Vyjádření podmínky a přípustky v ruštině v porovnání s češtinou

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Bakalářská práce Ruský jazyk a literatura Barbora Řeháková Vyjádření podmínky a přípustky v ruštině v porovnání s češtinou Vedoucí práce: doc. PhDr. Aleš Brandner, CSc. Brno 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne. Podpis autora práce 2

Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu doc. PhDr. Aleši Brandnerovi, CSc., za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování bakalářské práce věnoval. 3

Obsah I. Úvod... 6 II. Teoretická část... 8 1. Příslovečné určení... 8 1.1. Vyjádření příslovečného určení v ruštině a češtině... 9 1.2. Určení příčinná v širokém smyslu... 11 2. Podmínka... 12 2.1. Význam podmínky... 12 2.2. Příslovečné určení podmínky... 13 2.3. Vyjádření podmínky v ruštině... 13 2.3.1. Předložkové pády... 14 2.3.2. Přechodníkové konstrukce... 15 2.4. Vyjádření podmínky v češtině... 15 3. Přípustka... 16 3.1. Význam přípustky... 17 3.2. Příslovečné určení přípustky... 17 3.3. Vyjádření přípustky v ruštině... 18 3.3.1. Předložkové pády... 18 3.3.2. Přechodníkové konstrukce... 20 3.4. Vyjádření přípustky v češtině... 20 III. Praktická část... 22 4. Příslovečné určení podmínky... 22 4.1. Předložkové pády... 22 4.1.1. Věty se spojením в случае ve významu podmínky... 22 4.1.2. Věty se spojením при условии ve významu podmínky... 24 4.1.3. Věty s předložkou при ve významu podmínky... 25 4.1.4. Věty s předložkou с ve významu podmínky... 26 4.1.5. Věty s předložkou без ve významu podmínky... 27 4.2. Přechodníkové konstrukce... 28 5. Příslovečné určení přípustky... 29 5.1. Předložkové pády... 29 5.1.1. Věty se spojením несмотря на ve významu přípustky... 29 4

5.1.2. Věty se spojením независимо от ve významu přípustky... 32 5.1.3. Věty s výrazem вопреки ve významu přípustky... 33 5.1.4. Věty s výrazem наперекор ve významu přípustky... 34 5.1.5. Věty se spojením вразрез с ve významu přípustky... 35 5.1.6. Věty s výrazem против ve významu přípustky... 36 5.1.7. Věty s předložkou при ve významu přípustky... 37 5.2. Přechodníkové konstrukce... 39 IV. Závěr... 40 V. Резюме... 43 VI. Seznam použité literatury... 46 6. Seznam odborné literatury... 46 7. Seznam excerpovaných zdrojů... 47 5

I. Úvod V této bakalářské práci se pokusíme představit základní způsoby vyjádření příslovečného určení podmínky a přípustky v ruštině a porovnat je s nejběžněji využívanými způsoby vyjádření těchto konkrétních určení v češtině. Podmínkou a přípustkou zároveň se budeme zabývat z toho důvodu, že jsou si z hlediska významu velmi blízké přípustka je z hlediska významu označována jako tzv. neúčinná podmínka. Bakalářská práce bude rozdělena do dvou hlavních částí, a sice teoretické a praktické. V první části bude nejprve sepsán obecný teoretický základ, který by měl posloužit k následné lepší orientaci v daném tématu. V úvodní kapitole si představíme příslovečné určení obecně jako jeden z větných členů a ukážeme si, jak je chápáno nejen v ruštině, ale i v češtině. Následně si nastíníme, pomocí jakých jazykových prostředků se příslovečná určení v obou jazycích vyjadřují a jaké mezi nimi existují shody, a naopak jaké jsou nejčastější rozdíly. Dále se již přesuneme konkrétně k podmínce a přípustce. V obou případech se nejprve zaměříme na jejich obecný význam a představíme je jako součást přirozeného jazyka. Následně se budeme zabývat příslovečnými určeními podmínky a přípustky a zaměříme se na to, jakými prostředky bývají v ruštině obvykle vyjádřena. Všechny tyto způsoby budou uspořádány do několika kategorií, přičemž pro lepší pochopení vše doložíme na konkrétních příkladech. Na závěr každé z kapitol zmíníme prostředky, s jejichž pomocí se daná příslovečná určení vyjadřují v češtině, a jaké tudíž mezi oběma jazyky vznikají rozdíly. V praktické části si budeme všímat rozdílů ve vyjádření příslovečného určení podmínky a přípustky mezi ruštinou a češtinou a ověříme si tím, nakolik se teorie shoduje s praxí. Při třídění vyexcerpovaného materiálu budeme postupovat na základě kategorií, které byly nastíněny v teoretické části práce. Sběr jazykového materiálu, který je stěžejním pramenem pro sepsání praktické části naší bakalářské práce, probíhal na internetových stránkách několika ruských médií (mimo jiné: gazeta.ru, izvestia.ru, aif.ru, ng.ru a dalších). Právě publicistický styl se zdál pro účely naší práce nejvhodnější, jelikož na rozdíl od krásné literatury věrně odráží stav současného ruského jazyka a není zbytečně zatížen růz- 6

nými autorskými stylizacemi. Z výše zmíněných zdrojů bylo nashromážděno více než čtyři sta ruských vět obsahujících libovolný způsob vyjádření příslovečného určení podmínky či přípustky. Přímo v práci je však z důvodu zachování přehlednosti použito pouze redukované množství nejvíce relevantních příkladů. Všechny excerpované ruské věty byly doplněny odpovídajícími českými ekvivalenty. V závěru práce dojde ke zhodnocení výsledků našeho zkoumání a bude připojeno také několikastránkové rusky psané resumé. 7

II. Teoretická část 1. Příslovečné určení V této podkapitole si ukážeme, jaký je obecný význam příslovečného určení, a to nejen v ruštině, ale i v češtině. Příslovečné určení (rusky обстоятельство, latinsky adverbiale) je větný člen, který rozvíjí přísudek (srov.: В субботу приедет дядя V sobotu přijede strýc), přívlastek (srov.: Я смотрел очень интересный фильм Shlédl jsem velmi zajímavý film) nebo jiné příslovečné určení (srov.: Вы пришли слишком поздно Přišli jste příliš pozdě), přičemž na jednom členu, zvláště na predikátu, mohou záviset i dvě a více určení (srov.: Теперь идите немедленно на площадку! Teď běžte neprodleně na hřiště!). Příslovečné určení vyjadřuje různé okolnosti nebo vztahy, za kterých probíhá nějaký děj. Ptáme se na něj otázkami typu kdy?, kde?, jak?, proč?, z jaké příčiny?, za jakým účelem?, za jaké podmínky? atp. a podle toho jej také rozdělujeme do jednotlivých skupin. Volba výrazového prostředku závisí na významu, který chceme vyjádřit. U příslovečného určení se jako u jediného rozvíjejícího větného členu významová stránka uplatňuje rozhodujícím způsobem, a proto se z ní vychází i při jeho třídění. Podle významu rozeznáváme určení: místa (где?, куда?, откуда?), času (когда?, как долго? atp.), způsobu (как? aj.), míry a účinku (сколько?, сколько раз?, в какой мере? atd.), zřetele (по отношению к чему? aj.), nástroje a prostředku (чем?, при помощи чего? atp.), příčiny a důvodu (по какой причине?, на каком основании? atd.), účelu (почему?, с какой целью?), podmínky (при каком условии?, в каком случае?) a přípustky (несмотря на то что?, вопреки чему?) 1 [Bauer Mrázek Žaža 1966: 296]. Podobně jako v ruštině i v češtině rozlišujeme několik druhů příslovečných určení na základě jejich významové stránky. Jedná se o určení místa (kde?, kam?, kudy?, odkud?), času (kdy?, odkdy?, jak dlouho?), způsobu (jak?, jakým způsobem?), míry a intenzity (jak mnoho?, jak moc?), prostředku v širokém smyslu (označuje prostředek, pomocí něhož se uskutečňuje děj), původce (ten může být personální či nepersonální), zřetele, průvodních okolností a o určení příčinná 1 V různých mluvnicích se uvádí různý počet významových druhů příslovečného určení. 8

