítáme s velkou návštěvností. Mnohá zajištění rizikových situací nám nařizuje legislativa České republiky, a to v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany a hygienických norem. Klasifikace možných rizik je důležitou součástí plánovací fáze. K tomu nám napomáhají techniky, s jejichž pomocí jsme schopni klasifikovat jejich druh a vážnost. To nám umožní se na ně nachystat, případně jim předejít. Šetříme tak nejen čas, ale především prostředky jak finanční, tak materiálové. Tabulka č. 2: Výhody rizikového plánování Výhody rizikového plánování Zlepšení komunikace Efektivnější využívání všech zdrojů Méně zdvojené snahy Rychlejší rozpoznání rizik Obsáhlejší reakce na rizika Méně překvapení a krizí Hrozby neplánování Špatné předpoklady a nereálná očekávání Nedostatek fondů a veliké náklady Mezery v rozpoznávání rizik a jejich řešení Chaotická účast zainteresovaných stran Nekonzistentní a nekontrolovaná rozhodnutí Chaotické reakce Zvýšené riziko (Zdroj: Risk planning benefits, RUTHERFORD SILVERS, Julia. Risk Management for Meetings and Events. London, Great Britain: Routledge, Taylor & Francis Group, 2013. Events Management Series. s. 26. ISBN 9781136367977.) 17

2.1.1 Základní pojmy Řídit rizika správným způsobem zahrnuje pochopení několika pojmů, které nám pomohou určit, jak vážná rizika můžeme v průběhu projektu očekávat. Níže jsou termíny, jež je nutné znát pro správné určení míry rizika a také postihnutí všech oblastí, odkud může přijít hrozba pro úspěšné dokončení projektu. Použité termíny jsou z prostředí projektového a event managementu. Řízení rizik Je to samostatná vědní disciplína, která reaguje na zvyšující se nejistoty a rizika v procesu podnikání. V literatuře je možno nalézt mnoho definic managementu rizika. Pro náš účel řízení rizik u kulturních projektů využijeme definici podle Svozilové (2011): Řízení rizik je procesem, který trvá po celou dobu existence projektu. Tímto procesem pak chápeme sled aktivit, kterými odvracíme události a odstraňujeme vlivy, které by mohly ohrozit úspěšné řízení celého projektu. Pojmosloví řízení rizik: Jistota znamená, že máme pro průběh projektu dostatečné množství informací, které nám zajistí dosažení pořadového výsledku. (Svozilová 2011, s. 279) Nejistota oproti jistotě vyjadřuje množství nedostačujících informací k dosažení cíle projektu. Jejím projevem jsou větší, nebo menší odchylky od požadovaných výsledků. Příčiny nejistoty mohou být objektivního (vnější podmínky a procesy světa) a subjektivního (nedostatečné informace o objektech reálného světa) charakteru. Je důležité o těchto příčinách vědět a umět je zasadit do správného kontextu (znalostí objektivní nejistoty můžete snížit dopady subjektivní nejistoty). (Szabo et al. 2005, s. 14) Riziko sdružuje oba výše zmíněné termíny. Máme informace, které jsme schopni využít pro zajištění výsledku, ale zároveň víme, že nejsme schopní s jistotou říct, jaký bude výsledek. (Svozilová 2011, s. 279) Riziko je důležitou součástí rozhodovacího procesu. Rozlišujeme dvě možnosti rozhodování za jistoty a rozhodování za nejistoty. V prvním případě jsou důsledky jednoznačné, v druhém neúplné či náhodné. (Szabo et al. 2005, s. 15) Proces řízení rizik skládá se ze tří částí. První je příprava a plánování pro řízení rizik (definice zdrojů rizik, popis jednotlivých rizik). Na to navazuje identifikace a analýza rizik, s čímž souvisí hodnocení potenciálních hrozeb a upřednostnění postupů. Poslední 18

