Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Oldřišov 2014-2017

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Oldřišov 2014-2017 Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR

Úvodní slovo starosty Vážení občané, obec Oldřišov jako člen Svazku obcí mikroregionu Hlučínsko - západ (dále SOHZ) se v letošním roce zapojil do projektu Sociální služby, jehož je SOHZ partnerem. Tento projekt je realizován díky financování z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Hlavním cílem je zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb pro spádovou oblast SOHZ a tím i pro naši obec. Předmětný plán byl vytvářen prostřednictvím pracovních skupin, které tvořily zástupci všech obcí SOHZ. Doufám proto, že podá věrný obraz toho, co je třeba v sociálních službách změnit, aby se těm, kteří sociální služby potřebují, žilo v naší obci lépe. Je nutno si přiznat, že sociální politika, ať chceme nebo nechceme, se dotýká každého z nás. Věřím, že závěry vyplývající z tohoto projektu věrně odrážejí potřeby v oblasti sociálních služeb, neboť jsou výsledkem spolupráce odborných pracovních skupin a Vás občanů obce. Ať všechny priority a cíle zařazené do zpracovaného střednědobého plánu získají i podporu představitelů obce a stanou se brzy hmatatelnými výstupy v podobě konkrétních akcí, které budou sloužit ke spokojenosti všech budoucích uživatelů sociálních služeb nejen v mikroregionu, ale i v naší obci. To si společně přejme Ing. Petr Toman starosta obce Oldřišov 2

Obsah 1. Úvod do komunitního plánování... 4 2. Struktura KP Oldřišov... 8 3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb... 9 4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním... 25 SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním... 28 Priority... 29 Podpora spolkové činnosti... 29 Zřízení a podpora provozu denního stacionáře pro seniory... 30 Zvýšení nabídky volnočasových aktivit a možností rehabilitace pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním... 32 5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením... 34 SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením... 37 Priority... 38 Podpora a rozvoj spolkové činnosti... 38 Zvýšení nabídky volnočasových aktivit pro rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením... 39 Vybudování startovacího a sociálního bydlení v obci... 41 6. Průřezové aktivity... 42 Průřezové priority... 42 Propagace a informovanost... 43 Podpora komunitního plánování... 44 7. Monitorování, vyhodnocování a aktualizace... 45 8. Závěr... 46 Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity v regionu Opavska.... 48 Zdroje financování... 54 3

1. Úvod do komunitního plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování Princip triády spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel). Princip rovnosti každý má právo vyjádřit svůj názor. Princip skutečných potřeb analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami. Princip dohody přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním. Princip vše je veřejné plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné. Princip dosažitelnosti řešení řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů. Princip cyklického opakování komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni. Princip kompetence účastníků v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi. Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity. 4

Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb? Zadavatel sociálních služeb Poskytovatel sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. Efektivní využití finančních prostředků 5

Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné. Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci: popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady. 6

Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi. Organizační schéma Pracovní skupiny jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Oldřišov, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině, Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny komunitního plánování sociálních služeb: Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním 7

2. Struktura KP Oldřišov Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel Lokoč Radim Cimingová Hana Latková Hedvika Seznam členů pracovních skupin Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Cimingová Hana Drabčíková Simona Fabiánová Markéta Juchelka Gabriel Latková Hedvika Lokoč Radim Sedláčková Magda Schwacha Antonín 8

3. Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Oldřišov bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována jak fyzicky, tedy předáním dotazníků cílovým skupinám, tak prostřednictvím internetu. Vyhodnocení dotazníků není rozděleno na osobní předání nebo internet, neboť otázky byly totožné. Dotazník je součástí přílohy č. 1. 3.1. Základní informace Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Oldřišov. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů, je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickými znaky KP je důraz kladený Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká Na dialog a vyjednávání Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu. Analytická část zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů Strategická část KP její zpracování včetně expertů Realizační část realizace KP a jeho aktualizace 9

3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Oldřišov dosahuje katastrální výměry 1 578 ha. Počet obyvatel v obci byl k 31. 12. 2013 celkem 1 363 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové skupině 0-14 let 227 osob, tj. 16,7 %. V produktivním věku 15-64 let bylo 963 osob, tj. 70,7 % a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 12,6 % - 173 osob. Průměrný věk obyvatel obce činí 39,2 let. Skladba obyvatel je následující: Skladba obyvatel obce Oldřišov Počet obyvatel k Počet obyvatel ve věku 31. 12. 2013 0-14 let 15-64 let 65 a více let Celkem 1 363 227 963 173 Muži 662 112 480 70 Ženy 701 115 483 103 Z následujícího grafu je viditelné, že počet obyvatel v obci dlouhodobě roste. Od roku 2003 až do roku 2013 se počet obyvatel v obci zvýšil o 57 osob. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 2012. Naopak nejnižší počet obyvatel byl evidován v letech 2003 a 2004. Graf vývoje počtu obyvatel v letech 2003-2013 1380 1360 1351 1371 1363 1340 1334 1338 1339 1320 1306 1306 1313 1317 1317 1300 1280 1260 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 10