v širokém smyslu (podmínky, příčiny, přípustky a účelu) [Karlík Nekula Rusínová 2012: 436]. 1.1. Vyjádření příslovečného určení v ruštině a češtině Tato část práce je zaměřena na představení různých způsobů, jakými lze obecně vyjádřit příslovečná určení v ruštině a češtině a na rozdíly, které v tomto směru mezi oběma jazyky existují. V ruštině se příslovečné určení se nejčastěji vyjadřuje pomocí těchto výrazů: adverbií (srov.: Вася пишет неразборчиво Vasja píše nečitelně) nepřímých pádů substantiv (srov.: От жары у меня разболелась голова Z horka mě rozbolela hlava) infinitivu (srov.: Дядя вернулся взять зонт Strýc se vrátil pro deštník) přechodníkových vazeb (srov.: Возвращаясь домой, я встретил знакомого Když jsem se vracel domů, potkal jsem známého) [Flídrová Žaža 2013: 58]. Čeština také využívá speciální, tzv. adverbiální, výrazy, kterými podle Příruční mluvnice češtiny mohou být: Adverbia jedná se o nejčastější prostředek vyjádření příslovečného určení. o adverbia zájmenná (srov.: Udělej to tak.) o adverbia číselná (srov.: Vidím dvojmo.) Nominální fráze (skupiny), jejichž základem bývá: o substantivum s věcným významem nebo zájmeno v pádě: prostém (srov.: Vyplnil složenku psacím strojem//čímkoli.) předložkovém (srov.: Vyplnil složenku na psacím stroji.) Tyto pády nejsou řízeny vazbou, nýbrž jsou určovány významově, a proto se nazývají pády příslovečné (sémantické). o adjektiva nebo zájmena (srov.: Šel ke známým.) o vedlejší věty: se vztažnými zájmeny kdo a co (srov.: Můžeš to napsat tím, co budeš mít po ruce.) se vztažnými příslovci (srov.: Šel, kam ho nohy nesly.) 9

Vedlejší věty, které jsou uvozeny spojkami a spojovacími výrazy (srov.: Ačkoli jsme ho pozvali, nepřišel.). Takové věty však často mohou být nahrazeny konstrukcemi, jejichž základem je: o dějové/stavové substantivum (srov.: Byl zatčen, protože kradl // pro krádež.) o infinitiv (srov.: Poslali ho, aby nakoupil nanuky // nakoupit nanuky.) o substantivum s věcným významem (srov.: Poslali ho, aby nakoupil nanuky // pro nanuky.) [Karlík Nekula Rusínová 2003: 437-438] Jak tedy můžeme vidět, v ruštině i češtině je možné nalézt některé shody ve způsobu vyjadřování příslovečných určení. Zatímco však v ruštině využívaná adverbia, nepřímé pády substantiv a infinitiv lze použít i v češtině, přechodníkové vazby nejsou v tomto případě pro český jazyk typické. Je to způsobeno především tím, že přechodníky mají v češtině knižní až archaický charakter, a proto se nepoužívají v běžné komunikaci tak, jako je tomu v ruštině. Pravděpodobně nejvhodnějším způsobem, jakým lze do češtiny přeložit ruské věty obsahující přechodníkové konstrukce, je využití vedlejších vět, jež jsou pro češtinu mnohem běžnější (srov.: Все разбежались, спасая жизнь Všichni se rozutekli, aby si zachránili život). Avšak i v použití ostatních způsobů můžeme nalézt dílčí rozdíly lexikálního a lexikálně-gramatického charakteru. Několik takových odlišností se vyskytuje mezi určeními vyjádřenými adverbii. Jedná se především o případy, kdy příslovci v jednom jazyce odpovídá předložkový pád substantiv v jazyce druhém: odpoledne после обеда, jinde в другом месте, jindy в другое время, loni в прошлом году atp. Mnohem více rozdílů existuje mezi příslovečnými určeními, která jsou vyjádřena předložkovými pády substantiv. Může například dojít k tomu, že jsou použity odlišné předložky. Srov.: u domu около дома, u Moskvy под Москвой, za cara при царе, před svědky при свидетелях atd. Jindy jsou zase využity totožné předložky, avšak pojí se s různými pády, srov.: po ulicích по улицам, po celém světě по всему миру, naproti našeho domu напротив нашего дома V jednom z jazyků může být přípustná jedna forma tam, kde je v jazyce druhém 10

považováno za správné několik variant. Srov.: v horách/na horách в горах, na ulici/v ulici на улице, ve škole/ na škole в школе a naopak jet autobusem ехать автобусом/на автобусе, sednout si pod strom садиться под дерево/под деревом. V určitých případech nelze příslovečné určení jednoho jazyka přeložit do druhého přímo, ale s pomocí opisné konstrukce. Srov.: Vynesli jsme židle před dům Мы вынесли стулья и поставили их перед домом a obráceně Из-под стола доносились какие-то звуки Z prostoru pod stolem vycházely jakési zvuky. Existují případy, kdy je v jednom jazyce použita pádová forma bez předložky, zatímco ve druhém se předložka vyskytuje, přičemž jako bezpředložkový pád se nejčastěji vyskytuje instrumentál. Srov.: Letadlo se jako sokol vzneslo k oblakům Самолѐт соколом взвился к облакам а naopak Říkal mu křestním jménem Он называл его по имени. Někdy je zase v češtině použita předložka tam, kde ruština využívá slovo stojící až za hlavním výrazem a nikoli před ním, srov.: před dvěma dny два дня (тому) назад, po třech dnech три дня спустя, kvůli klidu спокойства ради atd. Může nastat i taková situace, ve které má předložkový pád substantiva v ruském jazyce složitější strukturu než v českém, srov.: pět minut před začátkem за пять минут до начала, rok před touto událostí за год до этого события,několik dnů po jeho příjezdu через несколько дней после его отезда... [Kubík 1983: 69 70]. Všechny tyto rozdíly se zákonitě projevují v překladu z jednoho jazyka do druhého, o čemž se podrobněji přesvědčíme v praktické části této práce. 1.2. Určení příčinná v širokém smyslu V této bakalářské práci se primárně zaměřujeme na příslovečná určení podmínky a přípustky. Obě tato určení jsou si významově velmi podobná a pravděpodobně i z tohoto důvodu je P. Karlík spolu s příslovečnými určeními vlastní příčiny/důvodu a účelu zařadil v Příruční mluvnici češtiny do obecné skupiny nazvané: Určení příčinná v širokém smyslu. Všechna tato určení označují děje/stavy, které jsou v široce pojímaném kauzálním vztahu 2 k přísudkovému ději nebo stavu. Z toho vyplývá jednak to, že pri- 2 Kauzální vztah zde chápeme v tom smyslu, že je to kategorie lidského myšlení, reflektující poznání, zkušenost nebo víru, že jeden jev (A) je obvykle doprovázen jiným jevem (B), a to tak, že jev A vyvolává jev B. Jev typu A je obecně označován jako kauzující/motivující a jev typu B jako kauzované/motivované [Karlík Nekula Rusínová 2003: 469]. 11