částí je pak monitorování rizik v průběhu projektu, včetně zavedení obranných postupů. (Svozilová 2011, s. 280) 2.1.2 Oblasti týkající se řízení rizik Kapitola shrnuje některé oblasti ovlivňující řízení rizik. Existuje několik různých typů dělení této problematiky, autorka pro tuto kapitolu čerpá od J. Rutherford Silvers (2013). Oblasti jsou velmi úzce spojeny s legislativou daného státu, kde se event koná, proto jsou informace obsažené v kapitole vztaženy k legislativě České republiky. 1. Legislativní a etické normy Příprava eventu vyžaduje znalost a práci s právními předpisy. V rámci legislativy jsou podchycena některá nutná opatření práce s riziky, a to jak při přípravě, tak i následné práce s organizací davu. Mohou existovat právní předpisy, které upravují, kde se může event konat, čas konání, jaké aktivity musí být součástí, jakým způsobem musí být uspořádáno místo konání, a které bezpečnostní prvky musí být zajištěny pro ochranu zdraví, bezpečí a blaho těch, kteří se eventu účastní. (Silvers, s. 55, 2013) Právní předpisy upravují konání eventů, a to jak z pohledu pořadatele či autorských práv, tak vzhledem k bezpečnosti práce a hygienických nařízení. Autorka zmiňuje většinu zákonů, nařízení a vyhlášek, které se týkají problematiky konání kulturních událostí v příloze č. 3 této práce. Výčet právních předpisů není úplný, jelikož mnoho obcí i krajů má své vlastní vyhlášky pro tuto problematiku. Výčet právních předpisů autorka čerpala z International Event Safety Lab výběr z přednášek z 2. 4. 11. 2016, Vymezení eventové bezpečnosti. (Borek, 2016) U některých právních předpisů bylo nutné uvést jejich aktualizovaná znění podle pozdějších úprav. Níže jsou zmíněny pouze oblasti ve vztahu k řízení rizik na festivalu. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je zahrnuta v zákoníku práce, kde se na eventy se vztahují především 78-106, hlava IV. o pracovní době a hlava V. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Každý pořadatel by měl mít minimálně stručný obecný bezpečnostní manuál, musí provádět školení BOZP a informovat dodavatele o možných rizicích na konkrétním pracovišti. Dodavatelé mají povinnost se informovat o možných rizicích navzájem. (Borek, 2016) 19

Dále pak v podmínkách ochrany zdraví zaměstnanců při práci, bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky, nebo do hloubky či v právním předpisu o způsobilosti v elektrotechnice. Ochrana zdraví a bezpečnostní jednotky obsahuje právní předpisy zabývající se ochranou veřejného zdraví, Policií České republiky, požární ochranou, Hasičským záchranným sborem České republiky, integrovaným záchranným systémem, krizovým řízením a hygienickými předpisy. Technické právní předpisy a normy upravující technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby, ochranu před úrazem elektrickým proudem, manipulaci s materiálem či umělé osvětlení vnitřních prostorů. Další související právní předpisy upravují způsob organizace práce a pracovních postupů, podrobnějších požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, způsob evidence úrazů a mnohé další. Etika Oblast etiky zahrnuje rozhodnutí, volby a činy, které pořadatel podstupuje. To reflektuje jeho stanovená přesvědčení o tom, co je, a není dobré. Mezi základní body etiky, jež jsou zakotveny v řízení eventu a dalších odvětvích, patří (Silvers 2013, s. 72): pravdivost, soudržnost, zodpovědnost, odpovědnost, transparentnost, spolehlivost, loajalita, sebekontrola, čestnost a slušnost a nezaujatost. 20

2. Zdraví a bezpečnost Pořadatel je zodpovědný za zabezpečení bezpečného a zdravotně nezávadného prostředí pro všechny zúčastněné strany eventu. Nebezpečí, které způsobí úraz, požár nebo jakoukoliv další krizovou situaci, bylo v průběhu minulých let zkoumáno a vzniklo tak mnoho publikací, které nabízí návody, jak nebezpečným situacím předcházet. (Silvers 2013, s. 80) V České republice se této problematice věnují předpisy o BOZP, PO, hygienické předpisy a další normy (například ČSN). 3. Prevence ztráty a ochrana Součástí práce s riziky by měla být i prevence ztráty, jelikož je stejná pravděpodobnost výdělku i ztráty, a to velké, malé, chtěné, nechtěné, kontrolovatelné a nekontrolovatelné, a mnoho dalších důvodů. Pro každou položku strategického i operačního plánování je zde aspekt potenciální ztráty, která musí být důkladně zvážena, protože může ovlivnit zdroje a reputaci organizátora. (Silvers 2013, s. 103) Strategie prevence ztrát (Silvers 2013, s. 104): Bezpečnostní opatření a protokoly Rozdělení a distribuce rizik Nadbytečné vybavení a systémy Komunikační systémy Bezpečnostní služby a vybavení Kontinuální plánování Bezpečnostní školení Pojištění 4. Příprava na krizovou situaci Příprava na krizovou situaci je jedním ze základních organizačních prvků a její podoba je upravena právními předpisy daného státu. V České republice je tato problematika upravena Krizovým zákonem. Příprava na krizovou situaci je zároveň disciplínou i podmínkou. Jako disciplína je příprava krizových stavů delegována na vládou ustanovené profesionální orgány, aby se vláda ujistila, že situace ohrožující zdraví, blaho 21