2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003-8 Celkový, přirozený a migrační přírůstek obyvatel v letech 2003-2013 0 0 1 4 4-10 -5 0 5 10 15 20 25 7 7 17 18 20 Koncem roku 2013 byl v Oldřišově zaznamenán celkový úbytek obyvatel, tj. o 8 osob méně než na počátku roku, vliv na tento úbytek měl především záporný přirozený přírůstek obyvatel (přirozený přírůstek dosáhl hodnoty -13 osob), ale také migrační saldo (migrační saldo dosahuje hodnoty 5 obyvatel). V obci Oldřišov eviduje kontaktní pracoviště Opava ke konci října 2013 celkem 71 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci se zástupkyní ÚP je však nemožné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo k jinému metodickému postupu ze strany MPSV. Nedošlo tedy k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno 11 214 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent. Tento negativní vývoj způsobili hlavně muži, u kterých se podíl nezaměstnaných zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k 31. 12. 2013 celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,7 %. Zároveň bylo v evidenci 1 074 osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince pobíralo 2 205 uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání. 11

Prosincový stav 11 214 nezaměstnaných byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako podíl nezaměstnaných 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 597 uchazečů). Míra nezaměstnanosti v okrese Opava v letech 2007-2013 12 10,48 11,36 10,43 11,23 10 8 8,51 7,45 8,96 6 4 2 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 3.3. Seznam poskytovatelů sociálních a dalších služeb v obci Oldřišov Sdružení Maminek Rozárky o.s. SDH Oldřišov Český zahrádkářský svaz Myslivecké sdružení Chmulovec Oldřišov SK Moravan Oldřišov Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů 12

3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Oldřišov V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Oldřišov, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OPLZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník. Metoda oslovení respondentů Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 40 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 81 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku využilo pouze 5 respondentů. Celkem tedy bylo získáno 126 odpovědí, což činí 9,2 % obyvatel obce. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou. Dotazníkové šetření Počet Podíl z celku v % Přímé oslovení široké veřejnosti 81 64,3 Obecní úřad Oldřišov 40 31,7 Prostřednictvím internetu 5 4,0 Celkem 126 100 Dotazníkové šetření 32% 4% 64% Přímé oslovení široké veřejnosti Obecní úřad Oldřišov Prostřednictvím internetu 13

3.4.1. Zastoupení dle pohlaví Pro zjištění potřeb, které jsou často rozdílné i podle pohlaví, jsme se v přímém oslovení snažili o rovnoměrné rozložení na muže a ženy. Jak je již obvyklé, více odpovídaly ženy, nežli muži. Z celkového počtu dotázaných bylo 62 % žen a 38 % mužů. Pohlaví Počet Podíl v % Muži 48 38 Ženy 78 62 Celkem 126 100 Zastoupení dle pohlaví 62% 38% Muži Ženy 3.4.2. Zastoupení dle věkových skupin Důležitým faktorem pro stanovení rozvoje sociálních služeb je zjišťování potřeb v oblasti sociálních služeb u všech věkových kategorií. Podařilo se nám oslovit všechny věkové kategorie. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že největší procento odpovědí bylo získáno od respondentů ve věkové kategorii 40-59 let (38 %), naopak nejmenší podíl odpovědí jsme získali od respondentů ve věku 15-19 let (6 %). Věk Počet Podíl z odpovědí z % 15-19 7 6 20-39 36 29 40-59 48 38 60 a více 35 28 Celkem 126 100 14

Zastoupení dle věkových skupin 5% 28% 38% 29% 15-19 20-39 40-59 60 a více 3.4.3. Bydliště Abychom zamezili odpovědím těch občanů, kteří bydlí mimo obec Oldřišov, bylo zapotřebí zjistit, zda bydlí v dané obci, či jinde. Z uvedené tabulky vyplývá, že téměř 99,2 % respondentů bydlí v obci Oldřišov. Pouze jeden oslovený byl občanem jiné obce. Neodpověděl jeden respondent. Bydliště Počet Podíl v % Oldřišov 124 99,2 Jinde 1 0,8 Bez odpovědi 1 Počet odpovědi 125 Celkem 126 100 3.4.4. Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Pro zjištění situace ve využívání sociálních služeb (či návazných aktivit) byla respondentům položena otázka, zda oni sami či někdo z jejich blízkých v současné době využívá nějakou sociální službu. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že v patnácti případech využívá služby či aktivity někdo jiný, což činí 34,9 %, ve třinácti případech jsou uživateli děti (30,2 %), jedenáct respondentů uvedlo, že službu či aktivitu využívá osobně (25,6 %), ve čtyřech případech jsou to rodiče (9,3 %). Neodpovědělo celkem 87 respondentů, což činí 67 %. 15

Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Já osobně 11 8,5 25,6 Děti 13 10,0 30,2 Rodiče 4 3,1 9,3 Prarodiče 0 0,0 0,0 Někdo jiný 15 11,5 34,9 Bez odpovědi 87 67 Počet odpovědí 43 Celkem 130 100 100 Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu 35% 9% 26% 30% Já osobně Děti Rodiče Někdo jiný 3.4.5. V současnosti využívané sociální služby V další otázce mohli respondenti odpovídat, jaké konkrétní služby či návazné aktivity v současnosti využívají. Z odpovědí vyplynulo, že největší zájem mezi respondenty je o aktivity pro děti a mládež (19,4 %), stejný podíl odpovědí (2,8 %) získávají služby pro seniory a charitní ošetřovatelská služba. Téměř 72,2 % respondentů nevyužívá žádné služby. 16

V současnosti využívané sociální služby Počet Podíl z odpovědí v % Služby pro seniory 3 2,8 Služby pro zdravotně postižené občany 0 0,0 Charitní ošetřovatelská služba 3 2,8 Poradenství 1 0,9 Služby pro občany v nouzi 0 0,0 Služby a aktivity pro nezaměstnané 1 0,9 Aktivity pro děti a mládež 21 19,4 Jiná 1 0,9 Žádné 78 72,2 Bez odpovědi 19 Počet odpovědí 108 Celkem 127 100 V současnosti využívané sociální služby 3% 3% 1% 1% 19% Služby pro seniory Charitní ošetřovatelská služba Poradenství 72% 1% Služby a aktivity pro nezaměstnané Aktivity pro děti a mládež Jiná Žádné 3.4.6. Kde tyto služby využíváte Zjištění, kde respondenti využívají služby, bylo rovněž velmi důležité a to pro zjištění dopravní dostupnosti služeb pro občany. Z průzkumu vyplynulo, že 66,7 % respondentů využívá služby přímo v obci Oldřišov, zbylých 33,3 % občanů využívá služby mimo obec. Na otázku neodpovědělo 96 respondentů, což činí 74,4 %. 17

Kde tyto služby využíváte? Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Oldřišov 22 17,1 66,7 Jinde 11 8,5 33,3 Bez odpovědi 96 74,4 Počet odpovědí 33 Celkem 129 100 100 Kde tyto služby využíváte 33% 67% Oldřišov Jinde 3.4.7. Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří nějakou službu či aktivitu využívají. Uživatelé jsou se službami či aktivitami většinou spokojeni. Kladně odpovědělo téměř 74,2 % respondentů, mohlo by se zlepšit uvedlo osm občanů (25,8 %). Neodpovědělo 94 respondentů. Spokojenost se službami Počet Podíl z celku v % Podíl z odpovědí v % Velmi spokojen 23 18,4 74,2 Mohlo by se zlepšit 8 6,4 25,8 Nespokojen 0 0,0 0,0 Bez odpovědi 94 75,2 Počet odpovědí 31 Celkem 125 100 100 18

Spokojenost se službami či aktivitami 26% Velmi spokojen 74% Mohlo by se zlepšit V rámci této otázky mohli respondenti rovněž uvést, co by se mohlo zlepšit: místní koupaliště, klub pro náctileté 4x, chybí klubovna pro mládež (možnost hrát stolní hry) 4x. 3.4.8. Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci V následující otázce jsme se respondentů dotazovali, jaké sociální služby nebo zařízení poskytující služby v obci podle jejich názorů chybí. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Z odpovědí vyplynulo, že větší část respondentů postrádá pedikúru, masáže a rehabilitace (celkem 16,8 % odpovědí), 55 respondentů (14,2 % odpovědí) uvedlo klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem, 38 občanů (9,8 % odpovědí) uvádí domov pro seniory, 35 respondentů (9 % odpovědí) uvedlo jiné služby, následují aktivity pro nezaměstnané (8,5 % odpovědí). Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti nejčastěji cvičení pro ženy, bazén, klub pro seniory, jógu a místní koupaliště. 19

Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí Počet Podíl z odpovědí v % Domov pro seniory 38 9,8 Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby 28 7,2 Donáška obědů, drobný úklid v domácnosti 30 7,7 Ošetřovatelská zdravotní služba 30 7,7 Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem 55 14,2 Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné 15 3,9 Zařízení pro osoby bez domova 4 1,0 Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí 17 4,4 Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách 5 1,3 Zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané 9 2,3 Poradny pro dluhovou problematiku 6 1,5 Půjčovna kompenzačních pomůcek 18 4,6 Aktivity pro nezaměstnané 33 8,5 Pedikúra, masáže, rehabilitace 65 16,8 Jiné 35 9 Bez odpovědi 4 Počet odpovědí 388 Celkem 392 100 20

Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí Domov pro seniory Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby 17% 8% 9% 10% 7% 8% 8% Donáška obědů, drobný úklid v domácnosti Ošetřovatelská zdravotní služba Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné Zařízení pro osoby bez domova 4% 4% 14% Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách 2% 5% 2% 1% 1% Zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané Poradny pro dluhovou problematiku Půjčovna kompenzačních pomůcek Aktivity pro nezaměstnané Pedikúra, masáže, rehabilitace Jiné Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti nejčastěji: klub pro seniory - 2x, cvičení pro seniory - 3x, bazén 6x, cvičení pro ženy -7x, galanterie (textil), služba pro drobné opravy v domácnosti, kurzy na PC, aktualizace stránek obce - 2x, taxi (dovoz k lékaři pro starší občany) 2x, divadelní představení, jóga pro ženy 3x, hřiště s umělým trávníkem, místní koupaliště 2x, upravit stezky pro cyklisty, vývěska v obci, denní centrum pro seniory, sportoviště (cyklostezky). 21

3.4.9. Pozornost cílovým skupinám Zaměření pozornosti v rámci zpracování SPRSS na cílové skupiny bylo důležité pro zjištění nastavení jednotlivých respondentů na dané cílové skupiny. Z odpovědí vyplynulo, že největší pozornost si zaslouží rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postižením, senioři a lidé v sociální krizi. Preferované skupiny podle naléhavosti (1 = nejnaléhavější) Pozornost seniorům Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám Pozornost jiné skupině Počet Počet Počet Počet Počet 1 23 18 50 31 0 2 26 46 32 17 0 3 36 23 23 35 2 4 35 30 16 37 0 5 0 2 0 0 5 Pozornost cílovým skupinám Pozornost seniorům 31 50 23 18 Pozornost lidem v sociální krizi Pozornost rodinám s dětmi Pozornost zdravotně postiženým osobám 3.4.10. Kde získáváte informace o sociálních službách V následující otázce jsme zjišťovali, kde respondenti získávají informace o sociálních službách. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Nejvíce informací o sociálních službách, získávají občané prostřednictvím internetu (35,9 %), 55 respondentů uvedlo, že získává informace od svých známých (22,2 %), 40 občanů získává informace ze zpravodaje (16,1 %), 37 respondentů z obecního úřadu (14,9 %) a 10 občanů uvedlo, že získává informace jinde, nejčastěji to bylo od lékaře, v novinách a v místním rozhlase. 22

Kde získáváte informace o sociálních službách Počet Podíl z odpovědí v % Obecní úřad 37 14,9 Úřad práce 7 2,8 Poskytovatelé služeb 10 4,0 Známí 55 22,2 Zpravodaj 40 16,1 Internet 89 35,9 Jinde 10 4,0 Bez odpovědi 2 Počet odpovědí 248 Celkem 250 100 Informovanost o sociálních službách 36% 4% 16% 15% 22% 3% 4% Obecní úřad Úřad práce Poskytovatelé služeb Známí Zpravodaj Internet Jinde 3.4.11. Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb V následující otázce měli respondenti uvést, zda jsou dostatečně informováni o procesu Komunitního plánování sociálních služeb. Z průzkumu vyplývá, že 57,4 % respondentů je o procesu Komunitního plánování sociálních služeb (přípravě Strategického plánu rozvoje sociálních služeb) v obci dostatečně informována. 23

Jste o Komunitním plánování sociálních služeb informováni Počet Podíl z odpovědí v % Ano 70 57,4 Ne 52 42,6 Bez odpovědi 3 Počet odpovědí 122 Celkem 125 100 Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb 43% 57% Ano Ne Závěr Nejvíce odpovědí bylo získáno od respondentů ve věkové kategorii 40-59 let. Respondenti rovněž uvedli, že v současnosti nejvíce využívají aktivity pro děti a mládež. Značná část respondentů využívá služby či aktivity přímo v obci. Více než polovina uživatelů je se službami či aktivitami spokojena. Z analýzy vyplynulo, že občané nejvíce postrádají pedikúru, masáže, rehabilitace, dále klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem, domov pro seniory, jiné služby a aktivity pro nezaměstnané. Nejvíce informací o sociálních službách získávají občané prostřednictvím internetu a od svých známých. Největší pozornost dle respondentů by měla být zaměřena na rodiny s dětmi a osoby se zdravotním postižením. Naopak nejmenší pozornost si dle respondentů zaslouží lidé v sociální krizi. Více než polovina respondentů je o procesu Komunitního plánování sociálních služeb dostatečně informována. 24

4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Senioři Popis cílové skupiny Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislí senioři, seniory čtvrtého věku tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu: osoby starší 80 let nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí hůře se adaptují na osamění v domácnosti ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem. V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením. 25

Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti. Osoby s tělesným postižením V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. Osoby se zrakovým postižením Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti. 26

Osoby se sluchovým postižením U osob se sluchovým postižením dochází k omezení zvukové orientace a komunikace v závislosti na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad podle Světové zdravotnické organizace WHO: lehká nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, středně těžké poškození sluchu, těžké poškození sluchu, velmi závažné poškození sluchu, neslyšící. Osoby s kombinovaným postižením U těchto osob dochází ke kombinaci typu zdravotního postižení, např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým. O kombinovaném postižení hovoříme tehdy, pokud každé z těchto postižení je samo o sobě postižením těžkým. 27

SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Silné stránky Slabé stránky 1. Existence Mateřské školy a Základní školy 2. Existence a fungování spolků v obci (Český zahrádkářský svaz, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Chmulovec Oldřišov, SK Moravan Oldřišov, Českomoravský svaz chovatelů poštovních holubů, chovatelé drobného zvířectva) 3. Fungující dovoz obědů 4. Zajištěná základní sociální a zdravotní služba: Charita Hlučín, Ošetřovatelská a sesterská agentura OASA Opava s.r.o., Lékař pro dospělé 5. Spolupráce spolků a obce 6. Existence a působnost farnosti 7. Existence obchodů, pošty 8. Aktivní obecní úřad 9. Fungující chrámový sbor 1. Chybějící Klub důchodců 2. Chybějící pobytové služby pro seniory - Denní stacionář pro seniory 3. Nedostatečná nabídka volnočasových aktivit (kroužky, venkovní prostory pro volnočasové aktivity) 4. Neexistence cyklostezky Oldřišov Opava 5. Nevyužité prostory zámku možnosti využití 6. Nedostatečná nabídka možností vzdělávání pro seniory 7. Stárnoucí základna spolků 8. Nedostatečná mezigenerační aktivita 9. Vytrácení sousedské sounáležitosti 10. Malá odpovědnost za společný prostor 11. Malé možnosti fyzioterapie a rehabilitace Příležitosti Ohrožení 1. Dotační programy (např. oprava budov v majetku obce pro využití sociálních služeb) 2. Řešení problémů ve spolupráci s jinými obcemi v rámci svazků obcí 3. Záměr soukromého investora zřízení sociálních služeb (plně hrazených klientem) 4. Možnost začlenění do rozsáhlých projektů Euroregionu Silesia 5. Vyšší daňová výtěžnost obce zvyšující možnosti investic 6. Nové spolky s novými tématy 1. Legislativa 2. Změna priorit obce 3. Nedostatek finančních prostředků 4. Snížení daňové výtěžnosti obce 5. Zánik spolků v obci (z důvodu stárnutí členské základny, neatraktivní obsah) 6. Negativní sociodemografický vývoj 28

Priority 1. Podpora spolkové činnosti 2. Zřízení a podpora provozu denního stacionáře pro seniory 3. Zvýšení nabídky volnočasových aktivit a možností rehabilitace pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Priorita S1 Podpora spolkové činnosti Charakteristika Daná priorita není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách, ale aktivity spolků jsou nepostradatelnými návaznými aktivitami realizovanými v obci pro danou cílovou skupinu. Zdůvodnění V obci existuje množství spolků zajišťujících různorodé aktivity pro seniory i osoby se zdravotním znevýhodněním, kterými přispívají k posilování společenského kontaktu cílové skupiny, rozvoji dovedností a informovanosti. 29

Priorita S1 Podpora spolkové činnosti Popis opatření 1.1. Finanční a materiální podpora spolků Realizátor Obec Oldřišov, jednotlivé spolky a neformální sdružení Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Oldřišov, dary Finanční náročnost 70.000,- ročně Funkční spolky v obci, realizující aktivity pro cílovou skupinu Indikátory úspěšnosti Počet akcí realizovaných pro cílovou skupinu v obci Počet účastníků jednotlivých aktivit spolků Počet členů členské základny Nová nebo stávající služba Stávající Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí Dopady na cílovou skupinu a aktivit Cílová skupina je zapojena do života obce Cílová skupina rozvíjí své dovednosti Priorita S2 Zřízení a podpora provozu denního stacionáře pro seniory Charakteristika Denní stacionář je služba podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V denních stacionářích jsou poskytovány ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy, d) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, f) sociálně terapeutické činnosti, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. 30