márně mají podobu vedlejší věty, jednak to, že prakticky neexistují primární příčinná adverbia. Pokud jsou tato určení vyjádřena příslovečným výrazem nevětným, je možné ho chápat jako výsledek náhrady vedlejší věty (srov.: Protože si to mnoho diváků přálo, opakujeme tiskovou konferenci s panem premiérem. // Na přání mnoha diváků opakujeme tiskovou konferenci s panem premiérem.) [Karlík Nekula Rusínová 2003: 469]. 2. Podmínka Tato část práce blíže představí příslovečné určení podmínky v ruštině v porovnání s češtinou. Nejprve se obecně zaměříme na význam podmínky jako součásti přirozeného jazyka v porovnání s tím, jak je podmínka chápána ve výrokové logice. Dále si představíme, co se skrývá pod pojmem příslovečné určení podmínky, a pomocí jakých výrazových prostředků lze toto určení vyjádřit v ruštině. Následně si ukážeme, jaké výrazy pro dané případy využívá čeština a jaké jsou tedy nejzásadnější rozdíly ve vyjádření tohoto příslovečného určení mezi oběma jazyky. 2.1. Význam podmínky V této podkapitole si představíme podmínku jako součást přirozeného jazyka, konkrétně se pak zaměříme na to, zda se naše interpretace shoduje se zásadami výrokové logiky. Podmínka obvykle označuje předpoklad, který je nutno splnit (např.: daná věta platí za podmínky, že ). Jedná se tedy o takový děj nebo stav A, na jehož uskutečnění závisí uskutečnění děje nebo stavu B, čili: jestliže A, tak B Spojky typu jestliže svými vlastnostmi odpovídají logické operaci, kterou nazýváme implikace, avšak v přirozeném jazyce si zcela neodpovídají. Implikace je logická operace se dvěma proměnnými, jejíž hodnota je nepravda, právě tehdy když hodnota první proměnné je pravda a druhá je nepravda (viz tabulka níže). Označuje se symbolem, který naznačuje, že implikace není komutativní, čili obě proměnné nelze zaměnit. 12

Výrok A Výrok B A B 0 0 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 Tabulka pravdivostních hodnot implikace Pokud by byly implikace a spojky typu jestliže identické, museli bychom následující příklad akceptovat jako větu přirozeného jazyka. Srov.: Если Солнце ближайшая звезда, Лондон столица Англии. Jestliže je Slunce nejbližší hvězda, Londýn je hlavní město Anglie. Ačkoli v ní nenajdeme přestupek proti výrokové logice, mluvčí jazyka přirozeně předpokládají ještě jakousi obsahovou, jazykovou (tzn. nikoliv logickou) souvislost, a proto by daná věta pravděpodobně byla z jejich pohledu považována za negramatickou [Grepl Karlík 1998: 292]. 2.2. Příslovečné určení podmínky Nyní si přiblížíme, co konkrétně se skrývá pod pojmem příslovečné určení podmínky. Tento větný člen naznačuje podmínku, na které závisí uskutečnění děje. Odpovídá tak na otázky typu при каком условии? za jaké podmínky?, в каком случае? v jakém případě? atp. [Шведова 1980: 161]. 2.3. Vyjádření podmínky v ruštině V ruštině je příslovečné určení podmínky nejčastěji vyjádřeno pomocí předložkových pádů (srov.: При неосторожности ты бы мог заразиться этой болезнью Pokud nebudeš opatrný, mohl by ses nakazit touto nemocí), dále se pak ve významu podmínky používají také některé přechodníkové konstrukce (Srov.: Выслушав меня внимательно, вы легче поймëте меня Vyslechnete-li mě pozorně, snáze mě pochopíte) [Bauer Mrázek Žaža 1966: 306]. 13

2.3.1. Předložkové pády Pro ruštinu jsou typické některé výrazy, jež ve spojení s určitou pádovou formou substantiva fungují v textu jako příslovečné určení podmínky. Jsou to slovní spojení в случае а при условии, které se vyskytují v kombinaci se substantivem v genitivu. Velmi frekventovaný způsob vyjádření podmínky je také využití předložek при, с а без v kombinaci s příslušnými pády [Barnetová 1979: 777]. Spojení в случае + N g Jednou z možností jak v ruštině vyjádřit příslovečné určení podmínky je použití výrazu в случае (česky doslovně v případě), který se vyskytuje ve spojení s genitivem. Srov.: В случае отказа нажмите кнопку. Při selhání zmáčkněte knoflík. Spojení при условии + N g K výrazům vyjadřujícím v ruském textu příslovečné určení podmínky se řadí také slovní spojení при условии, jenž se pojí s taktéž s genitivem a jeho přesným českým ekvivalentem je výraz za podmínky. Srov.: При условии доставки деталей ремонт будет проведен вовремя. Budou-li dodány součástky, oprava bude provedena včas. Spojení при + N l, с + N i, без + N g Nelze opomenout ani následující skupinu předložek: при při ve spojení s lokálem, с s, která se v textu pojí s podstatným jménem ve tvaru instrumentálu, a konečně předložka без bez, která se užívá ve spojení s genitivem. Srov.: При неосторожности ты бы мог заразиться этой болезнью. Pokud nebudeš opatrný, mohl by ses nakazit touto nemocí. С деньгами мы это сможем устроить. Pokud budeme mít peníze, můžeme to zorganizovat. Без знания нельзя сдать экзамен. Bez znalostí nelze složit zkoušku. 14