lidu, životní prostředí a situace ohrožující bezpečnost státu, jsou zabezpečeny. (Silvers 2013) Státy nemusí mít stejnou terminologii k identifikování daného krizového stavu, proto by se měla osoba odpovědná za práci s riziky seznámit s právními předpisy v místě konání festivalu. Silvers (2013, s. 127) doporučuje znát alespoň následující terminologii: Krize náhlá, nebo vyvíjející se situace, která ústí v urgentní problém, jež se může vyvinout v katastrofu, Katastrofa situace či událost, která přesahuje normální reakční schopnosti a potřebuje využití aktiv za hranicí zdrojů v rámci legislativy, Nouzová situace podmínka, situace, nebo případ, který je, nebo působí, že ohrožuje životy, nebo majetky, a proto je nutné využít nouzových postupů. 5. Administrativa Oblast administrativy je velmi důležitá, jelikož zahrnuje řízení času, financí, lidských zdrojů a dalších oblastí souvisejících s přípravou eventu a rovněž i jeho riziky. Řízení jednotlivých oblastí zahrnuje i práci s riziky, jež s nimi souvisí. Každá administrativní činnost má svou terminologii, kterou je nutné se naučit používat, aby byla organizace schopná pracovat efektivně jak v interním prostředí, tak i navenek. (Silvers 2013) 6. Komunikace Využíváme mnoho druhů komunikace psané slovo, mluvené slovo, gesta, multimédia, piktogramy, obrazy a symboly. Všech těchto způsobů je potřeba využívat jak v týmu, tak i při komunikaci s dodavateli a návštěvníky festivalu. Ideálním případem pak je, pokud se komunikuje stejná informace několika způsoby, aby nemohlo na druhé straně dojít k omylu či nepochopení zprávy. Pokud dojde k neporozumění, zvyšuje se tím možnost vzniku nechtěné rizikové situace. (Silvers 2013) 22

7. Marketing Bez dobře zvládnutého marketingu nemůže event proběhnout úspěšně, neboť bez přítomnosti návštěvníků jej není možné uskutečnit. Jeho hlavní funkcí je komunikace vytvářející podobu a hodnotu eventu. Marketing musí být zapojen do organizačního procesu jako dynamický a kontinuální prvek. Musí být schopný rozeznat vztahy mezi prodejce, kupcem, produktem, nepřetržitými interakcemi a volbami, díky kterým pak proběhne výměna. (Sivers 2013) 8. Vytvoření programu Bowdin, Allen, O Toole, Harris a McDonnell (2006) popisují tvorbu programu jako proud vystupujících, mluvčích, cateringu a dalších elementů eventu v čase. Vytvoření programu eventu závisí na očekávání publika, omezeních místa konání a infrastruktury, kultuře zákazníků a hlavních sponzorů, dostupnosti prvků inscenování a jejich vzájemné vztahy a v neposlední řadě na logistice. (Bowdin, Allen, O Toole, Harris a McDonnell 2006, s. 387) To všechno přináší vznik možného rizika a úspěšného průběhu akce. 9. Organizace místa konání Místo konání je prostor, kde se odehrává daná událost a musí zvládnout jak návštěvníky festivalu, tak jeho organizační tým a dodavatele služeb. Vlastník místa konání musí zvážit všechny role, zodpovědnosti a manévry spojené s logistikou a funkčností prostoru v souladu s programem eventu a požadavky pořadatele. Proto musí sám organizátor eventu zvážit kritéria, podle kterých pak vybere vhodné místo konání. (Silvers 2013, s. 264) Kritéria vhodného výběru místa konání podle Silvers (2013, s. 267): Kapacita (např. funkce místa, adekvátnost prostoru) Cena (např. ceny služeb, ceny pronájmu vybavení, daně) Možnosti (např. dostupnost vybavení, technické zabezpečení) Podmínky (např. konkurenční eventy, kriminalita) Povolení (např. požární bezpečnost, prodej alkoholu) Výhodnost (např. snadná dostupnost, viditelnost) 23