Zdůvodnění Potřeba zajištění péče o seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním v dopoledních hodinách se stává stále aktuálnější. V obci Oldřišov se zvyšuje průměrný věk obyvatel, což odpovídá celorepublikovému trendu stárnutí populace, a zároveň se neustále zvyšuje také pracovní vytíženost rodinných příslušníků seniorů. Pro dodržení kvality života seniorů a osob se zdravotním znevýhodněním a jejich udržení v přirozeném prostředí je zajištění péče o jejich osobu v době nepřítomnosti rodiny nezbytná. Obdobný vývoj a potřebnost této služby se projevuje také v sousedních obcích a tudíž je žádoucí navázání spolupráce a podílení se na přímé realizaci. Opatření Priorita S2 Zřízení a podpora provozu denního stacionáře pro seniory 2.1. Zřízení služby denního stacionáře pro seniory 2.2. Podpora provozu denního stacionáře pro seniory 2.1.1. Analýza potřebnosti sociální služby 2.1.2. Zajištění vhodného poskytovatele služby (projednání s poskytovatelem registrace soc. služby KÚ MSK) 2.1.3. Zajištění prostor/pozemku pro zřízení služby denního Popis opatření stacionáře pro seniory 2.2.1. Podpora provozu denního stacionáře pro seniory 2.2.2. Navázání spolupráce s okolními obcemi při realizaci služby Realizátor Obec Oldřišov, vybraný poskytovatel služby 2.1.1. a 2.1.2. 2015 Zahájení činnosti 2.2. 2017 Zdroje financování Obec Oldřišov, MPSV, dary, tržby za služby 2.1.1. zřízení služby ve stávajících prostorách min. 1.500.000,- Kč (zahrnuje rekonstrukci prostor včetně vybavení) Finanční náročnost 2.2. dle kapacity služby pro 10 klientů cca 1.600.000,- Kč ročně (zdroje MPSV, obce, dary, tržby za služby) Indikátory úspěšnosti Počet klientů využívající služby denního stacionáře pro seniory Nová nebo stávající služba Nová Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním mohou zůstat Dopady na cílovou skupinu ve svém přirozeném prostředí při zajištěné péči o jejich osobu v dopoledních hodinách. 31

Priorita S3 Zvýšení nabídky volnočasových aktivit a možností rehabilitace pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Charakteristika Daná priorita není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách, ale tyto návazné aktivity jsou nepostradatelné pro danou cílovou skupinu. Zdůvodnění Senioři a osoby se zdravotním znevýhodnění jsou často velmi aktivní a chtějí se dále vzdělávat a rozvíjet své dovednosti. Zapojením do nově zřízeného Klubu seniorů by jim byly tyto aktivity umožněny. Součástí plánovaných akcí a aktivit jsou ergoterapeutické činnosti, pohybové aktivity, výlety a také vzdělávání cílové skupiny. Prostory pro tyto aktivity jsou potenciálně dostupné v případě rekonstrukce zámku v Oldřišově, v jehož projektové dokumentaci je zahrnuto také využití prostor pro aktivity spolků a neformálních sdružení. Pro pohybové aktivity je možné využít tělocvičny a také travnaté plochy u Základní školy, s možností budoucího vybudování multifunkčního hřiště a sportoviště. Rozšíření možností rehabilitace pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním je další z aktivit klubu seniorů vedoucí ke zlepšení zdravotního i psychického stavu cílové skupiny. Pro realizaci rehabilitace a fyzioterapie je možno využít prostory tělocvičny Základní školy se zřízenou saunou včetně vybaveného prostoru s masážním lehátkem. 32

Priorita S3 Zvýšení nabídky volnočasových aktivit a možností rehabilitace pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním Opatření 3.1. Zřízení klubu seniorů 3.2. Podpora aktivit klubu seniorů 3.3. Rozšíření možností rehabilitace pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním 3.1.1. Zřízení klubu seniorů 3.2.1. Personální zajištění pro realizaci aktivit 3.2.2. Podpora aktivit realizovaných klubem seniorů pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním (např. Popis opatření vzdělávání, ergoterapeutické činnosti, výlety, pohybové aktivity apod.) 3.3.1. Navázání spolupráce s realizátorem rehabilitace a fyzioterapie 3.3.2. Zajištění prostor pro realizaci aktivit 3.3.3. Organizační zajištění aktivit Realizátor Obec Oldřišov, Klub seniorů, další realizátor aktivit Zahájení činnosti 2015 Zdroje financování Obec Oldřišov, dary 3.1. cca 10.000,- Kč 3.2. cca 120.000,- Kč (zahrnuje personální zajištění, podporu Finanční náročnost aktivit, energie apod.) 3.3. cca 25.000,- Kč (vybavení a zajištění prostor) Zřízený klub seniorů, vyvíjející aktivity pro cílovou skupinu Realizované vzdělávání pro cílovou skupinu Realizované ergoterapeutické a pohybové aktivity pro cílovou Indikátory úspěšnosti skupinu Počet aktivit realizovaných pro cílovou skupinu a cílovou skupinou Počet poskytnutých rehabilitačních služeb Nová nebo stávající služba Nová Cílová skupina je informována a je vzdělanější Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí a aktivit Je sníženo riziko dluhové pasti a jiných negativních jevů Dopady na cílovou skupinu pro cílovou skupinu Cílová skupina rozvíjí své dovednosti Cílová skupina pečuje o své zdraví prostřednictvím pohybových aktivit a rehabilitace 33