2.3.2. Přechodníkové konstrukce V některých případech lze v ruštině příslovečné určení podmínky vyjádřit i pomocí přechodníkových konstrukcí, jež jsou v ruštině mnohem frekventovanější než v češtině. Srov.: Честно работая у него скоро будет много денег. Bude-li poctivě pracovat, bude mít brzy hodně peněz. 2.4. Vyjádření podmínky v češtině V češtině se příslovečné určení podmínky primárně vyjadřuje pomocí vedlejších vět, které bývají uvozeny spojkami typu jestliže (jestliže, -li, pokud, když, pakliže, v případě, že; za předpokladu, že; za podmínky, že, hovorově jestli a substandardně jak) s indikativem (srov.: Budeš-li mít dobrou vůli, tak to půjde snadno zařídit) nebo spojkami typu kdyby (kdyby, jestliže, -li, pokud, když, pakli, v případě, kdyby // že; za předpokladu, kdyby // že; hovorově jestli a substandardně jak) s kondicionálem přítomným (srov.: Jestliže bys s tím souhlasil, rád bych to udělal). Pouze spojek typu jestliže se užívá, pokud chceme vyjádřit podmínku reálnou. To se děje tehdy, když hodlá autor označit kauzální vztah jako více či méně obecně platný, tj. že jde o zákony, normy, maximy, zvyklosti, zákonitosti, pravidelnosti apod.: Jestliže dáme do vody cukr, rozpustí se. Spojky typu jestliže i kdyby se využívají při vyjadřování podmínky možné, to znamená v těch případech, kdy autor neví, zda se jev, na jehož uskutečnění závisí realizace jiného jevu, uskutečnil (uskutečňuje, uskuteční). Věří pouze, že propozice A a B označují jevy, které spolu nějak souvisejí, aniž by musel obvyklou obsahovou souvislost, o niž svou představu opírá, přesně znát. Proto je nutné, aby alespoň jedna z propozic souvětí obsahovala minimálně jeden komponent, který je delimitován jako nejedinečný, méně, než kdy obsahovala ona obvyklá obsahová souvislost. Srov.: Jestliže dáme do vody cukr, rozpustí se (podmínka reálná) X Jestliže dáš ten cukr do vody, tak se rozpustí (podmínka možná). Další speciální významové rozdíly mohou být vyjádřeny pomocí složených spojovacích prostředků: jen když, také když, už když aj., jejichž význam lze odvodit z funkce částic, jež tvoří jejich součást. V odborných matematických 15

a logických textech, ale i v pracích lingvistických se používá spojka tehdy a jedině tehdy když, která explicitně vyjadřuje podmínku nutnou. Podmínku možnou lze vyjádřit také pomocí infinitivu. Pokud stojí v pozici příslovečného určení podmínky v hovorové řeči (srov.: Byl bys hloupý, jezdit za ním), jedná se většinou o výsledek náhrady vedlejší věty podmínkové (srov.: Byl bys hloupý, kdybys za ním jezdil) a mají často komunikační funkci odmítnutí, námitky, odrazování apod. Sekundárně pak může být podmínka vyjádřena také pomocí předložkových pádů, nejběžněji s formou při + Lok (srov.: Při dobré vůli to půjde snadno zařídit), dále bez + Gen (srov.: Bez peněz do hospody nelez), s +Inst (srov.: S tvým souhlasem bych to rád udělal), či v případě + Gen (srov.: V případě požáru volejte 155) apod. [Grepl Karlík 1998: 292-294]. Akademická mluvnice češtiny dále přímo uvádí, že příslovečné určení podmínky nebývá v českém (stejně jako v ruském) jazyce vyjádřeno pomocí adverbií [Petr 1980: 103]. Na rozdíl od ruštiny, která pro vyjádření příslovečného určení podmínky nejčastěji využívá předložkové pády, upřednostňuje čeština použití vedlejších vět. Předložkové pády jsou v češtině až sekundární možností, přičemž však stojí za zmínku, že v obou jazycích lze podmínku vyjádřit pomocí spojek při при, bez без a s с, které se v češtině i ruštině pojí s totožnými pády. Přechodníkové konstrukce, v ruštině hojně využívané, se do češtiny zpravidla překládají pomocí vedlejších vět, jelikož jsou v současné češtině považovány za archaické. Žádná z ruských gramatik, které jsme měli k dispozici, pak nezmiňuje možnost použití infinitivního výrazu ve významu podmínky. 3. Přípustka V této kapitole se blíže zaměříme také na vyjádření příslovečného určení přípustky v ruštině v porovnání s češtinou. První podkapitola bude věnována obecnému významu přípustky, která je ze sémantického hlediska označována jako neúčinná podmínka. V dalších částech si ujasníme, co se skrývá pod pojmem příslovečné určení přípustky, a které výrazové prostředky jsou v ruštině pro vyjádření tohoto větného členu užívány. Následně představíme způsoby, pomocí kterých je 16

tento druh určení realizován v češtině, a nakolik se prostředky používané v obou jazycích od sebe odlišují. 3.1. Význam přípustky Tradiční termín přípustka označuje, sémanticky viděno, neúčinnou příčinu. Neúčinná příčina označuje okolnost kauzující/motivující (P) a vyjadřuje ji tak, že tato okolnost platí, ale přesto nevyvolá následek očekávaný na základě kauzálního vztahu: jestliže P, tak Q, tedy ačkoli P, tak Q Například souvětí Petr k nám včera nepřišel, ačkoli jsme ho pozvali je založeno na předpokladu, že mezi jevy pozvat někoho někam a přijít někam existuje kauzální souvislost typu jestliže někdo někoho pozve (= kauzující/motivující) obvykle pozvaný přijde (= kauzované/motivované), a vyjadřuje, že v daném případě kauzující/motivující platí (tj. je pravda, že Petra jsme pozvali ), ale že je neúčinné vzhledem ke kauzovanému/motivovanému (tj. že nevyvolává očekávaný následek a není tedy pravda, že přišel ). Výpovědi se strukturou těchto souvětí mívají komunikační nebo kompoziční funkci připuštění, že současná platnost dvou jevů označených větami je neobvyklá/zvláštní (proto se tradičně mluví o přípustce). To zároveň implikuje uznání mluvčího, že v předcházejícím kontextu vyjádřený nebo jen předpokládaný (možný) názor někoho jiného, reflektující normální (očekávaný) stav věcí, je v jistém smyslu oprávněný. Jsou tak vhodným preventivním prostředkem proti možnému nedorozumění nebo k předcházení komunikačním konfliktům [Karlík Nekula Rusínová 2003: 480 481]. 3.2. Příslovečné určení přípustky Příslovečné určení přípustky vyjadřuje, že něco se děje v nesouhlasu, v rozporu s nějakou podmínkou nebo skutečností a je tedy svým významem velmi blízké příslovečnému určení podmínky. Ptáme se na něj otázkami несмотря на что? přes co?, nehledíc k čemu, вопреки чему? přes co?. 17