Výchozí situace (např. charakter budovy, flexibilita) Omezení (např. právní omezení, předpisy Prestiž (např. atmosféra, klima) 10. Řízení davu Hlavní součástí eventu jsou jeho návštěvníci, pro které musí být místo konání uzpůsobeno tak, aby jim byl zaručen předpokládaný zážitek bezpečně a bez újmy na zdraví. Této problematice se autorka věnuje samostatně níže v kapitolách o řízení davu a rizik s ním spojených. 2.1.3 Nástroje a techniky řízení rizik Nástroje a techniky řízení rizik jsou rozděleny v pořadí, v jakém je používáme v procesu plánování. Stejně jako u obecných rizik vztahujících se na jakýkoliv event můžeme tyto techniky využít i pro určení a řízení rizik davu. Je zde vybráno pouze několik nástrojů a technik, neboť jich existuje veliké množství a pro účel práce stačí pouze jejich některé příklady. Způsoby identifikace rizik Brainstorming o Skupinová technika stimulující kreativní a intelektuální nápady, které mohou být využit pro identifikaci rizik za pomoci členů týmu a dalších zainteresovaných osob (např. dodavatelů). Tato technika má pouze přinést možnosti, která rizika mohou nastat. Jejím úkolem není hodnotit je. Přezkoumání dokumentace (Documentation review) o Veškerá dokumentace připravená pro schůzi by měla být důkladně posouzena (viz tabulka č. 3). Součástí hodnotícího procesu jsou jak dokumenty pro aktuální ročník, tak i záznamy z minulých let konání eventu. 24

Tabulka č. 3: Příslušné dokumenty k posouzení Rozpočty Kontrolní seznamy Smlouvy a ujednání Specifikace návrhů Nouzové plány a procesy Hodnocení akce Specifikace akce Předpisy objektů Seznamy hostů / profily návštěvníků Historické archivy Inspekční zprávy Zásady pojištění Popisy náplně pracovních pozic Marketingové plány Operativní plány (všechny činnosti) Organizační vývojové diagramy Vyhodnocení výkonů Povolení Zásady a postupy Předchozí zprávy o rizicích Dodací listy Produkční rozvrhy Program aktivit Nabídky Bezpečnostní plány Plán místa konání Výsledky inspekce místa konání Plány sponzorství a seznam sponzorů Plány náboru a zásady Časová osa Obsazení dobrovolníků a hlášení Rozdělení prací / WBS (Pertinent documents to review,rutherford SILVERS, Julia. Risk Management for Meetings and Events. London, Great Britain: Routledge, Taylor& Francis Group, 2013. Events Management Series. ISBN 9781136367977. s. 36) Analýza mezer (Gap analysis) o Analytický nástroj, který má za úkol identifikovat mezery (nesrovnalosti, chybějící části) v plánech přípravy festivalu. Jeho úkolem je odhalit jakékoliv nesrovnalosti mezi požadovaným a aktuálním výkonem. Typicky se využívá po skončení akce. (Silvers 2013) Mapování hrozeb (Hazard mapping) o Technika mapování hrozeb analyzuje okolí místa konání eventu a místo samotné. Je užitečná především při zjišťování možných hrozeb ublížení na zdraví či nebezpečí. Technika by měla být prováděna ve spolupráci s lidmi, kteří jsou přímo na místě (dobrovolníci, organizátoři). (Silvers 2013) Rozhovory (Interviews) o Konzultace tématu se všemi zainteresovanými stranami je dobrým způsobem, jak odhalit užitečné nápady. Měly by být vedeny buď způsobem rozhovoru dvou lidí, nebo jako diskuse skupiny. Otázky by 25