5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Popis cílové skupiny Cílová skupina se týká rodin s dětmi, problémů rodinného prostředí, prevence sociálně-patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.) a ohrožení sociálním vyloučením. Funkční rodina je schopna dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možné jasně a otevřeně komunikovat a diskutovat. Tato rodina plní zcela svou základní funkci. Problémová rodina v rodině se vyskytují jisté poruchy některých funkcí. Rodinný systém a vývoj dětí však není vážně narušen. Rodina je schopna své problémy řešit sama, případně za jednorázové či krátkodobé podpory zvenčí. Disfunkční rodina v rodině se vykytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které ohrožují či poškozují jak rodinu, tak vývoj a prospěch dětí. V této situaci si již rodina není schopna sama pomoci a potřebuje odbornou pomoc a podporu. Jedná se o takzvanou sanaci rodiny, to je řada opatření nejrůznějšího druhu a charakteru. Afunkční rodina poruchy v rodině jsou takového rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol, vážně ohrožuje vývoj dětí. Sanace této rodiny je nemožná a neúčelná. Jediným řešením v tomto případě je umístění dětí mimo rodinu. 34

Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílová skupina se týká osob, skupiny osob nebo místního společenství s nedostatečnou účastí na životě celé společnosti vlivem různých faktorů. Fakticky znamená život: v chudobě, bez účasti na trhu práce, bez účasti na systematickém vzdělávání u mladých lidí, bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci nebo v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti Hovoříme o sociálním vyloučení, které může mít různou úroveň a měnit se v čase. Má-li člověk dlouhodobý pocit, že nemá ve společnosti místo, stává se osobou v tíživé životní situaci, upadá do chronického stresu. Příčiny sociálního vyloučení mohou být individuální i systémové, např.: nízké sebevědomí, nízký příjem, nedokončené vzdělání, nedostatečné sociální dovednosti, špatné duševní i tělesné zdraví, špatné bydlení, vysoký věk, vysoká úroveň kriminality v místě, nefunkčnost rodiny, závislost na návykových látkách, nezaměstnanost, chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. 35

Osobami či skupinou osob v tíživé životní situaci s ohledem na uvedené příčiny sociálního vyloučení mohou být: rodiče samoživitelé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez dostatečného příjmu, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby nezaměstnané, především dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace, osoby nad 50 let bez možnosti zaměstnání), osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo z ústavní výchovy, osoby bez přiměřeného bydlení, osoby žijící v izolaci, osoby žijící na pokraji společnosti, osoby závislé na návykových látkách a další. Společným faktorem je u většiny vyjmenovaných osob nebo skupiny osob: nízká úroveň dosaženého vzdělání a úroveň dosažené kvalifikace obecně, nesoulad nabízené a požadované kvalifikace uchazečů o zaměstnání či absolventů škol, nedostatečná motivace osob k rekvalifikaci a k profesní mobilitě, nedostatečné nabytí pracovních návyků a ztráta profesních předpokladů. 36

SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Silné stránky Slabé stránky 1. Existence Mateřské školy a Základní školy 1. Obchod v obci zprostředkovávající prodej 2. Existence a fungování spolků v obci alkoholu nezletilým (Český zahrádkářský svaz, Sdružení 2. Nedostatečná nabídka volnočasových maminek Rozárky aktivity pro děti a aktivit (kroužky, BMX, chybějící výuka mládež, Sbor dobrovolných hasičů, ZUŠ, venkovní prostory pro volnočasové Myslivecké sdružení Chmulovec Oldřišov, SK Moravan Oldřišov, Českomoravský aktivity a výuku ZŠ) svaz chovatelů poštovních holubů, 3. Neexistence cyklostezky Oldřišov Opava chovatelé drobného zvířectva) 4. Nevyužité prostory zámku možnosti 3. Zajištěná základní sociální a zdravotní využití služba: praktický lékař pro děti a dorost 5. Negativní jevy - drogy, alkohol, tabák 4. Spolupráce spolků a obce neexistence pořádkové služby v obci 5. Existence a působnost farnosti 6. Stárnoucí základna spolků 6. Aktivity spolků pro děti 7. Nedostatečná mezigenerační aktivita 7. Existence obchodů, pošty 8. Vytrácení sousedské sounáležitosti 8. Aktivní obecní úřad 9. Vandalismus - malá odpovědnost 9. Fungující kroužky ve škole za společný prostor 10. Fungující chrámový sbor 10. Nízká možnost zaměstnání v místě 11. Neexistence startovacích bytů Příležitosti Ohrožení 1. Dotační programy (např. oprava budov v majetku obce pro využití sociálních služeb) 2. Řešení problémů ve spolupráci s jinými obcemi v rámci svazků obcí 3. Záměr soukromého investora zřízení sociálních služeb (plně hrazených klientem) 4. Možnost začlenění do rozsáhlého projektu Euroregionu Silesia 5. Vyšší daňová výtěžnost obce 6. Nové spolky s novými tématy 1. Legislativa 2. Změna priorit obce 3. Nedostatek finančních prostředků 4. Snížení daňové výtěžnosti obce 5. Zánik spolků v obci (z důvodu stárnutí členské základny, neatraktivní obsah) 6. Negativní sociodemografický vývoj 37