3.3. Vyjádření přípustky v ruštině V ruštině se příslovečné určení přípustky nejčastěji vyjadřuje předložkovými pády (srov.: Несмотря на все трудности, задание было выполнено в срок Přes všechny potíže byl úkol splněn v termínu), avšak přípustkový význam pociťujeme i v některých přechodníkových konstrukcích (Srov.: Получив долгожданный отпуск, он так никуда и не уехал Přestože dostal dlouho očekávané volno, na dovolenou neodjel) [Bauer Mrázek Žaža 1966: 307]. 3.3.1. Předložkové pády V ruštině existuje několik výrazů, které ve spojení s určitou pádovou formou substantiva vystupují v textu jako příslovečné určení přípustky. V těchto spojeních se substantivum může objevit ve formě genitivu (независимо от, против), dativu (вопреки, наперекор), akuzativu (несмотря на, невзирая на) či lokálu (вразрез с, при). Zatímco některé z výrazů (např. несмотря на, вопреки) jsou v současné ruštině poměrně frekventované, jiné (невзирая на) mají spíše archaický charakter [Barnetová 1979: 778]. Spojení несмотря на + N a, невзирая на + N a Jednou z možností, jak v ruštině vyjádřit příslovečné určení přípustky, je použití slovního spojení несмотря на bez ohledu na (co) ve spojení s akuzativem či v současné ruštině již spíše knižního obratu невзирая на s tímtéž pádem. Srov.: Несмотря на дождь, мы пошли купаться. Přestože pršelo, šli jsme se koupat. Невзирая на свои плохие отметки, она любила уроки английского языка. I přes své špatné známky měla hodiny angličtiny ráda. Spojení независимо от + N g Dalším ruským slovním obratem s významem přípustky je spojení независимо от které se pojí s genitivem a do češtiny se zpravidla překládá jako vzdor/navzdory (čemu). Srov.: Независимо от всех трудностей, мы успели добраться до города. Navzdory všem těžkostem se nám podařilo dostat se do města. 18

Spojení вопреки + N d K výrazům vyjadřujícím v ruském textu příslovečné určení přípustky se řadí také slovo вопреки, jenž se pojí s dativem a má jako český ekvivalent předložku přes (co). Srov.: Вопреки моему желанию, брат продал велосипед. Přes mé přání bratr prodal kolo. Spojení наперекор + N d Českému spojení navzdory (čemu) odpovídá v ruštině slovo наперекор, které se zpravidla v textu objevuje ve významu přípustky ve spojení s dativem. Srov.: Наперекор осенним ветрам и утренним заморозкам у некоторых деревьев было еще много листьев. Navzdory podzimním větrům a ranním mrazíkům bylo na některých stromech ještě mnoho listí. Spojení вразрез с + N l Dále je v ruštině možné vyjádřit příslovečné určení přípustky pomocí slovního spojení вразрез с v rozporu s (čím), které se pojí s instrumentálem. Srov.: Это идѐт вразрез со всеми нашими принципами. To je proti všemu, čemu my věříme. Spojení против + N g Ruské slovo против se pojí s genitivem a do češtiny ho většinou překládáme jako navzdory (čemu) či například přes (co). Srov.: Против ожидания он пршел вовремя. Navzdory očekávání přišel včas. Spojení при + N l Pokud je v ruštině ve významu přípustky použita předložka при při ve spojení s lokálem, objevuje se ve větě zároveň s ní i tvar zájmena весь všechen. Srov.: 19

При всем уважении к нему, мне пришлось отказаться от его предложения. Při vší úctě k němu jsem musela odmítnout jeho návrh. 3.3.2. Přechodníkové konstrukce Podobně jako například u příslovečného určení podmínky pociťujeme přípustkový význam i v některých větách, které obsahují přechodníkové konstrukce. Srov.: Работая в магазине, он все-таки успевает и учиться, и много читать. Ačkoli pracuje v obchodě, přeci jen se stíhá studium a hodně čte. 3.4. Vyjádření přípustky v češtině V češtině se přípustka primárně vyjadřuje vedlejšími větami. Základními spojkami jsou ač, ačkoli(v), třebaže, třeba(s), přestože, knižně jakkoli(v), srov.: Ačkoli(v) představení trvalo do půlnoci, nikdo se nenudil. Místo spojek typu ačkoli, dnes poněkud knižních, se užívá i spojky i když. Srov.: Neřekl jsem nic, i když mi pukalo srdce. Vedlejší věty mohou být uvozeny také složenými spojovacími prostředky. Ty se skládají z odkazovacího výrazu ve větě řídící a ze spojky že: neutrální je přesto, že; převážně v odborném a publicistickém stylu, z něhož tato práce vychází ve své praktické části, se pak užívají výrazy navzdory tomu, že; vzdor tomu, že; v rozporu s tím, že; bez ohledu na to, že, srov.: Vydali se na cestu navzdory tomu, že domorodci je před nebezpečím nočního pochodu pralesem varovali. Vedlejším větám vyjadřujícím přípustku odpovídají hlavní věty (které nejsou větným členem), spojené do souřadného souvětí. Srov.: Bude jmenován vedoucím a přitom ještě nezvládl základy podvojného účetnictví. Sekundárně se určení přípustky vyjadřuje předložkovými pády. Je jich velké množství, nejčastěji jsou s formou: přes + Ak (srov.: Přes moje námitky mi položil ruku na ramena), při + Lok (srov.: Při vší opatrnosti si zlomil nohu), proti + Dat (srov.: Musel ji proti svému zvyku pohladit) a jiné pádové formy často ve spojení s částicí i nebo ani, srov.: Stihl jsem to i bez tebe. Pro publicistický a odborný styl jsou pak typické především výrazy obsahující nepůvodní předložku: bez ohledu na + Ak (srov.: Bez ohledu na zranění vyhrál 20

tenista prestižní turnaj), navzdory + Dat (srov.: Navzdory vydatným nočním srážkám dosáhla teplota rekordních 37 C), vzdor + Dat (srov.: Vzdor jeho přání si nepodal přihlášku na danou univerzitu), v rozporu s + Inst (srov.: V rozporu s dobrými mravy přišel do divadla oblečen v riflích), za cenu + Gen (srov.: Jde si za svým cílem i za cenu velkých obětí) [Grepl Karlík 1998: 305 307]. V češtině se tedy na rozdíl od ruštiny pro vyjádření příslovečného určení přípustky primárně využívá vedlejších vět. Ty se při překladu z ruštiny do češtiny používají i tam, kde v ruštině původně stojí přechodníková konstrukce. Mezi oběma jazyky však lze najít i některé shody, například při použití předložek při при či proti против (u té se však v češtině a ruštině liší pád, se kterým se pojí). Existuje však i mnoho dalších ruských přípustkových výrazů, jenž mají v češtině své ekvivalenty, např.: несмотря на bez ohledu na, наперекор navzdory atp. 21