měly být sestaveny předem a týkat se pouze oblastí zodpovědnosti dotazovaných. To může odhalit potíže, nedorozumění a další faktory podporující vznik rizik. (Silvers 2013) Zasedání pro hodnocení rizik (Risk assessment meeting) o Všichni účastníci zasedání by se na něj měli předem připravit a předseda schůze si zaznamenat, kdo byl přítomen. Velikost zasedání je přímo úměrná velikosti a typu eventu, pro který se zjišťují možná rizika. Zasedání může začít brainstormingem, ale na rozdíl o něj ještě pokračuje dalším bodem, a to zhodnocení rizikovosti jmenovaných bodů.předseda zasedání by se měl ujistit, že byli vyslyšeni všichni účastníci (vhodná je například diskuse v kruhu). (Silvers 2013) Zkušební scénář (Scenario/tabletop excercise) o Přítomným setkání jsou rozdány možné scénáře s popisy události na eventu. Za úkol mají popsat a diskutovat o možných příčinách, důsledcích a dalších vlivech vzniklých popsanou situací. Tato technika se snaží o přiblížení rizik, jejich vzniku a potenciálních důsledcích. (Silvers 2013) SWOT analýza (SWOT analysis) o SWOT analýza zkoumá silné a slabé stránky projektu společně s příležitostmi a hrozbami. Všechna zjištěná data by měla být pečlivě analyzována a dále zpracována. (Silvers 2013) 26

Silné stránky Interní Výhody Podporovat Slabé stránky Interní Nevýhody Minimalizovat Příležitosti Externí Získání výhod Rozvíjet Hrozby Externí Potenciální rizika Zmírnění Obrázek č. 3: SWOT analýza (SWOT analysis, RUTHERFORD SILVERS, Julia. Risk Management for Meetings and Events. London, Great Britain: Routledge, Taylor& Francis Group, 2013. Events Management Series. ISBN 9781136367977. s. 38) WBS (Work breakdown structure) o Typický nástroj projektového řízení. WBS je seznamem aktivit, činností či práce potřebných k úspěšnému zakončení projektu (v našem případě eventu). Seznam nám umožní mít srozumitelný přehled rámce eventu a potřebných zdrojů k ukončení. WBS je nutné sladit dohromady s časovým rozvrhem a stanovit tak uzávěrky pro dané činnosti, aby měly svůj řád a logickou posloupnost. (Silvers 2013) Analýza rizik (Risk analysis) o Pro účinnější reakce a zacházení s plány zahrnující omezené zdroje je třeba, aby manažer rizik analyzoval identifikovaná rizika a určil jejich příčinu, dopady, souvislosti, pravděpodobnost a prioritu. Rizika je nutné dělit podle závažnosti, aby bylo možné určit jejich důležitost a potřebu řešit, tak aby to odpovídalo naléhavosti a postupům legislativy, etiky a parametrům tolerance rizik. Při analýze rizik je potřeba zvážit přímé i nepřímé vlivy. Mezi přímé vlivy patří ty s reálnými dopady, například zranění. Nepřímé vlivy zahrnují například ekonomické, právní či politické dopady. (Silvers 2013) 27

Analýza rizik RIPRAN (Risk Project Analysis) o Autorem této analýzy je Branislav Lacko, který ji vytvořil pro podporu analýzy rizik projektů informačních a řídicích systémů. (Ježková, Krejčí, Lacko a Švec 2013, s. 150) Analýza má tři fáze: identifikace nebezpečí (nalezení rizik), kvantifikace rizik (hodnocení závažnosti hrozby) a reakce na rizika (snížení, eliminace nebo akceptace rizika). Analýza upozorňuje, že je monitorování rizik velmi důležitou součástí řízení rizik. (Ježková, Krejčí, Lacko a Švec 2013) Analýza příčiny/důsledky (Cause/effects analysis) o Grafická předpovídající nebo diagnostická analýza využívaná pro odhalení základních příčin nebo faktorů, které mají pozitivní, nebo negativní výsledek. Může řešit kategorie jako životní prostředí, rozpočet, čas a mnoho dalších. Nejpoužívanější je model Ishikawa viz obrázek č. 4. (Silvers 2013, s. 39) Obrázek č. 4: Diagram Ishikawa (Ishikawa diagram, openqass.itstudy.hu, [citováno dne: 14. 5. 2016]. Dostupné z: http://openqass.itstudy.hu/sites/default/files/partnerfiles/design/pictures/menu/knowledge_base/_final_ishikawa_en_tt_hu.jpg) 28