Priority 1. Podpora a rozvoj spolkové činnosti 2. Zvýšení nabídky volnočasových aktivit pro rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením 3. Vybudování startovacího a sociálního bydlení v obci Priorita R1 Podpora a rozvoj spolkové činnosti Charakteristika Daná priorita není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách. Spolková činnost v obci je důležitou návaznou aktivitou pro cílovou skupinu. Zdůvodnění Spolky v obci při realizaci aktivit propojují různé věkové skupiny obyvatel a spojují je ve společném zájmu, podporují tím mezigenerační spolupráci a obohacují život obce. Spolky se potýkají s nedostatečným zázemím pro realizaci své činnosti (celkem 3 aktivní spolky v obci nemají zázemí) ať ve formě neexistence kluboven tak také v absenci společenského sálu. Potenciální možností pro tyto spolky je plánovaná rekonstrukce zámku. 38

Spolková činnost je ohrožena stárnutím populace a tím také stárnutí členské základny. Pro omlazení těchto spolků je žádoucí rozvoj jejich aktivit a přiblížení se mladé generaci. Priorita R1 Podpora a rozvoj spolkové činnosti 1.1. Finanční a materiální podpora spolků 1.2. Rozšíření nabídky spolkových aktivit Popis opatření 1.3. Zajištění vhodných prostor pro realizaci aktivit některých spolků Realizátor Obec Oldřišov, jednotlivé spolky a neformální sdružení Zahájení činnosti 2014 Zdroje financování Obec Oldřišov, dary, EU 1.1. cca 250.000,- ročně Finanční náročnost 1.2. cca 50.000,- Kč ročně 1.3. cca 250.000,- Kč (vybavení kluboven, popř. úprava prostor) Indikátory úspěšnosti Nová nebo stávající služba Dopady na cílovou skupinu Funkční spolky v obci, realizující aktivity pro cílovou skupinu Počet akcí realizovaných pro cílovou skupinu v obci Počet účastníků jednotlivých aktivit spolků Zajištěné a využívané prostory cílovou skupinou Stávající Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí a aktivit Cílová skupina je zapojena do života obce Cílová skupina rozvíjí své dovednosti Cílová skupina má prostory pro realizaci aktivit Priorita R2 Zvýšení nabídky volnočasových aktivit pro rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Charakteristika Daná priorita není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách. Zajištěné různorodé volnočasové aktivity v obci jsou důležitou návaznou aktivitou pro cílovou skupinu. Zdůvodnění Současné realizované volnočasové aktivity pro cílovou skupinu v obci neobsáhnou zájmy všech věkových skupin dětí a mládeže ani jejich preference v zaměření aktivit. Rozšíření nabídky o pohybové a zájmové aktivity vede ke snížení socio patologických jevů včetně snížení rizika užívání návykových látek u cílové skupiny. 39

Rozvoj pohybových aktivit včetně vybudování skateparku podporuje kladný vztah ke zdravému životnímu stylu a snižuje riziko zdravotních důsledků sedavého způsobu života dnešní populace mladých lidí a dětí. Pro pohybové aktivity je možné využít tělocvičny a také travnaté plochy u Základní školy, s možností budoucího vybudování multifunkčního hřiště a sportoviště. Rozšíření nabídky aktivit o umělecké obory (výtvarné, taneční, dramatické a hudební) podporuje rozvoj dalších dovedností a doplňuje komplexnost vzdělání mladé generace. Priorita R2 Zvýšení nabídky volnočasových aktivit pro rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Opatření 2.1. Rozvoj pohybových aktivit pro rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením 2.2. Rozšíření nabídky volnočasových aktivit 2.3. Vybudování skateparku 2.1.1. Navázání spolupráce s realizátorem pohybových aktivit 2.1.2. Zajištění vhodných prostor a pozemku 2.2.1. Navázání spolupráce s realizátorem aktivit 2.2.2. Analýza zájmu cílové skupiny preference zaměření Popis opatření aktivit 2.2.3. Zajištění vhodných prostor pro realizaci aktivit 2.3.1. Analýza vhodného pozemku v katastru obce 2.3.2. Vybudování skateparku Realizátor Obec Oldřišov, realizátoři jednotlivých aktivit Zahájení činnosti 2015 Zdroje financování Obec Oldřišov, dary, EU 2.1.1. 12.000,- Kč podpora pohybových aktivit 2.1.2. v případě vybudování hřiště odhad cca 7.000.000,- Kč (dle nákladu vybudování víceúčelového hřiště v obci Finanční náročnost Bolatice) 2.2. 25.000,- Kč 2.3. 700.000,- Kč zpevnění plochy; prvky 750.000,- Kč bez DPH (hřiště o rozměru 30m x 15m tj. 450m 2 ) Počet nových volnočasových aktivit pro cílovou skupinu v obci Počet akcí realizovaných pro cílovou skupinu v obci Indikátory úspěšnosti Počet účastníků jednotlivých aktivit Vybudovaný skatepark Nová nebo stávající služba Nová Cílová skupina je účastníkem realizovaných aktivit Dopady na cílovou skupinu Cílová skupina rozvíjí své dovednosti Cílová skupina využívá vybudovaný skatepark 40