III. Praktická část V teoretické části jsme si ukázali, jakými způsoby lze v ruštině vyjádřit příslovečná určení podmínky a přípustky a jaké budou pravděpodobné nejběžnější způsoby jejich překladu do češtiny. V praktické části této bakalářské práce jsme si dali za úkol ukázat výše popsanou teorii v praxi za pomoci materiálů ze současného ruského jazyka. Cílem bude zjistit, zda námi prostudované gramatiky odrážejí skutečný stav současné ruštiny. Pro účely výzkumu byl zvolen dostatečně velký počet příkladů nikoli z umělecké literatury, nýbrž z publicistických textů, které mnohem lépe odrážejí aktuální stav ruštiny. Ke všem těmto větám bylo nutné vytvořit vlastní překlady, které vycházejí jednak z poznatků teoretické části této práce, jednak z vlastní praktické znalosti češtiny. Z ruských internetových zpravodajských serverů (viz seznam použitých zdrojů) tedy bylo excerpováno přes čtyři sta vět obsahujících příslovečné určení podmínky či přípustky, jež byly následně roztříděny do skupin, které jsme představili v předchozí části práce. V následující části si tedy uvedeme některé ze shromážděných příkladů a budeme je porovnávat s teorií. 4. Příslovečné určení podmínky 4.1. Předložkové pády 4.1.1. Věty se spojením в случае ve významu podmínky V následující tabulce uvádíme příklady ruských vět obsahujících podmínkový výraz в случае а jejich českých ekvivalentů: (1)... и мировая экономика рухнет в случае сохранения цены на нефть на уровне 80 долларов за баррел. (2) В случае признания вины ему грозит тюремный срок от 7 до 15 лет. (3) Греки в случае поражения от <<Мальме>> опустятся на по- a světová ekonomika se v případě zachování ceny ropy na úrovni 80 dolarů za barel zhroutí. V případě uznání viny mu hrozí odnětí svobody v rozmezí 7 až 15 let. Řekové se v případě porážky od Malme propadnou na poslední místo. 22

следнее место. (4) В случае принятия закона гомосексуальные пары смогут усыновлять биологических детей своего партнера. (5) В случае отключения Российской Федерации от международной системы платежей SWIFT пострадает вся мировая экономика,... (6) В случае возникновения чрезвычайной ситуации, мы готовы рассмотреть их просьбу о помощи. (7) В случае победы Натаньяху третий раз подряд займет кресло премьера. (8) В случае обнаружения нарушителей командир кораблья [...] может [...] подать збуковой сигнал. (9) Роль Турции [...] еще возрастет в случае успешного развития газодобычи в Восточном Средиземноморье. V případě přijetí zákona budou homosexuální páry moci adoptovat biologické děti svého partnera. V případě, že se Ruská Federace odpojí od mezinárodního systému plateb SWIFT, utrpí tím celá světová ekonomika, Pokud dojde k mimořádné situaci, jsme připraveni projednat jejich prosbu o pomoc. Pokud vyhraje, obsadí Natanjahu křeslo premiéra již potřetí v řadě. Pokud objeví narušitele, může dát velitel lodi zvukový signál. Role Turecka ještě vzroste, jestliže dojde k úspěšnému rozvoji těžby plynu ve východním Středomoří. Můžeme si všimnout, že spojení в случае se v ruských větách skutečně vždy pojí s více či méně rozvitým substantivem v genitivu. Tam, kde je v českých větách zachován doslovný překlad (věty 1 4) ruského výrazu v případě následuje za ním taktéž podstatné jméno ve druhém pádu. Někdy dochází k tomu, že je v češtině zachováno spojení v případě, které však uvozuje vedlejší větu (5), jež je nejběžnějším vyjádřením příslovečného určení podmínky v češtině. Tuto skutečnost dokazují i příklady 6 9, v nichž je v češtině dána přednost vedlejší větě právě tam, kde ruština používá předložkový pád. U těchto vět by sice bylo gramaticky možné zachovat doslovný překlad, avšak neodpovídaly by běžně používanému jazyku (př. 6 V případě vzniku mimořádné situace jsme připraveni projednat jejich prosbu o pomoc.). 23

4.1.2. Věty se spojením при условии ve významu podmínky Dále si ukážeme příklady ruských vět obsahujících výraz при условии а jim odpovídajících českých vět: (10) Мы могли подписать его только при условии компенсации нашиx потерь,... (11)... Киев готов и далее расширять эти полномочия, но лишь при условии прекращения военного конфликта... (12)..., что старые санкции ЕС может отменить, но лишь при условии соблюдения мирных договоренностей по украинскому вопросу. (13) Мы хотим равноправных отношений, но только при условии уважения наших пациентов. (14) При условии нормального сотрудничества с Евросоюзом деятельность <<Газпрома>> в Европе могла бы быть выгодной. (15)... при условии поступательного развития отрасли хорватские медицинские работники вернутся работать на родину. (16) При условии выполнения всех договоренностей, Украина сможет получить российский газ уже в октябре. (17) Вкладывать деньги в недвижимость имеет смысл только при условии адекватной отдачи. (18) Даже при условии отмены санкций западные банки не захотят финансировать подобные проекты. Mohli jsme to podepsat pouze za podmínky kompenzace našich ztrát, Kyjev je připraven rozšířit tyto pravomoci, avšak pouze za podmínky ukončení vojenského konfliktu..., že staré sankce může EU zrušit, avšak pouze za podmínky, že budou dodržovány mírové dohody v ukrajinské otázce. Chceme rovnoprávné vztahy, avšak pouze pokud budou respektováni naši pacienti. Pokud bude normálně spolupracovat s Evropskou unií, činnost Gazpromu v Evropě by mohla být výhodná. jestliže dojde k postupnému rozvoji odvětví, budou se moci chorvatští lékařští pracovníci vrátit do vlasti. Pokud budou vyplněny všechny dohody, může Ukrajina dostat ruský plyn už v říjnu. Investovat peníze do nemovitosti má smysl pouze při adekvátní návratnosti. Dokonce i při zrušení sankcí nebudou chtít západní banky financovat podobné projekty. Jak vidíme, spojení при условии se v ruštině pojí se substantivy ve formě genitivu. Můžeme si také povšimnout, že tam, kde je v českém překladu zachován výraz za podmínky (10 11) je mezi oběma jazyky rozdíl v předložce. Zatímco 24

v ruštině je použita předložka при při, čeština využívá předložku za. Stejně jako v ruštině se však výraz za podmínky pojí se substantivem v genitivu. Z příkladů 12 16 je patrné, že také před spojením при условии dává čeština přednost vyjádření podmínky pomocí vedlejších vět. U příkladu číslo 12 sice vidíme, že je použit výraz za podmínky, avšak to, o jakou konkrétní podmínku se jedná, vyjadřuje právě následující vedlejší věta. Zajímavé jsou i příklady 17 a 18, ve kterých dochází k tomu, že je z české věty úplně vypuštěno slovo podmínka a zůstává pouze předložka při, jež je v tomto případě v obou jazycích shodná a nemění se na předložku za, jako tomu bylo v některých předchozích případech. 4.1.3. Věty s předložkou при ve významu podmínky Nyní se zaměříme na příklady ruských vět, v nichž se vyskytuje příslovečné určení podmínky vyjádřené pomocí předložky при, a jejich českých responsí: (19)..., но при анализе его игры действительно складывается впечатление, что Лоськов был самым настоящим гением. (20) По последним оценкам правительственных чиновников, курс рубля не должен больше падать при нынешних ценах на нефть. (21) При критическом падении продаж на российском авторынке компаниям придется продолжать сокращения персонала. (22) Oценку удовлетворительно» при нынешней экономической и социальной ситуации в Москве я считаю скорее положительной, чем отрицательной. (23) Конкурс проводится при поддержке Министерства энергетики РФ. (24), это вооруженный государственный переворот, который был совершен оппозицией на оружии террористических группи-, avšak při analýze jeho hry opravdu vzniká dojem, že byl Loskov skutečný génius. Podle posledních odhadů vládních úředníků nemusí při současné ceně ropy kurz rublu dále padat. Při kritickém propadu prodeje na ruském trhu s automobily budou muset společnosti pokračovat v propouštění zaměstnanců. Ocenění dostatečně shledávám při nynější ekonomické a sociální situaci v Moskvě spíše kladným než záporným. Konkurz probíhá za podpory Ministerstva energetiky Ruské Federace., toto je ozbrojený státní převrat, který byl proveden opozicí pomocí zbraní teroristických skupin za plné podpory některých západních států. 25