Analýza omezení (Constraint analysis) o Omezení jsou faktory, jež limitují schopnost či únosnost. Dělíme je do čtyř kategorií: rozsah/cíl, kvalita, časový harmonogram a zdroje. Každá z těchto kategorií musí být analyzována s cílem stanovení jejich flexibility, priority a dopadu na rozhodnutí, která uděláme v reakci na možnostech řešení a aktivitách. (Silvers 2013, s. 39) Analýza stromu rozhodnutí (Decision tree analysis) o Tento nástroj hodnocení rizik popisuje rozhodnutí po zvážení vlivů při upřednostnění výběru jednoho rizika oproti druhému. Obě alternativy mají jiné náklady, výhody a podružná rizika. Hodnotíme na základě jejich proveditelnosti, nákladech a míře ovlivnění časového harmonogramu. (Silvers 2013, s. 39) Analýza stromu chyb (Fault tree analysis) o Analýza stromu chyb je velmi blízká analýze příčin a důsledků. Tento deduktivní nástroj začíná shrnutím a pokračuje snahou o určení specifických příčin daného výsledku. Grafické znázornění ukáže chyby a nejběžnější důvody podmínek a výskytů rizik. (Silvers 2013, s. 40) Způsoby řešení rizik Vyhnutí se riziku (Risk avoidance) o Znamená odstranění nebezpečí a zbavení se odpovědnosti za rizika Toho můžeme dosáhnout pomocí úprav, odstranění elementů, požadavků, aktivit, které způsobují, nebo vytvářejí rizikové situace. (Silvers 2013, s. 43) Redukce rizik (Risk reduction) o Zmírnění dopadů rizika, snížení pravděpodobnosti, že nastane a minimalizování vážnosti jeho dopadů. Uplatňují se zde různé druhy bezpečnostních opatření, supervize, ochranné vybavení a zařízení. (Silvers 2013, s. 43) Udržování rizika (Risk retention) o Akceptování faktu existence daného rizika bez jakékoliv snahy ho kontrolovat. To neznamená, že je riziko ignorováno, nýbrž je stále potřeba 29

jej sledovat a ujistit se, že se riziko nestane nepřijatelným zdrojem potíží. (Silvers 2013, s. 43) Přemístění rizika (Risk transference) o Přesunutí zodpovědnosti za riziko a jeho dopadu na třetí stranu. Také známé jako odklonění rizika. Obvykle se tato situace řeší smlouvou, pojištěním či podílem na pořádání akce. (Silvers 2013, s. 44) Sledování a kontrola rizik Pro každé identifikované riziko by měl existovat způsob sledování a kontroly jeho vývoje. To by mělo napomoci objevit ještě nerozpoznaná rizika, na které je nutné reagovat. (Silvers 2013, s. 44) Mezi typické sledovací systémy patří upozornění, rozpočty, kontrolní seznamy, uzávěrky a mnoho dalších nástrojů. Pro kontrolu můžeme využít kontrolních bodů, inspekcí, regulací, rozvrhů či podobných dokumentů. (Silvers 2013, s. 45) Způsoby dokumentace rizik Dokumentace je formálním záznamem informací o organizaci eventu. Při jejím sestavování je nutné vědět, které informace chceme získat, co přesně uchovat, proč danou informaci archivujeme a jakým způsobem ji budeme skladovat. Dokumentace existuje v mnoha podobách dokumenty, grafické záznamy, zvukové záznamy atd. Typická dokumentace obsahuje nahrávky, reporty, evidenční a evaluační listy. Podle typu eventu se její obsah může mírně lišit. (Silvers 2013, s. 44) 2.1.4 Typologie rizik eventu Níže zmíněná rizika patří mezi nejčastěji se objevující hrozby, avšak nereflektují všechny, které se mohou při přípravách i průběhu eventu vyskytnout. Závažnost každého rizika se liší podle typu eventu a celkového kontextu kolem něj. Nepopiratelný vliv na jejich možný výskyt má nezkušenost, nedostatečné plánování a zdroje. Možnost vzniku rizika narůstá s velikostí eventu. (Silvers, 2013) 30

Tabulka č. 4: Typické rizikové faktory pro eventy Činnosti Publikum Komunikace Povolení Krizové plánování Životní prostředí Plánování eventu Typ a účel eventu Finance Lidské zdroje Infrastruktura Operace Organizace Místo konání Dodavatelé Čas Nebezpečné aktivity a atrakce Neškodnost jídla a podávání alkoholu Program, vystupující, účastníci Demografie, historie, konfliktní segmenty Velikost a hustota davu Chování davu Neověřená či nedostatečná komunikace Neexistence velícího centra a kontroly Nedostatečné vybavení a označení Povolení, licence, regulace Ilegální aktivity Neadekvátní spolupráce s autoritami Neadekvátní krizové scénáře Chybí koordinace krize Nedostatečné plány možných katastrof Závislost na počasí a stavu ovzduší Terén, flora, fauna Blízké okolí, blízkost nebezpečí Nezkušený, neadekvátní či nekompetentní management Management nehledící na vnější podmínky Nedostatek zásad a procesů První ročník, jednorázový event, kontroverzní event Chybějící kontrola vstupu a dokladů Zkreslující propagace Nedostatečné finanční zdroje a pojištění Nevhodné zaopatření pokynů Nebezpečná manipulace s penězi Nedostatek zaměstnanců Nezkušený personál Nesprávné rozmístění pracovních sil Neadekvátní technologie a zařízení Nedostatečný úklid sociálních zařízení a odpadu Nedostatečná regulace dopravy a parkování Bezpečnostní a zdravotní opatření při práci Logistika stavby, organizace v průběhu a likvidace eventu Vybavení, výzdoba a speciální efekty Nejasná struktura nadřízených Bezúhonné rozhodování, vedení Nesprávný bezpečnostní personál Neznámá, nebo dočasná místa konání Nesprávný nákres, nedostatečné osvětlení Dočasné stavby a lešení Specialista, zkušený, požadavky na shodu Chybějící smlouvy s dodavateli a kontrola Kontrola kvality, povolení a pojištění Neadekvátní plánování a čas usnesení Začátek, konec a trvání eventu Příjezdový a odjezdový model (Typical event risk factors, RUTHERFORD SILVERS, Julia. Risk Management for Meetings and Events. London, Great Britain: Routledge, Taylor & Francis Group, 2013. Events Management Series. ISBN 9781136367977. s. 6) 31

2.2 Vztah rizik a davu Nedostatečná příprava řízení rizik vznikajících na eventech může způsobit, že vznikne ohrožení pro návštěvníky události. Pokud se nepracuje s riziky kontinuálně od začátku plánovacího procesu, mohou vzniknout nedostatky v organizačním plánu eventu, které už nebude možné v průběhu akce regulovat. Takováto zanedbání mohou vyústit až v různé nouzové situace, kdy bude jediným řešením předčasné ukončení akce. Kapitola níže nabízí náhledy na práci s riziky vztahujících se na dav. Díky nim je místo konání eventu zabezpečené a nachystané tak, aby událost proběhla bezpečně a bez újmy na zdraví. 2.2.1 Typické rizikové faktory pro dav na eventu Podle výzkumu HSE (2010) se na eventech mohou objevit některá níže zmíněná rizika, se kterými je nutné počítat, jelikož mohou ovlivnit průběh akce značným způsobem. Seznam možných rizik na eventu (HSE, 2010): 1. Užívání toxických látek 2. Uklouznutí, zakopnutí, nebo upadnutí návštěvníka 3. Hozené a padající předměty 4. Nebezpečné materiály 5. Oheň 6. Elektřina 7. Hluk 8. Hygiena sociálních zařízení 9. Hygiena prodeje občerstvení 10. Doprava 11. Okolní prostředí a počasí 12. Situace v místě konání 32