ровок при полной поддержке некоторых западных государств. (25) О какой осмысленной работе, о каком понятном результате можно говорить при таком подходе? (26) При таком подходе стране остается лишь верить в то, что Запад не включит на полную мощность санкционную машину. (27) Причем изначально им обещали, что при указании своего статуса их права не будут ни в чем ущемляться. O jaké smysluplné práci, o jakém srozumitelném výsledku můžeme mluvit s takovým přístupem? S takovým přístupem nezbývá státu než věřit v to, že Západ na plný výkon nespustí mašinérii sankcí. Přičemž původně jim oznámili, že pokud udají svůj status, jejich práva nebudou nikterak potlačovány. Tato tabulka nám ukazuje příklady ruských vět, které obsahují příslovečné určení podmínky vyjádřené pomocí předložky при, a jejich českých ekvivalentů. Stejně jako v ruštině je i v češtině možné použít předložku při ve významu podmínky. Ta se přitom v obou jazycích pojí se substantivem ve formě lokálu. Z příkladů v tabulce výše je potom patrné, že český ekvivalent vyjádřený pomocí předložky při často zachovává (19 22). V některých českých větách však dochází k záměně za jiné předložky, jež jsou v daných kontextech pro český jazyk běžnější než původní při. V příkladech 23 24 se z výrazu при поддержке stává za podpory, ve větách 25 a 26 se pak при таком подходе mění na s takovým přístupem. Jak vidíme dále (27), i zde se objevil český ekvivalent využívající vedlejší větu podmínkovou. 4.1.4. Věty s předložkou с ve významu podmínky Tabulka níže představuje ruské věty, které obsahují předložku с ve významu příslovečného určení podmínky, a jejich české ekvivalenty: (28) И это без Microsoft, которая, если верить появившейся ранее информации, может с помощью этой команды дать бой Google на ее же поле. A to bez Microsoftu, který, pokud budeme věřit dříve zveřejněným informacím, může s pomocí této společnosti přenést bitvu Google na její pole. (29) Реальная власть находилась в Faisal má v rukou reálnou moc již od 26

руках Фейсала с 1962 года, и с ее помощью он расправлялся с оппозиционно настроенными представителями саудовской элиты. (30), на геопереходную орбиту с помощью такой ракеты Россия сможет выводить до 12 тонн полезной нагрузки. (31) Кстати, в начале лета в «Спартаке» была открыта и должность переводчика со знанием немецкого языка. (32) Со всей страны собирали и официанток, и горничных, и поваров со знанием английской и американской кухни. (33) "С деньгами все могут, а ты попробуй без денег". roku 1962 a s její pomocí se vypořádal s opozicí dosazenými představiteli saudské elity. Rusko může na oběžnou dráhu s pomocí takové rakety vynést až 12 tun využitelného nákladu. Mimochodem, na začátku léta byla na Spartaku zřízena také funkce překladatele se znalostí němčiny. Z celé země svolávali číšnice, pokojské a kuchaře se znalostí anglické a americké kuchyně. S penězi mohou vše, ale ty to zkus bez peněz. Nalézt v ruském textu věty s předložkou с v podmínkovém významu bylo mnohem obtížnější než u doposud rozebíraných výrazů. Z toho je tedy možné usoudit, že se tato předložka v ruštině pro vyjádření podmínky nevyužívá příliš často a jsou upřednostňovány jiné prostředky. С se v ruštině pojí s instrumentálem a stejný pád využívá také ekvivalentní předložka s v češtině. Jak již bylo uvedeno v teoretické části práce, spojení prepozice s a substantiva v instrumentálu je v češtině využíváno pro vyjádření podmínky právě tak, jako je tomu i v ruštině. To dokazují i příklady (28 33) českých ekvivalentů, jenž všechny shodně předložku s zachovávají. Vůbec nejčastěji bylo předložku c v ruských textech možné najít jako součást spojení с помощью tedy česky s pomocí. 4.1.5. Věty s předložkou без ve významu podmínky Jako poslední si v kapitole týkající se vyjádření příslovečného určení podmínky pomocí předložkových pádů představíme spojení obsahující předložku без: (34) Нет, без денег сейчас в Ne, bez peněz se v současnosti nedá Москве не прожить. v Moskvě žít. (35) Без помощи России амери- Bez pomoci Ruska klesne americká 27

канская космическая станция упадет на Землю. (36) Без смысла Россия существовать не может она не может существовать ради того, чтобы заработать денег, чтобы продать побольше нефти или больше газа. (37) Без знания русского языка невозможно многого добиться в жизни, невозможно получить гражданскую и культурную идентичность... (38) Но без более масштабной и долгосрочной инвестиционной программы украинская экономика продолжит испытывать трудности, (39) Если старшее поколение еще смотрит русскоязычные телеканалы, то молодежь ориентируется на престиж государственного языка, без знания которого ты там никто, даже не гражданин. kosmická stanice k Zemi. Bez cíle Rusko být nemůže nemůže existovat pro to, aby vydělalo peníze, prodalo více ropy nebo plynu. Bez znalosti ruského jazyka toho nelze v životě mnoho dosáhnout, není možné získat občanskou a kulturní identitu. Avšak bez více obsáhlého a dlouhodobého investičního programu bude ukrajinská ekonomika neustále zažívat problémy, Jestliže starší pokolení ještě sleduje ruskojazyčné televizní kanály, mladí lidé se pak zaměřují na prestiž úředního jazyka, bez znalosti kterého tam nejsi nikdo, dokonce ani občan. Ruská předložka без se ve významu podmínky chová v podstatě totožně jako česká předložka bez, jež je jejím ekvivalentem. V ruských textech jsme se s ní v podmínkovém významu setkávali mnohem častěji, než například s předložkou c, o níž pojednávala předchozí kapitola. Jelikož i v češtině je podmínku možné vyjádřit pomocí předložky bez, je vcelku pochopitelné, že u námi excerpovaných příkladů (34 39) zůstala v českých responsích právě tato prepozice zachována. V obou jazycích se předložka без bez pojí se substantivy v genitivu. 4.2. Přechodníkové konstrukce V této kapitole se zaměříme na vyjádření ruského příslovečného určení podmínky za pomoci přechodníků: (40) Однако они же отмечают, что, идя в таких вопросах Oni však poukazují na to, že pokud půjde v takových případech proti 28