Tabulka č. 5 uvádí i další možná rizika, která mohou ohrozit zdraví davu na eventech a ve výzkumu HSE nebyly reflektovány. (Silvers, 2013) Tabulka č. 5: Hrozby ublížení na zdraví na eventech Užívání alkoholu Rozbité sklo Chemikálie Skály a příkré svahy Domácí zvířata Užívání drog Pyrotechnika (nevybuchlá pyrotechnika, pozůstatky) Hmyz (např. mravenci, vosy, včely) Voda (např. hloubka vody, proudy, teplota Znečištění (např. prach, hluk) Přenos infekční nemoci Počasí (např. extrémní teploty, vítr) Sousední pozemky Škodlivý plevel Používání laseru Potenciální zbraně Lomy a doly Hlodavci Hadi Pavouci Mokřady, močály UV záření Otrava jídlem Bažiny (Public health hazards at events, RUTHERFORD SILVERS, Julia. Risk Management formeetings and Events. London, Great Britain: Routledge, Taylor& Francis Group, 2013. Events Management Series. ISBN 9781136367977. s. 89) 2.2.2 Řízení davu a rizik s ním spojených Kapitola popisuje práci s davem na hudebním festivalu, jakým způsobem by se měl pořadatel na příchod návštěvníků připravit, a které prvky bezpečnosti by neměl zanedbat při stavbě festivalového areálu. Pro účel práce nám postačí pouze vyjmenované rizikové oblasti. Rizikové oblasti spojené s tvorbou davu: Příjezd a odjezd z festivalu Návštěvníci festivalu přijíždí i odjíždí v určitých vlnách, kdy se potkávají ve stejný čas na stejném místě. Tyto situace mohou vznikat i uvnitř festivalového areálu, a to ať už jsou, nebo nejsou plánované. Proto je nutné reflektovat pohyb lidí v areálu, včetně příjezdových a odjezdových návalů, stání front a počítat i s chováním lidí v klidové 33

a nouzové situaci. Veliký vliv na vznik těchto typů davu má typ, rozměr a harmonogram eventu. (Silvers 2013) Typické situace spojené s příjezdem jsou vstupní kontroly, rozmístění, dlouhé trvání front, tlak ve frontě, složení davu a pohyblivá kapacita. Mezi charakteristické znaky odjezdu patří způsob odchodu (normální nebo nouzový), denní doba, pohyblivá kapacita a emoce v davu. (Silvers 2013) Jedinec v davu, tlak v davu, terén a plocha Hlavní dění na hudebních festivalech se odehrává na pódiích, před kterými se shromažďují lidé. Každý z nich chce mít dobrý výhled, a pokud je to možné být i co nejblíže pódiu. To může vyvolat kritickou situaci zaviněnou tlakem v davu. Podle studie U. Weidmanna zaujímá průměrný Evropan prostor zhruba o velikosti 0,085 m 2 oválného tvaru. To znamená, že lze dostat na 1 m 2 necelých12 osob. Pohyblivost při takovéto situaci je velmi omezena. Pokud by tedy nastala nouzová situace, rychlost evakuace davu by byla nedostačující. (Borek 2016) Borek (2016) uvádí, že: Míra zahuštění je důležitá s ohledem na dostupnost únikového a rozptylovacího prostoru v případě vzniku mimořádné situace a dále kvůli tomu, aby samo zahuštění a tlak, který v jeho důsledku v davu vzniká, sám o sobě mimořádnou situaci nevyvolal. Dále Borek (2016) doplňuje podmínky vzniku kritické meze tlaku v davu při zahuštění 8 os/m 2, jejíž možným výskytem jsou našlapané zóny stání u pódia, již při hloubce davu kolem 20m. Přetlaku v davu se dá předejít rozdělením prostoru před pódiem pomocí zábran. Důležitou součástí tohoto dělení je terén místa konání. (Borek 2016) Příklady možného rozdělení prostoru před pódiem uvádí obrázek č. 5. 34

Obrázek č. 5: Příklady rozdělení prostoru (BOREK, Jiřík. International Event Safety Lab: výběr z přednášek z 2. - 4. 11. 2016 [online]. Berlín, 2016 [cit. 2017-05-12]. Dostupné z: http://www.iesl.eu/wpcontent/uploads/2016/11/vytazek-z-iesl.pdf) Odhad počtu lidí na ploše Kontrolu nad vznikem tlaku v davu a pro lepší představu evakuace davu při vzniku mimořádné situace je třeba odhadnout počet lidí na dané ploše. Borek (2016) uvádí, že: Pro správný odhad počtu lidí před pódiem je nutné si spočítat, odhadnout, na jaké ploše stojí a kolik jich je vedle sebe. K dosáhnutí správného odhadu potřebujeme znát alespoň některé prostorové údaje, například ty uvedené na obrázku č. 6 šířku pódia a hloubku davu. Obrázek č. 6: Míry pro odhad počtu lidí (BOREK, Jiřík. International Event Safety Lab: výběr z přednášek z 2. - 4. 11. 2016 [online]. Berlín, 2016 [cit. 2017-05-12]. Dostupné z: http://www.iesl.eu/wpcontent/uploads/2016/11/vytazek-z-iesl.pdf) 35