наперекор Москве, Минск сам может оказаться под ее давлением. (41) Гуляя на улице, мы приносим на подошвах грязь. (42) Но, работая кассиром в магазине, довольно трудно оплачивать ежедневные услуги водителя. (43) Выполнив текущую президентскую программу, зять и дочь планируют через некоторое время произвести на свет еще одного мальчика. (44) Вставая в эти дни ближе к Богу, мы получаем уникальный шанс зарядиться от Его бесконечной мудрости, любви и доброты. (45) Поэтому сегодня, не спрашивая людей, нельзя принимать решение о переименовании города. Moskvě, může se Minsk sám ocitnout pod jejím tlakem. Když se procházíme po venku, přinášíme si na podrážkách nečistoty. Avšak pokud pracujete jako pokladní v obchodě, je poměrně těžké platit každodenní služby řidiče. Až splní obvyklý prezidentský program, plánují zeť s dcerou za nějaký čas přivést na svět ještě jednoho chlapce. Pokud budeme v těchto dnech blíže k Bohu, získáme jedinečnou možnost posílit se jeho nekonečnou moudrostí, láskou a dobrotou Proto dnes, pakliže se nezeptáte lidí, není možné přijmout rozhodnutí o přejmenování města. V ruštině patří přechodníky na rozdíl od češtiny ke stále hojně využívaným slovesným tvarům. Z tohoto důvodu není překvapivé, že s jejich pomocí lze v ruštině vyjádřit i podmínku. V českých ekvivalentech se však přechodníky zpravidla nevyskytují, jelikož jsou tyto tvary považovány za zastaralé. Jak můžeme vidět v tabulce výše (40 45), bývají v těchto případech upřednostňovány vedlejší věty podmínkové. 5. Příslovečné určení přípustky 5.1. Předložkové pády 5.1.1. Věty se spojením несмотря на ve významu přípustky Nyní si představíme příklady ruských vět obsahujících příslovečné určení přípustky vyjádřené slovním spojením несмотря на: (46)... несмотря на свою ориентацию, дети должны учиться в общеобразовательных школах,... bez ohledu na svoji orientaci se děti musí učit ve všeobecně zaměřených školách, 29

(47), правительство запретило поднимать цены, несмотря на существенный рост затрат. (48) Власти Иркутской области, несмотря на понижение уровня озера Байкал и реки Ангара, не будут вводить ограничения потребления воды. (49) Несмотря на формально действующее перемирие между сторонами, бои возобновились на многих участках. (50) Несмотря на 30-процентную девальвацию, не удалось достигнуть стабилизации на валютном рынке. (51) Несмотря на тяжелое финансовое положение, она вложила в это максимум средств и попыталась взять реванш. (52) Несмотря на все нынешние трудности, путинскую Россию невозможно поставить на колени введенными санкциями и дипломатическим давлением. (53), что мука и хлеб в ближайшее время будут дорожать, несмотря на введение с февраля экспортных пошлин на пшеницу. (54) Несмотря на разные причины, оба кризиса привели к падению цен на нефть и курса российского рубля., vláda zakázala zvedat ceny bez ohledu na podstatný nárůst výdajů. Úřady Irkutské oblasti nebudou bez ohledu na pokles hladiny jezera Bajkal a řeky Angary zavádět omezení spotřeby vody. Nehledě na formálně platné příměří mezi stranami se boje v mnohých oblastech znovu obnovily. Nehledě na třicetiprocentní devalvaci se nepodařilo dosáhnout stabilizace měnového trhu. I přes těžkou finanční situaci do toho vložila maximum prostředků a pokusila se dosáhnout odplaty. I přes všechny současné potíže nelze putinské Rusko dostat na kolena zavedením sankcí a diplomatickým tlakem., že mouka i chléb v nejbližší době podraží, přestože od únoru bude zavedena daň na vývoz pšenice. Ačkoli příčiny byly různé, obě krize vedly k pádu ceny ropy a kurzu ruského rublu. V ruštině se výraz несмотря на zpravidla pojí se substantivem v akuzativu. České výrazy, které ruskému spojení odpovídají, tedy bez ohledu na a nehledě na se v textu pojí s podstatnými jmény v tomtéž pádu. U příkladů 46 50 si můžeme povšimnout, že zatímco v ruštině se příslovečné určení přípustky se spojením несмотря на vždy odděluje čárkou, v češtině toto nebývá pravidlem. Ani ve větách 51 a 52 není v českém textu použita vedlejší věta, avšak jako přípustkový 30

výraz bylo zvoleno pro češtinu velmi běžné spojení i přes (co). Naopak u příkladů 53 a 54 se jako response objevují vedlejší věty, uvozené typickými přípustkovými spojkami přestože a ačkoli. Jak bylo zmíněno v teoretické části, výraz несмотря на má v ruštině také jeden archaický ekvivalent невзирая на. Ten si nyní představíme: (55) Но, по мнению россиян, в ответ на эти враждебные действия Россия должна продолжать свою политику, невзирая на санкции. (56) Тем не менее, невзирая на кризисную ситуацию, некоторым компаниям удается показывать рост продаж отдельных брендов и моделей. (57) В рамках антикоррупционной стратегии борьба будет вестись невзирая на должности и ранги. (58) Однако, Уилсон, невзирая на это решение, принятое его собственной страной, по существу призвал к возобновлению диалога между военными России и США. (59) Невзирая на экономические проблемы, мы должны создать мощнейшую армию Европы. (60) Невзирая на увеличенную мощность, мотор стал на 13% экономичнее расходовать топливо. Avšak podle Rusů by Rusko mělo na toto nepřátelské jednání odpovědět pokračováním své politiky bez ohledu na sankce. Přesto se některým firmám bez ohledu na krizovou situaci daří zvyšovat růst prodeje jednotlivých značek a modelů. V rámci antikorupční strategie bude boj veden bez ohledu na hodnosti a funkce. Nicméně Wilson bez ohledu na toto rozhodnutí, které přijala jeho vlastní strana, ve skutečnosti přizval ke znovuobnovení dialogu s ruskými vojáky i USA. Nehledě na ekonomické problémy musíme zformovat mocnou evropskou armádu. I přes zvýšení výkonu došlo ke třináctiprocentní úspoře spotřeby paliva. Výše zmíněnou zastaralost tohoto spojení dokazuje kromě tvrzení gramatik i to, že příkladů vět, které ho obsahují, jsme v ruských článcích našli podstatně méně než těch s jinými přípustkovými výrazy. Невзирая на se chová v podstatě stejně jako несмотря на. Pojí se s podstatným jménem v akuzativu, v ruském textu se odděluje čárkou a jeho českými ekvivalenty jsou výrazy bez ohledu na a nehledě na. Doslovný překlad spojení nám představují příklady 55 59. Na konci tabulky (60) potom opět vidíme, že v překladu byl využit jeden ze základ- 31